Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH

Podobné dokumenty
Dusík. - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH)

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Vápník. Deficience vápníku: - 0,4-1,5% DW. - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM)

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

Mikroelementy Chlór Bór Železo Mangan Zinek Měď Molybden Nikl

- Cesta GS GOGAT - Cesta GDH

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

2.3.3 Příjem síry rostlinou Hypotetické schéma přenosu sulfátů do kořenové buňky

Teoretický úvod: MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Praktikum fyziologie rostlin. MINERÁLNÍ VÝŽIVA - teoretický úvod 1

STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP. Šárka Poláková

Průduchy regulace příjmu CO 2

Klí k urování deficiencí kukuice seté (Zea mays) autoi: E. Tylová, L. Moravcová

Vodní režim rostlin. Vodní stres. Základní procesy ovlivněné vodním deficitem. Vznik vodního deficitu. Adaptace k suchu. Signály a jejich přenos

6. Mikroelementy a benefiční prvky. 7. Toxické prvky Al a těžké kovy, mechanismy účinku, obranné mechanismy rostlin

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Transport v rostlinách. Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Modulace fotosyntézy, zvyšování produktivity genetickými modifikacemi, biotechnologie, umělá fotosyntéza,

Fosfor: Projevy deficience P: - 0,2-0,5 % SH rostlin. - často limitující minerální živina (v substrátu většinou v koncentracích kolem 1

1- Úvod do fotosyntézy

3) Membránový transport

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Fyziologie rostlin. 8. Minerální výživa rostlin část 3. Ca, Mg a mikroelementy. Alena Dostálová, Ph.D.

MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN. Minerální živiny Koloběh živin Mechanizmy transportu minerálních živin v rostlině Funkce jednotlivých živin

4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Abiotický stres - sucho

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

Chlór. Deficience chlóru: - snížení růstu. - obsah v rostlině mg/g SH, skutečný požadavek kolem 0,2-0,4 mg/g SH

DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN

Mendělejevova tabulka prvků

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Vodní režim rostlin. Vodní stres. Vznik vodního deficitu, adaptace k suchu Signály a jejich přenos Základní procesy ovlivněné vodním deficitem

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Toxické prvky. Al, Cd, Pb, Cr, Hg

FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Vodní režim rostlin. Regulace výměny plynů otevřeností. průduchů. Stomatální limitace rychlosti transpirace a rychlosti. Efektivita využití vody

Vodní režim rostlin. Transport kapalné vody

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim

Struktura a funkce biomakromolekul

4) Reakce rostlin k abiotickému stresu

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

Fyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014

Příběh pátý: Auxinová signalisace

Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

Úvod do mikrobiologie

12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012

FOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI

7) Dormance a klíčení semen

Eva Benešová. Dýchací řetězec

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů

SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

5. Lipidy a biomembrány

Úvod do biologie rostlin Transport látek TRANSPORT. Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H ADP + 16P i

FYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.

Stomatální vodivost a transpirace

Biochemie dusíkatých látek při výrobě vína

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)

= prvky, které rostlina přijímá jen ve stopovém množství, o to více jsou ale pro ni důležité

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.

Obsah vody v rostlinách

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Fotosyntéza

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK


Srovnání obsahů makro- a mikroživin v biomase rostlin

Program kursu Rostlinná buňka

Benefiční prvky. Na, Si, Co, Se, Al?, Ti?

Katabolismus - jak budeme postupovat


Měření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace

Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

REGULACE TRANSLACE DEGRADACE BÍLKOVIN. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké

TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis

Z Buchanan et al. 2000

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Energetický metabolismus rostlin

jungle kompletní výživa rostlin Nahlédnutí pod pokličku indabox pro všechny typy pěstebních systémů /mírně odborné pojednání MEDICAL QUALITY GROWIN

Transkript:

Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry: - žloutnutí listů - pokles syntézy proteinů, enzymatické aktivity - akumulace nitrátu Vaněk 2002

Brady a Weil 2002

Vazba sulfátu na půdní koloidy: Brady a Weil 2002

Brady a Weil 2002

Koncentrace SO 2 v ovzduší převzato z Polák 2000 dipl. práce

Emise SO 2 podle krajů Rok 1994 Rok 2006 zdroj ČHMÚ

Deposice síry v ČR deposice S (USA) - imise: 30-75 kg S/ha.rok 2-5 kg S/ha.rok zdroj ČHMÚ http://www.chmi.cz/uoco/isk o/groc/gr05cz/kap3.html

Na celou ČR (78 841 km 2 ) zdroj ČHMÚ

převzato z Multimediální texty výživy rostlin MZU v Brně http://www.af.mendelu.cz/external/relay/agrochem/multitexty/html/biogenni_prvky/a_index_biogen.htm

Příjem síry: - SO 2-4 - aktivně s 3H + - multifázní příjem Buchanan 2000

- odlišná exprese v různých částech rostliny Hawkesford 2002

Sultr1;1 (Km=3,6 µm) Takahashi et al. 2000 Sultr1;1 + GFP

Sultr2;1 + GUS Sultr2;2 + GFP Sultr2;1 (Km= 400 µm) Sultr2;2 (Km=1200 µm) Takahashi et al. 2000

Asimilace síry: - v plastidech - 3 části: 1. aktivace SO 4 2-2. redukce na S 2-3. inkorporace S 2- do Cys Buchanan 2000

aktivace SO 4 2- ATP sulfuryláza - plastidová i cytoplasmatická forma - tetramer 49-50kDa Buchanan 2000

u rostlin: glutathion dependentní APS reduktáza Buchanan 2000

redukce SO 3 2- na S 2- : sulfit reduktáza - Fe-S protein - sirohemová prosthetická skupina - struktura podobná NiR - zdrojem red. ekvivalentů je ferredoxin, v kořenech NADPH

vazba S 2- na Cys: - reakce sulfanu s O-acetylserinem Buchanan 2000

Hawkesford 2000

DMS dimethylsulfid dimethylsulfopropionát Buchanan 2000

nukleační jádra DMS dimethylsulfid www.chm.bris.ac.uk/motm/dimethylsulphide/dmsh.htm

Význam síry v rostlině: - strukturní a katalytická funkce Cys a Met v proteinech - ochranná funkce: glutathion fytochelatiny - součást koenzymů, lipidů, sek. metabolitů - HSCoA, thiamin, biotin - sulfolipidy - signální molekuly - fytoalexiny - význam síry pro výživu živočichů Buchanan 2000

Význam síry v rostlině: - strukturní a katalytická funkce Cys a Met v proteinech - ochranná funkce: glutathion fytochelatiny - součást koenzymů, lipidů, sek. metabolitů - HSCoA, thiamin, biotin - sulfolipidy - signální molekuly - fytoalexiny - význam síry pro výživu živočichů Buchanan 2000

Význam síry v rostlině: - strukturní a katalytická funkce Cys a Met v proteinech - ochranná funkce: glutathion fytochelatiny - součást koenzymů, lipidů, sek. metabolitů - HSCoA, thiamin, biotin - sulfolipidy - signální molekuly - fytoalexiny - význam síry pro výživu živočichů Marschner 1995

Glutathion: - tripeptid nekódovaný DNA (Gly-Cys-Glu) - ochrana proti oxidativnímu poškození - prekurzor syntézy fytochelatinů Buchanan 2000

cad2 mutant Arabidopsis - defektní v synthéze glutathionu (v Glutamylcystein syntetáze) Buchanan 2000

Fytochelatiny: (γ-glu-cys) n - Gly n =2-11 - prekurzorem syntézy je glutathion Buchanan 2000

cad1 mutanty Arabidopsis - defektní v synthéze fytochelatinů Tennstedt 2009

AtPSC1 - fytochelatin syntáza - konstrukt s GUS Stimulace viditelná především v rané fázi vývoje Korban 2002

Draslík - 2-5% SH - v rostlině v iontové podobě - cytoplasmatická koncentrace 80-200mM (někdy až 500mM) - toxicita není příliš častá, spíše osmotický stres Vaněk 2002 Vaněk 2002

Deficience draslíku: - žloutnutí listů, okrajová nekróza - pokles syntézy proteinů, enzymatické aktivity - snížená odolnost vůči suchu, mrazu, houbovým patogenům Vaněk 2002

Brady a Weil 2002

Brady a Weil 2002

Brady a Weil 2002

Příjem draslíku: - multifázní, účast řady transportních proteinů s různou afinitou - identifikována řada genů (Arabidopsis): KAT1 a AKT1 inward channels KOC1 otward channel HKT1 high-affinity transportér AtKUP - high-affinity transportér - svěrací buňky průduchů x epidermis a kortex kořenů Buchanan 2000

Příjem draslíku: - multifázní, účast řady transportních proteinů s různou afinitou - identifikována řada genů (Arabidopsis): KAT1 a AKT1 inward channel KOC1 otward channel HKT1 high-affinity transportér AtKUP - high-affinity transportér - v celé rostlině Buchanan 2000

Příjem draslíku: - multifázní, účast řady transportních proteinů s různou afinitou - identifikována řada genů (Arabidopsis): KAT1 a AKT1 inward channel KOC1 otward channel HKT1 high-affinity transportér AtKUP - high-affinity transportér - ve vnitřních vrstvách kortexu a stélé kořenů a v oblasti cévních svazků v listech - v kořenech, listech i květech Buchanan 2000

AtHAK + GUS (rodina KUP/HAK/KT) Arabidopsis Gierth 2005

Buchanan 2000

Význam draslíku v rostlině: - účast na tvorbě membránového potenciálu - osmotikum (regulace turgoru) - buněčný růst - regulace otevřenosti průduchů (regulace rychlosti transpirace) - pohyby rostlin - vyrovnávání náboje v buňce, v xylému - aktivace enzymů - účast v proteosyntéze, ve fotosyntéze, floémovém transportu - ovlivňuje odolnost rostliny vůči stresu Buchanan 2000

Význam draslíku v rostlině: - účast na tvorbě membránového potenciálu - osmotikum (regulace turgoru) - buněčný růst - regulace otevřenosti průduchů (regulace rychlosti transpirace) - pohyby rostlin - vyrovnávání náboje v buňce, v xylému - aktivace enzymů - účast v proteosyntéze, ve fotosyntéze, floémovém transportu - ovlivňuje odolnost rostliny vůči stresu Cakmak 2005 - doprovodný iont při transportu H + přes tylakoidní membránu - nezbytný pro aktivitu Rubisca a fixaci CO 2

Význam draslíku v rostlině: - účast na tvorbě membránového potenciálu - osmotikum (regulace turgoru) - buněčný růst - regulace otevřenosti průduchů (regulace rychlosti transpirace) - pohyby rostlin - vyrovnávání náboje v buňce, v xylému - aktivace enzymů - účast v proteosyntéze, ve fotosyntéze, floémovém transportu - ovlivňuje odolnost rostliny vůči stresu Cakmak 2005

Význam draslíku v rostlině: - účast na tvorbě membránového potenciálu - osmotikum (regulace turgoru) - buněčný růst - regulace otevřenosti průduchů (regulace rychlosti transpirace) - pohyby rostlin - vyrovnávání náboje v buňce, v xylému - aktivace enzymů - účast v proteosyntéze, ve fotosyntéze, floémovém transportu - ovlivňuje odolnost rostliny vůči stresu