Připomínky Skupiny ČEZ k návrhu Energetického regulačního úřadu aktualizované metodiky regulace IV. regulačního období pro odvětví plynárenství V níže uvedených připomínkách se vyjadřujeme k těm částem zveřejněného návrhu aktualizované metodiky, kde se jím cítí Skupina ČEZ dotčena ve svém podnikání. Vzhledem k tomu, že v minulosti byla pravidla regulace v sektoru plynárenství a v elektroenergetice velmi podobná, zasíláme připomínky i k oblasti distribuce. Snažíme se také ověřit, zda navrhovaná pravidla interpretujeme správným způsobem. V návaznosti na uvedené je odůvodnění našich připomínek vždy součástí textu připomínky k dané oblasti zveřejněného návrhu. Nejprve náš obecný pohled a připomínky ke zveřejněnému návrhu. ERÚ navrhuje metodiku, která je založena na níže uvedených základních principech, na které se ERÚ v následujícím období zaměří: I. Přecenění regulovaných subjektů; II. III. Ustanovení 19a EZ (účelně vynaložené náklady, odpisy a zisk z realizovaných investic); Optimalizace dividendového výnosu pro investora při dodržení cílů regulace. Jsme ve shodě s ERÚ, že v rámci celospolečenského zájmu je potřeba vybalancovat soulad mezi regulovanými subjekty a zákazníky a níže předkládáme náš návrh kritérií na regulační rámec v oblasti energetiky: transparentnost procesu regulace, vyváženost regulačních cílů a věcná a časová konzistence prostředků vedoucích k naplnění vytčených regulačních cílů; dlouhodobě stabilní a motivační regulační prostředí; zajištění motivační výše míry výnosnosti pro regulované subjekty; dlouhodobé zajištění financovatelnosti investic; spravedlivě nastavená struktura cen a tarifů, která bude odpovídat současnému a budoucímu trendu v energetice, kterým je tlak na úspory ve spotřebě energií, a navíc v elektroenergetice také snižování distribuovaného množství elektřiny způsobené zvyšujícím se objemem decentrální výroby, atd.; důvěryhodnost regulace. Připomínky podává za Skupinu ČEZ PhDr. Ivo Hlaváč Stránka 1 z 6
Skupina ČEZ prošla strukturálními změnami a vznik společnosti ČEZ Distribuce, a. s., proběhl zcela v souladu se všemi zákony a předpisy a účetnictví společnosti ČEZ Distribuce, a. s., je každoročně auditováno. Z tohoto pohledu musíme konstatovat, že provozní aktiva a odpisy jsou v účetnictví zahrnuty ve správných hodnotách a tyto hodnoty nelze zpochybnit. Jsme přesvědčeni, že správné nastavení regulačního rámce by mělo být prověřeno z pohledu jeho schopnosti generovat finanční zdroje na úhradu nákladů na cizí kapitál, transakčních nákladů a přiměřené dividendy, která je odměnou vlastníkovi za podstoupené riziko. Společnost ČEZ Distribuce, a. s., investovala a bude investovat významné finanční prostředky a správné nastavení regulačního rámce by mělo také regulovanému subjektu umožnit získání dostatečných finančních prostředků na financování investic. Jakékoliv snižování hodnot povolených odpisů pod jejich účetní hodnotu bez náhrady tohoto výpadku významně oslabí už tak omezené možnosti financování aktiv na straně regulovaného subjektu. Bohužel, ani samotné účetní odpisy spolu s reálnými možnostmi úvěrování nezajišťují dostatečnou výši finančních prostředků na úhradu investic. Důvodem je především růst investičních výdajů díky inflačnímu znehodnocení peněz v čase a také např. rozdíl mezi dobou splatnosti úvěru a dobou životnosti aktiva. Doba splatnosti úvěrů je max. 10 let (ve výjimečných případech 15 let) a průměrná doba životnosti distribučního aktiva je cca 25 let. Také možnosti úvěrování jsou u regulovaných subjektů velmi omezené. Jenom samotná společnost ČEZ Distribuce, a. s., by musela za předpokladu, že 30 % - 40 % investičních výdajů pokryje cizím kapitál, každý rok realizovat úvěry ve výši cca 3 4 mld. CZK, celý regulovaný sektor potom v řádu desítek miliard. Takový objem úvěrů by bylo velmi obtížné na českém peněžním trhu získat a rozhodně by to nebylo za standardní úrokové sazby. Když to shrneme, tak nedostatečné finanční prostředky na financování investic lze v zásadě řešit pouze dvěma způsoby, buď neinvestovat anebo nevyplatit dividendu vlastníkovi. K tomu, aby vlastník byl ochotný a regulovaný subjekt schopný financovat investice ze svého zisku, je však potřeba nastavit dlouhodobě stabilní a motivační regulační rámec. Nyní konkrétní připomínky k návrhu metodiky pro oblast přepravy. Alokační klíč a Faktor efektivního využití sítě Jsme si vědomi rizika, které je spojené se změnou toků plynu a se změnou rozložení nákladů přepravce plynu na vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Pevně doufáme, že náklady spojené s existencí tohoto rizika nebudou přenášeny na zákazníky připojené k přepravní soustavě a nedojde tak k dalšímu zatížení domácích zákazníků. Speciálně u odběru plynu pro výrobu elektřiny by bylo navýšení ceny za přepravu plynu nelogické, když se aktuálně začínají v celé Evropské unii hledat podpůrné mechanismy pro výstavbu a provoz plynových elektráren (obvykle nějaká forma kapacitních plateb), bez kterých při současném vývoji tržního prostředí není ochota investorů je stavět a ani provozovat. Připomínky podává za Skupinu ČEZ PhDr. Ivo Hlaváč Stránka 2 z 6
Nyní konkrétní připomínky k návrhu metodiky pro oblast distribuce. Faktor efektivity Vítáme rozdělení nákladů na ovlivnitelné a neovlivnitelné náklady za předpokladu, že faktor efektivity nebude aplikován na neovlivnitelné náklady a navrhujeme jej také neaplikovat na náklady spojené s novými technologiemi (např. Smart Grids, atd.). Samotné rozdělení a vymezení nákladů na ovlivnitelné a neovlivnitelné podrobíme vlastní analýze s cílem připravit se na budoucí diskuzi s ERÚ. Časová hodnota peněz Na zohlednění časové hodnoty peněz u korekčních faktorů je nutné se dívat z pohledu regulovaného subjektu. Disponibilní finanční prostředky mohl regulovaný subjekt investovat do obnovy a rozvoje distribučního majetku. Pokládáme je za tzv. náklady obětované příležitosti (angl. opportunity costs - doslova náklady na příležitost ), které v ekonomii odpovídají hodnotě nejhodnotnější činnosti (statku), které se musí ekonomický subjekt vzdát ve prospěch jiné činnosti (jiného statku). Proto navrhujeme použít pro zohlednění časové hodnoty peněz u korekčních faktorů WACC použitý pro stanovení povoleného zisku regulovaných subjektů. Míra výnosnosti Jsme toho názoru, že WACC je s regulovanou bází aktiv a odpisy nejdůležitější komponentou regulačního vzorce, neboť distribuce elektřiny je závislá na dlouhodobých investicích v řádech miliard korun. Míra výnosnosti stanovená ERÚ musí pokrývat minimálně skutečné kapitálové náklady distributora (úroky z úvěrů, dividendy, transakční náklady) a musí umožnit z pohledu vlastníka konkurenceschopnost sektoru distribuce elektřiny vůči ostatním investičním příležitostem. Dále se vyjadřujeme pouze ke dvěma změnám, které byly učiněny oproti prvnímu návrhu ERÚ z dubna 2013. Uvítali bychom, pokud by nám ERÚ zřetelněji objasnil, proč upustil od svého předchozího návrhu, který počítal pro stanovení regulované míry výnosnosti s poměrem vlastního a cizího kapitálu 70 % : 30 %, když zdůvodnění tohoto návrhu považujeme za logické, správné a kvalitně zpracované, a s vyšším koeficientem β. Zdůvodnění ERÚ, že snížení parametrů bylo provedeno na základě zavedení investičních pobídek do regulačního vzorce je těžko ověřitelné, protože faktor zastarávání sítě a investiční fond nejsou v návrhu ERÚ jasně definovány a popsány. Podle našeho názoru je zadlužení ve výši 40 % v podmínkách českého peněžního trhu těžko dosažitelné a dovolujeme si zopakovat naše stanovisko uvedené v úvodu těchto připomínek. Jenom samotná společnost ČEZ Distribuce, a. s., by musela za předpokladu, že 30 % - 40 % investičních výdajů pokryje cizím kapitálem, každý rok realizovat úvěry ve výši Připomínky podává za Skupinu ČEZ PhDr. Ivo Hlaváč Stránka 3 z 6
cca 3 4 mld. CZK, celý regulovaný sektor potom v řádu desítek miliard. Takový objem úvěrů by bylo velmi obtížné na českém peněžním trhu získat a rozhodně by to nebylo za standardní úrokové sazby. Pokud jde o koeficient β, tak v případě distribuce elektřiny jsme přesvědčeni, že rizikovost tohoto sektoru roste a bude nadále růst a tento fakt bude potřeba zohlednit v nastavené výši koeficientu β. Níže uvádíme pouze některé z hrozeb, se kterými se bude muset distribuce elektřiny v následujících obdobích vypořádat: pokles distribuovaného množství elektřiny z důvodů dalšího rozvoje decentrální výroby; návrhy na využití distribuční sítě jako akumulace Net Metering; rostoucí legislativní povinnosti distributora vyplývající z české a evropské legislativy. V případě distribuce elektřiny je také nutné zohlednit, že distributor musí připojit každého, kdo o to požádá a splňuje legislativou určené podmínky. V elektroenergetice je navíc definována univerzální služba, na jejímž základě má každý spotřebitel v EU právo na dodávku elektřiny v přiměřené ceně a kvalitě. Na základě analýzy EurElectric, která se týká porovnání metodik použitých pro stanovení WACC a jednotlivých jeho komponent v sektoru distribuce elektřiny ve vybraných evropských zemích můžeme konstatovat, že navrhovaná β ve výši 0,35 leží na dolní hranici rozptylu 0,33 0,41, který vyjadřuje použité koeficienty β ve 14 evropských zemích. Jsme přesvědčeni, že problematika WACC je velmi složitá a očekáváme, ať už v případě konzultačního procesu pro nastavení pravidel regulace pro IV. regulační období v plynárenství, tak v případě konzultačního procesu pro nastavení regulačních pravidel pro IV. regulační období v elektroenergetice, širokou a přínosnou diskuzi nad všemi parametry WACC. Náklady Jsme toho názoru, že ERÚ by měl přihlížet při stanovení výchozí báze nákladů ke skutečným hodnotám vykázaných nákladů za poslední regulační období. Rozumíme návrhu ERÚ, když chce posuzovat, zda některé náklady byly typické pouze pro III. regulační období a nadále se nebudou opakovat, a v takovém případě by měly být vyřazeny z báze nákladů. Tento přístup by však měl být také aplikován v případě nových/neočekávaných nákladů vynaložených v průběhu regulačního období. Pokud má být nový regulační rámec motivační, měly by mít regulované subjekty možnost se při stanovení báze povolených nákladů podílet na úspoře nákladů, kterou dosáhly v průběhu stávajícího regulačního období. Navrhujeme, aby byla k bázi nákladů stanovené z průměru vykázaných hodnot v probíhajícím regulačním období, připočtena polovina rozdílu mezi hodnotou trajektorie nákladů a bázi nákladů. Připomínky podává za Skupinu ČEZ PhDr. Ivo Hlaváč Stránka 4 z 6
Domníváme se, že po uskutečnění právního unbundlingu a v případě, že se společnost nezabývá žádnou jinou činností, tak je pohled na účelně vynaložené náklady shodný s pohledem na daňově uznatelné náklady. RAB a odpisy Při stanovení hodnoty RAB a odpisů pro účely regulace je nutné dodržet podmínku, že hodnoty RAB a odpisů v žádném roce nepoklesnou pod zůstatkové hodnoty provozních aktiv a odpisů vycházejících z historických hodnot aktiv se započtením investic vydaných společností od jejího vzniku po unbundlingu. Druhou podmínkou je, že v případě plné obnovy majetku vloženého do společnosti při jejím vzniku se bude účetní hodnota aktiv a odpisů rovnat hodnotám použitým v regulaci. V tomto případě, až dojde k plné obnově vloženého majetku, bude veškerý majetek v účetnictví kryt z prostředků vynaložených regulovaným subjektem, a tudíž bude zcela eliminován vliv přecenění. Rádi bychom si ověřili, zda navrhovaný přístup ERÚ k RAB a odpisům pro distribuci plynu by splnil výše uvedené podmínky v případě distribuce elektřiny. To bohužel v současné době nelze, protože komponenty faktor zastarávání sítě a investiční fond pro distribuci plynu nejsou v návrhu ERÚ jasně definovány a popsány. V souvislosti s RAB a odpisy považujeme také za důležité upozornit ERÚ na skutečnost, že hodnoty nového a starého RAB a odpisy z těchto hodnot nebudou získány z účetních systémů, ale budou stanoveny pouze na základě kalkulace, která může vyvolat problémy s průkazností/věrohodností použitých hodnot v regulaci. Naprosto podporujeme názor ERÚ o potřebě zajištění finančních prostředků pro obnovu ve výši odpovídající reprodukční hodnotě obnovovaného majetku. Z tohoto důvodu a na základě vyjádření ERÚ o potřebě zpracovat ocenění společností, které by odstranilo pochybnosti disproporciálního nastavení hodnot regulační báze aktiv mezi regulovanými subjekty, navrhujeme zpracovat korektní metodiku ocenění provozních aktiv regulovaných společností. Na základě této metodiky by pak regulované subjekty prováděly ocenění majetku, které by bylo použito pro účely nastavení regulační báze aktiv a souvisejících odpisů. Dále doporučujeme zachovat zohlednění plánovaných hodnot RAB a odpisů v regulaci a v případě, že se ERÚ domnívá, že způsob zohlednění plánů v tomto regulačním období by mohl vést ke spekulacím, pak navrhujeme vrátit se k metodice použité ve II. regulačním období, kdy za plánované hodnoty byly použity průměrné hodnoty přírůstků za poslední 3 vykázané roky. Dalším řešením je např. navýšení WACC o příslušnou prémii z důvodu zpoždění uznání investic i odpisů v regulaci. Připomínky podává za Skupinu ČEZ PhDr. Ivo Hlaváč Stránka 5 z 6
Faktor zastarávání sítě a investiční fond Vítáme názor ERÚ, že na prostředky pro obnovu sítě je potřeba se dívat z hlediska reprodukčních hodnot. Jak už jsme zmínili výše u RAB a odpisů, rádi bychom znali detailnější návrh, jak si ERÚ představuje fungování faktoru zastarávání sítě a investičního fondu. Faktor efektivního využití sítě Zde jsme přesvědčeni, že situace v elektroenergetice je zcela odlišná od situace v plynárenství. Energetický zákon ukládá elektroenergetickým distribučním společnostem povinnost připojit každého, kdo o to požádá a splňuje legislativou určené podmínky. Některé typy zdrojů mají navíc přednostní právo přístupu k sítím. V elektroenergetice je navíc definována univerzální služba, na jejímž základě má každý spotřebitel v EU právo na dodávku elektřiny v přiměřené ceně a kvalitě. Tato legislativní povinnost neumožňuje elektroenergetickým společnostem plně provádět rozvoj soustavy pouze na základě ekonomické efektivnosti. Na závěr si dovolujeme uvést, že doufáme, že konzultační proces pro oblast elektroenergetiky poskytne dostatečný prostor pro optimální nastavení regulačního rámce, který bude splňovat námi navrhovaná kritéria a zároveň povede k naplnění cílů ERÚ. Jsme plně v souladu s názorem ERÚ, že problematika stanovení regulačního rámce, zejména hodnot RAB, WACC a odpisů a jejich vzájemné vazby, je velmi komplexní a náročná, zasluhující dalších analýz. V tomto ohledu jsme připraveni ERÚ poskytnout plnou součinnost. Připomínky podává za Skupinu ČEZ PhDr. Ivo Hlaváč Stránka 6 z 6