Španělsko 1. Význam služeb v národní ekonomice Španělska Sféra služeb, tvoří již tradičně pravidelný příjem španělské ekonomiky. Jejich podíl na tvorbě HDP byl v roce 2006 59,8%. Počet zaměstnaných v oblasti služeb vzrostl v roce 2006 o 3,8% na 8,9 mil. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti dosahuje v současné době 70% (včetně stavebnictví). Nejvyšší nárůst pracovních míst zaznamenala oblast prodeje a pronájmu nemovitostí (o 14,4%) a služeb v oblasti informačních technologiích (9,1%). Více než 20% pracovníků ve službách tvoří živnostníci. Ženy představují 43% všech zaměstnanců ve službách, přičemž dominantní postavení zaujímají zejména v oblasti cestovního ruchu (cestovní kanceláře 68,9%, maloobchod 56,4% a hotely 54,4%). Stavebnictví sektor stavebnictví ve Španělsku je ovládán šesti hlavními společnostmi - ACS, Ferrovial, FCC, Acciona, SACYR a Obrascón-Huarte Lain (OHL). ACS spolu s Dragados po fúzi vytvořily největší stavební společnost v zemi. Pro OHL, která působí v ČR ve skupině ŽS Brno, znamenal rok 2006 další rozvoj aktivit, společnost získala další významné kontrakty v zahraničí, zvláště na výstavbu letišť v Mexiku a USA. Společnost i nadále rozšiřuje spolupráci s nově vytvořenou OHL ŽS Brno při strategii dalšího pronikání na trhy ve Střední a Východní Evropě. Většina velkých veřejných zakázek zůstává i nadále pod kontrolou deseti hlavních stavebních firem. V minulém roce veřejné soutěže na projekty přesahující 6 miliónů EUR představovaly celkovou hodnotu 24,495 mld EUR, což je 68 % z celkové hodnoty vypsané na veřejné práce celou veřejnou správou. Z této částky 59,3 % bylo přiděleno deseti hlavním stavebním firmám v tomto sektoru, které tím získaly zakázky v hodnotě 14,525 mld EUR, zatímco dvacet dalších stavebních firem obdrželo zakázky v hodnotě jen 3,816 mld EUR. Stavebnictví ve Španělsku prochází velmi silnou krizí zejména v oblasti bytové a rezidenční výstavby, která povede k poklesu objemu celkových stavebních prací o 0,8% v roce 2008 a o 1,8% v roce 2009. Vláda přijímá radikální kroky ke kompenzaci výpadku v soukromé poptávce urychlením státních zakázek na veřejné stavební práce. Z tohoto důvodu bude poptávka po službách ve stavebnictví vycházet mnohem výrazněji právě z této oblasti. Bytová výstavba však i nadále hraje velmi významnou roli a v roce 2008 se v této oblasti očekává investice ve výši 210 mld. EUR. Podrobnější údaje o vývoji stavebnictví je možno nalézt na webových stránkách Národního statistického úřadu - www.ine.es. Doprava - vláda představila podnikatelské veřejnosti ambiciózní plán rozvoje infrastruktury Španělska na léta 2005 2020. V tomto období má být investováno každoročně v průměru 15 mld. EUR, což je 1,5 % ročního HDP. Celkový objem investic má dosáhnout téměř 250 miliard EUR. Dalším přínosem tohoto makroplánu", jenž má schválit příští zasedání vlády, je vytváření 150.000 nových pracovních míst ročně.
Rozdělení investic podle jednotlivých oborů Obor mld. EURO % Železniční doprava 108,760 43,70 Silniční doprava 62,785 25,23 Letecká doprava 15,700 6,31 Námořní doprava 23,460 9,43 Přeprava zboží a osob 3,620 1,45 Městská doprava 32,527 13,07 Výzkum, vývoj a inovace 2,040 0,82 Celkem 248,892 100,00 Železniční - největší význam je přisuzován železniční dopravě a její integraci do evropského železničního systému. Součástí plánu je i rozšíření sítě vysokorychlostní železnice (nad 250 km/hod AVE - Alta Velocidad) ze stávajících 1.031 km na 10.000 km do roku 2020. V závěru roku 2004 španělská vláda schválila předpis stanovující liberalizaci železniční dopravy. O dopravní koncesi kromě státního Renfe dále požádaly prostřednictvím svých dceřinných společností dvě významné stavební firmy s bohatou zkušeností v železničním stavitelství a údržbě železnic Comsa Group (Comsa Rail) a ACS (Continental Rail), které by po administrativních průtazích měly zahájit svou činnost do konce letošního roku. V průběhu 1. pololetí 2006 byly koncese uděleny dalším 3 zájemcům o železniční dopravu, firmám Acciona (stavební a logistická firma, významná i v energetickém sektoru), Transfesa (jeden z největších evropských logistických operátorů) a Azvi (stavební firma specializovaná na dopravní infrastruktury). Vstup těchto tří firem na trh se však očekává až v roce 2007. Od liberalizace železniční dopravy se očekává vytvoření tržního konkurenčního prostředí, avšak tento proces si vyžádá ještě řadu dalších let. Španělsko se svým zastaralým systémem nákladní železniční dopravy výrazně pokulhává za evropskou špičkou a v nových tržních podmínkách bude před tímto sektorem stát velmi obtížný úkol vybudování konkurenčně schopného trhu. Břímě prvních let tohoto procesu ponese státní Renfe, která se již snaží vytvářet aliance s privátními logistickými firmami, restrukturalizovala svou vlastní dopravní divizi a je pověřena vybudovat dobrou pověst tomuto sektoru. Zájem španělské vlády o rozvoj železniční nákladní dopravy je podpořen i jejím strategickým zájmem v osobní dopravě, kde výrazně rozšiřuje sítˇ vysokorychlostních vlaků, čímž uvolní značnou kapacitu stávajících tratí, kterou hodlá využít právě pro rozvoj nákladní dopravy. Tento proces byl rovněž definován ve Strategickém programu rozvoje infrastruktury a dopravy PEIT (Plan Estratégico de Infraestructuras y Transporte). Letecká - v letecké dopravě je cílem plánu zdvojnásobit kapacitu letišť do roku 2020 vzhledem k rostoucí poptávce po letecké přepravě. Významným krokem k tomuto cíli je rozšíření kapacity madridského letiště v Barajas o 35 milionů pasažérů ročně celkovou investicí ve výši 6 mld. EUR. Další prioritou je podpora aktivní španělské účasti na projektu Společné nebe a v komunikačních programech jako EGNOS a navigační systém pomocí družice Galileo.
Silniční- do silniční dopravy má být investována čtvrtina celkového objemu. Prioritou je budování 6.000 km vysokorychlostních silnic, čímž se celková délka zvýší ze stávajících 9.000 km na 15.000 km a to tak, aby v roce 2020 mělo 94% obyvatel přístup do 50 km k nejbližší dálnici. Změny se obecně předpokládají v koncepci a systému dopravní sítě, zvláště silniční. Opouští se radiální (paprskový) systém s centrem v Madridu a přechází se na síťový, který vytvoří osy pro průjezd zemí, aniž by bylo nutné projíždět hlavním městem. Telekomunikace Rozvoj moderních komunikačních technologií pokračoval v posledních letech rychlým tempem. Na trhu se předhánějí v nabídkách poskytovatelé internetových služeb, počet mobilních telefonů se blíží počtu obyvatel země. Značná pozornost je věnována dalšímu zlepšení přístupu k informacím všech vrstev obyvatelstva a zlepšení a modernizaci vybavení domácností telekomunikační moderní technikou. Koncem ledna 2006 rozšířila Telefónica svou síť širokopásmového připojení ADSL do venkovských oblastí. Tohoto významného kroku bylo dosaženo díly využití strukturálních fondů EU v rámci programu Ministerstva průmyslu, obchodu a cestovního ruchu na rozšíření širokopásmového připojení na venkově a vzdálených oblastech (Galicie, Asturie, obě Kastilie, Andalusie, Valencie, Murcie a Kanárské ostrovy). Rozšíření sítě ADSL umožní těmto autonomním oblastem nejen vysokorychlostní internetové připojení, ale Telefónica bude moci v těchto oblastech nabízet svou službu televizního vysílání Imagenio, která zahrnuje celou škálu televizních kanálů. Energetika Celková spotřeba elektrické energie se zvýšila od roku 1997 o 49 %, z toho v roce 2005 o 2,2 % a dosáhla 244 GWh, udávaná celková hrubá produkce 291,9 GWh, netto produkce 280,3 GWh. Zdroj 2004 (GWh) podíl % 2005 (GWh) podíl % 2005/2004 v % 2006 (GWh) uhlí 80.369 28,8 81.713 28,0 1,3 83.115 jádro 63.606 22,7 57.539 19,7-9,5 53.454 zemní plyn 56.556 20,2 75.808 26,0 34,0 79.756 voda 34.439 12,3 22.975 7,9-33,3 24.857 ropné produkty 22.427 8,0 25.888 8,9 15,4 26.915 vítr 15.601 5,6 20.335 7,0 30,1 26.351 ostatní obnovitelné zdroje Produkce celkem brutto 6.740 2,4 7.684 2,6 14,0 8.988 280.008 100,0 291906 100,0 4,2 303.436 Výrobní spotřeba 11.256 11.616 3,2 11.985 Produkce celkem netto 268.752 100,0 280.290 100,0 4,3 291.451 Z obnovitelných zdrojů jsou důležité větrné elektrárny - téměř 25% celkové instalované kapacity v EU-25 je ve Španělsku (celkem 8 263 MW), na druhém místě za Německem. Lze očekávat zvýšení podílu obnovitelných zdrojů vzhledem k emisím skleníkových plynů, jež
překročily v roce 2004 úroveň referenčního roku 1990 (1990 = 100%) o 45%, což je 3 x více než povoluje Španělsku Kjótský protokol (maximálně 15%). Hlavní podíl na tomto zvýšení má doprava a domácnosti (60%), a dále průmyslová výroba (cca 40%). Významné španělské energetické podniky (Endesa, Iberdrola a Unión Fenosa) projevují zájem o spolupráci s ČR při obchodování s emisními povolenkami a o investiční spolupráci na JI projektech. Španělsko udává svoji roční produkci 400 milionů tun CO2. Pokud by nedodrželo svůj závazek a nesnížilo do roku 2012 emise na hodnotu přípustnou podle Kjótského protokolu, muselo by platit značné pokuty EU. Vláda předpokládá, že v roce 2012 bude překračovat limit o 24%. Zbylých 9% chce vyřešit nákupy licencí - 7% a v rámci spolupráce na projektech - 2%. Za posledních 5 let (2000 2004) bylo investováno do energetiky EUR 17,8 mld., z toho v roce 2004 EUR 4,53 mld. Z celkové sumy bylo investováno 59,3 % do výroby a 40,7 % do přenosu a rozvodu elektrické energie. Značně diskutovanou problematikou je v současném Španělsku postavení jaderné energetiky v rámci elektroenergetické soustavy země. Španělsko disponuje 9 jadernými elektrárnami (ZORITA, GAROŇA, ALMETRÁS I., II., ASCÓ, COFRENTES I., II., VENDELLÓS, TRILLO), které produkují celkem 63.715 KW/hod., což představuje v současnosti 20% veškeré energetické výroby. Vláda uvažuje o útlumu jaderného programu, avšak rovněž zaznívají hlasy na zachování, resp. další rozvoj jaderné energetiky. Zmíněný podíl je ve srovnání s jinými zeměmi EU poměrně nízký, např. s Francií (70%). Španělsko v návaznosti na své mezinárodně - právní závazky (Protokol z Kjóto) a očekávaný další růst spotřeby energie zvažuje možnosti další výstavby a rozšíření nukleárních elektráren. Měsíčně aktualizovaný přehled výroby a spotřeby elektrické energie lze najít na stránkách Red Eléctrica de España - www.ree.es a plán energetického využití obnovitelných zdrojů 2005 2010 na stránkách Instituto para la Diverisifiicación y Ahorro de la Energía. Jistý rozruch vyvolal v září 2005 záměr společnosti Gas Natural - jedničky na trhu s plynem nakoupit akcie největšího výrobce elektřiny Endesa. Tuto snahu o začlení Endesy do struktury společnosti Gas Natural sledují velmi bedlivě i politici, zejména představitelé madridské a katalánské autonomie. Stávající sídlo Endesy je totiž v Madridu, tudíž finanční odvody připadají velkou měrou pokladně madridské autonomie, zatímco Gas Natural je ovládán katalánskou finanční institucí La Caixa a lze předpokládat, že sídlo Endesy (a tím pádem i příslušná část jejich finančních odvodů) by byly rovněž přesunuty do Barcelony. Přestože Gas Natural měl již počátkem února 2006 souhlas Národní energetické komise (CNE) i španělské vlády a akceptoval jejích 20 podmínek, podařilo se Endese koncem března soudní cestou zastavit úřední jednání v procesu odkupu akcií firmou Gas Natural. Tím se otevřela cesta k jednání s firmou E.On, která nabízí cenu o téměř 30% vyšší než Gas Natural (25,4 EUR proti 19,-) a je pro Endesu přijatelnějším partnerem. Proti vlivu nadnárodní společnosti v národním energetickém sektoru se však od počátku staví socialistická vláda premiéra Zapatera, která ihned přijala nové zákony značně regulující hospodaření s energií vyprodukovanou ve Španělsku, což se setkalo s velmi silnou kritikou Evropské komise. Pod jejím tlakem a tlakem Německa (vč. kancléřky Merkelové osobně) byla vláda nucena nabídku tolerovat, avšak svým vlivem v Národní energetické komisi prosadila koncem července 2006 stanovení 19 podmínek, které investiční záměr E.On značně redukují. Proti tomu se společnosti E.On i Endesa odvolaly u Evropské komise.
2. Postavení služeb v zahraničním obchodě Španělska 2.1 Vývoj zahraničního obchodu se službami v roce 2006 bylo exportovány služby v celkové hodnotě 105 483 mil. USD v roce 2006 byly importovány služby v celkové hodnotě 77 902 mil. USD na světovém exportu služeb se Španělsko podílelo 3,83% na světovém importu služeb se Španělsko podílelo 2,94% Vývoj zahraničního obchodu se službami ve Španělsku v letech 2002-2006 znázorňuje graf č.1. Graf č.1 Vývoj zahraničního obchodu Španělska se službami v letech 2002-2006 (v mil. USD) 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2002 2003 2004 2005 2006 export import Z grafu je zřetelné, že objem zahraničního obchodu se službami vykazuje v posledních 5 letech stabilní tempo růstu. Růstovou tendenci vykazuje jak export služeb, tak i jejich import. 2.2 Služby v celkovém zahraničním obchodě Španělska Podíl služeb na celkovém exportu Španělska představoval v roce 2006 33,9%. Podíl služeb na importu dosáhl hodnoty 19,75%. Obchod se zbožím vykázal deficit vy výši 110 993 mil. USD. Export zboží dosáhl hodnoty 316 448 mil. USD a meziročně se zvýšil o 7%. Import zboží dosáhl hodnoty 205 455 mil. USD a meziročně se zvýšil o 10%. Obchod se službami vykázal přebytek 27 581 mil. USD. Export služeb dosáhl hodnoty 105 483 mil. USD a meziročně se zvýšil o 12%. Import služeb dosáhl hodnoty 77 902 mil. USD a meziročně se zvýšil o 17%.
2.3 Odvětvová struktura zahraničního obchodu se službami Odvětvovou strukturu exportu a importu služeb v roce 2006 znázorňuje graf č.2. Struktura zahraničního obchodu služeb Španělska v roce 2006 (v mil. USD) Graf č.2 60000 40000 20000 0-20000 doprava cestovní ruch ostaní služby export import saldo Jak je z grafu patrné, největší podíl na exportu služeb měli v roce 2006 služby v oblasti cestovního ruchu, jejichž podíl byl 48,6%, ostatní služby se podílely 34,1% a doprava 17,2%. V importu převažovaly ostatní služby s podílem 52,2%. Podíl dopravy byl 36,4% a cestovního ruchu 21,4%. Španělsko dosáhlo přebytku pouze v oblasti cestovního ruchu. Oblast dopravy a ostatních služeb vykázala deficit zahraničního obchodu. 3. Vzájemná spolupráce s ČR v oblasti služeb 3.1 Vývoj vzájemné výměny služeb Dle údajů ČNB, dosáhla celková výměna služeb v roce 2007 hodnoty 1 409 mil. CZK a oproti předchozímu roku se tak snížila o cca 5%. Export služeb z ČR do Španělska dosáhl celkové hodnoty 6 907,4 mil. USD a na celkovém obratu se podílel cca 55,7%. Importovány byly služby v hodnotě 5 498,3 mil. CZK, což je 44,3% celkové obchodní výměny. Vývoj vzájemné obchodní výměny v oblasti služeb v letech 2004-2007 znázorňuje graf č. 3.
Graf č.3 Vývoj zahraničního obchodu se službami mezi ČR a Španělskem v letech 2004-2007 (v mil. USD) 8 000,0 7 000,0 6 000,0 5 000,0 4 000,0 3 000,0 2 000,0 1 000,0 0,0 2004 2005 2006 2007 export import saldo 3.2 Odvětvová struktura Odvětvovou strukturu exportu služeb ČR do Španělska, v základním členění na služby cestovního ruchu, dopravu a ostatní služby, znázorňuje graf č. 4. Z grafu vidíme, že v posledních 4 letech nedošlo v odvětvové struktuře exportu služeb k žádným zásadním změnám, pouze v roce 2006 došlo k výraznému nárůstu exportu služeb v oblasti dopravy. Největší podíl na exportovaných službách měly v roce 2007 služby v oblasti dopravy, a to 48%, přičemž jednoznačně nejvýznamnější podíl měla silniční doprava. Podíl cestovního ruchu na celkovém exportu služeb z ČR byl 44% s výraznou převahou soukromých cest. Podíl ostatních služeb byl pouhých 8% s dominantním postavením různých obchodních, odborných a technických služeb. Vývoj struktury exportu služeb znázorňuje níže uvedený graf. Graf č.4 Vývoj struktury exportu služeb ČR do Španělska v letech 2004-2007 (v mil. CZK) 2004 2005 2006 2007 0,0 500,0 1 000,0 1 500,0 2 000,0 2 500,0 3 000,0 3 500,0 4 000,0 doprava cestovní ruch ostatní služby
3.3 Perspektivy budoucí spolupráce stavebnictví, a to zejména stavební a montážní práce, dokončovací stavební práce a technologické poradenství a asistence, zejména v otázkách bezpečnosti struktury budov, protipožární ochrany, zdraví budov (vlhkost, recyklace, kvalita vzduchu), ekologická šetrnost a s tím spojená energetická úspornost (boom solární energie), tepelná i hluková izolace logistika - autonomní oblasti kladou důraz na poskytování logistických služeb a podporují budování nových logistických center pohostinství, zábavní průmysl, wellness centra - vzestup životní úrovně Španělů podporuje vnitřní poptávku doprava - španělský strategický plán pro infrastrukturu na období 2005-2020 počítá s významnými investicemi do železnic. Část je určena na modernizaci železničních stanic a stávajících železničních tratí a na telekomunikační síť založenou na optickém vláknu. Po železnicích následuje infrastruktura silnic, kde se chtějí zaměřit zejména na zlepšení a zvýšení bezpečnosti dálnic. V letecké infrastruktuře půjde nejvíce investic do terminálů a na bezpečnost a navigaci informační a komunikační technologie - neuspokojivý rozvoj ITC ve Španělsku vyvolává růst nových center životní prostředí - potřeba zejména v oblasti analytiky vod, půd a odpadů, dále geofyzika a geotechnologie, konzultační služby