PŘÍLOHA Č. 1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI PEDAGOGY V MŠ SMRŢICE
Příloha č.1/2 1. Setkala jste se s šikanou mezi dětmi v mateřské škole? Na tuto otázku kladně odpovědělo 5 z 6 oslovených vychovatelek, tedy 83,3% dotázaných. 2. Jste poučena a připravena na řešení šikany v mateřské škole? Na tuto otázku odpověděly kladně 3 z 6 vychovatelek, tedy rovných 50% dotázaných. Zbývající tři vychovatelky mají v plánu v brzké době ze své vlastní iniciativy školení ohledně šikany v MŠ podstoupit. Proškolené pedagožky absolvovaly školení z vlastní iniciativy. Tato skutečnost mi přijde zarážející, neboť zastávám názor, že školení by měla zajišťovat především školní instituce, dobrovolná aktivita zaměstnanců školky je sice vítána, ale prvotně by měl přijít impuls od zaměstnavatele. 3. Dokážete popsat, jak se projevuje šikana v MŠ? Na tuto otázku odpovědělo kladně 5 z 6 dotázaných vychovatelek, tedy 83,3% všech respondent. Zbývající část má o šikaně povědomí, ale nedovede přesně klasifikovat, jak tento jev definovat. 4. Jak vedete děti, aby k šikaně a nenávisti mezi dětmi nedocházelo? Tato otázka je svou povahou otevřená, všechny vychovatelky měly určitou představu, jak šikaně předcházet. Mezi nejčastější odpovědi patřilo pořádání výletů, exkurzí a společných aktivit, vhodná komunikace s dětmi a jejich výchova v rámci MŠ. Objevil se zde take názor, ţe daný problém vychovatelky neřeší. 5. Kolik času denně průměrně trávíte s dětmi týmovými hrami? U této otázky vychovatelky uvedly tři odlišné časové intervaly, v nichž se s dětmi zabývají týmovými hrami. 3 pedagožky uvedly, že s dětmi tráví hrami zhruba 2 hodiny denně 50% respondentek, ve 2 případech se jednalo o 1 hodinu denně 33% respondentů a v 1 případě se jednalo o méně neţ jednu hodinu denně na hraní týmových her 16,6% respondentek. Poslední uvedený případ mi osobně přijde jako dost smutný, neboť školka by měla být o hraní si, které si děti už později příliš neužijí a méně neţ hodina denně je opravdu tristní výsledek.
Příloha č.1/3 6. Snažíte se řešit "kočkování" a neshody mezi jedinci mezi nimiž se vyskytne, pokud ano tak jak? Na tuto otázku odpovědělo kladně 6 z 6 respondentek, tedy 100% dotázaných. Mezi způsoby, jakými se snaží problémy řešit uvedly slovní domluvu, specifické tresty (fyzické,omezení určité činnosti, aktivity) nebo přímé oznámení rodičům dětí. Řešení ilustruje následující graf: Obrázek 0-1: Graf forem trestů za prohřešky v MŠ zdroj: graf sestrojený na základě vlastního šetření 7. Snažíte se posílit sebevědomí bojácných nemluvných dětí, věnujete jim větší péči? Na tuto otázku odpověděly kladně 3 z 6 oslovených respondentek, tedy 50% dotázaných. To je dle mého názoru číslo malé. Důsledkem by mohlo být postupné vyčlenění některých jedinců z kolektivu. 8. Je počet dětí ve Vámi vedené třídě takový, abyste se zvládla jednotlivcům věnovat individuálně a sledovat patologické jevy mezi nimi? Na tuto otázku odpovědělo kladně 5 z 6 oslovených učitelek, tedy přesněji 83,3% dotázaných.
Příloha č.1/4 9. Závidí si děti navzájem? Reagují v takovém případě agresivně či s cílem druhého vytěsnit z kolektivu? U této otázky odpověděly kladně 4 z 6 oslovených vychovatelek, tedy 66,6% respondentek. Tento výsledek se shoduje s průzkumem u dětí v MŠ. 10. Setkáváte se s případy fyzického násilí mezi dětmi? Na tuto otázku odpovědělo kladně 6 ze 6 oslovených učitelek, tedy rovných 100% dotázaných. 11. Jsou více agresivnější dívky nebo chlapci? U této otázky jsem dala na výběr tři možné odpovědi CHLAPCI, DÍVKY, OBĚ POHLAVÍ STEJNĚ. Pro názornost uvádím graf jednotlivých odpovědí: Obrázek 0-2: Graf rozdělení agresivity mezi dívky a chlapce v MŠ zdroj: graf sestrojený na základě vlastního šetření 12. Nejhorší případ násilí v MŠ, který pamatujete? Vychovatelky uvedly, že různých nepříjemných fyzických útoků ve školce zažily během jejich praxe více. Mezi nejhorší, které zmínily, zařazuji shození chlapce ze schodů, znehodnocení jídla jinému dítěti, ničení a úmyslné krádeţe věcí dětí ze skříněk v šatnách, apod.
Příloha č.1/5 13. Co je nejčastější příčinou neshod mezi dětmi v rámci vaší MŠ? U této otevřené otázky padlo mnoho názorů a odpovědí. Mezi nejčastější důvody patří podle učitelek slovní provokace, závist a soupeření o hračky, jejich půjčování. Přikládám graf četností jednotlivých odpovědí: Obrázek 0-3: Graf příčin neshod mezi dětmi v MŠ zdroj: graf sestrojený na základě vlastního šetření 14. Jste často v přímém kontaktu s rodiči svěřených dětí? Diskutujete o problémech dětí s jejich rodiči? Na tuto otázku odpovědělo kladně 5 vychovatelek z 6 dotázaných, tedy 83,3% respondentek. 15. Všímáte si projevů počátků psychické šikany u dětí? Setkala jste se s nimi? Na tuto otázku odpověděly kladně 2 z 6 pedagoţek, tedy 33% dotázaných respondentek. Relativně malý počet kladných odpovědí může být dle mého názoru ovlivněn tím, že zdaleka ne všichni učitelé jsou aktuálně proškoleni v tématice šikany v MŠ.
Příloha č.1/6 16. Snažíte se potlačovat nezdravou rivalitu mezi dětmi? Vyskytuje se často ve vaší MŠ? Na první část otázky odpovědělo kladně 5 z 6 dotázaných, tedy 83,3% respondentek. Na druhou část otázky podalo kladnou odpověď 2 z 6 vychovatelek MŠ, tedy 33,3% oslovených. 17. Vedete děti k přátelství, toleranci, pomoci druhému? Na tuto otázku odpovědělo kladně 6 z 6 dotázaných učitelek, tedy rovných 100% oslovených. Uvedenou skutečnost vnímám velmi pozitivně. 18. Myslíte si, že na vesnické MŠ je nižší pravděpodobnost výskytu šikany než v městské MŠ? Na danou otázku kladně reagovalo 5 z 6 dotázaných pedagoţek, přesněji tedy 83,3% dotázaných. To jen potvrzuje současný trend, který stale přetrvává v naší společnosti. 19. Přicházejí k vám často rodiče s prosbou o pomoc v záležitosti ubližování mezi dětmi? Na tuto otázku kladně reagovalo 4 z 6 oslovených učitelek, tedy 66% účastnic průzkumu. Toto číslo je dle mého názoru poměrně přijatelné. 20. Myslíte si, že počet učitelek na vašem pracovišti je dostačující ke správnému zajištění bezpečnosti a výchovy dětí? Na tuto otázku hledaly oslovené učitelky odpověď poměrně dlouho, nakonec kladně reagovaly 3 z 6 dotázaných, tedy přesně 50% respondentek. Zbývající část by uvítala pedagogickou posilu s ohledem na množství přidělených dětí.