TRANSFORMACE MALOOBCHODNÍ SÍTĚ V ČESKÉ REPUBLICE (REGIONÁLNÍ A EKONOMICKÉ ASPEKTY)

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa TRANSFORMACE MALOOBCHODNÍ SÍTĚ V ČESKÉ REPUBLICE (REGIONÁLNÍ A EKONOMICKÉ ASPEKTY) Transformation of czech retail network (regional and economical aspects) Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: RNDr. Josef KUNC, Ph.D. Autor: Bc. Radka PREISINGEROVÁ Brno, červen 2010

Jméno a příjmení autora: Bc. Radka Preisingerová Název diplomové práce: Transformace maloobchodní sítě v české republice (regionální a ekonomické aspekty) Název práce v angličtině: Transformation of czech retail network (regional and economical aspects) Katedra: Regionální ekonomie a správy Vedoucí diplomové práce: RNDr. Josef Kunc, Ph.D. Rok obhajoby: 2010 Anotace Maloobchod v České republice je významným způsobem ovlivněn vývojem před rokem 1989, kdy zde byla centrálně plánovaná ekonomika a maloobchod byl v České republice velice zastaralý. Jak mezinárodní řetězce expandovaly na český trh, byla zde patrná jistá posloupnost. Jiţ od roku 1991 začaly na český trh vstupovat obchodní řetězce se zahraniční účastí. Je zde poměrně vysoká konkurence mezi jednotlivými obchodními řetězci. Zabývám se také maloobchodem a jeho časoprostorovým vývojem na českém území, kde jsou uvedeny teoretické poznatky a převedené na praktické příklady difúzí expandujících řetězců na český trh. Annotation The retail industry in the Czech Republic is fairly influenced by the development before 1989, when there was centrally planned economy and the retail in Czech was underdeveloped. When the international retail chains started to expand into the Czech market, there were certain effects visible. From 1991 on retail chains with external participants were entering the Czech market. Therefore there is now a high competiton between the retail companies. I deal also with retail sales and its spatio-temporal development in the territory of Czech Republic where the theoretical knowledge is mentioned and transferred on the practical examples of diffusions of the expanding store chains on the Czech market.

Klíčová slova Maloobchod, maloobchodní síť, prodejní jednotka, difúze inovací, difúzní procesy v maloobchodě Keywords Retail, retail network, sales unit, diffusion innovation, diffusion processes in retail

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Transformace maloobchodní sítě v České republice (regionální a ekonomické aspekty) vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Josefa Kunce, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 24. června 2010 vlast no ruč ní podpis aut o ra

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Josefu Kuncovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji všem účastníkům šetření nákupních center.

ÚVOD... 7 1 REŠERŠE ODBORNÉ LITERATURY... 9 2 METODIKA PRÁCE A ZDROJE DAT... 13 3 VÝVOJ A TRANSFORMACE MALOOBCHODU V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989... 15 3.1 Před rokem 1989... 15 3.2 Po roce 1989... 16 3.3 Změna společenského i ekonomického chování obyvatel... 21 3.4 Rok změn v českém obchodě... 22 4 VÝVOJ MALOOBCHODNÍ SÍTĚ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 1995... 24 4.1 Vybrané obchodní řetězce... 26 4.2 Srovnání Slovenské republiky s Českou republikou po rozdělení... 36 4.3 Nejvýznamnější maloobchodní řetězce od 90. let.... 41 5 ČESKÝ MALOOBCHOD A DIFÚZNÍ PROCESY A PŘÍKLADY VYBRANÝCH ŘETĚZCŮ... 45 5.1 Český maloobchod a difúzní procesy... 45 5.2 Tesco expanze na český trh... 47 5.3 Penny market a discount plus expanze na český trh... 51 5.4 Lidl expanze na Český trh... 54 ZÁVĚR... 59 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A DALŠÍ PRAMENY... 61 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ... 64 SEZNAM PŘÍLOH... 65 PŘÍLOHA 1... 66

ÚVOD Ve většině států byl maloobchod povaţován za drobnou podnikatelskou činnost hlavně na přelomu 50. a 60. let. V této době byl velmi rychlý rozvoj výroby a spotřeby velkého mnoţství výrobků, dále se začala zvyšovat ţivotní úroveň obyvatelstva společně s růstem příjmů obyvatelstva. Vyšší nároky obyvatel se podepsaly na tom, ţe začal vzrůstat tlak na rozvoj maloobchodních sítí. Došlo k dynamickému růstu maloobchodních projeden i k růstu jejich kapacit. Dnes hraje maloobchod velice významnou roli. Například výdaje domácností v maloobchodě tvoří největší část jejich výdajů. Velké procesy rozvoje maloobchodu probíhají aţ dodnes. Většinou jsou chápány jako internacionalizační a koncentrační projevy globalizace v obchodě. V roce 1989 došlo k transformaci maloobchodu a český maloobchod prodělal za tuto dobu nejvýznamnější změny. Přešlo se od centrálně plánované ekonomiky na trţní systém, otevřel se trh České republiky pro velké zahraniční společnosti, apod. Tyto zahraniční společnosti ve velmi krátké době změnily celé konkurenční prostřední. Pro mnoho tuzemských společností nástup zahraničních společností znamenala existenční problémy a ve většině případů i úplný zánik. Nedokázaly se vyrovnat s novými podmínkami a nedokázali se jim přizpůsobit. Práce je strukturována do pěti kapitol. Abychom se blíţe dostali do problematiky maloobchodu, jsou v úvodní kapitole vymezené důleţité pojmy pro lepší pochopení a lehce nastíněné základní předpoklady a funkce maloobchodu, hlavně je první kapitola ale věnována rešerši odborné literatury. V rešerši jsou představeny pojmy a definice a také diskuse s autory. Druhá kapitola je věnována vysvětlení metodiky a přehledu datových zdrojů. Je zde vysvětlen postup zpracování diplomové práce a vyhledávání nových zdrojů. Třetí kapitola vysvětluje vývoj a transformaci maloobchodu před a po roce 1989 a je poslední kapitolou, která uzavírá teoretickou část diplomové práce. Je zde také podkapitola o změně společenského a ekonomického chování a rok změn v českém maloobchodě. Dále je zde popsán vývoj maloobchodu a transformace. Zaměřuji se hlavně na konec osmdesátých let, kdy přišel zlom. Po pádu komunismu došlo k přetransformování centrální plánované ekonomiky na ekonomiku trţní. V páté kapitole kladu důraz na maloobchod a jeho časoprostorový vývoj na českém území. Představuji ho jako jev, který má charakter difúze v prostoru a čase. Difúze jevů jsou zde teoreticky rozebrány a prozkoumány a celá kapitola je uzavřena tím, ţe jsem teoretické poznatky převedla na praktické příklady difúzí expandujících řetězců na český trh. 7

Jedná se o řetězce Tesco Stores ČR, Penny Market a Diskont Plus a Lidl. Jsou zde naznačeny vlny, jak přesně tyto mezinárodní řetězce postupovaly v otevírání nových poboček na českém trhu. Ve čtvrté kapitole se zabývám vývoji maloobchodní sítě v české republice od roku 1995. Je zde postihnut vývoj mezinárodních obchodních řetězců expandujících na náš trh. Srovnávala jsem zde supermarkety, hypermarkety i diskonty. Srovnání bylo především v růstu celkového obratu a růstu prodejních ploch. V závěru tyto poznatky vymezuji pro Slovenskou republiku a pro nejvýznamnější světové obchodní společnosti. V této kapitole je zachyceno i srovnání s vybranými evropskými zeměmi ve velikostech prodejních ploch. V další části diplomové práce mělo být provedeno dotazníkové šetření ve městě Brně. Šetření mělo probíhat v nákupních centrech Olympie, Futurum, Vaňkovka a Globus. Chtěla jsem postihnout, jak se liší přání zákazníků ve středu města a na okraji, jak se liší dojíţďka do nákupních center a vzdálenost, jak dlouho jim trvá cesta, atd. Bohuţel jsem od tohoto šetření nakonec musela ustoupit, protoţe jsem neměla povolení v nákupních centrech toto šetření provést. Cílem diplomové práce je analýza vývoje a transformace maloobchodu v ČR před rokem 1989 a po roce 1989. Dále se zabývám maloobchodem a jeho časoprostorovým vývojem na území České republiky, kde je na praktických příkladech mezinárodních obchodních řetězců tento časoprostorový vývoj na území České republiky naznačen. Mezi další dílčí cíle patří analýza změn společenského i ekonomického chování obyvatel, síťování v linii hypermarketů a vymezení nejvýznamnějších světových obchodních společností a nejvýznamnějších slovenských obchodních společností od devadesátých let. 8

1 REŠERŠE ODBORNÉ LITERATURY ZÁKLADNÍ POJMY Maloobchod je velmi významný v českém národním hospodářství. V České republice tvoří asi třetinový podíl v celém podnikatelském prostředí. Výdaje na maloobchodní zboţí tvoří největší část spotřebních výdajů domácností. Hlavně jsou to výdaje na potraviny, nealkoholické nápoje, oblečení, obuv a nábytek. Maloobchod je velice rozšířeným pojmem, ale mnoho z nás si pod tímto pojmem představuje něco jiného. Tento pojem je velmi těţce definovatelný a existuje mnoho různých přístupů. Z., Szczyrba (2006) věří, ţe maloobchod je podnik nebo činnost zahrnující nákup od výrobce nebo od velkoobchodu a jeho následný prodej bez dalšího zpracování konečnému spotřebiteli. Podobný názor mají i H. Starzyczná a J. Steiner (2000), kteří tvrdí, ţe maloobchod vytváří odvětví či pododvětví obchodu zabývající se prodejem zboţí a sluţeb konečným spotřebitelům. Tzn., ţe sluţby jsou povaţovány na jednu stranu jako součást maloobchodu, ale na druhou stranu je jiní autoři řadí jako samostatný sektor. Z těchto odlišných pohledů se pak odlišuje i různé vymezení pojmů. Maloobchod Všeobecně definici maloobchodu můţeme najít v mnoha publikacích, například P., Kotler a G., Armstrong, (2003) maloobchod charakterizuje, jako souhrn všech činností, které souvisejí s bezprostředním prodejem výrobků nebo sluţeb konečným spotřebitelům pro jejich osobní pouţití, ne pro podnikání. V několika rovinách chápe maloobchod i L. Praţská (2002), a to v širším pojetí a uţším pojetí. V širším pojetí definuje obchod jako činnost zahrnující nákup a prodej zboţí. Dále zde také zahrnuje sluţby, protoţe tvrdí, ţe se obchoduje nejen se zboţím, jako takovým, ale i s finančními produkty, s informacemi, apod. V nejširším slova smyslu tedy do obchodu patří zboţí i sluţby. V uţším pojetí definuje obchod v institucionálním pojetí, tj. subjekty, které se zabývají nákupem fyzického zboţí a následný prodej bez větších úprav. Podobně je maloobchod vymezen i v ţivnostenském zákoně. Ţivnostenský zákon 1, který definuje maloobchod jako nákup a prodej zboţí za účelem jeho prodeje přímému spotřebiteli. 1 Zákon č. 455/1991 Sb., Ţivnostenský zákon 9

Dále uvádí v příloze č. 4 mimo jiné, ţe maloobchod je součástí tzv. volných obchodních ţivností, kde musí být splněné všeobecné podmínky dané tímto zákonem a není potřeba prokazovat odbornou způsobilost nebo vzdělání. Dále je maloobchod specifikován zákonnými normami v obchodním zákoníku. Obchodní zákoník upravuje podnikání a související věci s podnikatelskou činností. Podnikáním se rozumí soustavná činnost uskutečňována samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. 2 Podnikatelé jsou zapsáni v obchodním rejstříku. Další povinnosti a náleţitosti podnikatele jsou upraveny v 2 Obchodního zákoníku. Maloobchodní činnost J., Petrovičová, (2006) uvádí, ţe maloobchodní činnost je vykonávaná jednotlivými výrobci, velkoobchodníky a maloobchodníky. Výsledky, které pocházejí z maloobchodní činnosti z prodeje výrobků pro osobní a výrobní spotřebu, se nazývají trţby. Maloobchodní činnosti dělíme na (J., Jindra, L., Praţská, 2002): realizované v síti prodejen, realizované mimo prodejní síť. Maloobchodní síť Maloobchodní síť je charakterizovaná počtem obchodně prodejních jednotek, počtem pracovníků maloobchodu, kapacitou prodejní plochy a vnitřní strukturou těchto ukazatelů, tak jak to popisuje Z., Szczyrba, (2005). Jednotky maloobchodní sítě jsou navzájem mezi sebou plánované a systematicky uspořádané. Dále jsou účelově zaměřené na konečnou realizaci výrobků a umístění na určitém území. Maloobchodní síť se skládá z jednotlivých prodejních jednotek maloobchodu. V těchto maloobchodních prodejních jednotkách se realizuje maloobchodní činnost zde se prodává konečný výrobek konečnému spotřebiteli. Ukazatelem vybavenosti maloobchodní sítě je měření efektivnosti realizace prodejních jednotek plošného a obsluţného standardu. Maloobchodní síť můţeme dělit z hlediska působení ve městě nebo oblasti na: 2 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník 10

stálou, sezónní. Dále můţeme maloobchodní síť dělit podle typu osídlení působení maloobchodu na: urbanistickou, rurální. Struktura a lokalizace maloobchodní sítě Klíčovou úlohu v naplňování občanských potřeb naplňuje maloobchodní síť. Je ve svojí geografické struktuře velmi silně podmíněná rozmístěním obyvatelstva v sídelní struktuře. Vybavenost maloobchodem, která je charakterizovaná souborem maloobchodních jednotek v sídelních útvarech, vystihuje velmi úzký vztah mezi sídlem a maloobchodní sítí. Toto se významně zasazuje o existenci a funkci maloobchodní sítě. Tímto jevem se zabýval P., Cimler, (1997). Z daného vyplývá, ţe na základě úzkého vztahu mezi maloobchodní sítí a sídlem, působí maloobchod jako původce ovlivňující regionální rozvoj. Lokalizace prodejního místa, které je co nejblíţe zákazníkovi, se stává spolutvůrcem specifického klimatu regionu 3. Můţeme posuzovat na základě stupně vybavenosti a dostupnosti vliv maloobchodní sítě na rozvoj určitého regionu. Podle Z., Szczyrby, (2005) rozeznáváme: základní, obvodovou, sektorovou, a centrální vybavenost. Maloobchod a region Z., Szczyrba, (2005) se také zabývá ve své publikaci maloobchodem, jako jedním z činitelů regionálního rozvoje. Ten spočívá ve zkoumání prostorové mobility obyvatelstva za maloobchodními sluţbami na základě obsluţného principu. Mluví o obsluţných střediscích, které mají zajišťovat minimalizaci cest spotřebitelů za maloobchodními sluţbami. Za rozhodující pro určení role střediska v maloobchodním obslužném systému je považována míra koncentrace vztahů ( poptávka obyvatelstva po daném středisku) a teprve následně je ohodnocena koncentrace aktivit, a to i z hlediska její dostatečnosti, resp. nedostatečnosti. (Z., Szczyrba, 2005: 24). Lokalizace a výběr obsluţného střediska je v konkrétním regionu 3 Dotváří sídelní strukturu měst a obcí, spolupodílí se na vzniku specifických sociálních vazeb a ovlivňuje okolní prostor. 11

posuzován na základě údajů a hodnot kapacity v maloobchodní síti (např. hustota maloobchodní sítě) a hodnoty jednotlivých makroekonomických ukazatelů. Různé dostupnosti a vybavenosti maloobchodní sítě potom vypovídá o lokálním místě nebo regionálním charakteru maloobchodu v regionu. Inovace a difúze Problematice inovací se věnoval T. Hägerstrand (1967). Vysvětluje inovaci difúze jako zavedení a rozšíření nějakého nového elementu. Tento prvek má původ v inovačním centru a nadále prostupuje do prostoru, tj. do regionu a dalšího území. Na Hägerstranda navázal E. M. Rogers (1962), který říká, ţe jde o plánovaný nebo spíše spontánní proces dlouhodobého charakteru. Rozšiřování inovací, komunikačním sítím, přenosu inovací, kognitivní sociální šíření inovací, apod. řeší ve své knize A., Singhal, J. W. Dearing, (2006). Tento výzkum má především působit na budoucí generaci jako výchozí bod pro další výzkum. Warf, B. (2008) ukazuje, jak čas prostor komprese se liší podle různých historických a geografických podmínek. Naznačuje, ţe to není jeden jediný homogenní proces, ale sloţitý a podmíněný proces. 12

2 METODIKA PRÁCE A ZDROJE DAT Maloobchodem se zabývá několik studií, ale velice těţko se dalo k těmto datům dostat. Odborná literatura, která se týká maloobchodu, difúzí jevů, apod. je velice těţko dostupná v cizím jazyce, natoţ v českém jazyce. Pročetla jsem několik zahraničních autorů, kteří se věnují této problematice, ale jen málo z nich je přeloţeno do českého jazyka. Při zpracování diplomové práce bylo vyuţito hlavně literárních zdrojů i internetových zdrojů. Odborná literatura tvoří velmi důleţitou část diplomové práce. Vzhledem k obsahu bylo zapotřebí zajistit odbornou literaturu týkající se vývoje a transformace maloobchodu, regionalizace a síťování maloobchodu, difúzí inovací, apod. Čerpáno bylo ze zahraničních autorů v originálním znění a z českých autorů. Teoretická část je zaměřena především na vývoj maloobchodu. Byla zde vyuţita odborná literatura (kapitola 3) a také byly vyuţity internetové zdroje (http://www.czech.cz/cz/ekonomika-podnikani-veda). V této kapitole jde o postihnutí vývoje maloobchodu před rokem 1989 a po roce 1989. Shrnutí této odborné literatury je v první kapitole (rešerše literatury). Další kapitola je věnována maloobchodu, který je moţné popsat také jako difúzi jevu v prostoru a čase. Čerpala jsem především ze zahraniční odborné literatury (viz kapitola 5). Maloobchod a jeho časoprostorový vývoj na území České republiky a následné rozšiřování na našem trhu ukazuji na praktických příkladech (viz obrázky č. 11-14). Tyto mapy jsou převzaty od Evy Novákové z Ústavu Geoniky AV ČR, v.v.i. v Brně. Poslední kapitola je věnována členění a síťování v linii hypermarketů a nákupních center. Základní data byla posbírána především z Ročenky českého a slovenského maloobchodu a z časopisu Moderní obchod a doplněna z internetových stránek. Nadále byly vytvořeny tabulky a grafy, na základě kterých je vývoj síťování a expanze na český trh analyzován a vysvětlen. Dále jsem se měla v práci zabývat případovou studií spádovosti obyvatel za maloobchodem v modelovém území, vytvořenou pomocí dotazníkového šetření ve vybraných nákupních centrech nebo hypermarketech, od kterého jsem musela po domluvě s vedoucím práce upustit. 13

Nebylo moţné získat dostatečný počet vyplněných dotazníků, aby toto šetření mohlo být povaţované za věrohodné. Metodika případové studie spádovosti obyvatel za maloobchodem v modelovém území Vypracovala jsem jeden dotazník, který jsem upravila na čtyři nákupní centra v Brně, viz příloha 1. Jednalo se o nákupní centrum Olympie a Futurum, obě nákupní centra v části Brno Jih, dále nákupní centrum Vaňkovka ve středu města Brna a Glóbus Královo Pole. Chtěla jsem vystihnout, kde lidé nejraději nakupují, jak daleko dojíţdí, jaká je věková struktura, jak dlouho jezdí do daného nákupního centra, jestli jezdí jen za nákupy nebo kvůli jiným sluţbám, co nakupují, zda nakupují podle reklamních letáků, atd. Bohuţel toto dotazníkové šetření bylo neúspěšné, protoţe mi nebylo dovoleno ani v jednom nákupním centru, abych tohle dotazníkové šetření mohla provést na místě. Proto jsem zkusila dělat šetření v okolí nákupního centra Vaňkovka. Bohuţel u jiných nákupních center to nešlo. Kaţdé nákupní centrum má svoje interní oddělení, nebo si najímají externí firmy, které jim dělají ročně průzkumy. S vedoucím diplomové práce jsem se dohodla, ţe zkusím rozeslat dotazníky e-mailem a lidé, kteří chodí nakupovat do daného nákupního centra, mi pošlou dotazníky vyplněné zpět. Vrátilo se mi zpět cca 326 dotazníků, coţ po usouzení s vedoucím práce jsme dospěli k závěru, ţe by tento výzkum neměl tu správnou vypovídací hodnotu, protoţe se jedná o nerelevantní vzorek respondentů, z jejichţ odpovědí by šly vytvořit odpovídající závěry a zobecnění. 14

3 VÝVOJ A TRANSFORMACE MALOOBCHODU V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 3.1 Před rokem 1989 Maloobchod i stav ekonomiky české republiky byl před rokem 1989 velice odlišný od zemí západní Evropy. Centrální plánování nastavilo ne příliš dobré postavení maloobchodu a maloobchodní síť byla velice zastaralá. Roky 1949 a 1950 jsou povaţovány za rozhodující období znárodňování maloobchodu. Podíl soukromého sektoru klesl na celkovém maloobchodním obratu z 20,1 % na 1,8 %. Takový pokles byl nevídaný dokonce i při srovnání s ostatními socialistickými zeměmi. V období socialismu se obchod dělil na druţstevní a státní sektor. Na venkově podnikala především druţstva, která tvořila prodejní síť a na konci roku 1989 dosahovala téměř 17 000 prodejen. Ty tvořily téměř dvě pětiny všech prodejen v ČR 4. V roce 1960 vykazuje statistika pouze 0,2 % podíl soukromého sektoru na celkovém maloobchodním obratu, coţ je asi 90 soukromých obchodních jednotek (H., Starzycná, 2000). V 60. letech přišel razantní nárůst samoobsluh. V tomto období dosáhly více neţ 14 % podílu ze všech jednotek. Nákupní střediska a obchodní domy se začaly stavět aţ v 70. letech. Lidé měli větší přehled o prodávaném zboţí, coţ přispělo ke zkrácení doby nákupu. 4 http://www.czech.cz/cz/ekonomika-podnikani-veda 15

Tabulka č. 1: Podíl soukromého sektoru za roky 1949, 1950, 1960 roky 1949 1950 1960 podíl soukromého sektoru 20,1 1,8 0,2 Zdroj: Z., Szczyrba, (2005), vlastní úpravy Obrázek č. 1: Podíl soukromého sektoru 1949, 1950, 1960 (v %) podíl soukromého sektoru 25 20 15 10 5 0 20,1 1,8 0,2 1949 1950 1960 podíl soukromého sektoru Zdroj: Z., Szczyrba, (2005), vlastní úpravy Ve druhé polovině 80. let vykazovala všechna velká města nedostatečný rozsah a úroveň vybavenosti. Celorepublikové parametry splňovala pouze lázeňská města v západních Čechách, průmyslová města v Podkrušnohoří a také sídla na území jiţních a západních Čech (výjimka Plzeňská aglomerace). Naopak Brněnská aglomerace, Praha a okolí vycházely z celorepublikového hlediska jako nejméně vybavena z hlediska úrovně vybavenosti (Z., Szczyrba, 2005). 3.2 Po roce 1989 Klíčovým bodem ve vývoji maloobchodu v České republice je právě rok 1989. Od tohoto roku prošel maloobchod velikým vývojem a prodělal několik zásadních zvratů. Došlo k transformaci centrálně řízené ekonomiky na systém volného trhu, a také se v tomto roce otevřely trhy směrem na západ, coţ přišlo téměř po čtyřiceti letech. 16

Po roce 1989 se začaly trvale rozšiřovat celkové prodejní plochy a počty maloobchodních jednotek. Začal se rozšiřovat sortiment zboţí. Vznikají velkoplošné prodejní plochy maloobchodních jednotek. Hlavně dochází ke sniţování počtu maloplošných prodejen v sortimentu potravin (K., Mlčková, 2005). Začalo docházet ke změně vlastnických vztahů prodejních jednotek. Došlo k restitucím, kdy bylo původním majitelům navráceno na začátku 90. let přibliţně 11 tisíc prodejen. Dále docházelo k malým a velkým privatizacím a právě v rámci velké privatizace stát prodal 6 obchodních domů Prior: Praha (OD Máj), Brno, Liberec (OD Ještěd), Plzeň, Hradec Králové a Pardubice, americké společnosti K-mart v roce 1996. (P., Cimler, D., Zadraţilová, 2007) Více jak třetinu maloobchodní sítě u nás vlastnila spotřební druţstva. Během roku 1993 byla provedena obnova členské základny v závislosti na výši členského vkladu. V rámci restitučních nároků byly některé druţstevní jednotky navráceny původním majitelům (T., Přecechtělová, 2006). Transformace maloobchodu se dále realizovala liberalizací cen, zrušení státního monopolu zahraničního obchodu a moţnostmi soukromého podnikání. Transformace maloobchodu byla u nás hodně ovlivněna vstupem mezinárodních řetězců na český trh od poloviny 90. let. Transformace spotřebních druţstev byla ukončena v roce 1993. Na základě konkrétních členských příspěvků byla obnovena členská základna, kdy druţstevníci obdrţeli přesně definovanou část majetku. Také byla znovu zvolena celá funkcionářská hierarchie spotřebních druţstev (Z., Szczyrba, 2006). Další věcí, kterou se Z., Szczyrba, (2006) zabývá je asiatizace. Asiatizace obsahuje nabídku levných, sortimentně úzce specializovaných prodejen, např. jde především o neznačkové zboţí, plagiáty světových značek, atd. Jsou často vyhledávány kontrolami České obchodní inspekce a Celní správy. Dnes, je to u nás velmi populární téma, především kvůli vietnamským obchodníkům na trţištích v pohraničí i ve vnitrozemí, kde se přemístili uţ i do kamenných obchodů. 17

3.2.1 První etapa atomizace maloobchodní sítě V průběhu transformace maloobchodu vyčleňujeme dvě etapy. První polovinu 90. let nazýváme jako atomizace maloobchodní sítě. V této době se průběţně rekonstruovala stávající síť větších prodejen - obchodních domů a samoobsluh, a také docházelo k dynamickému rozvoji nových obchodních jednotek. Rozsáhlou investiční aktivitu zahraničních firem můţeme pozorovat na rozvoji tuzemské obchodní sítě aţ od poloviny 90. let, coţ řadíme do druhé etapy koncentrace a internacionalizace. Nejaktivněji expandující společnosti 5 na náš trh byly Globus, Tengelmann, Rewe, Metro a Schwarz 6. První etapa transformace maloobchodu byla organizačně i prostorově charakteristická roztříštěním struktury maloobchodu se znaky decentralizace a dekoncentrace struktur maloobchodní sítě (Z., Szczyrba, 2005). Retail Census 99 7 ukázal, ţe se v České republice v roce 1998 na úkor roku 1989 zvýšil dvojnásobně počet maloobchodních prodejen provozovaných na území Česka, tzn. ze 41 tisíc na téměř 96 tisíc. V Jihomoravském kraji, v Moravskoslezském a Středočeském kraji vzrostl nejvíce počet maloobchodních prodejen. V Jihomoravském kraji to byl posun od roku 1989 ze 3 847 maloobchodních prodejen na 10 337 maloobchodních prodejen v roce 1998, tj. o 168,7 % více. V Moravskoslezském kraji to byl posun ze 4 129 maloobchodních prodejen v roce 1989 na 10 044 maloobchodních prodejen v roce 1998, tj. téměř o 6000 více maloobchodních prodejen. Nejvíce maloobchodních prodejen v roce 1989 bylo ve Středočeském kraji, a to 5 252 maloobchodních prodejen. Nejvíce maloobchodních prodejen si udrţel Středočeský kraj i v roce 1998. Jejich počet dosáhl 12 136 (Z., Szczyrba, 2005). 5 http://www.czech.cz/cz/ekonomika-podnikani-veda 6 Skupina Schwarz zahrnuje Kaufland a Lidl. 7 Terénní průzkum, který proběhl v období jaro léto 1999 v celé maloobchodní síti s celoročním prodejem. Byly pokládány dvě skupiny otázek. První skupinu zahrnovaly identifikační údaje a druhou skupinu zahrnovaly provozní výkonové a kapacitní údaje. Výsledky měly slouţit jako základ orientace v průběhu transformace v odvětví. Výzkum měl však různé nesrovnalosti. Došlo například k nadhodnocení statistických údajů zhruba aţ o 30 % prodejní plochy oproti empirickým údajům. I přes tyto nesrovnalosti je to velice dobrý obraz rozsahu transformace maloobchodní sítě v České Republice. Odvolává se na to Z. Szczyrba (2005) ve své knize Maloobchod v ČR po roce 1989. 18

Tabulka č. 2: vývoj maloobchodní sítě ČR v období transformace (1989 1998, vybrané charakteristiky) kraj rok prodejny obyvatel na 1 prodejnu prodejní plocha (v m 2 ) Plošný standard (v m 2 )* Obslužný standard** Praha 1989 3 679 330 420 682 333 39 1998 9 413 126 809 676 681 32 Středočeský 1989 5 252 213 370 068 325 53 1998 12 136 91 909 824 820 36 Jihočeský 1989 3 111 201 244 606 383 54 1998 6 738 93 499 156 797 36 Plzeňský 1989 2 677 210 199 919 355 50 1998 6 010 92 457 222 828 33 Karlovarský 1989 1 435 214 119 763 396 43 1998 2 814 108 217 405 713 39 Ústecký 1989 3 554 236 321 240 384 50 1998 7 433 111 569 290 689 40 Liberecký 1989 1 954 219 148 792 352 52 1998 4 090 105 315 581 735 39 Královéhradecký 1989 2 696 207 206 150 311 63 1998 5 279 105 383 861 695 39 Pardubický 1989 2 198 232 171 093 338 54 1998 5 122 99 358 717 705 38 Vysočina 1989 2 384 219 180 999 342 57 1998 5 160 101 398 111 763 39 Jihomoravský 1989 3 847 297 332 442 292 57 1998 10 337 110 805 240 708 36 Olomoucký 1989 2 323 276 198 469 311 55 1998 6 011 107 435 965 679 39 Zlínský 1989 1 949 306 186 316 306 57 1998 5 265 114 340 345 569 41 Moravskoslezský 1989 4 129 314 409 365 318 48 1998 10 044 128 665 553 519 39 ČR 1989 41 188 252 3 509 904 331 62 1998 95 852 107 7 165 946 697 37 *Plošný standard prodejní plůcha v m2 připadající na 1000 obyvatel **obcslužný standard počet obyvatel připadajících na 1 pracovníka v maloobchodě Zdroj: Z., Szczyrba, 2005: Maloobchod v ČR po roce 1989, str. 53 3.2.2 Druhá etapa internacionalizace maloobchodu Druhá etapa koncentrace a internacionalizace, se vyznačovala významnou vlnou rozsáhlé expanze zahraničních maloobchodních řetězců na tuzemský trh. Rok 1997, je nazýván rokem 19

diskontů, coţ plyne z toho, ţe se na českém území začal rozvíjet diskontní prodej německých prodejen Plus a Penny Market (Z., Szczyrba, 2005). Jejich rozvoj byl velice razantní. Společně s diskontním řetězcem Lidl, představují více neţ 80 % část diskontní sítě v České republice (Z., Szczyrba, a kol. 2007). Ve vytváření nových síťových struktur můţeme vidět určitou posloupnost procesu. V daný čas se formoval určitý typ maloobchodní jednotky. V roce 1995 měla dynamický rozvoj síť supermarketů. Od roku 1997 nastoupil rozvoj diskontů a v roce 1998 došlo k rozsáhlému nárůstu hypermarketů a nákupních center (Z., Szczyrba, 2006). V následujícím obrázku jsou vybrány nejvýznamnější mezinárodní řetězce proto, abych mohla přehledně porovnat, kdy přišly na český trh. Z dostupné odborné literatury jsem je nemohla nikde dohledat, tak jsem vytvořila přehledný graf sama. Obrázek č. 2: Expanze mezinárodních řetězců na českém trhu Expanze mezinárodních řetězců na českém trhu (rok otevření prvních prodejen) Lidl Carefour Kaufland Makro Penny market Interspar Globus Tesco Julius Meinl Norma Edeka Plus Discoun Delvita Billa Ahold 1993 1992 1992 1991 1991 1991 1991 1997 1997 1996 1996 1996 1995 1995 2003 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 Zdroj: Ročenka Českého a Slovenského obchodu, vlastní úpravy Expanze mezinárodních řetězců na českém trhu 20

Obrázek znázorňuje, jak přicházely mezinárodní řetězce na český trh. První, které k nám vstoupily, byly v roce 1991 Ahold, Billa, Delvita a Plus Diskont. To byl rok, kdy přišlo na náš trh nejvíce řetězců. V roce 1996 se připojily také Makro, Penny Market a Interspar, Tesco a Globus jiţ o rok dříve (1995). Poslední, kdo v ČR etabloval, byl v roce 2003 Lidl. Také je z obrázku patrné, ţe mezi roky 1997 aţ 2003 byl veliká mezera, kdy na český trh nevstoupil ţádný významný mezinárodní obchodní řetězec. 3.3 Změna společenského i ekonomického chování obyvatel Velmi podstatná změna se udála v ekonomickém chování i v chování společnosti od přechodu centrálního plánování ekonomiky k trţní ekonomice. Změnila se struktura celého maloobchodu. Dříve zde převaţovaly Jednoty a Prameny. Po roce 1989 na český trh téměř ihned začaly expandovat obchodní řetězce se zahraniční účastí. První byly řetězce, jak jiţ bylo uvedeno výše Ahold, Billa, Delvita a Plus Diskont v roce 1991. Na konci 50. let minulého století začaly v důsledku socialistické zemědělské politiky vznikat JZD za účelem vytvoření co největších orných ploch, po vzoru kolchozů v SSSR. Řada rolníků byla nucena vzdát se svého majetku pod různými druhy nátlaku. V současnosti pokračují některá JZD pod názvem zemědělská druţstva nebo byla transformována na jinou společnost, případně se rozpadla kvůli často nehospodárné ekonomice, která byla dříve štědře dotovaná státem. Na tuto změnu lidé byli nuceni zareagovat a změnit své spotřební chování. Podíl soukromého obchodu klesl v roce 1949 ze 60 % na 0,2 % v roce 1960. Lidé dostávali potraviny na příděl a navíc měli jen to, co si sami doma vypěstovali na zahrádkách. Nemohli vyjet za hranice, aţ na výjimky, tak začali trávit dovolené u českých rybníků. Trávili více času v přírodě. Dnes většina lidí jezdí na dovolenou k moři, alespoň jednou ročně a také tráví celé dny v nákupních centrech, místo procházek v lese či po horách. Také si lidé stavěli brigádně Jednoty, byla to tzv. Akce Z. Obchod stavěli všichni lidé z obce. Dělali to hlavně proto, aby nemuseli dojíţdět pro čerstvé pečivo do vzdálených měst. To si dnes neumíme představit. Nákupní centra vytváří spousty moţností pro dnešní populaci. Mohou se zde dobře najíst, protoţe si mohou vybrat ze spousty restaurací nebo se zastaví jen v nějaké menší kavárně či cukrárně. Mohou se nechat hýčkat v různých kosmetických a kadeřnických salónech. Také 21

mohou lidé v několika nákupních centrech vyuţít multikina s veškerým pohodlím a komfortem. Věřím, ţe nebude dlouho trvat a bude v mnoha nákupních centrech i spousta zábavních parků, koupališť a aquaparků. Také uţ začali vznikat v nákupních centrech pobočky bank a pobočky České pošty. Proto, aby přilákaly rodiny s dětmi, jsou nákupní centra vybavena dětskými koutky. Dále jsou tu různé koutky pro maminky s dětmi na přebalení s přebalovacími pulty, sedačkami, apod. Není ani problém, kdyţ má dítě hlad, aby mu matka nechala ohřát jídlo v některé z restaurací. Pro pohodlí zákazníků jsou dnes obchodníci ochotni udělat téměř cokoliv. Jen aby si udrţely zákazníky. Dnešní lidé velmi rádi vyuţijí nabídek sluţeb, které jim obchodníci nabízejí. Je to pro ně mnohem pohodlnější. Nemusí si vymýšlet svůj program pro sebe a svoje děti na celý víkend, vymýšlí je za ně lidé v nákupních centrech. Spousta lidí se přijde jen podívat a pobavit se, aniţ by si přišli cokoliv koupit. Prostě místo aby vyrazili do přírody, jdou na výlet do nákupního centra, kde se prochází sem a tam a dívají se z jedné výlohy do druhé, kde na ně kouká obrovské mnoţství zboţí. To bychom mohli vidět v mém šetření. Asi 1/3 odpověděla, ţe jedou do nákupního centra za jiným důvodem neţ za nákupy. Někteří vyplnili, ţe jedou jen na kávu do oblíbené restaurace, jiní jedou do nákupního centra na různé výstavy, které je zajímají, někteří jedou na módní přehlídku, atd. 3.4 Rok změn v českém obchodě Titulky v časopise Moderní obchod začaly hlásat v květnu 2006 Rok změn v českém obchodě či TOP 50 naposledy ve starém sloţení. Vţdy v květnovém čísle Moderního obchodu vychází stupnice TOP 50, tedy padesáti nejúspěšnějších obchodů za rok. Je zde srovnání v počtu prodejen, procentní podíl potravin a celkový obrat v miliardách Kč. Také je zde uvedena stupnice TOP 50 Slovenské republiky pro srovnání. V roce 2005 se v TOP 50 naposledy objevili Julius Meinl a CS Edeka. Naposledy se také zde objevil Carrefour, protoţe Carrefour se rozhodl zcela opustit Českou republiku a na řetězec Tesco převedl svých 11 obchodů. Výměnou od firmy Tesco získal Carrefour 6 obchodů a dvě obchodní centra na Tchaj-wanu. Dále ještě Carrefour získal od Tesca částku ve výši 57,5 22

milionů euro (coţ bylo v roce 2006 asi 1,73 mld. Kč). K tomuto rozhodnutí oba řetězce dospěly v září roku 2005 a od 1. 6. 2006 Carrefour definitivně skončil. Druhým řetězcem, který chtěl ukončit činnost v ČR, byl Julius Meinl, který svých 67 prodejen převedl do konce roku 2005 na Ahold. Obchody se tak změnily na prodejny Albert 8. V roce 2005 se opět po delší době zvýšila rychlost výstavby hypermarketů. V roce 2004 bylo otevřeno 16 nových hypermarketů a v roce 2005 jich bylo uţ 31, téměř dvojnásobek. Roku 2006 počet hypermarketů přesáhl 200. Toto však vychází z nového trendu, tzv. kompaktních hypermarketových jednotek. Jedná se o výstavbu malých jednotek, často otevíraných i v menších městech 9. Jednotlivé řetězce se budou muset lépe přeorientovat na zákazníky. Podle studie Target on, společností INCOMA Research + GfK Praha zjistili, ţe čím dál tím více lidí pouţívá k většímu nákupu auto, tzn., ţe přestane být rozhodující poloha prodejny jako konkurenční výhoda. 10 Lidé jsou ochotni a schopni dojet dále. V TOP 50 se v tomto roce neztratily ani české firmy, kterými jsou Hruška, Flosman či PDS. Společnost Hruška se umístila na 15. místě, Flosman a.s. na 26. místě a PDS s.r.o. obsadila 36. příčku. Dále se zde umístilo 6 nejsilnějších českých a moravských spotřebních druţstev s celkovými trţbami dosahující téměř 8 mld. Kč 11. 8 http://www.novinky.cz/ekonomika 9 Moderní obchod 5/2006, str. 14 10 Moderní obchod 5/2006, str. 14 11 Moderní obchod 5/2006, str. 15 23

4 VÝVOJ MALOOBCHODNÍ SÍTĚ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 1995 V následující kapitole byl proveden průzkum, kdy bylo zjištěno, jak přicházely nákupní centra do České republiky, a jak zde rozšiřovaly své nákupní centra a pobočky. Je zde srovnán především celkový obrat a velikost plochy maloobchodních jednotek. Projekt TOP 50 českého obchodu, který vývojové trendy sleduje od počátku 90. let, ukazuje, jakými fázemi mezitím český maloobchodní trh prošel. V posledních letech se nám můţe zdát, jakoby se podoba maloobchodního trhu stabilizovala 12. Od počátku 90. let vstoupila na český trh řada mezinárodních společností a zahájila více či méně úspěšnou expanzi. V prvním období řetězce přebíraly části obchodní sítě z bývalých státních podniků, avšak poměrně brzy začaly budovat nové prodejny, které odpovídaly západoevropským standardům. Mezinárodní řetězce na český trh přicházely aţ do roku 2003, kdy posledním zahraničním řetězcem vstupujícím na český trh byl řetězec Lidl. Během této celé doby český trh neopustila ţádná významná obchodní společnost. Zároveň nastal postupný pokles trţní síly českých obchodních společností i odchod několika ve své době silných řetězců, jako např.: M holding, Pronto Plus, Interkontakt, Vít potraviny, apod. 13. Velmi rychlý růst nastupuje, hlavně kvůli fúzím a přebíráním konkurenčních řetězců a prodejen. TOP 10 českého obchodu získala, zejména díky fúzím, 63 % podíl na celkovém trhu rychloobrátkového zboţí, coţ je o 10 % více neţ v předchozím roce 2006. Po schválení převzetí řetězce Delvita společností Billa se vytvořila skupina TOP 5 obchodních skupin Schwarz, Ahold, Makro/Metro, Tesco, Rewe které mají kaţdá trţby více neţ 30 mld. Kč, celkem tedy přes 190 mld. Kč. Trţní podíl byl v rychloobrátkovém zboţí téměř 50 %. V první polovině 90. let byl celkový obrat TOP 50 rozdělen takovým způsobem, ţe asi jedna polovina připadala na TOP 10 a druhá polovina na zbytek TOP 50. Do roku 2006 se tato struktura výrazně změnila a TOP 10 má v současné době 70 % celkového obratu TOP 50 14. 12 Moderní obchod 5/2007, str. 12 13 Moderní obchod 5/2007, str. 12 14 Moderní obchod 5/2007, str. 13 24

Tato struktura TOP 50 však nemusí být konečná. V následujících letech budeme zajisté očekávat další proměny, z nichţ některé začínají jiţ nyní. V celkové struktuře to bude jistě nárůst nepotravinářských specialistů, a to v dalších sortimentech 15. Tabulka č. 3: Srovnání hypermarketů a supermarketů ve velikosti celkového obratu 1995-2007 Celkový obrat (mld. Kč) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Tesco Stores ČR 3,5 4,9 5,8 10,0 15,7 17,5 19,0 19,0 21,0 22,5 36,0 42,0 Globus 0,2 1,7 5,2 8,8 12,1 15,3 16,4 18,2 18,9 19,0 20,5 23,0 Carrefour 0,2 2,3 6,0 8,7 11,3 10,0 11,0 11,0 Julius Meinl 2,6 3,8 5,7 7,0 7,8 7,3 7,3 7,0 6,0 5,5 5,5 Delvita 2,4 3,7 6,1 8,7 11,7 11,9 11,4 11,1 10,1 9,9 9,8 Ahold Czech republic 3,9 6,6 8,4 12,5 18,2 23,5 29,6 32,0 32,5 34,6 36,0 38,5 42,0 Makro ČR 2,3 13,0 19,2 27,5 32,0 33,9 35,7 38,2 37,5 38,3 39,3 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy V tabulce je patrný vývoj hypermarketů a supermarketů ve velikosti celkového obratu v letech 1995 2007. Je zde srovnání nejvýznamnějších obchodních řetězců, které vstoupily na český trh, a je zvýrazněno zhruba pět let vývoje celkového obratu. Dále je zobrazen růst celkového obratu během dvanácti let zhruba o 40 miliard Kč, např. Ahold či Tesco. Další podrobné vysvětlení dále v této kapitole. Tabulka č. 4: Srovnání hypermarketů a supermarketů ve velikosti prodejní plochy 1998-2007 Prodejní plocha (v 1000 m 2 ) 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Tesco Stores ČR 69 92 122 136 154 186 202 238 332 Globus 24 67 107 136 136 138 109 109 109 161 171 Carrefour 9 26 51 61 66 77 87 96 Julius Meinl 60 79 76 80 90 90 61 53 18 Delvita 52 65 87 90,6 89 88 85 79 82 Ahold Czech republic 74 130 164 233 268 284 132 137 180 423 423 Makro ČR 30 40 67 97 97 97 91 98 103 103 103 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy 15 Moderní obchod 5/2007, str. 14 25

Z tabulky je patrné srovnání hypermarketů a supermarketů ve velikosti prodejní plochy v letech 1998-2007. I zde vidíme veliký nárůst. Největší nárůst velikostí ploch je v případě Aholdu 300 tisíc m 2 v průběhu deseti let. Blíţe budu tento vývoj popisovat dále v této kapitole. Pro bliţší vymezení jsou vybrány vţdy jen některé roky v celém vývoji, abych tento vývoj mohla lépe a srozumitelně popsat. Také mezi vybranými obchodními řetězci jsou ty mezinárodní řetězce, které jsou pouţité v předchozí kapitole. Pro srovnání jsou také vţdy uvedeny nejúspěšnější mezinárodní obchodní řetězce, které byly v posledních letech na nejvyšších příčkách a dosáhly nejvyššího celkového obratu nebo měly největší prodejní plochy. 4.1 Vybrané obchodní řetězce Tesco Stores ČR přišel na český trh v roce 1996. V tomtéţ roce, jak vidíme v obrázku, měl řetězec celkový obrat 3,56 mld. Kč. Dále kaţdým rokem celkový obrat narůstal, aţ v roce 1999 dosáhl hranice 10 mld. Kč. Dvacetimiliardovou hranici korun dosáhl v roce 2004. Celkový obrat nadále rostl, kdy v roce 2006 poskočil celkový obrat na 36 mld. Kč a v roce 2007 aţ na 42 mld. Kč. Nárůst obratu od roku 2006 je dán především převzetím mezinárodního obchodního řetězce Carrefour. Postupně s nárůstem celkového obratu vzrostla i velikost prodejních ploch. V roce 1999 dosáhl objem prodejních ploch téměř sto tisíc m 2 a v roce 2004 jiţ přesáhl dvě stě tisíc m 2. V letech 2006 a 2007 vzrostl objem prodejních ploch o dalších sto tisíc metrů čtverečních, tj. v roce 2007 měly 332 tisíc m 2 velikosti prodejní plochy. 26

Obrázek č. 3: Tesco Stores ČR celkový obrat a prodejní plocha vývoj od roku 1996-2007 Tesco stores ČR - celkový obrat + prodejní plocha vývoj od roku 1996-2007 350 300 300 332 250 200 150 100 50 0 238 202 186 154 136 122 92,6 69 36 42 3,56 4,9 5,88 10 15,7 17,5 19 19 21 22,5 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 celkový obrat (v mld Kč) Prodejní pocha (v 1000 m2) Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy 27

Obrázek č. 4: Plus Diskont celkový obrat a prodejní plochy vývoj od roku 1995-2007 Plus Diskont - celkový obrat a prodejní plochy - vývoj od roku 1995-2007 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 99 86 87 83 73 68 63 56 44,7 36 30 2,46 3,89 5 6,4 7,2 8,4 9,9 11,2 12 12,4 13 13 13 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 celkový obrat (mld Kč) prodejní plocha (v 1000 m2) Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu amarketingu, vlastní úpravy Obrázek č. 5: PENNY Market celkový obrat a prodejní plochy vývoj od roku 1997-2007 PENNY Market - celkový obrat a prodejní plochy - vývoj od roku 1997-2007 120 100 80 60 40 20 0 113 115 118 107 100 82 72 60,9 52,6 37 3,12 7,62 9,7 11 12,3 13,2 13,82 14,81 15,24 17,3 18,6 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 celkový obrat (v mld Kč) prodejní plochy (v 1000 m2) Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy 28

U těchto dvou řetězců můţeme vidět velice podobný vývoj. V obou případech dochází k neustálému růstu celkového obratu aţ do roku 2005, kdy v případě Plus Diskontu začal celkový obrat stagnovat a zastavil se na hladině 13 mld. Kč. Desetimiliardovou hranici překročil dříve Penny Market a to o dva roky dříve, tedy v roce 2000. V roce 2007 dosáhl jiţ 18,3 mld. Kč. Prodejní plochy měly také velice podobný trend. Plus Diskont ale nepřekročil ještě v roce 2007 hranici sto tisíc m 2. To se Penny Marketu podařilo jiţ v roce 2003 a v roce 2007 dosáhl na 118 tisíc m 2. Obrázek č. 6: Lidl celkový obrat a prodejní plochy vývoj od roku 2003-2007 Lidl - vývoj od roku 2003 do roku 2007 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 175 152 125 96 50 2 8 12 14 16,5 2003 2004 2005 2006 2007 Celkový obrat (v mld Kč) Prodejní plocha (v 1000m2) Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy Lidl, jak jsem se zmínila jiţ dříve, byl poslední velký mezinárodní řetězec, který vstoupil na český trh. Bylo to v roce 2003, kdy celkový obrat dosáhl dvou miliard Kč. V roce 2004 se jeho celkový obrat z čtyřnásobil a dosáhl hodnoty osmi miliard Kč. Do roku 2007 rostl docela významným tempem, kdy dosáhl 16,5 miliard Kč. Velkým tempem rostla i velikost prodejních ploch. Při vstupu měla velikost prodejních ploch 50 tisíc m 2 a v roce 2005 jiţ tedy po dvou letech přesáhla hranici tisíce metrů čtverečních. V roce 2007 jiţ dosáhla hranice 175 tisíc m 2. 29

Obrázek č. 7: Srovnání hypermarketů a supermarketů ve velikosti celkového obratu 1995 2007 Srovnání HM a SM - celkový obrat (mld Kč) 45 42 42 40 39,3 35 33,9 32 30 25 23 20 19 16,4 15 10 13,02 12,5 8,79 11,311,1 5 3,9 2,6 2,4 3,56 6,6 3,8 3,7 5,88 5,2 7 7 0 0,2 0,2 1995 1996 1998 2002 2007 Tesco Stores ČR Globus Carrefour Julius Meinl Delvita Ahold Czech republic Makro ČR Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy 30

V předchozím obrázku můţeme vidět, ţe na českém trhu byly Delvita, Ahold Czech republic a Julius Meinl. Ani u jednoho z řetězců nepřekročil celkový obrat čtyři miliardy Kč. V dalším roce k těmto řetězcům přibyly další dva řetězce, a to Tesco Stores ČR a Globus. Všechny řetězce měly celkový obrat niţší neţ pět miliard Kč, jen Ahold dosáhl téměř sedmi miliardové hranice. V roce 1998 byly na českém trhu jiţ všechny řetězce. Na prvním místě v obratu se jiţ neudrţel Ahold Czech republic a přeskočil ho řetězec Makro zhruba o půl miliardy Kč, tj. Makro mělo v roce 1998 celkový obrat 13 miliard Kč. V roce 2002 velmi poskočily vzhůru Ahold Czech republic a Makro ČR oproti ostatním řetězcům. Ahold a Makro přesáhly hranici třiceti miliard korun, zato třetí v pořadí podle celkového obratu byl Tesco Stores, který dosáhl jen devatenácti miliard korun. V roce 2007 se jiţ Tesco Stores dostal na první místo vedle Ahold Czech republic a to tím způsobem, ţe převzal řetězec Carrefour a jeho hodnoty jsou zde započítány. Oba řetězce dosáhly zhruba 42 miliard korun. Makro ČR skončil na pomyslné třetí příčce jen s 39,3 miliardami Kč. Linie vývoje řetězce Makro ČR je velice jednoduchá. Při vstupu na český trh se v Top 50 umístilo na patnáctém místě. A hned následující rok, tj. rok 1998 se umístilo na první pozici. Tuto první pozici si udrţovalo aţ do roku 2006, kdy se Makro ČR umístilo na druhém místě. Předběhl ho Ahold Czech Republic. V roce 2007 se dokonce umístil na místě třetím. Tady se na společném prvním místě umístily Ahold Czech republic a Tesco Stores ČR, viz výše. 31

Obrázek č. 8: Srovnání hypermarketů a supermarketů ve velikosti prodejní plochy 1998-2007 Srovnání HM + SM ve velikosti prodejní plochy (v 1000 m2 ) 450 423 400 350 300 284 332 250 200 150 100 50 69 67 9 154 130 137,9 79 90 65 66 40 88 171 97,54 103 0 1998 2002 2007 Tesco Stores ČR Globus Carrefour Julius Meinl Delvita Ahold Czech republic Makro ČR Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy V roce 1998 největší plochy dosáhl Ahold Czech republic, a sice 130 tisíc m 2, nejmenší plochu měl Carrefour, zhruba devět tisíc metrů čtverečních. V roce 2002 si Ahold udrţel prvenství podle velikosti prodejní plochy. Prodejní plocha měla velikost 284 tisíc m 2. Na pomyslném druhém a třetím místě se umístili Tesco Stores ČR a Globus (154 tisíc a 138 tisíc m 2 ). V roce 2007 je Ahold neustále na prvním místě s náskokem téměř 100 tisíc m 2. Dosáhl 423 tisíc m 2 a Tesco, které je na druhém místě dosáhlo 332 tisíc m 2. To má náskok před třetím Globusem také veliký, protoţe u Globusu dosahuje velikost prodejní plochy jen 171 tisíc m 2. 32

Obrázek č. 9: Srovnání vybraných řetězců celkový obrat 1998-2007 Srovnání diskontů + ostatní řetězce - celkový obrat (mld Kč) 35 35 30 25 25 20 15 12 13,82 13 18,6 16,5 10 5 6,4 4,2 7,62 8,5 8,8 2 0 1998 2003 2007 Plus Diskont Kaufland ČR Penny Market Billa Lidl Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy Tabulka č. 5: Srovnání vybraných řetězců celkový obrat 1995-2007 celkový obrat (mld. Kč) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Plus Diskont 2,4 3,8 5,0 6,4 7,2 8,4 9,9 11,2 12,0 12,4 13,0 13,0 13,0 Kaufland ČR 0,6 4,2 13,8 19,0 21,0 23,0 25,0 26,5 25,0 31,0 35,0 Penny Market 3,1 7,6 9,7 11,0 12,3 13,2 13,8 14,8 15,2 17,3 18,6 Billa 7,0 8,5 8,0 8,7 8,5 8,0 8,0 8,0 8,8 Lidl 2,0 8,0 12,0 14,0 16,5 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy V této tabulce jsou znázorněny vybrané řetězce pro celkový obrat v letech 1995 2007. Jsou zde zvýrazněny tři roky pro lepší srovnání a to 1998, kdy na trhu ještě nebyla ani Billa ani Lidl. Další rok je právě rok 2003, kdy vstoupil na český trh Lidl a poslední rok 2007. U Lidlu je patrný největší vývoj celkového obratu za nejkratší dobu. Během pěti let se mu zvýšil celkový obrat ze dvou miliard Kč. na šestnáct a půl miliardy Kč. Podrobněji se řetězcům budu věnovat v další části této kapitoly. 33

Tabulka č. 6: Srovnání vybraných řetězců ve velikosti prodejní plochy 1997-2007 Prodejní plocha (v 1000 m 2 ) 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Plus Diskont 30 36 44 56 63 68 73 83 86 87 99 Kaufland ČR 9 47 93 135 160 180 177 190 227 253 283 Penny Market 37 52 60 72 82 100 107 113 115 118 Billa 70 73 81 81 84 87 160 Lidl 50 96 125 152 175 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy Podrobně jsou znázorněny vybrané řetězce, ale tentokrát pro srovnání velikosti prodejních ploch od roku 1997 2007. Opět jsem vyznačila stejné roky, tj. 1998, 2003 a 2007 (vysvětlení viz předchozí odstavec). Také zde vidíme veliký růst, který je největší u Kauflandu a hned za ním následuje Lidl, přestoţe přišel na trh aţ po pěti letech. V roce 1998 byly na čekém trhu tři diskontní řetězce, kdy největšího celkového obratu dosáhl Penny Market, a to 7,6 miliardy Kč, Plus Diskont dosáhl obratu 6,4 miliardy Kč. V roce 2003 vstoupil na trh nový diskont Lidl a hned v prním roce dosáhl dvou miliardového obratu. Na pomyslném prvním místě byl Kaufland, který dosáhl 25 miliard Kč. Na druhém místě byl Penny Market, který do sáhl téměř čtrnácti miliard Kč. V roce 2007 si první místo v celkovém obratu udrţel Kaufland, který měl 35 miliard Kč. Téměř o polovinu niţší obrat měl Penny Market a třetí v roce 2007 byl Lidl, který po čtyřech letech na českém trhu dosáhl téměř sedmnácti miliardové hranice. 34

Obrázek č. 10: Srovnání vybraných řetězců ve velikosti prodejní plochy 1998-2007 Srovnání diskontů a ostatních řetězců ve velikosti prodejní plochy (v 1000 m2 ) 300 283 250 200 150 100 177 100 81 73 99 118 175 160 Plus Diskont Kaufland ČR Penny Market Billa Lidl 50 36 47 37 50 0 1998 2003 2007 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy V obrázku vidíme, ţe v roce 1998 jsou velikosti ploch téměř na stejné úrovni. Pohybuje se mezi 36 47 tisíci m 2. V roce 2003 zvýšil svoji prodejní plochu několikanásobně Kaufland, a to aţ na 177 tisíc m 2. Se sto tisíci m 2 byl na pomyslném druhém místě Penny Market. V roce 2007 dosáhl Kaufland jiţ 283 tisíc m 2 a na druhou pomyslnou příčku se dostal Lidl se 175 tisíci m 2. 35

4.2 Srovnání Slovenské republiky s Českou republikou po rozdělení V této kapitole jsou zobrazeny mezinárodní řetězce, které přišly na území České a Slovenské republiky po roce 1990. V roce 2001 byly jak na českém, tak na slovenském trhu v ţebříčku TOP 10 tyto řetězce: Tesco, Carrefour a Kaufland. Na Slovensku si nejlépe vedlo Tesco s celkovým obratem 14,8 mld. SKK. V České republice bylo na prvním místě Makro, které mělo celkový obrat 32 mld. Kč. V českém maloobchodě se v roce 2001 pohybujeme jiţ v jiných hodnotách. Patnácti miliardové hranice dosahuje v České republice řetězec Globus, který se umístil na pátém místě. Desetimiliardovou hranici překročilo sedm mezinárodních maloobchodních řetězců. Tabulka č. 7: TOP 10 Slovenského obchodu 2001 TOP 10 SLOVENSKÉHO OBCHODU 2001 % potravin Obrat (mil SKK) 1 Tesco Stores SR, a.s. 65 14 840 Metro Cash & Carry Slovakia 2 s.r.o. 80 8 460 3 Billa s.r.o. 80 5 830 4 Carrefour Slovensko,a.s. 90 4 170 5 Prima zdroj holding a.s. 70 4 080 6 M-market, a.s. 95 3 480 7 Labaš s.r.o. 95 2 560 8 Kaufland SK v.o.s. 65 2 550 9 Baumax SR, s.r.o. 94 2 500 10 Tibor Štefánik - Smoker 90 2 500 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy 36

Tabulka č. 8: TOP 10 Českého obchodu 2001 TOP 10 ČESKÉHO OBCHODU 2001 % potravin Obrat (mil Kč) 1 Makro 78 32 000 2 Ahold ČR 85 29 600 3 Kaufland 80 21 000 4 Tesco 60 17 500 5 Globus 60 15 200 6 Lidl 90 16 500 7 Penny Market 86 13 200 8 Plus Diskont 85 9 900 9 Carrefour 75 8 700 10 Billa 85 8 000 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy Slovenský soukromý maloobchod měl v roce 2000 velice slabý technický stav v porovnání s mezinárodním standardem. Maloobchodní činnost se v převáţné míře realizovala v prostorách i technologiích, které privatizovala ze sítí bývalého státního maloobchodu. Bylo zřejmé, ţe v krátké době to v sílící konkurenci nemohlo stačit. Rok 2000 byl na Slovensku rokem silného nárůstu mezinárodních hypermarketů, supermarketů, cash&carry či diskontů, malé samoobsluhy a pultové prodejny si z hlediska počtu i servisu pro spotřebitele stále udrţely svoji převahu. Bylo zde také ale očekáváno v nejbliţších letech, ţe se bude opakovat situace jako v okolních státech, kdy bude mnoho malých individuálních obchodníků nuceno ukončit svoji činnost. V roce 2002 pokračoval pozitivní trend vývoje obchodu. Nadnárodní obchod ve svém velkoobchodu i maloobchodu ještě více upevnil estetiku obchodního prostředí, předvedl propracovanost komunikace s dodavateli i metody komunikace se spotřebiteli. Rok 2002 byl také rokem úsilí o koncentraci domácího velkoobchodu i maloobchodu a bylo jedno, či se jednalo o prodej food či nonfood sortimentu. Konkurence i snaha o přeţití nejvíce u menších obchodních společností začala silně potlačovat jejich filozofii lokální jedinečnosti. V pohledu na nadnárodní obchod v kategorii velkorozměrného maloobchodu na Slovensku roky vede Tesco, v supermarketech Billa, v Cash&carry Metro, v diskontech Kaufland. V tak 37

v ucelené obchodní síti s kvalitním centralizovaným nákupem je třeba vyzdvihnout COOP Jednotu Slovensko, SD. V průměru o 4 % klesl v strukturách prodávaného sortimentu prodej potravin. Znamenalo to, ţe obchodníci se mimo prodeje čerstvých i trvanlivých potravin ve zvýšené míře věnovali i prodeji potřeb pro domácnost, papíru, školských potřeb, drogérie i tabáku. Rok 2002 byl rokem zdokonalování obchodu, směřujícího k přáním zákazníků. V roce 2005 je na prvním místě v TOP 10 Slovenského obchodu opět Tesco. Je téměř na stejné úrovni, co se týká celkového obratu. To v Českém maloobchodě je na prvním místě posun o pět miliard Kč. Druhým mezinárodním řetězcem na Slovensku, který překročil desetimiliardovou hranici v roce 2005, byl Metro Cash & Carry. Na českém trhu celkový obrat přesahující hranici deseti miliard Kč dosáhly téměř všechny obchodní řetězce v TOP 10. Přepočet růstových ukazatelů za uplynulé období roku 2005 oproti roku 2004 ukázal, ţe prakticky všechny mezinárodní obchodní řetězce (kromě Carrefouru) dosáhly růstový index 103 bodů a více a obchod v slovenských rukách se pohyboval v indexu těsně pod hranicí 100 bodů. Avšak i takovéto konstatování soupeření slovenského obchodu s mezinárodním, se v silném konkurenčním prostředí dá povaţovat za velmi dobrý výsledek. Můţeme říci, ţe v roce 2005 byl v širokosortimentním obchodě prodej široké škály potravin tématem číslo jedna. Nabídka potravin spolu s lahůdkami, masovým či uzenářským sortimentem a ovocem se zeleninou dostala téměř u všech potravinářských obchodníků, napříč jejich soubojem s diskonty, na vyšší kvalitní standard. Tabulka č. 9: TOP 10 Slovenského obchodu 2005 TOP 10 SLOVENSKÉHO OBCHODU 2005 % potravin Obrat (mil SKK) 1 Tesco Stores SR, a.s. 65 14 360 Metro Cash & Carry 2 Slovakia s.r.o. 80 12 950 3 Billa s.r.o. 80 8 400 4 Kaufland SK v.o.s. 90 7 650 5 Ahold Retail Slovakia k.s. 65 4 550 6 CBA Slovakia s.r.o. 95 4 300 7 Carrefour Slovensko, a.s. 70 3 850 Lidl Slovenská republika 8 v.o.s. 95 3 330 9 Labaš s.r.o. 94 3 120 COOP Jednota Bratislava, 10 SD 90 2 250 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy 38

Tabulka č. 10: TOP 10 Českého obchodu 2005 TOP 10 ČESKÉHO OBCHODU 2005 % potravin Obrat (mil Kč) 1 Makro 78 37 500 2 Ahold ČR 85 36 000 3 Kaufland 80 25 000 4 Tesco 60 22 500 5 Globus 60 19 000 6 Penny Market 86 15 200 7 Plus Diskont 85 13 000 8 Lidl 90 12 000 9 Carrefour 75 11 000 10 Delvita 78 9 800 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy V roce 2007 je patrný velký skok v celkovém příjmu Tesco na Slovensku. Celkový obrat se posunul z patnácti miliard SKK na třicet sedm miliard SKK. Další mezinárodní řetězce se také posunuly a jiţ deset jich přesáhlo desetimiliardovou hranici. To na Českém maloobchodním trhu dosáhly nejvyššího celkového obratu shodně dva mezinárodní řetězce, Tesco a Ahold. Velikost celkového obratu byla 42 miliard Kč. Téměř čtyřicetimiliardové hranice dosáhl obchodní řetězec Makro. Tabulka č. 11: TOP Slovenského obchodu 2007 TOP 10 SLOVENSKÉHO OBCHODU 2007 % potravin Obrat (mil SKK) 1 Tesco Stores SR, a.s. 65 37 250 Metro Cash & Carry 2 Slovakia s.r.o. 70 17 600 3 Billa s.r.o. 80 13 300 4 Kaufland SK v.o.s. 90 10 800 5 Ahold Retail Slovakia k.s. 70 8 000 6 NAY a.s. 0 6 030 7 CBA Slovakia s.r.o. 95 5 290 Lidl Slovenská republika 8 v.o.s. 95 4 900 9 GG Tabak Barczi a.s. 0 4 800 10 baumax SR s.r.o. Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy 0 4 800 39

Tabulka č. 12: TOP 10 Českého obchodu 2007 TOP 10 ČESKÉHO OBCHODU 2007 % potravin Obrat (mil Kč) 1 Tesco 60 42 000 2 Ahold ČR 85 42 000 3 Makro 78 39 300 4 Kaufland 80 35 000 5 Globus 60 23 000 6 Penny Market 86 18 600 7 Lidl 90 16 500 8 Plus Diskont 85 13 000 9 Billa 85 8 800 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy V roce 2001 dosahoval Tesco SK obrat téměř 15 miliard SKK a v roce 2005 dosáhl téměř stejné hladiny, něco málo přes 14 miliard SKK. Roku 2007 uţ jeho obrat dosáhl 37 miliard SKK. Po celou dobu si však udrţel první příčku podle celkového obratu. V České republice v těchto letech mělo Tesco Stores ČR větší celkový obrat neţ Tesco Stores SR. Celkově se maloobchod v České republice vyvíjel o trochu rychlejším tempem neţ na Slovensku. Vidíme to např. v roce 2007 v české republice v TOP 5, kdy tři mezinárodní řetězce dosahují celkového obratu 40 miliard Kč. To na Slovensku po přepočtu na české koruny dosahuje jen jeden mezinárodní obchodní řetězec. Je to dáno také tím, ţe obyvatel Slovenska je o polovinu méně (v roce 2007 v České republice 10,3 milionů obyvatel, na Slovensku 5,4 milionů obyvatel), mají tedy zhruba poloviční trh, navíc ve srovnání s námi niţší příjmy a vyšší nezaměstnanost, a tedy i niţší ţivotní úroveň zapříčiněnou nejen uvedenými argumenty. Mezi významné faktory sem patří regionální rozdíly (např. mezi Bratislavou na západě a východním (i středním) Slovenskem) jsou kontrastnější neţ v ČR. V České republice takový regionální rozdíl v ţivotní úrovni obyvatelstva jako na Slovensku u nás nemáme. Nejvyšší úroveň je na západě v oblasti kolem Bratislavy a postupně směrem na východ tato úroveň klesá. Na druhou stranu je slovenský maloobchodní trh pravděpodobně ještě ne zcela nasycený a lze v budoucnu ještě předpokládat jeho růst. Otázkou ovšem zůstává, jak se na tomto růstu projeví současná ekonomická krize. I přes veškerá konstatování 40

lze shrnout, ţe Česká republika si nadále udrţuje větší, růstovou dynamiku (snad s výjimkou Bratislavy) neţ Slovensko. 4.3 Nejvýznamnější maloobchodní řetězce od 90. let. Podrobně jsou zobrazeny mezinárodní maloobchodní řetězce expandující v České republice a expandující na trh evropský a světový. Na první pohled je patrné, ţe se maloobchod na světovém trhu pohybuje v úplně jiných řádech. V tabulce je znázorněné, ţe jiţ v roce 1999 na prvním místě v TOP 10 světových obchodních společností je Wal Mart, který má sídlo firmy v USA a expanduje do celého světa. Jeho velikost celkového obratu v roce 1999 byla 156 mld. USD. Je to velmi velký rozdíl, mezi druhým mezinárodním obchodním řetězcem Metro AG, který dosáhl necelých 50 mld, a který zastupuje evropský maloobchod. Tabulka č. 13: TOP 10 světových obchodních společností 1999 TOP 10 SVĚTOVÝCH OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ, 1999 Sídlo firmy MO tržby (mil. USD) 1 Wal-Mart USA 156 000 2 Metro AG D/Switz 47 000 3 The Kroger Co. USA 45 000 4 Carrefour F 40 000 5 Albertson's USA 38 000 6 Edeka/AVA D 37 000 7 Rewe D 37 000 8 Royal Ahold NL 36 000 9 ITM Enterprises F 34 000 10 Tesco GB 33 000 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy V následujících letech je patrný neustálý růst, jak v celkovém obratu, tak zajisté v počtu poboček i velikostech prodejních ploch. Jak vidíme v tabulce, v roce 2001 Wal- Mart přesáhl 200 mld. USD celkového obratu. Ostatní řetězce v TOP 10 nedosahují ani sedmdesáti miliardové hranice. 41

Tabulka č. 14: TOP10 světových obchodních společností 2001 TOP 10 SVĚTOVÝCH OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ, 2001 Sídlo firmy MO tržby (mil. USD) 1 Wal-Mart USA 217 000 2 Carrefour F 62 000 3 Ahold NL 59 000 4 Kroger USA 50 000 5 Metro D 44 000 6 Albertson's USA 38 000 7 Costco USA 34 000 8 Safeway USA 34 000 9 Tesco GB 33 000 10 Aldi D 32 000 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy V TOP 10 se objevují mezi roky 1999 2001 řetězce, které mají sídlo v Evropě, nebo Americe. Jsou to řetězce převáţně z Německa, Nizozemí, Francie a USA. V roce 2005 se objevuje nový obchodní řetězec, tj. Seven & I z Japonska. Vidíme, ţe celkový obrat např. u Wal martu se mezi léty 1999 2005 více neţ zdvojnásobil. Tento řetězec pocházející z USA si neustále udrţuje velký náskok před ostatními řetězci v TOP 10. V roce 2005 dosahoval rozdíl v celkovém obratu mezi první a druhou pozicí zhruba 222 tisíc milionů USD. Ostatním řetězců se také celkový obrat zdvojnásobil (u některých i ztrojnásobil), ale pořád to nestačí na to, aby Wal Mart dotáhly. 42

Tabulka č. 15: TOP 10 světových obchodních společností 2005 TOP 10 SVĚTOVÝCH MALOOBCHODNÍKŮ POTRAVINAMI, 2005 Sídlo firmy MO tržby (mil. USD) 1 Wal-Mart USA 339 000 2 Carrefour F 117 000 3 Metro Group D 83 000 4 Tesco GB 77 000 5 Ahold NL 77 000 6 Seven & I JAP 69 000 7 Kroger USA 64 000 8 Sears USA 62 000 9 Rewe D 57 000 10 Costco USA 57 000 Zdroj: Moderní obchod, Ročenka českého a slovenského obchodu a Ročenka českého a slovenského obchodu a marketingu, vlastní úpravy Podobně, jako jiţ řadu let, drţí si v roce 2005 světové prvenství v potravinářském maloobchodě americká firma Wal- Mart. Její trţní podíl na celosvětovém trhu se odhaduje na 6,1 %. Poté následují skupiny evropského původu. První z nich je stále Carrefour, jehoţ roční trţby jsou zhruba třikrát niţší neţ trţby Wal Martu (2,1 % trţního podílu), ale který si stále udrţuje bezpečný odstup od skupiny Metro a Tesco (1,5 % trţního podílu). Podle studie společnosti Deloitte 16 ve finančním roce 2008, tedy ke konci června 2009, vzrostly největším světovým obchodním řetězcům navzdory hospodářské recesi trţby, většina ale vykázala niţší zisk. Maloobchodní společnosti zvýšily o 5,5 % na zhruba 3,8 bilionů dolarů. Ziskovost největších řetězců se meziročně sníţila na 2,4 % z 3,7 % za finanční rok 2007, uvádí nová studie společnosti Deloitte a Stores Media s názvem Global Powers of Retailing. Dvěma třetinám ze 184 obchodníků, kteří zveřejnili svoje hospodářské výsledky, ve fiskálním roce 2008 meziročně klesl zisk. Tři desítky z těchto firem vykázaly ztrátu. Tento trend postihl téměř všechny geografické oblasti a kategorie. Evropské maloobchodní společnosti zaznamenaly sníţení ziskovosti ze 4,1 % na 2,7 %, zatímco ziskovost severoamerických maloobchodních firem klesla z 3,6 % na 2,4 %. Nárůst ziskovosti vykázaly pouze řetězce z Afriky a Blízkého východu. Prodejcům spotřebičů a zboţí pro volný čas klesl zisk na 3,1 % z 6,8 %. Prodejci módního zboţí sníţily zisk na polovinu z 4,1 % za fiskální rok 2007. 16 http://m.ihned.cz 43

Také sektor rychloobrátkového spotřebního zboţí, který zahrnuje supermarkety a ostatní potravinové prodejce, zaznamenal pokles zisku z 3 % na 2,2 %, a to navzdory daleko největšímu růstu trţeb ze všech oblastí 8,6 %. Za vyšší trţby vděčí řetězce hlavně širokým marketingovým slevám, díky kterým se snaţily v době poklesu poptávky přilákat ke svým pultům ubývající zákazníky. Nicméně jsou uţ patrné známky toho, ţe hospodářská recese odeznívá a prodejci se budou moci vrátit na cestu zlepšující ziskovosti, V České republice lze očekávat podobný hospodářský výsledek. Zvláště vezmeme-li v úvahu neustálý cenový boj o zákazníka, jehoţ jsme byli svědky během minulého roku 17. 17 http://m.ihned.cz 44

5 ČESKÝ MALOOBCHOD A DIFÚZNÍ PROCESY A PŘÍKLADY VYBRANÝCH ŘETĚZCŮ 5.1 Český maloobchod a difúzní procesy V této kapitole se budu věnovat maloobchodu a jeho časoprostorovému vývoji na území České republiky. Je to proces, který lze také popsat jako šíření jevu. V případě teoretického přístupu se lze přiblíţit k teorii šíření neboli difúzi inovací. Teorii difúze inovací se zabývá řada autorů. Jak jsem se zmínila, viz výše, jedním z nich byl T. Hägerstrand (1967), ten je také povaţován za zakladatele. Difúzí chápal zavedení a následné rozšíření určitého nového prvku. Vzniká nejdříve v inovačních centrech a nadále postupuje do okolního území a regionů. Torsten Hägerstrand (1952) poprvé aplikoval v moderní geografii teorii prostorové difúze inovace. Sám teorii inovace difúze rozvinul. Proces teorie difúze v této teorii dosahuje určité pravidelnosti a je to pravidelnost časové i prostorové povahy. Graf časové pravidelnosti je uzpůsoben tak, ţe ukazuje růst počtu přisvojovatelů daného druhu inovace v čase a má tvar logistické křivky (R., Wokoun, (1988) in T., Hägerstrand, (1967). Sledováním křivky dojdeme k vysvětlení šíření inovace v čase. Na začátku si inovace podmaňuje velmi malou část lidí, protoţe má omezený počet zdrojů. Jakmile se začne zvyšovat počet zdrojů šíření inovace, začne se zvyšovat i počet lidí, kteří přijímají tuto informaci. Ke konci úměrně klesá s menším počtem zdrojů i počet lidí přijímající inovaci. Stejně odvozujeme i šíření inovace v prostoru. Pojem inovační vlny byly zavedeny pro lepší ukázku pohybování inovace v prostoru (T., Hägerstrand, 1952). Jak probíhá šíření inovace ve skutečnosti (v našem případě se jedná o maloobchodní jednotky), si ukáţeme dále. E. M., Rogers (1962) bere inovaci jako ideu, která je povaţována za novou, přičemţ difúze je rozšiřování nové ideje z místa vzniku aţ k jejím definitivním uţivatelům. Tyto oba pojmy E. M. Rogers jiţ v roce 1962 rozlišoval. Prvky teorie difúze inovace se objevily i v dalších oborech, např. obory ekonomie, sociologie, geografie, antropologie, psychologie, matematické statistiky a jazykovědy. 45

Difúze je proces, kde jsou inovace přenášeny v čase do sociálního systému prostřednictvím různých kanálů. Difúze se skládá ze čtyř základních prvků: inovace, čas, komunikace a sociální systém. A také se můţe jednat o spontánní šíření inovací i plánované šíření inovací (E. M., Rogers, 2003). Jiní autoři přihlíţí k difúzi jako na proces, který je samozřejmě jen spontánní a nejde nijak plánovat. E. M., Rogers (1969) také uvádí, ţe difúze inovací je spíše sociálním procesem neţ procesem technickým. Vysvětluje to tím, ţe kdyţ jsou objeveny nové věci, jsou nadále přisvojeny a rozšířeny. Mimo jiné dochází také k sociálním změnám. Růst prostorových systémů a rozvoj prostorové organizace závisí na třech na sobě závislých procesech, těmi jsou objevy, inovace a difúze. Objevy jsou povaţovány za nové myšlenky výrobky, technologie či nové způsoby prodeje, a vznikají většinou v jednom místě. Jejich šíření má časoprostorovou dimenzi. Inovace má charakter nové informace, můţeme tedy difúzi inovací chápat jako difúzi informací. Dále tvrdí, ţe je nemoţné osvojit si novou věc, pokud neexistuje moţnost seznámit s ní, či získat o ní informace (R., Domański, 2004 citováno dle Z., Szczyrba, a kol., 2007). Difúzi inovací rozlišujeme v několika typech (jsou to čisté difúze, které se v prostoru vyskytují jen zřídka P., Hagget, (1975)): Podle způsobu přenosu: Expanzivní typ šíření inovace pomocí kontaktů jednotlivých členů společnosti, kdy oni sami zůstávají na místě. Relokační typ nositelé difúze se pohybují a přenášejí inovace. Podle způsobu přisvojení: Kontaktní typ někdy nazýván i jako infekční typ difúze inovací prochází celou populací daného území bez ohledu na její strukturu a rozmístění. Hierarchický typ týká se vybraných sloţek obyvatelstva a hierarchických úrovní sídelního systému, pokud se inovace šíří v hierarchické struktuře sídelního systému od nejvýše postavených středisek k nejmenším, jedná se o kaskádový typ. 46

Ve skutečnosti se však můţeme nejčastěji setkat s kombinacemi: Expanzivní kontaktní difúze Expanzivní hierarchická difúze Relokační kontaktní difúze Relokační hierarchická difúze. Dosavadní vývoj utváření síťové struktury tuzemské maloobchodní sítě, má lokalizace moderních velkoplošných prodejen v území difúzní charakter. Základní rys je vyplňování prostoru v docela krátkém čase (Z., Szczyrba, a kol., 2007). Změny maloobchodní sítě a ve vytváření síťové struktury, jde o vývoj, který je ovlivněn faktorem polohy a trhu. Dosaţený stupeň urbanizace v kombinaci s ukazatelem kupní síly Z., Szczyrba, (2005). V České republice můţeme rozlišit v regionálně-geografickém kontextu mnoho případů difúzního procesu. My jsme si vybrali tři případy a pojmenovali jsme tyto tři případy vstupů řetězců do ČR pomocí tří typů difúze (Z., Szczyrba, a kol., 2007). Řadíme sem expanzivní hierarchickou difúzi, expanzivní kontaktní - vlnovou difúzi a expanzivní kontaktní difúzi, která prochází plošnou expanzí. Souhlasím se Z., Szczyrbou, a kol., ţe expanzivní hierarchickou difúzi, si ukáţeme na příkladu vstupu Tesco Stores ČR na český trh, viz níţe v kapitole 5. 2. V následujících obrázcích, viz níţe (obrázek č. 11), je znázorněna koncentrace okolo velkých měst. Prvními centry, kde se začaly pobočky řetězců rozšiřovat na českém trhu, byly: hlavní město Praha, dále Brno, Plzeň, Ostrava a Hradec Králové. Rozšiřování poboček se neustále koncentrovalo kolem větších měst. Druhou difúzi, tedy expanzivní vlnovou difúzi si ukáţeme na maloobchodních diskontních řetězcích Plus a Penny Market. Půjde o směr od severních a středních Čech, přes Vysočinu na Moravu a Slezsko. V obrázku, viz níţe, je to velmi patrné, najdeme ji v kapitole 5. 3. Ano, tak, jak uvádí Z., Szczyrba, a kol. (2007), na posledním příkladu obchodního řetězce Lidl si ukáţeme okamţité celoplošné pokrytí. Expanze řetězce Lidl totiţ v první vlně vstupu na český trh proběhla typem expanzivní difúze, resp. plošné expanze. 5.2 Tesco expanze na český trh V roce 1996 Tesco vstoupilo do střední Evropy. V České republice koupilo šest a na Slovensku sedm obchodních domů od americké společností K-Mart. V roce 1998 otevírá 47

první hypermarket Tesco v Praze. V roce 1999 otevřelo nové Obchodní centrum v Letňanech. V roce 2002 se v obchodech Tesco, objevily první výrobky pod vlastní značkou. Roku 2006 Tesco dále rozšiřovalo svou síť a přebralo 27 obchodů od Edeky a 11 od Carrefouru, viz výše. V roce 2007 otevřel Tesco první energeticky úsporný obchod v Ţatci. Tesco provozuje na území celé České republiky čtyři základní druhy obchodů, obchodní centra a čerpací stanice. Zákazníci tak mohou podle svých potřeb volit mezi nákupy v následujících prodejnách: hypermarkety - velké obchodní jednotky, které nabízejí pod jednou střechou potravinové a nepotravinové zboţí, supermarkety - samoobsluţné prodejny s širokým výběrem čerstvých a trvanlivých potravin a základní nabídkou drogistického zboţí, obchodní domy pod názvem Tesco a My - vícepodlaţní obchodní jednotky v centru velkých měst s širokou nabídkou zejména značkového oblečení, zboţí pro volný čas, elektroniky, potřeb pro domácnost nebo bytového textilu a velkou samoobsluhou, expres - malé prodejny pro kaţdodenní nákup základních potravin 18. Z obrázku č. 11 můţeme vyčíst, ţe v roce 2000 obchodní řetězec Tesco měl asi dvacet poboček. V roce 1998 vznikly nové pobočky v Praze, Brně a Hradci Králové. Během dalších dvou let, tj. do roku 2000 se rozšířil počet poboček opět v městě Praze, Brně i Hradci Králové. Další pobočky vznikly v dalších větších městech, jako je Plzeň, Liberec a Ostrava. Je zde zřetelně vidět, jak se pobočky řetězce Tesco centralizují ve velkých městech a rozšiřují se lehce do okolí. Do roku 2003 přibývaly další pobočky v dalších větších městech, jak vidíme v mapě například v roce 2001 v Pardubicích a Frýdku Místku. V roce 2002 v Děčíně a Havířově. V roce 2003 přibyly pobočky v Karlových Varech, Mostě a Jihlavě. Je zde patrné, ţe byly otevírány nové pobočky téměř po celé České republice. Jsou zastoupeny téměř všechny kraje a nejvíce poboček je zastoupeno v Ostravském regionu. Zde je zobrazena největší koncentrace poboček Tesco Stores ČR. Na druhou stranu také vidíme, 18 http://corporate.itesco.cz/profil.html 48

ţe chybí zcela zastoupení v Jiţních Čechách. Můţeme vidět takovou pomyslnou linii od severozápadní hranice České republiky táhnoucí se přes střední Čechy a Vysočinu aţ na Jiţní Moravu a sever Slezska. V dalších dvou letech, tedy v letech 2004 a 2005 vidíme, ţe narůstal počet poboček ve velkých městech v Praze, Mostě, Karlových Varech a Děčíně. Další nové pobočky vznikaly opět v Ústeckém kraji, Středočeském kraji, Pardubickém kraji, Olomouckém kraji a Zlínském kraji. Opět vidíme průřez Českou republikou. V roce 2004 vznikla první pobočka na severu Jihočeského kraje v Táboře. V roce 2006 je zde největší expanze poboček. To je způsobeno, jak jsem uvedla výše, převedením poboček Carrefour na obchodní řetězec Tesco. Aţ čtrnáct poboček je v Praze, další velká koncentrace je v Libereckém kraji, Ústeckém kraji a Karlovarském kraji. Dále přibylo asi sedm poboček v Jihočeském kraji, kde je jiţ tímto rokem také rovnoměrné zastoupení. O další tři pobočky narostlo zastoupení v městě Brně a Olomouckém kraji. Do roku 2009 přibylo několik málo poboček v téměř po celé České republice. Největší nárůst však zaznamenaly opět velká města, jako jsou Praha, Brno, Hradec Králové a Ostrava. Na celém příkladu je názorně zobrazeno, jak se difúze šíří v závislosti na velikosti měst a koncentraci obyvatelstva. Kde je největší koncentrace obyvatelstva, tam je největší koncentrace poboček řetězce. 49

Obrázek č. 11: Vývoj obchodního řetězce Tesco od roku 2000 až do roku 2009 Zdroj: Eva Nováková, Ústav Geoniky AV ČR, v.v.i. 50

5.3 Penny Market a Discount Plus expanze na český trh Penny market působí na českém trhu od roku 1997. Penny Market s. r. o. je dceřinou společností mezinárodního obchodního řetězce REWE, který je jednou z největších obchodních společností. Po převzetí maloobchodního řetězce Plus, zdvojnásobil Penny Market svou síť prodejen na více neţ 300 prodejen v celé České republice. Penny Market byl jako první diskontní řetezec na českém trhu 19. Do roku 1994 měl Penny Market a Diskont Plus největší zastoupení v hlavním městě Praze. Bylo zde asi 12 poboček. Dalších deset poboček vzniklo na severu středočeského kraje, v Ústeckém kraji a v Liberci. Do roku 1994 dosáhl nárůst poboček Penny Marketu a Diskontu Plus zhruba třiceti. Bylo to na severu Středočeského kraje, Ústeckého kraje a Libereckého kraje. Do roku 1999 se řetezec rozrostl i do Jiţních Čech a několik poboček vzniklo na Vysočině. Zde můţeme vidět, jak expandovaly pobočky od severu Čech k jihu. Do roku 1995, jak vidíme v obrázku č. 13, se centralizovaly pobočky v Praze a okolí a v Ústeckém a Libereckém kraji. Od roku 1995 aţ do roku 1999 se začal Penny Market a Diskont Plus rozšiřovat směrem na jih a východ, kde vznikly nové pobočky v Plzeňském kraji, Jihočeském kraji, v kraji Vysočina, Pardubickém kraji a Královéhradeckém kraji. Stále bylo obsazení koncentrovanější v severních Čechách. Do roku 2001 přibyly pobočky převáţně na severu republiky, a to na severu Čech, Moravy a Slezka. Do roku 2009 expandovaly řetězce do celé České republiky. Řetězce jsou rovnoměrně zastoupené v celé České republice. Nejvíce jsou však koncentrované v Praze a v Ústeckém kraji. V Praze v roce 2009 bylo 24 poboček. Na řetězcích Penny Market a Diskont Plus lze z mapy vyčíst linii difúzí, kterou nazýváme expanzivní vlnovou difúzi. Je zde velmi patrné, jak se rozšiřoval řetězec od západu na východ. Respektive vidíme první rozšíření řetězce na severu středních Čech a v severních Čechách a teprve posléze další rošíření do nejbliţšího okolí. Ještě v roce 1998 na Moravě a Slezsku nebyla ani jedna pobočka Penny Marketu či Diskontu Plus. Za to v roce 2009 vidíme uţ také celoplošné rozprostření poboček po celé České republice. 19 http://www.penny.cz 51

Obrázek č. 12: Vývoj obchodního řetězce Penny Market a diskontu Plus od roku 1994 až do roku 2009 Zdroj: Eva Nováková, Ústav Geoniky AV ČR, v.v.i. 52

Obrázek č. 13: Vývoj obchodního řetězce Penny Market a diskontu Plus od roku 1995 až do roku 2008 Zdroj: Eva Nováková, Ústav Geoniky AV ČR, v.v.i. 53

5.4 Lidl expanze na Český trh Firma navázala na historii velkoobchodu s tropickým ovocem Lidl & Co, ke kterému v roce 1930 vstoupil jako společník Josef Schwarz. Byl změněn název společnosti na Lidl & Schwarz KG. Tato firma následně zanikla. Dnešní firma Lidl uvádí svou historii do 70. let 20. století, kdy byla ve Švábsku zaloţena firma Lidl & Schwarz - velkoobchod s potravinami a jiným sortimentem. Lidl je charakteristický svými nízkými cenami, nízkou kulturou (jednoduchostí) prodeje, nízkou kulturou pracovně-právních vztahů a bezohledností k ţivotnímu prostředí. Mluvčí české odnoţe firmy Jana Jabůrková firemní strategii charakterizovala takto: Společnost Lidl je známa svou agresívní politikou zamířenou na nejniţší moţné ceny 20. V Česku bylo otevřeno prvních 14 prodejen Lidl v červnu 2003, v roce 2005 měl 124 prodejen, v letech 2006 a 2007 jich má řetězec asi 160. Dlouhodobý plán počítal s cílovým počtem 300 prodejen v horizontu zhruba do roku 2012. Expanze je očekávána zejména v menších městech s počtem kolem 5000 obyvatel. Vývoj otevření nových prodejen v následující podkapitole (5.4.1). Vstup firmy Lidl na český trh byl charakteristický opakovanými aférami s kácením stromů. Od roku 2002 do října 2003 bylo zjištěno nejméně 102 stromů poblíţ stavenišť prodejen firmy Lidl, které by bránily výhledu na prodejnu nebo na její poutače a byly v noci neznámými pachateli nezákonně pokáceny. V některých případech šlo o stromy, k jejichţ legálnímu pokácení se předtím společnost Lidl neúspěšně pokoušela získat povolení. Firma Lidl se v počátcích aféry vyjádřila, ţe její komunikační strategií je nekomunikovat s médii 21. 5.4.1 Vývoj obchodního řetězce Lidl od roku 2004-2009 Jak jsem se zmínila jiţ výše, skupina Lidl vstoupila na český trh v roce 2003, a to v jeden den, v jednu hodinu otevřela všechny pobočky zároveň. V roce 2004 přibylo na českém trhu asi devadesát prodejen. Nejvíce jich přibylo v hlavním městě Praze, jak můţeme vidět v obrázku č. 14. Potom byly další čtyři pobočky otevřeny v Brně. Dále po třech pobočkách přibylo ve 20 http://cs.jazz.openfun.org 21 http://cs.jazz.openfun.org 54

větších městech v Plzni, Liberci a Ostravě. V roce 2006 přibylo opět několik poboček v Praze, v Ostravě, a potom v Jihočeském kraji, v kraji Vysočina a Pardubickém kraji. V roce 2008 přibyly nově otevřené pobočky v Praze, Brně a Ostravě. A nadále rovnoměrně po celé České republice. V roce 2007 dosáhl počet poboček téměř 180. V roce 2009 vzniklo nejvíce nových poboček v hlavním městě Praze, kde konečný počet byl 21, ale celkový počet v České republice byl zhruba 200. Na řetězci Lidl můţeme pozorovat případ okamţitého celoplošného pokrytí. Jde o expanzivní difúzi probíhající formou plošné expanze. Plošná expanze znamená, ţe obchodní řetězec otevře několik poboček po celém území, např. státu, tak, jak to provedl Lidl u nás. Znázornění v obrázku č. 14 je velice zřetelné. A také vidíme, ţe expanze trvala jen sedm let a téměř celá Česká republika je pokrytá pobočkami Lidl. Expanze ještě nedošla do stádia nasycení a Lidl bude tvořit ještě nové pobočky, které však nebudou přibývat takovým rychlým tempem. Určitě v blízké době ale nedojde ke stagnaci či dokonce poklesu, například v Brně Bystrci se jeden nový staví. 55

Obrázek č. 14: Vývoj obchodního řetězce Lidl od roku 2004 až do roku 2009 Zdroj: Eva Nováková, Ústav Geoniky AV ČR, v.v.i. 56