MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2010 VOZÁK VÁCLAV

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Strojní linky pro senážování Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Jan Červinka, CSc. Vypracoval: Vozák Václav Brno 2010

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma strojní linky pro senážování vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis diplomanta.

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěl poděkovat doc. Ing. Janu Červinkovi, CSc., za to, že mne na své přednášce natolik zaujal, že jsem se rozhodl pracovat pod jeho vedením na bakalářské práci. Taky za krásné a zajímavé téma, jeho připomínky, korekce a rady. Chtěl bych poděkovat i své manželce za podporu, kterou mi během studia poskytovala, bez jejíž pomoci bych se až sem nedostal.

ABSTRAKT V této bakalářské práci je provedena analýza současného stavu možností konzervace zavadlé píce. Následně byly vyhodnoceny jednotlivé strojní linky pro senážování z hlediska nákladů na jednotku výroby. Vzájemným srovnáním sklízecí řezačky, sběracího vozu a sběracího lisu byly stanoveny limity použití různých technologií pro libovolný podnik dle zadané metodiky. Výsledkem je stanovení nejvhodnějšího senážovacího procesu v podmínkách praktického využití, pro výrobu co nejkvalitnějšího objemného krmení dle cílové produkce chovu skotu, s ohledem na co nejvyšší rentabilitu. Klíčová slova: strojní linka, sklízecí řezačka, sběrací vůz, sběrací lis, senážování, konzervace ABSTRACT This bachelor thesis has analyzed contemporary possibilities of conservation of faded fodder. Firstly, particular production lines for haylage have been evaluated from the point of view of costs per production unit. Secondly, limits of using different technologies have been set for any enterprise according to the assigned methodology by comparison of gathering chaffcutter, gathering machine and gathering press. As a result, the most convenient process of haylage has been determined in conditions of its practical usage, with regard to the production of high quality bulky feeding according to the target production of cattle breeding together with the best profitability. Key words: production lines for haylage, gathering chaffcutter, gathering machine, gathering press, haylage, conservation

OBSAH 1. ÚVOD... 5 2. CÍL PRÁCE... 5 3. SENÁŽOVÁNÍ... 6 3.1 Obecné požadavky na strojní linky pro senážování... 7 3.1.1 Sečení... 7 3.1.2 Ošetření pokosů, rozprostření a shrabování píce... 8 3.1.3 Sběr, řezání a nakládání... 10 3.1.3.1 Sklízecí řezačky... 11 3.1.3.2 Sběrací vozy... 12 3.1.3.3 Sběrací lisy... 13 3.1.4 Odvoz senážované hmoty a její uložení... 15 3.2 Zařazení strojů do strojních linek... 17 4 TECHNICKOEKONOMICKÉ PARAMETRY VYBRANÝCH STROJŮ... 20 4.1 Sklízecí řezačka... 20 4.2 Sběrací vůz... 20 4.3 Sběrací lis... 20 4.4 Ostatní stroje... 21 5 METODIKA SLEDOVANÍ A VYHODNOCENÍ VYBRANÝCH PARAMETRŮ KLÍČOVÝCH PRVKŮ STROJNÍCH LINEK... 21 6 VYHODNOCENÍ KLÍČOVÉHO ČLÁNKU LINKY DLE METODIKY A STANOVENÍ PROVOZNÍCH NÁKLADŮ... 22 6.1 Nutný denní výkon... 22 6.2 Sklízecí řezačka... 25 6.3 Sběrací vozy... 29 6.4 Svinovací lisy... 33 7 DISKUSE - VZÁJEMNÉ SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH LINEK... 37 8 ZÁVĚR... 45

1. ÚVOD Již od počátků zemědělství se pokoušel člověk ochočit některá zvířata, aby mu poskytovala užitek. K nejvýznamnějším úspěchům na tomto poli bezesporu patří domestikace dnes již vyhubeného pratura (B. primigenius), jehož původní areál výskytu patrně sahal od západní Evropy po blízký východ a Zakavkazsko. Ten se stal základem většiny plemen domácího skotu. K jeho domestikaci došlo asi 6000 let před n.l., pravděpodobně v jihozápadní Asii a severní Africe (WIKIPEDIE, 2010-04-05). Člověku poskytoval maso, mléko, kůži ale taky tažnou sílu. S jeho domestikací pro člověka vyvstala nová otázka, a sice jak tato zvířata nakrmit. Proto již od počátku soužití s turem musel chovatel zajistit krmení pro období nedostatku pastvy. Z počátku šlo o sběr suché stepní trávy, později se člověk naučil sušit seno. Avšak opravdový zlom v zajištění krmivové základny pro skot nastal, když si člověk osvojil metody konzervace píce kvašením. V současnosti máme k dispozici několik možností, jak tento proces realizovat. Moderní výkonná technika nám pomáhá zajistit včasnost a kvalitu prováděných prací. A zvládnutí této technologie je základem pro úspěšný chov skotu. 2. CÍL PRÁCE Cílem práce je zhodnotit jednotlivé druhy senážních linek, jejich nákladovosti a vyhodnocení ekonomiky klíčového prvku strojní linky. Měl by to být návod jak nahlížet na senážní linky v kontextu výroby objemných krmiv v podnicích s chovem skotu, kde kvalita a dostatek těchto krmiv rozhodují o celkové úspěšnosti a rentabilitě výroby. Nikdy ale nesmíme zapomínat na to, že každý zemědělský podnik je jedinečný, hospodaří v různých klimatických, geografických, demografických a ekonomických podmínkách. A tyto všechny faktory musíme zohlednit při hodnocení strojní linky na senážování pro konkrétní případ. Práce je členěna do jednotlivých částí, dle chronologie sklizně. Nejdříve se ve stručnosti seznámíme s hlavními zásadami sklizně, obecnými požadavky na strojní 5

linky pro senážování a jednotlivými operacemi. Dále bude uvedeno možné řazení strojů do linek, dle zvolené technologie. Po zhodnocení technickoekonomických parametrů vybraných strojů (sklízecí řezačky, sběracího lisu, sběracího lisu), je pro tyto klíčové stroje zde zpracována metodika sledování a vyhodnocení vybraných parametrů. Podle této metodiky jsem vyhodnotil sklízecí řezačku, sběrací vůz i sběrací lis, včetně sklizňové koncovky, která tvoří nedílnou součást strojní linky. Sečení, ošetření pokosů a shrnování není předmětem této práce, neboť je pro všechny tři linky stejné a cenu výsledného produktu ovlivňují rovnocenně. Závěrem je porovnání jednotlivých technologií dle nastavených podmínek. 3. SENÁŽOVÁNÍ Senáž je druh siláže vzniklé zavadáním píce. Proces její výroby nazýváme senážování a je dnes nejpoužívanějším způsobem konzervace objemných krmiv vyráběných z trvalých travních porostů i pícnin pěstovaných na orné půdě. Na jeho úspěšném zvládnutí však zásadně závisí rentabilita zemědělské prvovýroby v oblasti výroby mléka i hovězího masa. Konzervovaná krmiva jako taková jsou základem krmné dávky polygastrů. Při kvalitní konzervaci objemného krmiva lze takto získat nejlevnější a dieteticky ideální zdroj energie i bílkoviny. Celá technologie však sebou nese dosti kritických bodů a nesnází. Zkusme je proto nejdříve definovat: druh konzervované plodiny a technologie pěstování fenofáze plodiny technologie sklizně technologie konzervace uskladnění počasí technologie odběru krmiva a způsob krmení Z výše uvedeného je zřejmé, že je vždy potřeba aby v každé fázi výroby krmení byl kladen důraz na preciznost, ale i přes veškerou snahu nejsme schopni veškerá rizika 6

eliminovat. Problematika senážování se tak stává velice obsáhlou a proto se dále zaměříme na hodnocení strojních linek pro senážování. 3.1 Obecné požadavky na strojní linky pro senážování Úkolem všech strojů, zařazených do senážní linky je zajistit co nejlepší parametry sklízené hmoty, aby bylo možno zajistit co nejlepší průběh konzervačních procesů po uskladnění. To znamená v první řadě včasnou sklizeň, dosažení správné sušiny píce, kvalitní pořezání hmoty, její doprava do silážovacích prostor a její rovnoměrné rozvrstvení a udusání (vyjma sklizně do balíků, eventuelně vaků). 3.1.1 Sečení Sečení je první operací při sklizni pícnin. Uskutečňuje se buďto samochodnými žacími stroji nebo žacími stroji agregovanými s energetickými prostředky, jako traktory, systémové nosiče nebo řezačky. Cílem je posečení porostu a případně jeho další úprava pro navazující operace. Sečení je možno provádět v zásadě dvěma způsoby, a to s řezem s oporou a bez opory. Při řezu s oporou je svazek stébel přiveden mezi dva řezné břity a po stlačení je odříznut. Dva řezné břity tvoří buď nůž kosy a břitová vložka takto pracuje prstová žací lišta, nebo dva řezné břity tvoří nože dvou protiběžných kos takto pracuje protiběžná kosa. Při řezu bez opory působí na volně stojící porost svým břitem pouze aktivně se pohybující řezný nástroj. Odpor porostu, který ohraničuje odehnutí stébel a je předpokladem pro odříznutí, je dán tuhostí a setrvačností stébel a částečně podepřením sousedních stébel. Takto pracují žací stroje označované jako rotační a to buď s horizontálním pohybem nožů nebo vertikálním pohybem nožů (tzv. cepové sklízeče). Cepové sklízeče se dnes u nás nevyrábí a pravděpodobně se dnes ani nedováží ze zahraničí, snad s vyjímkou mulčovacích strojů, které jsou pro naši problematiku nevýznamné. V současné době se používají téměř výhradně rotační žací stroje, buď diskové nebo bubnové. A to i přesto, že použití žacích list prstových nebo protiběžných je z hlediska agronomického daleko výhodnější. Při použití těchto lišt je totiž prokazatelně 7

lepší obrůstání porostu, což nám příznivě ovlivňuje výnos hmoty a zdravotní stav porostu. Zároveň je u těchto strojů podstatně menší potřebný příkon, poněvadž tyto pracují při relativně nízké řezné rychlosti 1,5 až 3 m-s -1. Nevýhodou je však náchylnost na ucpávání lišty hlavně zeminou a na náročnost seřízení celé lišty pro kvalitní sečení. Oproti tomu rotační žací stroje sice pracují při daleko větších řezných rychlostech. Jako minimální je udávána 6 až 10 m.s -1 ale v praxi se pohybuje od 30 do 60 m.s -1 (dle Neubauer a kol.,1989), i více (vyšší řezné rychlosti je dosahováno u diskových než bubnových žacích strojů méně setrvačných sil). Tím je dosahováno i podstatně větších pracovních rychlostí žacích strojů, dnes i více než 15 km.h -1. To však sebou nese daleko větší nároky na energetický příkon a tudíž na použití výkonnějších motorů a vyšší spotřebu pohonných hmot. Obliba těchto strojů je však dána jejich menší poruchovostí, snadnou údržbou a seřízením, velkým hodinovým výkonem a možností sestavování agregátů a pracovních záběrech i přes 9m. Tyto jejich vlastnosti je předurčují pro jejich nasazení ve vysoce výkonných strojních linkách, kdy je kladen důraz na kvalitu a rychlost provedení sklizňových prací. Aby píce lépe zasychala, jsou dnes žací stroje vybavovány kondicionéry nebo mačkači. Kondicionéry přispívají k tomu, že pokos vysychá až o 30 % rychleji než když je pouze posekán. Různé druhy píce mají i různé požadavky na způsob a intenzitu narušení jejich jednotlivých částí. Travní porosty se upravují čechráním a lámáním, vojtěška a jetel mačkáním. K lámání a čechrání se používají prstové kondicionéry, dnes vybavené zpravidla plastovými pracovními orgány, které nám nezpůsobují případné poškození další sklizňové techniky. Mačkací ústrojí u starších typů bylo používáno železné, dnes se používají různě rýhované, pogumované válce. Po mačkání nebo čechrání je hmota uložena buď na široko nebo na řádek. Dnešní vysoko záběrové stroje mohou být vybaveny zařízení na soustředění hmoty na jeden velký řádek nebo na spojování řádků. 3.1.2 Ošetření pokosů, rozprostření a shrabování píce Stroje na ošetření a rozprostření píce bezprostředně navazují na sečení píce. Účelem nasazení těchto strojů je zvýšit intenzitu a stejnoměrnost vysychání, u shrnovačů připravit píci ke sběru. Mezi stroje na ošetření pokosů by bylo možno zařadit 8

ještě lamače a mačkače, ale jak bylo uvedeno výše, tyto se dnes používají výlučně jako agregáty žacích strojů. Obraceče musí umožnit rovnoměrné rozhození pokosů i případných hromádek zalehlých pokosů, dále mají obrátit pokos nebo píci rozprostřenou na široko. Obrácení musí být rovnoměrné, spodní vrstvy mají být uloženy nahoru, píce načechraná. Obraceče řádku musí řádek obrátit a uložit na uschlý pás strniště. Tyto stroje byly hojně používány v linkách strojů Fortschricht řady E. V posledních letech byly tato technologie na ústupu. Na letošním Techagru však bylo možno podobné stroje opět vidět. K jejich největší výhodě patří minimální znečištění píce zeminou. Shrnovače mají shrnout rozprostřenou píci do souvislých řádků, při minimálních ztrátách nesebráním a zároveň při co nejmenší kontaminaci zeminou, což by mohlo zapříčinit zvýšený obsah klostridií v senážované hmotě a nekvalitnímu průběhu konzervace. Dříve se stroje pro výše uvedené operace vyráběly jako stroje víceúčelové, mohly tedy sloužit jako obraceče i shrnovače. Postupem času se však tyto stroje začaly vyrábět jako jednoúčelové, jelikož dosahují lepší kvality práce a navíc tyto stroje bývají pevnou součástí sklizňových linek, kdy nemůže jeden stroj zajistit více operací, pro vysokou logistickou náročnost a kontinuálnost senážovacích prací. Podle konstrukce (dle Neubauer a kol.,1989) je dělíme na : bubnové s řízenými prsty, a to s bubnem pravo nebo kosoúhlým paprskové s odvalovacími paprskovými koly kolové s řízenými prsty dopravníkové s řízenými prsty rotorové s neřízenými prsty (zpravidla obraceče) rotorové s řízenými prsty (zpravidla shrnovače) Dnes na trhu převažují hlavně stroje rotorové, méně pásové (hlavně ve verzích pro svažité pozemky, neboť úspěšně přemisťují hmotu proti svahu), ale na renomovaných výstavách jsou k vidění i stroje paprskové s odvalovacími paprskovými koly a ojediněle i bubnové nebo kolové s řízenými prsty. A to i přes to, že paprskové stroje s odvalovacími koly jsou energeticky málo náročné, konstrukčně velice jednoduché a mohou dosahovat obrovských záběrů. 9

Dopravníkový obraceč s řízenými prsty bývá zpravidla konstruován i jako shrnovač. Jedná se o jednoduché stroje s rámem, obracecím (shrnovacím) ústrojím a pohony. Dopravníkové ústrojí je uložena příčně na směr jízdy a píce je odhazována do boku. Pokud chceme přestavit stroj na shrnovač, pouze sklopíme boční zástěnu, která sráží píci na řádek. Rotorové stroje jsou koncipovány převážně jako jednoúčelové, a to s neřízenými prsty jako obraceče a s řízenými prsty jako shrnovače. Pracovní ústrojí tvoří vždy jeden až osm (ale i deset) rotorů s vertikální osou rotace, na rotoru jsou uchyceny ramena s prsty a celý je doplněn o kopírovací kola. U některých typů slouží tyto kola i jako přepravní. Stroje s menšími záběry bývají řešeny většinou jako nesené, větší jako polonesené. U obracečů se vždy otáčí dva rotory do sebe (proto mají sudý počet rotorů) a je vhodné volit průměr rotorů dle záběru žacího stroje, poněvadž potom je kvalitnější rozprostření píce po pozemku. U rotorových shrnovačů se používají rotory větších průměrů od jednoho až po čtyři. Ramena bývají delší než u obracečů a vnitřní konce se pohybují po vodících drahách, což umožňuje naklápění prstů dle potřeby vytváření řádků. Tyto vodící dráhy bývají stavitelné. Rotory se buď otáčí stejným směrem (zpravidla při použití dvou rotorů možnost dát více záběrů na jeden pokos při menším množství hmoty) nebo každý opačným směrem a poté vytváří středový řádek. 3.1.3 Sběr, řezání a nakládání Při této operaci je úkolem řádek vytvořený shrnovačem sebrat, poté pořezat na požadovanou řezanku a následně naložit na odvozní prostředek. Řezáním píce se zlepší její fyzikální vlastnosti. Řezanka usnadňuje manipulaci, protože zvyšuje sypkost, což je výhodné pro dopravu a další zpracování při uložení ke konzervaci. Zde možno si vybrat z několika variant, jak tyto operace vyřešit, případně spojit. Nabízí se nám možnost sklízecí řezačky, sběracího vozu vybaveného řezáním, případně vysokotlakého lisu na kulaté nebo hranaté balíky. 10

3.1.3.1 Sklízecí řezačky Sklízecí řezačka je dnes asi nejrozšířenějším sklizňovým prostředkem používaným při senážování. Její hlavní předností je obrovský hodinový výkon a vynikající kvalita řezanky s jednoduchou úpravou délky, což oceníme hlavně při situacích kdy nám rychle roste sušina sklízené hmoty. Dle energetického prostředku můžeme řezačky rozdělit na samojízdné a traktorové, které mohou být přívěsné, návěsné a nesené. Dle konstrukce hlavní funkční skupiny je možno rozdělit na nožové a cepové. Cepové se dnes snad ani nepoužívají, proto se dále budeme zabývat pouze stroji vybavenými řezacím ústrojím nožovým. Řezací ústrojí řeže vkládaný materiál a dopravuje je dál. Může být řešeno jako bubnové nebo kolové. Samojízdné sklízecí řezačky jsou řešeny stavebnicově. Skládají se ze základní jednotky, sklízecího adaptéru (v případě senážování sběrače) a příslušenství. Základní jednotku tvoří pracovní ústrojí (podávací, řezací a dopravní), motor, pohony, rám s podvozkem a kabinou, ovládací a řídící ústrojí. Do příslušenství patří především aplikátor konzervačních přípravků, ale i některá další zařízení. Řezací ústrojí bývá dnes u samojízdných řezaček bubnové. Je sice konstrukčně náročnější než kolové, ale dosahuje daleko větších výkonů. Délka řezanky se nastavuje změnou rychlosti vkládaného materiálu, což se provádí změnou počtu otáček vkládacích válců. Starší typy k tomu používají převodovku a tak dosáhneme určité stupňovitosti délky řezanky, u moderních strojů lze tuto rychlost měnit plynule, dokonce i při práci, poněvadž se používá hydrostatického pohonu vkládacích válců. Řezací ústrojí je chráněno proti vniku kovových předmětů elektromagneticky, proto bývá jeden s vkládacích válců plastový s integrovaným magnetem. Ten dá v případě potřeby impuls ovládání vkládání a to je okamžitě vypnuto a zabržděno. Bezprostředně na řezací ústrojí navazuje dopravní ústrojí. V podstatě se jedná o dopravní kanál, jehož nedílnou součástí moderních řezaček je metač. Ten nám urychlí řezanku a zajistí její dopravu do odvozního prostředku. Řezanka totiž nemá dostatečnou rychlost, neboť ventilační efekt bubnového řezacího ústrojí je úměrný postavení nožů a to je v rámci menší energetické náročnosti řezu dnes příliš tangenciální. Dopravní kanál je vždy vybaven mechanismem pro usměrňování toku řezanky, a to jak otočí celého kanálu pro změnu směru odhozu, tak koncovkou pro zkrácení délky a lepší umístnění do odvozního prostředku. 11

Traktorové řezačky mohou být, jak je výše uvedeno přívěsné, návěsné a nesené. Konstrukcí funkční skupiny se velice podobají samojízdným řezačkám,včetně seřizovacích prvků, ale hlavně u nesených řezaček se setkáváme s řezacím ústrojím kolovým. To má totiž výhodu v jednoduší konstrukci (odpadají zde některé celky jako je metač neboť kolové řezací ústrojí má daleko lepší dopravní účinky než bubnové, při zachování kvality řezu),mají menší energetickou náročnost (odpadají úhlové pohony řezacího ústrojí) a v neposlední řadě jsou celkově lehčí, což snižuje nároky na hydraulické zařízení energetického prostředku. Avšak vždy bývají stavěny pro menší výkony, jsou daleko složitější na obsluhu (obsluha nemá tak dobrý přehled o materiálu na vstupu i výstupu ze stroje), ale mají jednodušší údržbu. 3.1.3.2 Sběrací vozy Sběrací vozy bývají koncipovány jako traktorové návěsy nebo přívěsy nebo jako samojízdné sběrací vozy. Dnes se nejčastěji setkáváme s traktorovými sběracími návěsy, pouze v horských oblastech jsou upřednostňovány samochodné sběrací vozy, poněvadž mají daleko větší svahovou dostupnost. Návěsy bývají jedno dvou nebo i tří nápravové, o objemech i přes 60 m 3 a s nosností až 14 t. Vozy jsou určeny pro sběr, nakládku, pořezání a dopravu objemných hmot ležících na řádku při jejich sklizni. Základem je sběrací ústrojí, dnes stejně jako u lisů a řezaček bubnové konstrukce s řízenými i neřízenými prsty, v provedení vlečném nebo tlačném. Sběrač materiál nadzvedne z pozemku a podá ho k nakládacímu (plnícímu) zařízení. Zde se používá jednoduchých řetězových zařízení, různých hrabicových mechanismů s řízeným nebo neřízeným pohybem hrabic nebo u moderních strojů pevný rotor. Na plnící zařízení navazuje zařízení umožňující rovnoměrné naplnění celého ložného prostoru. K tomu se zpravidla používá řetězových dopravníků, vyjímečně posuvných čel. Ty zároveň zajišťují rychlé a pohodlné vyprázdnění sběracího vozu. Někdy jsou v zadní části vozu namontovány rozdružovací válce, které zajistí plynulé a rovnoměrné vrstvení řezanky (výhodné zvláště při silážování do žlabů a vaků). Řezací ústrojí je konstrukční součástí nakládacího mechanismu v dopravním kanále. Jednotlivé nože jsou samostatně nebo jako celek chráněny proti škodám vniknutím cizího předmětu, kdy se přes pružinový mechanismus mohou po nezbytně nutnou dobu odklonit z pracovní 12

pozice. Hrabice nebo prsty nakládacího mechanismu slouží jako aktivní protibřit. Délku řezanky lze nastavit pomocí změny počtu nožů. Tyto stroje svou poměrně jednoduchou konstrukcí jsou vhodnou alternativou sklízecím řezačkám, pro svou jednoduchost a i nenáročnost. Jednoduché je i řešení aplikace konzervačních přípravků. Velkou nevýhodou je ale horší kvalita řezanky (větší podíl dlouhých částí), což nám komplikuje konzervaci, hlavně v případě silážování do vaků. Proto je nutno zvláště často kontrolovat kvalitu ostří. 3.1.3.3 Sběrací lisy Úkolem sběracích lisů je plynule sebrat za shrnutých řádků zavadlou píci určenou k senážování, pořezat ji, slisovat a svázat do balíků o stejné velikosti (seřiditelné) a slisovatelnosti. Poté balíky uložit na zem. Někdy bývá součástí lisu i balička nebo akumulační vozík. Vyrobené balíky silážujeme buď jednotlivě po jejich individuálním zabalení nebo ve skupinách při balení do nekonečných popřípadě pružných vaků. Balíky bývají buď válcové, kruhového průřezu nebo hranolovité, o různých velikostech a hmotnostech. Samozřejmostí u moderních lisů je zařízení na aplikaci konzervačních přípravků. Podmínkou pro použití lisů k výrobě senáží je integrace řezacího ústrojí, které je funkčně téměř totožné s rotorovým řezacím ústrojím s pevnými prsty používaným u sběracích vozů, pouze průměr rotoru je podstatně menší. Starší typy lisů však toto postrádají, což však snižuje měrnou hmotnost hotových balíků a to je pro konzervační proces nevýhodné, poněvadž je v nich velké množství vzduchu. Hlaví části sběracího lisu jsou rám s pojezdovou nápravou (u větších strojů tandemová náprava), sběrací ústrojí, vázací ústrojí, skluz, pohony a příslušenství. Sběrací ústrojí je stejně jako u řezaček a sběracích vozů bubnové s řízenými nebo neřízenými prsty, ale někdy (zvláště u velkých strojů bývá doplněno šnekovými podavači po stranách sběrače, které zužují tok materiálu na šířku podavače). Ten podává materiál do lisovacího ústrojí. To se zásadně liší, dle tvaru vyráběných balíků. Lisovací ústrojí lisů na hranolovité balíky je tvořeno pístem a lisovací komorou, ve které se pohybuje píst přímovratným pohybem. Píst je opatřen drážkami pro průchod jehel vázacího ústrojí. Po vytvoření balíku o požadované velikosti a slisovanosti se aktivuje vázací ústrojí, zpravidla typu Deering. Impuls je dodán hvězdicí, která se 13

pohybuje po povrchu vyráběného balíku (zde můžeme nastavit požadovanou délku balíku). Vázací ústrojí bývají dvě až osm, dle velikosti balíku. Pro dokonalou funkci vázání bývá doplněno o ofukovací zařízení, které jej v pravidelných intervalech zbavuje prachu a rostlinných zbytků, nahromaděných při práci. Potřebný motouz je uložen v zásobníku motouzu, odkud je veden přes brzdy motouzu a jehly do uzlovače. Vytvořený balík je dále posunován po skluzu, buď na zem, do baličky nebo na akumulační vozík. Slisovanost je závislá na odporu, který musí lisovaná hmota překonávat v lisovacím kanálu, a seřizuje se změnou výstupního průřezu kanálu, a to přibližováním dna a stropu kanálu (dnes většinou hydraulicky). Jinou variantu představují svinovací lisy. Ty mohou být s variabilní lisovací komorou, kdy balík je formován tak, že i jádro balíku je lisováno nebo pevnou komorou kdy se tvoří balíky s neutužovaným jádrem. Základní lisovací nástroj jsou nejčastěji gumové pásy, popřípadě řetězový laťkový dopravník. Lisovací komora lisu s variabilní komorou začíná již jádro balíku lisovat na přednastavený tlak a jak se balík zvětšuje, tak se pásy prodlužují, ale tlak zůstává stejný. Tím je zajištěno rovnoměrné slisování hmoty, kdy je vytvořený balík v podstatě jako navitá rohož, což může být velice významné pro některé navazující operace. Další výhodou tohoto řešení je to, že můžeme vyrábět balíky o různé velikosti (průměru). Po dosažení požadované velikosti se spustí vázací ústrojí. Pro svázání je možno využít jak motouz, tak síťovinu, jejíž použití nám zrychlí pracovní cyklus. Svinovací lis s pevnou lisovací komorou je konstrukčně jednodušší. Jeho lisovací komora je vybavena po obvodě soustavou dopravníků, nebo dnes častěji sadou různě tvarovaných popřípadě rýhovaných válců. Ty se otáčí ve stejném směru. Materiál po příchodu do lisovací komory je nejprve formován poněkud volně, jádro balíku není utužováno.teprve s postupně zaplňovaným prostorem svinovací komory je volnější, hvězdicovitě formované jádro obtáčeno více slisovanou vnější vrstvou. Slisovanost tedy roste od středu k povrchu balíku. Vázání je opět možné motouzem i síťovinou. V současnosti se v nabídce všech významných výrobců svinovacích lisů objevují kombinované stroje, s integrovanou baličkou. Tato kombinace prakticky zcela eliminuje riziko, že po slisování píce, ať z povětrnostních nebo organizačně-technologických či technických důvodů, nastane situace, že nebudou včas balíky zabaleny, pokud využíváme technologii balení jednotlivých balíků. 14

3.1.4 Odvoz senážované hmoty a její uložení Tato operace je závislá na zvolené technologii sběru a řezání. Pokud jsme zvolili kombinovaný lis s integrovanou baličkou, značně se nám tato operace zjednoduší, neboť takto konzervovanou píci nemusíme z pozemku odvézt okamžitě, ale až v době kdy máme dostatečnou kapacitu a neohrozíme tím kvalitu výsledného produktu. Pokud jsme ale pouze vyrobili balíky a budeme je balit jednotlivě, musí bezprostředně za lisem navazovat balička. zabalené balíky pak můžeme ponechat na pozemku dle potřeby jako u výše uvedené technologie. Při svozu musíme být zvláště opatrní při manipulaci s balíky, aby nedošlo k poškození balící folie a následnému znehodnocení sklízené píce. Pro manipulaci můžeme použít různé čelní nakladače, manipulátory v kombinaci s různými návěsy či přívěsy, eventuelně nákladními automobily nebo speciální samo nakládací vozy. Pokud jsme zvolili technologii skupinového balení do různých folií, případně pružných vaků, kdy vytváříme různě dlouhé skupiny balíků, musí bezprostředně po slisování následovat svoz balíků a jejich uložení a zabalení. Tato varianta je proto podstatně organizačně náročnější, avšak přináší značnou úsporu balícího materiálu. Bylo zkoušeno i senážovat hranaté balíky do stohů se zakrýváním celého stohu, avšak tato technologie se ukázala jako značně problematická a proto se dnes již prakticky nepoužívá. U obou technologií senážování do balíku je značná výhoda v nenáročnosti na skladovací kapacity, poněvadž vaky i jednotlivě balené balíky můžeme skladovat i na zemědělské půdě, pokud nebudeme limitováni povětrnostními podmínkami při odběru ke krmení, bez nebezpečí kontaminace životního prostředí odpadními látkami a nepotřebujeme budovat finančně velice náročné zpevněné plochy nebo silážní žlaby. Balíky dávkujeme ke krmení rozdružovači balíků nebo krmnými vozy. Při těchto technologiích je však značná spotřeba balícího materiálu, který výrobu silně prodražuje, stává se dle legislativy nebezpečným odpadem, a při špatném postupu odběru pak při pozření zvířaty může vést až k úhynu a v neposlední řadě přes hnůj nám bude znečisťovat pozemky. Značnou předností však je velká variabilita využití lisu, ať pro sklizeň sena, slámy, eventuelně různých technických plodin například pro energetické účely, což nám může podstatně vylepšit ekonomiku výroby senáže. 15

Technologie slizně sběracími vozy je organizačně velice jednoduchá, i když o něco náročnější, než sklizeň lisy kombinovanými s baličkou. Po naplnění vozu tento přijede na úložné místo, nejčastěji do silážního žlabu (nejlépe průjezdného) nebo na různé silážní plata. Velice dobře lze z vozů dávkovat řezanku do plnících lisů při silážování do vaků. Zde ale může být problematická délka řezanky při nesprávně nabroušeném a seřízeném řezacím ústrojí, eventuelně při příliš vyšší sušině sklízené píce. Pokud senážujeme do žlabu nebo na plato, je vhodné, aby sběrací vozy byly vybaveny rozdružovacími válci na výstupu z vozu, které nám řezanku rovnoměrně rozvrství. To je totiž základním předpokladem pro dobré udusání a tím vytěsnění vzduchu. To nám zajistí kvalitní průběh konzervace. V případě vozů bez rozdružovacích válců musíme zajistit rovnoměrnou výšku řezanky pomocí nakladače nebo speciálního rotačního rozvrstvovače. Následně provedeme důkladné udusání vhodným prostředkem. Dnes s úspěchem používáme soustavu vyřazených vagónových kol, které zajistí upěchování materiálu nejen na povrchu, ale částečně i v profilu. Sběrací vozy je možno podobně jako sběrací lisy použít i pro sklizeň sena, slámy a dalších stébelnatých hmot. Sklizeň sklízecí řezačkou je organizačně nejnáročnější, ale v případě samojízdných řezaček i nejvýkonnější. Proto je předurčena pro podniky s potřebou výroby velkých objemů senáží. Pro vysokou kvalitu řezanky a snadnou změnu její délky je takto sklízená píce velice vhodná ke konzervaci v silážním žlabu nebo platu, tak pro skladování ve vacích, neboť se dobře dusá a ani ve vacích nezůstává příliš vzduchu a takto vyrobená senáž dosahuje nejvyšších kvalit. Nespornou výhodou sklízecí řezačky je její využití pro sklizeň kukuřice, GPS a dalších krmiv, což nám neumožňuje žádná z výše uvedených strojních linek. Přitom v intenzivních chovech mléčného skotu se bez výroby kvalitní kukuřičné siláže neobejdeme. Problematická může být pořizovací cena u menších podniků. Zde se však nabízí varianta přívěsné nebo návěsné řezačky. Ke sklízecí řezačce musíme zajistit dostatečný počet odvozních prostředků, který závisí především na vzdálenosti pozemku od místa uložení a na objemu ložného prostoru. Dnes využíváme výhradně velkoobjemové, převážně traktorové návěsy (méně často přívěsy), ale i nákladní automobily. Vždy musí být dobrá souhra obsluhy řezačky a řidiče odvozního prostředku, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám úletem nebo pádem mimo ložný prostor. Při příjezdu do skladovacího prostoru je potřeba dbát na to, aby pokud je dopravní prostředek kontaminovaný zeminou nevjížděl na silážovanou 16

hmotu, aby nedocházelo k jejímu znečištění. Dusání provádíme dle možností, viz výše. Nespornou výhodou sklízecí řezačky je její využití pro sklizeň kukuřice, GPS a dalších krmiv, což nám neumožňuje žádná z výše uvedených strojních linek. Přitom v intenzivních chovech mléčného skotu se bez výroby kvalitní kukuřičné siláže neobejdeme. Problematická může být pořizovací cena u menších podniků. Zde se však nabízí varianta přívěsné nebo návěsné řezačky. Po uložení řezanky do žlabu nebo vaku, musíme zajistit dostatečné utěsnění. U vaků je možno použít speciální uzavírací plastové lišty nebo konec zatížit balíky slámy,zeminou nebo jiným vhodným materiálem. Při zakrývání silážních žlabů nebo hromad bezpodmínečně použijeme mikrotenovou těsnící plachtu a zakryjeme krycí plachtou. Plachty vždy zatížíme vhodnými prostředky, nejlépe pneumatikami z osobních automobilů (pozor aby nevyčnívaly ocelové dráty z kordu riziko poškození plachty a znehodnocení senáže) nebo různých vyřazených gumových pásů. Použití různých osevů vrchní vrstvy obilovinou, například žitem nebo ječmenem je snad již nevratnou minulostí. 3.2 Zařazení strojů do strojních linek Zařazení strojů do technologických linek je podmíněno především klíčovým článkem senážování zda budeme konzervovat píci uskladněnou do žlabu nebo vaku, nebo zda použijeme sklizně do balíků, jak kulatých tak hranatých. Pro všechny linky bez vlivu sklizňové koncovky mají stejný základ. Jedná se o sečení, ošetření pokosů a shrnování. Dále se linky liší. Jako první bude varianta slizně sklízecí řezačkou. Linka sestává ze sklízecí řezačky (samojízdné, nesené nebo přípojné), dostatečného množství odvozních prostředků a koncovky. Pokud budeme senážovat do silážního žlabu, pak musíme mít zařízení na vrstvení sklizené hmoty (nejčastěji čelní nakladač nebo manipulátor, modernější zařízení jsou rotační rozvrstvovače nesené na traktoru) a prostředku na dusání píce. Dříve se využívalo nákladních automobilů nebo jiných dostatečně hmotných dopravních prostředků, dnes se stále častěji setkáváme s pěchy z použitých 17

vagónových kol. druhou alternativou je konzervace zavadlé píce do plastových vaků. Zde odvozní prostředky vykládají píci na vhodné místo, odkud je nakladač dopraví do plnícího lisu. Výhodnější je ovšem použití vozů, které jsou schopny řezanku vyložit na příjmový dopravník plnícího lisu. Nedochází tak totiž ke znečištění píce a ušetříme nakladač, ale musíme mít více odvozců, neboť se značně prodlužuje délka vykládky. Druhá varianta je velice podobná technologii se sklízecí řezačkou. Sběr, řezání a dopravu nám však zajistí pouze jeden stroj. Z tohoto pohledu je tato varianta výhodnější, ale je potřeba mít dostatečný počet vozů, dle nutného denního výkonu. Výhodou je dobré rozvrstvení řezanky ve žlabu a pohodlné dávkování do plnícího lisu při senážování do vaku, obzvláště pokud použijeme vozy vybavené dávkovacími válci. Při sklizni zavadlé píce lisováním do balíku máme taktéž několik variant. Můžeme vyrábět balíky válcové nebo hranolovité. K tomu používáme vysokotlaké lisy, které mohou být vybaveny baličkou, nebo použijeme tyto zařízení odděleně. Pokud balení neprobíhá přímo na lisu můžeme se rozhodovat mezi variantou balení na pozemku po vytvoření balíku před odvozem nebo až na skladovacím místě. První varianta má výhodu v tom, že nejsme nuceni balíky okamžitě odvážet z pozemku na zabalení, takže je to linka organizačně jednodušší. Balení na místě skladování má ale výhodu v eliminaci rizika poškození obalového materiálu při přepravě a manipulaci s balíky. Na svoz můžeme použít samonakládací přepravníky, které nám dokážou balíky ukládat přímo do stohu, nebo linku s použitím nakladačů. Ty nám zajistí nakládku na poli na odvozní prostředky i uložení na místě skladování. Jednoduchý pohled řazení strojů do sklizňových linek nám znázorňuje následující schéma: 18

obr.1 : schéma materiálového toku volně ložených zavadlých pícnin při sklizni (Ing. Otakar Syrový, CSc. a kolektiv) obr. 2 : schéma materiálového toku lisovaných zavadlých pícnin při sklizni (Ing. Otakar Syrový, CSc. a kolektiv) 19

4 TECHNICKOEKONOMICKÉ PARAMETRY VYBRANÝCH STROJŮ 4.1 Sklízecí řezačka Typ : Claas Jaguar 850 Cena stroje: 6 310 tis kč Spotřeba: 39,3 l.hod -1 Výkon: 30 t.hod -1 Náklady: viz příloha č.1 4.2 Sběrací vůz Typ : Krone Titan 6/48 GL, allin Cena stroje: 873 tis kč Spotřeba: viz příloha č.2 Náklady: viz příloha č.2 4.3 Sběrací lis Typ : Krone KR 160 MINI-STOP Cena stroje: 686 tis kč Spotřeba: viz příloha č.3 Náklady: viz příloha č.3 20

4.4 Ostatní stroje Technickoekonomické parametry ostatních strojů, které jsme museli zahrnout do technologických linek, abychom mohli provést seriózní srovnávání, jsou uvedeny v přílohách. 5 METODIKA SLEDOVANÍ A VYHODNOCENÍ VYBRANÝCH PARAMETRŮ KLÍČOVÝCH PRVKŮ STROJNÍCH LINEK Nejprve musíme stanovit nutnou denní výkonnost senážní linky pro požadovaný objem senáže. Zjištěnou hodnotu porovnáme s agrotechnickými lhůtami pro senážování v daném výrobním typu. Zohlednit musíme druh pícniny její výnos a sušinu, pořadí seče, výrobní oblast, druh uskladnění, druh krmených zvířat a podobně. S ohledem na různorodost těchto faktorů si toto sjednotíme pro všechny linky. Budeme uvažovat senážování travních porostů v bramborářském výrobním typu. Jelikož nejvyšší výnos bývá zpravidla na první seči, budeme počítat 10 t.ha -1 senážované hmoty a pro něj nutný denní výkon senážní linky. Vzhledem ke srovnávání jednotlivých technologií bude uvažováno s délkou sklizňového období sedm dnů, což je považováno za mezní hodnotu, při silážování do žlabu. Cena nafty je stanovena pro náš případ 28 kč.l -1. Z hlediska sklizňové zralosti travních porostů je to taktéž vyhovující, ale částečně znevýhodňujeme linky, které nejsou závislé na rychlosti zakrytí sklízené hmoty, poněvadž se tak děje okamžitě při sklizni (vaky, lisy s baličkami). Nicméně ani u těchto systémů nemůžeme uvažovat o sklizni v délce například tři týdny nebo podobně, pokud se nám nejedná o extenzivní chovy krav bez tržní produkce mléka. Dalším krokem bude sestavení strojních linek pro senážování do silážního žlabu, do vaku, kulatých a hranatých balíků. Jelikož první část těchto linek je shodná pro všechny technologie (sečení, případné ošetření píce a shrnování) nebude s těmito operacemi dále počítáno. Velikost pozemku je v praxi vždy rozdílná, proto budeme uvažovat průměrnou výměru 5 hektarů, při délce pozemku 300m a svažitosti 5 stupňů. Povrch pozemků i komunikací při senážování je zpravidla suchý, dopravní vzdálenosti si stanovíme 0,5km po pozemku typu louka (senážujeme travní porosty), po polní cestě 21

1km a po asfaltové komunikaci 2, 5 a 10km. Pro tyto linky bude vypracováno hodnocení nákladovosti, kdy bude dle možností započítán i obalový a vazací materiál a hodnocení spotřeby. Výsledky by měly být prezentovány v nákladech a spotřebě na hektar, hodinu práce linky a tunu sklizené píce. Závěrem by mělo být porovnání vhodnosti jednotlivých linek při různé dopravní vzdálenosti senáže k uskladnění. 6 VYHODNOCENÍ KLÍČOVÉHO ČLÁNKU LINKY DLE METODIKY A STANOVENÍ PROVOZNÍCH NÁKLADŮ 6.1 Nutný denní výkon Dle daného zemědělského podniku a počtu a druhu (kategorií) jím chovaných hospodářských zvířat, krmné dávky a počtu krmných dní stanovíme roční potřebu senáže. Toto množství rozdělíme na jednotlivé seče, stanovíme jejich počet a termíny. Následně provedeme kontrolu osevního plánu, zda máme dostatečné množství osetých ploch. Vzhledem k tomu, že toto není předmětem této práce, nebudeme tomuto věnovat dále pozornost. Zaměříme se na stanovení potřebné denní výkonnosti pro již zjištěná množství. Stanovení nutné denní výkonnosti (dle Šrefl, 1981) odkud W d07 = U / D p D p = D k * k m kde : W d07 U D p D k k m nutná denní výkonnost sklízené množství počet dnů v nichž má proběhnout senážování kalendářní agrotechnická lhůta koeficient meteorologických vlivů 22

Vypracujeme tabulku a graf závislosti denní výkonnosti a počtu sklizňových dnů na požadavku vyrobeného množství. Tab. 1 : nutná denní výkonnost dle potřeby sklizené senáže a počtu možných dní U Dp 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 100 100 50 33 25 20 17 14 13 11 10 200 200 100 67 50 40 33 29 25 22 20 300 300 150 100 75 60 50 43 38 33 30 400 400 200 133 100 80 67 57 50 44 40 500 500 250 167 125 100 83 71 63 56 50 600 600 300 200 150 120 100 86 75 67 60 700 700 350 233 175 140 117 100 88 78 70 800 800 400 267 200 160 133 114 100 89 80 900 900 450 300 225 180 150 129 113 100 90 1000 1000 500 333 250 200 167 143 125 111 100 1100 1100 550 367 275 220 183 157 138 122 110 1200 1200 600 400 300 240 200 171 150 133 120 1300 1300 650 433 325 260 217 186 163 144 130 1400 1400 700 467 350 280 233 200 175 156 140 1500 1500 750 500 375 300 250 214 188 167 150 1600 1600 800 533 400 320 267 229 200 178 160 1700 1700 850 567 425 340 283 243 213 189 170 1800 1800 900 600 450 360 300 257 225 200 180 1900 1900 950 633 475 380 317 271 238 211 190 2000 2000 1000 667 500 400 333 286 250 222 200 23

2500 nutný denní výkon t/den 2000 1500 1000 500 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 počet sklizňových dní 100t 200t 300t 400t 500t 600t 700t 800t 900t 1000t 1100t 1200t 1300t 1400t 1500t 1600t 1700t 1800t 1900t 2000t obr. 3 : nutný denní výkon pro požadované množství Pro orientaci v tabulce a správné stanovení nutné denní výkonnosti senážní linky musíme zohlednit koeficient meteorologických vlivů. Vzhledem k tomu, že uvažujeme pro naše výpočty s první sečí v bramborářské výrobní oblasti, která by měla proběhnout u travních porostů do konce května, platí k m = 0,67 (dle Šrefl, 1981) pak D p = D k * k m pro například 7 dní platí D p = 4,69 z vypočítaných údajů vyplývá, že i pokud budeme senážovat sedm dnů (deset dní celkem), pak nám plně vystačí linka s denním výkonem pod 300t i pokud budeme sklízet na první seči celkem 2000t senáže. A takové množství by nám stačilo pro 200ks dojnic (dojnice o hmotnosti 500 kg spotřebuje zhruba 10 t senáže). Při třech sečích 24

bychom s takovouto linkou sklidili bez problémů asi 5000t senáže, což nám zajistí krmení pro asi 500ks dojnic, což je chov dnes pouze zřídka se vyskytující. Přitom jak bude uvedeno dále, tuto výkonnost nám zajistí i linka s lisem na válcové balíky. Jak vidět, typ strojní linky není pro většinu zemědělských podniků zabývajících se intenzivní výrobou mléka nebo výkrmu, limitujícím faktorem. Snad vyjme extra velkých podniků. 6.2 Sklízecí řezačka Strojní linku tvoří sklízecí řezačka jako klíčový prvek, odvozní prostředky a skladovací koncovka (čelní nakladač na silážním žlabu nebo plnící lis při výrobě do vaků), eventuelně dusací souprava při plnění žlabu. Pro modelový příklad použijeme stroje dle uvedených technickoekonomických parametrů.vzhledem k tomu, že uvažujeme podnik s intenzivní výrobou mléka, bude se zde vyrábět přibližně stejné množství kukuřičné siláže. K její výrobě použijeme tutéž řezačku. Při výkonnosti 30t.hod -1 v senáži a 50t.hod -1 v kukuřici a výrobě asi 2500t travní senáže a 3000t kukuřičné siláže představuje roční nasazení do 300 hodin. Následující tabulka a graf uvádějí závislost ročního nasazení stroje a výši provozních nákladů na hodinu: Tab. 2 : provozní náklady sklízecí řezačky při různém ročním využití (kč.h -1 ) (VÚZT, 2009) R o k roční nasazení (h) 100 200 300 400 500 1 7480 4796 4013 3712 3521 2 10345 6228 4968 4429 4094 3 11250 6681 5270 4655 4275 4 11665 6888 5408 4759 4358 5 11884 6998 5481 4813 4402 6 12005 7058 5521 4844 4426 7 10501 6306 5020 4468 4125 8 9355 5733 4638 4181 3896 9 8522 5316 4360 3973 3729 10 7855 4983 4138 3806 3596 25

14000 12000 náklady 10000 8000 6000 4000 100 200 300 400 500 2000 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 roky využívání obr. 4 : provozní náklady sklízecí řezačky při různém ročním využití (kč.h -1 ) - (VÚZT, 2009) následně : 300 h = 4138 kč.h -1 pak : 4138 / 30 = 138 Kč.t -1 Ke sklízecí řezačce ale musíme doplnit příslušný počet odvozních prostředků. Ten s dopravní vzdálenosti stoupá, přímo úměrně tomu jak klesá jejich výkonnost. V tabulce jsou udány výkonnosti, spotřeba nafty a náklady na tunu při různé vzdálenosti místa nakládky a vykládky: Tab. 3 : výkonnost linky řezačka dle dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) počet stroj vzdálenost spotřeba náklady výkonnost odvozců km l/t Kč/t t/hod pro 30t/h řezačka 3,5 1,44 138,00 30,00 řezačka 6,5 1,44 138,00 30,00 řezačka 11,5 1,44 138,00 30,00 odvozce 3,5 0,74 73,28 14,82 2,02 odvozce 6,5 1,05 108,65 9,84 3,05 odvozce 11,5 1,57 167,60 6,30 4,76 26

počet odvozních prostředků 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 3,5 6,5 11,5 dopravní vzdálenost při zachování výkonnosti řezačky 30 t/den obr. 5 : závislost výkonnosti linky na dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) výkonnost linky 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 3,5 6,5 11,5 dopravní vzdálenost při zachování počtu odvozních prostředků (2 ks) obr. 6 : závislost výkonnosti linky na dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) Koncovkou linky je rovnání a dusání ve žlabu nebo plnění velkoobjemových vaků. Vzhledem ke skutečnosti, že limitujícím prvkem pro námi zvolenou linku je řezačka a ne nakladač (což nemusí být pravda u vysoce výkonných řezaček), použijeme běžných fakturačních cen. Hodina práce čelního nakladače o hmotnosti 12 tun je asi 650kč.h -1. Při výkonnosti 30 t.h -1 pak náklad na tunu představuje 21,67 kč.t -1. pokud k dusání použijeme traktor s pěchovacími vagónovými koly, lze kalkulovat s 800 kč.h -1, což představuje 26,67 kč.t -1. 27

Potom celkově : Tab. 4 : nákladovost linky řezačka při plnění do žlabu dle dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) vzdálenost spotřeba spotřeba spotřeba náklady náklady náklady Stroj km l/t l/ha l/hod Kč/t Kč/ha Kč/hod Řezačka 3,5 1,44 14,40 43,20 138,00 1 380,00 4 140,00 Odvozce 3,5 0,74 7,42 11,00 73,28 732,80 1 086,13 nakladač 0,32 3,21 9,63 21,66 216,60 649,80 traktor s pěchem 0,50 5,00 15,00 26,67 266,70 800,10 Celkem 3,00 30,03 78,83 259,61 2 596,10 6 676,03 Řezačka 6,5 1,44 14,40 43,20 138,00 1 380,00 4 140,00 Odvozce 6,5 1,05 10,54 10,37 108,65 1 086,49 1 068,52 nakladač 0,32 3,21 9,63 21,66 216,60 649,80 traktor s pěchem 0,50 5,00 15,00 26,67 266,70 800,10 Celkem 3,32 33,15 78,20 294,98 2949,79 6658,42 Řezačka 11,5 1,44 14,40 43,20 138,00 1 380,00 4 140,00 Odvozce 11,5 1,57 15,74 9,92 167,60 1 657,95 1 056,04 nakladač 0,32 3,21 9,63 21,66 216,60 649,80 traktor s pěchem 0,50 5,00 15,00 26,67 266,70 800,10 Celkem 3,84 38,35 77,75 353,93 3521,25 6645,94 Do ceny není započítána krycí plachta a práce při zakrývání žlabu a při zatížení plachty. Vzhledem k tomu, že se jedná o hodnoty v řádu jednotek korun (2-5 kč) na tunu vyrobené senáže, nebudeme s touto položkou pracovat. rozdíl dle rozměrů žlabu, zásadní rozdíl dle různé skladovací výšky při zachování rozměrů žlabu. Pokud budeme uvažovat o silážování do vaku, pak je potřeba počítat s cenou plnění 150 kč.t -1 (ale i více) a obalovým materiálem v ceně jednoho vaku cca 15 tis. kč (při použití vaku se silnější folií) o objemu asi 100 t (pak 150 kč.t -1 ). 28

Potom celkově : Tab. 5 : nákladovost linky řezačka při plnění do vaku dle dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) Stroj vzdálenost km spotřeba l/t spotřeba l/ha spotřeba l/hod náklady Kč/t náklady Kč/ha náklady Kč/hod řezačka 3,5 1,44 14,40 43,20 138,00 1 380,00 4 140,00 odvozce 3,5 0,74 7,42 11,00 73,28 732,80 1 086,13 plnění 0,70 7,00 21,00 150,00 1 500,00 4 500,00 Vak 150,00 1 500,00 4 500,00 celkem 2,88 28,82 75,20 511,28 5 112,80 14 226,13 řezačka 6,5 1,44 14,40 43,20 138,00 1 380,00 4 140,00 odvozce 6,5 1,05 10,54 10,37 108,65 1 086,49 1 068,52 plnění 0,70 7,00 21,00 150,00 1 500,00 4 500,00 Vak 150,00 1 500,00 4 500,00 celkem 3,19 31,94 74,57 546,65 5466,49 14208,52 řezačka 11,5 1,44 14,40 43,20 138,00 1 380,00 4 140,00 odvozce 11,5 1,57 15,74 9,92 167,60 1 657,95 1 056,04 plnění 0,70 7,00 21,00 150,00 1 500,00 4 500,00 Vak 150,00 1 500,00 4 500,00 celkem 3,71 37,14 74,12 605,60 6037,95 14196,04 6.3 Sběrací vozy Sběrací vozy jsou zároveň klíčovým prvkem při použití této technologie. lze je využít jak pro silážování do žlabu, tak i do velkoobjemových vaků. Odvozní prostředky zde odpadají a skladovací koncovka je shodná jako u sklizně sklízecí řezačkou. Pro modelový příklad použijeme stroje dle uvedených technickoekonomických parametrů, vhodných pro tuto linku. Tuto technologii však nelze použít pro sklizeň silážní kukuřice, ale u moderních sběracích vozů ze zesílenou nosností lze tyto použít jako odvozní prostředky pro odvoz kukuřičné řezanky a samozřejmě pro sklizeň sena a 29

slámy, což nám snižuje jednotkové náklady, jak je znázorněno v následující tabulce a grafu : Tab. 6 : provozní náklady sběracího vozu při různém ročním využití (kč.h -1 ), (VÚZT, 2009) R o č n í n a s a z e n í R o k 100 200 300 400 500 1 990 589 460 398 362 2 1407 798 599 502 445 3 1539 864 643 535 472 4 1599 894 663 550 484 5 1631 910 674 558 490 6 1649 919 680 562 494 7 1430 809 607 508 450 8 1263 726 551 466 416 9 1141 665 510 436 392 10 1044 617 478 411 373 náklady 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 roky využívání 100 200 300 400 500 obr. 7 : provozní náklady sběracího vozu při různém ročním využití (kč.h -1 ), (VÚZT, 2009) 30

Pro konkrétní situaci musíme stanovit počet sběracích vozů a nebo musíme zvážit, zda nám bude stačit menší denní výkon při použití stejného množství vozů. Z praktického hlediska se vychází ze stálého počtu sběracích vozů, který musí být optimalizován již při výběru této sklizňové linky. Z tabulky a grafu je zřejmá závislost denní výkonnosti, spotřeby nafty a nákladu na tunu na vzdálenosti sklizňového a skladovacího místa: Tab. 7 : výkonnost linky sběrací vůz dle dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) počet sb. stroj vzdálenost spotřeba náklady výkonnost vozů pro km l/t Kč/t t/hod 30t/h sb.vůz 3,5 1,41 175,95 17,76 1,69 sb.vůz 6,5 1,88 254,68 11,99 2,50 sb.vůz 11,5 2,67 385,89 7,78 3,86 počet sběracích vozů 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 3,5 6,5 11,5 vzdálenost při zachování výkonnosti linky 30t/den obr. 8 : závislost počtu sběracích vozů na dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) 31

výkonnost linky 20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 3,5 6,5 11,5 dopravní vzdálenost při zachování počtu sběracích vozů (1 ks) obr. 9 : závislost výkonnosti linky na dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) Na základě těchto skutečností vypočteme nákladovost linky při silážování do žlabu a do vaku. Náklady na jednotlivé mechanizační prostředky a jejich výkonnosti zadáme stejné jako při sklizni sklízecí řezačkou. Potom celkově: Tab. 8 : nákladovost linky sběrací vůz při plnění do žlabu dle dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) vzdálenost spotřeba spotřeba spotřeba náklady náklady náklady stroj km l/t l/ha l/hod Kč/t Kč/ha Kč/hod sběr.vůz 3,5 1,41 14,13 25,09 175,95 1759,51 3124,38 nakladač 0,32 3,21 9,63 21,66 216,60 649,80 traktor s pěchem 0,50 5,00 15,00 26,67 266,70 800,10 celkem 2,23 22,34 49,72 224,28 2 242,81 4 574,28 sběr.vůz 6,5 1,88 18,83 22,58 254,68 2546,77 3054,16 nakladač 0,32 3,21 9,63 21,66 216,60 649,80 traktor s pěchem 0,50 5,00 15,00 26,67 266,70 800,10 celkem 2,70 27,04 47,21 303,01 3030,07 4504,06 sběr.vůz 11,5 2,67 26,67 20,75 385,89 3858,87 3002,87 nakladač 0,32 3,21 9,63 21,66 216,60 649,80 traktor s pěchem 0,50 5,00 15,00 26,67 266,70 800,10 celkem 3,49 34,88 45,38 434,22 4342,17 4452,77 32

Podobně jako u linky se sklízecí řezačkou není započítána krycí plachta a práce při zakrývání žlabu a při zatížení plachty. Při variantě sklizně do vaků vycházíme také z hodnot použitých pro linku se sklízecí řezačkou. Pak platí : Tab. 9 : nákladovost linky sběrací vůz při plnění do vaku dle dopravní vzdálenosti (Dopr09,VÚZT Praha, 2009) stroj vzdálenost km spotřeba l/t spotřeba l/ha spotřeba l/hod náklady Kč/t náklady Kč/ha náklady Kč/hod sběr.vůz 3,5 1,41 14,13 25,09 175,95 1759,51 3124,38 plnění 0,70 7,00 21,00 150,00 1 500,00 4 500,00 vak 150,00 1 500,00 4 500,00 celkem 2,11 21,13 46,09 475,95 4 759,51 12 124,38 sběr.vůz 6,5 1,88 18,83 22,58 254,68 2546,77 3054,16 plnění 0,70 7,00 21,00 150,00 1 500,00 4 500,00 vak 150,00 1 500,00 4 500,00 celkem 2,58 25,83 43,58 554,68 5546,77 12054,16 sběr.vůz 11,5 2,67 26,67 20,75 385,89 3858,87 3002,87 plnění 0,70 7,00 21,00 150,00 1 500,00 4 500,00 vak 150,00 1 500,00 4 500,00 celkem 3,37 33,67 41,75 685,89 6858,87 12002,87 6.4 Svinovací lisy Dalším klíčovým prvkem je svinovací lis. Ten může, ale nemusí být kombinován s baličkou vyrobených balíků. To ovlivňuje logistiku sklizně, kvalitu produktu a snižuje částečně náročnost na počet strojů v lince ( mimo samostatnou 33