Novinky z oblasti dotací

Deloitte Česká republika červen 2013 Účetní zpravodaj Daňový zpravodaj Novinky z oblasti dotací ICT zpravodaj Řízení rizik České účetnictví, IFRS a US GAAP Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata Nejnovější dotace z EU fondů Digitální business v České republice Jak zvýšit hodnotu společnosti

Zvážili jste dobře všechny možnosti? Účetní zpravodaj Novinky z oblasti českého účetnictví, IFRS a US GAAP červen 2013, Deloitte Česká republika 02 České účetnictví Interpretace Národní účetní rady v roce 2013 03 IFRS Rozlišení krátkodobých a dlouhodobých závazků Stav schvalování IFRS v Evropské unii 06 US GAAP Ukončení činnosti a restrukturalizace: závazky vůči zaměstnancům pří ukončení pracovního poměru

České účetnictví Interpretace Národní účetní rady v roce 2013 Co je Národní účetní rada Národní účetní rada je nezávislá odborná instituce pro podporu odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Jejími členy jsou zástupci významných profesních organizací (Komory auditorů ČR, Komory daňových poradců ČR, Svazu účetních) a akademické půdy (VŠE). Hlavním posláním je spolupráce s ministerstvem financí, dalšími vládními, zákonodárnými a ostatními institucemi při tvorbě legislativy a souvisejících norem se zaměřením na oblast účetnictví, dále tvorba, aktualizace, vydávání a distribuce českých účetních standardů a interpretací Národní účetní rady. Interpretace Národní účetní rady Interpretace vyjadřují odborný názor Národní účetní rady na praktickou aplikaci českých účetních pravidel. Interpretace nejsou právně závazné. Jejich cílem je přispívat k formulaci optimálních a jednotných postupů v oblasti účetnictví a účetního výkaznictví. Zabývají se především otázkami, které nejsou českými účetními předpisy řešeny nebo jsou řešeny nedostatečně a oblastmi, které jsou v účetní praxi řešeny nejednotně. V našem Účetním zpravodaji z března 2012 jsme Vás informovali o třech interpretacích, které Národní účetní rada schválila v roce 2011. Zatímco v roce 2012 nebyla schválena žádná další interpretace, v březnu 2013 byly schváleny dvě nové interpretace: I24 a I25. I 24 Události po rozvahovém dni Interpretace řeší následující otázky: 1. Může být stav existující ke konci rozvahového dne (dále jen k rozvahovému dni ) popisován s využitím poznatků získaných po rozvahovém dni včetně takových, které vyplynou z událostí, které nastaly teprve až po rozvahovém dni? 2. Pokud ano, po jaké období po rozvahovém dni mají tyto nové poznatky být brány v úvahu? Při sestavování účetní závěrky je nutné se zabývat všemi informacemi, které jsou účetní jednotce známy do okamžiku sestavení účetní závěrky. To zahrnuje i informace o okolnostech a událostech, které nastaly až po konci účetního období, za které se účetní závěrka sestavuje. Tyto okolnosti a události, které nastaly v období od rozvahového dne do okamžiku sestavení účetní závěrky, bez ohledu na to, zda pro účetní jednotku vyznívají pozitivně nebo negativně, se pro účely interpretace nazývají událostmi po rozvahovém dni. Dopad událostí po rozvahovém dni na údaje uvedené v účetní závěrce se liší podle jejich charakteru, který může být dvojí: a. Jedná se o události, které prokazují stav existující k rozvahovému dni. Tyto události po rozvahovém dni se pro účely interpretace nazývají upravující události. Upravující události se zohledňují v příslušných účetních výkazech sestavených k rozvahovému dni mimo případů, které by vedly k účtování o nedosaženém zisku (viz 25 odst. 3 zákona o účetnictví). Zohledněním upravujících událostí v účetních výkazech se účetní jednotka nezbavuje povinnosti popsat tyto události také v příloze podle ustanovení 19 odst. 5 Zákona o účetnictví. Zásadní pro identifikaci upravující události je výhradně její schopnost prokázat, jaký stav existoval již k rozvahovému dni. Například prodej zásob v dalším účetním období za cenu nižší než za jejich účetní hodnotu je účetním případem dalšího účetního období, nicméně z tohoto prodeje může vyplývat, jaká byla hodnota zásob již k rozvahovému dni. Proto takový prodej může být vyhodnocen jako upravující událost, která má vliv na ocenění vykázané v účetních výkazech sestavených k rozvahovému dni. b. Jedná se o události, které prokazují stav, jenž nastal až po rozvahovém dni. Tyto události po rozvahovém dni se pro účely interpretace nazývají neupravující události. Neupravující události se při sestavování účetní závěrky k danému rozvahovému dni nezohledňují v příslušných účetních výkazech. Pokud by však jejich neuvedení v účetní závěrce způsobilo, že by se účetní závěrka stala zavádějící, účetní jednotka je popíše v příloze v účetní závěrce v souladu s ustanovením 19 odst. 5 Zákona o účetnictví. Okamžik sestavení účetní závěrky se v účetní závěrce uvede v souladu s 18 odst. 2 písm. f) Zákona o účetnictví. Okamžikem sestavení účetní závěrky se má na mysli okamžik připojení podpisového záznamu k účetní závěrce. Upravující a neupravující události nastalé nebo zjištěné po tomto okamžiku se do účetní závěrky (včetně přílohy) nepromítají, nicméně je nutné zohlednit požadavek 21, odst. 2 písm. a) Zákona o účetnictví a uvést takovéto významné informace ve výroční zprávě, pokud je účetní jednotka zjistí před jejím vydáním. Pokud je účetní závěrka opravována po svém sestavení (např. v souladu s 17 odst. 4 zákona o účetnictví), jedná se o novou účetní závěrku s novým okamžikem sestavení účetní závěrky. Proto musí být brány v úvahu veškeré známé události po rozvahovém dni nastalé až do okamžiku sestavení nové účetní závěrky. I 25 Ocenění po předchůdci V případech, kdy společnosti nabývají položky majetku transakcemi, jako jsou fúze a nepeněžní vklady (obecně veškeré případy, na které je aplikováno ustanovení 24 odst. 3 písm. a) Zákona o účetnictví), praxe se značně liší v tom, jak ocenění u nabývající účetní jednotky navazuje na ocenění u předchozí účetní jednotky. Účetní předpisy neobsahují konkrétní postup, jak prakticky provést přecenění nebo jak pokračovat v ocenění použitém předchozí účetní jednotkou. 02 pokračování na další straně

České účetnictví IFRS Předmětem interpretace není, zda při ocenění položek majetku u nabyvatele je vhodnější vycházet z jejich původní účetní hodnoty nebo reálné hodnoty. Interpretace se zabývá až problémy, které jsou spojeny s realizací tohoto rozhodnutí a přináší následující závěry: 1. S výjimkou případů uvedených v bodě 2 účetní jednotka, která oceňuje majetek dle ustanovení 24 odst. 3 písm. a) Zákona o účetnictví a. v případě, že postupuje podle bodu 1 citovaného ustanovení (dále jen ocenění v účetních hodnotách předchůdce ), pro stanovení brutto hodnoty majetku použije jeho netto hodnotu v účetnictví předchůdce, b. v případě, že postupuje podle bodu 2 citovaného ustanovení (dále jen ocenění reálnou hodnotou ), pro stanovení brutto hodnoty majetku použije jeho reálnou hodnotu. Jak při ocenění v účetních hodnotách předchůdce, tak při ocenění reálnou hodnotou jsou tedy oprávky a opravné položky vždy nulové. 2. V případech, kdy nedošlo k faktické změně kontroly nad dotčeným majetkem, tj. transakce, při kterých dochází k nabytí oceňovaného majetku, jsou důsledkem pouze formální reorganizace propojených osob (např. při fúzi sesterských společností), a je-li zvoleno ocenění v účetních hodnotách předchůdce, je alternativně možné přebrat veškeré složky tohoto účetního ocenění, tj. původní brutto hodnotu, oprávky i opravné položky. 3. Je-li přebírán odepisovatelný majetek, je nutné, aby přebírající účetní jednotka přehodnotila původní odpisové plány tak, aby navazovaly na rozhodnutí o způsobu ocenění a odpovídaly plánovanému využití majetku. 4. Účetní jednotka v příloze popíše, jak bylo přistoupeno k přecenění po předchůdci. Celý text Interpretací naleznete na webových stránkách Národní účetní rady www.nur.cz Zdroj: www.nur.cz Rozlišení krátkodobých a dlouhodobých závazků V dnešním vydání Účetního zpravodaje Vám přinášíme článek pojednávající o rozlišení mezi krátkodobými a dlouhodobými položkami na straně závazků, protože v praxi se v této oblasti vyskytuje řada nejasností. Jednotlivé požadavky standardu IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky, který tuto problematiku v odstavcích 60 až 76 upravuje, si ukážeme na příkladech z praxe. Účetní jednotka je ve svém výkazu o finanční situaci povinna vykazovat krátkodobé a dlouhodobé závazky jako samostatné klasifikace. Krátkodobé závazky V souladu s odstavcem 69 standardu IAS 1 musí účetní jednotka klasifikovat závazek jako krátkodobý, pokud: a. se předpokládá, že bude uhrazen během jejího obvyklého provozního cyklu; b. drží závazek především pro účely obchodování; c. závazek bude vypořádán během dvanácti měsíců od skončení účetního období; (podle IAS 1.71 jsou příkladem některé finanční závazky klasifikované jako držené k obchodování v souladu s IAS 39, kontokorentní úvěry, krátkodobá část dlouhodobých finančních závazků, splatné dividendy, daně ze zisku a další neobchodní závazky); nebo d. účetní jednotka nemá nepodmíněné právo odložit vypořádání závazku na dobu nejméně dvanácti měsíců po skončení účetního období. Podmínky závazku, z nichž by mohlo podle uvážení protistrany vyplynout vypořádání závazku emisí kapitálových nástrojů, nemají na jeho klasifikaci vliv. Účetní jednotka je povinna klasifikovat všechny ostatní závazky jako dlouhodobé. Aplikaci odstavce 69 standardu IAS 1 si ukážeme na následujících čtyřech příkladech. Příklad 1 Klasifikace vratného depozita Situace Společnost poskytuje služby. Součástí smluvních ujednání se zákazníky je také bezpečnostní depozitum (složené zákazníkem u společnosti), které je vratné do 4 měsíců po ukončení smluvního vztahu se zákazníkem. Společnost je schopna prokázat, že průměrná doba smluvního vztahu se zákazníkem je 4 roky. Otázka Mají být tato depozita klasifikována jako dlouhodobé nebo krátkodobé závazky? Odpověď Tato depozita by měla být klasifikována jako krátkodobé závazky. I přes existenci informací z minulosti, které naznačují, že většina depozit je splacena až po čtyřech letech, jsou depozita splatná ve čtyřměsíční lhůtě. IAS 1. 69(d) uvádí, že závazek je třeba klasifikovat jako krátkodobý, pokud účetní jednotka nemá nepodmíněné právo odložit vypořádání závazku na dobu nejméně dvanácti měsíců po skončení účetního období. Může být vhodné zveřejnit, proč jsou tyto částky vykázány jako krátkodobé závazky. Příklad 2 Vykázání nederivátových finančních závazků jako krátkodobých nebo dlouhodobých Situace Účetní jednotka emituje 30. června 2012 dluhopis v nominální hodnotě 100 milionů Kč s úrokem 6 procent. Dluhopis je splatný v nominální hodnotě za 10 let po emisi dne 30. června 2022. Úrok 6 milionů Kč je splatný ročně. Nevznikají žádné náklady na emisi. Závazek se oceňuje zůstatkovou cenou s použitím efektivní úrokové sazby 6 procent. Pouze pro ilustrační účely předpokládejme, že zůstatková cena dluhopisu k 31. prosinci 2012 je 103 milionu Kč. 03 pokračování na další straně

IFRS Otázka Jak má účetní jednotka vykázat účetní hodnotu dluhopisu ve výkazu o finanční situaci k 31. prosinci 2012? Jak je konkrétně prezentace dluhopisu v účetní závěrce ovlivněna standardem IAS 1.71, který odkazuje na zahrnutí krátkodobé části dlouhodobých finančních závazků do krátkodobých závazků? Odpověď Podle IFRS jsou přijatelné dvě metody klasifikace. Účetní jednotka by měla jednu z těchto metod přijmout jako zvolené účetní pravidlo a měla by ji konsistentně uplatňovat v souladu s odstavcem 13 standardu IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby. Jedna možnost je vykázat celou zůstatkovou cenu ve výši 103 milionů Kč v dlouhodobých závazcích. IAS 1.69 tuto klasifikaci podporuje, protože: se nepředpokládá, že bude závazek uhrazen během obvyklého provozního cyklu účetní jednotky, závazek není držen především pro účely obchodování, závazek není splatný do roku 2022 (tj. nepředpokládá se, že závazek bude vypořádán během dvanácti měsíců od skončení účetního období), účetní jednotka má nepodmíněné právo odložit vypořádání závazku na dobu nejméně dvanácti měsíců po skončení účetního období. Podle tohoto přístupu představuje úrok z dluhopisu obsluhu závazku místo jeho vypořádání. Proto částka úroku, který má být vyplacen během dvanácti měsíců od skončení účetního období, nepředstavuje krátkodobou část dlouhodobého finančního závazku popsanou v IAS 1.71. Krátkodobá část dluhopisu by byla část jeho jistiny splatné během dvanácti měsíců účetního období. Další možností je vykázat 3 miliony Kč samostatně jako krátkodobý závazek. To je rozdíl mezi zůstatkovou cenou a nominální hodnotou splatnou při splatnosti. Tento krátkodobý závazek představuje úrok naběhlý ke konci roku. Zbývající účetní hodnota 100 milionu Kč by byla klasifikována jako dlouhodobý závazek. Příklad 3 Klasifikace termínovaného úvěru splatného na požádání jako krátkodobého nebo dlouhodobého závazku Situace Účetní jednotka A si půjčuje peněžní prostředky od banky B s tím, že splacení závazku je plánováno během pěti let. Banka B si však ponechá právo (buď pomocí specifického ustanovení úvěrové smlouvy, nebo začleněním odkazu na obecné obchodní podmínky banky) požádat o splacení úvěru kdykoli bez udání důvodu. Otázka Má účetní jednotka A tento úvěr klasifikovat jako krátkodobý nebo dlouhodobý závazek? Odpověď Úvěr by měl být klasifikován jako krátkodobý, je-li právo požádat o vypořádání kdykoli bez udání důvodu vymahatelné. IAS 1.69(d) vyžaduje, aby byl závazek klasifikován jako krátkodobý, pokud dlužník nemá nepodmíněné právo (k datu účetní závěrky) odložit vypořádání závazku na dobu nejméně dvanácti měsíců po skončení účetního období. Poznámka: Výše uvedený závěr byl publikován jako rozhodnutí Výboru pro IFRS interpretace v aktualizaci IFRIC v listopadu 2010. Příklad 4 Očekávané dobrovolné předčasné splacení úvěru, který není splatný během dvanácti měsíců po skončení účetního období Situace 1. ledna 2011 si účetní jednotka X půjčuje peněžní prostředky od banky pro účely dlouhodobého financování. Úvěr je splatný v roce 2015. Úvěr je v účetní závěrce účetní jednotky X za rok končící 31. prosince 2011 klasifikován jako dlouhodobý závazek. K 31. prosinci 2012 účetní jednotka X neporušila žádná ustanovení úvěrové smlouvy a neočekává, že by se tak v dohledné budoucnosti stalo. K tomuto datu však má účetní jednotka X v úmyslu uzavřít ujednání o refinancování, které bude zahrnovat dobrovolné splacení úvěru a získání nového úvěru od jiného věřitele. Účetní jednotka X banku uvědomila o svých úmyslech, ale neučinila neodvolatelný závazek splatit úvěr během dvanácti měsíců. Otázka Jak má účetní jednotka X tento úvěr klasifikovat ve své účetní závěrce k 31. prosinci 2012? Odpověď Účetní jednotka X by měla úvěr klasifikovat jako dlouhodobý závazek. K 31. prosinci 2012 je úvěr stále splatný až v roce 2015 (tj. více než dvanáct měsíců po skončení účetního období) a účetní jednotka X se nevzdala svého nepodmíněného práva odložit vypořádání. Dobrovolné splacení po skončení účetního období je událost neupravující účetní závěrku, kterou je-li významná je třeba zveřejnit v souladu s odstavcem 21 standardu IAS 10 Události po skončení účetního období (včetně možného dopadu na likviditu). Refinancování nebo restrukturalizace plateb Podle IAS 1.72 účetní jednotka klasifikuje své finanční závazky jako krátkodobé, jsou-li k vypořádání během dvanácti měsíců po skončení účetního období, dokonce i když: a. původní termín byl na období delší než dvanáct měsíců a b. po skončení účetního období a před schválením účetní závěrky ke zveřejnění byla uzavřena dohoda o refinancování nebo restrukturalizaci plateb na dlouhodobém základě. Jak je vysvětleno v IAS 1.BC44, vykazování likvidity a solventnosti účetní jednotky ke konci účetního období by mělo odrážet smluvní ujednání, která jsou k danému datu platná. Refinancování po skončení účetního období je v souladu s IAS 10 Události po skončení účetního období událost neupravující účetní závěrku a nemělo by ovlivnit prezentaci výkazu o finanční situaci účetní jednotky. 04 V lednu 2013 (před schválením účetní závěrky k 31. prosinci 2012 k vydání) je refinancování dokončeno podle plánu a úvěr je splacen. pokračování na další straně

IFRS IAS 1.73 specifikuje, že pokud účetní jednotka očekává a má možnost refinancovat nebo znovuobnovit závazek na dobu nejméně dvanáct měsíců po skončení účetního období v souladu se smluvním ujednáním existující půjčky, klasifikuje daný závazek jako dlouhodobý, i když by jinak byl splatný během kratšího období. Jestliže však refinancování nebo znovuobnovení závazku není v pravomoci účetní jednotky (například neexistuje smlouva o refinancování), možnost refinancování závazku se nebere v úvahu a závazek se klasifikuje jako krátkodobý. Aplikaci odstavců 72 a 73 standardu IAS 1 si ukážeme na následujícím příkladu. Příklad 5 Klasifikace krátkodobého úvěru s opčním právem znovuobnovení Situace Účetní jednotka A má od banky B úvěr s variabilní úrokovou sazbou. Úvěr je splatný šest měsíců po skončení účetního období. Podle podmínek úvěru má účetní jednotka A opční právo úvěr obnovit za stejných podmínek na dalších 12 měsíců od data splatnosti za předpokladu, že k tomuto datu obstojí ve specifikovaném finančním testu. Účetní jednotka A došla k závěru, že opce na prodloužení není oddělitelný vložený derivát. Otázka Má být úvěr klasifikován jako krátkodobý nebo dlouhodobý? Odpověď Záleží na povaze podmínek spojených s opčním právem prodloužení. V situaci, kdy jsou podmínky významné (což by byl normálně případ jakékoli finanční podmínky) nebo kdy vedení neočekává prodloužení, je třeba úvěr klasifikovat jako krátkodobý. Pokud však (1) jsou podmínky zcela pod kontrolou účetní jednotky A nebo jsou zcela formální a (2) vedení očekává uplatnění opce, podstata opce je taková, že znovuobnovení závisí na rozhodnutí účetní jednotky A. Úvěr by proto byl v souladu s požadavky IAS 1.73 klasifikován jako dlouhodobý. S ohledem na bod (1) výše je třeba při posuzování, zda jsou podmínky pod kontrolou účetní jednotky A, zvážit následující faktory: definované podmínky jsou pro tyto typy finančních ujednání běžné, hodnocení, zda účetní jednotka A splnila podmínky (tj. výsledek testu ), je objektivně stanovitelné, podmínky se vztahují k účetní jednotce A a jejímu provozu (např. nejde o obecné ekonomické podmínky ani podmínky věřitele), na základě skutečností a okolností, které existují ke konci účetního období, lze rozumně předpokládat, že splnění podmínek k datu prodloužení je přiměřeně možné. Porušení podmínek smlouvy V IAS 1.74 je uvedeno, že pokud účetní jednotka poruší závazek podle smlouvy o dlouhodobé půjčce ke konci účetního období nebo před ním s tím dopadem, že se závazek stane splatným na vyžádání, je závazek klasifikován jako krátkodobý, i kdyby věřitel souhlasil po skončení účetního období a před schválením účetní závěrky ke zveřejnění, že v důsledku porušení smlouvy nebude vyžadovat platbu. Účetní jednotka klasifikuje závazek jako krátkodobý, protože ke konci účetního období nemá nepodmíněné právo odložit úhradu závazku na dobu nejméně dvanácti měsíců po tomto datu. IAS 1.75 dále uvádí, že účetní jednotka však klasifikuje závazek jako dlouhodobý, jestliže věřitel souhlasil ke konci účetního období, že poskytne lhůtu v délce nejméně dvanácti měsíců po skončení účetního období, během které může účetní jednotka napravit porušení smlouvy a během které nemůže věřitel vyžadovat okamžité splacení. Aplikaci odstavců 74 a 75 standardu IAS 1 si ukážeme na následujícím příkladu. Příklad 6 Porušení podmínek smlouvy Situace Společnost má bankovní investiční úvěr splatný 20. ledna 2013. Investice bohužel negeneruje potřebné výnosy a společnost není schopna úvěr splatit. Bankéři jsou chápaví a 10. ledna 2013 uzavřou se společností dodatek k původní úvěrové smlouvě, z něhož vyplývá, že splatnost úvěru je posunuta na 20. leden 2014. Otázka Jak bude společnost klasifikovat přijatý úvěr ve své účetní závěrce za rok 2012, která bude zveřejněna 31. března 2013? Odpověď Tento úvěr bude v účetní závěrce za rok 2012 klasifikován jako krátkodobý závazek, neboť dle IAS 1.75 banka jako věřitel poskytla souhlas s prodloužením lhůty splatnosti problematického úvěru až po konci účetního období. Poskytnutí dodatečné lhůty věřitelem je událost neupravující účetní závěrku, kterou je-li významná je třeba zveřejnit v souladu s odstavcem 21 standardu IAS 10 Události po skončení účetního období (včetně možného dopadu na likviditu). Požadavky na zveřejňování v případě půjček klasifikovaných jako krátkodobé závazky Pokud jde o půjčky klasifikované jako krátkodobé závazky, IAS 1.76 vyžaduje, že pokud mezi koncem účetního období a datem schválení účetní závěrky ke zveřejnění nastane některá z následujících událostí, zveřejňují se následující události jako události neupravující účetní výkazy v souladu s IAS 10 Události po skončení účetního období: a. refinancování na dlouhodobém základě; b. náprava porušení smlouvy o dlouhodobé půjčce a c. poskytnutí lhůty věřitelem, během které lze napravit porušení smlouvy o dlouhodobé půjčce; tato lhůta končí za nejméně dvanáct měsíců po skončení účetního období. 05 Podle IAS 10.21 je v případě významné události po rozvahovém dni nevyžadující úpravu účetních výkazů třeba zveřejnit povahu události a odhad hodnotového dopadu události nebo prohlášení o tom, že takový odhad není možno provést.

IFRS US GAAP Stav schvalování IFRS v Evropské unii Ukončení činnosti a restrukturalizace: náklady související s ukončením smluvních dohod Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech IFRS, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 21. května 2013. Na schválení Evropské komise k použití v Evropské unii čekají k 25. květnu 2013 následující dokumenty rady IASB: Standardy IFRS 9 Finanční nástroje (vydáno v listopadu 2009) a následné úpravy (úpravy IFRS 9 a IFRS 7 vydané v prosinci 2011) Úpravy Úpravy standardů IFRS 10, IFRS 12 a IAS 27 Investiční účetní jednotky (vydáno v říjnu 2012) Interpretace IFRIC 21 Odvody (vydáno v květnu 2013) Klikněte na Zprávu o schvalování IFRS v EU. V předcházejícím vydání jsme se zabývali tím, jak účtovat o zaměstnaneckých požitcích při skončení pracovního poměru v rámci plánované restrukturalizace nebo v souvislosti s ukončením činnosti. V tomto čísle bychom rádi shrnuli, jak účtovat o nákladech na ukončení smlouvy a jiných druzích nákladů, které mohou vzniknout. Jak určíme, kdy má být závazek vykázán? Náklady související s ukončením smluv Náklady související s ukončením operativního leasingu nebo nájemní smlouvy nebo jiné smlouvy mohou zahrnovat následující náklady: náklady na ukončení smlouvy před koncem doby trvání smlouvy, náklady, které budou dále vznikat podle příslušné smlouvy po zbývající dobu trvání smlouvy bez ekonomického přínosu pro účetní jednotku. Závazek plynoucí z nákladů na ukončení smlouvy před koncem doby jejího trvání je třeba vykázat, pokud účetní jednotka ukončí smlouvu v souladu se smluvními podmínkami (např. když účetní jednotka dá protistraně písemnou výpověď v rámci výpovědní doby stanovené ve smlouvě nebo pokud jinak sjednala ukončení smlouvy s protistranou). Závazek plynoucí z nákladů, které budou dále vznikat podle smlouvy po zbývající dobu jejího trvání bez ekonomického přínosu pro účetní jednotku, je třeba vykázat ke dni ukončení využívání, což je den, kdy účetní jednotka přestane využívat právo převedené smlouvou, např. právo využívat pronajatý majetek nebo získávat budoucí zboží nebo služby. Níže si ukážeme konkrétní situaci na příkladu. Závazek vyplývající z jiných nákladů spojených s ukončením činnosti nebo likvidací je třeba vykázat v období, v němž závazek vznikl (obecně v okamžiku, kdy je přijato zboží nebo služby spojené s příslušnou činností). Jak na počátku ocenit příslušné závazky? Náklady na ukončení smlouvy Závazek vyplývající z nákladů na ukončení smlouvy před koncem doby jejího trvání je třeba ocenit reálnou hodnotou, jakmile účetní jednotka ukončí smlouvu v souladu se smluvními podmínkami. Pokud je předmětem smlouvy operativní leasing, reálná hodnota závazku k datu ukončení využívání se určuje na základě nájemného ze zbývající doby leasingu upraveného o dopady všech předplacených nebo časově rozlišených položek vykázaných na základě leasingu a sníženého o odhadované nájemné z podnájmu, které by bylo přiměřeně možné za majetek získat, a to i v případě, že účetní jednotka nemá v úmyslu podnájemní smlouvu uzavřít. Nájemné plynoucí ze zbývající doby leasingu se nesnižuje na částku nižší než nula. Závazek vyplývající z nákladů, které budou nadále vznikat podle smlouvy po zbývající dobu jejího trvání bez ekonomického přínosu pro účetní jednotku, je třeba ocenit v reálné hodnotě ke dni ukončení využívání. Jiné související náklady Jiné náklady spojené s odchodem nebo likvidací zahrnují mimo jiné náklady na konsolidaci nebo uzavření provozoven a přemístění zaměstnanců. Závazek nesmí být vykázán dříve, než vznikne, a to i v případě, že náklady vzniknou navíc k jiným provozním nákladům a vzniknou jako přímý důsledek plánu. 06 pokračování na další straně

US GAAP Jiné související náklady Závazek vyplývající z jiných nákladů spojených s odchodem nebo likvidací je třeba ocenit reálnou hodnotou v období, kdy závazek vzniká (obecně v okamžiku, kdy je přijato zboží nebo služby spojené s příslušnou činností). V následujícím příkladu ukážeme, jak uchopit náklady na ukončení operativního leasingu: Tento příklad ilustruje situaci spojenou s ukončením operativního leasingu k datu ukončení využívání a po datu ukončení využívání. Účetní jednotka si pronajímá provozovnu na základě operativního leasingu, který vyžaduje, aby po dobu 10 let platila nájemné ve výši 100 000 USD za rok. Po využívání provozovny po dobu pěti let se účetní jednotka zaváže k realizaci plánu ukončení činnosti. V souvislosti s tímto plánem účetní jednotka přestane provozovnu využívat do jednoho roku (tj. po využívání provozovny po dobu 6 let), kdy bude částka nájemného za zbývající dobu leasingu představovat 400 000 USD (100 000 USD za rok po zbývající období 4 let). Závazek vyplývající z nájemného za zbývající dobu leasingu snížený o skutečné (nebo odhadované) nájemné plynoucí z podnájmu by bylo vykázáno a oceněno reálnou hodnotou k datu ukončení využívání. Závazek by se upravil o případné změny vyplývající z revize odhadovaných peněžních toků po datu ukončení využívání oceněných pomocí bezrizikové sazby úroků upravené o vliv bonity účetní jednotky (credit-adjusted risk-free rate), která byla použita k ocenění závazku při prvotním zachycení. Na základě tržního nájemného za podobný pronajatý majetek účetní jednotka určí, že pokud by chtěla, mohla by provozovnu dále pronajmout a získat nájemné z podnájmu ve výši 300 000 USD (75 000 USD za rok po zbývající dobu leasingu v trvání 4 let). Z konkurenčních důvodů se však účetní jednotka k datu ukončení využívání rozhodne provozovnu dále nepronajímat (ani jinak neukončit leasing). Reálná hodnota závazku k datu ukončení využívání je 89 427 USD a byla vypočtena na základě odhadu pomocí techniky očekávané současné hodnoty. Očekávané čisté peněžní toky ve výši 100 000 USD (25 000 USD za rok po dobu zbývající doby pronájmu v trvání 4 let) jsou diskontovány za použití credit-adjusted risk-free sazby ve výši 8 procent. V tomto případě se v ocenění současnou hodnotou nebere v úvahu riziková prémie. Jelikož je nájemné z leasingu fixováno smlouvou a odhadované nájemné z podnájmu vychází z tržních cen za podobný pronajatý majetek v případě jiných účetních jednotek s podobnou bonitou jako příslušná účetní jednotka, existuje malá nejistota ohledně výše a načasování očekávaných peněžních toků použitých při odhadu reálné hodnoty k datu ukončení využívání a riziková prémie bude nevýznamná. Za jiných okolností, je-li riziková prémie významná, bude správné ji zohlednit. Z tohoto důvodu bude k datu ukončení využívání vykázán závazek (náklad) 89 427 USD. Po datu ukončení využívání bude vykázán dodatečný náklad - účetní jednotka bude vykazovat dopad rozhodnutí neuzavřít podnájemní smlouvu k majetku po dobu, kdy k podnájmu majetku nedochází. Například první rok po datu ukončení využívání bude vykázán náklad ve výši 75 000 USD jako dopad skutečnosti, že nedošlo k podnájmu majetku. Tato částka odráží roční splátky leasingu ve výši 100 000 USD snížené o již účtovaný závazek 25 000 USD. Ke konci roku již nehrají roli konkurenční faktory uvedené výše. Účetní jednotka se rozhodne dále provozovnu pronajmout a uzavřít podnájemní smlouvu. Účetní jednotka získá nájemné z podnájmu ve výši 250 000 USD (83 333 USD za rok za zbývající dobu leasingu v trvání 3 let) sjednané na základě tržního nájemného pro podobný pronajatý majetek k datu podnájmu. Účetní jednotka upraví účetní hodnotu závazku k datu podnájmu na 46 388 USD pro zohlednění revidovaných očekávaných čistých peněžních toků 50 000 USD (16 667 USD za rok po zbývající dobu leasingu v trvání 3 let), které jsou diskontovány credit-adjusted risk-free sazbou použitou k prvotnímu ocenění závazku (8 procent). 07

V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: České účetnictví Stanislav Staněk: sstanek@deloittece.com IFRS a US GAAP Martin Tesař: mtesar@deloittece.com Soňa Plachá: splacha@deloittece.com Gabriela Jindřišková: gjindriskova@deloittece.com Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz Tato publikace obsahuje pouze obecné informace a společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited ani žádná z jejích členských firem či jejich přidružených společností (souhrnně síť společností Deloitte ) jejím prostřednictvím neposkytuje účetní, obchodní, finanční, investiční, právní, daňové či jiné odborné rady a služby. Tato publikace takové odborné rady či služby nenahrazuje, a nelze ji tedy považovat za materiál, na jehož základě by bylo možno provádět rozhodnutí anebo činnosti, které mohou mít dopady na finance nebo podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež mohou mít dopad na finance nebo podnikání, je třeba požádat o radu kvalifikovaného odborného poradce. Žádný ze subjektů sítě společností Deloitte nenese odpovědnost za ztráty vzniklé jakýmkoli osobám v důsledku použití této publikace. Společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited, její členské firmy a přidružené společnosti neodpovídají nikomu za žádné škody vzniklé v důsledku použití této publikace. *** Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 195 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. 2013 Deloitte Česká republika

Jaký je Váš výhled? Daňový zpravodaj červen 2013, Deloitte Česká republika 02 Přímé daně Témata k zamyšlení při přípravě přiznání k dani z příjmů právnických osob Aktuální situace změny daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva Novinky v oblasti FATCA 03 Nepřímé daně Koordinační výbor Ručení příjemcem zdanitelného plnění za nezaplacenou daň Oprava DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenci (pohledávky vzniklé před 1.4.2011) Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU) Příloha Daňové povinnosti na červen a červenec 2013

Přímé daně Témata k zamyšlení při přípravě přiznání k dani z příjmů právnických osob Dohadné položky na bonusy Ve smyslu nedávných rozsudků NSS by měla být věnována pozornost správnému ošetření dohadných položek (rezerv) na mzdové bonusy. V zásadě by mělo být o mzdových bonusech účtováno prostřednictvím dohadné položky v případech, kdy do konce příslušného účetního a zdaňovacího období vzniklo na výplatu bonusů právo v takovémto případě lze považovat dohadnou položku za daňově uznatelný náklad tohoto období. V opačném případě by mělo být účtováno prostřednictvím rezervy, která je v daném období daňově neuznatelná (daňově uznatelným nákladem se mzdový bonus pak stane až zpravidla v následujícím období, kdy na mzdový bonus vznikne zaměstnancům právo). Při přípravě daňového přiznání proto doporučujeme vždy znovu překontrolovat, na základě jakých skutečností právo na mzdový bonus vzniká a zda je tyto skutečnosti možné doložit i související dokumentací. Reklasifikace údajů ve výkazech společnosti při účetní závěrce Společnosti při sestavování účetní závěrky často upravují hodnoty jednotlivých řádků výsledovky a/nebo rozvahy o tzv. reklasifikace hodnot (někdy též nazvané auditorské adjustmenty ). Tyto úpravy v podstatě opravují původně chybně zaúčtované účetní případy na nesprávné syntetické účty, popřípadě opravují částky původně zaúčtovaných účetních operací. Přestože mohou mít tyto úpravy vliv na hospodářský výsledek, nejsou zachyceny v obratové předvaze. Z tohoto důvodu je jedním z důležitých témat při sestavování daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob i kontrola dodatečných úprav na úrovni výkazů. Pro daňové účely je nutné identifikovat a zohlednit takové úpravy, které buď mění hospodářský výsledek nebo úpravy, které původně daňově uznatelný náklad (nebo zdanitelný výnos) změní na daňově neuznatelný náklad (nebo nezdanitelný výnos). Mezi takovéto položky mohou patřit například úpravy z rezerv na dohadné položky, z prodeje zásob na prodej dlouhodobého hmotného majetku, z likvidace zásob na manko na zásobách apod. Tyto úpravy mohou mít v některých případech dopad i v dalším zdaňovacím období. Z tohoto důvodu je důležitou součástí přípravy daňového přiznání i kontrola úprav z předchozího roku. Daňové odpisy a nehmotný majetek trochu jinak Přestože vhodný účetní software významnou měrou přispívá k větší efektivitě práce účetních pracovníků a umožňuje větší přehlednost a práci s velkými objemy dat, je třeba mít na paměti i skutečnost, že jeho případné chybné nastavení může způsobit chyby významné chyby při výpočtu daňové povinnosti. Jednou z oblastí, kde dle našich zkušeností často dochází k problémům, je oblast daňového odepisování nehmotného majetku. Jedná se zejména o případy, kdy je nehmotný majetek technicky zhodnocen. Doporučujeme proto prověřit algoritmy, jež jsou pro výpočet daňových odpisů používány (např. kontrolním výpočtem na vybraném vzorku majetku). Nevybraná dovolená V praxi dochází v některých případech k tvorbě dohadné položky na nevybranou dovolenou, přičemž při přípravě daňového přiznání již nejsou prověřovány okolnosti, za kterých k tvorbě dohadné položky došlo. Dle příslušné účetní legislativy a judikatury je možné tvořit dohadnou položku na nevybranou dovolenou pouze v situacích, kdy dojde k proplacení dovolené v následujícím zdaňovacím období (tj. nedojde k jejímu čerpání). Ve všech ostatních případech se na nevybranou dovolenou dle současné judikatury Nejvyššího správního soudu tvoří rezerva. Z tohoto důvodu je třeba prověřit důvody tvorby dohadné položky na nevybranou dovolenou a případně zohlednit tyto dohadné položky v daňovém přiznání jako daňově neuznatelný náklad (resp. jejich rozpuštění jako nezdanitelný výnos), pokud podmínky pro tvorbu dohadné položky nejsou splněny. 02

Přímé daně Nepřímé daně Aktuální situace změny daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva Novinky v oblasti FATCA Koordinační výbor Ručení příjemcem zdanitelného plnění za nezaplacenou daň Poslanecká sněmovna v prvním čtení, které se uskutečnilo dne 7. května 2013, podpořila novelu zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. V současné době nejsou známé žádné další informace týkající se vývoje schvalování novely, nicméně mezi nejdiskutovanější změny patří zejména: osvobození dividend a veškerých podílů na zisku pro fyzické i právnické osoby vyplácené mezi tuzemskými poplatníky a poplatníky EU, Švýcarska, Norska a Islandu, sjednocení časového testu pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů na 3 roky, zachování sazby daně ve výši 5% pro zdanění investičních fondů, zvýšení limitu uplatnění srážkové daně u příjmů plynoucích z dohody o provedení práce z 5 000 Kč na 10 000 Kč, integrace daně dědické a daně darovací do zákona o daních z příjmů, propojení systému datových schránek, systému daňových informačních schránek a daňového portálu. Dále bychom Vás chtěli informovat o možnosti dočasného zavedení zrychlených odpisů, kterou se v současnosti zabývá Ministerstvo financí. V rámci tohoto prorůstového opatření by bylo možné zrychleně odepisovat některé investice do strojů, aut či počítačů, a to po dobu 12ti měsíců. Nové verze Modelové mezivládní dohody o výměně informací Dne 9. května 2013 byly publikovány nové verze Modelové mezivládní dohody se Spojenými státy o výměně informací dle FATCA ( Model 1 IGA, Model 2 IGA ). Spolu se zněním některých ustanovení dohody byly aktualizovány i její přílohy Annex I a Annex II. Uzavření dalších mezivládních dohod o výměně informací Norsko, Španělsko V průběhu dubna a května 2013 se přidaly Norsko a Španělsko na seznam zemí, které uzavřely mezivládní dohodu se Spojenými státy o vzájemné výměně informací v návaznosti na legislativu FATCA. Dohody vychází z Modelu 1 IGA, obdobně jako dohody uzavřené Velkou Británií či Dánskem. Obě země si ale oproti modelové verzi mezivládní dohody vyjednaly i jisté individuální úpravy. Nové verze formulářů pro certifikaci W-8BEN a W-9 Americký správce daně ( IRS ) zveřejnil verze formulářů W8-BEN (pro fyzické osoby) a W-9 pro certifikaci subjektů pro daňové účely ve Spojených státech aktualizované v souladu s požadavky FATCA. Formulářem W-8BEN fyzická osoba potvrzuje, ve které zemi je daňovým rezidentem a že je skutečným vlastníkem reportovaných příjmů, čímž prokazuje při splnění dalších podmínek nárok na sníženou sazbu srážkové daně dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Formulář W-9 slouží k doložení daňového rezidenství a TIN (daňové identifikační číslo) u těch subjektů, které mají U.S. status. V rámci Koordinačního výboru Finanční správy a Komory daňových poradců ČR byl uzavřen příspěvek zabývající se vybranými otázkami institutu ručení za nezaplacenou DPH. V rámci tohoto příspěvku Finanční správa potvrdila, že nebude možné v registrech nespolehlivých plátců a spolehlivých účtů vyhledávat platnost údajů k určitému dni. Absence možnosti vyhledávat údaje zpětně tak bude znamenat potřebu precizního nastavení systému, prostřednictvím něhož by měli plátci do registrů nahlížet. Koordinační výbor dále potvrdil, že pro ručení při úhradě na nespolehlivé" účty je rozhodný den podání příkazu k úhradě, s tím že trvalé příkazy k úhradě mají další specifická pravidla. V souvislosti s problematikou ručení bychom rádi uvedli dvě související informace: K 16. květnu 2013 byla v registru nespolehlivých plátců DPH zveřejněn první plátce DPH. Od tohoto data je tedy nezbytné s registrem nespolehlivých plátců efektivně pracovat. Vláda ČR má zájem omezit ručení pouze na částky vyšší než 700.000 Kč. Původní představa Finanční správy byla omezit ručení na částky vyšší než 350 000 Kč. Příslušná novela zákona o DPH doposud nebyla připravena. Všechny změny neustále sledujeme a o dalším legislativním vývoji Vás budeme nadále informovat. 03

Nepřímé daně Oprava DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenci (pohledávky vzniklé před 1.4.2011) Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU) Podle nedávného rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS) nelze opravovat DPH u pohledávek vzniklých před 1. 4. 2011. Finanční správa na dané rozhodnutí zareagovala vydáním informace na svých internetových stránkách, podle které nebude zpětně rozporovat postup těch věřitelů, kteří v minulosti u pohledávek vzniklých před 1. 4. 2011 provedli opravu daně a tato daň již byla správcem daně vyměřena. Ve zmiňovaném rozsudku šlo o případ, kdy dlužník v úpadku obdržel od svých věřitelů opravné daňové doklady na DPH. Na základě nich věřitelé nárokovali DPH původně odvedenou na účet finančního úřadu a dlužník byl dle názoru Finanční správy naopak povinen snížit svůj původně uplatněný nárok na odpočet této daně. Jednalo se však o pohledávky vzniklé z plnění uskutečněných před 1. dubnem 2011 (přitom novela umožňující opravu daně za dlužníky v insolvenci je účinná až od tohoto dne), dlužník tedy svou povinnost rozporoval. NSS v rámci rozhodování o daňových povinnostech dlužníka dovodil, že případný požadavek zákona o DPH snížit původně uplatněný nárok na odpočet DPH by byl sám o sobě v rozporu s ústavním pořádkem. Aby tomu tak nebylo, dle NSS je nezbytné přiléhavým způsobem interpretovat přechodná ustanovení té novely zákona o DPH, která možnost opravy daně za dlužníky v insolvenci přinesla. Z nich dle NSS vyplývá, že oprava daně se nevztahuje na pohledávky vzniklé před 1. 4. 2011. NSS ve svém rozsudku překvapivě neodlišoval perspektivu věřitele a dlužníka, ale primárně odmítl možnost opravy daně věřitelem (a tedy teprve jako důsledek i zamítl povinnost snížení nároku na její odpočet). C-142/12 Marinov Společnosti Marinov vznikla povinnost odvést DPH na výstupu z důvodu trvalého použití majetku pro jiné, než zdanitelné ekonomické činnosti. SDEU posuzoval, co je základem daně pro určení DPH na výstupu. Dospěl k závěru, že se nemůže jednat o cenu obvyklou, jak vyžadoval tamní finanční úřad, ale že její výpočet musí zohlednit vývoj hodnoty majetku od data jeho nabytí do vzniku povinnosti přiznat DPH na výstupu. Připomeňme, že český zákon o DPH vyžaduje primárně určit daň na výstupu ze základu daně ve výši ceny obvyklé, rozhodnutí SDEU tak (prostřednictvím přímého účinku EU DPH Směrnice) umožňuje zvolit dodanění majetku v ceně pořizovací/kupní po zohlednění případného opotřebení, pokud by tento postup byl pro plátce výhodnější. C-271/12 Petroma Transports V rámci daného případu SDEU posuzoval otázku, zda v případě neuznání nároku na odpočet daně u odběratele (neměl k dispozici řádný daňový doklad) je možné s odvoláním na princip neutrality DPH stornovat i daň na výstupu u příslušného dodavatele. SDEU dospěl k závěru, že tak široké dopady princip neutrality nemá. Pokud se zdanitelné plnění uskutečnilo, je nutné DPH na výstupu odvést. 04

Příloha Daňové povinnosti Červen 2013 Červenec 2013 pondělí 10. spotřební daň splatnost daně za duben 2013 (mimo spotřební daň z lihu) pátek 14. Intrastat podání výkazů pro Intrastat za květen 2013 pondělí 17. daň z příjmů pojistné čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za květen 2013 a splatnost zálohy na důchodové spoření pondělí 24. spotřební daň splatnost daně za duben 2013 (pouze spotřební daň z lihu) pondělí 1. daň z příjmů odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za květen 2013 podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2012, má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce středa 10.. spotřební daň splatnost daně za květen 2013 (mimo spotřební daň z lihu) pondělí 15. intrastat daň silniční daň z příjmů podání výkazů pro intrastat za červen 2013 záloha na daň za 2. čtvrtletí 2013 měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků úterý 25. spotřební daň daň z přidané hodnoty energetické daně daňové přiznání za květen 2013 daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za květen 2013 (pokud vznikl nárok) daňové přiznání a daň za květen souhrnné hlášení za květen 2013 výpis z evidence za květen 2013 daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za květen 2013 pondělí 22. pojistné odvod z loterií a jiných spotřební daň podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za červen 2013 splatnost zálohy na důchodové spoření podání hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her a zaplacení podobných her zálohy za 2. čtvrtletí 2013 splatnost daně za květen 2013 (pouze spotřební daň z lihu) daňové přiznání za červen 2013 daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za červen 2013 (pokud vznikl nárok) čtvrtek 25. daň z přidané hodnoty daňové přiznání a daň za 2. čtvrtletí a za červen souhrnné hlášení za 2. čtvrtletí a za červen výpis z evidence za 2. čtvrtletí a za červen energetické daně daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za červen 2013 středa 31. daň z příjmů odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červen 2013 Zdroj: www.mfcr.cz, www.czso.cz 05

V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z daňového oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: Přímé daně Nepřímé daně Jaroslav Škvrna: John Ploem: Zbyněk Brtinský: Miroslav Svoboda: Marek Romancov: Peter Wright: LaDana Edwards: jskvrna@deloittece.com joploem@deloittece.com zbrtinsky@deloittece.com msvoboda@deloittece.com mromancov@deloittece.com pewright@deloittece.com ledwards@deloittece.com Tomas Seidl: Adham Hafoudh: Radka Mašková: tseidl@deloittece.com ahafoudh@deloittece.com rmaskova@deloittece.com Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz Tato publikace obsahuje pouze obecné informace a společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited ani žádná z jejích členských firem či jejich přidružených společností (souhrnně síť společností Deloitte ) jejím prostřednictvím neposkytuje účetní, obchodní, finanční, investiční, právní, daňové či jiné odborné rady a služby. Tato publikace takové odborné rady či služby nenahrazuje, a nelze ji tedy považovat za materiál, na jehož základě by bylo možno provádět rozhodnutí anebo činnosti, které mohou mít dopady na finance nebo podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež mohou mít dopad na finance nebo podnikání, je třeba požádat o radu kvalifikovaného odborného poradce. Žádný ze subjektů sítě společností Deloitte nenese odpovědnost za ztráty vzniklé jakýmkoli osobám v důsledku použití této publikace. *** Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 195 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. 2013 Deloitte Česká republika

Zachovejte chladnou hlavu, když ji ostatní ztrácejí Novinky v oblasti dotací červen 2013, Deloitte Česká republika Dále v tomto vydání: Sankce při pochybení během realizace výběrových řízení v OPPI Investiční pobídky - změna pravidel, motivační účinek, propojenost projektů SK Dotácie na základe Operačného programu Životné prostredie ČR - dotace Dotace na omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo XLVII. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí. Program bude podporovat projekty zaměřené na omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik: rekonstrukce nebo nákup technologií pro omezení průmyslového znečištění, rekonstrukce nebo nákup technologií pro monitoring průmyslového znečištění jednotlivých složek životního prostředí (např.: vody, ovzduší, půdy), vytvoření BAT center pro jednotlivé kategorie průmyslových činností v návaznosti na zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci ve znění pozdějších předpisů. vytvoření informačních systémů prevence závažných havárií, výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení definovaných zákonem č. 59/2006 Sb., s cílem snížení míry rizika a omezování následků závažných havárií, vytvoření výukových a expertních center REACH a center prevence rizik, vytvoření znalostních portálů managementu chemických látek, vytvoření SW nástrojů pro tvorbu a aplikaci nových metodik a postupů v prevenci závažných havárií. Žádosti o dotaci je možné předkládat do 31. 10. 2013.

ČR dotace SK dotácie Sankce při pochybení během realizace výběrových řízení v OPPI Investiční pobídky - změna pravidel, motivační účinek, propojenost projektů Dotácie na základe Operačného programu Životné prostredie Ministerstvo průmyslu a obchodu stanovilo sankce v případě pochybení během realizace výběrových řízení v Operačním programu Podnikání a inovace (OPPI). Sankce se pohybují v rozmezí od 2 % - 30 % dle typu porušení pravidel pro výběr dodavatele. U zvláště závažných pochybení, jako je např. neprovedení výběrového řízení, nezveřejnění oznámení o zahájení výběrového řízení atd., může sankce dosáhnout až 100 % z částky dotace vztahující se na financování dané zakázky. Jak jsme Vás již informovali, Evropská komise připravuje nové pokyny regionální státní podpory na programovací období pro roky 2014 2020, dokončeny by měly být v nadcházejících měsících. Tyto Pokyny jsou ve svém návrhu zatím významně restriktivní, hlavně ve snížení maximální možné podpory pro velké společnosti ze současných 40 % na 25 %. Dalším úskalím je skutečnost, že by práce na projektu nesměly být zahájeny před vydáním Rozhodnutí o příslibu poskytnutí podpory. O dalším vývoji přípravy Pokynů Vás budeme informovat, doporučujeme však již nyní zvážit podání záměru o investiční pobídku s dostatečným předstihem ještě v průběhu roku 2013 a za stávajících podmínek. Pokud se Vaše společnost již nachází v režimu investičních pobídek, nebo se v současnosti chystá podat záměr získat investiční pobídku, doporučujeme dbát zvýšené pozornosti ve věci splnění motivačního účinku v souladu se zákonem o investičních pobídkách. Ze strany státních institucí je v poslední době zvýšena intenzita kontroly právě naplnění motivačního účinku investiční pobídky. U splnění motivačního účinku je důležité prokázat, že společnost nezahájila projekt dříve, než jí bylo vydáno Potvrzení o přijetí záměru ze strany CzechInvestu a bez poskytnutí investiční pobídky by společnost danou investici buď nerealizovala vůbec, nebo například v menším rozsahu či pomaleji. Dále bychom chtěli upozornit na situaci, kdy společnost v průběhu 3 let podává dva nebo více záměrů získat investiční pobídku (i v rámci skupiny), které v součtu převýší 50 mil. EUR. Je pravděpodobné, že tyto záměry budou ze strany státních institucí kontrolovány, zda nejsou společně tzv. velkým investičním projektem. Případné sloučení vícero projektů do jedné investice má vliv na výši maximální podpory, resp. na její snížení. V případě podezření na velký investiční projekt propojenost investice nejdříve prověřuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. V případě nejistoty, je propojenost investic konzultována s Evropskou komisí. Tento proces vede k odkladu vydání Rozhodnutí a vyžaduje zejména poskytnutí dodatečných informací k projektu pro zvážení technických, funkčních či strategických vazeb investice. arostlivosti). Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky v rámci Operačného programu Životné prostredie vyhlásilo v apríli 2013 výzvu na predkladanie žiadostí o nenávratný finančný príspevok. Výzva je zameraná na podporu nakladania s nebezpečnými odpadmi spôsobom priaznivým pre životné prostredie. Spomínaná výzva je určené pre právnické a fyzické osoby oprávnené na podnikanie ako aj verejný sektor a uzávierka prijímania žiadostí je 29. júla 2013. Výška alokovaných prostriedkov na projekty podporované výzvou je 6 233 840,69 EUR. Minimálna a maximálna výška pomoci na projekt nie je stanovená, maximálna výška pomoci je limitovaná len maximálnou výškou celkových výdavkov projektu, tj. 50 mil. EUR. Maximálna percentuálna intenzita pomoci na projekt je 95% oprávnených výdavkov, 100% pre verejný sektor. Medzi podporované typy projektov patria projekty zamerané na znižovanie nebezpečných vlastností odpadov na základe zodpovedajúcich koncepčných východísk a nakladanie s nebezpečnými odpadmi vrátane výstavby a modernizácie zariadení na nakladanie s nebezpečnými odpadmi s cieľom ich zhodnotenia a zneškodnenia environmentálne vhodným spôsobom (vrátane odpadov zo zdravotníckej starostlivosti). 02