TESAŘOVÁ Tereza, 2015
státy světa se sdružují do různých uskupení snaha čelit problémům vznikajících z různých zájmů jednotlivých zemí => ekonomické integrace 2
Stádia integrace oblast volného obchodu celní unie společný trh vnitřní trh hospodářská a měnová unie politická unie 3
Rozdělení uskupení dle zájmu globální organizace př. OSN, OECD, Britské společenství, OIC politické organizace př. Rada Evropy, OAS, OAJ hospodářské organizace př. WTO, Světová banka, MMF, GATT, EU, OPEC, APEC, NAFTA, CEFTA vojenské organizace př. NATO sportovní a kulturní organizace př. IOC, FIFA, FIS 4
BRICS hospodářské uskupení bez pravidel více odlišného než společného velikost ekonomik a vysoká dynamika hospodářského růstu 5
BRIC - 2001 - Jim O Neill (Goldman Sachs) 2010 BRICS vstup Jihoafrické republiky analytický koncept - BRIC mezinárodní uskupení BRICS Mexiko, Jižní Korea, Indonésie, Turecko??? 6
Ekonomiky těchto států za méně než 40 let > než zemí G6 dominantní ekonomiky světa ( rychlý ekonomický růst) podíl na světovém obyvatelstvu a produkci vysoké roční tempo růstu HDP vyjma Ruska nově industrializované země 7
nejperspektivnější světové ekonomiky nejperspektivnější státy - E 7 nejvyspělejší státy světa G7 rozvojové země Skupina 11 8
dříve autoritářský režim vojenské junty postupná liberalizace 1988 nová ústava 80. léta 20. století chráněný kapitalistický systém 1991 Mercosur (jednotný trh Jihu) 1999 brazilská krize soběstačnost ve výrobě a spotřebě ropy 9
po rozpadu Sovětského svazu velký ekonomický a politický chaos 2013 příjmy z ropy a zemního plynu 1/2 příjmů federálního rozpočtu pokles cen ropy západní sankce 2004 stabilizační fond dnes politická situace nestabilní 10
emerging major power (země vynořující se) slibný ekonomický potenciál a pozitivní trend rozvoje ekonomiky země s velkými sociálními a ekonomickými problémy outsourcingová centra pozitivní diskriminace příslušníků vyšších kast problém separatismu 11
1978 reformní program čtyři modernizace totalitní politický systém -> autoritativní systém vlády jedné politické strany socialismus s čínskými rysy myšlenka trojí reprezentace kontrola médií a internetu cílová země pro přesun výroby z jiných států 12
bývalá holandská poté britská kolonie 1948 volby vyhrála afrikánská Národní strana => zavedení apartheidu 1952 apartheid zapsán do zákona (obyvatelé rozděleni dle barvy pleti) Africký národní kongres => charta svobody 1994 Nelson Mandela zrušení apartheidu 13
státy BRICS patří mezi 10 nejlidnatějších států světa Číně a Indii patří první dvě příčky Brazílie 5. (nejlidnatější stát Jižní Ameriky) Rusko 9. (největší populace Evropy) JAR (27. místo) Indie rostoucí populace pracovníků, populace důchodového věku nízká Brazílie, Rusko, Čína - méně či stejně pracující síly, vyšší počet seniorů 14
Střední stav obyvatelstva [mil.] 1980 2000 2005 2013 Brazílie 121,06 174,32 186,02 201,01 Rusko 139,04 147,01 143,32 142,50 Indie 684,89 1 006,30 1 090,97 1 220,80 Čína 984,74 1 263,64 1 297,77 1 349,59 JAR 29,25 45,06 47,48 48,60 Podíl BRICS na světovém obyvatelstvu [%] 44,01 43,29 42,72 41,73 15
Hustota zalidnění [os/km 2 ] 1980 2000 2005 2013 Brazílie 14,3 20,6 22,0 23,8 Rusko 8,5 9,0 8,8 8,7 Indie 230,4 338,5 366,9 410,6 Čína 102,9 132,0 135,6 141,0 JAR 24,1 37,1 39,1 40,0 svět 33,7 46,1 49,0 53,8 16
17
Naděje dožití při narození 1990 2000 2013 Brazílie 67 69 73 Rusko 69 66 70 Indie - 62 67 Čína 68 71 75 -. JAR 65 56 49 svět 53 62 68 JAR smrtící epidemie AIDS Brazílie, Čína, Indie zlepšující se zdravotní péče Rusko špatná sociální situace ruského obyvatelstva 18
19
20
21
22
23
2013 BRICS 2,96 mld. ob., HDP - 15,81 bil. US $ EU - 505,87 mil. ob. + USA = 822,3 mil. ob. HDP - EU + USA = 34,73 bil. US $ HDP - stoupající tendence (investice zahraničních firem) nejvyšší podíl na HDP: Brazílie služby (68 %) Rusko služby (63,2 %) Indie služby (56,2 %) Čína sekundární sektor (průmysl a zemědělství) JAR služby (71,4 %) 24
HDP [mld. US$] 2005 2010 2013 Brazílie 882,19 2 143,07 2 245,67 Rusko 764,00 1 524,92 2 096,78 Indie 834,22 1 708,46 1 876,80 Čína 2 256,90 5 930,50 9 240,27 JAR 247,05 365,21 350,63 25
26
27
výrobní faktory: půda (přírodní zdroje) práce kapitál prokletí přírodních zdrojů 28
zásoby ropy a zemního plynu v geologické vrstvě mořského dna velká investice do technické infastruktury příležitost pro zahraniční investory úniky ropy do moře spalování biomasy. 29
tajení informací o zásobách ropy a zemního plynu prodej těchto paliv tvořil 68 % celkových příjmů z vývozu v Rusku u ropy a ropných produktů jsou tyto příjmy téměř čtyřikrát vyšší než ze zemního plynu Rusko je druhým největším vývozcem suchého zemního plynu a třetím největším vývozcem ropy 30
těžba a produkce ropy ovlivněna: ekologickými faktory blokádou v Assamu elektrickými poruchami v Gudžarátu zpožděním při ropných vrtech malým základním potenciálem některých oblastí velký nárůst kapacity rafinérií zahraniční investice uzavření několika vrtů 31
2. největší světový spotřebitel ropy ropa ve velké hloubce pobřežních vod i na pevnině nevyužité rezervy rozvoj ropovodů úložiště surové nafty zkapalnění zemního plynu 32
menší zásoby ropy v porovnání s ostatními zeměmi BRICS využití uhelných ložisek dovoz ze států OPEC syntetická paliva získána z uhlí a zemního plynu břidlicový plyn 33
světová zemědělská velmoc největší vývozce cukrové třtiny, pomerančové šťávy a kávy přeměny brazilské savany na úrodnou půdu geneticky modifikované potraviny 34
BRAZÍLIE - PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [mil. tun] 2008 2010 2012 Cukrová třtina 622,39 707,88 731,09 Sója 58,35 66,97 74,12 Kukuřice 53,93 53,93 69,16 Maniok 25,88 24,76 23,17 Pomeranče 18,28 18,51 18,05 Rýže 11,92 12,45 12,26 Pšenice 5,07 5,64 5,27 Bavlna 3,66 3,64 4,48 Fazole 3,37 3,36 3,06 Káva 2,50 2,68 2,89 35
2012 vstup do WTO (zvýšení konkurenceschopnosti, snížení cen produktů, podpora soukromých zemědělců) západní sankce 36
RUSKO - PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [tis. tun] 2008 2010 2012 Pšenice 58 291 53 163 48 684 Brambory 29 058 28 319 30 804 Cukrová řepa 27 574 31 597 44 007 Slunečnicová semena 6 492 7 165 9 415 Ovoce 2 866 2 813 3 068 Sójové boby 780 1 307 1 733 Řepková semena 683 798 1 161 Ořechy 8 10 11 37
hlavní složka hospodářství 50 % obyvatel zaměstnaných v zemědělství zajištění stravy pro rychle rostoucí populaci soběstačná v produkci potravin monzuny, zavlažování 38
INDIE - PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [tis. tun] 2008 2010 2012 Bavlna 5 457 035 6 972 059 7 939 588 Cukrová třtina 308 506 331 907 349 087 Obiloviny 213 120 223 977 241 485 Ovoce 68 523 74 273 - Brambory 35 209 40 133 - Arašídy 7 258 6 884 6 933 Řepková a hořčičné semena 6 548 6 130 7 628 Sezam 642 744 722 39
jižně od řeky Jang-c -ťiang severně od Žluté řeky špatné skladování, neodpovídající technické zázemí eroze, salinizace a chemikálie registrační systém tzv. hukou 40
ČÍNA - PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [tis. tun] 2008 2010 2012 Obiloviny 472 120 499 109 537 144 Ovoce 192 507 215 217 239 727 Cukrová třtina 117 563 113 603 121 916 Arašídy 14 007 15 466 16 570 Brambory 13 920 16 201 18 463 Řepková semena 12 111 13 388 13 964 Červená řepa 8 538 9 069 10 577 Bavlna 7 164 6 309 6 575 Tabák 2 766 3 087 3 304 Čaj 1 261 1 486 1 779 Sezam 588 605 622 41
bohaté x chudé části geneticky modifikované potraviny pozemková reforma (1994), novela (2014) 42
JAR- PRODUKCE HLAVNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ [tis. tun] 2008 2010 2012 Cukrová třtina 19 752 17 975 16 698 Kukuřice 10 625 11 742 11 391 Citrusy 2 202 2 214 2 369 Pšenice 1 998 1 798 1 890 Jablka 768 774 834 Banány 370 385 397 Hrušky 338 353 352 Sójové boby 334 597 715 Hrozny 277 305 291 Sladovický ječmen 210 241 291 Arašídy 82 84 55 Bavlna 26 30 31 43
energie, která neprošla žádným procesem přeměny uhlí ropa zemní plyn dřevo přírodní uran vodní energie vítr 44 sluneční záření
45
46
47
48
49
Z Brazílie Rusko Indie Čína JAR Do Brazílie 23 522 11 530 74 656 35 649 Rusko 13 650 91 095 3 123 415 11 945 Indie 19 456 62 163 436 625 51 929 Čína 39 514 815 469 98 093 40 320 JAR 29 429 11 428 42 337 54 251 50
Děkuji za pozornost