GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 27.3.2013 UZAVŘENÉ PŘÍSPĚVKY ke dni 27.3.2013 - seznam - Daň z příjmů 395/27.03.13 Odpočet službových darů....... 2 Předkládají: Aleš Zídek, David Krch 397/27.03.13 Změny v uplatnění paušálních výdajů od 1.1.2013 účastník sdružení, které není právnickou osobou.. 6 Předkládají: Ing. Jan Čapek, Ing. Lucie Říhová, Ph.D. ODLOŽENÝ PŘÍSPĚVEK - seznam 396/27.03.13 Nepeněžní příjem pronajímatele u technického zhodnocení nájemce Předkladatel: Ing. Jana Rybáková PŘEDKLADATELEM STAŽENÝ PŘÍSPĚVEK - seznam Daň z příjmů 391/01.01.13 Povinnost zahraniční osoby vést účetnictví Předkládají: Ing. Jan Soška, LL.M, Mgr. Magdaléna Vyškovská Komora daňových poradců ČR Strana 1z 8
Daň z příjmů UZAVŘENÉ PŘÍSPĚVKY 395/27.03.13 Odpočet službových darů Předkládají: Aleš Zídek, daňový poradce, č. osvědčení 3016 David Krch, daňový poradce, č. osvědčení 3560 Příspěvek je uzavřen s částečným rozporem ve stanovení hodnoty odčitatelné položky 1. Úvod V praxi vznikají pochybnosti, jakou hodnotu lze uplatnit jako položku snižující základ daně z příjmů právnických osob dle 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ( ZDP ) v případě bezplatného poskytnutí služby. Příspěvek se nezabývá daní z přidané hodnoty ani daní darovací. 2. Rozbor problematiky Darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá ( 628 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Základními pojmovými znaky daru jsou bezúplatnost resp. jednostrannost plnění dárce a zároveň dobrovolnost plnění. Na této definici daru se v zásadě nic nezmění ani od 1. ledna 2014, kdy vstoupí v účinnost nový občanský zákoník ( 2055 a související zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). V případě, kdy poskytovatel pro příjemce dobrovolně a bezplatně vykoná službu, aniž by od něj obdržel jakékoli protiplnění (tj. bezplatné poskytnutí služby není nijak vázáno na jiné úplatné realizované dodávky), je naplněna podstata daru. Za splnění ostatních podmínek stanovených v 20 odst. 8 ZDP je možné toto bezplatné poskytnutí služby pro daňové účely kvalifikovat jako dar a uplatnit jej jako položku snižující základ daně. I když 20 odst. 8 ZDP explicitně uplatnění bezplatně poskytnutých služeb jako odčitatelných položek neupravuje (tj. ani neobsahuje ani nevylučuje), dle našeho názoru lze pro tento postup najít oporu hned v několika bodech: 1. ZDP na mnoha místech a mnoha souvislostech pracuje s pojmem dar, přitom za dar není výlučně pro účely ZDP považováno plnění poskytnuté výhradně na základě darovací smlouvy uzavřené dle občanského zákoníku. 2. ZDP v ustanovení 25 odst. 1 písm. t) ZDP explicitně uvádí, co pro účely daně z příjmů není považováno za dary, citujeme: Za dar se nepovažuje reklamní Komora daňových poradců ČR Strana 2z 8
nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně, Toto ustanovení nevylučuje z darů pro účely ZDP bezplatně poskytnuté služby. Dovozujeme tedy, že pokud by bývalo bylo záměrem zákonodárce bezplatné poskytnutí služeb vyloučit z darů pro účely ZDP, zcela jistě by tak zákonodárce učinil a explicitně toto v ZDP upravil. 3. Dle 15 odst. 1 ZDP je možné jako dar odečíst rovněž darovanou krev, ZDP stanovuje pro tento případ ocenění jednoho odběru. Tato položka je uvedena zákonem mezi dary jako položka odčitatelná od základu bez ohledu na skutečnost, že krev není ze strany dárců darována na základě darovací smlouvy uzavřené mezi dárcem a zdravotnickým zařízením dle občanského zákoníku. 4. Dle metodického pokynu GFŘ D-6 ( Pokyn ) lze u fyzických osob uplatnit dle ustanovení 15 odst. 1 ZDP jako dar také bezplatně poskytnutou službu, tato explicitní úprava nicméně v metodickém pokynu pro ustanovení 20 odst. 8 ZDP chybí. Protože struktura ustanovení 15 odst. 1 ZDP a ustanovení 20 odst. 8 ZDP jsou v podstatě totožné, dovozujeme, že záměrem zákonodárce nebylo stanovit odlišnou úpravu odpočtu bezplatně poskytnutých služeb pro fyzické a právnické osoby. Tento záměr zákonodárce dovozujeme mj. např. i z důvodové zprávy k zákonu č. 575/2002 Sb. (tzv. povodňová novela ZDP doplňující 15 a 20 ZDP o odpočet darů pro povodněmi poskytnuté osoby), která společně pro bod 4 (tj. doplnění 15) a bod 5 (tj. doplnění 20) novely uvádí, že ZDP by měl být v těchto ustanoveních doplněn o poskytnutí bezplatné pomoci ve formě nepeněžitého plnění (tj. služeb). 5. V návaznosti na bod 4 výše dále dovozujeme, že pro bezplatné poskytnutí služeb fyzickou osobou vs. právnickou osobou a možnost odpočtu odčitatelné položky od základu daně nemá být dle současného znění ZDP rozdílný přístup. S ohledem na znění 15 odst. 1 ZDP a 20 odst. 8 ZDP je rozdílný přístup pro právnické a fyzické osoby neodůvodněným. Shodný postup při uplatnění bezplatně poskytnutých služeb jako darů dle ustanovení 15 a 20 ZDP dále dovozujeme z ustanovení 24 odst. 2 písm. zp) ZDP, které dává poplatníkům možnost výdaje na bezplatně poskytnutá nepeněžitá plnění (tj. služby) uplatnit jako daňově účinný náklad. V takovém případě ZDP logicky vylučuje možnost současného uplatnění odčitatelné položky od základu daně, a to opět shodně pro právnické i fyzické osoby, neboť ustanovení 24 odst. 2 písm. zp) ZDP explicitně odkazuje na ustanovení 15 odst. 1 ZDP i 20 odst. 8 ZDP. Pokud by tedy záměrem zákonodárce nebylo umožnit odpočet bezplatně poskytnutých služeb pro právnické osoby dle ustanovení 20 odst. 8 ZDP, odkaz na toto ustanovení uvedený v poslední větě 24 odst. 2 písm. zp) ZDP by byl nadbytečný. Pokyn k 20 ZDP upravuje pouze stanovení hodnoty daru, jehož předmět je majetek. V případě nepeněžitého daru hodnotou daru zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku zjištěná podle ZDP a u ostatního majetku účetní hodnota. Bezplatné poskytnutí služby je sice nepeněžitým darem, není ovšem majetkem v daňovém, účetním ani právním smyslu (srov. např. 1 odst. 1 zákona č. Komora daňových poradců ČR Strana 3z 8
151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ( zákon o oceňování ), který rozlišuje mezi majetkem a službou). Dle 2 odst. 1 zákona o oceňování se služby oceňují cenou obvyklou. Přímý odkaz na zákon o oceňování je zakotven hned v několika ustanoveních ZDP, např. v 3 odst. 3 a 23 odst. 6 ZDP upravujících ocenění nepeněžitého příjmu. Kromě odkazu na zákon o oceňování uvedený v Pokynu přímý odkaz na tento zákon v souvislosti s ustanoveními 15 a 20 ZDP chybí. Ústavní soud uvedl ve svém nálezu sp. zn. Pl. 54/05 ze dne 22. ledna 2008, že zákon o oceňování majetku nevyžaduje, aby zvláštní právní předpis obsahoval přímý (explicitní) odkaz na zákon o oceňování majetku, nýbrž může obsahovat odkaz nepřímý. Dle našeho názoru ustanovení 15 odst. 1 a 20 odst. 8 ZDP nepřímo na zákon o oceňování odkazují. Tuto vazbu lze nepřímo dovodit i z platné účetní legislativy, která na rozdíl od jiných zemí neumožňuje v účetnictví poskytovatele služby zachytit službu resp. její hodnotu. Dar v podobě služby lze totiž uplatnit jako položku snižující základ daně také v případě daně z příjmů fyzických osob, přičemž se tento dar má ocenit cenou služby zjištěnou podle zákona o oceňování, pokud není cena služby známá ( 15 odst. 1 ZDP a Pokyn k 15 ZDP). Dle našeho názoru lze při stanovení hodnoty darované služby pro účely 20 odst. 8 ZDP postupovat analogicky s Pokynem k 15 odst. 1 ZDP a v souladu s obecným výkladem aplikace zákona o oceňování. 3. Závěr Hodnota darované služby se pro účely odpočtu dle 20 odst. 8 ZDP stanoví v souladu se zákonem o oceňování obvyklou cenou. Touto cenou může být např. obvyklá cena služby dle platného ceníku poskytovatele služby. Náklady dárce na bezplatné poskytnuté služby je nutné vyloučit z daňově uznatelných nákladů. 4. Návrh opatření Po projednání v Koordinačním výboru doporučujeme příspěvek spolu se stanoviskem Ministerstva financí k závěru vhodným způsobem publikovat. Rovněž dáváme ke zvážení, zda by se tato problematika neměla s cílem zajištění jednotného postupu řešit doplněním Pokynu. Stanovisko GFŘ: Na úvod je nutné zdůraznit, že podle názoru GFŘ z textu občanského zákoníku nevyplývá, že by bezplatně poskytnutá služba mohla být předmětem darování na základě darovací smlouvy uzavřené podle zmíněného zákona, protože nenaplňuje základní definiční znaky této smlouvy. Komora daňových poradců ČR Strana 4z 8
Za situace dobrovolně bezúplatného poskytnutí služby na základě nepojmenované smlouvy, které nebude ze strany příjemce vázáno na žádné protiplnění, a zároveň přijetí takovéhoto plnění bude u příjemce generovat majetkový prospěch, by bylo možné ve smyslu zákona o daních z příjmů postupovat takto: - na straně poskytovatele budou náklady vynaložené na bezplatně poskytnutou službu vyloučeny ze základu daně z příjmů jako náklady daňově neuznatelné, - zároveň při splnění všech zákonem stanovených podmínek pro aplikaci 20 odst. 8 ZDP může poskytovatel uplatnit snižující položku od základu daně ve výši vynaložených vlastních nákladů. Je tomu tak proto, že účelem aplikace 20 odst. 8 ZDP je umožnit poplatníkovi (poskytovateli) za zákonem vymezených podmínek snížit základ daně o částku, kterou vynaložil na poskytnuté plnění a nikoliv o částku, kterou by na toto plnění vynaložil příjemce. Jinak řečeno - v dané věci je nutné zohlednit obecnou zásadu, že poskytovateli je umožněno uplatnit si jako odčitatelnou položku od základu daně pouze hodnotu plnění, kterou poskytovatel skutečně vynaložil (bez dalšího navýšení). Dle názoru GFŘ nelze z ustanovení 20 odst. 8 ZDP ani z platné účetní legislativy primárně dovodit přímá ani nepřímá vazba na zákon o oceňování. Pro úplnost dodáváme, že nelze souhlasit s názorem předkladatele, že účetnictví neumožňuje na straně poskytovatele zachytit službu, resp. její hodnotu. S ohledem na výše uvedené (kdy bude částka položky snižující základ daně vycházet s vlastních vynaložených nákladů), musí být jejich částky vždy zachyceny v účetnictví nebo daňové evidenci poskytovatele. Závěrem je třeba zdůraznit, že pokud poskytovatel uplatní zmíněné částky v daňovém přiznání, stíhá jej ve smyslu zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, důkazní břemeno. Komora daňových poradců ČR Strana 5z 8
Daň z příjmů 397/27.03.13 Změny v uplatnění paušálních výdajů od 1.1.2013 účastník sdružení, které není právnickou osobou [příspěvek navazující na příspěvek č. 392/20.02.13] Příspěvek je uzavřen Předkládají: Ing. Jan Čapek, daňový poradce, č. osv. 1310 Ing. Lucie Říhová, Ph.D., daňový poradce, č. osv. 3678 Situace Příspěvek navazuje na příspěvek č. 392/20.02.13 Změny v uplatnění paušálních výdajů od 1.1.2013, ve kterém byla mj. řešena problematika uplatnění paušálních výdajů u OSVČ postupující podle 13 ZDP (spolupracující osoby). Výše uvedený příspěvek dochází k závěru, že v případě, kdy OSVČ využije postup dle 13 ZDP (spolupráce), bude se omezení ve výši výdajů (ve výši 800 tis. Kč, resp. 600 tis. Kč) posuzovat až po rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu (samozřejmě při respektování omezení dle 13 ZDP). V praxi vyvstává obdobná otázka v situacích, kdy manželé (případně jiné osoby) společně podnikají na základě smlouvy o sdružení, které není právnickou osobou, a postupují tak dle 12 ZDP. Pokud jsou příjmy a výdaje rozděleny mezi účastníky sdružení rovným dílem (tj. ve smyslu pokynu GFŘ D-6 k 12 ZDP, že u každého účastníka je podíl příjmů stejný jako podíl výdajů), mohou účastníci sdružení uplatnit výdaje paušální částkou (procentní podíl dle 7 odst. 7 ZDP). Charakteristika sdružení Sdružení (podle 829 a dále dle ObčZ) je vytvářeno jeho účastníky k různým účelům, může sledovat podnikatelské zájmy či být formou podnikání sdružených osob. Ke vzniku smlouvy postačuje, aby se účastníci dohodli o účelu sdružení, nejčastěji cíle, jehož hodlají svou v daném rozsahu koordinovanou činností dosáhnout. Může jít o spolupráci účastníků časově neohraničenou (např. propojení návazných výrob účastníků) k zajištění určité činnosti. Při uzavírání smlouvy o sdružení si její účastníci určí, kdo zajistí jakou činnost pro sdružení. Přitom určující zde budou mj. předpoklady účastníků (např. profese účastníka, know-how). Účast ve sdružení může pro účastníka být spojena někdy pouze s výkonem pracovní činnosti, k níž se ve smlouvě k dosažení účelu sdružení zaváže. Pokud je sdružení založeno za účelem podnikatelské činnosti, je zapotřebí, aby účastníci zajišťující ve sdružení určité podnikatelské činnosti, měli pro tyto činnosti živnostenská oprávnění. Komora daňových poradců ČR Strana 6z 8
Uplatnění výdajů Pokud budou příjmy a výdaje rozděleny mezi účastníky rovným dílem (tj. ve smyslu pokynu GFŘ D-6 k 12 ZDP, že u každého účastníka je podíl příjmů stejný jako podíl výdajů), může si účastník sdružení uplatnit výdaje paušální částkou (procentní podíl dle 7 odst. 7 ZDP), případně si zvolit uplatnění výdajů na něj připadajících v prokázané výši. V praxi mohou nastat rovněž situace, kdy budou jednotliví účastníci sdružení vykonávat pro sdružení různé činnosti, které budou spadat pod různé režimy uplatnění paušální výše výdajů dle 7 odst. 7 písm. a) d) ZDP. Vzhledem k právní povaze výkonu jednotlivých činností jednotlivými účastníky sdružení by měl každý účastník sdružení při stanovení výše paušálních výdajů vycházet z charakteru své činnosti, kterou se zavázal pro sdružení vykonávat (a ke které má rovněž potřebná živnostenská oprávnění). Procentní výše paušálních výdajů by měla odpovídat právě charakteru konkrétní činnosti vykonávané poplatníkem, neboť tyto procentní výše (80 %, 60 %, 40 %, resp. 30 %) byly stanoveny primárně s ohledem na nákladovou náročnost jednotlivých činností. Rovněž omezení paušálních výdajů absolutní částkou (ve výši 800 tis. Kč, resp. 600 tis. Kč) se uplatní dle charakteru činnosti konkrétního účastníka sdružení. Na příkladu sdružení, jehož účelem by bylo poskytování komplexního ekonomického poradenství třetím osobám (vedení účetnictví, finanční poradenství, daňové poradenství atd.), by jednotliví účastníci sdružení aplikovali procentní výši paušálních výdajů dle své konkrétní činnosti, kterou pro sdružení osobně vykonávají, tj. účetní by postupoval dle 7 odst. 7 písm. b) ZDP (60% paušál, bez absolutního omezení), daňový poradce by postupoval dle 7 odst. 7 písm. c) ZDP (40% paušál, s absolutním omezením 800 tis. Kč), poplatník zajišťující provozní a administrativní zajištění chodu sdružení by postupoval dle 7 odst. 7 písm. b) ZDP (60% paušál, bez absolutního omezení). Závěr V souladu s logikou a závěry prezentovanými v příspěvku č. 392/20.02.13 se domníváme, že i v případě účastníků sdružení se bude omezení ve výši výdajů (ve výši 800 tis. Kč, resp. 600 tis. Kč) posuzovat až po rozdělení příjmů, za každého účastníka sdružení samostatně. Při stanovení výše paušálu (%) a jeho omezení (800 tis. Kč., resp. 600 tis. Kč) bude každý účastník sdružení vycházet z charakteru své činnosti (a existenci příslušného oprávnění k této činnosti), kterou se zavázal v rámci sdružení osobně vykonávat. Stanovisko GFŘ Závěr souhlas Nelze se odvolávat na závěry prezentované v příspěvku č. 392/20.02.13, protože s nimi GFŘ vyslovilo nesouhlas a tento příspěvek byl uzavřen s rozporem. Komora daňových poradců ČR Strana 7z 8
GFŘ se domnívá, že toto je zcela odlišný případ, kdy účastníci sdružení, které je založeno za účelem podnikání, jsou samostatné podnikatelské subjekty, které sledují společné podnikatelské zájmy a za tímto účelem spolu uzavřely dohodu. Jejich činnost může být různorodá a není tedy pevně podřízena jednomu subjektu, jako je tomu ve zmiňovaném příspěvku č. 397. Pokud je zde splněna podmínka rozdělení příjmů a výdajů rovným dílem mezi účastníky sdružení, která je stvrzená písemně, mohou si jednotliví účastníci sdružení příslušnou výši paušálních výdajů uplatnit po rozdělení příjmů až do maximální výše dané 7 odst. 7 písm. a) až d) ZDP. Komora daňových poradců ČR Strana 8z 8