Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 2. Přehled aplikací a otázek

Podobné dokumenty
Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 6. RFLP, cpdna

Kameyama Y. et al. (2001): Patterns and levels of gene flow in Rhododendron metternichii var. hondoense revealed by microsatellite analysis.

Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae).

Genetická variabilita. rostlinných populací

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 10. Další metody

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Populačně-genetická data

Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Molecular Ecology J. Bryja, M. Macholán MU, P. Munclinger - UK

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Příklady z populační genetiky lesních dřevin

Genetika vzácných druhů zuzmun

Genetický polymorfismus

Populační genetika Radka Reifová

Tribsch A., Schönswetter P. & Stuessy T. (2002): Saponaria pumila (Caryophyllaceae) and the Ice Age in the European Alps. American Journal of Botany

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetické markery, markery DNA

Genetická diverzita masného skotu v ČR

ISSR (Inter simple sequence repeat) Jiří Košnar

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genotypování: Využití ve šlechtění a určení identity odrůd

Malcomber S.T. (2000): Phylogeny of Gaertnera Lam. (Rubiaceae) based on multiple DNA markers: evidence of a rapid radiation in a widespread,

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

AFLP. protokoly standardizace AFLP hodnocení primárních dat dnes používané metody hodnocení fylogenetický signál v AFLP datech

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Tok GI v buňce. Genetický polymorfizmus popis struktury populací. Organizace genetického materiálu. Definice polymorfismu

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Mendelova genetika v příkladech. Genetické markery

Genetické markery - princip a využití

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 7. Mikrosatelity

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací. 1) Metody studiagenetickérozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky.

Populační genetika II

Genová vazba. Obr. č. 1: Thomas Hunt Morgan

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Populační genetika III. Radka Reifová

Referenční lidský genom. Rozdíly v genomové DNA v lidské populaci. Odchylky od referenčního genomu. Referenční lidský genom.

Coalesce spojit se, splynout, sloučit se. Didaktická simulace Coalescence = splynutí linií

Genetické metody v zoologii

FYLOGEOGRAFIE A KOALESCENCE

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Mikrosatelity (STR, SSR, VNTR)

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

Molekulární genetika II zimní semestr 4. výukový týden ( )

Genetický polymorfismus jako nástroj identifikace osob v kriminalistické a soudnělékařské. doc. RNDr. Ivan Mazura, CSc.

variability mám k dispozici ohrožený druh k tomu, aby se přizpp m?

Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST

Genetika populací. kvalitativních znaků

PhD. České Budějovice

Biofyzikální ústav AV ČR, Laboratoř molekulární epigenetiky, Královopolská 135, Brno, tel.: ,

Reprodukční systémy vyšších rostlin

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 11. Next generation sequencing (NGS)

Charakterizace hybridních trav pomocí cytogenetických a molekulárních metod

Semenné sady systém reprodukce a efektivita

MOLEKULÁRNÍ TAXONOMIE - 4

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 9. Sekvenování DNA II. nrdna, low-copy markery

World of Plants Sources for Botanical Courses

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat

Důsledky selekce v populaci - cvičení

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 3. Analýza isoenzymů

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

VARIABILITY IN H-FABP, C-MYC, GH, LEP, LEPR GENES IN LARGE WHITE, LANDRACE AND DUROC BREEDS OF PIGS

Mikrosatelity (STR, SSR, VNTR)

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Osud jednotlivých kopií genů v populaci genové stromy

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA

Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Populační genetika Radka Reifová

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Genetická variabilita v populacích

Populační genetika II. Radka Reifová

2 Inkompatibilita v systému Rhesus. Upraveno z A.D.A.M.'s health encyclopedia

Základy genetiky populací

Co je populační biologie. Specifika populační biologie. rostlin

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Selekce v populaci a její důsledky

Genetické markery. pro masnou produkci. Mgr. Jan Říha. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o.

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta

Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele)

Konzervační genetika GENETICKÁ DIVERZITA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR

Transkript:

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin 2. Přehled aplikací a otázek

Přehled molekulárních markerů 1. proteiny isozymy 2. DNA markery RFLP (Restriction Fragment Length Polymorphism) založené na PCR analýza fragmentů DNA údaje o pořadí nukleotidů sekvence délkový polymorfismus fragmentů analýza celého genomu RAPD (Random Amplified Polymorphic DNA) AFLP (Amplified Fragment Length Polymorphism) ISSRs (Inter Simple Sequence Repeats) informace z konkrétních částí genomu PCR-RFLP (Polymerase Chain Reaction-RFLP) mikrosatelity (Simple Sequence Repeats - SSRs) SSCP (Single Strain Conformation Polymorphism) celogenomové markery SNP, whole genome sequencing

Využití markerů pro různé okruhy otázek RFPL a PCR-RFLP sekvenování Genetická diverzita Diferenciace populací allozymy ndna cpdna mtdna (rostliny) mtdna (zvířata) RAPD AFLP SSR ndna cpdna mtdna (rostliny) ++ +++ + + + ++ ++ ++ +++ ++ + ++ +++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ ++ +++ ++ ++ +++ Genový tok ++ ++ + (+) + (+) (+) +++ +++ ++ (+) ++ mtdna (zvířata) Polyploidizace +++ +++ ++ - - - - + ++ ++ - - Hybridizace ++ +++ ++ + + ++ ++ + ++ ++ + + Fylogeneze (+) + ++ (+) ++ - - (+) +++ +++ (+) +++ Genotypování jedinců (+) ++ - - - +++ +++ +++ +++ - - - Fylogeografie (+)? ++ (+) ++ - ++ - (+) +++ (+) +++ +++ velmi vhodné (+) bylo použito ++ dobře použitelné - nepoužitelné + OK? nejisté nebo nepoužito podle Lowe et al. 2004

Typy otázek identifikace klonů genetická diverzita klonálních rostlin genetická struktura populací vnitropopulační genetická diverzita test H-W rovnováhy vztahy mezi populacemi, rozdělení genetické variability genový tok studium migrace rostlin fylogeografie studium invazí typ reprodukčního systému systematické studie na všech úrovních, rekonstrukce fylogeneze hybridizace, polyploidizace

Identifikace klonů počet genotypů v populaci a prostorové rozložení genet vs. ramet poměr vegetativního a generativního rozmnožování četnost generativního rozmnožování RSR repeated seedling recruitment ISR initial seedling recruitment

Miwa et al. (2001): Analysis of clonal structure of Melaleuca cajuputi (Myrtaceae) at a barren sandy site in Thailand using microsatellite polymorphism. Trees 15:242-248

Markery k identifikaci klonů isozymy někdy nedostatečná variabilita RAPD AFLP mikrosatelity nadhodnocení klonální variability ramety téže genety jsou označeny jako různé chyba metody nutno znát tzv. error rate (opakované analýzy) somatické mutace? podhodnocení klonální variability jako klon jsou určeni i jedinci vzniklí nezávisle nedostatečná variability markeru malé množství markerů sílu markeru lze spočítat (pravděpodobnost, že dva jedinci se stejným genotypem vznikli nezávislým sexuálním procesem)

Typ reprodukčního systému Hardy-Weinbergova rovnováha předpokládá random mating často nesplněno: náhodné párování předpoklady H-W rovnováhy: nekonečně velká populace (není drift) nejsou mutace (nevznikají nové alely) není migrace není selekce (diploid, sexuální reprodukce, nepřekrývající se generace)

Typ reprodukčního systému Hardy-Weinbergova rovnováha předpokládá random mating často nesplněno: positive assortative mating inbreeding regulerní inbreeding autogamie autogamie nízká variabilita v rámci populace 2 čisté homozygotní linie vysoká variabilita mezi populacemi lokálně adaptované allogamie vysoká variabilita v rámci populace stálý vznik heterozygotů nízká variabilita mezi populacemi ALE rozdělení variability závisí i na gene flow

Test reprodukčního systému míra inbreedingu koeficient inbreedingu F IS deficit heterozygotů srovnání genetické informace mateřské rostliny a jejích semen míra autogamie kodominantní markery isozymy mikrosatelity

Genetická diverzita heterozygosita pozorovaná (H o observed) očekávaná (H e expected) = genová diversita (gene diversity pravděpodobnost, že dvě náhodně vybrané alely jsou shodné) různé koeficienty diversity např. Shannon počet alel alelická bohatost (allelic richness) počet alel standardizovaný na velikost vzorku počet vzácných nebo privátních alel DW-index molekulární diverzita nukleotidová diversita (π) průměrný počet párových rozdílů/počet nukleotidů + případná korekce na mnohonásobné mutace počet polymorfních míst (S)

Genetická struktura populací vnitropopulační celková genetická diverzita index diverzity (H) ve vztahu k velikosti populace, geografické poloze rozložení genetické variability na vnitropopulační (within populations) mezipopulační (among populations) celková diverzita H T vnitropopulační diverzita H S interpopulační diverzita D ST = H T - H S G ST = H T H H T S koeficient genetické diferenciace - míra diferenciace na subpopulace

Genový tok gene flow jsou populace v kontaktu nebo izolované? jak je velký gene flow mezi populacemi? gene flow = míra komunikace, tj. šíření semen a pylu jak daleko se šíří semena? na jakou vzdálenost je přenášen pyl? prostorová autokorelační analýza korelace genetické a fyzické vzdálenosti nepřímé určení intenzity gene flow z rozložení genetické variability mezi populacemi G ST přímé analýza rodičovství (parentage analysis)

Určení velikosti gene flow interpretace G ST stupeň diferenciace na subpopulace 0 žádná genetická struktura populací (všechny populace mají stejné frekvence alel) 1 maximální genetická struktura (každá populace fixovaná pro jinou alelu) na základě populačně genetických modelů odpovídá konkrétnímu počtu migrantů za generaci

Interpretace G ST distribuce genetických markerů demografický model způsob migrace mezi populacemi m 1 m 1 m 3 m 3 N e1 N e3 finite island model (Wright 1931) migrace mezi n konečně velkými populacemi N e efektivní velikost populace každá populace dodává N e m migrantů všem ostatním stejně m 2 m 2 N e2

Interpretace G ST distribuce genetických markerů demografický model způsob migrace mezi populacemi stepping stone model (Kimura 1953) migrace pouze mezi sousedními populacemi jedno nebo dvourozměrný disperze mezi nesousedními populacemi je zprostředkována více kroky

Interpretace G ST distribuce genetických markerů demografický model způsob migrace mezi populacemi populačně-genetický model odhad genetické diferenciace populací G ST = 1 1 + 4 N e m nepřímý odhad gene flow jaké množství migrantů (N e m) by mohlo zapříčinit dané rozdělení genetické diverzity

Interpretace G ST distribuce genetických markerů demografický model způsob migrace mezi populacemi podmínky pro tuto interpretaci populačně-genetický model rovnováha mezi genovým tokem a driftem genový tok je konstantní v čase odhad genetické diferenciace populací mutace jsou mnohem nižší než migrace G ST = 1 1 + 4 N e m nepřímý odhad gene flow jaké množství migrantů (N e m) by mohlo zapříčinit dané rozdělení genetické diverzity

Historický a současný genový tok no gene flow gene flow non-equilibrium recentní separace populací žádný genový tok equilibrium dlouhodobá separace populací kontinuální genový tok z alelických frekvencí nelze jednoduše odlišit genový tok probíhající v současnosti od podobnosti dané společným původem

Vztah mezi genetickou a geografickou strukturou isolation-by-distance intenzivní gene flow

Podíl přenosu pylu a semen na genovém toku Silene alba (McCauley 1994) pyl - haploidní jaderná DNA semena - diploidní jaderná DNA - cpdna 1 1 ( 1) 2( migrace pylu FSTb F migrace semen 1 ( 1) F STm STm 1) cpdna allozymy

Podíl přenosu pylu a semen na genovém toku Silene alba (McCauley 1994) pyl - haploidní jaderná DNA semena - diploidní jaderná DNA - cpdna 1 1 ( 1) 2( migrace pylu FSTb F migrace semen 1 ( 1) F STm STm 1) cpdna Druh šíření pylu šíření semen poměr pyl/semena Reference Quercus sp. vítr ptáci 196 Kremer et al. (1991) Pinus contorta vítr vítr 28 Dong and Wagner (1993) Argania spinosa hmyz přežvýkavci 2.5 El Mousadik and Petit (1996) Pinus sylvestris (Scotland) vítr vítr 18 Sinclair et al. (1998) allozymy Pinus sylvestris (Spain) vítr vítr 105 Sinclair et al. (1999)

Využití markerů pro populační studie jaderná (resp. celková) DNA isozymy, mikrosatelity kodominantní RAPD, AFLP sekvenování (ITS ), low-copy markery chloroplastová DNA RFLP, PCR-RFLP cpdna mikrosatelity sekvenování (trnl-trnf )

Analýza rodičovství (parentage analysis) pohyb genů (gene flow) v subpopulaci dán vzdáleností rodičů od semenáčků pohyb pylu (pollen flow) v subpopulaci pylový přenos dán vzájemnou vzdáleností rodičů

Markery pro parentage analysis mikrosatelity AFLP vysoká spolehlivost velká variabilita

Studium migrace druhů fylogeografie studium postglaciální migrace identifikace migračních cest využití cpdna maternální přenos (tj. semeny u krytosemenných) haploidní absence rekombinací vztahy mezi rozšířením druhů a jejich příbuzností recentní migrace druhů v krajině rostlinné invaze

Fylogeografie vliv historických faktorů (typicky zalednění) na geografickou distribuci genových linií maximální zalednění 20-18 tis. BP maximální (koncentrovaná) variabilita v mediteránu 3 základní refugia iberské, apeninské, bálkánské jen malá část variability zpět do Evropy rekolonizace od cca 13 tis. BP metody studia využití cpdna můžeme vysledovat jednotlivé linie (haplotypy) a ty korelovat s geografickým rozšířením maximální rozsah zalednění během poslední ledové doby hranice permafrostu R1, R2, R3 - hlavní refugia

Postglaciální rekolonizace Evropy migrační cesty dřevin jedle buk dub

Systematické studie na všech úrovních evoluce (vyšších) rostlin monofylie skupin, příbuznost čeledí primitivní, odvozené čeledi vztahy mezi rody v rámci čeledí, druhy v rámci rodu identifikace mikrospecií a jejich vznik vznik a šíření nových druhů vztahy mezi ploidiemi, vznik polyploidů hybridizace, identifikace rodičovských taxonů

Sekvenování 1. kodující geny konzervativní na úrovni čeledí, rodů (rbcl) 2. spacery variabilnější oblasti na rodové, druhové a nižší úrovni (trnl-f, atpb-rbcl) chloroplastové geny rbcl matk trnl-trnf jaderné geny ITS 18S rdna 26S rdna 3. sekvence celých genomů cpdna fylogenomika

Další markery v systematice RFLP chloroplastové DNA PCR-RFLP např. identifikace hybridů AFLP pro blízce příbuzné a recentně vznikající taxony (cpdna) mikrosatelity na úrovni druhů isozymy odlišení velmi blízce příbuzných taxonů, studium polyploidizace a hybridizace

Literatura Avise J.C. (2004): Molecular markers, natural history and evolution. Baker A.J. (2000): Molecular methods in ecology. Karp A. et al. (1998): Molecular tools for screening biodiversity. Weising K. et al. (2005): DNA fingerprinting in plants. 2nd ed. Soltis D.E. & al. [eds.] (1998): Molecular systematics of plants.ii. DNA sequencing. Karp A. et al. (1996): Molecular techniques in the assesment of botanical diversity. Annals of Botany 78:143-149 Vekemans X. & Jacquemart (1997): Perspectives on the use of molecular markers in plant population biology. Belg. J. Bot. 129:91-100 Ouborg N.J. et al. (1999): Population genetics, molecular markers and the study of dispersal in plants. J. Ecol. 87:551-568. Parker G.P. et al. (1998): What molecules can tell us about populations: Choosing and using a molecular marker. Ecology 79: 361-382