Růst a vývin hospodářských zvířat Hlavní zdroje: Základy obecné zootechniky, Majzlík, Hofmanová, Vostrý, 2012 ČZU Praha Obecná zootechnika, Hajič, Košvanec, Čítek, 1995, JU, Č.B. Obecná zootechnika (cvičení), Hajič, Košvanec, 1998, JU, Č.B. Cvičení z obecné zootechniky Havlíčková, Majzlík Košvanec, 1988, (VŠZ Praha)
Ontogeneze je realizací genotypu organismu v konkrétních podmínkách prostředí.
Ontogeneze se uskutečňuje dvěma paralelně probíhajícími ději : růstem a vývinem růst převaha kvantitativních změn hromadění hmoty (nárůst hmotnosti, objemu, povrchu a rozměrů individua, případně jeho orgánů, částí těla) vývin - diferenciace buněk a tkání kvalitativní přeměny změny tělesné stavby a tvaru orgánů do dokonalého a plně funkčního stavu Růst a vývin zvířete dvě různé složky ontogeneze (růstových procesů) - úzce souvisí, vzájemně se podmiňují - jeden proces bez druhého nemůže existovat Intenzita růstu je dána - včleňováním látek do buněk přijatých z prostředí; (syntézou a ukládáním metabolitů) - konkrétním poměrem anabolických a katabolických reakcí v buněčných strukturách
Růst se děje třemi procesy: a) zvětšováním buněk (růstem) b) zmnožením buněk c) zmnožením nebuněčné hmoty a tělních tekutin Vývin - pojem morfologický a fyziologický Tvorba nových orgánů u hosp. zvířat pouze v prenatálním období, Postnatálním období změny morfologické případně změny funkce. Mění se tvar a poměr jednotlivých orgánů. Vývin od infantilní tělesné stavby k harmonické stavbě těla dospělého zvířete Vývin - kvalitativní funkční změny (od oplození vajíčka až do tělesné dospělosti): a) Morfologická diferenciace (vznik orgánů a orgánových soustav a příslušných funkcí) b) Změny po porodu (zahájení dýchání, samostatný krevní oběh, imunizační a termoregulační funkce) c) Funkce vznikající během života (pohlavní dospívání, březost, laktace atd.) U starších zvířat závažné kvalitativní fyziologické změny regres. charakteru nezahrnovány pod pojem vývin.
vývojová stádia jedince I. prenatální (oplození narození) a) zárodečná (embryonální) fáze b) plodová (fetální) fáze II. postnatální (narození tělesná dospělost) 1) období od narození do doby nezávislosti na matce a) mlezivová fáze období novorozenosti b) mléčná fáze 2) fáze pohlavního dospívání 3) fáze dospělosti a) dospělost pohlavní b) chovatelská c) tělesná 4) fáze stárnutí
Prenatální stádium I.Embryonální fáze Délka embryonálního období kůň 60 dnů; skot 45 dnů; ovce 34 dnů; prase 25-30 dnů; králík 15 dnů; Délka březosti (inkubace) - dny Délka březosti (inkubace) - dny Klisna 333 oslice 360 Kráva 285 fena 63 Bahnice 150 kočka 56 Prasnice 115 myš 21 Ramlice 30 Husa, (holub) 29-30 (18 dní) Slepice 21 Krůta, kachna, (pižmovka) 28 dní (35)
Prenatální stádium čím menší podíl z délky březosti embryonální období zaujímá, tím vyvinutější se mládě rodí: skot, kůň cca 20 % pes, králík 60 50 % prase, ovce cca 25-30 %
Prenatální stádium II. plodová (fetální) fáze od ukončení diferenciace orgánů do narození; intenzivní růst a zvyšování hmotnosti; náročné na výživu matky z hlediska kvality i množství podávaného krmiva. náročné období z hlediska matky i plodu zvyšující se přírůstky plodu.
Mláďata (savců) HZ se rodí na rozdílném stupni vývoje: Mláďata šelem, norků, hlodavců, králíků se rodí ve velmi raném stupni vývoje (holá, bez termoregulace, slepá, málo pohyblivá úplná závislost na matce a úkryt) Lépe vyvinutá - selata (omezený pohyb, vyvinutý zrak, nedostatečná termoregulace). Nejdokonaleji vyvinutá - jehňata, kůzlata, telata a (nejvíce) hříbě (dokonale vyvinuté zejména končetiny, relativně samostatná, s dobrou termoregulací, nutnost útěku před predátory, následování matky a stáda)
Postnatální stádium 1. období od narození do nezávislosti na matce a) fáze mlezivová adaptace mláděte na podmínky prostředí (důležitá z hlediska rozvoje imunitního systému, rozvoje termoregulace nebo koordinace pohybů); b) fáze mléčná nejvýznamnější pro zdraví, životnost a růstovou intenzitu mláděte; krmení mlékem + mléčnými náhražkami; (souvisí s přechodem na pevnou potravu)
2. období pohlavního dospívání zvýraznění plemenných znaků; formování temperamentu a charakterových vlastností; dokončení vývoje pohlavních orgánů; vývin pánve a mléčné žlázy; individuální a užitkový typ jedince;
3. období - dospělost Pohlavní dospělost věk, kdy nebo pohlavní žlázy normální činnost vývin sekundárních pohlav. znaků, změny v chování. Samci - schopnost oplodnit samice. U samic - první říje a ovulace. Zvířata nejsou tělesně dospělá! Nepoužíváme je k plemenitbě! Uspíšení reprodukce poškození samic, mláďat i nižší užitkovost! Vlivy: plemeno, pohlaví, indiv. genotyp, výživa, ušlechtilá plemena ranější než primitivní (nebo nedomestikované formy) Chovatelská (chovná) dospělost nejvhodnější doba k prvnímu použití v plemenitbě - k prvnímu připouštění, nebo zapouštění. Neodpovídá pohlavní dospělosti je pozdější. Zvířata jsou vyspělejší, ale stále nejsou tělesně dospělá! Tělesná dospělost ukončen růst a tělesný vývin, ukončen růst dlouhých kostí, trvalý chrup
druh pohlavní dospělost chovatelská dospělost tělesná dospělost užitkový věk - využívání k plemenitbě (např. plodnost samic) věk Měsíců měsíce roky roky kůň 8-16 6-12 3 4 roky klisny chladnokrev. 2,5 roku 80 % těl. hm.v dospělosti skot 6 8 16 20 jalovice (u holštýnů 60 % hm.- dospělosti, cca 420 kg); 12 14 býci 60 % hm. v dospělosti 3 7 15 20 k plem. až 25 3-5 12 k plem. 6 8 koza 6-8 9 12 2 3 6 8 ovce 4 7 raná pl. 10-12 2 4 6 8 5-12 pozdní pl. 18-24 (35-50 kg) 18-20 prase 7-8 cca od 8. měsíce prasnička (cca 130kg), hř. tuk 1,5 cm, od 3. plnohodnotné říje, 12. měs. - kanec 2-3 4 6 4 5 králík 4 6 8 12; 7-10 - až 8
4 období stárnutí navazuje na období tělesné dospělosti, končí smrtí; (u hospodářských zvířat předčasně porážka zvířat) degenerativní změny související s opotřebením organismu; změny látkové výměny na úrovni buněk převládání anabolických reakcí; zhoršení funkcí orgánů, imunitního systému, zhoršení regeneračních schopností, zmenšení hmotnosti a objemu těla. druh skot 20-25 kůň 35-40 prase 15-20 koza 12-20 ovce 11-15 králík slepice Průměrná dosažitelná délka života (roky) přirozené úmrtí 15 let 10 let (zdroj: Sova; 1981)
Kategorie - skotu 1. tele od narození do 6. měsíce věku Období mlezivové cca 1. 5 den věku Období mléčné výživy od 5.dne do cca 1,5-2 měsíců nativní mléko nebo MKS; současný návyk na příjem objemových a jadrných krmiv pro odstav hmotnost telete při odstavu cca 80 kg (dle plemene); nebo společný pobyt s matkami - u krav bez tržní produkce mléka. Období rostlinné výživy (od odstavu 6 měsíc)
Jalovice od 6. měsíce do 1. otelení do 1 roku u jalovic je nejintenzivnější růst od narození do 10 měsíců věku zapouštěné (cca 420 kg), jalovice zapouštíme při dosažení cca 60 % ž. hm. v dospělosti (cca 15-17 měsíců holštýn) březí (do 5 měsíce březosti) vysokobřezí (nad 5 měsíc březosti) krávy Prvotelky (po 1. otelení) věk cca 24-28 měsíců, cca 600 kg, cca 85 % hm. v dospělosti, (95 % kohoutk. výšky dospělce) dle plemene od 2. laktace dle plemene 600 750 kg býci ve výkrmu od cca 4-7 měsíců (od 150-250 kg) dle systému do 450-600 kg (1-1,3 kg / den - přírůstek) (do cca16 měsíců) dle plemene (nebo i více a delší dobu) v odchovu (do 12 14 měsíců) plemenní býci dle plemene cca 1100 kg
kategorie prasat: selata od narození do odstavu (časný odstav 21; 28; nebo 35 dnů) (1 týden mlezivo, později mléko, postupný návyk na krmnou směs, ž. hmotnost při odstavu cca 6-9 - 12 kg) běhouni užitkoví dochov selat = předvýkrm od 6 kg od odstavu - do 35 kg (do 3 měsíců) výkrm prasat prasata užitková (od cca 30-35 kg do porážkové hmotnosti nejběžněji 105-110 kg); (věk cca 5-6 měsíců)
3. plemenná zvířata běhouni plemenní (od odstavu 6 kg 35 kg do 3 měsíců), kanečci a prasničky (společně po předběžném výběru) prasnička v odchovu (od 35 kg 110 kg (konečný výběr) do zapuštění cca 8. měsíc, cca 3. říje) plemenná prasnice - nezapuštěná, zapuštěná, nízkobřezí - březí (cca od 2. měs. březosti) - vysokobřezí (5-10 dní před porodem) - rodící a kojící kaneček v odchovu (od 35 kg do cca 140 kg - koneč. výběru; na aukce od 6. 9. měs.) plemenný kanec (z uznaného ŠCH, potvrzení o původu dle PK) např. roční kanec cca 160 kg, dvouletý kanec cca 250 kg, (dle plemene)
kategorie ovcí: jehňata do odstavu Období mlezivové (3-5 dní); období mléčné výživy (14 dní) zdvojnásobení porodní hmotnosti (cca 7-9 kg) Období kombin. výživy od 2 týdnů ( 9. týden rozvin. předžal.) zvířata v odchovu jehnice v odchovu beránci v odchovu Časný odstav Zkrácený odstav Tradiční odstav 30 40 dnů (10 15 kg) 50 80 dnů (cca 18 kg) 100-120 dnů (22 28 kg) jehňata ve výkrmu Mléčný výkrm jehňat (do 2 měs, 12 18 kg) Intenzivní výkrm jehňat (bez pastvy) do 5 měsíců ( 25 42 kg) bez kastrace beránků Polointenzivní výkrm jehňat (do 7-8 měsíců), (cca 25 42 kg), jádro, seno, pastva plemenná zvířata bahnice plemenný beran
kategorie koní: 1. hříbata do 6-ti měsíců 2. podle věku ročci, dvouročci, tříročci 3. kategorie plemenných zvířat plemenné klisny plemenní hřebci
Slepice nosný a masný užitkový typ Proces šlechtění firemní činnost chráněná jako výrobní tajemství U kura domácího šlechtěny linie na typ nosný chovají se meziliniový hybridi (syntetická populace) šlechtění a produkování na komerční bázi šlechtitelské firmy s celosvětovou působností hybridi Hissex bílý, hnědý, Shaver, Moravia, Tetra aj. Odchov kuřic do 17. týdne. Snáška začíná cca 20. týden, 50 % snáška 22. týden (% se počítá cca k 18. týdnu naskladnění nosnic), kolem 28. týdne 90 % snáška, procento snášky klesá cca 80. týden jen 65 % snášky (obvykle již dříve je snáškový cyklus ukončen jatka) hmotnost slepičího vejce cca 60 g, (snáška na průměrnou slepici průměrného stavu 270-327 vajec) Pro produkci masa je obdobně šlechtěn typ masný (syntetické populace, Ross, Cobb, Hybro aj.) Ve věku 6 týdnů cca 2 kg, spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku pod 2 kg.
Činitelé působící na růst a vývin Vnitřní činitelé (genetičtí) Růst je KVANTITATIVNÍ znak - determinován velkým počtem genů + významný vliv prostředí (např. maternální efekt) Druhová příslušnost Plemenná příslušnost Genotyp jedince a pohlaví - dědičný základ určuje horní hranici vývinu; střední dědivost (h 2 = 0,3 0,5); pro denní přírůstek - nervová soustava souvisí s řízením endokrinní činnosti; - endokrinní systém
Vnitřní činitelé: Činitelé působící na růst a vývin - endokrinní systém a) hypofýza (růstový hormon, STH - somatotropin ovlivňuje intenzitu růstu, i růstovou kapacitu) - syntéza bílkovin, růst a osifikace kostry, nanismus x gigantismus; regulace štítné žlázy (tyreotropin, TSH), nadledvinek (adrenokortikotropní hormon, ACTH), pohlavních žláz (gonadotropní hormon); b) štítná žláza: tyroxin ovlivňuje intenzitu látkového metabolismu a oxidační pochody v těle; c) pohlavní žlázy: testosteron stimulace růstu zvířat estrogen syntéza proteinů vliv kastrace zpomalení metabolismu, větší růst do výšky, menší hmotnost orgánů
Vnější činitelé (negenetičtí): Maternální efekt vliv na růst prenatální období a částečně do odstavu postnatálního období Výživa a krmení rozhodující negenetický činitel během ontogeneze, množství a kvalita potravy, (negativně působí extrémy ve výživě) Klimatické podmínky jsou významné v případě extrémních hodnot teploty a vlhkosti, v souladu s věkovou kategorií (některá mláďata špatná termoregulace - selata, kuřata). Např. pro dospělý skot vysoká teplota stres. Příznivý vliv denního světla na růst. Odchov a ošetřování vliv odstavu věk, průběh; věk prvního zapouštění u samic - u plemenných zvířat; upevňování kondice - pohyb, zajištění zdraví a konstituci - pastevní odchov; pracovní využívání trénink, koně, psi
Maternální efekt (skot) Působení mateřského organismu na realizaci vlastností potomků. Maternální efekt může být způsoben různými faktory: Vliv výživy matky: - Uplatnění prostřednictvím vajíčka (prostředí vaječníky, vejcovody matky) a výživa skrz placentu během prenatálního vývoje - Produkcí mléka matky (raná vývojová fáze mláďat - mlezivová a mléčná - výživa). Mlezivem transfer protilátek (gamaglobulinu) pasivní imunita nastartování vlastní imunity. Napodobovací pud osvojení prvků chování pozorováním matky (vyhledávání krmiva a upřednostňování) - Maternální efekt se snižuje věkem mláďat - např. u masného skotu byla zjištěna maternální komponenta koef. dědivosti pro intenzitu růstu od narození do odstavu h 2 = 0,3-0,6) Vliv na vlastnosti: dobu březosti, průběh porodu, hmotnost jedinců při narození a odstavu
Jiné způsoby regulace růstu: probiotika, antibiotika, STH, pohlavní steroidy zákaz používání za tímto účelem v ČR a EU
poruchy růstu a vývinu O růst a vývin zvířat se má pečovat již před narozením, neboť výživa březích matek a způsob jejich chovu má vliv na růst a vývin mláďat, u drůbeže rozhoduje výživa o kvalitě násadových vajec. Po narození (vylíhnutí) se mají mladá zvířata živit a ošetřovat tak, aby růst a vývin probíhaly rovnoměrně (dle plemenných standardů). Embryonalismus důsledek nedostatečné výživy (závažné) gravidní matky mládě je postiženo před narozením (u hříbat, telat) slabý vývin končetin, krátká hlava, nízká hmotnost Infantilismus nedostatečná výživa mláděte po narození nevyvinuté šířkové a hloubkové rozměry nohatost, přestavěnost, slabá kostra
Kontrola a evidence růstu a vývinu absolutní růst relativní růst dynamika růstu a vývinu růst orgánů nebo tělesných partií 1. měření (vhodné tělesné partie) 2. vážení (např. živá hmotnost) 3. fotografování 4. matematické a grafické vyjádření výsledků
Zjišťování jednoho či více znaků na zvířeti Nejlépe opakovaně ve stejných intervalech (nepravidelné intervaly před vyhodnocením interpolace dat) Volba časových intervalů sledování dle» - růstové fáze zvířete» - stáří» - druhu zvířete» - povahy řešeného problému (skot, koně) - (při narození, odstavu, 1 rok.) u mladých kusů (skot) dle potřeby kontrola hmotnosti měsíčně (nebo 120 dnech, 210 dnech, roce, rozměry po 3 měsících) Dospělá zvířata vážíme 2x 1x ročně. Drůbež, králíci (rozměry a hmotnosti týdně). Zjištěné hodnoty parametrů porovnáváme (dle pohlaví) s plemenným standardem
Kontrola růstu a vývinu mladých zvířat Slouží: - sledování normality růstu zvířat porovnání s růstovým standardem (např. růstová pásma pro hodnocení jalovic pomáhá při negativní selekci) - hodnocení růstových schopností zvířat - racionálnímu krmení normování krmných dávek dle hmotnosti k hodnocení úrovně výživy - hodnocení podmínek chovu - podklad pro plánování v živočišné výrobě - kritérium pro odměňování ošetřovatelů
Metody hodnocení růstu
ABSOLUTNÍ růst: Změna absolutní hmotnost (nebo tělesného rozměru) jedince v určitém časovém období : A t = W 2 W 1 A t... absolutní přírůstek hmotnosti (těl. rozměru) celého těla (jedince) k postupujícímu věku W 1... hmotnost na počátku období W 2... hmotnost na konci období Hodnocené zvíře jeho růst porovnáváme např. s plemenným standardem Grafickým vyjádřením absolutního přírůstku za dlouhé období je růstová křivka
růstová křivka absolutního růstu (sigmoida logistická křivka) kg Hmotnost při narození Konvexní úsek intenzivní růst (rozběh = akcelerace) krátké období života Inflexní bod bod zlomu (pohlavní dospělost); zvyš. nárůstu tuku vůči nárůstu svaloviny Konkávní úsek postupné utlumení růstu (retardace) až Asymptotický bod tělesná dospělost nulový nárůst změna v horizontálu
Porovnání křivek absolutního růstu tří zvířat Zvířata se stejným přírůstkem ve sledovaném delším časovém úseku se mohou lišit dynamikou růstu
průměrný denní přírůstek ukazatel rychlosti růstu nejčastěji používaný způsob: změna hmotnosti (rozměru) vztažená na časový úsek, (absolutní přírůstek vztažený na 1 den., např. kg/den) W2 1 Q = W t Q... průměrný denní přírůstek W 1... hmotnost na počátku období (t 1 ) W 2... hmotnost na konci období (t 2 ) t... počet dní sledovaného období t = t 2 t 1
Růstová křivka průměrných denních přírůstků (kg/den) (parabola) Tvar křivky informuje, jak v průběhu růstu se mění dynamika denního přírůstku, specifické pro druh, užitkový typ i jedince.
Průběh změn průměrného denního přírůstku hmotnosti potomstva tří kanců z výsledků potomstva v kontrole výkrmnosti a jatečné hodnoty srovnávaných kanců Obecně - zvíře, které brzy vykáže snižování průměrného denního přírůstku (zde potomci Romea) není vhodné k dlouhodobějšímu výkrmu do vyšších porážkových hmotností, ale zvíře které vykazuje maximální denní přírůstky i ve vyšším věku (relativně), lze k prodlouženému výkrmu výhodně použít (zde potomci Opátka)
RELATIVNÍ růst: (je mírou intenzity růstu) přírůstek hmotnosti vztažený k průměrné hmotnosti v mezidobí: r = W W 1 0,5( W1 + W2 ) 2 100 (Brodyho vzorec organického růstu - je přesnější než Minotův) vyjadřuje rychlost růstu; r relativní růst (%) W 1... hmotnost na počátku období W 2... hmotnost na konci období s časem má klesající tendenci Minotův vzorec : 100* (W 2 -W 1 )/W 1 = r Minotův vzorec uvažuje jen hmotu na počátku období, ve skutečnosti je přírůstek tvořen i nově vzniklou hmotou ve sledovaném období, proto je přesnější Brodyho vzorec, který tento přírůstek respektuje.
Křivka relativního růstu (srovnání dle Minota a Brodyho) Relativní růst v grafickém vyjádření názorně ukazuje pokles intenzity růstu s přibývajícím věkem zvířete (zde intenzita růstu jalovic). Využití vzorce organického růstu (Brodyho) dává přesnější údaje o růstové intenzitě v dané periodě, protože lépe eliminuje vliv délky časového období. Čím bude časový úsek mezi měřením kratší, tím se budou hodnoty vypočítané oběma způsoby více blížit.
Dynamika růstu: vyjadřujeme pomocí číselné řady koeficientů růstu I R ; koeficient růstu I R vyjadřuje % hmotnosti W x (rozměru) v libovolném období z počáteční hmotnosti (např. při narození W n ); je tedy násobkem hmotnosti (rozměru) při narození; Wx I R = 100 W n (%) Výše růstových koeficientů jsou násobky hmotností (rozměrů při narození)
Výše uvedené metody hodnotily růst a vývin celého zvířete Naopak méně užívány jsou metody ALOMETRICKÉ: růstová alometrie: matematické zachycení rozdílů (nerovnoměrnosti) v intenzitě růstu částí těla ve vztahu k růstu celého těla Intenzita růstu jednotlivých částí těla je v průběhu ontogeneze značně nerovnoměrná = alometrie růstu Alometrie jako biologický jev je velmi důležitá - způsobuje změny proporcí těla v průběhu vývinu. Poznání zákonitostí nerovnoměrnosti při růstu svalů, tuku, kostí částí těla - umožní ovlivňovat tvorbu těchto tkání, částí těla při výkrmu
alometrie změna proporcí zvířat negativní = (k < 1) orgán (část) roste pomaleji než ŽH (celé tělo) pozitivní = (k > 1) orgán (část) roste rychleji než ŽH (celé tělo) izometrická tendence = teoretická (k = 1) shodná intenzita růstu orgánu a celku Huxley (1932) základní alometrický vzorec: y = b k x nebo vyjádřeno: (log y log b) / log (x) = k y hm.(rozměr) části, x hm.(rozměr) celku, k růstová alometrická konstanta, b poměr x/y na začátku sledování (počáteční růstový index)
V postnatálním vývoji vykazuje obecně negativní alometrii zejména kostra (většina kostí) a rovněž důležité vnitřní orgány (např. mozek, hypofýza, nadledvinky, ledviny, srdce, játra) a tkáně jsou vyvinuty už za prenatálního vývoje (nízké alometrické růstové konstanty) orgány s raným vývinem (nejdůležitější) dobře vyvinuté při porodu rostou mozek (nervová tkáň) + oči + kůže + kostra pomaleji po narození: Naopak většina partií svalstva (do určitého věku) a tuková tkáň (s vyšším věkem) vykazují intenzivní růst (alometrii pozitivní) orgány s pozdním vývinem: tuková tkáň + trávící ústrojí + pohlavní ústrojí
změna hmotnosti prasat od narození do 7 měsíců: kostra svaly tuk mozek, oči 35 x 81,6 x 676,7 x 3 x
Nerovnoměrnost růstu I. skupina kopytníci: (kůň, skot, ovce, koza) rodí se s dobře vyvinutými končetinami a relativně méně vyvinutým trupem, vysokonohá, krátký, málo hluboký a úzký trup, výška v kříži je větší než v kohoutku, přestavěnost, prenatální stádium intenzivně narostlé výškové rozměry po narození - převažuje růst do délky - v další fázi do šířky a hloubky Silueta mláďat zvětšená do siluety dospělce
II. skupina Prasata, šelmy a hlodavci: Při narození: relativně lépe vyvinutý trup, méně končetiny po narození intenzivní růst do výšky (končetiny) později do délky, šířky a hloubky u prasat např.ranější vývin lebky a pozdní vývin (roste déle) např. oblast pánve a lopatky
III. Skupina Po narození přibližně stejně vyvinuté končetiny a trup např. morče
Ke sledování změn v proporcích zvířete slouží indexy tělesné stavby měrné indexy udávají poměry mezi partiemi jež jsou v nějakém fyziologickém vztahu za základní míry nejčastěji se nejčastěji bere: kohoutková výška (základna nejvyšší bod kohoutku) výška v kříži (základna nejvyšší místo křížové kosti) šikmá délka těla (ramenní kloub sedací hrbol ) délka hrudníku (ramenní kloub vyklenutí posledního žebra) obvod hrudníku (za lopatkou) délka zádě (kyčelní sedací hrbol)
výpočet: Index = zjištěná míra 100 základní míra
srovnáváme pouze hodnoty v anatomicko-fyziologickém vztahu! I. tělesného rámce (šikmá délka těla : výška v kohoutku) I. hloubky hrudníku (hloubka hrudníku : výška v kohoutku) I.výšky v kříži n. přestavěnosti (výška v kříži : výška v kohoutku) I. síly kostry (obvod holeně : výška v kohoutku) I. mohutnosti (hmotnost jedince : výška v kohoutku) indexy zmasilosti obvod hrudníku za lopatkou. 100 obchvat kýty. 100 výška v kříži výška v kříži obchvat (objem) kýty:- od vnějšího kyčelního hrbolu - přes stydkou krajinu křížem - na hrbol sedací
exteriérové profily porovnávají rozdíl mezi jedincem a skupinou nebo mezi skupinami v hodnotách partií zpracovávají se graficky skupina (nebo standard) = 100% = silná vodorovná čára rozdíly = odchylky od 100% (nebo od standardu) = křivka