Indexy, analýza HDP, neaditivnost



Podobné dokumenty
Inflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace

TÉMA č.1. Samostudium

TÉMA č.1. Samostudium

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

1 Indexy a časové řady. 1.1 Srovnávání ukazatelů, indexy

VNITROSKUPINOVÝ ROZPTYL. Je mírou variability uvnitř skupin Jiný název: průměr rozptylů Vypočítává se jako průměr rozptylů v jednotlivých skupinách

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon

Indexy Jednoduché indexy Složené individuální indexy Souhrnné indexy Ze souhrnných indexů Laspeyresův index Paascheho index

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

MAKROEKONOMICKÁ DATA. 3. Zařaďte následující transakce do jedné ze čtyř složek výdajů: spotřeba, investice, vládní nákupy

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

1. Makroekonomi m cká da d ta t slide 0

STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Výpočet reálné úrokové míry Téma cvičení Příklad

Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech

IV. Indexy a diference

PŘÍKLAD 1. t I t/ ,

N Á V R H. Střednědobé výdajové rámce

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

CVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM

C.4 Vztahy k zahraničí

Indexy cen v lesnictví (surové dříví) 2. čtvrtletí Metodické vysvětlivky, Upozornění na revizi Indexu cen v lesnictví (nevlastníci)

Jak funguje asymetrické šifrování?

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2018

Konjunkturální průzkum ČSÚ červen 2007

časové indexy s pohyblivým základem = řetězové indexy (koeficienty růstu)

Protokol č. 1. Tloušťková struktura. Zadání:

Měření výkonnosti národního hospodářství

C.4 Vztahy k zahraničí

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Pracovní list č. 4 Poměrní ukazatelé

Měnový kurz jako nástroj měnové politiky ČNB. Miroslav Singer

Protokol č. 5. Vytyčovací údaje zkusných ploch

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VIII. vlna. Výhled na 3Q 2015 a dále

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Řešení. Příklad Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.

KFC/SEM, KFC/SEMA Rovnice, nerovnice

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech

1. 1. MA M KROE O KON O OM O I M C I KÁ K Á DAT A A T slide 0

C.4 Vztahy k zahraničí

Vybrané statistické metody. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (

Analýza časových řad. John Watters: Jak se stát milionářem.

KoMáR - Řešení 5. série školní rok 2015/2016. Řešení Páté Série

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

Pololetní zpráva 2010 UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C.4.1: Platební bilance roční

C.4 Vztahy k zahraničí

Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS

K n = lim K 0.(1 + i/m) m.n. K n = K 0.e i.n. Stav kapitálu při spojitém úročení:

Číselné charakteristiky a jejich výpočet

Inflace. Mojmír Sabolovič. Katedra finančního práva a národního hospodářství

Příklady k T 2 (platí pro seminární skupiny 1,4,10,11)!!!

Indexy cen v lesnictví (surové dříví) 3. čtvrtletí 2014

Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2017

Cvičení č. 2, 3 MAE 1

Vnitřní obchod v lednu 2008

Normální (Gaussovo) rozdělení

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Normální (Gaussovo) rozdělení

Seminář VIII.: Opakování

Tomáš Karel LS 2012/2013

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2015

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí 2016

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

Řešení domácího úkolu

VZOROVÝ TEST PRO 1. ROČNÍK (1. A, 3. C)

Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy Červen 2013

4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

Řešení domácího úkolu

Česká ekonomika v roce Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR

3.2.3 Podobnost trojúhelníků I

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí a v roce 2015

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z X37SAS Zadání č. 7

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2016

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ

VY_62_INOVACE_VK49. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Duben 2012

MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE

2011 Dostupný z

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně

Logaritmická rovnice

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje=(pasiva-vlast,kapitál)

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Odchylky jako nástroj řízení. Odchylky můžeme vyhodnocovat: a) v absolutních jednotkách (množstevních, objemových, měnových)

I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek

4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem

2011 Dostupný z

OBJEM A POVRCH TĚLESA

Transkript:

Indexy, analýza HDP, neaditivnost 1.) ŘETĚZOVÉ A BAZICKÉ INDEXY 1999 2000 2001 2002 Objem vkladů (mld. Kč) 80,8 83,7 91,5 79,4 a) určete bazické indexy objemu vkladů (1999=100) Rok 1999=100 báze. Pro rok 2000 vydělíme objem vkladů v roce 2000 a 1999, tj. (83,7/80,8) *100=103,6. Stejný postup volíme i pro další roky. Hodnotu představují objem vkladů oproti roku 1999. bazické indexy 1999 2000 2001 2002 Objem vkladů 100,0 103,6 113,2 98,3 b) určete meziroční tempa růstu objemu vkladů Základem je objem vkladů v předchozím roce, např. využitím vzorce pro relativní rozdíl 1 získáme pro rok 2002: ((79,4/91,5)-1)*100 = (-13,2), tzn. že v roce 2002 klesl objem vkladů oproti předchozímu roku o 13,2 %. meziroční tempa (v %) 2000 2001 2002 Objem vkladů 3,6 9,3-13,2 c) určete průměrné tempo růstu v letech 1999-2002 3 (1,00*1,036*1,093*0,868) = (0,994 1) * 100 = -0,6 % Objem vkladů mezi léty 1999-2002 klesal průměrně o 0,6 % ročně. Alternativně lze průměrné tempo růstu spočítat jako třetí odmocninu z bazického indexu 02/99, tj. z hodnoty 0,983 či z poměru (79,4/80,8). 1 Relativní rozdíl je index ukazatele (I u ) zmenšený o jednotku, tedy I u -1, přičemž I u =u k /u j, kde u je hodnota statistického ukazatele, k a j jsou k-té a j-té období. Vynásobením relativního rozdílu (I u -1) 100 zjistíme, o kolik procent se hodnota ukazatele lišila v k-tém a v j-tém období. Základní tvar relativního rozdílu je: (u k u j )/u j.

2.) ŘETĚZOVÉ A BAZICKÉ INDEXY Mějme časovou řadu HDP ve stálých cenách roku 1994: Index HDP (1990=100) HDP (mld. Kč) stálé ceny roku 1994 1990 1991 1992 1993 1994 1994 1995 1996 1997 1998 100 85,8 80,3 79,6 81,6 1148,6 1221,6 1269,4 1281,8 1247,7 a) určete bazické indexy fyzického objemu HDP (1990=100) Víme, že v roce 1994 činilo HDP v absolutním vyjádření 1148,6 a v relativním 81,6 oproti roku 1990, lze jednoduchou trojčlenkou dojít k závěru, že HDP v roce 1990 činilo (ve stálých cenách roku 1994) 1407 mld. Bazický index pro rok 1995 tudíž získáme vydělením objemu HDP v roce 1995 získaným HDP v roce 1990, tj. (1221,6/1407)*100 = 86,8. Postup pro další roky je stejný. HDP (v %) stálé ceny roku 1994 1994 1995 1996 1997 1998 81,6 86,8 90,2 91,1 88,7 Změna základu: chtěli-li bychom např. za základní období zvolit rok 1994, vydělíme všechny indexy s bází v roce 1990 bazickým indexem z roku 1994, tj. 81,6, a vynásobíme 100. Pro rok 1994 získáme hodnotu 100, což jsme chtěli. Pro rok 1990 bude bazický index s bází v roce 1994 (100/81,6)*100 = 122,6. b) určete meziroční tempa růstu HDP Meziroční tempa růstu můžeme získat například dělením objemu HDP v daném roce objemem HDP v roce předchozím. Některé výše HDP musíme dopočítat. Tempo růstu HDP v roce 1992 vypočítáme jako ((1407*80,3/100)/(1407*0,858) - 1) * 100 = -6,4 %. c) určete průměrné tempo růstu/poklesu v letech 1990-1998 8 1,00*0,858*0,936*0,9913*1,0255 *1,0636*1,0391*1,0098*0,9734 = 0,985; Tedy průměrné tempo růstu HDP bylo mezi roky 1990 až 1998 (-1,5) %.

3.) PŘEVOD MEZIMĚSÍČNÍCH INDEXŮ NA MEZIROČNÍ m/m 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 2001 1,9 0,0 0,1 0,4 0,6 1,0 1,0-0,2-0,4 0,3 0,1 0,2 2002 1,7 0,2 0,0-0,1 0,2 0,6 0,6 0,2 0,0 0,3 0,1 0,2 Určete meziroční změnu CPI v roce 2001 z meziměsíčních hodnot CPI za rok 2002 a 2001, když víte, že CPI y/y v 1. činil 4,2. Známe-li poměr cenových hladin v 1. měsíci a známe tempa meziměsíčních růstů v obou letech, jednoduše můžeme vypočítat poměr cenových hladin v 2. měsíci, tedy spočítat meziroční index. Pro 2. měsíc vypočítáme meziroční index výrazem (1,042*1,002)/1,00 = 1,044. y/y 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 2002 4,2 4,4 4,3 3,8 2,6 2,2 1,8 2,2 2,6 2,6 2,6 2,6 4.) Objem a hodnota I. II. III. Průmysl y/y 103,898 105,086 105,205 PPI y/y 104,2 104,5 105,1 Určete meziměsíční změny objemu z údajů o meziročním růstu průmyslu a růstu cen průmyslových výrobců (PPI). 5.) PREDIKCE HDP 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Vývoj objemu (v %) 4,2-0,7-1,1 1,2 3,9 2,6 1,5 Vývoj cen (v %) 8,7 8,3 11,2 2,8 1,4 4,9 2,8 Předpokládejme, že se objem i ceny HDP budou v období 2002-2005 vyvíjet stejně jako v období 1997-2002. Odhadněte: a) HDP v roce 2005 v cenách roku 2002 b) HDP v roce2005v cenách roku 2005 Pomocný údaj: HPD v roce 2002 2 414,7 mld. Kč

6.) LASPAYERESŮV A PAASCHEHO INDEXY Statek Objem Ceny I. II. I. II. A 64 80 28 30 B 140 180 46 43 C 88 70 22 25 a) posuďte vhodným způsobem úroveň cen b) posuďte vhodným způsobem úroveň objemu 7.) PŘÍSPĚVKY SLOŽEK K RŮSTU HDP HDP C I X M diskrep. 2003 1703024 1314720 568314 1411152 1640015 48853 2004 1771673 1323285 619680 1706088 1943747 66367 Určete příspěvek jednotlivých složek k růstu HDP. Příspěvek složky (PS) k růstu HDP spočítáme dle vzorce: PS = (S 1 -S 0 )/P 0 S 1 hodnota dané složky v daném roce S 2 hodnota dané složky v předchozím roce P 0 hodnota HDP v předchozím roce Řešení viz. Příspěvky k HDP 8.) NEADITIVNOST NOVÉ METODIKY HDP 9.) Spočítejte spotřebu zboží v roce 2002 v cenách referenčního roku 2000, dokažte neaditivnost nové metodiky převodu z běžných do stálých cen a následného zřetězení. Vycházejte z následujících údajů: Zboží 2000 2001 2002 Q (b.c.) Q (b.c.) I p Q (b.c.) I p A 100 115,5 1,10 127,2 1,08 B 300 313,5 0,95 296,3 1,05 Celkem 400 429 423,5, kde: Q (b.c.) je objem v běžných cenách daného roku; I p je cenová změny oproti předchozímu roku. a.) nejprve dopočítáme chybějící údaj o cenové změně za celkový objem zboží v letech 2001 a 2002. Jde vlastně o výpočet deflátoru za vymezený koš zboží. Jde tedy o poměr celkového objemu v běžných cenách a ve stálých cenách. 2001: Q (b.c.)/ Q (s.c.) = 429 / (115,5/1,1 + 313,5/0,95) = 429 / 435 = 0,986 2002: Q (b.c.)/ Q (s.c.) = 423,5 / (127,2/1,08 + 296,3/1,05) = 423,5 / 400 = 1,05875

Tzn. že cena celkové množství zboží vzrostla poklesla v roce 2001 o 1,4 %, v roce 2002 naopak vzrostla o 5,875 %. b.) spočítáme objemové indexy, tj. vyloučíme změnu ceny z meziročních změn objemů v běžných cenách. Vydělíme-li objem v běžných cenách příslušným indexem reprezentujícím změnu ceny, získáme změnu objemu. Vše vychází z faktu, že na celkové změně se podílí jak změna objemu, tak změna ceny. A: I q00 01 : (Q (b.c.)/ I p ) 01 = 115,5/1,1 = 105, tím jsme získali objem zboží A v roce 2001 v cenách roku 2000, který porovnáme s objemem zboží A v roce 2000 v běžných cenách: 105/100 = 1,05, což je již námi hledaný objemová změna mezi roky 2001 a 2000 u zboží A. B: I q00 01 : (Q (b.c.)/ I p ) 01 = 313,5/0,95 = 330, tím jsme získali objem zboží B v roce 2001 v cenách roku 2000, který porovnáme s objemem zboží B v roce 2000 v běžných cenách: 330/300 = 1,1, meziroční změna objemu zboží B v roce 2001 činila tedy 10 %. Celkem: I q00 01 : (Q (b.c.)/ I p ) 01 = 429/0,986 = 435, tím jsme získali celkový objem zboží v roce 2001 v cenách roku 2000, který porovnáme s objemem zboží B v roce 2000 v běžných cenách: 435/400 = 1,0875, meziroční změna objemu zboží B v roce 2001 činila tedy 8,75 %. Stejným postupem budeme pokračovat i v roce 2002. A: I q01 02 : (Q (b.c.)/ I p ) 02 = 127,2/1,08 = 117,8, tím jsme získali objem zboží A v roce 2002 v cenách roku 2001, který porovnáme s objemem zboží A v roce 2001 v běžných cenách: 117,8/115,5 = 1,02, což je již námi hledaný objemová změna mezi roky 2002 a 2001 u zboží A. B: I q01 02 : (Q (b.c.)/ I p ) 02 = 296,3/1,05 = 282,2, tím jsme získali objem zboží B v roce 2002 v cenách roku 2001, který porovnáme s objemem zboží B v roce 2001 v běžných cenách: 282,2/313,5 = 0,9, meziroční změna objemu zboží B v roce 2002 činila tedy -10 %. Celkem: I q01 02 : (Q (b.c.)/ I p ) 02 = 423,5/1,05875 = 400, tím jsme získali celkový objem zboží v roce 2002 v cenách roku 2001, který porovnáme s objemem zboží B v roce 2001 v běžných cenách: 400/429 = 0,932, meziroční změna objemu zboží B v roce 2002 činila tedy -6,8 %. Následující tabulka podává přehled meziročních objemových změn v jednotlivých položkách. Např. v případě zboží A nám tabulka napovídá, že objem spotřebovaného zboží A se v roce 2001 meziročně zvýšil o 5 %, v roce 2002 o 2 % (celkem byla tedy spotřeba zboží A o 7,1 % vyšší v roce 2002 oproti roku 2000) v cenách referenčního roku 2000. Přehled Iq 2000 2001 2001 2002 A 1,05 1,02 B 1,1 0,9 Celkem 1,0875 0,932

c.) nyní již můžeme spočítat spotřebu zboží v roce 2002 v cenách referenčního roku 2000, neboť známe spotřebu zboží v roce 2000 a následný vývoj v objemu spotřebovaného zboží. Objemy získáme zřetězením objemových indexů: A: Q (b.c.) * I q00 01 * I q01 02 = 100 * 1,05 * 1,02 = 107,1 B: Q (b.c.) * I q00 01 * I q01 02 = 300 * 1,1 * 0,9 = 297,0 Celkem: Q (b.c.) * I q00 01 * I q01 02 = 400 * 1,0875 * 0,932 = 405,4 A+B: 107,1 + 297,0 = 404,1 metodická diskrepance Z výsledků vyplývá neaditivnost nové metodiky, tj. metodická diskrepance vznikající řetězením objemových indexů získaných využitím cenové struktury předchozího období. Sečteme-li získané údaje za jednotlivé složky (A+B), získáme celkovou spotřebu v roce 2002 v cenách referenčního roku 2000 ve výši 404,1. Ovšem při výpočtu celkového objemu spotřeby jsme získali celkové spotřebované množství 405,4. Alternativní výpočet: Celkovou spotřebu zboží v roce 2002 v běžných cenách vydělíme cenovými pohyby v přechozích letech, tj.: A: (Q (b.c.) ) 02 / (I p00 01 * I q01 02 ) = 127,2 / (1,08 * 1,1) = 107,1 B: (Q (b.c.) ) 02 / (I p00 01 * I q01 02 ) = 296,3 / (1,05 * 0,95) = 297,0 Celkem: (Q (b.c.) ) 02 / (I p00 01 * I q01 02 ) = 423,5 / (1,05875 * 0,986) = 405,6 A+B: 107,1 + 297,0 = 404,1 metodická diskrepance Výsledky jsou stejné, což by nemělo překvapit. V prvním případě jsme postupovali do roku 2002 od spotřeby v běžných cenách roku 2000 zřetězením objemových indexů (při vyloučení cenových změn), zatímco ve druhém případě jsme šli naopak, objemy v běžných cenách 2002 jsme deflovali (vylučovali cenovou změnu) do cen roku 2000.