Mgr. Ladislav Blahuta

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mgr. Ladislav Blahuta"

Irena Kolářová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada SLÉVÁRENSTVÍ, DUM č. 11

materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním

2 Odstředivé lití Lití do skořepinových forem Lití do forem získaných metodou vytavitelných modelů Kontinuální lití

3 ODSTŘEDIVÉ LITÍ Roztavený kov je vléván do rychle se otáčející formy a odstředivou silou přitlačován ke stěně formy, kde tuhne. Odstředivá síla se reguluje počtem otáček. Podle polohy osy rotace je odstředivé lití svislé a vodorovné. Technologie odstředivého lití se používá na výrobu trub, kroužků, válců apod.

Odstředivá síla se reguluje počtem otáček.

4 ODSTŘEDIVÉ LITÍ Výhodou je úspora jádra, odpadá vtoková soustava a výfuk, odlitky jsou bez bublin. Nevýhodou je, že se nedají odlévat odlitky s neválcovou dutinou. Tuto nevýhodu lze odstranit použitím vícenásobného licího systému. Používá se pro lití nízkotavitelných kovů (Zn, Sn, Pb).

Nevýhodou je, že se nedají odlévat odlitky s neválcovou dutinou.

5 Svislé odstředivé lití ANIMACE

6 LITÍ DO SKOŘEPINOVÝCH FOREM K výrobě skořepinových forem se používá směsi křemenného písku s přísadou 5 až 10 % syntetické pryskyřice. Kovová modelová deska s kovovým modelem a vtokovou soustavou se zahřeje na teplotu 200 až 250 oc a postříká se silikonovým olejem, který zabrání připékání směsi na model. Deska se připevní na zásobník písku. modelová deska zásobník písku s modelovou deskou před překlopením

Kovová modelová deska s kovovým modelem a vtokovou soustavou se zahřeje na teplotu 200 až 250 oc a

7 LITÍ DO SKOŘEPINOVÝCH FOREM Celé zařízení se překlopí o 180o. Tím se směs přesype na modelovou desku. Pryskyřice se roztaví, obalí zrnka písku, slepí je a vytvoří tak na povrchu modelu tenký povlak skořepinu. Po dosažení požadované tloušťky (5 až 12 mm) odpadne přebytečný materiál zpětným překlopením zásobníku. Modelová deska se sejme i se skořepinou a vloží do pece, kde při 300 oc dojde k vytvrzení skořepiny. vytváření skořepiny vytvrzená skořepina

Po dosažení požadované tloušťky (5 až 12 mm) odpadne přebytečný materiál zpětným překlopením zásobníku.

8 LITÍ DO SKOŘEPINOVÝCH FOREM Po vyjmutí z pece se skořepina sejme z modelové desky. Obě poloviny formy se spojí lepením, sešroubováním nebo sepnutím. Pak se forma vloží do rámu a obsype pískem, tím je připravena k odlévání. Tato metoda se používá v hromadné výrobě malých a středně velkých odlitků, a to i tvarově velmi složitých, např. žebrované válce motorů, součásti čerpadel apod. Skořepinová forma připravená k lití odlitek

Pak se forma vloží do rámu a obsype pískem, tím je připravena k odlévání.

9 LITÍ DO FOREM ZÍSKANÝCH METODOU VYTAVITELNÝCH MODELŮ Jde o velkosériovou výrobu velmi přesných odlitků libovolných tvarů do nedělených forem s velmi hladkým povrchem. Vyrábějí se klenotnické a umělecké předměty, chirurgické nástroje, součásti šicích strojů, zbraní apod.

nedělených forem s velmi hladkým povrchem.

10 LITÍ DO FOREM ZÍSKANÝCH METODOU VYTAVITELNÝCH MODELŮ Modely vyrobené z vytavitelných materiálů sestavené do stromečku se namočí do keramické směsi z práškovité žárovzdorné hmoty a vazné kapaliny, čímž se vytvoří keramický obal (forma) skořepina. Ta se nechá vysušit. Pak se pomocí teplého vzduchu nebo páry vytaví vosk vyteče. Následuje vypálení skořepiny v tunelové peci při teplotě 900 až oc, tím se forma zpevní a zbytky vosku vyhoří. Kov se odlévá do žhavých forem, ihned po vyjmutí z vypalovací pece.

Ta se nechá vysušit. Pak se pomocí teplého vzduchu nebo páry vytaví vosk vyteče.

11 Postup výroby odlitků obalovým způsobem ANIMACE

12 KONTINUÁLNÍ LITÍ Je to proces, při kterém se odlitek tvoří průběžně (plynule) z tekutého kovu, přičemž jeho průřez má jednoduchý nebo profilový tvar. Odlitky mají přesné rozměry, čistý povrch, stejnou tvrdost a nemají vnitřní defekty. Zařízení se skládá z hlavní pánve, mezipánve, krystalizátoru, vodících válců a chladícího zařízení.

Odlitky mají přesné rozměry, čistý povrch, stejnou tvrdost a nemají vnitřní defekty.

13 KONTINUÁLNÍ LITÍ Základní části je krystalizátor, což je dutá kmitající forma ze slitin Cu, která v důsledku intenzivního chlazení vodou ochlazuje ocel na teplotu tuhnutí. Navíc tvar krystalizátoru určuje tvar odlitku. Z krystalizátoru vychází již na povrchu ztuhlý slitek, který v chladícím pásmu tuhne v celém průřezu. Na konci se dělí kyslíko-acetylenovým automatem na dané délky. Touto metodou se vyrábějí např. vodící tyče, pouzdra, profily.

Z krystalizátoru vychází již na povrchu ztuhlý slitek, který v chladícím pásmu tuhne v celém průřezu.

14 Horizontální kontilití oceli ANIMACE

15 Popište technologii odstředivého lití. 2. Uveďte výhody odstředivého lití. 3. Jaké odlitky se vyrábějí metodou lití do skořepinových forem? 1. Odpověď: 1. Roztavený kov je vléván do rychle se otáčející formy a odstředivou silou přitlačován ke stěně formy, kde tuhne. Odstředivá síla se reguluje počtem otáček. 2. Výhodou odstředivého lití je úspora jádra, odpadá vtoková soustava a výfuk, odlitky jsou bez bublin. 3. Tato metoda se používá v hromadné výrobě malých a středně velkých odlitků, a to i tvarově velmi složitých, např. žebrované válce motorů, součásti čerpadel apod.

Odstředivá síla se reguluje počtem otáček. 2.

16 Uveďte příklady předmětů vyrobených metodou vytavitelných modelů. 5. Co je to kontinuální lití? 6. Z čeho se skládá zařízení pro kontilití? 4. Odpověď: 4. Touto metodou se vyrábějí např. klenotnické a umělecké předměty, chirurgické nástroje, součásti šicích strojů a zbraní. 5. Kontinuální lití je proces, při kterém se odlitek tvoří průběžně z tekutého kovu. 6. Zařízení pro kontilití se skládá z hlavní pánve, mezipánve, krystalizátoru, vodících válců a chladícího zařízení.

klenotnické a umělecké předměty, chirurgické nástroje, součásti šicích strojů a zbraní. 5.

17 BERNÁŠEK, V., HOREJŠ, J. Technologie slévání. Plzeň: Západočeská univerzita, ISBN HLUCHÝ, M., KOLOUCH, J., PAŇÁK, R. Strojírenská technologie díl Polotovary a jejich technologičnost. Praha: Scientia, ISBN HLUCHÝ, M. a kol. Strojírenská technologie 2 Polotovary a jejich technologičnost. Praha: SNTL, 1979.

díl Polotovary a jejich technologičnost. Praha: Scientia, 1999. ISBN 80-7183-140-9.

Podobné dokumenty

Mgr. Ladislav Blahuta

Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada SLÉVÁRENSTVÍ,