Technické vývojové prostředky

Podobné dokumenty
PROGRAMOVATELNÉ LOGICKÉ OBVODY

MPASM a IDE pro vývoj aplikací MCU (Microchip)

Témata profilové maturitní zkoušky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, Varnsdorf, IČO: tel Číslo projektu

Profilová část maturitní zkoušky 2014/2015

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016

3. Počítačové systémy

OPS Paralelní systémy, seznam pojmů, klasifikace

SEMESTRÁLNÍ PROJEKT Y38PRO

Prostředí pro výuku vývoje PCI ovladačů do operačního systému GNU/Linux

Ṁikroprocesory v přístroj. technice. Ohm-metr ... Petr Česák

FVZ K13138-TACR-V004-G-TRIGGER_BOX

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ /14

Opakování programování

Počítač jako prostředek řízení. Struktura a organizace počítače

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ

Zadání semestrálního projektu

TCP-Wedge ZDARMA. Přidává podporu TCP/IP: Sběr dat z adres portu IP na libovolné síti TCP/IP - ethernet / internet.

Maturitní témata - PRT 4M

Programovatelné automaty SIMATIC S7 a S5

Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 7

AUTOMATIZACE Úvod do programování PLC

Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací.

PŘÍLOHY. PRESTO USB programátor

/1. novacom řešení komunikace s cizími systémy. Systems

TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Překladač Překladač slouží pro překlad zdrojového programu do strojového jazyka daného mikroprocesoru. Je tedy na typu procesoru, pro který překládá,

Vrstvy periferních rozhraní

VÝVOJ ŘÍDICÍCH ALGORITMŮ HYDRAULICKÝCH POHONŮ S VYUŽITÍM SIGNÁLOVÉHO PROCESORU DSPACE

Bezdrátový systém pro dálkové odečítání

MIKROPROCESORY PRO VÝKONOVÉ SYSTÉMY

HHTQ88. Měřič kroutícího momentu Příručka pro uživatele -1-

Překladač a jeho struktura

NSWI /2011 ZS. Principy cpypočítačůčů aoperačních systémů ARCHITEKTURA

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Řídící systémy hydraulických procesů. Cíl: seznámení s možnostmi řízení, regulace a vizualizace procesu.

Struktura programu v době běhu

Databázové systémy. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc.

IPZ laboratoře. Analýza komunikace na sběrnici USB L305. Cvičící: Straka Martin, Šimek Václav, Kaštil Jan. Cvičení 2

grafické vývojové prostředí pro vytváření aplikačního SW do centrál systému PROMOS line 2

SEKVENČNÍ LOGICKÉ OBVODY

Základní pojmy. Program: Algoritmus zapsaný v programovacím jazyce, který řeší nějaký konkrétní úkol. Jedná se o posloupnost instrukcí.

ČEMU ROZUMÍ MIKROPROCESOR?

HIL simulace Radek Havlík, Jan Svoboda

Principy operačních systémů. Lekce 5: Multiprogramming a multitasking, vlákna

Praktické úlohy- 2.oblast zaměření

Kompaktní měřič tepla SHARKY 775

Základy logického řízení

Moderní nástroje pro vývoj elektronických řídicích jednotek

Činnost CPU. IMTEE Přednáška č. 2. Několik úrovní abstrakce od obvodů CPU: Hodinový cyklus fáze strojový cyklus instrukční cyklus

5. STRUKTURA PLC PROGRAMU

Zadání semestrálního projektu PAM

Soupravy pro měření útlumu optického vlákna přímou metodou

Controlweb. Úvod. Specifikace systému

Direct Digital Synthesis (DDS)

Anemometr HHF802 měření rychlosti a teploty vzduchu

Programátor procesorů PIC. Milan Horkel

1 Strukturované programování

Úvod do jazyka C. Ing. Jan Fikejz (KST, FEI) Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra softwarových technologií

SIMATIC S IT. Micro Automation. Promoters Meeting October Představení CP IT SPIDER CONTROL TELESERVIS. TESTOVACÍ server.

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Témata profilové maturitní zkoušky

Procesní automatizační systém PC Stručné informace

PERTINAX6 NÁSTROJ PRO PROGRAMOVÁNÍ ŘÍDICÍCH STANIC ZAT

Vrstvy programového vybavení Klasifikace Systémové prostředky, ostatní SW Pořizování Využití

Přehled paralelních architektur. Dělení paralelních architektur Flynnova taxonomie Komunikační modely paralelních architektur

Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ

A4300BDL. Ref: JC

karet Analogové výstupy (AO) (DIO) karty Zdroje informací

První kroky s METEL IEC IDE

Virtuální ověřování výroby Robotika Process Simulate Virtual Commissioning Virtuelle Inbetriebnahme

PŘÍSTUP. Docházkový terminál itouch. Produktový list : DT - itouch

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh Úvod do programování

Ing. Igor Kopetschke TUL, NTI

monolitická vrstvená virtuální počítač / stroj modulární struktura Klient server struktura

Kapitola 1. Signály a systémy. 1.1 Klasifikace signálů

Střední průmyslová škola elektrotechnická Praha 10, V Úžlabině 320 M A T U R I T N Í T É M A T A P Ř E D M Ě T U

1/1 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ 2017/2018

Návod k obsluze výukové desky CPLD

PROGRAMOVÁNÍ MIKROPOČÍTAČŮ CVIČENÍ 10

Průvodce programováním AMiNi-E jazykem STL Dipl. Ing. Pavel Votrubec

ColorNavigator Možnost snadného ručního ( okometrického ) sladění barev na monitoru s tiskem.

BKD/ BKF 7000 tyristorové DC měniče od 5 do 1100 kw

Ovládání robota. Tvorba programu. Tvorba uživatelských profilů.

Technická kybernetika. Obsah. Principy zobrazení, sběru a uchování dat. Měřicí řetězec. Principy zobrazení, sběru a uchování dat

Úvod. Programovací paradigmata

Komunikace s automaty MICROPEL. správa systému lokální a vzdálený přístup do systému vizualizace, umístění souborů vizualizace

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma. Podklady k základnímu popisu a programování PLC, CNC

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 TECHNICKÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ

Komunikace se snímačem vlhkosti a teploty po protokolu Modbus RTU - z IDEC SmartAxis Touch

teploty po protokolu Modbus RTU

Real Time programování v LabView. Ing. Martin Bušek, Ph.D.

PROGRAMY PRO GIS. Formovat/formulovat problém pro aplikaci v počítači. Fungování GIS programů na základní úrovni - "uvažovat" jako počítač

Operační systémy. Jednoduché stránkování. Virtuální paměť. Příklad: jednoduché stránkování. Virtuální paměť se stránkování. Memory Management Unit

PRODEJ Prodej je pochopitelně základní funkcí pokladního systému. Systému MERCATOR umožňuje prodej realizovat ve 3 režimech:

Transkript:

Technické vývojové prostředky Budeme-li realizovat mikroový systém včetně programového vybave-ní, budeme v závěrečné fázi stát před problémem oživení jak obvodového zapojení (hadrware), tak jeho programového vybavení (software). V této fázi musíme detekovat a odstranit (odladit) případné chyby v návrhu i realizaci obou částí realizace v obvodovém zapojení i programovém vybavení. Oživování mikroové aplikace je možné provádět: Bez podpůrných technických prostředků - nejjednodušší přístup je v literatuře označován jako metoda "Burn and Crash", což můžeme volně přeložit "vypal a sleduj rachot" nebo "nahraj a spusť. Vyskytnou-li se v návrhu obtížně zjistitelné chyby, může být vývoj zdlouhavý a únavný. S podpůrnými technickými prostředky: - simulátor programové paměti (simulátor EPROM) vhodný pro systémy s programem ve vnější paměti. - systém s MONITOREM a komunikačním kanálem- vývojový systém - s daným em a vývojovým prostředím - s vývojovým prostředím simulující nahrazující chování mp - obvodový emulátor nahrazující daný (se všemi časovými parametry)- obvodový debuger integrovaný v u s rozhraním JTAG Zadání vývoje /mikrořadiče Návrh programu Návrh hardware Ladění programu (simulace programu) Test obvodů Programování paměti Funkční test Oprava SW +SW chyby? +HW Oprava HW - Konec vývoje

emulační zásuvka patice EPROM emulační kabel RS232C nebo CENTRONICS budiče k počítači s vývojovým prostředím a dvouportová Simulátor EPROM RS232C Terminál/PC Myšlenka propojení počítače PC s mikroovým systémem vybaveným MONITOREM nebo vývojovým prostředím vyústila ve výrobu tzv. vývojových modulů, které vyrábí pro své y řada výrobců i firem s nimi spojených. Úkolem těchto modulů je obvykle přinést návrháři systém s novým typem u a umožnit mu tak rychlé ověření jeho vlastností pro danou aplikaci. Tyto systémy umožňují aplikační program testovat od metody Nahraj a spusť až po krokování programu s možností výpisu stavu všech registrů a obsahu pamětí. Výhodou modulů je obvykle relativně nízká cena, rychlost ověření vlastností u a úprav jeho vstupů před vlastním návrhem aplikačního modulu. Mezi hlavní nevýhody modulů i předcházejících metod je obvykle špatná možnost odhalení chyb vyplývajících ze souběhu dvou nebo více událostí.

emulační zásuvka emulační kabel patice EPROM budiče Obvodový EMULÁTOR sledovací emulátoru vazební řídící emulační RS232C nebo CENTRONICS Relativně překotný vývoj nových ů a snaha výrobců integrovat do vlastních ů testovací, krokovací a emulační rozhraní, způsobila pos-tupný odklon od výroby obvodových emulátorů. Místo toho řada výrobců doplňuje své y rozhraním JTAG (IEEE 1149.1), které je primárně určeno k testování stavu jednotlivých vývodů u. Možnosti nastavení a zjištění stavu na vývodech se využívá k elektronickému testování vyrobeného zařízení. Výrobci současně s tím integrují do ů logiku podporující ladění programu při plné rychlosti u bez ovlivnění jeho činnosti. Na u integrované ladící prostředky tak umožňují přes rozhraní JTAG vyvinout a odladit koncovou aplikaci.

V závislosti na typu aplikace můžeme používat různé programovací metody, které jsou pro jednočipové mikroy vhodné či nikoliv. Nevhodnost me-tody závisí na architektuře u (multitasking) nebo jen jeho nedostateč-ném výkonu. Programovací metody můžeme rozdělit podle způsobu zpracová-ní dat na: jednoprůchodové, víceprůchodové nebo rekurzivní. Častější je dělení podle reakce na vnější události: - programování v reálném čase musí zpracovat veškeré údaje za periodu vzorkování vstupních dat (zpracování signálu). Program musí splňovat požadovanou přesnost zpracovat potřebný datový tok. Jednočipové mp až na výjimky vyhovují vzorkovací kmitočty do jednotek kilohertzů (0 2kHz). - událostní programování je u jednočipových ů často využívané a program nebo jeho části si předávají data ke zpracování. Zařízení nebo mp aplikace vysílají a přijímají data (události). Událostí může být komunikace s měřícími senzory, mp v multiovém systému, ale i obsluha stisknutého tlačítka nebo vysílání sekvence do em řízeného displeje. - stavové programování vede na program, jehož část a zpracování dat podobá chování stavového automatu (sekvenčního obvodu). Program provádí zpra-cování daného stavu (testuje vstupy, data) a na jejich základě realizuje přechod do stavů následujících. -Stavové programování může být nahrazeno jednoduchým multitaskingem., přepínání různých částí programu v závislosti na stavu některých proměnných Modulární programování přináší výhody v jednodušším a hlavně přehledněj-ším vytváření rozsáhlých programů, nezbytným v případě týmového vytváření programů. Umožňuje snazší ladění a úpravy vytvářených podprogramů, včet-ně možnosti jejich násobného použití a snadného začleňování do programových knihoven. Důležitou podmínkou je správné definování vstupů a výstupů pod-programů a předávání parametrů mezi moduly, kde modul je jeden nebo něko-lik spojených segmentů. Programátor pak může snadno jednotlivé moduly odladit a ověřené moduly spojit do výsledného i velmi rozsáhlého programu nebo začlenit do knihoven. Pokud se ve výsledném programu vyskytnou chyby, opravy je možné opět provádět v jednotlivých modulech nebo podprogramech. Na stejném principu se vytváří programy v jazyce C, kde jednotlivé operandy jsou z paměti přeneseny do registrů u a následně jsou volány stan-dardní knihovní moduly. Proměnné do podprogramů se předávají pomocí registrů (char - R7, int - R6, R7, long nebo float - R4, R5, R6, R7, apod.). Při předávání více parametrů je použití registrů modifikováno a zbývající para-metry se přenáší přes zásobník. Při modulární tvorbě programu je třeba počí-tat s většími nároky na velikost zásobníku, protože je postupně voláno velké množství podprogramů. Díky tomu, že zásobník leží ve vnitřní paměti proce-soru, může nás tento postup při velkém členění dostat do potíží.

EDITOR zdrojový soubor *.C zdrojový soubor *.ASM PŘEKLADAČ C51.EXE PŘEKLADAČ A51.EXE protokol o překladu *.LST knihovní relativní moduly *.LIB relativní přemístitelný soubor *.OBJ Spojovací program L51.EXE Výpis informací o spojení *.M51 Absolutní cílový program *.ABS Transformace do formátu HEX OHS.EXE Strojový kód *.HEX Obvodový EMULÁTOR PROGRAMÁTOR CPU, EPROM SIMULÁTOR SIM51.EXE