Kondiční předpoklady možnosti ovlivnění u mládeže V.Bunc UK FTVS Praha
Co je možné prohlásit za problematické u mládeže Nízká schopnost realizace herních dovedností ve vysoké intenzitě. Řešení situace jeden na jednoho. U vynikajících individualit mnohdy neochota k týmové spolupráci. Malá zásoba pohybových dovedností, Nedostatečné technické vybavení. Mnohdy předčasná specializace. Nedostatečné periférní vidění. Nedostatečná rychlost, síla i obratnost. Nedostatečná flexibilita zvýšená pravděpodobnost zranění. Mnoho asymetrií a dysbalancí. Chyby v regeneraci a v dietologické podpoře.
Pro nápravu je třeba stanovit Nedostatky slabá místa a z nich pak cíl nápravné intervence, Pohybovou způsobilost vždy vzhledem k potenciálnímu cíli intervence, Proměnné, které mohou přispět k jejich odstranění, Možnosti a rozsah jejich ovlivnění, Kritéria hodnocení intervence.
Základními kondičními předpoklady jsou rychlost a síla. U rychlosti i síly je třeba vždy zmínit morfologii (dána významně geneticky) a techniku. Síla je nutnou, ale nikoliv postačující podmínkou rychlosti. Flexibilita a koordinace nutná podmínka.
Vytrvalost je nezbytnou podmínkou opakovaného tréninku. Podíl během tréninkového zatížení se ohybuje mezi 50-60%. V průběhu hry se podíl vytrvalosti snižuje na cca 30 až 40%.
Úspěšné posilování vyžaduje nízkou nebo prakticky žádnou únavu. Posilování musí být realizováno s maximální přesností a rychlostí. Posilování musí být kontrolovaným tréninkem.
Prvním krokem všech nápravných (tréninkových) opatření je důsledná a důkladná analýza. Je nezbytné posuzovat jak vítězná utkání tak i prohraná.
Stanovit jejich hierarchii význam pro konečný výkon. Čas potřebný k jejich ovlivnění. Nezbytné morfologické a funkční předpoklady.
Co je nutné si uvědomit Komplexnost speciálních pohybových dovedností. Individuální pohybový program musí vycházet z detailní analýzy Kritická místa herního výkonu. Propojenost izolovaných specifických dovednosti. Jakákoliv změna potřebuje čas.
Rozhodující skutečnosti, které je třeba respektovat při tréninku mládeže lze shrnout následovně : - anaerobní předpoklady jsou nižší než u dospělých - svalový rozvoj není ukončen - zvýšené nároky na regeneraci a kompenzační cvičení - se snižujícím se věkem vzrůstá náročnost rovnovážných cvičení - nemají dostatečnou zásobu základních pohybových dovedností - instrukce musí být většinu předváděny - jsou podstatně citlivější na formu instrukcí - monotonní formy zatížení jsou podstatně nebezpečnější u dospělých - nelze bez úprav použít metody používané u dospělých
Průměrné hodnoty a s vybraných funkčních parametrů stanovené v laboratoři na běhátku u mladých (15 let) a dospělých fotbalistů (F) a u mladých a dospělých vytrvalců (V) VO 2max VO 2max.kg -1 SF max ECM/BCM %BF v max (l/min) (ml/kg.min) (t/min) (%) (km/h) Mladí F (n=158) 4.13±0.16 60.9±4.5 201±7 0.78±0.07 11.5±1.0 16.2±0.9 Dospělí F (n=470) 4.88±0.41 61.9±5.5 186±9 0.65±0.08 9.1±1.3 17.8±1.3 % dospělých 84.6 98.4 108.1 120.0 126.4 91.0 Mladí V (n=227) 4.86±0.19 74.9±3.8 198±5 0.80±0.06 9.5±0.9 18.2±1.1 Dospělí V (n=201) 5.53±0.30 79.6±4.5 179±6 0.70±0.06 8.1±1.1 19.8±1.2 % dospělých 87.9 94.1 110.6 114.3 117.3 91.9
Změny vybraných antropometrických a funkčních parametrů v průběhu roku u trénovaných fotbalistů Leden Březen Červenec Prosinec Max. změna (%) Hmotnost (kg) 74,5±6,5 74,9±5,9 76,8±6,1 74,9±62,5 3,1±0,4 Výška (cm) 179,3±4,0 179,4±4,1 179,3±4,0 179,4±4,0 --- %TT (%) 10,0±1,9 9,4±2,0 9,1±1,8 9,8±1,7 9,9±1,6 TPH (kg) 67,1±4,1 67,8±3,8 69,8±3,9 67,6±4,0 4,0±1,8 ECM (kg) 26,6±2,4 26,2±2,5 26,1±2,7 26,6±2,5 1,9±0,3 BCM (kg) 40,5±1,7 41,6±2,5 43,7±2,5 41,0±2,8 7,9±1,0 ECM/BCM 0,66±0,03 0,63±0,02 0,58±0,04 0,65±0,04 13,8±2,0 VO 2max (l.min -1 ) 4,64±0,26 4,85±0,29 4,84±0,30 4,67±0,28 4,5±1,0 VO 2max.kg -1 (ml) 62,3±4,0 64,8±4,2 63,8±4,4 62,4±4,0 4,0±0,9 v max (km.hod -1 ) 17,5±0,7 18,1±0,8 18,4±0,6 17,7±0,8 5,1±1,4
Výkon Genetika Trénink
Trénovanost 70 Genetické předpoklady "Trénovatelnost" 60 50 40 30 20 10 0 0 12 24 36 48
16 14 12 10 "Kompenzační pásmo" 8 6 4 2 0 1 2 3
Technika Taktika Kondice
Základní úkoly pohybového tréninku mládeže - pořadí reflektuje stupeň jejich důležitosti : zvládnutí základních pohybových dovedností zvládnutí základních sportovních dovedností rychlost a výbušnost silový trénink - minimálně činky; maximálně do 10-15% hmotnosti základní principy regenerace a protahování vytrvalost taktika
Možnosti nápravy Základním nástrojem je intenzifikace zatížení. Intenzita určuje cíl tréninku a opačně cíl určuje intenzitu. Posilování jako nutný předpoklad je nutné kontrolovat z pohledu přesnosti a rychlosti provedení. Rychlost a síla musí být součástí každé tréninkové jednotky. Nutno specifikovat dovednostní kritéria vzhledem k věku a sportovnímu věku. Dovednostní kritéria zařadit do systému hodnocení efektu zatížení. Zkvalitnit regeneraci dieta a fyzioterapeutická vyšetření. Založit a vést individuální karty o hráčích. Modelování pohybových a herních dovedností.
Objektivizace aktuálního stavu organismu, hlavně pak trénovanosti nebo reakce hráče na aplikované tréninkové zatížení je základním předpokladem úspěšného tréninku.
Diagnostika musí být součástí jak krátkodobých tak dlouhodobých tréninkových plánů. Základním problémem je víra v použití výsledků ve prospěch hodnoceného jedince. Zásadní je způsob převedení předání výsledků diagnostiky do tréninkového procesu.
Princip řízení tréninku Tréninková instrukce Diagnostika Subjekt Kontrola Zp. vazba
Analýza stavu Výběr parametrů Realizace Zpětná vazba
Aktuální úroveň trénovanosti P 1 P 2 P 3 P 4 P 5
Pohybovou způsobilost charakterizuje: Dovednostní předpoklady zvládnutí techniky konkrétního pohybového úkolu, Stav svalů zajišťujících výše zmíněný pohybový úkol.
Podstatný vliv na provedení pohybu má akutní únava. Rozhodující je únava po anaerobních zatíženích. Vzestup vodíkových iontů vede k blokování přestupu Ca, K a Mg přes buněčnou membránu a v důsledku toho dochází k porušení jemné koordinace hráče a k porušení časování dané pohybové činnosti.
Při hodnocení je třeba vždy posuzovat obě základní složky trénovanosti: kvantitativní, kvalitativní. Obě složky - kvantitativní i kvalitativní geneticky determinované.
Vlastní hodnocení trénovanosti se realizuje vesměs pomocí testů, které musí obsahovat následující kroky: Stanovení formy nebo způsobu zatížení, které vyplývají z cíle diagnostiky, Stanovení standardů, Interpretace přeložení kvantifikovaných parametrů do tréninkových instrukcí.
Kvantitativní diagnostika je hodnocení aktuální trénovanosti na základě posouzení výsledků kvantifikovatelných testů. Výsledky testů jsou ve fyzikálních jednotkách m, s, počet cviků, apod. Kvalitativní hodnocení většinou používá škálování.
Kvantitativní diagnostika se přednostně uplatňuje při hodnocení kondičních předpokladů. Kondiční předpoklady tvoří vesměs nutnou, ale nikoliv postačující podmínku pohybového výkonu.
Pohybové dovednosti mají kvalitativní charakter. Vztah kvantitativních a kvalitativních předpokladů pohybové činnosti má pravděpodobnostní charakter.
Kvantitativní - kondiční předpoklady jsou nutnou nikoliv postačující podmínkou dobrých kvalitativních předpokladů úrovně pohybových dovedností. Jinými slovy pro dosažení nezbytné úrovně pohybových dovedností je třeba dosáhnout jisté minimální úrovně kondičních předpokladů.
Často diskutovaným problémem současnosti je právě stanovení oné potřebné úrovně kondičních předpokladů a hlavně stanovení vztahu mezi touto úrovní a úrovní pohybových dovedností.
Určení standardů pro kvalitativní diagnostiku je vždy podmíněno dobrou znalostí konkrétní pohybové činnosti a hlavně prioritou nebo četností výskytu dané činnosti v konkrétním herním výkonu. Zásadní roli hraje intenzita zatížení, často pak rychlost pohybu hráče na straně jedné a na straně druhé podmínky, za kterých je činnost realizována.