Musíš chtít sama. Zpráva ze sociologického průzkumu



Podobné dokumenty
Zpráva ze sociologického průzkumu

Eko-info centrum Ostrava občanské sdružení. Analýza potřeb cílové skupiny ohrožené sociální exkluzí - osoby pečující o dítě

Úroveň vzdělávání v ČR

Pracovní aktivizace žen na MD/RD v Kraji Vysočina

Pracovníci státní správy

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

A. STŘEDNÍ ŠKOLY OHK Karviná

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

PRŮZKUM SPOKOJENOSTI OBYVATEL S MĚSTSKÝM ÚŘADEM TRUTNOV

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Spokojenost volajících s fungováním Zelené informační linky agentury CzechInvest

Případová studie Apis zateplování oken, s.r.o. Helena Králíková

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví

Vážení respondenti, obracím s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku.

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

Anketa pro studenty a absolventy

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc

Tisková zpráva. Veřejnost o jaderné energetice květen /5

Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti leden 2016

Hodnocení kvality různých typů škol září 2017

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

Vzdělávací seminář Jak sladit rodinu a zaměstnání

Sankce EU vůči Rusku. Závěrečná zpráva. Září 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

ANALÝZA VÝSLEDKŮ MAPY ŠKOLY. Individuální zpráva. Základní škola (xxxx)

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Jak jsou na tom Češi s tolerancí?

Zpráva z bleskového výzkumu

1. Statistické šetření návštěvnosti na Pražském hradě

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2019

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016

Názor občanů na drogy květen 2019

Vyhodnocení dotazníkového šetření - Gymnázium Česká Lípa 3. ročník

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Svatby v české společnosti

Vyrovnání šancí osob pečujících o závislé členy rodiny s ostatními aktéry na pracovním trhu CZ / /2005

Jak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR?

Technické parametry výzkumu

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety

Anketa pro rodiče dětí MŠ - vyhodnocení Základní škola a mateřská škola Holetín

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/ Doba realizace projektu od do

Názor občanů na drogy květen 2017

Desatero problémů / příležitostí Kopřivnice 2017 sociologický průzkum mezi obyvateli Kopřivnice. strana 1

Obavy a příprava na důchod listopad 2016

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Hodnocení evropské integrace duben 2019

Fyzické tresty Výzkum PR

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění


Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Výzkum znalosti evropských fondů a vnímání jejich přínosu v České republice

Analýza Vstupních dotazníků

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012

TISKOVÁ KONFERENCE


Úřad vlády České republiky Institut státní správy. Prováděcí metodika k Pravidlům vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech

Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen 2019

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2014

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2018

Mentoring v praxi vedoucích pracovníků

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2012

SPOKOJENOST OBČANŮ ZNOJMA S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, 2016 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s. ČERVEN ZDROJ: MĚSTO ZNOJMO

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci

TALENT CAREER PROGRAM

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Hodnocení stavu životního prostředí květen 2019

JAK SE V SÍTI MÁME? PORADENSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

Česká společnost a onemocnění AIDS červen 2016

Občané o Lisabonské smlouvě

Program podpory podnikání jako nástroj APZ cílený na osoby starší 50ti let. Projekt Social Experimentation for Active Ageing

Závěrečná zpráva. Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/

Intenzivní výcvik sociálních dovedností , Rekreační středisko Nová Louka

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2017

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky

II. Složení a reprezentativita výběrového souboru

Den finanční gramotnosti. Výzkum: Češi a investice

Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen 2017

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Transkript:

Musíš chtít sama Zpráva ze sociologického průzkumu Zadavatel: Zpracovatel: Eko-info centrum Ostrava (EICO) Chelčického 4 72 Ostrava 1 72 Ostrava-Moravská Ostrava topinka@veryvision.org

2 OBSAH I. CÍL PRŮZKUMU A TECHNIKA SBĚRU DAT. 3 II. CHARAKTERISTIKA RESPONDENTEK.... 5 III. MOTIVAČNÍ SEMINÁŘE.... 11 IV. VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY OVLIVŇUJÍCÍ VZTAH ŽEN K SEMINÁŘI.... 21 V. DOPORUČENÍ..... 23

3 I. Cíl průzkumu a technika sběru dat Cílem průzkumu bylo poskytnout zadavateli informace potřebné při přípravě školících seminářů, které se zaměřují na podporu skupiny osob pečující o dítě. Semináře mají účastníkům přinést informace o možnostech sladění rodinného a pracovního života, podpořit schopnosti samostatně vlastními silami řešit svou situaci a zvýšit šance na trhu práce. Cílem průzkumu bylo poskytnout takové informace, které se týkají hlavních potřeb cílové skupiny osob a umožní sestavit vzdělávací program tak, aby co nejlépe zjištěným potřebám odpovídal. Takový postup je zárukou bezproblémového průběhu projektu a efektivního konečného dopadu na cílovou skupinu. Průzkum se zaměřil na analýzu hlavních potřeb cílové skupiny a organizační záležitosti týkající se přípravy semináře. Průzkum spadá do kategorie tzv. akčního výzkumu, jehož cílem je přenést výsledky průzkumu do praxe a vyvolat proces potřebných změn. Šetření v cílové populaci proběhlo kvantitativní statistickou metodou a bylo provedeno technikou ankety. Anketa byla zvolena ze dvou důvodů. Prvním byla efektivita této techniky a druhým nemožnost aplikovat pravděpodobnostní výběr vzhledem k obtížné dostupnosti cílové skupiny. Výsledky ankety jsou zobecnitelné pouze na skupinu těch osob, mezi nimiž šetření proběhlo. Anketa není reprezentativní a její výsledky se nedají přenést na celou populaci všech osob pečujících o děti v ČR. Ale vzhledem k velké podobnosti této populace osob pečujících o děti, shodné životní situaci, v níž se osoby ocitly a dočasnému vyloučení z trhu práce, se domnívám, že je anketa schopna vystihnout základní potřeby. Pro získání této informace není nutné provádět složitý sociologický výzkum a dbát na jeho reprezentativnost. Osoby pečují o děti jsou dočasně členy subkultury, která se musí vyrovnávat se stejnými problémy ve shodných legislativních podmínkách. Navíc zjišťujeme potřeby přímo v té skupině osob, které se bude projekt týkat. Anketa proběhla mezi cílovou populací, což hodně zvýšilo její vypovídací

4 schopnost a věrohodnost výsledků. Respondenti byli osloveni prostřednictvím dotazníku, který byl rozmístěn v místech, kde se cílová skupina nejvíce vyskytovala (dětský lékař, obecní úřad, dětská centra apod.). Souběžně s dotazníkem byl distribuován informační leták o seminářích.

5 II. Charakteristika respondentek Průzkum oslovil formou ankety celkem 3 respondentů, kteří odpověděli na většinu otázek v dotazníku. 2 respondentů uvedlo, že jsou ženami. Jeden respondent odmítnul své pohlaví udat. Předpokládám, že na otázky odpovídaly výhradně ženy a v dalším textu se budu zmiňovat jen o ženách. Nejstarší respondentka se narodila v roce 1962, nejmladší v roce 1981. Průměrný věk dotázaných je 31,4 let. Respondentky lze rozdělit do tří věkových kategorií. Nejmladší skupinu tvoří respondentky do 29 let, do kategorie průměrného věku řadím ženy od do 32 let, třetí kategorii tvoří ženy nad 33 let. věkové skupiny 6 5 5 25 26 do 29 let - 32 let nad 33 let

6 Podle místa bydliště bylo nejvíce dotázaných žen z Ostravy - Poruby (62 %), následují Klimkovice (21 %) a Dobroslavice (6 %). Do ankety se zapojily také občanky jiných obcí, celkem se jednalo o 11 %. Do této kategorie patřily zejména občanky okolních obcí nebo jiných městských částí. Nevadí, že se mezi naše dotázané zamíchaly i ženy z jiných obcí. Tato kategorie nám může poskytnout informaci o zájmu v blízkém okolí. To může být zajímavé v případě, že se nebude dařit optimálně kurzy naplnit a bude nutné se poohlédnout po zájemcích z blízkého okolí. místo bydliště jiná obec 11,% Klimkovice 21,% Dobroslavice 6,% Ostrava-Poruba 62,% Nejkratší dobu na mateřské a rodičovské dovolené strávily dvě ženy - jednalo se o 4 měsíce. Nejdelší doba dovolené byla 1 měsíců ( let). Průměrně ženy zůstávají na mateřské a rodičovské dovolené 36,7 měsíců, přibližně tedy tři roky.

7 Více než polovina z oslovených žen má jedno dítě (54,5 %), více než třetina má děti dvě (38,4 %). Tři děti má 6,1 % a čtyři 1 % dotázaných. 6 počet dětí 5 55 38 Procenta 1 2 6 3 4 Průměrně má žena 1,5 dětí. Téměř čtyři procenta žen před mateřskou dovolenou nikdy nepracovaly (3,9 %). Jedna z matek pracovala před mateřskou dovolenou 18 let, jednalo se o nejdelší pracovní zkušenost. Nejvíce respondentek je vdaných (8,6 %), následují je svobodné matky (17,5 %). Rozvedených je 1,9 %.

8 stav 8 81 6 Procenta 17 svobodný, svobodná rozvedený, rozvedená ženatý, vdaná Méně než polovina žen dosáhla středního vzdělání s maturitou (42,2 %), střední vzdělání bez maturity má 17,6 % žen, vysokoškolské 36,3 % a vyšší odborné 3,9 %. vzdělání střední bez maturity 17,6% vysokoškolské 36,3% vyšší odborné střední s maturitou 3,9% 42,2%

9 Ekonomickou situaci rodiny považuje za dobrou,1 %, za spíše dobrou 54,4 %. Naopak za většinou špatnou ji označilo 5,8 % žen a za špatnou 9,7 % žen. Celkově je s ekonomickou situací spokojena většina žen (84,5 %). 6 ekonomická situace rodiny 5 54 Procenta dobrá většinou špatná většinou dobrá 6 špatná V současné době je na mateřské dovolené 29,7 % oslovených žen. Téměř polovina je jich na rodičovské dovolené (47,5 %). Na plný úvazek již pracuje 9,9 % žen, na částečný úvazek 5,9 % a bez zaměstnání je 6,9 % žen.

současný status bez zaměstnání 6,9% zam. na část. úvazek 5,9% zam. na plný úvazek 9,9% na mateřské dovolené 29,7% na rodičovské dovol. 47,5%

11 III. Motivační semináře Na otázku ohledně zájmu o účast na semináři odpovědělo,2 %, že určitě zájem má, dalších,2 % odpovědělo, že spíše má. Spíše zájem nemá 18,6 %, určitě ne 1 %. Zájem o motivační seminář projevilo celkem 8,4 % dotázaných žen. Polovina z nich o své účasti mírně pochybuje a bude potřebovat během náboru více motivovat. zájem o seminář 5 19 Procenta určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Velký zájem o seminář projevily ženy, které mají pocit, že se jejich znalosti a dovednosti během rodičovské dovolené vytratily. Jedná se o ženy, které jsou přesvědčeny o tom, že ženy na mateřské či rodičovské dovolené nemají šanci udržet své profesní dovednosti a znalosti. Dovolená pro ně znamená profesní propad. Pobyt na dovolené je izoluje a ony pociťují ztráty v profesní oblasti. Jedná se o ženy s větším počtem dětí a tím i delší dobou pobytu mimo trh práce. Jejich účast na semináři podporuje skutečnost, že se nedomnívají, že se má o malé dítě starat převážně žena. Požadují na semináři menší počet osob. Setkání by nemělo být dlouhé, nejoptimálnější je pro ně pondělí.

12 Kolik osob je možné do semináře zařadit? Ohledně možného počtu osob se ženy značně rozcházely. Za minimální hranici označily ženy dvě účastnice, nejvíce možných jich uvedly padesát. Nejdůležitější informaci nám poskytne průměr a ten byl 12,8 osob. Polovina žen si myslí, že by mělo do kurzu docházet méně než osob, polovina zase připouští vyšší počet. K té první skupině patří ženy s vyšším vzděláním vysokoškolačky žádají menší počet účastnic. Mladší věkové kategorie preferují menší počty, s věkem roste i tolerovaný počet žen v semináři. 5 optimální počet osob v semináři Procent 2 4 5 6 8 9 12 13 15 17 18 5 Kolik setkání do měsíce považují ženy za přijatelné? Minimálně se objevilo jedno setkání za měsíc, maximální číslo bylo. Informaci nám zase poskytne průměr, který je 3,78. Optimální je tedy pro ženy jedno setkání za týden.

13 5 optimální počet setkání v měsíci Procenta 1 2 3 4 5 6 8 9 Častěji se do měsíce chtějí setkávat ženy, které neví, kam do zaměstnání po ukončení rodičovské dovolené nastoupí. Současně požadují větší celkový rozsah semináře. Kolik hodin by mělo jedno setkání trvat? Respondentky uvádí možný rozsah od jedné do pěti hodin. Průměrně žádají 2,44 hodin. Delší dobu požadují ženy s více dětmi, které pobývají na rodičovské dovolené delší dobu a patří ke starším věkovým kategoriím. Jakou mají respondentky představu o celkové rozsahu semináře? Jako nejmenší číslo se objevily tři hodiny, jako největší. Průměrně očekávají, že seminář bude obsahovat 22,2 hodin.

14 optimální celkový počet hodin Procenta 3 5 8 12 15 18 24 28 6 ** Větší celkový časový semináře žádají ženy, které se chtějí častěji scházet a také požadují větší počet hodin v rámci jednoho semináře. Častěji se jedná o ženy, které uvedly, že ekonomická situace jejich rodiny není dobrá. Které dny jsou pro účastnice semináře nejvhodnější? Pro pondělí se vyslovilo,6 %, pro úterý 46,9 %, pro středu 43,8 %, pro čtvrtek 47,9 %, pro pátek 16,7 %, pro sobotu 24 % a pro neděli 7,3 %. Za nejvhodnější dny lze považovat úterý a čtvrtek, které vyhovují téměř polovině dotázaných.

15 zájem o kurz podle dnů 5,%,%,%,%,%,% pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota neděle Ženy, které označily za vhodné pondělí, také často uváděly za vyhovující den středu. Důležité je to, že současně se označovaly za ty, které se chtějí semináře zúčastnit. Druhá skupina označovala za vhodné úterky a čtvrtky jednalo se o ženy pocházející z jiných obcí, než v kterých dotazování probíhalo. Menší skupina žen označovala pátek společně se sobotou. Tato skupina se domnívá, že během rodičovské dovolené není možné si rozšiřovat vzdělání, svou ekonomickou situaci považují za dobrou. Otázku v kolik hodin by měl seminář začínat, rozdělila ženy na dvě skupiny dopolední a odpolední. Dopolední skupinu tvoří více než třetina dotázaných (36,2 %), nejvíce by rádo začínalo v 9. hodin. Druhá skupina je početnější méně než dvě třetiny (63,8 %) preferují odpolední hodiny a to v rozmezí od 13. do 19. hodin. Evidentně nejpreferovanější je doba mezi 16. a 17. hodinou. Upozorňuji, že takto volily ženy, které nebraly v úvahu, že by jim někdo mohl v rámci kurzu hlídat děti. Zdá se, že volí takovou dobu, kdy manžel či další členové rodiny přichází z práce a dokáží se o dítě či děti

16 postarat. Pokud by byla součástí kurzu nabídka hlídání, je možné, že by se ženy více přesunuly do dopolední skupiny. Dopolední program preferují ženy s vyšším vzděláním, jsou také ochotnější kurzu věnovat více času a také se častěji setkávat. Patří ke starším věkovým skupinám. začátek semináře 24 16 15 13 Procenta 7 8 9 3 13 6 14 9 15 16 17 5 18 19 Podle měsíců vhodných pro pořádání kurzů je zřejmé, že ženy nejvíce vylučují červenec a srpen. Také prosinec není shledáván za úplně optimální. Za nejvhodnější měsíce lze považovat únor až květen a také listopad.

17 vhodnost měsíce pro konání semináře 9 8 87,8 96,9 99 98 95,9 81,6 88,8 94,9 7 procenta 6 5 39,8 17,3 13,3 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září listopad prosinec Jedna z otázek vyzvala respondentky, aby se pokusily co nejobjektivněji posoudit znalosti a dovednosti v jednotlivých oblastech. De facto jsem tak zjišťoval, v čem se ženy cítí být silnými a kde naopak pociťují své slabiny. Odpovědi nelze ztotožňovat se skutečnými potřebami. Mám tím na mysli, že pokud žena uvedla, že umí psát životopis na jedničku, její skutečná znalost může být ve skutečnosti horší. Proto lze výsledky považovat za orientační. Vypovídají ale mnohé o hlavních oblastech, v kterých si ženy nejsou jisty svými výkony. O jaké oblasti se zejména jedná? Z hlediska sebehodnocení ve vztahu k jednotlivým oblastem lze rozdělit jednotlivé předměty do tří skupin: předměty, které převážná většina žen zvládá (A), předměty, které přibližně polovina žen zvládá, druhá zase ne (B) a předměty, které většina žen nezvládá a hodnotí se v nich špatně (C).

18 K typu A, který zahrnuje převážně kladné sebehodnocení ve zvládání předmětů, patří základy práce s počítačem, práce na počítači (Word), práce s internetem, psaní životopisu, relaxace, sebepoznání a tvořivost. O těchto svých dovednostech je většina žen přesvědčena. O něco méně žen si vystavovalo dobré známky v předmětu vzhled, vystupování, prezentace, umění jednat s lidmi, kontaktování zaměstnavatele, pozitivní přístup k životu, sladění rodiny a práce a organizace času. Příklad grafu typ A: základy práce s počítačem 37 33 14 Procenta výborně velmi dobře dobře 6 nedostatečně dostatečně K typu B, kde přibližně polovina žen vystavovala svým znalostem horší známky, patří: asertivní jednání, absolvování výběrového řízení, zvládání stresu, zvyšování sebevědomí, netradiční formy pracovního poměru, tabulky a grafy (Excel). Příklad grafu typ B:

19 5 asertivní jednání 39 33 Procenta 13 výborně velmi dobře dobře 15 nedostatečně dostatečně K typu C, kde převládalo špatné sebehodnocení a nejistota, patří: vyjednávání a řešení konfliktů, pracovní právo, služby úřadu práce a světový jazyk. Příklad grafu typ C: služby úřadu práce 33 17 14 Percent 6 výborně velmi dobře dobře nedostatečně dostatečně

Pokud zvolíme hledisko nízké míry sebehodnocení a označíme za nízké sebehodnocení takové, kdy si vystavily ženy známku dostatečně a nedostatečně, tak z výsledného grafu vyčteme, že za nejproblémovější předmět jsou považovány služby úřadu práce, světový jazyk, pracovní právo, tabulky a grafy (Excel) a netradiční formy pracovního poměru. míra dostatečného a nedostatečného sebehodnocení žen podle jednotlivých předmětů v procentech služby úřadu práce světový jazyk pracovní právo tabulky a grafy (Excel) netradiční formy prac. poměru absolvování výběrového řízení práce s internetem psaní na počítači (Word) základy práce s počítačem asertivní jednání kontaktování zaměstnavatele zvládání stresu zvyšování sebevědomí relaxace sebepoznání a tvořivost psaní životopisu vyjednávání a řešení konfliktů umění jednat s lidmi sladění rodiny a práce organizace času vzhled, vystupování, prezentace pozitivní přístup k životu 43,7 38 35,3 29,2 21,7 17 16 15,6 15,3 12,2,1 9,9 6,1 6 4,1 4 2 1 5 15 25 35 45 5 Za největší překážku vzhledem k navštěvování semináře považují ženy hlídání dítěte, případně hlídání dětí. Jen v jednom případě se objevila lenost, několikrát také ženy zmínily komplikované dojíždění a nedostatek času.

21 IV. Vybrané charakteristiky ovlivňující vztah žen k semináři Třetina žen si bude po mateřské dovolené práci hledat (34 %), o něco více bude směřovat zpět ke svému zaměstnavateli (,8 %), šestina míří k jinému zaměstnavateli (14,6 %). nástup do zaměstnání po M/R dovolené dovol. už skončila 4,9% nebudu nikam spěchat 5,8% vrátím se k zaměstn.,8% teprve budu hledat 34,% nastoupím jinde 14,6% Více než třetina žen se domnívá, že se během rodičovské dovolené jejich pracovní dovednosti vytratily (36,6 %), o něco menší skupina toto tvrzení odmítá (34,7 %). Téměř polovina žen se obává okamžiku návratu do práce (46,6 %).

22 Ženy, které zastávaly před odchodem na mateřskou dovolenou vyšší pracovní pozice, udržovaly během rodičovské dovolené častý kontakt se zaměstnavatelem, vyznají se více v netradičních formách zaměstnávání, jsou vzdělané a mají přehled o trhu práce. Přehled o dění na trhu práce nemá téměř polovina žen (46,1 %), další téměř třetina to nedokáže posoudit (29,4 %). 5 dostatečný přehled o dění na pracovním trhu 46 29 25 Procenta ano ne nevím O dostatečnosti svých momentálních znalostí vzhledem k charakteru své práce pochybuje 37,2 % žen. Rodičovská dovolená poskytla ženám neuvěřitelné množství nových podnětů, zkušeností a schopností. Je možné na ně navázat a poukázat na jejich uplatnění v praxi zejména se jedná o využití nabytých zkušeností v oblasti nasazení, obětavosti, citlivějšího vnímání potřeb druhých, schopnosti nadhledu, trpělivosti, jednání s úřady, tolerance k chybám druhých, vytrvalosti, samostatnosti, soustředěnosti, schopnosti si poradit ve složitých situacích a komunikovat s lidmi.

23 V. Doporučení Podle místa bydliště je o kurzy vyrovnaný zájem ve všech třech obcích. Jen v Ostravě Porubě se objevila skupina žen, které o seminář zájem neprojevily zájem. Obecně je ale zájem vyrovnaný, což platí i o okolních obcích či městských částech. Zájem v okolí umožňuje v případě obtíží s naplněním seminářů oslovit i ženy ze sousedství, přičemž nebude zpochybněn výsledný efekt projektu. Za největší překážku je považováno hlídání dětí. Více než polovina z oslovených žen má jedno dítě (54,5 %), více než třetina má děti dvě (38,4 %). Tři děti má 6,1 % a čtyři 1 % dotázaných. Při organizaci hlídání dětí je třeba počítat s tím, že ženy s sebou mohou dovést více než jedno dítě. Zajištění hlídání dětí nebo jejich případná spoluúčast na semináři a zdůraznění této aktivity během náboru je klíčovým faktorem k úspěšnému naplnění kurzů. Mělo by být řečeno, kdo bude děti hlídat a jak kvalitně bude péče o děti zajištěna. Téměř čtyři procenta žen před mateřskou dovolenou nikdy nepracovaly (3,9 %). V rámci semináře by měly být zohledňovány, i přestože se jedná o malou skupinku žen. Zaměstnání si budou teprve hledat a nedokáží si představit, co je v zaměstnání čeká a jaké dovednosti po nich bude zaměstnavatel vyžadovat. V tomto směru by měl seminář něco sdělit o zaměstnavatelích, jejich požadavcích a nárocích. Je možné využít zkušenosti účastnic, které před nástupem na mateřskou dovolenou déle pracovaly. Do semináře, jak se zdá, se budou hlásit zejména ženy se středním vzděláním a vysokoškolačky. Tyto dvě kategorie se od sebe liší už tím, že vysokoškolačky mají více jasno o svém návratu na pracovní trh a od semináře

24 očekávají spíše svou aktivizaci a společenské vyžití. Středoškolačky si chtějí ze semináře odnést konkrétní dovednosti a znalosti, které jim v praxi pomohou. Bude potřebné sladit tyto dva požadavky a uspokojit obě skupiny. Seminář osloví především ženy na rodičovské dovolené, mají čas a energii potřebnou k účasti na takovéto aktivitě. Zájem o motivační seminář projevilo 8,4 % dotázaných žen, což je pozitivní signál. Z tohoto počtu bude ale třeba každou druhou ženu k účasti motivovat. Motivace by měla být založena na vyslovení konkrétního přínosu, který dokáže ženu k zapojení se přesvědčit (obsahová náplň, atmosféra, důraz na rozvoj sebedůvěry, setkávání s ženami v obdobné situaci, rozvoj konkrétních dovedností, příprava na návrat do práce). Musí být také poskytnuty argumenty, které přijme za své také rodina, kterou ženy dočasně opouští - v rámci propagace musí zaznít, jaký užitek bude mít seminář i pro rodinu (aby propagační materiál oslovil i manžela). Velký zájem o seminář projevily ženy, které mají pocit, že se jejich znalosti a dovednosti během rodičovské dovolené vytratily. Jedná se o ženy, které se domnívají, že ženy na mateřské či rodičovské dovolené nemají šanci udržet své profesní dovednosti a znalosti. Pobyt na dovolené je izoluje a ony pociťují ztráty v profesní oblasti. Jedná se o cílovou skupinu, která bude seminář velmi vítat. V propagaci by o nich měla být zmínka. Počet osob v jednotlivých kurzech by se měl pohybovat v rozmezí 13. Jedná se ale o subjektivní přání žen, tento počet by měl být volen a odpovídat druhu aktivity. U náročnějších aktivit, které budou vyžadovat rozvoj konkrétních vědomostí a dovedností a jejich nácvik (např. práce s počítačem), by měl být tento počet respektován. Za optimální považují ženy průměrně jedno setkání do týdne.

25 Ženy jsou ochotné věnovat jednomu setkání od jedné do pěti hodin. Průměrně je pro ně nejschůdnější doba do tří hodin (2,44 hod.). Delší dobu vyžadují ženy, které mají více dětí, pobývají na rodičovské dovolené delší dobu a patří ke starším věkovým kategoriím nad 33 let. Průměrně ženy očekávají, že seminář bude obsahovat 22,2 hodin. Delší celkovou dobu semináře, pokud překročí tento rozsah, bude třeba ženám vysvětlit. Ženy budou úspěšnost semináře hodnotit zejména podle dvou kritérií jestli seminář přinesl konkrétní dovednosti a znalosti a dále podle kvality sociálního kontaktu (dobré atmosféry semináře). V prvním případě se může stát, že budou ženy přicházet s přehnaným očekáváním, což může vést ke zklamání. To, že jim seminář otevře nové prostory a možnosti může být také považováno za frustrující a podlomit jejich sebedůvěru. Seminář by měl provázat nové otevírající se téma s nácvikem alespoň jedné konkrétní dovednosti. A to tak, aby se žena dokázala v tématu zorientovat a blíže se s ním obeznámit (např. nové formy výběrového řízení, které dnes zaměstnavatelé zavádí + praktické procvičení situace). Za nejvhodnější dny pro pořádání semináře lze považovat úterý a čtvrtek, které vyhovují téměř polovině dotázaných. Ohledně doby začátku semináře se ženy dělí na dvě skupiny dopolední a odpolední. Dopolední skupinu tvoří více než třetina dotázaných (36,2 %), nejvíce žen by rádo začínalo v 9. hodin. Druhá skupina je početnější méně než dvě třetiny (63,8 %) preferují odpolední hodiny a to v rozmezí od 13. do 19. hodin. Evidentně nejupřednostňovanější je doba mezi 16. a 17.. Ale zde pozor - ženy nebraly v úvahu, že by jim někdo mohl v rámci kurzu hlídat děti. Zdá se, že volí takovou dobu, kdy manžel či další členové

26 rodiny přichází z práce a dokáží se o dítě či děti postarat. Pokud by byla součástí kurzu nabídka hlídání, je možné, že by se ženy více přesunuly do dopolední skupiny, která by byla minimálně početně stejně silná jako ta odpolední. Podle měsíců vhodných pro pořádání kurzů je zřejmé, že ženy nejvíce vylučují červenec a srpen, o něco méně i prosinec. Nejvíce vyhovuje seminář od února do května a také v listopadu. Z hlediska sebehodnocení ve vztahu k jednotlivým oblastem lze rozdělit jednotlivé předměty do tří skupin: předměty, které převážná většina žen zvládá (A), předměty, které přibližně polovina žen zvládá, druhá zase ne (B) a předměty, které většina žen nezvládá a hodnotí se v nich špatně (C). Nejhorší celkové sebehodnocení lze zaznamenat u předmětů: vyjednávání a řešení konfliktů, pracovní právo, služby úřadu práce a světový jazyk, tabulky a grafy (Excel), netradiční formy pracovního poměru, absolvování výběrového řízení a práce s internetem. Třetina žen si bude po mateřské dovolené práci hledat, budou se zajímat o postup a možnosti při hledání práce (poradenská centra, výběrové řízení, hledání informací na internetu apod.). Je třeba ženám ukázat jak a kde tyto informace hledat. Více než třetina žen se domnívá, že se během rodičovské dovolené jejich pracovní dovednosti vytratily (36,6 %). Téměř polovina žen se obává okamžiku návratu do práce (46,6 %). Seminář by se měl soustředit na podpoření důvěry matky získaly nové dovednosti, na nichž se dá stavět. Okamžik návratu může být příležitostí ukázat, že mateřství ženu dokázalo obohatit, ne handicapovat. Seminář by měl dát prostor ženám k uvědomění si toho, co jim mateřství přineslo. Rodičovská dovolená poskytla ženám neuvěřitelné množství nových podnětů, zkušeností a schopností. Jaké jsou?

27 Je možné na ně navázat a použít je v práci? To jsou otázky, na které by měly ženy v semináři hledat odpověď. Přehled o dění na trhu práce nemá téměř 8 % žen. Seminář by se mohl zaměřit na přehled informačních zdrojů, kde lze informace o dění na trhu práce získat. Hlavní závěr: Zájem o seminář je mezi ženami vyrovnaný a podle obcí se neliší. Většina žen o něj projevila zájem, ale polovinu z nich bude třeba vhodnou formou k účasti motivovat. Motivace by měla spočívat v konkretizaci přínosů nejen pro ženu samotnou, ale i pro rodinu jako celek. Největší překážkou účasti je hlídání dětí, kterých může být i o něco více než samotných účastnic. Středoškolačky očekávají od semináře více konkrétních dovedností, vysokoškolačky zase naplnění sociálního kontaktu. Nová témata musí provázet nácvik konkrétních dovedností, aby nedocházelo k prohloubení frustrace žen, která je způsobena ztrátou kontaktu se zaměstnáním. Seminář by měl podpořit sebedůvěru žen např. rozvojem dovedností a znalostí v oblastech, kde se ženy nízce hodnotí (sem patří také oblast slaďování rodiny a práce). Dále by měl seminář rozptýlit obavy žen z návratu do zaměstnání, soustředit se na uvědomění si přínosů mateřství (rozvoj nových schopností) a poskytnout informace ohledně orientace na trhu práce a způsobu hledání a získávání zaměstnání.