1 Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 2 CHKO jsou území určená k ochraně rozsáhlejších území s převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů. V rámci ČR máme v současné době 24 těchto území. 3 Vodní ekosystém patří v těchto oblastech obvykle mezi klíčové prvky souboru přírodních ekosystémů a proto je jeho ochrana jako samostatná kategorie uplatňována v tzv. Plánech péče o CHKO. 1
4 V těchto plánech jsou m.j. specifikovány určité zásady antropogenní činnosti v CHKO a mezi ně nepochybně patří i způsob likvidace odpadních vod. Ten je možno charakterizovat formou cílů a nastavit tak parametry určitého řešení. 5 Cílem této přednášky je ukázat, že v závislosti na specifických poměrech konkrétních CHKO mohou existovat výhodnější řešení, než jaká jsou doposud vnímána jako optimální. 6 Charakteristika CHKO ve vztahu k likvidaci odpadních vod jejich vsakováním 2
7 Jak jsou jednotlivé CHKO v ČR situovány 8 9 Jak jsou v ČR situovány CHOPAV? 3
10 11 Ze srovnání obou obrázků je zřejmé, že CHKO situovaná především v oblastech našich pohraničních hor jsou současně územími s ochranným statutem vodohospodářským. Voda tedy v těchto územích patří mezi nejdůležitější přírodní ekosystémy. 12 Uvedené oblasti mají i jiné společné rysy: -malá hustota obyvatel; -rozptýlené osídlení; -vyšší míra zalesnění; -značná členitost území jako funkce specifických geologických, hydrogeologických a hydrologických poměrů těchto oblastí 4
13 Geologické a hydrogeologické poměry CHKO situovaných v horských a podhorských oblastech 14 CHKO situované v pohraničních horských a podhorských územích jsou až na výjimky budovány pevnými krystalickými horninami charakteru žul, rul svorů a fylitů s celou řadou vložek (křemence, vápence, amfibolity, aj.) 15 Tento horninový soubor zpravidla pevných až velmi pevných skalních hornin má z hlediska řešené problematiky vsakování odpadních vod některé své společné rysy: 5
16 Ve svrchní části horninového souboru do hloubky prvých desítek centimetrů se nacházejí chudé, málo oživené půdy, které zpravidla umožňují plynulý vsak srážkových vod. 17 Níže, do hloubky zpravidla nižší jednotky metrů, jsou zachovány eluviální a především deluviální sedimenty s proměnlivou průlinovou propustností a ty jsou často kolektorem první, plošně nespojité zvodně s mělce uloženou a zpravidla volnou hladinou podzemní vody. 18 Následuje skalní masív, který je do hloubky obvykle prvních desítek metrů porušen systémem různě orientovaných puklin a trhlin. Toto pásmo označované jako zóna připovrchového rozpojení puklin je kolektorem druhé zvodně s hlouběji uloženou, volnou nebo napjatou hladinou podzemní vody. 6
19 Ve větších hloubkách je již horninový soubor porušen jen ojedinělými systémem pro vodu propustných puklin.hluboké zvodně mají zpravidla napjatou hladinu podzemní vody a pro problematiku vsakování odpadních vod jsou obvykle nevýznamné. 20 Jak tedy vypadá modelové schéma prostorového režimu proudění podzemní vod vchko nacházejících se v horských a podhorských oblastech? 21 7
22 Varianty likvidace odpadních vod na území CHKO 23 Vypouštět do povrchových nebo podzemních vod? 24 Klíčový je průzkum, neboť horninové prostředí v horských a podhorských oblastech je neobyčejně heterogenní a filtračně anizotropní a propustnost, pórovitost a jiné hydrofyzikální parametry horninového prostředí jsou proměnlivé a liší se i na malých vzdálenostech až o několik řádů. 8
25 26 27 Z povrchu terénu sice do země nevidíme, ale podrobný sondážní průzkum, určitá dávka erudice a zkušenosti geologa s danou oblastí jsou nepochybně významným bonusem k poznání místních poměrů a k sestavení tzv. konceptuálního modelu zasakování. Ten je jakýmsi průřezem podzemím od místa vsaku odpadní vody do půdní vrstvy, přes místo jejího proniknutí do podzemní vody až po drenáž podzemní vody do povrchového toku. 9
28 29 Pokud nejsme schopni konceptuální model sestavit, pak bychom se nepochybně měli připojit k paušalizovanému úsudku vodního zákona, že vsak odpadních vod do vod podzemních je rizikovější než jejich vypouštění do vod povrchových. 30 Doporučení na závěr Vsakování odpadních vod do vod podzemních prostřednictvím půdní vrstvy může být dle mého názoru v určitých oblastech nejvýhodnějším a ekologicky nejpřijatelnějším způsobem likvidace přečištěných odpadních vod. 10
31 Jak posunout tento můj názor blíže možné realitě? -vybrat vhodné lokality pro pilotní projekty; -na základě výsledků pilotních projektů sestavit metodiku výběru vhodných míst v CHKO pro vsakování odpadních vod a zpracovat národní předpisypro vsakování odpadních vod do vod podzemních prostřednictvím půdní vrstvy; -zapracovat do Plánů péče vybraných CHKO svhodnými hydrogeologickými podmínkami jako jeden z cílů této péče větší využití možnosti vsakování odpadních vod do vod podzemních prostřednictvím půdní vrstvy s cílem snížit míru znečištění recipientů povrchových. 32 Děkuji za pozornost a přeji příjemný pobyt v našem krásném kraji! Svatopluk Šeda seda@ohgs.cz 11