S Ú H R N Á S P R Á V A

S Ú H R N Á S P R Á V A Meno: Jozef Antonín Fiktívny typ: E N T J Vypracované: PRE, s.r.o. Lúčna 891/19, Trebišov 075 01, repka@presro.sk, www.presro.sk IČO: 36 778 770, DIČ: 2022386025

O čom to bude: Táto typologická správa vychází z Jungova vidění osobnosti a jeho tří základních dimenzí charakterizovaných každá párem preferencí. První v označení typuje dvojice naší primární pozornosti na vnější nebo vnitřní svět - Extraverze-Introverze. Současně je to i způsob, jakým vydáváme a především obnovujeme naši psychickou energii. Dále je osobnost určena dvojicí Smysly-iNtuice neboli preferencí toho, jakým způsobem bereme věci na vědomí, jakým způsobem získáváme informace. Další dvojice Myšlení-Cítění určuje styl, jímž získané informace organizujeme a vyhodnocujeme. Novodobí typologové tuto trojici obohatili o další, v Jungově práci pouze nevyřčeně obsaženou dimenzi Usuzování-Vnímání. Je to náš oblíbený způsob, jímž si chceme uspořádat život a náš vnější svět. Jung sám preference nijak precizně nedefinoval, popisuje je jako sklon lidí dávat přednost tomu či onomu způsobu jednání, tak jako praváci dávají přednost dělat více činností a složitější úkony pravou rukou a leváci zase naopak. Extraverze - Introverze (Extrovert / Introvert EI) Smysly - intuice (Sensing / intuitive SN) Myšlení - Cítění (Thinking / Feeling TF) Usuzováni - Vnímáni (Judgement / Perception JP) Je potrebné mať na pamäti, že typológia je iba teória a dobrú teóriu overuje výhradne sám život. Nech už ste akýkoľvek typ a nech sú vaše preference obrátené akýmkoľvek smerom je potrebné mať na zreteli, že typológia je nástroj k pochopeniu a vystetleniu a nemala by slúžiť jako výhovorka. (Viete ja som introvert a mi introverti sme takí apod.) Je potrebné si uvědomit, že žiadna z daných preferencií sa nedá hodnotiť kritériom správna/nesprávna, dobrá/zlá. Ak ešte stále chcete poznať svoje preferencie, tak pokračujte na ďalšej strane.

Vaše hodnotenie na základe dotazníka Introversion-Extraversion Sensing - intuition Thinking - Feeling Judging -Perceiving I E S N T F J P 25,00% 75,00% 25,00% 75,00% 66,67% 33,33% 54,17% 45,83% E N T J 80,00% 75,00% 75,00% 70,00% 66,67% 60,00% 54,17% 50,00% 45,83% 40,00% 33,33% 30,00% 20,00% 25,00% 25,00% 10,00% 0,00% I E S N T F J P Jednoduchý popis: ENTJ: Vstřícný, logický, rozhodný. Vytváří koncepce, určuje cíle, nezabývá se příliš detaily. Prosazuje postupy, normy a pravidla. Chce mít výrazné postavení, moc, ale i zodpovědnost. Nesnáší dezorganizaci, zmatek, přílišné emoce, nelogičnost, nerozhodnost. Ke světu se staví čelem, asertivně, analytickým, objektivním a uspořádaným způsobem. Je tvrdý k sobě i ostatním. Pracuje tam, kde má možnost řídit, rozhodovat, ovlivňovat.

Čo znamenajú jednotlivé písmena a Vaše hodnoty v grafoch I E Kam zameriavam svoju pozornosť a odkiaľ čerpám energiu? Niekedy je naša pozornosť a energia upriamená smerom k vonkajšiemu svetu - ľuďom, zážitkom a to nazývame Extroverziou. Inokedy je naša energia a pozornosť upriamená smerom k vnútornému svetu sebareflexii a svojim myšlienkam a to nazývame Introverziou. Oba tieto svety sú dôležité pre nás všetkých, ale jeden z nich nás priťahuje viac - a tam čerpáme našu energiu. 25,00% I 75,00% E

S N Spôsob, akým získavam informácie a na čo kladiem dôraz. Niekedy, keď získavame informácie a naša pozornosť je zameraná na reálne a konkrétne informácie, ktoré môžeme pozorovať našimi piatimi zmyslami, vtedy používame zmyslové vnímanie (Sensing). Inokedy budeme vnímať realitu ako more nekonečných možností a kombinácií, ktoré by z nej mohli vzniknúť, vtedy používame Intuíciu (intuition). My všetci používame obe metódy ako získavať informácie, jedna z nich je nám viac prirodzená a veríme jej viac. 25,00% S N 75,00%

T F Spôsob, akým sa rozhodujem. Niekedy zvažujeme naše rozhodnutia tým, že sa odosobníme a použijeme logický postup, vtedy používame Myslenie (Thinking). Inokedy sa pri našom rozhodovaní snažíme vcítiť do pocitov ostaných ľudí a na základe toho sa rozhodujeme, vtedy používame Cítenie (Feeling). My všetci používame obe metódy, ako sa rozhodnúť, ale jedna z nich je nám viac prirodzená a veríme jej viac. 33,33% 66,67% T F

J P Životný štýl a spôsob, ako si organizujem život Niekedy je náš prístup k životu zameraný na dosiahnutie cieľov. Vytvárame plány, aby sme vedeli, ako a kedy ich dosiahneme a to je Rozhodovanie (Judging). Inokedy si nechávame naše možnosti otvorené a cesta je pre nás viac ako cieľ a to je Vnímanie (Perceiving). My všetci používame obe metódy, ako si organizujeme svoj život, ale jedna z nich je nám viac prirodzená.. 45,83% J 54,17% P

Oblasť, v ktorej sa"pohybuje" Váš život (obrazný popis) I -Intorversion E -Extraversion S -Sensing N -INtuition T -Thinking F -Feeling J -Judging P -Perceiving P 45,83% I 25,00% 75,00% E J 54,17% 25,00% S 33,33% F N 75,00% 66,67% T

Osobní profil ENTJ Jozef Antonín Fiktívny Uvádí se, že tato skupina tvoří zhruba 2 procenta populace a její výskyt je tedy vzácný. Keirsey a Bates tvrdí, že pokud bychom měli pro charakteristiku této skupiny použít označení, bylo by to vůdce vůdců či polní maršál. Zasluhují si takovéto označení pro svou potřebu mít věci pod kontrolou. Zatímco ESTJ rádi věci dělají, než by o nich spekulovali, přístup ENTJ je jiný. Nespokojí se s tím, že by existující systém přijali a snažili se o jeho bezproblémové fungování, nýbrž jej chtějí i řídit, stát v čele, mít na povel, zlepšovat jej a dohlédnout na to, že jeho potenciál a kapacita budou využity naplno. ENTJ zásluhou své N (intuice) jsou více disponováni vidět za obzor danosti současné situace než ESTJ, ale méně než typy s dominantní N E, třeba ENTP. Jsou schopni vynalézavě zorganizovat činnost rozdílných lidí, sladit cíle, strategie a očekávání, stanovit odpovědnosti a vyžadovat svědomitost. Jsou trochu jako INTJ (viz dále), ale jejich intuice nebývá tolik rozevlátá, stojí pevněji na zemi. Jejich vnitřní silou a potřebou je touha vést. Nepudí je k tomu ale nějaká nadutá samolibost. Oni prostě jenom lépe vědí, jak mají věci být i jak toho dosáhnout. Jako by předpokládali, že jiní prostě nemají tu schopnost vidět věci tak zřetelně a že je ztráta času se pokoušet jim to objasňovat. Tento sklon vychází najevo již v raném věku, kdy mívají snahy ovlivňovat ostatní děti. Mívají nutkání organizovat, vytvářet struktury, formulovat pravidla a šikovat lidi k dosažení možná i zatím vzdálených cílů. Používají své empirické extravertní Myšlení, jehož pomocí svět kolem sebe rychle třídí, zobecňují a shrnují a v němž nacházejí důkazy pro svá tvrzení. Jejich T E je doplňováno dovnitř obrácenou intuicí a tak se v jejich mysli rodí představy a

plány zasazené do rámce širokých možností. To jim dodává energii a rozhodnost, charisma, odvahu živenou silou přesvědčení, neodolatelnou sebedůvěru a odhodlání. ENTJ mívají smysl pro praktično a, podobně jako většina TJ, i jakousi nelítostnou přímočarou pragmatičnost. S INTJ je spojují nejenom stejné funkce N ( a T E, byť v opačném pořadí důležitosti, ale i vášeň proměňovat mentální koncepty do hmotné reality. Primární N ( ale INTJ občas směruje k subjektivitě, zatímco u ENTJ hraje mnohem větší roli objektivní racionalita vnějšího světa. Jejich pozornost okamžitě postřehne přebytečné nebo nefunkční prvky systému a jejich úsilí se téměř automaticky napře k jejich odstranění. Naráz si uvědomí, co stojí mezi žádoucím stavem a nynější skutečností a ihned vidí způsob, jak se dostat z bodu A do bodu B. Bytostně nesnášejí zbytečné úsilí, opakované chyby a nutnost říkat něco dvakrát. Bývají tedy přímočaří, trochu skeptičtí, relativističtí, hrdí na schopnost být nad věcí, svou důmyslnou vynalézavost, schopnost nacházet a prosazovat řešení, rozhodnost a nepoplatnost. Věří v rozum, bývají hladoví po úspěchu a uznání, usilují o to, aby věci zvládli s co nejmenším úsilím a ztrátami. Do jejich zorného pole vstupují představy a plány zasazené do rámce možností. Výborně se mohou doplňovat s ESTJ při předkládání variantních řešení, asi by se však neshodli v tom, zda jsou tyto varianty produktem úvah nebo zda vyplývají z fakt. ESTJ by tváří v tvář záměrům začali sestavovat plány a procedury, jak metodicky postupovat. ENTJ mají v takové situaci spíše sklon zabývat se strategií a cíli směřujícími za hranice toho, co je kolem nás, zde a nyní, co je zřejmé a známé. Tam, kde jsou maršálové ENTJ stratégy, bývají ESTJ spíše generály, taktiky - někdy těmi, kdo jsou připraveni na minulou válku. Předností obou bývá tah na branku",

slabinou pak diplomacie. Usuzovací funkce ENTJ je živena intuitivním uchopením smyslu faktů a věcí v jedinečných kombinacích a asociacích. Protože je však obrácena dopředu (J) a ven (E), nebývají nejsilněj- ší v introvertním Myšlení, především v analýze a uchování informací. Pokud se jim ovšem do myšlenkových procesů totiž nepodaří zavést v rozumné míře jejich terciární funkci, tj. Smysly S E, výsledkem jejich úvah mohou být čiré fantazie. Úspěšní ENTJ jsou ti, kdo jsou schopni vyvážit své vize s relevantními skutečnostmi. Pro mnohé ENTJ se život odvíjí v častých konfrontacích, sporech, debatách a utkáních s cílem něčemu se naučit a sebe samé zdokonalit. Věci se pro ně popohánějí kupředu vyhádáváním", což je slovo, které používají bez pejorativního zabarvení jakožto označení objektivního procesu. Pro mnoho lidí to může znamenat velmi nepříjemnou zkušenost, ale ze strany ENTJ v tom není nic primárně nepřátelského. Co na nich jiným také vadí, je, že vycházejí z předpokladu, že mají pravdu, dokud jim někdo nedokáže opak. Většina ostatních typů je daleko spíše ochotna připustit, že se mohou mýlit nebo že rovnou o dané věci nic nevědí. Pokud se někdo domnívá, že pravdu nemám," signalizuje ENTJ, pak se musí se mnou utkat." Tento postoj povede k pozitivním výsledkům pouze za předpokladu, že se v jejich okolí najde někdo dostatečně troufalý na to, aby s nimi změřil síly. Výsledek takovéhoto střetu může být dvojí. Pokud se ukáže, že ENTJ pravdu nemají, potom budou mít zpravidla respekt vůči tomu, kdo měl sílu jim čelit a zásluhou toho se něčemu novému naučili - a budou tak mít větší šanci mít pravdu příště. Pro ENTJ sám fakt, že jim někdo hodil rukavici a vlastní průběh souboje, mívá stejný význam jako jeho výsledek. Když se ovšem ukáže, že ENTJ pravdu skutečně měli, budou na

tom, podle nich, obě strany po takovémto vyjasnění bezesporu lépe, protože se takto ověřilo, co platí. Lidé, kteří se jim nedokáží postavit a nechají se jimi zastrašit, jsou pro ně vzduch". Slabochy totiž ENTJ s rozkoší převálcují. Naopak se jejich úctě těší ti, kdo jim čelí s otevřeným hledím a nevyhýbají se střetu. Konfrontaci a silné postoje neberou ENTJ od ostatních nijak osobně, někdy takové situace a lidi vyhledávají a podněcují. Je lepší někoho vyzvat na souboj a prohrát, než si své schopnosti, názory, mínění či přesvědčení nijak neověřit. Problém je v tom, že ne každý chce vystavovat pravdy a přesvědčení ustavičné zkoušce ohněm". Je mnoho lidí, kteří chtějí, aby se jim prostě řeklo, co se od nich chce, a nedělaly se s tím zbytečné okolky, aby odpoledne mohli jít domů s čistou hlavou". Taková mentalita dokáže ENTJ vytočit" k nepríčetnosti. Také ENTJ dosahují ve svých kariérách vysokých postavení a baví je být ve vedoucí funkci. I proto mívají větší vliv, než jaký by odpovídal jejich četnosti v populaci. Bývají neúnavně oddáni své práci a zaměstnání, někdy až do té míry, že pro ně zapomínají na ostatní oblasti života. Jejich příchodem do vedoucích funkcí se zpravidla sníží plýtvání, prostoje, bezcílné přešlapování na místě a nerozhodnost, nezřídka tím, že se bez slitování rychle a bez sentimentu rozloučí s viníky. Jejich Myšlení je pozitivistické a jejich jednání chirurgické. Soustřeďují se spíše na myšlenky, principy, ideje a vize než na lidi za nimi. Podobně jako ESTJ mívají někdy sklon rozhodovat se neosobně až necitelně a vyvolávat resentimenty, které realizaci jejich rozhodnutí mohou vážně ohrozit. Většinou pak bývají velmi udiveni tím, že někoho ranili, vůbec nechápou, jak se někdo mohl urazit, a kroutí hlavou nad tím, že takové citlivůstky" mohou stát v cestě jejich skvělým a pro všechny tak prospěšným

řešením. Právě tak jako ESTJ mohou jenom získat kultivací své citové stránky. Není to ale pro ně snadné. ENTJ většinou mají schopnost se jasně a stručně vyjádřit, vystihnout podstatu věci. Nenechávají nikoho na pochybách o tom, kdo rozhoduje. Očekávají, že lidé kolem nich, v práci i osobním životě, budou také silné osobnosti, které se nezaleknou občasné konfrontace, že budou samostatné bytosti s mnoha zájmy a zdravou sebedůvěrou. Jejich sklon k nezávislosti a autonomii výrazně prolíná jejich manažerským stylem. Od svých podřízených chtějí, aby byli kompetentní, tvořiví a uměli obhájit svůj názor. Nesnášejí kýválky". To je někdy obtížné postavení zejména pro ženy. Podobně jako jejich příbuzné" ESTJ, nebývají dámy typu ENTJ zrovna ztělesněním tradičního ideálu křehké ženskosti. Pro mnoho mužů, bez ohledu na typ, bývá obtížné přijmout názory nebo skutečnosti, které bolí", od ženy. Pro svou konfrontační dispozici a sklon říkat věci bez obalu a výřečnost až na hranici arogance se muži i ženy ENTJ mohou zničehonic ocitnout v izolaci, mnohdy větší, než jakou mohou Extraverti bez následků dlouhodobě snášet. ENTJ, jež jsou k vyjevování nepříjemných skutečností zvlášť náchylní, pomůže, budou-li si dávat v takovýchto obtížných situacích pozor na to, aby zdůraznili svou nezaujatost a objektivitu, byli schopni ji komunikovat vůči svým partnerům. Protože zpravidla nedokáží dost dobře pochopit, čeho je to důsledek, mohou se pak začít chovat ještě nepřirozeněji a nečitelněji. Stává se jim například, že k jejich bezmeznému překvapení je jiní obviňují z hněvu v situaci, kdy ENTJ prostě jen nebyli schopni zkrotit své nadšení a zaujetí nad tím či oním. Dokazovat potom, že se vůbec nezlobí, že jsou naopak rádi, je pro lidi, jejichž funkce F patří k nejslabším, mnohdy obtížné.

ENTJ se necítívají dobře v zaměstnáních, které nekladou žádné nároky na představivost, intuici a důmysl. Potřebují prostředí, v němž se budou vyrovnávat s náročnými úkoly a rozplétat zapeklité problémy. Daří se jim tam, kde musí hledat nová řešení a přístupy, jít cestami, které ještě nikdo neprošlapal. Je dobře mít na paměti, že ačkoliv si ENTJ váží své nezávislosti, dařívá se jim lépe v rámci nějaké organizace než jako osamělým vlkům". Má to co dělat i s jejich tíhnutím ke struktuře a organizovanosti. V tom se liší od svých sousedů", ENTP, kteří jsou ochotnější riskovat a tak mít šanci více získat - nebo také více ztratit. Polní maršálové nemohou nebudovat organizace a neusilovat o implementaci svých cílů". Jejich maršálské schopnosti se projevují v koordinaci, tvorbě systémů, stanovování priorit, zobecňování, shrnování a hledání společných jmenovatelů, shromažďování fakt a důkazů a jejich předkládání k přesvědčování druhých. Ať je jim svěřena jakákoliv organizace - vojenská, církevní, podnikatelská, vzdělávací nebo vládní - vždy mívají vizi, kam by se měla ubírat a s dirigentskou schopností ji tam s nevšední uminutostí dokáží i nasměrovat. ENTJ se zajímají o velký obraz", nikoliv o detaily, a to je svádí dohromady s ostatními intuitivy. Občas bývají netrpěliví, pokud vše nejde podle jejich představ. Projevuje se to mimo jiné tím, že když se nedaří, mohou být nevrlí, náladoví, nepřiměřeně si stěžují na relativní maličkosti a jsou posedlí snahou pohnout věcmi kupředu. Jejich zpravidla velmi silné ego je snadno může svést k iluzi, že jsou všechno schopni zvládnout hrubou silou, což bývá častěji sebeklam než pravda. Když v tom pak neuspějí, dostaví se stres, zklamání a pocity méněcennosti někdy takové intenzity, že to je často zcela neúměrné významu dané záležitosti. Zahrnou se zcela

zdrcující sebekritikou a mají na sebe vztek. Když jde o kritiku, málokdo se ENTJ dokáže vyrovnat. Nevybíraví ve slovníku, ostří, nelítostní, chladní jako ocel a pevní jako skála dokáží - zachce-li se jim - být pro kohokoliv zcela zničující, někdy i včetně jich samých. Pokud se jim jako vedoucím pracovníkům nepodaří získat pro spolupráci lidi s vyvinutým Smyslovým vnímáním a s Cítěním, může se stát, že podcení věcnou nebo lidskou stránku dané situace. Jako podřízení, nadřízení nebo kolegové totiž například nechápou, že si někdo může jejich konfrontační, takříkajíc buldozerový" styl práce brát osobně a chápat jej jinak než jako nejlepší cestu k dosažení optimálního výsledku. Pro jejich svět je příznačné jiskření - nápadů i názorových střetů. Při styku s nimi se vyplatí mít na paměti, že své úspěchy ENTJ měří tím, čeho dosáhli, a ne tím, jak jsou oblíbeni. Každý, kdo s nimi bude spolupracovat, by si měl uvědomit, že to může být na jedné straně velkolepé, ale na druhé straně únavné, bez chvilky klidu. Ak máte zájem vedieť, prečo sa správate práve tak, tak pokračujte v čítaní:

ETJ - Extraverze s převahou Myšlení (Vy ste ENTJ) Patří sem dva typy lidí, ESTJ a ENTJ. Oba tyto extravertní typy posuzují a hlavne organizují svět prostřednictvím Myslení T E, své dominantní funkce. Ke svým závěrům dospívají na základě informací zprostředkovaných zevnitř, buď introvertní intuicí N I nebo Smysly S,. To, jak víme, znamená, že k realitě se nevztahují přímo a ani ji přímo nevnímají. Potřebují mít informace už předem nějak připravené ve formě nějakých balíčků": textů, výpočtů, tabulek, grafů či obrázků. Systém pro uspořádání fakt si ovšem zorganizují předem. Stanoví si cíle a termíny, v nichž je žádoucí jich dosáhnout, a potom na nich systematicky pracují podle pevného a závazného plánu, jemuž podřizují informace, které si pustí" dovnitř. Extravertní typy s převahou Myšlení interpretují své okolí pomocí logiky a pečlivým uspořádáním dat, informací a fakt do konzistentního systému. Jejich spoléhání na racionální způsob zpracování informace (T), spojený s Usuzováním (J), z nich činí lidi logické, analytické, často velmi kritické, někdy až neosobní a svárlivé. Lze je stěží přesvědčit čímkoliv jiným než logikou. Pro své neemo- cionální přístupy k čemukoliv, projevující se primární pozorností na věcnou spíše než lidskou stránku úkolů, nebývají právě oblíbení. Nicméně jejich schopnost rychlého a objektivního rozhodování, především v krizích a pod časovým tlakem, jim získává respekt. S pýchou umějí vyložit na stůl řešení ve chvíli, kdy si ostatní již myslí, že žádné nelze najít. Velmi jim pomůže, pokud si však tuto svou určitou citovou nedostatečnost uvědomí a začnou na ní pracovat. Nejsnadnější je například systematicky zkusit

chválit úspěchy a zásluhy ostatních, což je něco, co lidé s převahou Cítění dělají zcela přirozeně, avšak pro typy T představuje značné úsilí. Ti si to musí racionálně zdůvodnit, zabudovat pochvaly do svého plánu, například podle zásad,jednominutového manažera". Zkušenosti ukazují, že plody takovýchto snah stojí za to, a to jak v jejich pracovním a profesionálním, tak i soukromém životě. Možné slabiny skupiny ETJ Za normálních okolností jsou extravertní typy s převahou Myšlení principiální, zásadoví, idealističtí, oddaní a racionální. Ve svém úsilí opírat vše v životě o intelektuální závěry a objektivní data se snaží najít na život univerzální vzorec, co nejobecnější formulku, která by vše vysvětlila. Rubem toho, že jejich jednání je ovládáno především Myšlením, je, že jejich nejméně vyvinutou funkcí je Cítění F. To může působit potíže jak jim samým, tak i jejich okolí. Zanedbají-li z jakéhokoliv důvodu tuto svou stránku, mohou se dočkat toho, že v nejméně příhodném a nejméně očekávaném momentě bude nekontrolovatelně explodovat ve formě nediferencovaných emocí, například frustrovaného vzteku. Extravertní lidé s převahou Myšlení však mohou také často mívat jakousi až mystickou náklonnost vůči nějakým ideálům, která se někdy přenáší i na lidi. Jejich potíž aleje, že tyto hluboké a vřelé city málokdy vyjdou na povrch a když, tak v hrubé, nestrukturované podobě.

Jako všechny ostatní typy s extravertním Usuzováním jsou v nebezpečí, že podcení nebo zanedbají Vnímání, které je u nich v introvertní podobě. Znamená to, že při uchopení světa používají svých pěti smyslů, avšak aby jej dokázali interpretovat a aby jim dávali nějaký smysl, musí na něj nejdříve aplikovat své apriorní logické systémy. Rozhodně se jim vyplatí, když si ve svých záměrech a plánech najdou chvilky na to, aby si vyslechli stanoviska jiných, zejména lidí, kteří by se možná sami neozvali. I toto jde jaksi proti jejich přirozenosti", avšak pokud tuto svou poněkud temnější stránku nezvládnou, snadno se jim může stát, že fakta podřídí svým představám, rozhodnou se příliš náhle, bez ohledu na preference, postoje a pocity jiných. Represe Cítění v lidech této skupiny může vést k postojům typu účel světí prostředky", zanedbávání sebe sama nebo blízkých lidí, přehnaně defenzivnímu chování s agresivními a podezřívavými výpady vůči skutečným nebo domnělým protivníkům, zpochybňujícím a ohrožujícím přijatá dogmata a formulky. Jejich temná stránka se vyznačuje rysy schizoidní osobnosti, dogmatismem, netole- rantností, inkvizitorskými sklony a odtažitostí. Pokud jsou pod tlakem, mohou odmítat kritiku. Zarputile se pak budou držet svých přesvědčení a plánů, i když všichni ostatní vidí, že okolnosti se změnily. Ke své škodě se mnohdy soustřeďují na obranu svých pozic a na to, aby dokázali, že ostatní jsou zaujatí a mýlí se. Svou pozici se pak snaží všemi způsoby racionalizovat, což se jim vzhledem k jejich intelektuálním vlohám může dlouho dařit. Vše nepříznivé mají sklon bagatelizovat. Budou říkat, že ostatní nevědí, co je pro ně

dobré a proto jim musí věřit. Introvertní Cítění jim nejednou brání jak v dostatečném sebepoznání, tak i dostatečné pokoře před znalostmi a dovednostmi jiných. Za normálních okolností nevycházejí tyto jejich rysy příliš najevo, ve stresu však vystoupí jako starý nátěr. Užitečným přístupem v takovýchto případech bývá výcvik v senzitivitě a v sebeuvědomování, což ovšem pro tyto typy nebývá vždy snadné. Ve styku s lidmi s takovýmito projevy je třeba být upřímný, zdravě asertivní, ale nepouštět se do sporů, protože bychom je asi většinou prohráli. Na setkání s nimi je třeba se dobře připravit a pečlivě je strukturovat a plánovat. Cení si logické konzistence, kterou je vhodné podložit lidsky vřelým přístupem. Napřou se ale proti každé manipulaci a sociálnímu nátlaku. Pokud ESTJ používají introvertní Smyslové vnímání toliko k obhajobě svých extravertních racionálních východisek a záměrů, dostávají se do pasti, v níž je zaměňována odtažitost za objektivitu a logika za smysl pro realitu. Všichni E mají sklon podceňovat a brát na lehkou váhu své introvertní popudy jako zbytky čehosi, co snad zůstalo z období, než se uzpůsobili svému primárnímu vnějšímu prostředí a jeho společenským rolím. To jim může způsobit problém, pokud nebudou brát v úvahu to, co nelze logicky zdůvodnit jejich externími povinnostmi a úkoly, třeba svět emocí a hodnot, který je třeba také brát v úvahu, mají-li být úspěšní a dosahovat svých cílů. Záběr jejich T E se pak zúží jenom na výseč skutečnosti a pustí ze zřetele všechno, co nemá logiku. Z oblasti vědomé kontroly vytlačí všechno subjektivní a pocitové. Toho se však zbavit nelze. Může se stát, že jejich chabé F, se vymkne kontrole a začne působit proti dominantnějším funkcím. Jsou pak zaplavováni

nepochopitelnými emotivními výrony, nevysvětlitelnými popudy své nejslabší funkce. Mnozí pak stupňují své úsilí udržet si za každou cenu svůj nadhled. Zatvrdí se a ještě pevněji se drží svých osvědčených způsobů. Bývají v takovém stavu zoufale jednostranní, nevědomě subjektivně předpojatí, se sklony k nesmyslnému perfekcionismu. Nejsou schopni vidět, že existují také jiné přístupy a jiná řešení než ta, do nichž je uzamyká jejich omezená racionalita. Ta bývá přiživována terciární funkcí, extravertní intuicí, která jim slouží jako štít před vnitřní realitou. Dělá to stejně jako vždy v podobných případech: situuje problém úlevným způsobem extravertně ven, mimo ně a současně jim našeptává, co všechno špatného se může stát, pokud právě oni nezasáhnou a neučiní přítrž všemu tomu zmatku a nerozumu kolem. Zakoušejí konflikt, ale nevidí jej jako svůj vlastní. ESTJ, kteří zavírají oči před svými vnitřními rozpory, je promítají do vnějšího světa, kde však nejsou řešitelné. Věří,- že ostatní, aniž o tom vědí, je potřebují, aby se právě oni chopili otěží a dostali situaci pod kontrolu. Na ENTJ číhá ohrožení jinde. Čím více se, podobně jako ESTJ, snaží být neosobní a logičtí, tím méně jsou nakonec objektivní a realističtí. Pokud svou intuici N E používají pouze k bezvýhradné podpoře svého dominantního T, ztrácejí introvertní perspektivu a nejsou schopni ocenit hodnotu jakékoliv zkušenosti, která nespadá do jejich racionálního konceptu. Správně vyvinutá Usuzovací funkce je živena uchopením smyslu objektů vnějšího světa v jejich jedinečných kombinacích a možnostech. Protože je obrácena dopředu (J) a ven (E), nebývají nejsilnější v introvertním uchování informací. Pokud se jim ovšem nepodaří v rozumné míře vědomě zaměstnat terciární funkci, S, zprostředkovávající jim realitu, výsledkem

jejich úvah mohou být čiré fantazie. Úspěšní ENTJ se vyznačují právě tím, že bývají schopni vyvážit své vize s relevantními fakty. Pokud ale jejich N, není na stráži, otevřou se stavidla pro jejich nejméně vědomou funkci, introvertnímu Cítění. Z ní pak mohou prýštit podvědomé rozmary, jimž nebudou rozumět, nechápat, odkud se berou, a bát se jich. V tu chvíli začne nekontrolované nabízet své služby" nehlídaná terciární funkce, S E. Ta je, podobně jako ESTJ, může falešně utěšovat, že problém není v nich, ale že je to důsledek čehosi, co způsobují jiní, a dát průchod třeba pocitu, že se je jiní snaží kontrolovat a omezovat. Mohou se pak chovat naprosto nepochopitelně, protože vládu má hédonistické S, podporované zakrnělým F.

Komunikační charakteristiky Extrovertů Extrovert (E) Ti, kdo preferují Extraverzi mívají při komunikaci tendenci: vyjadřovat se volně a nespoutané, neomezeně preludovat" bez meškání nabízet své názory či zkušenosti, hájit své potřeby a nápady být součástí konverzace, vplouvat i do náhodných rozhovorů, někdy aniž jsou zváni Ti, kdo preferují Extraverzi z pohledu ostatních: hovoří rychle a nahlas častěji a dříve se dívají do očí více gestikulují, bývají živější zmenšují vzdálenost, vstupují druhým do jejich prostoru při hovorech těkají skáčí do řeči, přerušují Ti, kdo preferují Extraverzi mohou odrazovat tím, že: komunikují až překotně, mají sklon konverzaci opanovat a ostatní válcovat" mohou přeslechnout reakce a odpovědi druhých nebo na ně nedbat

Typy pro Extroverty 1. Uvědomte si, že váš komunikační styl může Introverty (a možná i řadu Extravertů) převálcovat". Když druhá strana neodpovídá, nereaguje dost čile, nesnažte se vyplnit ticho dalším mluvením. Chvíli spolu mlčte, nebojte se chvilky ticha, nenabízejte další názor nebo argument, ale po odmlce se třeba zeptejte Co ty na to?". Mnohem častěji, než byste si možná připustili, nemluvení znamená, že I zpracovává uvnitř" právě obdržená data a chystá odpověď spíše než nesouhlas, opozici, vzdor či neznalost nebo dokonce hloupost a duševní zaostalost. 2. Do ukončení rozhovoru, mítinku či jiné komunikační situace zabudujte dodatečný krok, který umožní všem, zejména Introvertům, se ještě vyjádřit. Chce ještě někdo něco dodat?", Bylo řečeno vše?" či Bude potřeba se k tomuto ještě vracet?" Tím otevřete prostor pro vyslovení nevyřčených názorů či stanovisek a ušetříte si možná do budoucnosti nejedno nemilé překvapení z dodatečně se objevivších mínění či hledisek, o nichž jste neměli potuchy a nebrali v úvahu. 3. Zdá-li se vám druhá strana jaksi nezúčastněná, pasivní či duchem nepřítomná, může (dříve než dospějete k nějakému nelichotivému závěru o její motivaci či ochotě) vzájemnému dorozumění pomoci výzva typu: Pomohlo by mi, kdybych na to znal tvůj názor" či Co o tom soudíš (víš) ty?" Možná že je to skutečně nezajímá nebo o dané věci nic nevědí, ale to netušíte, pokud se nezeptáte. Obecně platí poučka, že pokud nevíte, co si myslí Extravert, pak jste asi neposlouchali, pokud nevíte, co si myslí Introvert, pak jste se asi nezeptali.

Komunikační charakteristiky INtuitivů INtuitive (N) Ti, kdo preferují intuici mívají při komunikaci tendenci: dávat přednost teoretickému či bádavému vyjadřování raději hovořit o budoucnosti, co ještě nenastalo poskytovat a sami potřebovat nejdříve souvislosti a kontext, možnosti lépe si pamatovat dojmy a podstatu číst mezi řádky být přitahováni touhou porozumět Ti, kdo preferují intuici z pohledu ostatních: příliš si libují v teoretických diskusích táží se co kdyby" a proč" nechají se unášet budoucími možnostmi bývají v popisech vágní, tak nějak" používají analogie a metafory přehánějí, extrapolují do budoucnosti a necítí se dobře, je-li hovor příliš přízemní" vrhají se do budoucnosti, aniž toho vědí už dost o současnosti

Ti, kdo preferují intuici mohou odrazovat tím, že: vzbuzují dojem přelétavosti, nezakotvenosti nehledí na minulé zkušenosti a pořád se snaží dělat něco stále jinak mohou být nesnesitelně přibližní a nekonkrétní Typy pro intuitivní 1. Vezměte v úvahu potřebu druhé strany najít si na vašich velkolepých úvahách, projekcích a modelech své konkrétní háčky", jimiž se k nim mohou přichytit. Poskytněte jim něco, k čemu se může vztahovat jejich minulá zkušenost nebo smysl pro praktičnost. Jejich na první pohled šťouravé otázky mohou být snahou uchopit" něco pevného, opřít se o zem. 2. Pochopte, že vaše vnuknutí, širokozáběrový pohled a skákání k závěrům mohou druhé dezorientovat, mást a odvádět jejich pozornost jinam. Působí, jako že sami nevíte, kam jdete a co vlastně chcete. Určitě jim pomůže, pokud poukážete na konkrétní spojitost mezi vašimi úvahami a vizemi a předmětem právě probíhající rozpravy. Zdá se mi, že analýza procesů ve firmě odkryla více nečekaných problémů, než jsme předpokládali. Proto mě napadlo zkusit se na to celé podívat ještě z jiného úhlu a zkusit to vyřešit jako celek. Mohu pokračovat?" 3. Pokuste se svou tvořivost a imaginativnost ukáznit tím, že bude jasně vymezen čas na brainstorming a generování nápadů - možná i formálně v programu jednání. Stejně tak vyhraďte prostor pro příspěvky Smyslových, pro to, aby měli příležitost uplatnit své realistické a praktické pohledy. Takže tohle jsou možné způsoby řešení. Co musíme udělat pro to, aby to fungovalo? Je něco, co by to mohlo zhatit?" Smysloví i intuitivové mají velký sklon si nerozumět, protože každý vnímá jiné věci - detaily a konkrétní věci oproti kontextu a širokému záběru. Důležité jsou obě stránky, ale my míváme sklon dívat se na pohled druhé preference s nedůvěrou a pokládat jej za nepodstatný a druhotný.

Komunikační charakteristiky Myslících Thinking (T) Ti, kdo preferují Myšlení mívají při komunikaci tendenci: zaměřovat se nejprve na principy a objektivní měřítka užívat logiku příčin a následků, vyslovovat kritiku, hledat pravdu, padni komu padni než přijmou názor, musí mít logické zdůvodnění a věcnou oporu musí zvážit všechna pro a proti pokládat konflikt za normální, ba nezbytný Ti, kdo preferují Myšlení z pohledu ostatních: hovoří o tom, co má logiku" a dává smysl" říkají častěji já myslím" neradi ustupují, maximálně hledají kompromis dávají méně neverbálních signálů o tom, co se v nich děje kladou otázky a testují znalosti a kompetentnost druhé strany bývá jim jedno, co si myslí nebo jak se rozhodli druzí mohou je odrazovat příliš osobní témata snaží se být úsporní, věcní, lapidární projevují málo empatie a ohleduplnosti Ti, kdo preferují Myšlení mohou odrazovat tím, že: mohou být až hyperkritičtí, nic jim nemusí být recht", všechno chtějí testovat bývají přímočaří až na hranici necitlivé bezohlednosti mohou mít příliš černý či drsný humor, který ostatní nemusí buď brát, nebo chápat

Typy pro Myslící 1. Pokud vám jde o účinnou komunikaci, respektujte potřebu F cítit se ve vztahu k vám bezpečně nebo alespoň neohrožováni. Jinak spotřebují příliš mnoho své produktivní energie na sebeobranu a budou jen málo schopni přispívat k účelu vašeho jednání. Vztah není ani v práci pro F jenom nějaká malichernost a podružnost, která musí jít stranou ve jménu šlechetných a grandiózních úkolů, jež před námi leží. 2. Váš logický přístup, analyticky pitvající každé téma, možná vede nejkratší cestou k věcnému řešení, ale třeba bez zřetele na pocity a zájmy zúčastněných, jež vám může zprostředkovat Cítění, může být zablokováno nebo sabotováno. Vy možná víte, že vámi prosazovaná cesta prospěje všem, ale vědí to i druzí? Jsou o tom přesvědčeni a připraveni snášet i případnou bolest? 3. Uvědomte si, že to, co vy můžete vnímat jako temperamentní, zdravou, pro-spěšnou, upřímnou a výživnou" výměnu názorů, může druhé straně připadat jako konfrontační hádka, která je zraňuje a škodí vztahu. Možná že jste dospěli k řešení, ale za cenu, která může být pro F příliš vysoká. Napříště mohou být zdrženliví při vyjadřování svých stanovisek a návrhů z obavy na příval, který to opět může vyvolat. Obě perspektivy - úkolová a lidská - jsou v organizacích nutné a prospívají dobré komunikaci. Lidé potřebují znát nejen věcnou stránku práce, aleje pro ně důležitá i její vztahová poloha. Pokud ji přijímají jenom rozumem, ale chybí tam i kus srdíčka", dříve nebo později se to nepříznivě projeví v motivaci, nasazení a ochotě dát do ní něco navíc.

Komunikační charakteristiky Usuzujících Judgement (J) Ti, kdo preferují Usuzování mívají při komunikaci tendenci: soustřeďovat se spíše na cíl a výsledek chtít jasný rámec, strukturu, časový rozvrh, jednoznačné odpovědi předkládat záměry, plány, rozhodnutí, stanoviska a názory neradi slýchají nové informace po té, co se domnívají, že už bylo rozhodnuto Ti, kdo preferují Usuzování z pohledu ostatních: vyjadřují se v rozhodných výrocích používají více dokonavých sloves snaží se v konverzacích zdůrazňovat, co se má a sluší dělat či nedělat, soudit zdůrazňují, poukazují a odvolávají se na to, co se osvědčilo Ti, kdo preferují Usuzování mohou odrazovat tím, že: vypadají někdy jako předem rozhodnutí a uzavření vůči novým myšlenkám mohou se rozhodovat příliš rychle, dokud ještě nezazněly všechny názory a možnosti

Typy pro Usuzující 1. Uvědomte si, že vaše prahnutí po struktuře a uspořádanosti může na druhé působit jako omezování, nejenom ve vztahu k P, ale někdy i k jiným J. Může se zdát, že už jste předem rozhodnuti a jenom se snažíte ostatní přinutit nebo vmanipulovat do svých závěrů. Omezte, alespoň zpočátku, strukturu jenom na to, co je základní, například vaši definici probírané otázky. Snažte se zdůraznit, že toto je vaše vidění problému, nikoliv problém sám. 2. Buďte trpěliví, uplatněte sami nebo poskytněte prostor pro variantní pohledy, popřejte sluchu a pozornosti i jiným názorům, netlačte na rozhodnutí dříve, než to bude opravdu nutné. Připomínejte si, že můžete ve druhých vyvolávat dojem, že už chcete věc uzavřít a téma opustit, dříve než byla vyřčena veškerá fakta a vyslechnuty všechny informace. Je dobře rozlišit řešení, které je opravdu naléhavé a které vychází především z vašeho nutkání věci rychle uzavírat. 3. Konsensuálně se dohodněte na obecném časovém rámci a v něm poskytněte ostatním svobodu postupovat vlastním tempem - co funguje pro vás, nemusí fungovat pro druhé. Vyvarujte se vnucování vlastního stylu jiným: Ta zpráva o dalším postupu prostě musí být hotová do konce týdne!" Posuzujte druhé podle kvality jejich závěrů a výsledků, ne podle toho, jak k nim dospěli. Mnohé z formální, především z písemné komunikace v organizacích bývá v souladu se stylem, který je bližší Usuzujícím. Do této kultury bývá užitečné vsadit i prvky blízké Vnímání P, především hlad po nových informacích, zvažování více variant a hledání nových řešení.

Typické správanie Extroverta (E) Iniciativnost: Extraverti podněcují společenské situace, představu jí, seznamují lidi navzájem a propojují je. Expresivnost: S oblibou a s malými zábranami sdělují ostatním své názory a dávají najevo své emoce. Jsou hovorní, většinou v živém a optimistickém stylu. Vstřícnost: Mají rádi kolem sebe lidi, často se připojují k různým již existujícím skupinám, udržují existující nebo zakládají nové. Participativnost: Dávají přednost tomu, spolupracovat a komunikovat rozbíhavě, s ostatními osobně a přímo, o nejrůznějších tématech. Energie a nadšení: Bývají tam, kde se něco děje, a strhávají na sebe po zornost, vyzařují energii, hoří", aby sami mohli zapalovat. Společenskost: Chtějí do svých činností zahrnovat druhé anebo být zahrnováni do jejich činností. V práci i životě mimo ni mají lidé s extravertní preferencí tendenci: zaměřovat svou energii směrem ven a zvenčí ji také dobíjet", zpracovávat informace vnějším způsobem, činností nebo nahlas, nejlépe ve spolupráci s ostatními, nemít rádi dlouhodobou práci na jednom jediném úkolu, zejména sami a o samotě, ale naopak, dávat přednost pracovat na více úkolech, přepínat" mezi nimi a dělat je společně s dalšími lidmi, učit se nové věci za pochodu", moci je prodebatovat a procvičit s ostatními, dávat přednost akci, nejdříve jednat a teprve potom myslet, mluvit a odpovídat bez velkého přemýšlení a teprve následně výrok případně korigovat, raději mluvit než psát, rozšiřovat záběr svých znalostí a známostí na úkor hloubky, trávit volný čas spíše ve společnosti.

Typické správanie intuitíva (N) Abstraktní: Čtou mezi řádky, snaží se vymknout z reality, hledají skryté významy či nová spojení a možnosti. Nápadití: Vynalézaví a hledající neotřelé způsoby, jak na věci pohlížet nebo jak je dělat. Odvozující: Mají rádi znalosti pro ně samé, bez nutné vazby na jejich bezprostřední praktické využití a s oblibou vyvozují z existujících znalostí nové poznatky a závěry. Teoretičtí: Důvěřují teoriím a nemají potíže s hypotézami, objevují skryté zákonitosti a formulují nové, spíše než by hledali praktické použití. Originální: Jsou puzeni ke všemu novému a usilují o to, být alespoň v nějakém ohledu jedineční a nezaměnitelní. INtuitivové, lidé preference N, pak mívají sklon: nacházet v budoucnosti vzrušení a příslib spíše než ohrožení; zajímat se spíše o to, kam jdou, než kde jsou, hledat spojení a vzájemnou provázanost mezi věcmi a jevy, jít krok za kulisy spíše než je přijímat v jejich zjevné podobě; ptát se Co to vlastně znamená?", pracovat v návalech nadšení a energie a z hlediska dokončení zastávat spíše názor až to bude, tak to bude", být brzy unaveni a znuděni podrobnostmi, mít netrpělivou snahu přecházet je, raději se věnovat velkému obrazu", nacházet v budoucnosti vzrušení a příslib spíše než ohrožení; zajímat se o to, kam věci jdou, než kde jsou dnes, mít raděj i nové nerutinní úlohy a přístupy, zaradovat se, když věci nej sou tak, jak by měly být, a tak, jak byly minulých deset let, dávat raději obecné odpovědi a mít obtíže chápat, proč někteří lidé tolik lpí na přesných pokynech a nemohou se držet širších rámcových směrnic, dávat přednost činnostem a zaměstnáním zaměřeným do budoucna, na to, co doposud není a zatím nenastalo, co je koncepční.

Typické správanie mysliaceho (T) Logičtí: Ideální pro ně je rozhodovat se neosobně, bezrozporně, pou ze na základě zvážení všech pro a proti. Racionální: Dávají přednost objektivním a transparentním postupům bez emocí. Tázající se: Cítí nutkání vyjasňovat si věci mnoha dotazy. Kritičtí: Věří, že dobrých výsledků se dosáhne skepsí a tím, že se poukáže na to, co ještě není dobré, nikoliv chválením toho, co již není třeba zlepšovat. Neústupní: Jakmile jsou přesvědčeni, že mají pravdu, trvají na ní a sna ží seji prosadit. zachovávat klid a sebekontrolu i v situacích, kdy jiní bývají rozrušeni, přistupovat k věcem logicky a analyticky, vědět, že svět není černobílý, a proto brát v úvahu všechna pro a proti, uzavírat debaty a diskuse tím, co je správné a pravdivé, spíše než s čím všichni souhlasí, být spíše rozhodní než ohleduplní - neostýchat se dávat lidem najevo svůj nesouhlas spíše než mlčet a nechávat je v mylném přesvědčení, že s nimi souhlasíte, mít sklon nejdříve vidět to, co je špatně a co by se dalo zlepšit, být hrdí na svou objektivitu navzdory tomu, že jim ostatní mohou někdy dávat najevo, že jsou studení, necitliví a málo ohleduplní - oni vědí, že to tak není a že city s pravdou nemají co dělat, vědět, že důležitější je objektivní skutečnost než osobní obliba či laciná popularita, mít sklon někdy někomu nechtěně šlápnout na kuří oko", být přesvědčeni, že k tomu, aby lidé mohli spolupracovat a dělat dobře svou práci, nemusí se hned navzájem milovat, s emocemi a city se lze nejlépe vyrovnat tehdy, jsou-li uváděny jako fakta a danosti, jež je třeba brát při rozhodování v úvahu jako každou jinou závažnou skutečnost.

Typické správanie usudzujúceho (J) Systematičnost: Schopnost důkladně se předem připravit a počítat se vše mi možnostmi. Plánovitost: Pocit nutnosti mít v zásobě závaznou a pokud možno dlouhodobou představu, jak na věci jít a jak je dělat. Začínat brzy: Puzení pouštět se do věcí záhy a vyhnout se tak šturmování", stresu ze zoufalého finiše na poslední chvíli. Rozvrhování: Spoléhání se na předem stanovená, zavedená a osvědče ná pravidla rozpočtování a přidělování zdrojů jako na nej účinnější způsob, jak zvládat věci. Metodičnost: Vyvíjení přesných a jasných postupů, které krok po kro ku stanovují, jak to či ono udělat. Jste-li človek s převahou Usuzování (J) pak tedy máte pravděpodobně sklon: většinou mít na věci jasný názor a nemít potíže se rozhodnout, popřípadě i své rozhodnutí uvést v život, vědět", že na světě by bylo mnohem lépe, kdyby všichni pořádně dělali to, co mají, chodili tam, kde mají být včas, a vraceli věci tam, kam patří, dost přesně ráno vědět, co budete dělat, mít program nebo plán, kterého se budete držet, mít rádi pořádek a libovat si v něm, mít systém, podle něhož jsou věci uspořádány na pracovním stole, v zásuvkách či šanonech a na pracovišti vůbec, dbát o to, aby všichni jasně věděli, jaké jsou jejich role, úkoly a očekávání, nemilovat nejednoznačnost a přílišné změny, rádi udělat věci důkladně a pořádně hned napoprvé, dokončit, co jste začali, a pak to moci pustit ze zřetele.

Systém jungovské osobnostní typologie je tvořen čtyřmi rozměry. Každý z nich má dvě krajnosti, meze, mezi nimiž se rozprostírá pole našich preferencí. Pro každý z krajních bodů těchto rozměrů existuje písmenné označení, vycházející z jejich anglických názvů, které jsou shodou okolností v některých případech shodné i s jejich českou podobou. Oněch osm písmen tvoří abecedu jakéhosi mezinárodního typologického esperanta, jímž lidé znalí tohoto systému komunikují a dorozumívají se. Extraverze bývá označována písmenkem E" a Introverze písmenkem I". Pokud dáváme přednost Extraverzi, objevuje se v označení našeho typu E", a v opačném případě příklonu k Introverzi písmenko I". Jungovská typologie tak pomocí kombinace čtyř párů písmen, označujících polarity psychických funkcí, vymezuje celkem šestnáct osobnostních typů. ISTJ ISFJ INFJ INTJ ISTP ISFP INFP INTP ESTP ESFP ENFP ENTP ESTJ ESFJ ENFJ ENTJ Kolem nich se strukturuje a krystalizuje naše osobnost, formují se naše obvyklé postoje a přístupy. Kombinací osmi dvojic vzniká šestnáct typů, z nichž do jednoho patříme. Zdroj: Michal Čakrt Typologie osobnosti pro manažéry