Materiál byl vytvořen v rámci realizace projektu PERSPEKTIVA Partnerství pro rozvoj spolupráce Zlínského kraje, r. č. CZ.1.07/2.4.00/12.0080.

Materiál byl vytvořen v rámci realizace projektu PERSPEKTIVA Partnerství pro rozvoj spolupráce Zlínského kraje, r. č. CZ.1.07/2.4.00/12.0080.

Obsah 1. ÚVOD... 5 2. PŘEDSTAVENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ... 5 2.1 Průběh dotazníkového šetření... 5 2.2 Obsah dotazníkového šetření... 5 2.3 Představení respondentů... 6 3. STATISTICKÁ SUMARIZACE VÝSLEDKŮ... 10 3.1 Sekce SPOLUPRÁCE... 10 Míra spolupráce... 10 Spolupráce s jednotlivými fakultami... 10 Délka spolupráce... 10 Motivace ke spolupráci... 11 Hodnocení spolupráce... 11 Znalost možností spolupráce... 12 Konkrétní oblasti spolupráce... 12 Vhodné obory pro spolupráci... 13 Překážky spolupráce... 14 Spolupráce s jinými vysokými školami... 15 Diskusní panely, workshopy... 17 Spolupráce s UTB ve sdruženích... 18 Inovační vouchery... 19 3.2 Sekce STÁŽE STUDENTŮ... 20 Nabídka stáží ve firmách... 20 Obsahová náplň stáží... 21 Spokojenost firem se stážisty... 21 Firemní preference v oblasti stáží... 22 3.3 Sekce KOMUNIKACE... 24 Vnímání UTB ze strany firem... 24 Informace o UTB... 24 3.4 Sekce CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ... 26 Přístup firem k celoživotnímu vzdělávání... 26 Zájem o obory celoživotního vzdělávání UTB... 27 4. POZNATKY TAZATELŮ Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ... 29 5. SHRNUTÍ NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH VÝSLEDKŮ... 31 3

6. VYUŽITÍ ZÍSKANÝCH DAT A POZNATKŮ... 34 7. SEZNAM ZKRATEK... 37 4

1. ÚVOD Projekt Partnerství pro rozvoj spolupráce Zlínského kraje je realizován Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, Obchodní akademií Tomáše Bati a Vyšší odbornou školou ekonomickou Zlín, Krajskou hospodářskou komorou Zlínského kraje, Technologickým inovačním centrem a Zlínským krajem. Cílem projektu je především realizace aktivit se záměrem mapování, navazování a rozvíjení spolupráce mezi firmami, institucemi a Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně i jejími partnery a zvýšení vzájemné informovanosti a posílení komunikace a spolupráce mezi aplikačním, veřejným a akademickým sektorem. Hlavním cílem dotazníkového šetření realizovaného ve firmách Zlínského kraje bylo především zmapování možností pro spolupráci mezi firmami a Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně (i jejími partnery), získání nových podnětů, odhalení případných překážek a potenciálu pro zefektivnění či posílení stávající spolupráce a komunikace. 2. PŘEDSTAVENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ 2.1 PRŮBĚH DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Realizace dotazníkového šetření ve firmách Zlínského kraje probíhala od listopadu 2010 do června 2011. Osloveno bylo 120 firem, z nichž se dotazníkového šetření zúčastnilo 105. Samotnému šetření, které probíhalo formou osobních schůzek ve firmě s cílem vyplnění dotazníku, předcházelo telefonické oslovení vybraných firem. V některých případech předcházel telefonickému kontaktu e-mail s úvodním oslovením. Po projevení zájmu a telefonickém sjednání schůzky byl firmě (kontaktní osobě) zaslán na e-mail dotazník k prostudování. Délka jednotlivých osobních schůzek byla zpravidla 30 90 minut, průměrná doba šetření činila 45 minut. Schůzky se vždy účastnil zástupce projektu za Univerzitu Tomáše Bati (dále jen UTB), spolu se zástupcem obchodní hospodářské komory v daném okresu (Zlín, Vsetín, Kroměříž, Uherské Hradiště) či zástupcem Vyšší odborné školy ekonomické Zlín. Výjimečně se schůzky zúčastnil pouze zástupce UTB. Avšak ve všech 105 firmách byla UTB osobně zastoupena. 2.2 OBSAH DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Dotazník obsahoval celkem 26 otázek rozdělených do 4 sekcí: Spolupráce, Stáže studentů, Komunikace, Celoživotní vzdělávání. Sekce SPOLUPRÁCE obsahovala 14 otázek, které byly dále členěny na podotázky. Cílem bylo zjištění, zda firmy již spolupracují nebo dříve spolupracovaly s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, na jakých projektech či aktivitách, jaké spolupráce přinesla výsledky apod. Další část byla zaměřena na zjišťování, v jakých oblastech vidí firmy potenciál pro spolupráci nebo kde naopak pozorují překážky spolupráce. Další série podotázek byla věnována již zjišťování zájmu firem účastnit se různých aktivit, jako jsou workshopy či diskusní panely. Vzhledem k tomu, že partnery projektu Perspektiva jsou mimo jiné i Krajská hospodářská komora Zlínského kraje, Vyšší odborná škola ekonomická Zlín a Zlínský kraj, byly součástí dotazníku také otázky týkající se spolupráce s těmito institucemi. Sekce STÁŽE STUDENTŮ zkoumala 4 otázkami postoj firem ke studentským praxím a stážím. Zda je firmy podporují, jak často jsou realizovány, jaká bývá obvyklá náplň práce stážistů, jaká je obecná 5

spokojenost s prací stážistů, jaká jsou pozitivní či negativní očekávání firem od studentů. Druhá skupina otázek byla zaměřena na zjišťování, zda mají firmy zájem o stážistu z Univerzity Tomáš Bati ve Zlíně či Vyšší odborné školy ekonomické Zlín, na jak dlouho jsou ochotni studenta do firmy přijmout a z jakého oboru by stážistu preferovali. Sekce KOMUNIKACE byla složena z 6 otázek. Cílem bylo zjištění, jak firmy vnímají Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně v oblasti kvality vzdělání, kvality vědy a výzkumu, absolventů, spolupráce s firmami/institucemi. Dále bylo snahou zjistit, jak se k firmám aktuálně dostávají informace o UTB, jaké informace by je zajímaly v budoucnu (nabídky spolupráce, workshopy a konference, vzdělávací semináře, stáže studentů) a jaké komunikační kanály považují za nejefektivnější k získávání těchto informací. Zaznamenána byla rovněž kontaktní osoba z firmy, se kterou je možné komunikovat a které je možné předávat informace ze strany univerzity. Sekce CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ mapovala 2 otázkami, zda firma vzdělává své zaměstnance, případně jakou formou a v jakých oblastech. Druhá otázka se pak zabývala zájem firem o kurzy celoživotního vzdělávání realizované UTB. 2.3 PŘEDSTAVENÍ RESPONDENTŮ Vzorek firem, účastnících se výběrového šetření v rámci projektu PERSPEKTIVA, odpovídal téměř přesně optimálnímu vzorku, který byl definován v metodice. Vzorek firem v rámci šetření byl doplněn o 5 firem navíc a minimální odchylky z hlediska geografického a oborového jsou v řádu jednotek firem (max. 4% oproti optimálnímu vzorku). Lze tedy říci, že dotazníkové šetření bylo provedeno korektně dle metodiky a získaná data jsou relevantní a vyhodnotitelná s využitím pro další účely. V regionálním členění kopírují podíly respondentů z jednotlivých okresů Zlínského kraje rozložení identifikovaných významných firem v těchto okresech s tím, že nejvíce respondentů (40 %) je z okresu Zlín a nejméně z okresu Kroměříž (přes 15 %). Podrobnější informace jsou v níže uvedeném grafu 1. Záměrem bylo provést šetření zejména ve významnějších firmách ve Zlínském kraji, které mají vyšší inovační potenciál a potenciál spolupráce s UTB ve Zlíně. Proto byl kladen při výběru vzorku důraz zejména na firmy s vyšším počtem pracovníků, firmy z průmyslového sektoru a takové, u nichž jsou známy jejich inovační aktivity (firmy z žebříčku Štiky českého businessu, firmy uváděné v Technologickém profilu ČR či příjemci dotací v oblasti inovace zejména OPPI). Důraz na průmyslově zaměřené firmy je patrný z hlediska rozložení oslovených firem, kdy firmy z průmyslových odvětví tvoří 74 % všech respondentů. Sekundární sektor, zahrnující všechny firmy zpracovatelského průmyslu, společně s firmami z odvětví výroby a rozvod energií a stavebnictví (sekce C F dle číselníku CZ-NACE), je zastoupen v rámci šetření 82 % respondentů. Primární sektor, tj. zemědělství, lesnictví, rybářství, těžba a dobývání (sekce A B dle číselníku CZ-NACE) je zastoupena pouze 1 respondentem (0,95 % z celkového vzorku) a terciární sektor (služby, tj. sekce G- U dle číselníku CZ-NACE) tvoří zbývajících cca 17 % respondentů. 6

Graf č. 1: Regionální členění respondentů Graf č. 2: Sektorové členění respondentů Při podrobnějším zkoumání zapojení podnikatelských subjektů z nejpočetnějšího sekundárního sektoru v rámci šetření je patrné, že nejvíce firem je z odvětví gumárenství a plastikářství (16 % respondentů), dále kovozpracujícího průmyslu (13 % respondentů) a elektrotechnického průmyslu (více než 11 % respondentů). Naopak nejnižší zastoupení mají ve vzorku oslovených firem subjekty z odvětví textilního a oděvního subjekty v oblasti výroby a rozvodu energií (shodně 1 respondent v každém odvětví). Graf č. 3: Odvětvové členění respondentů sekundárního sektoru Z hlediska velikostního rozložení respondentů převládají v rámci šetření spíše firmy střední velikostní kategorie (51 250 zaměstnanců), kterých je více než polovina vzorku. Zároveň je potvrzen také důraz na významné podnikatelské subjekty, tj. sektor velkých firem (více než 250 zaměstnanců), jejichž souhrnný počet přesahuje 7

31 %. Firmy do 50 pracovníků tvoří 18 % vzorku respondentů. Podrobné členění firem dle velikostních kategorií je uvedeno v grafu níže. Graf č. 4: Velikostní kategorie respondentů dle počtu pracovníků Při zkoumání historie fungování firem zapojených do šetření se jedná ve většině případů o firmy založené v období let 1990 1999 (více než 70 % firem). Téměř 23 % firem má historii delší a jedná se převážně o tradiční průmyslové podniky fungující na území Zlínského kraje (pod různými názvy) již v období komunistického režimu či před 2. světovou válkou (Baťa, TON, Slovácké strojírny, Barum Continental, Fatra, Česká zbrojovka apod.). Pouze necelých 6 % oslovených firem vzniklo v posledním desetiletí (od roku 2000 do současnosti). Graf č. 5: Historie vzniku podnikatelských subjektů v rámci šetření Zaměření na firmy s inovačním potenciálem v rámci šetření také znamená oslovit spíše subjekty, které mohou reálně rozhodovat o inovačních aktivitách, což v mnoha případech souvisí s vlastnictvím dané firmy. Téměř tři čtvrtiny oslovených firem mají nulový anebo menšinový podíl zahraničního vlastníka. Firem s nadpolovičním podílem zahraničního vlastníka je v rámci šetření pouze 20 %. Graf č. 6: Podíl zahraničního vlastníka u respondentů 8

Bez ohledu na tuto vlastnickou strukturu je u firem zapojených v dotazníkovém šetření patrné zaměření nejen na domácí trh. Více než polovina respondentů působí na zahraničních trzích (ať již v rámci geograficky blízké Slovenské republiky, EU či celosvětově). Působnost pouze v rámci ČR uvedlo 18 % firem a stejné procento působí pouze na úrovni Zlínského kraje. Více než 10 % respondentů se však k této otázce nevyjádřilo. Graf č. 7: Teritoria působnosti respondentů Kromě působení na zahraničních trzích je zajímavé také sledovat konkrétní podíly exportu na tržbách u jednotlivých firem. Z odpovědí na tento dotaz vyplynulo, že firmy účastnící se průzkumu jsou sice exportně zaměřené, avšak ne výrazně. Firem, které vůbec nevyváží, je v rámci vzorku 14 %, u dalších 30 % firem tvoří vývoz do 30 % tržeb, a firem s podílem exportu převyšujícím 70 % na tržbách je pouze 12 %. Graf č. 8: Podíl exportu na tržbách u respondentů 9

3. STATISTICKÁ SUMARIZACE VÝSLEDKŮ 3.1 SEKCE SPOLUPRÁCE Míra spolupráce Míra spolupráce podnikatelských subjektů ve Zlínském kraji s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně (dále jen UTB ve Zlíně ) je poměrně vysoká. Nějakým způsobem spolupracuje a uvažuje o další spolupráci s touto univerzitou téměř dvě třetiny oslovených podnikatelských subjektů (61 %). Téměř 29 % oslovených respondentů s UTB ve Zlíně sice nespolupracuje, ale o spolupráci uvažuje a pouze 8 % oslovených respondentů nevidí vhodnou oblast pro spolupráci. Spolupráce s jednotlivými fakultami Z hlediska jednotlivých fakult, s nimiž podnikatelské subjekty spolupracují, je nejvíce případů spolupráce (téměř 44 % oslovených firem) zaznamenáno s FAME, poté s FT (přes 31 %), naopak žádný z oslovených podnikatelských subjektů nespolupracuje s FHS. Graf č. 9: Spolupráce firem s jednotlivými fakultami UTB ve Zlíně Nejčastější spolupráce je mezi firmou a 1 fakultou (institutem) UTB ve Zlíně. Jedná se o 26 % všech oslovených firem. U dalších 25 % oslovených firem je zaznamenána spolupráce se 2 fakultami (či fakultou a institutem). Nejčastěji se jedná o kombinace FAME + FT či FAME + FMK. Se 3 fakultami (či fakultou a institutem) spolupracuje 10 % oslovených firem, a to v nejčastěji v kombinaci FAME + FT + FMK, FAME + FT + FAI či FAME + FAI + FMK. Se 4 fakultami spolupracuje 2 % oslovených firem a s 4 fakultami a institutem (UNI) spolupracuje 1 % oslovených firem. Délka spolupráce Oslovené firmy v převážné většině nespolupracují pouze nárazově (nárazově pouze 3 % firem), ale spíše dlouhodoběji. Nejčastěji uváděly oslovené firmy délku spolupráce s UTB v trvání 4 až 6 let (13 % firem). 10

Graf č. 10: Délka spolupráce firem s UTB ve Zlíně Motivace ke spolupráci Pro 26 % oslovených firem je motivací ke spolupráci s UTB řešení jejich VaV potřeb, pro 14 % oslovených firem je to oblast stáží, praxe studentů, bakalářských či diplomových prací. 5 % firem je motivováno ke spolupráci v případě, že jsou osloveni přímo UTB nebo v případě, že potřebují řešit vlastní politiku zaměstnanosti. Dalšími důvody, proč jsou firmy motivovány s UTB spolupracovat, jsou společenská odpovědnost, spolupráce v rámci klastru, regionální blízkost, zviditelnění firmy apod. 15 % oslovených firem již s UTB spolupracovalo na bakalářských/diplomových pracích a stážích, 10 % oslovených firem si otestovalo spolupráci s UTB na 1-2 projektech (aktivitách), na 3-4 projektech spolupracovalo s UTB 9 % oslovených firem, 8 % oslovených firem má zkušenosti s 20 a více společnými projekty, 7 % oslovených firem spolupracovalo společně s UTB na 5-9 projektech, 6 % oslovených firem má zkušenosti s 10-19 společnými projekty a 1 % oslovených firem spolupracovalo s UTB nárazově. Výše zmíněné společné projekty (aktivity) byly dle 9 % oslovených firem podpořeny veřejnými dotacemi, z toho 7 % neuvedlo konkrétní dotační titul a 2 % oslovených firem uvedlo dotace OPPP/OPPI (1 %) a OPVK (1%). Hodnocení spolupráce Za plně úspěšnou považuje dosavadní spolupráci 36 % oslovených firem, 13% oslovených firem hodnotí spolupráci za částečně úspěšnou, pouze 2 % oslovených firem hodnotilo spolupráci s UTB negativně. 49 % oslovených firem spolupráci neohodnotilo. Co se týká konkrétních přínosů spolupráce firmy s UTB, pak 11 % oslovených firem hodnotilo přínosy zejména v oblasti inovací (nové postupy), 10 % oslovených firem označilo oblast lidských zdrojů, pro 3 % oslovených firem byla přínosnou zejména nově nabytá znalost nových trendů, pro 2 % oslovených firem bylo největším přínosem získání vazby na UTB a 6 % oslovených firem vyhodnotilo 11

spolupráci s UTB jako přínosnou zejména v oblastech reklamy, zviditelnění firmy, propojení s dalšími firmami, participace na přípravě odborných publikací apod. Převážná většina oslovených firem (84 %) nedefinovala žádné překážky či problémy ve spolupráci s UTB. Znalost možností spolupráce Pro navázání spolupráce firmy s Univerzitou a její úspěšný rozvoj se předpokládá znalost aktuální nabídky služeb UTB, přičemž plně zná nabídku aktuálních služeb UTB ve Zlíně pouze 14 % oslovených firem, naopak nabídku nezná 50 % oslovených firem, protože tyto informace nevyhledávaly (47 %) nebo pro ně byly tyto informace nedostupné (3 %). Graf č. 11: Znalost aktuální nabídky služeb UTB ve Zlíně Konkrétní oblasti spolupráce Nejvíce oslovené firmy spolupracují s UTB v oblasti řešení svých potřeb formou diplomových a disertačních prací (43 %), v oblasti podpory studentů formou mentoringu, odborných stáží, stipendií (35 %) a jako přednášející v rámci přednášek a workshopů UTB (15 %). 57 % oslovených firem by rádo spolupracovalo na projektech čerpajících dotace z národních či mezinárodních grantů a v oblasti vzdělávání svých zaměstnanců, 51 % firem by rádo využilo odborné poradenství při řešení svých projektů a 42 % firem by s UTB rádo spolupracovalo na měření a testování svých výrobků v laboratořích UTB. Naopak 70 % oslovených firem nemá zájem o spolupráci v oblasti ochrany duševního vlastnictví, o komercionalizaci výsledků výzkumu (67 %) a o členství v průmyslových, vědeckých a oborových radách (67 %). Další oblasti stávající spolupráce a zájem firem o oblasti budoucí spolupráce demonstruje následující graf. Graf č. 12: Možné oblasti spolupráce firem s UTB ve Zlíně 12

0% 20% 40% 60% 80% 100% Zakázkový vývoj prováděný VŠ Poradenství odborníků z VŠ při řešení našich projektů Měření a testování vlaboratořích VŠ Společné projekty čerpající dotace z národních či mezinárodních grantů Ochrana duševního vlastnictví Komercionalizace výsledků výzkumu transfer poptávané technologie z VŠ do průmyslu Zpracování odborných posudků, studií a analýz VŠ odborníky a týmy Vzdělávání našich zaměstnanců Přednášky či workshopy našich odborníků na univerzitě Řešení podnětů/potřeb firmy formou diplom., semestr. nebo disertačních prací Podpora studentů (mentoring, odborné stáže, stipendia, soutěže) Spolupráce při tvorbě studijních plánů a profilu absolventa Členství v průmyslových, vědeckých, oborových radách Jiné Firma spolupracuje Firma by ráda spolupracovala Oblast pro firmu není zajímavá Bez odpovědi Vhodné obory pro spolupráci Co se týká oblastí výuky a výzkumu a vývoje vhodných pro spolupráci firmy a UTB, nejvíce oslovených firem má zájem o oblast marketingu a managementu (59 %), marketingové komunikace (54 %) a výrobního inženýrství (44 %), žádná z firem naopak neprojevila zájem o spolupráci v oblasti pedagogických věd a zdravotnických studií. 13

Graf č. 13: Nejvhodnější oblasti výuky, výzkumu a vývoje pro spolupráci firmy s UTB Logistika, krizové řízení 28% Ochrana duševního vlastnictví 13% Pedagogické vědy a zdravotnická studia 0% Cizí jazyky Prostorový, produktový design, design obuvi a oděvů Animace, audiovize, vizuální tvorba, reklamní fotografie, grafický design Marketingové komunikace (reklama ) 16% 19% 23% 54% Regionální rozvoj, veřejná správa 7% Právo, ekonomie 24% Účetnictví, finance 40% Management, marketing 59% Statistika, matematika 6% Průmyslové inženýrství a informační systémy 32% Informatika 23% Bezpečnostní inženýrství 10% Počítačové a komunikační systémy Automatizace, řídící technika, elektrotechnika Procesní řízení 29% 32% 33% Výrobní inženýrství 44% Fyzika a materiálové inženýrství 25% Chemie a technologie materiálů 38% Polymery 24% Potravinářství a biochemie 6% Překážky spolupráce 20 % oslovených firem je plně přesvědčeno o tom, že překážkou ve spolupráci firmy s UTB je především chybějící kontaktní osoba na UTB, firmy také cítí překážku v nedostupnosti či neúplnosti informací ze strany UTB. Naopak za nejmenší překážku považují oslovené firmy vzdálenost (70 % firem) a časovou nedostupnost a neochotu spolupráce ze strany UTB (67 % firem). 14

Tabulka č. 1: Překážky bránící ve spolupráci firem s UTB DEFINICE ROZHODNĚ ROZHODNĚ NEODPOVĚ SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NEVÍM PŘEKÁŽKY: ANO NE ZENO Neochota spolupráce ze strany UTB 0% 3% 14% 67% 14% 2% Nedostupné nebo neúplné informace aktuální nabídka, 13% 30% 18% 30% 7% 2% kontakty apod. Nevidíme přínos spolupráce 2% 13% 15% 58% 10% 2% Dohoda na finanční stránce spolupráce 1% 9% 25% 46% 18% 2% Nedostatečná nebo neodpovídající odbornost 1% 7% 12% 44% 33% 2% akademických pracovníků Nedostatečné soft skills a jazykové kompetence 2% 2% 15% 45% 34% 2% akademických pracovníků Problematika ochrany informací a 0% 9% 22% 54% 13% 2% patentování Chybějící kontaktní osoba nevíme na 20% 24% 15% 31% 8% 2% koho se obrátit Silné zaměření na základní výzkum 3% 13% 16% 43% 23% 2% Administrativní náročnost navázání 4% 10% 19% 43% 23% 2% spolupráce Nepružné jednání ze strany UTB 8% 8% 10% 40% 33% 2% Vzdálenost a časová nedostupnost UTB 1% 5% 12% 70% 10% 2% Jiné 3% 0% 2% 8% 27% 61% 92 % oslovených firem se nesetkalo s odmítnutím spolupráce ze strany UTB, zbývajících 8 % oslovených firem bylo odmítnuto pro neschopnost poradit, pro chybějící certifikace na straně UTB, nedostatečnou odbornost, finanční nároky, pracovní vytížení či kvůli nedořešené komunikaci. Spolupráce s jinými vysokými školami Vzhledem ke skutečnosti, že Zlínský kraj sousedí s Jihomoravským a Moravskoslezským krajem, kde je velice silné akademické zázemí, spolupracuje 64 % oslovených firem i s dalšími níže uvedenými univerzitami. 15

Graf č. 14: Spolupráce firem s ostatními univerzitami Univezita v Žilině VŠ Nitra Slovenská univerzita Vysoká škola ekonomie a managementu Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Vojenská akademie Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně Masarykova univerzita v Brně EPI Kunovice Slezská univerzita v Opavě VOŠE Zlín Univerzita v zahraničí (mimo SR) TU Košice Západočeská univerzita v Plzni VŠ hotelová Praha Univerzita v Bratislavě Vysoká škola umělěcko-průmyslová v Praze Mendelova univerzita v Brně VŠE Praha UP Olomouc VŠ textilní Liberec VŠCHT Praha VŠCHT Pardubice ČVUT Praha VŠB TU Ostrava VÚT Brno 0% 4% 8% 12% 16% 20% 24% 28% 32% Spolupráce oslovených firem s ostatními univerzitami se týká následujících oblastí: Oblast spolupráce procentní vyjádření VaV, měření, testování bez uvedení oboru 13 % BP/DP, konzultace, oponentury 10 % strojírenství 8 % oblast fyziky a chemie, materiálového inženýrství, testování výbušnin 7 % elektrotechnika 4 % design 2 % ekonomika, management firmy 2 % energetika a vodohospodářství 2 % přednášky na univerzitách, nabídka stáží a pracovních příležitostí 2 % stavebnictví 2 % IT 1 % kovoobrábění 1 % nanotechnologie 1 % plastikářství 1 % sociologické výzkumy 1 % 16

zemědělství 1 % bez spolupráce 44 % 92 % oslovených firem neuvažuje v nejbližší době o spolupráci s jinou univerzitou, pouze 3 % spolupráci v případě potřeby připouští a dalších 5 % oslovených firem uvažuje o konkrétní spolupráci s VUT Brno, VŠB-TU Ostrava a TU v Liberci, přičemž by se jednalo o spolupráci v oblasti strojírenství, stavebnictví, kamerových systémů a konstruktérství. Diskusní panely, workshopy V případě, že by UTB ve Zlíně pořádalo diskusní panely, workshopy apod. zaměřené právě na spolupráci UTB a firem, mělo by o tyto akce zájem 82 % oslovených firem, z toho 74 % v roli posluchače a 26 % v roli lektora či diskutujícího. Graf č. 15: Témata diskusních panelů zajímavá pro firmy Nejvíce přitažlivými jsou pro oslovené firmy témata odborná (55 % firem), naopak nejméně zajímavým je pro ně problematika duševního vlastnictví (79 % firem). Kromě témat uvedených v předchozím grafu dále oslovené firmy uváděly zájem o témata z oblasti designu oděvů, marketingu, managementu, aplikovaného výzkumu a témata týkající se studijních oborů, přednášek a stáží ve firmě. Nejvíce oslovených firem by preferovalo čtvrtletní frekvenci diskusních panelů a workshopů (39 %), poté pololetní frekvenci (28 %). Roční frekvence je vyhovující pro 8 % oslovených firem a měsíčně by bylo ochotno se scházet 5 % firem. Některé firmy uvedly jinou frekvenci (individuálně, dvouměsíční interval anebo nejméně jednou ročně). Dále byl s oslovenými firmami diskutován jejich zájem o témata týkající se rozvoje inovačního potenciálu Zlínského kraje či přípravy jeho strategických rozvojových dokumentů a témata strategických dokumentů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. 17

Graf č. 16: Zájem firem o diskusi nad strategickými dokumenty ZK a UTB ve Zlíně 56 % oslovených firem má ve vyšší či nižší míře zájem o diskusi nad tématy týkající se inovačního rozvoje a strategických dokumentů ZK, v případě diskuze nad strategickými dokumenty UTB ve Zlíně je to pouze 35 % oslovených firem. Spolupráce s UTB ve sdruženích V dnešní době se pozornost firem ve stále větší míře upírá také směrem k různým partnerstvím a sdružením jako jsou klastry, oborové asociace, hospodářské komory apod., což dokazují také oslovené firmy, které jsou v převážné většině (80 %) členy nějakého takového sdružení. Na otázku, zda je v daném klastru/asociaci/sdružení atd. zapojena také UTB, odpovědělo kladně 28 % firem. Záporná odpověď byla získána od 26 % firem a zbývajících 46 % firem si není vědomo anebo neví, zda se UTB účastní takové spolupráce. Převážná většina oslovených firem (85 %) je však přesvědčena o tom, že univerzity by se měly do klastrů/asociací/sdružení zapojovat s cílem podporovat svou spolupráci s podniky. Hlavními důvody jsou dle názoru firem obecně propojení teorie s praxí, vzájemná informovanost, lidský a vědomostní potenciál univerzity, provádění výzkumu a řešení problémů pro potřeby firmy. 18

Graf č. 17: Důvody zapojení UTB ve Zlíně do sdružení pohledem firmy Inovační vouchery Jedním z nástrojů, který v současnosti připravuje Zlínský kraj na podporu spolupráce firem s VaV institucemi je inovační voucher ve formě jednorázové dotace na nákup znalostí, výsledků vědy, zakázkového výzkumu apod. Z tohoto důvodu byla do dotazníku zařazena také otázka týkající se využití tohoto dotačního nástroje. Vzhledem k tomu, že tento nástroj se v době dotazníkového šetření ve Zlínském kraji teprve připravoval a neproběhla k němu komunikace vůči podnikatelským subjektům, je nasnadě, že 76 % oslovených firem zatím s tímto nástrojem obeznámeno nebylo, avšak uvítalo by jej 72 % oslovených firem. 16 % oslovených firem by o tento nástroj zájem nemělo. Ti, kteří o inovačních voucherech věděli, měli převážně informace z jiných regionů, kde nástroj funguje (zejména Jihomoravský kraj). 19

3.2 SEKCE STÁŽE STUDENTŮ Nabídka stáží ve firmách Ochota firem nabídnout praxi či stáž vysokoškolskému studentovi je poměrně vysoká, což dokazuje skutečnost, že tak v minulosti učinilo již 68 % oslovených firem. 30 % oslovených firem realizuje stáž 1x ročně tj. každoročně, 11 % firem realizuje stáž ve své firmě dle jejích aktuálních potřeb. Graf č. 18: Frekvence stáží ve firmách O tom, že firma realizuje praxi či stáž více než jednou svědčí i skutečnost, že 1 či 2 studenty ve své firmě umístilo 9 % oslovených firem, zatímco 6 až 10 studentů našlo uplatnění své stáže u 20 % oslovených firem. Graf č. 19: Počet stáží realizovaných ve firmách 20

Obsahová náplň stáží Nejvíce stážistů v rámci své stáže pracovalo na konkrétním úkolu zadaném firmou (14 %), naopak pouze 3 % stážistů se podílelo na vývojové a laboratorní činnosti firmy. Tabulka č. 2: Náplň práce stážistů ve firmách Náplň práce procentní vyjádření Bez odpovědi 36 % konkrétní úkol zadaný firmou 14 % výpomoc v oblasti administrativy 9 % výpomoc v oblasti ekonomiky 9 % primárně zpracování BP / DP 8 % kolečko v rámci firmy 7 % výpomoc či úkol v oblasti marketingu 6 % odborná výpomoc (v oblasti chemie, stavebnictví či nespecifikováno) 5 % další výpomoc (balení) či nespecifikováno 5 % vývojové úkoly a laboratorní činnost 3 % Téměř polovina oslovených firem (45 %) uvedla, že stážisté získali na základě realizované stáže v dané firmě stálé zaměstnání. Spokojenost firem se stážisty Nejčastěji ohodnotily oslovené firmy spokojenost se stážisty ve své firmě na úrovni 80 %. Plně bylo s realizovanými stážemi spokojeno 7 % firem, plně nespokojena nebyla žádná z oslovených firem. Při použití váženého průměru dosahuje spokojenost firem se stážisty průměrné hodnoty 74 %. 13 % oslovených firem očekává, že jim stážisté přinesou do firmy jiný pohled na její fungování, 12 % firem očekává od stážistů splnění konkrétního úkolu a 9 % firem využívá stáže studentů za účelem nalezení nového budoucího zaměstnance. 21

Graf č. 20: Hodnocení spokojenosti firem se stážisty Firemní preference v oblasti stáží Pokud by oslovené firmy dostaly nabídku na bezplatné umístění stážisty z UTB či VOŠE, využilo by ji 82 % firem, přičemž největší zájem by byl o stáže v délce trvání 4 až 8 týdnů. Graf č. 21: Preferovaná délka stáže z pohledu firem Nejvíce firem se zajímá o stáže studentů z oblasti managementu a marketingu (52 %), marketingových komunikací (48 %) a výrobního inženýrství (36 %). Nejméně firem pak hledá stážisty z oblasti pedagogických věd a zdravotnických studií (91 % záporných odpovědí) a z oblasti matematiky a statistiky (88 % záporných odpovědí). 22

Graf č. 22: Zájem firem o stážisty z vybraných oblastí 23

3.3 SEKCE KOMUNIKACE Vnímání UTB ze strany firem Aktivní komunikace UTB s firmami a její způsob jsou velmi důležité pro vnímání UTB jako celku i jako možného partnera pro spolupráci a ovlivňují tak ochotu firmy s UTB spolupracovat. Oslovené firmy hodnotily kvalitu spolupráce, absolventů, vědy a výzkumu a vzdělání známkou 1 až 5 (1 - pozitivní, 5 - negativní), přičemž u všech hodnocených oblastí se nejvíce firem shodlo na známce 2. Graf č. 23: Vnímání UTB jako celku ze strany firem Informace o UTB K 47 % oslovených firem se informace o UTB ve Zlíně dostávají prostřednictvím médií (tisk, rádio, televize, internet) a osobních kontaktů na zaměstnance UTB, ovšem aktivně vyhledává informace na webových stránkách UTB jen 20 % firem. Dalším informačním zdrojem jsou sdružení jako klastr/hospodářská komora aj. a studenti či absolventi UTB. 24

Graf č. 24: Způsoby komunikace UTB směrem k firmám Převážná většina oslovených firem (91 %) má zájem především o informace týkající se konkrétní cílené nabídky spolupráce dle jejich oboru, obecně se však dá říci, že firmy projevily velký zájem ve všech dotazovaných oblastech (viz následující graf). Graf č. 25: Zájem firem o informace ze strany UTB ve Zlíně O aktuálních možnostech spolupráce by 90 % oslovených firem chtělo být informováno prostřednictvím e-mailu, nízký zájem projevily firmy naopak o tištěné bulletiny, letáky a sociální sítě. 25

Graf č. 26: Preferovaný způsob získání informací o možnostech spolupráce s UTB 94 % oslovených firem má také zájem být zařazeno do databáze firem, které spolupracují či mají zájem spolupracovat s UTB ve Zlíně. Tato databáze bude dostupná na webových stránkách projektu Perspektiva. 3.4 SEKCE CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Přístup firem k celoživotnímu vzdělávání Vzdělávání svých zaměstnanců věnuje pozornost 92 % oslovených firem, z toho 76 % má ve své společnosti nastaven plán vzdělávání, zbývajících 24 % vzdělává své zaměstnance nahodile dle aktuálních nabídek vzdělávacích institucí. Nejvíce oslovených firem využívá a má v plánu využívat odborné oborové vzdělávání. Ve svých vzdělávacích plánech má 12 % oslovených firem dále specifikováno i vzdělávání v oblasti obchodních a manažerských dovedností a soft skills a povinné vzdělávání uložené zákonem. Graf č. 27: Plánované oblasti vzdělávání zaměstnanců firem 26

Zájem o obory celoživotního vzdělávání UTB Pokud by si oslovené firmy měly vybrat z konkrétní nabídky celoživotního vzdělávání UTB, největší zájem by byl o vzdělávání v oblasti managementu a marketingu (56 % firem), marketingových komunikací (48 % firem), účetnictví a financí (39 %). Naopak nejméně žádané oblasti vzdělávání jsou pedagogické vědy a zdravotnická studia (95 % firem) a regionální rozvoj (90 % firem). 27

Graf č. 28: Zájem firem o celoživotní vzdělávání UTB ve Zlíně 28

4. POZNATKY TAZATELŮ Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Celkové dojmy tazatelů z dotazníkového šetření byly velmi pozitivní. Setkání se zástupci firem byla hodnocena pozitivně, ceněna byla i otevřenost zástupců firem při diskusi. Ve společném vyplňování dotazníku (26 otázek, 7 stran) nebyl spatřován problém v jeho délce ani obsahu. Občas však musely být objasňovány termíny v akademické obci zaběhlé, např. celoživotní vzdělávání, zkratka VaV apod. Jako jeden ze zásadních faktorů, který přispěl k úspěšnosti dotazníkového šetření (105 zúčastněných firem ze 120 oslovených) bylo doporučení ze strany zástupců okresních hospodářských komor směrem firmám, aby se šetření zúčastnily. Významnou roli hrálo i telefonické představení dotazníkového šetření při oslovování ze strany UTB. Firmám byla při telefonickém kontaktu nejprve představena možnost diskuse v otázkách spolupráce UTB a následně společné vyplnění dotazníku formou strukturovaného rozhovoru. Celkový dojem z toho, jak firmy reagovaly na samotný proces dotazování v rámci osobní schůzky, hodnotí tazatelé rovněž pozitivně. Samotné šetření bylo pojato směrem k firmám i informačně, aby se o fakultách UTB a jejich aktivitách i co nejvíce dozvěděly a čas strávený diskusí u vyplňování dotazníku byl přínosným pro všechny zúčastněné. Ze strany většiny firem byl pociťován zájem o tyto informace. Ve větších firmách s velkým potenciálem spolupráce (dle již započaté spolupráce či dle jejího zaměření odpovídajícího odbornému profilu UTB) často diskuse trvala i 90 min a byly zároveň předjednány konkrétní podněty pro spolupráci. Z hlediska informovanosti firem o nabídce spolupráce či činnosti UTB je situace vnímána následovně. Všichni respondenti se zájmem uvedli, že by byli rádi informováni o dění na UTB, o zajímavostech a prostoru pro spolupráci. Většina respondentů informace o UTB sama nevyhledávala, vítá je v přehledné formě zasílané přímo z UTB či dostupné na jednom přehledném místě (většinou web). Aktivní neinformovanost UTB směrem k firmám má za následek, že řada firem ve Zlínském kraji nemá povědomí o všech fakultách. Případný zájem firmy se soustředí na fakultu, se kterou již spolupráci zahájila. V takovém případě většinou firma nechtěla hodnotit UTB jako celek, neboť její povědomí o univerzitě je zúženo díky poznatkům pouze z příslušné fakulty. Při diskusi o možnostech spolupráce byly ze strany tazatelů prezentovány i úspěšné dosavadní příklady spolupráce mezi UTB a firmami. To se soudě dle naslouchání a dotazování ze strany zástupů firem jevilo jako motivační a vedlo k zamyšlení nad spoluprácí v hlavním oboru firmy ale i v jiných oblastech (např. stavební firma i za absence stavební fakulty může spolupracovat v oblasti procesního inženýrství, marketingu, logistiky apod.). Firmy vítají podrobnější diskusi ke spolupráci nad konkrétní nabídkou jak ze strany firmy či UTB. V případě, že se diskuse vyvíjela směrem, že firma neshledávala potenciál pro spolupráci s UTB, byli tazatelem z UTB představeny možné modely a příklady spolupráce např. v rovině studentských prací či stáží, workshopů apod. Firmy si často neuvědomovaly šíři spektra možné spolupráce, že se vždy nemusí jednat přímo o aplikovaný výzkum či zakázky ryze průmyslového charakteru (míněno např. testování, měření apod.) Při diskusi, zda-li existují problémy či bariéry v otázce spolupráce (ať už realizované či budoucí), byla většina firem zpočátku zdrženlivější, většinou se však podařilo rozvést diskusi na toto téma, která vedla k zodpovězení dílčích podotázek. Celkový dojem z této oblasti dotazování je, že UTB ve Zlíně není vnímána jako primární obchodní partner, je zde tedy notný potenciál pro zahájení jednání. Značnou konkurenci znamená pro UTB technické zaměření konkurenčních univerzit Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, či Vysokého učení technického v Brně. Nebezpečím pro cílenou propagaci spolupráce je schopnost pružné reakce ze strany akademických a vědeckovýzkumných pracovníků v kontextu časových možností dle akademického roku (omezené časové kapacity na začátku a konci akademického roku, omezené personální kapacity dílčích ústavů řešení dlouhodobých úkolů apod.). 29

Ze strany jsou jakékoliv prostředky podpory spolupráce na finanční bázi. Jako forma spolupráce jsou vnímány i stáže studentů. Často však zazníval názor v přínosu stáží. Firma je ochotna investovat čas svých zaměstnanců při zaučování studenta či jeho úkolování, většinou však pouze za předpokladu výchovy potenciálního zaměstnance či dlouhodobého stážisty (např. půlroční stáž). 30

5. SHRNUTÍ NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH VÝSLEDKŮ Nejdůležitější závěry vyplývající z dotazníkového šetření jsou pro jednotlivé sekce shrnuty v následujících výčtech: Sekce SPOLUPRÁCE míra spolupráce oslovených podnikatelských subjektů ve Zlínském kraji s UTB ve Zlíně je poměrně vysoká. Ze strany oslovených podnikatelských subjektů je deklarován zájem o spolupráci, pouze 8 % oslovených firem nevidí vhodnou oblast pro spolupráci. Firmy nejčastěji spolupracují s FAME a FT, naopak s FHS nebyl zaznamenán během šetření konkrétní případ spolupráce. Tradice spolupráce souvisí s historií UTB ve Zlíně, ale také historií oslovených respondentů, nejvíce firem spolupráci s UTB zahájilo v období před cca 4 6 lety. Vzhledem k tomu, že byly v rámci šetření osloveny cíleně firmy s inovačním potenciálem, je více než čtvrtina respondentů motivována ke spolupráci potřebou řešení jejich VaV potřeb. Druhým nejčastějším důvodem spolupráce jsou diplomové a bakalářské práce a stáže studentů. Respondenti, kteří hodnotili spolupráci (51 % oslovených), ji ve většině případů považují za plně či částečně úspěšnou. Konkrétní přínosy spočívají zejména v nalézání nových postupů pro inovace a také v oblasti lidských zdrojů. Úplnou či částečnou znalost nabídky možností spolupráce UTB ve Zlíně vůči podnikatelskému sektoru deklarovala téměř polovina respondentů. Zbývající respondenti informace o možnostech spolupráce většinou cíleně nevyhledávali, pouze 3 % respondentů uvádí, že pro ně informace o možnostech spolupráce nejsou dostupné. Realizovaná spolupráce firem s UTB ve Zlíně se nejčastěji týká řešení potřeb firem formou diplomových či disertačních prací a různých forem podpor studentů (zejména stáže). Potenciální zájem ze strany firem byl identifikován v oblasti společných projektů čerpajících dotace z národních či mezinárodních grantů, v oblasti vzdělávání zaměstnanců firem a v oblasti odborného poradenství při řešení projektů firem. Mezi oblastmi spolupráce, které nejsou pro firmy zajímavé, je nejčastěji zmiňována ochrana duševního vlastnictví, transfer poptávaných technologií z UTB ve Zlíně do průmyslu a případné členství v průmyslových, vědeckých či oborových radách. Z hlediska vhodných oborů UTB ve Zlíně pro spolupráci s firmami je nejčastěji zmiňován marketing a management, marketingové komunikace a průmyslové inženýrství. Naopak pedagogické vědy a zdravotnická studia jsou oborem, u kterého žádný z respondentů nevyjádřil zájem o spolupráci. Jako překážku k navazování spolupráce firmy nejčastěji vnímají chybějící kontaktní osobu neví, na koho se mohou obrátit. Druhou nejčastější překážkou jsou nedostupné či neúplné informace, ale vzhledem k výše uvedené odpovědi na znalost nabídky UTB ve Zlíně se 1 nejedná o reálnou nedostupnost informací a kontaktní osoby, ale spíše o neznalost těchto dat z důvodu, že nebyly cíleně ze strany firem hledány. 1 dle názoru zpracovatelů dotazníkového šetření 31

Dle odpovědí respondentů nepatří mezi překážky spolupráce vzdálenost či časová nedostupnost UTB ve Zlíně a firmy se v drtivé většině případů nesetkali s neochotou spolupráce ze strany UTB ve Zlíně. Pouze 8 % respondentů bylo odmítnuto při žádosti o spolupráci, ale odmítnutí bylo z důvodu nedostatečné znalosti dané problematiky, chybějící certifikace na UTB, finančních nároků či pracovního vytížení konkrétních pracovníků UTB ve Zlíně. Kromě spolupráce s UTB ve Zlíně deklaruje téměř třetina respondentů také spolupráci s VUT v Brně. Dalšími vysokými školami, s nimiž spolupracuje více než 10 % oslovených firem, jsou VŠB-TU Ostrava a ČVUT Praha. Oblasti spolupráce jsou obdobné jako v případě spolupráce s UTB ve Zlíně, pouze obory se liší dle zaměření jednotlivých fakult těchto univerzit. O diskusní panely či workshopy za účasti firem a odborníků UTB ve Zlíně má zájem 82 % oslovených firem, nejčastěji se zaměřením na aktuální odborná témata či možnosti spolupráce. K těmto tématům jsou firmy ochotny se setkávat, nejlépe ve čtvrtletní či pololetní frekvenci. Velmi nízký zájem je o téma ochrany duševního vlastnictví, což potvrzuje výše uvedené odpovědi týkající se vhodných oblastí pro případnou spolupráci. Diskutovat o podobě strategických dokumentů UTB ve Zlíně firmy spíše nemají zájem téměř dvě třetiny respondentů se vyjádřilo tímto způsobem. Více firmy zajímají spíše otázky rozvoje Zlínského kraje, kde se v rámci této otázky nadpoloviční většina firem vyjádřila k účasti na diskusích pozitivně. Většina oslovených firem (80 %) je členem nějakého oborového sdružení, klastru či hospodářské komory a zároveň 85 % respondentů je přesvědčeno, že univerzity by měly být také členy těchto seskupení z důvodu propojení teorie s praxí, vzájemné informovanosti, lidského a vědomostního potenciálu univerzity a také z důvodu lepšího zaměření výzkumu směrem k potřebám firem. Při šetření byla také položena otázka na specifický nástroj podpory spolupráce inovační vouchery. Tři čtvrtiny respondentů tento nástroj v době provádění dotazníkového šetření z jiných regionů neznali, ale zároveň 72 % firem by takový nástroj uvítalo a pravděpodobně využilo. Sekce STÁŽE STUDENTŮ Více než dvě třetiny oslovených firem nabídly v minulosti praxi či stáž studentům vysoké školy, což znamená, že ochota firem spolupracovat s vysokými školami v této oblasti je poměrně vysoká. Téměř třetina firem nabízí stáže studentům každoročně, jinak jsou to spíše nárazové záležitosti, dle potřeb firem či na základě oslovení ze strany studentů. Z odpovědí firem je patrné, že nejčastěji umístily na stáži od 3 do 10 studentů a nejvíce stážistů pracuje na konkrétním úkolu zadaném firmou. Je otázkou, jak sofistikované a vázané na studijní zaměření studenta tyto úkoly jsou, protože další časté odpovědi se týkají spíše výpomoci než odborných činností a vývojových úkolů ve firmě. Téměř polovina respondentů však uvádí, že stážisté v této firmě později získali stálé zaměstnání. Spokojenost firem se stážisty na škále 0 100 % je v průměru na úrovni 74 %. Firmy většinou očekávají, že jim stážista přinese nový pohled na fungování firmy, splnění konkrétního úkolu či otestování, zda se jedná o vhodného budoucího zaměstnance. Při nabídce umístění stážisty z UTB ve Zlíně by tuto nabídku využilo 82 % respondentů s tím, že nejvhodnější délka trvání stáže je (dle téměř třetiny respondentů) 4 8 týdnů. Další třetina preferuje spíše krátkodobé stáže (do 4 týdnů). 32

Z hlediska oborů jsou firmami poptáváni stážisté nejčastěji v oboru management a marketing, marketingové komunikace a výrobní inženýrství. Naopak nejméně jsou žádáni ze strany oslovených firem stážisti z oborů pedagogických věd a zdravotnických studií a matematiky a statistiky. Sekce KOMUNIKACE Při hodnocení UTB ve Zlíně jako celku je vesměs firmami pozitivně hodnocena kvalita vzdělání. U ostatních aspektů (kvalita absolventů, kvalita spolupráce s firmami / institucemi a kvalita vědy a výzkumu) také převažuje pozitivní hodnocení nad negativním, i když u kvality absolventů je při použití školní známkovací škály 1 5 uváděna firmami nejčastěji známka 2 a 3. Kvalitu spolupráce hodnotila méně než polovina respondentů a kvalitu vědy a výzkumu méně než třetina respondentů. Na otázku, jakým způsobem se k firmám dostávají informace z UTB ve Zlíně, jsou nejčastějšími kanály osobní kontakty na zaměstnance a média (tisk, rádio, televize, internet). Přibližně desetina respondentů uvádí, že informace nejsou dostupné. Více než 90 % firem účastnících se šetření má zájem o konkrétní cílené nabídky spolupráce dle oboru, avšak obecně je mezi firmami zájem i o ostatní typy informací vysoký. Více než dvě třetiny firem chtějí být informováni o pořádaných workshopech, konferencích, nabídce pracovních stáží studentů a nabídce možností dalšího vzdělávání (kurzy, semináře) pro firmy. Preferovaným způsobem získávání informací o možnostech spolupráce je u firem jednoznačně nabídka zasílaná e-mailem. S tím také souvisí souhlas 94 % oslovených firem se zařazením do databáze firem se zájmem o spolupráci, která je v rámci projektu vytvořena. Druhým preferovaným způsobem přenosu informací pro firmy je dostupnost on-line na jednom místě. Naopak sociální sítě, tištěné bulletiny či letáky nepatří mezi vhodné nástroje komunikace vůči firmám. Sekce CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V této sekci byl zjišťován přístup firem ke vzdělávání svých zaměstnanců, vzhledem k možnostem využití kapacit UTB ve Zlíně pro celoživotní vzdělávání. Devět z deseti oslovených firem věnuje vzdělávání svých zaměstnanců pozornost, z toho tři čtvrtiny firem mají zpracovány vzdělávací plány a zbývající firmy řeší vzdělávání nahodile, dle nabídek vzdělávacích institucí. Pokud nebereme v potaz povinné vzdělávání firem vyplývající ze zákonů (bezpečnost a ochrana zdraví při práci apod.), využívá nejvíce firem odborné oborové vzdělávání, dále také vzdělávání v oblasti obchodních a manažerských dovedností, soft skills a jazykové vzdělávání. Z nabídky oborů UTB ve Zlíně mohou mít firmy největší zájem o vzdělávání v oblasti managementu a marketingu, marketingových komunikací, účetnictví a financí. Nejméně žádané je pro firmy vzdělávání v oblasti pedagogických věd a zdravotnických studií a regionálního rozvoje. 33

6. VYUŽITÍ ZÍSKANÝCH DAT A POZNATKŮ Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Hlavním cílem dotazníkového šetření realizovaného ve firmách Zlínského kraje bylo především zmapování možností pro spolupráci mezi firmami a Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, získání nových podnětů, odhalení případných překážek a potenciálu pro zefektivnění či posílení stávající spolupráce a komunikace. Výše prezentované výsledky v rámci této Zprávy jsou cenným poznáním pro UTB v možnostech rozvíjení spolupráce s praxí, ale i zpětnou vazbou na dosavadní spolupráci. Zjištění vyplývající z dotazníkového šetření nachází na univerzitní půdě široké uplatnění. Systematicky zpracovaná data jsou využívána průběžně od doby zahájení dotazníkového šetření. Poznatky z dotazníků jsou rozpracovány tak, aby efektivně sloužily k potřebným účelům (zpracování v členění dle fakult, dle oblastí spolupráce apod.). Jednotlivé fakulty UTB disponují získanými výsledky a kontakty a mohou tak na základě těchto údajů s firmami přímo komunikovat o tématech spolupráce. Z poznatků z šetření vzešlo např. několik témat na workshopy, které byly již zrealizovány nebo jsou do budoucna plánovány. Firmy mající zájem o pracovní stáže studentů jsou zvány na aktivity projektu, kde si mohou stážistu dle svých požadavků samy vybrat Talent marketingových komunikací, workshop, osobní jednání na daném ústavu fakulty. S řadou firem byla dojednána i praktická témata bakalářských nebo diplomových prací, několik firem využilo i pozvání na diskusní panely apod. Výsledky dotazníkového šetření budou publikovány i ve vzdělávacích materiálech, či využity v koncepčních dokumentech. Vedle poznatků v čem a jak chtějí firmy spolupracovat, byly zásadní rovněž názory a požadavky firem na samotnou komunikaci s Univerzitou. Tyto poznatky se staly důležitými vstupními daty pro tvorbu komunikačních strategií v rámci projektu Perspektiva, jsou aktuálně vnášeny do komunikace směrem k firemnímu sektoru, byly aplikovány v pojetí obsahu webu www.perspektiva.utb.cz. Velmi cennou zkušeností pro UTB byl i samotný proces plánování a realizace dotazníkového šetření ve spolupráci s partnery projektu. V neposlední řadě je významným přínosem navázání osobního kontaktu mezi reprezentanty Univerzity a zástupci aplikačního sektoru. Krajská hospodářská komora Zlínského kraje Krajská hospodářská komora Zlínského kraje (KHK ZK) byla díky angažovanosti zástupců okresních hospodářských komor nepostradatelnou součástí celého procesu dotazníkového šetření ve firmách Zlínského kraje, a to především díky kontaktům, kterými hospodářské komory disponují. I přes znalost podnikatelského prostředí Zlínského kraje získala KHK ZK cenné zkušenosti z celého procesu dotazníkového šetření. Velmi přínosnými jsou poznatky z dílčích diskusí přímo ve firmách, kdy se i zástupci hospodářských komor více seznámili s nabídkou spolupráce ze strany UTB a s reakcemi firem na tyto podněty. Konkrétní data z dotazníků byla v rámci KHK ZK průběžně analyzována pro další účelné využití ve spolupráci s firmami. Díky poznatkům budou moci KHK ZK i okresní hospodářské komory především více spolupůsobit v podporování spolupráce mezi firmami a Univerzitou. Dále budou poznatky využity pro rozšíření stávající databáze firem o nové kontakty, na něž je např. pravidelně zasílán elektronický zpravodaj KHK ZK, pozvánky na pořádané akce a diskuse atd. Poznatky a kontakty budou v budoucnu velmi užitečné i pro společné pořádání workshopů a seminářů na aktuálně potřebná témata. 34

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín dlouhodobě spolupracuje s firmami nejen v oblasti praxí a stáží studentů, ale i prostřednictvím workshopů, kdy jsou odborníci z aplikační sféry zváni do výuky. Dotazníkové šetření bylo velmi cenným především v oblasti navazování nových kontaktů s firmami, které projevily zájem o studenty Vyšší odborné školy ekonomické Zlín pro účely pracovních stáží, a to aktuálně či výhledově. U firem, které již s VOŠE spolupracují, umožnilo osobní setkání v rámci dotazníkového šetření získání zpětné vazby na dosavadní spolupráci. Řada firem projevila, vedle pracovních stáží, zájem i o jiné oblasti spolupráce, např. o lektorskou činnost v rámci workshopů, či řešení podnětů pro spolupráci na diskusních panelech. Získané poznatky a kontakty z dotazníkového šetření byly přehledně zpracovány do tabulkového přehledu, který je využíván pro navazování cílené komunikace s firmami (oslovování za účelem lektorské činnosti, pozvání na diskusní panely, nabídky pracovních stáží studentů apod.). Technologické inovační centrum s.r.o. Jedním z hlavních cílů Technologického inovačního centra je vytvářet podmínky pro vznik a rozvoj inovačních firem a pro využívání výsledků výzkumu a vývoje v podnikatelské praxi. V rámci naplňování těchto cílů společnost realizuje řadu aktivit ve směru k podnikatelskému sektoru, proto potřebuje kvalitní databázi firem, které se snaží do těchto aktivit zapojit. Zpráva z analyzovaných dat je tedy přínosná ve směru získání nových kontaktů na aktivní firmy v regionu, o které se rozšíří firemní databáze kontaktů. Jednou z aktivit TIC je provozování podnikatelského inkubátoru a vědeckotechnického parku, kde je zasídlena řada začínajících a inovativních firem, které byly zapojeny do dotazníkového šetření především v rámci jeho pilotního ověření a byly tak mapovány jejich možnosti a požadavky na spolupráci s UTB ve Zlíně. S těmito firmami je systematicky pracováno, řada z nich má zájem navázat spolupráci s UTB ve Zlíně, ať už spolupráci v oblasti VaVaI nebo v oblasti zadávání diplomových a seminárních prací, praxí, stáží a zaměstnávání absolventů. Zlínský kraj Pro Zlínský kraj jako zpracovatele strategických rozvojových dokumentů týkajících se území kraje je tato Zpráva vhodným zdrojem dat o vývoji spolupráce podnikatelského a akademického sektoru. Výstupy Zprávy budou využity zejména při připravované aktualizaci Regionální inovační strategie Zlínského kraje, která bude provedena v průběhu roku 2012. Nejedná se však pouze o citaci zjištění z dotazníkového šetření, která popisují či potvrzují určité skutečnosti a trendy. Jde také o cílenou otázku dotazníkového šetření, zaměřenou na zájem firem o diskusi na téma rozvoje inovačního potenciálu kraje či setkání k přípravě strategických rozvojových dokumentů kraje (otázka č. 10 dotazníku). Dle interpretace výsledků uvedené v grafu č. 16 tohoto dokumentu má více než 56 % oslovených firem zájem o takovou diskusi. Identifikací a oslovením konkrétních firem, které se vyjádřily kladně na tuto otázku, může vytvořit Zlínský kraj vhodnou diskusní platformu pro zacílení podpůrných aktivit pro rozvoj podnikání a inovací, s účastí zástupců veřejného, podnikatelského i akademického sektoru. V období dotazníkového šetření zároveň také připravoval Zlínský kraj k realizaci projekt Inovační vouchery ve Zlínském kraji, který má za cíl podpořit konkrétní případy spolupráce mezi firmami ve Zlínském kraji a vybranými vysokými školami, s využitím prostředků strukturálních fondů EU (Regionální operační program Střední Morava) a prostředků Zlínského kraje. V rámci dotazníku bylo zařazeno několik otázek týkajících se inovačních voucherů znalost tohoto nástroje z jiných regionů a jeho využití, případné důvody nevyužití, zájem o využití inovačních voucherů ve Zlínském kraji, zdroje informací o tomto nástroji. Důležitým výsledkem šetření je zájem více než 72 % firem o inovační vouchery. Při identifikaci konkrétních firem a při identifikaci vhodných oborů a oblastí 35