Vodohospodářská bilance za rok 2014

Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Vodohospodářská bilance za rok 2014 Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Odbor péče o vodní zdroje Ing. Irena Skalická Ing. Mgr. Bohumír Šraut Hradec Králové, září 2015

Obsah SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A ZKRATEK 5 ÚVOD 7 METODIKA ZPRACOVÁNÍ.. 9 OBSAH ZPRÁVY HORNÍHO A STŘEDNÍHO LABE.... 11 ZPRÁVA HORNÍHO A STŘEDNÍHO LABE....... 13 OBSAH ZPRÁVY LUŽICKÉ NISY A OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ ODRY.... 53 ZPRÁVA LUŽICKÉ NISY A OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ ODRY... 55

Seznam obrázků Vymezení dílčích povodí na území České Republiky... 10 Dílčí povodí Horního a středního Labe Obr. HSL1. Přehled hydrogeologických rajonů... 15 Obr. HSL2. Přehled hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe... 17 Obr. HSL3. Rozložení největších odběrů podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe... 23 Obr. HSL4. Chloridy... 45 Obr. HSL5. Sírany... 45 Obr. HSL6. Amonné ionty... 46 Obr. HSL7. Dusičnany... 46 Obr. HSL8. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem... 47 Obr. HSL9. Měď... 47 Obr. HSL10. Kadmium... 48 Obr. HSL11. Olovo... 48 Obr. HSL12. Reakce vody... 49 Dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. LNO1. Přehled hydrogeologických rajonů... 57 Obr. LNO2. Přehled hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatích přítoků Odry... 58 Obr. LNO3. Rozložení největších odběrů podzemních vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatích přítoků Odry... 61 Obr. LNO4. Chloridy... 67 Obr. LNO5. Sírany... 67 Obr. LNO6. Amonné ionty... 68 Obr. LNO7. Dusičnany... 68 Obr. LNO8. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem... 69 Obr. LNO9. Měď... 69 Obr. LNO10. Kadmium... 70 Obr. LNO11. Olovo... 70 Obr. LNO12. Reakce vody... 71 Seznam tabulek Dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. HSL1. Seznam hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe... 16 Tab. HSL2. Seznam významných hydrogeologických rajonů... 17 Tab. HSL3. Přírodní zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech měsíční mediány hodnoceného roku (2014) a dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010 (převzatá data od Tab. HSL4. ČHMÚ)... 18 Zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2014 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1981 2010 (převzatá data od ČHMÚ)... 22 Tab. HSL5. Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajonech... 24 Tab. HSL6. Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím... 25 Tab. HSL7. Největší odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím... 27 Tab. HSL8. Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v roce 2014... 28 Tab. HSL9. Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajonech... 37 Tab. HSL10. Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech v roce 2014 (pro rajony s kompletními daty tj. pro 26 rajonů ze 40)... 39 Tab. HSL11. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4222... 40 Tab. HSL12. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4320... 41 Tab. HSL13. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4420... 42 Tab. HSL14. Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech na jednotku plochy... 45 Dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. LNO1. Seznam hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry... 58 Tab. LNO2. Seznam významných hydrogeologických rajonů... 59 Tab. LNO3. Přírodní zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech měsíční mediány hodnoceného Tab. LNO4. roku (2014) a dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010 (data od ČHMÚ). 59 Zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2014 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1981 2010 (převzatá data od ČHMÚ)... 60 Tab. LNO5. Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajonech... 61 Tab. LNO6. Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím... 62 Tab. LNO7. Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v roce 2014... 63 Tab. LNO8. Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajonech... 64 5

Tab. LNO9. Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech v roce 2014... 65 Tab. LNO10. Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech na jednotku plochy... 65 Seznam zkratek MZe DMKP ČHMÚ HGR CHOPAV CHSKMn HSL LNO OPŽP SFŽP VÚV TGM ČGS Ministerstvo zemědělství České republiky Dlouhodobá měsíční křivka překročení (dle údajů ČHMÚ) Český hydrometeorologický ústav Hydrogeologický rajon Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chemická spotřeba kyslíku manganistanem Dílčí povodí Horního a středního Labe Dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Operační program životního prostředí Státní fond životního prostřední Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Česká geologická služba 6

ÚVOD Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo dílčí povodí Horního a středního Labe, vymezené vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí, také dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry a dále též vlastní tok Labe v úseku Mělník státní hranice. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána Vodohospodářská bilance za rok 2014. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 2014 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj. 25248/2002-6000 ze dne 28.8.2002, který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2014 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením 10 a 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 2014 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení množství povrchových vod vlastního toku Labe v úseku Mělník státní hranice Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod vlastního toku Labe v úseku Mělník státní hranice Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 7

Zpráva o hodnocení vypouštění vod v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Zpráva o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Zpráva o hodnocení vypouštění vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Zpráva o hodnocení vypouštění vod do Labe v úseku Mělník státní hranice Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2014 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 2014, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky č. 431/2001 Sb. 8

Metodika zpracování Vodohospodářská bilance byla sestavena pro dílčí povodí Horního a středního Labe a pro dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Hodnocení množství a jakosti podzemních vod se zpracovává podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z 28.8.2002. Ve smyslu článků 10 13 bylo provedeno hodnocení množství podzemní vody v minulém roce 2014. Hodnocení jakosti podzemních vod bylo provedeno na základě převzatých výstupů hydrologické bilance, tj. ve formách map od ČHMÚ. Data o jakosti podzemních vod od provozovatelů vodovodu pro rok 2014 jsou neúplná nebo zcela chybí a nejsou tedy relevantní pro zpracování požadovaných statistik, i když jsou povinni provádět odběry vzorků surové vody a celkové výsledky hlásit příslušnému správci povodí. Rámec bilančního hodnocení tvoří hydrogeologické rajony vymezené v rámci přípravy plánů povodí a uveřejněné v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod podle 21 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (Ministerstvo životního prostředí č.j.: 90393/ENV/06; 3988/650/06 a Ministerstvo zemědělství č.j.: 44605/2006-16320 ze dne 19.12.2006). Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanovilo podle 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. právní úpravu rajonizace z roku 2006 vyhláškou č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod ze dne 20. prosince 2010. V rámci dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry byl bilancován i hydrogeologický rajon 6412, který spadá do správního území Povodí Ohře, státní podnik. Hydrogeologické rajony 4110, 5161 a 6414 bilancované v rámci dílčího povodí Horního a středního Labe a rajon 4650 bilancovaný v rámci dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe, přesahují částečně i do dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Metodický pokyn MZe pro sestavení vodohospodářské bilance neuvažuje hodnocení množství podzemních vod v hydrogeologických rajonech, jejichž plošný rozsah přesahuje správní území Povodí Labe, státní podnik a přesahuje do dalších oblastí (dílčích) povodí. Jedná se o tři rajony, které významně přesahují hranici dílčího povodí Horního a středního Labe definovaného ve vyhlášce č. 393/2010 Sb. Rajon 4270 Vysokomýtská synklinála přesahuje do dílčího povodí Dyje. Rajon 4320 Dlouhá mez jižní část přesahuje do dílčího povodí Dolní Vltavy. Rajon 1172 Kvartér Labe po Vltavu přesahuje do dílčího povodí Dolní Vltavy a do dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe. Pro tyto tři rajony byly vyžádány odběry podzemních vod u jejich správců, tedy Povodí Moravy, s.p., Povodí Vltavy, státní podnik a Povodí Ohře, státní podnik. Naopak rajony 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy a 4262 Kyšperská synklinála jižní část ve správě Povodí Moravy, s.p., přesahují významně (shodně 21% plochy) do dílčího povodí Horního a středního Labe. Pro tyto dva rajony byla sestavena pouze informativní neúplná bilance a evidované odběry vod byly předány na Povodí Moravy, s.p. k sestavení celkové bilance rajonů 4232 a 4262. Na další části hranice oblasti povodí jsou malé přesahy ploch rajonů 4510, 4640 a 4720, které neovlivňují bilanční hodnocení. Hodnocení podle Metodického pokynu stále nebylo provedeno pro všech 46 hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe a v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. Počet nehodnocených rajonů je 17, stejně jako v bilanci roku 2011. Pro tyto rajony dosud nejsou k dispozici kompletní data o zdrojích podzemních vod ve smyslu čl. 10, odstavec 4 a 5 Metodického pokynu (viz tab. HSL3 a LNO3). V těchto rajonech byl bilanční stav orientačně hodnocen jednak na základě porovnání specifického odtoku podzemní vody s odběrem podzemní vody rozpočteným na jednotku plochy (viz tab. HSL18 a LNO10) a jednak porovnáním odběrů s velikostí přírodních zdrojů, které stanovil dle výpočtů, odborných odhadů atd. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Řešení tohoto nevyhovujícího stavu se očekává v souvislosti s realizací opatření C.6 Plánu hlavních povodí ČR. Navrhované hodnocení zdrojů podzemních vod v rámci OPŽP je zpracováváno v České geologické službě v rámci projektu Rebilance zásob podzemních vod. Projekt má uzavřenou dodavatelskou smlouvu se Státním fondem životního prostředí (SFŽP). Pokud bude projekt i nadále financován ze SFŽP bude definitivní zpracování na konci roku 2015. 9

Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod ( Povodí Labe, státní podnik se sídlem v Hradci Králové). Vymezení dílčích povodí na území České republiky 10

Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe Obsah 1. POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE... 13 Srážkové poměry... 13 Teplotní poměry... 13 Režim podzemních vod... 13 Odtokové poměry... 13 2. ZDROJE PODZEMNÍCH VOD..... 14 2.1. ZDROJE PODZEMNÍCH VOD... 14 2.2. HYDROGEOLOGICKÉ RAJONY... 14 2.2.1. Přehled HG rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe... 16 2.2.2. Přehled významných hydrogeologických rajonů... 17 2.3. ZDROJE PODZEMNÍCH VOD V HYDROGEOLOGICKÝCH RAJONECH... 18 3. POŽADAVKY NA ZDROJE PODZEMNÍCH VOD. 23 3.1. ODBĚRY PODZEMNÍ VODY S VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM... 25 3.2. ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD S JINÝM NEŽ VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM... 27 3.3. MĚSÍČNÍ ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD VE VÝZNAMNÝCH HG RAJONECH... 27 4. BILANČNÍ HODNOCENÍ... 37 4.1. HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD ZA ROK 2014... 37 4.2. HODNOCENÍ JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD ZA ROK 2014... 48 5. ZÁVĚR.. 51 11

12

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 1. Popis hydrologické situace Srážkové poměry Rok 2014 byl z hlediska množství spadlých srážek na území Horního a středního Labe podnormální. Průměrný roční úhrn srážek činil 633 mm (89 % normálu). V jednotlivých povodích spadlo od 75 % do 107 % normálu. Nejméně srážek vzhledem k normálu bylo naměřeno v povodí Jizery (75 %), a také v povodí středního Labe (85 %). Nejvyšší roční úhrn srážek byl naměřen na stanici Kostelec nad Černými Lesy (643 mm). Nejnižší roční úhrn srážek (467 mm) na stanici Brandýs nad Labem. Úvod roku byl srážkově podnormální. V lednu spadlo v průměru 27 mm (62 % normálu), v únoru pouze 10 mm (27 %) a v březnu 32 mm (68 %). Měsíc květen byl naopak silně nadnormální (111 mm, 160 %). Červen už byl ale opět podnormální (38 mm, 48 %). V červenci spadlo průměrně 102 mm (116 %), v srpnu 91 mm (114 %) a v září, které bylo srážkově silně nadnormální, 96 mm (168 %). Závěr roku už byl srážkově výrazně chudší. V listopadu, který byl podnormální, spadlo průměrně pouze 23 mm (47 %) a v prosinci 39 mm srážek (80 %). Teplotní poměry Rok 2014 byl z hlediska průměrné roční teploty vzduchu (+9,7 C) mimořádně nadnormální. Odchylka od normálu byla +1,6 C. Největší kladná odchylka byla v povodí středního Labe (+2,0 C). Začátek roku byl teplotně silně až mimořádně nadnormální. Lednová odchylka od normálu činila +2,4 C, únorová +3,0 C a březnová +3,3 C. Teplotně podnormální byl naopak květen (odchylka -1,0 C). Červen byl teplotně normální (+0,1 C), ale červenec už byl opět teplotně nadnormální (+1,3 C). Následoval teplotně podnormální srpen (odchylka -1,6 C), ale září již bylo opět nadnormální (+1,2 C). Také poslední čtvrtina roku byla velmi teplá, říjen byl silně nadnormální (+1,9 C), listopad mimořádně nadnormální (+3,1 C) a prosinec silně až mimořádně nadnormální (+2,5 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu (+35,5 C) byla naměřena 20. 7. na stanici Brandýs nad Labem. Nejnižší minimální teplota vzduchu (-24,8 C) byla naměřena 26. 1. na stanici Kořenov, Jizerka. Režim podzemních vod V mělkém oběhu podzemních vod v povodí horního Labe hladiny mělkých vrtů od ledna (59 % MKP) do poloviny března klesaly až pod hranici silného sucha (88 % MKP). Výjimečně nízká roční maxima byla naměřena na třetině vrtů koncem března (88 % MKP), na třetině objektů koncem května (80 % MKP), na zbývajících objektech až v prosinci (65 % MKP). Minima byla zaznamenána v srpnu (59 % MKP) a září (50 % MKP). V povodí středního Labe hladiny vrtů od ledna (50 % MKP) do března klesaly až na podnormální úroveň (79 % MKP). Roční maxima byla převážně zaznamenána na přelomu května a června (42 % MKP). Koncem srpna poklesly hladiny na minima (53 % MKP) a v září vystoupaly až nad normál na 23 % MKP. Do konce roku následoval setrvalý stav až mírný pokles na 42 % MKP v prosinci. Odtokové poměry Po stránce odtoku byl rok 2014 v povodí Horního a středního Labe silně podprůměrný. Na větších tocích dosáhl průměrný roční průtok jen 50 až 61 % dlouhodobého průměrného průtoku Qa, na Cidlině byl mimořádně podprůměrný (40 %). Začátkem roku byly průtoky silně až mimořádně podprůměrné, v únoru, březnu i dubnu dosahovaly jen 26 až 40 % měsíčního průměru. Nejméně vodný měsíc z celého roku byl březen. Naopak nejvíce vodným měsícem roku byl květen (většinou od 80 do 90 %, Orlice 124 %), výjimkou bylo Horní Labe, kde odtoky dosáhly jen 52 %. Letní měsíce byly ve znamení průměru až podprůměru včetně září, výjimkou byly výrazně nadprůměrné odtoky na Chrudimce (238 %). Nejsušší měsíc srpen měl minima od Q330d do Q355d. Na konci roku byly vodnosti toků většinou podprůměrné až silně podprůměrné. Silně podprůměrný byl listopad na Horním Labi (39 %) a Cidlině (28 %), na Cidlině pak byl mimořádně podprůměrný prosinec (21 %). Hlavní tok středního Labe byl odtokově silně podprůměrný (57 %). Povodňové situace byly méně významné. V květnu způsobily vydatné dešťové srážky zvětšení průtoků na Horním Labi nad VD Království, maxima odpovídala 2-10 leté vodě. Začátkem srpna zasáhly přívalové srážky především povodí Chrudimky, kde na Krounce a Novohradce dosahovaly kulminační průtoky 2-20 leté vody. Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2014 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 13

2. Zdroje podzemních vod 2.1. Zdroje podzemních vod Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Zdrojem podzemní vody je ta část podzemních vod v přírodním prostředí, která se uvolňuje z horninového prostředí gravitací. Množství podzemní vody v územních jednotkách hydrogeologických rajonech, případně jejich částech (subrajonech, hydrogeologických strukturách, kolektorech, hydrologických povodích) je udáváno velikostí přírodních zdrojů podzemních vod. Velikost přírodních zdrojů charakterizuje intenzitu oběhu podzemní vody v objemových jednotkách v čase (např. l/s). Dynamika oběhu podzemní vody závisí na aktuální velikosti dotace a velikosti přírodní, či umělé drenáže podzemních vod. Velikost zdrojů podzemních vod se stanovuje hydrogeologickým průzkumem podle Vyhlášky č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací. Zahájený projekt České geologické služby Rebilance zásob podzemních vod je zpracováván v intencích této vyhlášky a měl by doplnit chybějící data ve zdrojové části vodohospodářské bilance a zpřesnit bilancování v bilančně napjatých rajonech. Zjednodušeně je možné odvodit aktuální velikost přírodních zdrojů podzemních vod ze základního odtoku, což každoročně provádí ČHMÚ. Na základě údajů z měřených průtoků ve vybraných profilech vodoměrných stanic na vodních tocích se modeluje vyčlenění základního odtoku na principu výtokové čáry. Základní odtok, který je počítán pro jednotlivé hydrogeologické rajony popřípadě jiná bilanční území v měsíčním kroku, je považován za ekvivalent aktuální velikosti přírodních zdrojů podzemních vod. Metoda je vhodná pro mělký oběh podzemních vod v krystalických rajonech, ale v pánevních rajonech jeví značné nepřesnosti a bylo by vhodné ji doplnit o hodnocení stavu hladiny podzemních vod. V kvartérních rajonech fluviálních sedimentů podél řek je díky interakci podzemních a povrchových vod hodnocení přírodních zdrojů podzemních vod na základě separace základního odtoku nepoužitelné. Povodí Labe, státní podnik inicioval pilotní projekt konjunktivní bilance podzemních a povrchových vod v kvartérních HGR. V rámci projektu byly odběry břehovou infiltrací hodnoceny jako odběry povrchové vody, neboť v zóně inundace podél toku jsou odběry podzemní vody výrazně dotovány vcezem povrchové vody z toku. Od toku vzdálenější část rajonu byla hodnocena klasickou bilancí. Tento princip oddělené klasifikace odběrů vcezené říční vody zásadně snižuje bilanční napjatost zdrojů podzemní vody v kvartérních rajonech 1122, 1130, 1152 a 1171. Princip této konjunktivní bilance je na úrovni prvotních diskusí pro změnu metodiky. Přírodní zdroje nebyly stanoveny pro následující hydrogeologické rajony v dílčím povodí Horního a středního Labe: 1110, 1121, 1122, 1130, 1140, 1151, 1152, 1160, 1171, 1172, 4210, 4291, 4710 a 5152. ČHMÚ stanovil přírodní zdroje pro rok 2014 Stanovené a předané měsíční hodnoty (mediány) přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2014 a dlouhodobé hodnoty (průměrné měsíční mediány za období 1981 2010) přírodních zdrojů podzemních vod pro bilancované rajony jsou uvedeny v tab. HSL3. Dále ČHMÚ provedl zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2014 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1981 2010 (viz tab. HSL4). Data normály 1981 2010 a mediány roku 2014 byly pro letošní rok předány v podobě absolutních hodnot, tedy v l/s. 2.2. Hydrogeologické rajony Pro plánování v oblasti vod byly podle požadavků Rámcové směrnice EU pro vodní politiku 2000/60/ES v rámci projektu VaV/650/4/02 (Prchalová et al. 2005) vymezeny útvary podzemních vod a provedena revize a aktualizace hydrogeologické rajonizace, tzv. rajonizace 2005 (vyhláška č. 5/2010 Sb.). Zároveň došlo k maximálnímu sblížení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod. Rajon vymezuje přírodní horninové prostředí, v němž dochází k ucelenému oběhu podzemní vody, která v rajonu tvoří útvar podzemní vody. Rajony jako takové zůstávají neměnné, až do doby další revize hydrogeologické rajonizace. Naproti tomu vodní útvary podléhají vlivům, zejména antropogenní činnosti, které mohou měnit jejich stav, a budou předmětem periodického hodnocení v rámci šestiletých revizí Plánů povodí (Olmer et al. 2006, Hydrogeologická rajonizace České 14

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe republiky, HIG 23). Mapové zákresy rajonů 2005 jsou uvedeny na webových stránkách VÚV TGM a ČGS ve formátu EsriShape. Rajonizace 2005 je zpracována s podrobností 1:50 000 technologií GIS ve třech vrstvách: základní vrstvě, která pokrývá celé území ČR, s rajony v terciérních a křídových pánevních sedimentech (označení 2xxx), sedimentech svrchní křídy (41xx až 46xx, kromě 4420), sedimentech permokarbonu (5xxx) a v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika (6xxx), svrchní vrstvě zahrnující oblast kvartérních a propojených kvartérních a neogenních sedimentů (1xxx) a jizerský coniak (4420), vrstvě bazálního křídového kolektoru v oblasti Pojizeří a pravostranných přítoků Labe (4710, 4720 a 4730). Na území České republiky je vymezeno celkem 152 hydrogeologických rajonů, z toho 111 v základní vrstvě, 38 ve svrchní vrstvě a 3 rajony ve vrstvě bazálního křídového kolektoru. Ve správním území Povodí Labe, státní podnik se nachází 45 rajonů, z toho 30 v základní vrstvě, 14 ve svrchní vrstvě a 1 rajon ve vrstvě bazálního křídového kolektoru. Ve správním území Povodí Ohře, státní podnik se nachází 1 rajon v základní vrstvě. Obr. HSL 1. Přehled hydrogeologických rajonů 15

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 2.2.1. Přehled HG rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe Tab. HSL1. Seznam hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe Rajony v dílčím povodí Horního a středního Labe ID rajonu Název rajonu Plocha rajonu km 2 1110 Kvartér Orlice 295,3 1121 Kvartér Labe po Hradec Králové 146,1 1122 Kvartér Labe po Pardubice 127,8 1130 Kvartér Loučné a Chrudimky 181,9 1140 Kvartér Labe po Týnec 146,9 1151 Kvartér Labe po Kolín 88,1 1152 Kvartér Labe po Nymburk 238,6 1160 Kvartér Urbanické brány 105,1 1171 Kvartér Labe po Jizeru 88,7 1172 Kvartér Labe po Vltavu 293,8 4110 Polická pánev 196,3 z celkových 214,0 4210 Hronovsko-poříčská křída 40,3 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje 252,5 4222 Podorlická křída v povodí Orlice 434,5 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice 176,3 4240 Královédvorská synklinála 145,3 4250 Hořicko-miletínská křída 435,1 4261 Kyšperská synklinála v povodí Orlice 171,3 4270 Vysokomýtská synklinála 799,9 4291 Králický prolom - severní část 61,3 4310 Chrudimská křída 595,8 4320 Dlouhá mez - jižní část 65,7 4330 Dlouhá mez - severní část 60,3 4340 Čáslavská křída 275,9 4350 Velimská křída 278,7 4360 Labská křída 2845,7 4410 Jizerská křída pravobřežní 685,0 4420 Jizerský coniak 152,2 4430 Jizerská křída levobřežní 899,5 4510 Křída severně od Prahy 602,7 4521 Křída Košáteckého potoka 337,6 4710 Bazální křídový kolektor na Jizeře 1881,8 5151 Podkrkonošský permokarbon 862,7 5152 Náchodský perm 60,0 5161 Dolnoslezská pánev - západní část 133,6 z celkových 147,2 5211 Poorlický perm - severní část 72,1 6414 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš 898,2 z celkových 899,6 6420 Krystalinikum Orlických hor 566,6 6531 Kutnohorské krystalinikum 816,7 6532 Krystalinikum Železných hor 726,2 Rajony z dílčího povodí Dyje a dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu významně přesahující do dílčího povodí Horního a středního Labe 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy 73,7 z celkových 358,0 4262 Kyšperská synklinála - jižní část 49,5 z celkových 236,4 16

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Obr. HSL2. Přehled hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe 2.2.2. Přehled významných hydrogeologických rajonů V tab. HSL2 je uveden seznam významných hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe ve smyslu Metodického pokynu, tzn. že se jedná o rajony jednak intenzivně využívané a jednak rajony s významným oběhem podzemních vod. Tab. HSL2. Seznam významných hydrogeologických rajonů Významné hydrogeologické rajony 1110 Kvartér Orlice 1122 Kvartér Labe po Pardubice 1151 Kvartér Labe po Kolín 1152 Kvartér Labe po Nymburk 1171 Kvartér Labe po Jizeru 1172 Kvartér Labe po Vltavu 4110 Polická pánev 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje 4222 Podorlická křída v povodí Orlice 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice 4240 Královédvorská synklinála 4261 Kyšperská synklinála v povodí Orlice 4270 Vysokomýtská synklinála 4310 Chrudimská křída 4320 Dlouhá mez jižní část 4330 Dlouhá mez severní část 4410 Jizerská křída pravobřežní 4420 Jizerský coniak 4430 Jizerská křída levobřežní 17

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 2.3. Zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech V tab. HSL3 jsou pro jednotlivé hydrogeologické rajony (pro které byla předána data) porovnány měsíční mediány hodnoceného roku (2014) s hodnotami dlouhodobých průměrných měsíčních mediánů za období 1981 2010. Pro 26 hydrogeologických rajonů bylo provedeno zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2014 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1981 2010. Tabulka HSL4 uvádí v procentech měsíční křivky překročení. Žlutě jsou vyznačeny údaje za hranicí 85 % MPK považované za stav sucha a červeně se vyznačují hodnoty, kdy byly přírodní zdroje podzemních vod v daném měsíci menší než minimum za srovnávací období 1981 2010. Toto hodnocení však ne úplně koresponduje s vyhodnocením bilančního stavu. Jeví se velmi potřebné zahájit hydrologické hodnocení velikosti zdrojů podzemních vod nejen na základě odtokových charakteristik povrchových recipientů, ale také na základě statistického rozboru stavů hladiny podzemní vody. Stav hladiny podzemní vody přesněji charakterizuje bilanční stav přírodních zdrojů v hydrogeologickém rajonu. Tab. HSL3. Přírodní zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech měsíční mediány hodnoceného roku (2014) a dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010 (převzatá data od ČHMÚ) Měsíc HGR 4110 HGR 4221 HGR 4222 A B A B A B I. 974 728 705 313 1238 549 II. 1093 690 883 332 1552 582 III. 1341 640 1148 263 2017 462 IV. 1619 666 1194 319 2097 560 V. 1383 690 739 291 1299 510 VI. 1134 835 483 321 849 563 VII. 994 727 370 154 649 270 VIII. 916 628 359 154 631 271 IX. 850 560 365 193 642 338 X. 793 523 367 246 645 431 XI. 780 489 417 280 733 493 XII. 822 478 508 213 892 375 Průměr 1058 638 628 257 1104 450 Měsíc HGR 4231 HGR 4240 HGR 4250 A B A B A B I. 448 318 519 331 1270 811 II. 498 273 631 304 1543 742 III. 581 242 753 272 1841 665 IV. 692 246 757 284 1850 695 V. 617 262 554 230 1354 563 VI. 514 253 424 202 1036 495 VII. 467 229 331 164 810 401 VIII. 420 239 278 150 680 367 IX. 375 280 251 146 614 358 X. 370 290 243 150 595 367 XI. 374 295 277 160 678 392 XII. 390 304 354 169 865 414 Průměr 479 269 447 214 1093 523 18

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Měsíc HGR 4261 HGR 4270 HGR 4310 A B A B A B I. 678 519 3019 2608 1233 596 II. 783 405 3383 2381 1473 555 III. 915 367 3896 2032 1960 537 IV. 1057 387 4578 2097 2288 705 V. 842 392 4078 2108 1531 756 VI. 666 403 3565 2308 1144 1072 VII. 591 306 3257 2113 929 747 VIII. 524 282 3165 2099 915 691 IX. 480 315 2904 2386 755 1298 X. 472 340 2754 2500 696 1460 XI. 513 370 2657 2419 729 1164 XII. 566 408 2704 2249 921 1022 Průměr 674 374 3330 2275 1219 884 Měsíc HGR 4320 HGR 4330 HGR 4340 A B A B A B I. 180 111 170 105 268 303 II. 209 92 197 86 312 261 III. 263 88 248 82 385 250 IV. 301 107 283 101 422 259 V. 229 100 215 94 346 265 VI. 180 119 170 112 292 360 VII. 157 72 148 68 245 262 VIII. 155 72 146 68 238 200 IX. 134 129 126 121 218 211 X. 128 164 120 155 232 307 XI. 125 112 117 106 246 304 XII. 143 101 135 95 236 239 Průměr 184 106 173 100 287 268 Měsíc HGR 4350 HGR 4360 HGR 4410 A B A B A B I. 282 320 3896 2812 2231 2091 II. 329 275 4866 2621 2286 2052 III. 406 264 6108 2143 2427 1973 IV. 445 273 6014 2106 2517 1968 V. 365 279 4006 1909 2319 1974 VI. 308 380 2731 1935 2117 1819 VII. 259 276 1988 1292 2025 1722 VIII. 251 211 1763 899 1996 1620 IX. 230 223 1686 763 1990 1640 X. 245 324 1833 888 2040 1713 XI. 259 321 2243 936 2130 1674 XII. 249 252 2786 888 2170 1563 Průměr 302 283 3327 1599 2187 1817 19

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Měsíc HGR 4420 HGR 4430 HGR 4510 A B A B A B I. 371 296 882 737 414 470 II. 427 266 992 723 483 404 III. 498 231 1185 604 597 387 IV. 492 228 1184 597 653 401 V. 349 207 910 531 536 410 VI. 270 176 754 478 452 558 VII. 230 147 686 411 380 405 VIII. 206 122 655 299 369 309 IX. 191 112 602 285 338 327 X. 207 138 608 332 359 476 XI. 236 135 711 485 380 471 XII. 296 136 765 398 365 371 Průměr 314 183 828 490 444 416 Měsíc HGR 4521 HGR 5151 HGR 5161 A B A B A B I. 490 641 3934 2979 861 621 II. 486 613 4686 2640 944 546 III. 521 595 5970 2285 1254 462 IV. 552 602 6483 2348 1418 467 V. 545 595 4804 2199 903 491 VI. 516 589 3515 2025 633 606 VII. 495 523 2859 1709 568 416 VIII. 495 482 2503 1463 509 298 IX. 478 469 2328 1321 494 274 X. 474 471 2295 1269 481 272 XI. 482 469 2522 1216 538 260 XII. 490 460 3092 1376 677 286 Průměr 502 543 3749 1903 772 417 Měsíc HGR 5211 HGR 6414 HGR 6420 A B A B A B I. 235 180 6751 6542 3069 2633 II. 271 140 6625 5779 3382 2164 III. 317 127 7163 5325 4105 1825 IV. 366 134 10878 6057 5283 2087 V. 291 136 12985 6172 4126 2177 VI. 230 140 9828 5790 2851 3224 VII. 204 106 8204 4987 2321 1806 VIII. 181 97 7228 4579 2083 1235 IX. 166 109 6803 4015 1858 1053 X. 163 118 6432 3999 1788 1054 XI. 177 128 6565 4082 2071 1248 XII. 196 142 6725 4524 2489 1426 Průměr 233 130 8016 5154 2952 1828 20

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Měsíc HGR 6531 HGR 6532 A B A B I. 1408 657 1829 1134 II. 1785 479 2233 956 III. 2377 390 2897 1015 IV. 1895 467 3373 1378 V. 1022 756 2306 1275 VI. 590 501 1790 1221 VII. 544 133 1485 772 VIII. 461 56 1351 948 IX. 445 1035 1181 1855 X. 481 1268 1073 1924 XI. 866 1135 1125 1436 XII. 910 623 1444 1306 Průměr 1061 625 1841 1268 Vysvětlivky: A přírodní zdroje spočítané jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010 (l/s) B přírodní zdroje spočítané jako měsíční mediány v roce 2014 (l/s) 21

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. HSL4. Zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2014 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1981 2010 (převzatá data od ČHMÚ) HGR HGR 1110 HGR 1121 HGR 1122 HGR 1130 HGR 1140 HGR 1151 HGR 1152 HGR 1160 HGR 1171 HGR 1172 měsíce (MPK 2014) I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. HGR 4110 66 75 88 98 98 82 82 88 85 79 79 88 HGR 4210 HGR 4221 82 85 98 98 88 63 82 69 60 50 50 72 HGR 4222 82 85 98 98 88 63 82 69 60 50 50 72 HGR 4231 69 82 95 95 95 91 95 75 63 60 63 60 HGR 4240 65 81 98 98 94 94 94 94 81 78 85 91 HGR 4250 65 81 98 98 94 94 94 94 81 78 85 91 HGR 4261 66 75 91 91 88 82 91 75 66 60 66 69 HGR 4270 56 72 91 95 95 82 85 79 63 50 47 50 HGR 4291 HGR 4310 69 85 91 91 72 44 44 40 19 12 19 32 HGR 4320 72 88 95 95 88 79 91 75 47 28 44 60 HGR 4330 72 88 95 95 88 79 91 75 47 28 44 60 HGR 4340 28 50 75 85 79 21 37 50 53 28 28 34 HGR 4350 28 50 75 85 79 21 37 50 53 28 28 34 HGR 4360 44 66 91 98 85 75 75 75 72 72 79 91 HGR 4410 60 63 85 79 75 72 75 79 82 82 82 88 HGR 4420 63 75 98 98 95 88 95 95 88 79 79 88 HGR 4430 40 53 72 82 79 79 79 82 75 63 53 63 HGR 4510 28 50 75 85 79 21 37 50 53 28 28 34 HGR 4521 21 18 25 34 40 37 37 50 50 47 47 47 HGR 4710 HGR 5151 60 72 91 98 98 91 95 91 91 91 91 85 HGR 5152 HGR 5161 68 73 89 97 97 44 68 89 77 77 85 85 HGR 5211 66 75 91 91 88 82 91 75 66 60 66 69 HGR 6414 50 66 75 98 98 98 91 91 88 85 88 82 HGR 6420 56 75 91 98 95 28 60 79 79 72 66 82 HGR 6531 57 80 93 88 52 37 84 84 20 16 20 50 HGR 6532 75 91 91 91 95 69 82 53 25 15 34 53 Vysvětlivky: HGR hydrogeologický rajon I. XII. měsíce (I. leden až XII. prosinec) ve kterých (ne)docházelo k překročení MPK 2014 (%) MPK 2014 měsíční křivka překročení (MPK) za období 1981 2010 (%) Pozn.: Hodnoty v tabulkách jsou v % (jedná se o % překročení MPK 2014) 22

3. Požadavky na zdroje podzemních vod Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Podle ustanovení 29 zákona č. 254/2001 Sb. jsou zdroje podzemních vod přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním předpisem (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). K jiným účelům může být podzemní voda využívána, pokud to není na úkor výše uvedených potřeb. Povodí Labe, státní podnik, stejně jako ostatní podniky Povodí, vede v souladu s platnými předpisy ( 10 zákona č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 431/2001 Sb.) evidenci množství odebrané podzemní vody. Povinnost předávat výsledky měření množství správci povodí mají všichni, jejichž povolení k nakládání s vodami je alespoň 6 000 m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc. Největším zdrojem informací o nových odběrech podzemních vod jsou vodoprávní povolení. Na obrázku HSL3 jsou znázorněny největší odběry podzemní vody v roce 2014. Obr. HSL3. Rozložení největších odběrů podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe V roce 2014 bylo v dílčím povodí Horního a středního Labe bilancováno 1043 odběrů podzemní vody v celkovém množství 103 623,7 tis. m 3 odebrané podzemní vody (viz tab. HSL5), tedy průměrně téměř 3,28 m 3 /s (3 285 l/s). V hydrogeologických rajonech 4110 Polická křída, 5161 Dolnoslezská pánev západní část a 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí Jizery je bilancováno i 11 odběrů územně spadajících do dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. 23

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. HSL5. Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajonech HGR RM 2014 ODBVOD 2014 %ODBVOD 2014 ODBNE 2014 %ODBNE 2014 (tis. m 3 ) (tis. m 3 ) (tis. m 3 ) 1110 1474,2 1287,4 87,3 186,9 12,7 1121 213,9 52,3 24,5 161,5 75,5 1122 1946,1 1822,5 93,7 123,5 6,4 1130 1506,7 1174,1 77,9 332,6 22,1 1140 183,6 10,3 5,6 173,4 94,4 1151 1696,2 1622,4 95,7 73,9 4,4 1152 5476,6 4868,7 88,9 607,9 11,1 1160 476,4 386,9 81,2 89,5 18,8 1171 6445,4 6372,3 98,9 73,1 1,1 1172 5540,7 5496,9 99,2 43,8 0,8 4110 5262,3 5083,3 96,6 179 3,4 4210 226,3 226,3 100,0 0,0 0,0 4221 1051 982,2 93,5 68,9 6,6 4222 8604,4 8269,1 96,1 335,3 3,9 4231 2448,2 2329,7 95,2 118,5 4,8 4232 129,3 112,2 86,8 17,0 13,2 4240 2020,7 1784,6 88,3 236,1 11,7 4250 2904,8 2312,9 79,6 592 20,4 4261 1133,9 1107,6 97,7 26,3 2,3 4262 701,5 696,4 99,3 5,1 0,7 4270 4678,5 4185,7 89,5 492,8 10,5 4291 294,4 215,7 73,3 78,7 26,7 4310 4247,1 3761,8 88,6 485,2 11,4 4320 2000,2 2000,2 100,0 0,0 0,0 4330 1262,9 1226,0 97,1 36,9 2,9 4340 583,3 241,3 41,4 342,0 58,6 4350 776,9 539,7 69,5 237,2 30,5 4360 2831,5 1443,5 51,0 1388,0 49,0 4410 14696,5 13985,8 95,2 710,6 4,8 4420 2989,0 518,9 17,4 2470,1 82,6 4430 5514,8 4270,9 77,4 1244,0 22,6 4510 719,4 498,4 69,3 221,0 30,7 4521 363,9 228,9 62,9 135,1 37,1 4710 1305,7 1305,7 100,0 0,0 0,0 5151 3608,5 3010,6 83,4 597,9 16,6 5152 601,4 585,0 97,3 16,4 2,7 5161 266,3 217,4 81,7 48,9 18,4 5211 495,2 177,1 35,8 318,1 64,2 6414 4343,8 3924 90,3 419,8 9,7 6420 952,3 761,2 79,9 191,0 20,1 6531 358,3 102,4 28,6 255,9 71,4 6532 1291,6 465,7 36,1 825,9 63,9 103623,7 89664,0 86,5 13959,7 13,5 Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajon RM 2014 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody v HGR ODBVOD 2014 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím % ODBVOD 2014... roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody ODBNE 2014 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím %ODBNE 2014... roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody 24

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 3.1. Odběry podzemní vody s vodárenským využitím Odběry podzemní vody s vodárenským využitím tvořily v roce 2014 v dílčím povodí Horního a středního Labe 86,5 % celkového odběru podzemních vod (viz tab. HSL5). Znamená to tedy, že převážná část odebrané podzemní vody je v souladu s ustanovením 29 zákona č. 254/2001 Sb. využívána pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Přehled nejvýznamnějších odběrů podzemní vody s vodárenským využitím je uveden v tab. HSL6. V tabulce jsou uvedeny odběry, kde odebrané množství podzemní vody v roce 2014 přesáhlo množství odpovídající odběru 10 l/s (315 000 m 3 /rok). Jedná se o odběry vodárenských společností nebo obcí pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Tab. HSL6. Největší odběry podzemní vody s vodárenským využitím Č. VHB Název místa odběru vody HGR HyPo RM 2014 (tis.m 3) RM 2014 (l/s) 430276 Vodárna Káraný - ČS Sojovice 1171 1-05-03-0150-0-00 5186,1 164,5 430282 Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko 1172 1-05-03-0150-0-00 4759,3 150,9 430274 Vodárna Káraný - ČS Kochánky 4410 1-05-03-0150-0-00 2933,7 93,0 420276 VaK Chrudim-Podlažice 4310 1-03-03-0770-0-00 2163,6 68,6 430074 VaK Ml. Boleslav - Bělá p.b. - Páterov 4410 1-05-02-0650-0-00 2156,6 68,4 430041 SčVK Teplice - Dolánky 4410 1-05-02-0530-0-00 2120,4 67,2 440546 VaK Nymburk-Poděbrady, Kluk 1152 1-04-04-0160-0-00 1958,0 62,1 420197 VAK Pardubice-Hrobice,Čeperka 1122 1-03-04-0390-0-00 1822,5 57,8 430040 SčVK Teplice - Libíč 4410 1-05-02-0400-0-00 1793,0 56,9 410151 VaK Náchod-Teplice n.m., VS-5 4110 1-01-03-0090-0-00 1716,0 54,4 440554 VODOS Kolín - Tři Dvory 1151 1-04-01-0440-0-00 1562,6 49,5 430273 Vodárna Káraný - ČS Benátky n.j. 4430 1-05-03-0150-0-00 1420,3 45,0 410147 VaK Náchod-Machov 4110 1-01-03-0200-0-00 1361,4 43,2 430364 Vodárna Káraný - Artésko 4710 1-04-07-0650-0-00 1305,7 41,4 420205 VAK Pardubice-Nemošice 1130 1-03-03-1090-0-00 1174,1 37,2 410237 Litá, Lt 2 4222 1-02-03-0270-0-00 977,2 31,0 410238 Litá, Lt 6 4222 1-02-03-0250-0-00 969,1 30,7 420102 OVS Č. Třebová - Vrbovka 4231 1-02-02-0530-0-00 951,6 30,2 430275 Vodárna Káraný - ČS Skorkov 1171 1-05-03-0150-0-00 940,6 29,8 420067 VaK V. Mýto - Cerekvice,Pekla S1 4270 1-03-02-0400-0-00 937,8 29,7 410236 Litá, V 2 4222 1-02-03-0270-0-00 875,5 27,8 440596 VaK Nymburk-Poděbrady, Choťánky 1152 1-04-04-0160-0-00 874,7 27,7 440573 Úpravna vody Písty 1152 1-04-07-0020-0-00 798,9 25,3 410055 VaK Dvůr Králové, HVA 1 "Teplárna " 4240 1-01-01-0690-0-00 785,2 24,9 410239 Litá, Lt 8 a 4222 1-02-03-0270-0-00 767,7 24,3 430296 VaK Ml.Boleslav-Benátky II. - ČOV 4430 1-05-03-0150-0-00 752,2 23,9 420126 Vodovod Ústí nad Orlicí - Perla 06 4231 1-02-02-0560-0-00 737,1 23,4 440484 VODOS Kolín - Nová vodárna 1152 1-04-01-0440-0-00 731,1 23,2 430318 VaK Ml.Boleslav-Bakov n. J. - Rečkov 4410 1-05-02-0670-0-00 699,7 22,2 410052 VaK Trutnov - Horní Maršov, zářezy 6414 1-01-02-0130-0-00 699,6 22,2 430197 SčVK Teplice - Dolánky Daliměřice 4410 1-05-02-0070-0-00 655,8 20,8 420034 VHOS Mor.Třebová - Sebranice a Střítež 4270 1-03-02-0110-0-00 636,0 20,2 410235 Litá, Lt 1 4222 1-02-03-0260-0-00 609,0 19,3 430070 VaK Ml. Boleslav Bakov n.j. - Klokočka 4410 1-05-02-0700-0-00 576,9 18,3 25

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 420196 VAK Pardubice - Jankovice, Brloh Ja-6, V-3 4310 1-03-04-0670-0-00 568,2 18,0 420415 Studenec štola I. 4320 1-03-05-0080-0-00 567,2 18,0 430528 VaK Brandýs n. L. - St. Boleslav, Praporce 1172 1-05-04-0090-0-00 518,9 16,5 410245 AQUA Rychnov n.k.-císařská studánka, Solnice 4222 1-02-03-0291-0-00 499,7 15,8 410241 Litá, Lt 9 a 4222 1-02-03-0220-0-00 495,7 15,7 410248 AQUA a.s. Rychnov n.k.- RK-1A, RK-1, RK-3 4222 1-02-01-0790-0-00 494,4 15,7 430400 VaK Nymburk-Milovice 4430 1-04-07-0420-0-00 492,7 15,6 420119 VaK Jablonné n.o. - Letohrad 4261 1-02-02-0260-0-00 466,5 14,8 410324 Vodovod Žamberk, Pod pivovarem 4261 1-02-01-0160-0-00 435,9 13,8 420096 VaK Jablonné n.o. - Horní Čermná V2 4262 1-02-02-0210-0-00 426,6 13,5 440595 VaK Nymburk-Poděbrady, st.pram. 1152 1-04-04-0160-0-00 410,4 13,0 430003 SčVK Teplice - Uhelná 1420 2-04-09-0011-0-00 410,4 13,0 430032 SčVK Teplice - Lesnovek 4410 1-05-02-0470-0-00 397,5 12,6 420053 VHOS Mor.Třebová - Čistá 4270 1-03-02-0140-0-00 392,7 12,5 410353 Chlumec,Třesice 1160 1-04-03-0250-0-00 386,9 12,3 430322 VaK Ml.Boleslav-Mnich.Hradiště, Sychrov 4430 1-05-02-0330-0-00 385,0 12,2 420137 VaK Jablonné n.o. - Choceň, Běstovice 1110 1-02-02-0670-0-00 380,0 12,0 420051 Vodovod Litomyšl ÚV Nedošín 4270 1-03-02-0190-0-00 374,8 11,9 410062 VaK Dvůr Králové HV 1 "Hrubá Luka" 4240 1-01-01-0730-0-00 357,7 11,3 510217 VHOS Mor. Třebová - Polička (vrt V6) 4270 4-15-01-0110-0-00 348,1 11,1 410175 Česká Skalice, J9 4221 1-01-02-0590-0-00 343,4 10,9 410154 VaK Náchod-Police n.m., VS-10 + NVS-10 4110 1-01-03-0180-0-00 341,7 10,8 410466 VOS Jičín-Hořice-Březovice B2+B2a 4250 1-04-03-0050-0-00 337,7 10,7 430279 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P10 4410 1-05-03-0150-0-00 336,5 10,7 410002 Městské VaK Vrchlabí - Vrchlabí,Žalý 6414 1-01-01-0052-0-00 332,2 10,5 410156 VaK Náchod-Machov, Na Vápenkách 4110 1-01-03-0220-0-00 328,7 10,4 410010 SčVK Špindlerův Mlýn - Bedřichov (Medvědín) 6414 1-01-01-0051-1-00 328,5 10,4 410136 VaK Náchod-Teplice VS-15 4110 1-01-03-0090-0-00 325,1 10,3 410475 VOS Jičín-Studeňany, S1 4360 1-04-02-0190-0-00 315,2 10,0 Vysvětlivky: č. VHB... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci HGR... hydrogeologický rajon HyPo... hydrologické pořadí RM 2014 (tis. m 3 )... množství odebrané podzemní vody v roce 2014 vyjádřené v tisících m 3 RM 2014 (l/s)... množství odebrané podzemní vody v roce 2014 vyjádřené v l/s odběry podzemních vod v HGR spadajícího do bilanční územní působnosti jiných podniků Povodí (4262 Kyšperská synklinála jižní část příslušný správce povodí je Povodí Moravy, s.p.). odběry podzemních vod v HGR spadajícího do bilanční územní působnosti Povodí Labe, státní podnik (4270 Vysokomýtská synklinála). 26

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 3.2. Odběry podzemních vod s jiným než vodárenským využitím Odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím tvořily v roce 2014 v dílčím povodí Horního a středního Labe pouze 13,5 %. Největší odběry s jiným než vodárenským využitím spolu s umístěním v příslušném hydrogeologickém rajonu a hydrologickém povodí jsou uvedeny v tab. HSL7. Tab. HSL7. Největší odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím Č. VHB Název místa odběru vody HGR HyPo RM 2014 (tis.m 3) RM 2014 (l/s) 2290,6 72,6 1229,7 39,0 701,0 22,2 430371 Kofola a.s., Mnichovo Hradiště (býv. KLIMO) 4430 1-05-02-0510-0-00 639,7 20,3 410380 Danisco Smiřice 4250 1-01-04-0110-0-00 391,7 12,4 Vysvětlivky: č. VHB... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci HGR... hydrogeologický rajon HyPo... hydrologické pořadí RM 2014 (tis. m 3 )... množství odebrané podzemní vody v roce 2014 vyjádřené v tisících m 3 RM 2014 (l/s)... množství odebrané podzemní vody v roce 2014 vyjádřené v l/s odběry podzemních vod v HGR spadajícího do bilanční územní působnosti Povodí Labe, státní podnik (1172 Kvartér Labe po Vltavu). Mezi největší odběry v tomto smyslu patří odběr důlní vody při těžbě sklářského písku ve Střelči (Sklopísek Střeleč). Elektrárna Chvaletice nad Labem čerpá mělkými vrty průsakovou vodu z odkaliště. Kofola a.s. využívá podzemní vodu z vrtaných studní pro výrobu nápojů. Paramo Kolín čerpá významné množství podzemní vody v rámci sanací. Danisco Smiřice čerpá podzemní vody pro výrobu pektinu. Další významnější odběry podzemní vody (tj. větší než 10 l/s) pro jiné než vodárenské účely ve správním území Povodí Vltavy, státní podnik, ale náležející do HG rajonu 1172, který má za povinnost bilancovat Povodí Labe, státní podnik jsou čerpání v rámci hydraulické clony v Rafinérii Kralupy. 3.3. Měsíční odběry podzemních vod ve významných HG rajonech V následujících tabulkách (viz tab. HSL8) jsou uvedeny jednotlivé odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v jednotlivých měsících. V tabulkách jsou uvedeny odběry přesahující množství odpovídající odběru alespoň 100,0 tis. m 3 /rok. 27

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. HSL8. Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v roce 2014 1110 Kvartér Orlice č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420137 VaK Jablonné n.o. - Choceň, Běstovice 28,9 28,6 32,5 30,2 34,8 35,7 32,6 32,4 29,8 31,0 32,8 30,7 380,0 420203 VAK Pardubice-Holice I., zářez 15,2 13,8 13,0 13,8 13,2 12,7 13,7 13,2 13,7 13,0 12,0 12,7 160,1 420202 VAK Pardubice-Holice II. 10,3 11,0 11,7 12,2 11,6 13,8 15,4 14,2 14,4 15,2 14,4 14,9 159,1 420200 VAK Pardubice - Vysoká (Jaroslav) 10,7 10,8 11,0 11,2 10,8 9,9 10,5 10,2 10,6 9,3 8,7 9,4 123,3 410279 Třebechovice,Bědovice 8,1 7,7 8,6 8,7 8,6 9,9 11,4 9,1 9,6 11,4 9,4 11,0 113,6 Celkem 73,2 72,0 76,9 76,2 79,1 82,0 83,6 79,1 78,0 79,8 77,3 78,7 936,1 1122 Kvartér Labe po Pardubice č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420197 VAK Pardubice-Hrobice,Čeperka 160,4 140,3 168,8 162,7 153,2 157,5 165,2 166,8 134,0 144,0 154,3 115,2 1822,5 Celkem 160,4 140,3 168,8 162,7 153,2 157,5 165,2 166,8 134,0 144,0 154,3 115,2 1822,5 1151 Kvartér Labe po Kolín č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 440554 VODOS Kolín - Tři Dvory 150,1 136,7 152,5 143,5 148,5 133,2 135,8 140,7 113,2 140,9 146,9 133,8 1675,7 Celkem 150,1 136,7 152,5 143,5 148,5 133,2 135,8 140,7 113,2 140,9 146,9 133,8 1675,7 28

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 1152 Kvartér Labe po Nymburk č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 440546 VaK Nymburk-Poděbrady, Kluk 156,2 134,9 162,5 158,7 173,7 186,9 182,5 152,6 149,9 185,6 156,7 157,8 1958,0 440596 VaK Nymburk-Poděbrady, Choťánky 72,0 77,8 75,8 81,7 83,4 63,2 62,7 78,9 74,6 59,3 71,5 73,8 874,7 440573 Úpravna vody Písty 62,2 58,9 68,5 66,8 63,7 63,5 66,8 63,3 68,6 67,8 75,3 73,5 798,9 440484 VODOS Kolín - Nová vodárna 57,1 61,4 68,7 59,9 64,7 54,7 54,7 57,0 57,6 62,6 68,1 64,5 731,1 440595 VaK Nymburk-Poděbrady, st.pram. 35,7 28,3 40,5 38,9 38,6 34,2 32,3 30,5 31,2 31,1 29,7 39,5 410,4 440525 Paramo Kolín - sanace 27,6 17,7 15,3 15,5 15,6 17,7 19,5 20,0 18,5 20,5 18,2 18,8 224,8 440510 Paramo Kolín CHÚV Klavary ( býv. Koramo) 14,5 18,5 11,3 20,9 14,8 6,0 18,9 15,1 9,4 17,2 11,5 9,7 167,9 Celkem 425,4 397,5 442,5 442,5 454,5 426,1 437,3 417,4 409,8 444,1 431,1 437,6 5165,9 1171 Kvartér Labe po Jizeru č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430276 Vodárna Káraný - ČS Sojovice 417,1 82,5 442,9 463,9 491,8 451,6 451,5 419,4 453,0 526,2 504,8 481,7 5186,1 430275 Vodárna Káraný - ČS Skorkov 155,9 0, 0,0 4,0 0,0 0,0 0,0 144,9 160,6 166,2 154,2 154,4 940,6 430277 Vodárna Káraný - ČS Předměřice 40,4 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0, 35,5 40,7 40,6 40,4 38,4 236,1 Celkem 605,0 543,3 594,4 549,8 426,6 479,7 579,7 533,0 708,0 656,9 573,6 523,5 6773,6 1172 Kvartér Labe po Vltavu č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430282 Vodárna Káraný - Dolnolabsko, Záhrádky, Polabsko 277,0 308,6 344,1 402,5 443,8 432,8 445,4 445,5 430,0 402,4 404,0 423,3 4759,3 120617 Rafinerie Kralupy hydraul.clona 112,1 97,7 101,7 102,5 107,7 99,1 100,7 101,7 97,9 115,5 94,4 98,7 1229,7 430528 VaK Brandýs n. L. - St. Boleslav, Praporce 44,7 40,0 44,8 43,3 44,5 43,2 44,1 43,9 40,9 43,8 42,2 43,5 518,9 430527 Město Brandýs n. L. - St. Boleslav, Motorlet 14,5 16,5 18,5 18,1 19,3 18,7 19,2 19,1 17,9 19,0 19,1 18,9 218,7 Celkem 448,3 462,8 509,1 566,5 615,2 593,9 609,3 610,2 586,7 580,7 559,7 584,3 6726,7 29

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 4110 Polická pánev č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 410151 VaK Náchod-Teplice n.m., VS-5 121,8 132,5 150,0 140,8 160,4 136,1 151,9 156,4 139,9 138,7 134,1 153,4 1716,0 410147 VaK Náchod-Machov 108,2 102,6 114,0 114,9 125,6 107,3 118,0 121,9 109,2 116,9 103,6 119,1 1361,4 410154 VaK Náchod-Police n.m., VS-10 + NVS-10 22,2 25,3 25,6 32,3 34,5 30,2 33,9 29,0 28,8 27,9 24,3 27,5 341,7 410156 VaK Náchod-Machov, Na Vápenkách 23,2 24,1 27,6 27,7 32,2 28,7 30,9 29,1 25,3 27,8 24,9 27,2 328,7 410136 VaK Náchod-Teplice VS-15 4,8 5,0 19,9 24,0 22,3 36,3 43,2 37,8 39,6 35,2 27,5 29,5 325,1 410180 VaK Náchod-Nízká Srbská,NV 12 8,1 10,1 16,3 31,1 21,9 34,1 31,9 12,4 10,0 6,8 7,8 23,2 213,9 410181 VaK Náchod-Dřevíček 12,1 11,8 13,1 13,9 16,2 14,4 15,6 15,2 13,2 13,8 12,7 13,4 165,3 410148 VaK Náchod-Dřevíč 9,7 9,4 10,7 11,4 12,8 11,2 12,0 11,5 10,0 10,5 9,8 13,3 132,2 410219 Pepsico Balená voda - Teplice n. Metují 9,5 8,5 8,6 13,2 11,5 10,6 10,7 11,2 7,4 10,1 8,3 8,3 118,0 410186 Vak Náchod-Petrovice,NV 15 A 2,9 1,9 3,9 7,4 16,0 26,2 20,5 8,7 6,0 5,2 5,2 6,1 110,0 Celkem 322,4 331,4 389,8 416,7 453,3 435,1 468,7 433,4 389,3 392,8 358,3 420,9 4812,1 4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 410175 Česká Skalice, J9 27,9 27,3 34,8 28,6 29,5 29,6 35,3 27,3 29,7 27,0 18,4 28,1 343,4 410138 MěVAK Jaroměř, St.Ples J 1 19,8 16,6 19,3 18,9 19,4 20,7 18,9 22,6 17,2 17,2 18,2 18,7 227,7 410133 Česká Skalice - st. Pivovarská 16,1 15,1 12,5 16,1 15,3 16,1 19,7 14,9 19,5 17,7 18,0 17,0 198,1 410137 MěVAK Jaroměř, úpravna J 7 10,0 7,4 9,4 6,7 13,0 14,6 12,7 12,2 10,6 12,1 12,2 12,7 133,6 Celkem 73,8 66,4 75,9 70,3 77,2 81,0 86,6 77,1 77,0 74,0 66,9 76,5 902,8 30

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 4222 Podorlická křída v povodí Orlice č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 410237 Litá, Lt 2 105,2 94,9 84,8 57,9 27,5 26,4 61,1 98,6 104,8 120,2 95,5 100,3 977,2 410238 Litá, Lt 6 98,0 89,5 86,2 71,5 35,7 22,6 103,0 91,1 93,1 96,3 87,7 94,5 969,1 410236 Litá, V 2 94,4 88,1 64,5 63,9 38,5 14,8 85,7 84,8 87,1 74,8 86,9 92,1 875,5 410239 Litá, Lt 8 a 64,0 60,1 68,0 69,9 66,2 54,6 67,1 61,4 62,4 67,5 64,6 61,9 767,7 410235 Litá, Lt 1 49,1 42,2 48,6 49,5 54,7 52,5 54,0 51,5 50,2 53,0 50,7 53,1 609,0 410245 AQUA Rychnov n.k.-císařská studánka, Solnice 45,1 39,7 35,2 40,9 42,3 46,1 49,9 38,2 44,0 39,6 49,1 29,5 499,7 410241 Litá, Lt 9 a 42,4 39,5 41,9 43,5 44,7 34,1 44,4 40,1 40,4 43,3 40,5 40,8 495,7 410248 AQUA a.s. Rychnov n.k.- RK-1A, RK-1, RK-3 38,0 54,3 39,3 44,5 48,7 35,8 42,2 42,9 43,8 37,2 40,7 27,1 494,4 410244 Vamberk - Luka 31,2 30,0 34,5 25,8 24,9 24,9 25,6 22,7 21,0 21,0 19,1 19,2 299,8 410270 AQUA a.s. Rychnov n. K. - Semechnice V3 24,5 24,9 22,4 26,9 25,1 23,8 21,8 21,9 20,2 18,3 16,5 13,8 260,1 410240 Litá, Lt 3 19,0 17,6 19,5 20,3 21,7 20,0 20,7 19,8 20,2 21,5 20,5 22,1 242,8 410234 Litá, Lt 02 26,8 24,8 28,2 28,0 13,0 0,3 0,3 2,1 17,4 29,8 26,5 17,3 214,4 410255 AQUA a.s. Rychnov n.k.-dobruška, Pulice 20,3 16,1 16,1 19,8 17,5 17,7 18,9 16,8 18,1 17,6 14,2 12,4 205,4 410260 AQUA Rychnov n.k.-kostelec,tutleky 0,0 5,7 16,3 18,1 16,8 18,2 16,7 20,5 14,2 13,7 17,3 18,6 176,1 410259 Žap-Vak-Vodovod Opočno - Opočno,park 11,7 12,4 14,6 12,7 12,2 17,2 13,0 12,3 12,2 12,0 11,7 13,5 155,5 410277 AQUA a.s. Rychnov n.k.- Častolovice HV-2 Paseky 10,3 7,4 8,1 9,4 9,7 17,7 18,7 10,2 10,4 9,6 13,6 9,9 134,9 410173 Černčice, Lt 4 40,4 21,3 27,5 25,6 16,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 131,1 410283 Mlékárna Opočno 12,7 10,4 11,1 11,4 11,6 11,1 11,3 9,5 10,7 11,1 9,7 9,0 129,8 410282 OÚ Potštejn, vrt P1 10,4 9,7 11,6 10,3 10,1 11,3 10,3 10,8 11,1 10,4 8,4 8,9 123,3 410267 AQUA Rychnov n.k.-kostelec, Za Kapličkou 16,6 14,8 7,9 8,9 8,6 9,9 10,4 9,8 10,2 7,7 6,4 9,1 120,2 410233 Litá, Lt 01 a 19,2 18,0 20,5 20,2 10,3 7,1 13,1 5,1 0,5 0,0 0,0 2,0 115,9 410249 AQUA a.s. Rychnov n.k.-přepychy, Dřízna 7,9 7,8 8,7 7,6 8,5 10,3 9,8 9,6 9,2 9,4 7,7 8,8 105,5 Celkem 787,3 729,2 715,4 686,3 564,6 476,4 697,9 679,7 701,1 714,2 687,2 663,8 8103,0 31

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420102 OVS Č. Třebová - Vrbovka 90,7 81,1 82,7 77,7 78,8 81,5 77,7 76,1 75,4 76,1 76,7 77,2 951,6 420126 Vodovod Ústí nad Orlicí - Perla 06 69,3 58,7 62,9 61,3 51,0 65,9 67,6 61,8 59,3 60,0 58,9 60,4 737,1 420098 OVS Č. Třebová - ČT 2B 22,7 20,3 20,7 19,4 19,7 20,4 19,4 20,3 18,9 19,0 19,2 20,3 240,2 420099 OVS Č. Třebová - Rybník 8,2 7,9 9,1 8,1 8,3 9,3 11,1 8,5 9,5 9,4 9,1 9,2 107,6 Celkem 190,8 168,0 175,3 166,5 157,9 177,0 175,8 166,8 163,0 164,5 163,8 167,2 2036,5 4240 Královédvorská synklinála č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 410055 VaK Dvůr Králové, HVA 1 "Teplárna " 90,7 81,1 82,7 77,7 78,8 81,5 77,7 76,1 75,4 76,1 76,7 77,2 951,6 410062 VaK Dvůr Králové HV 1 "Hrubá Luka" 69,3 58,7 62,9 61,3 51,0 65,9 67,6 61,8 59,3 60,0 58,9 60,4 737,1 410051 VaK Dvůr Králové - Kocbeře - Janská Studánka 22,7 20,3 20,7 19,4 19,7 20,4 19,4 20,3 18,9 19,0 19,2 20,3 240,2 410110 ZOO Dvůr Králové 8,2 7,9 9,1 8,1 8,3 9,3 11,1 8,5 9,5 9,4 9,1 9,2 107,6 Celkem 190,8 168,0 175,3 166,5 157,9 177,0 175,8 166,8 163,0 164,5 163,8 167,2 2036,5 4261 Kyšperská synklinála č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420119 VaK Jablonné n.o. - Letohrad 37,2 30,5 38,8 43,7 35,6 39,1 43,1 41,5 32,8 50,1 34,4 39,8 466,5 410324 Vodovod Žamberk, Pod pivovarem 34,3 32,2 35,3 35,5 39,1 41,7 41,7 38,0 34,6 35,5 33,7 34,5 435,9 Celkem 71,4 62,7 74,1 79,2 74,7 80,8 84,8 79,5 67,4 85,6 68,0 74,3 902,4 32

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 4270 Vysokomýtská synklinála č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420067 VaK V. Mýto - Cerekvice,Pekla S1 79,2 72,1 81,0 78,3 81,1 81,9 77,9 76,3 78,4 78,7 75,4 77,7 937,8 420034 VHOS Mor.Třebová - Sebranice a Střítež 47,3 45,6 48,5 55,0 55,6 57,0 61,8 53,2 51,3 51,0 48,3 61,4 636,0 420053 VHOS Mor.Třebová - Čistá 23,7 28,5 28,4 32,5 35,4 38,1 44,1 31,3 26,9 37,7 26,6 39,5 392,7 420051 Vodovod Litomyšl ÚV Nedošín 30,4 27,7 31,2 30,2 31,2 35,1 34,0 32,6 29,2 37,1 26,6 29,4 374,8 510217 VHOS Mor. Třebová - Polička (vrt V6) 28,2 27,0 29,9 30,1 31,5 28,1 31,4 31,5 31,4 31,5 30,7 16,6 348,1 420044 Vodovody Litomyšl - Benátky 1 14,5 11,2 10,7 13,2 22,3 12,4 4,4 17,8 10,1 10,7 14,1 23,9 165,3 420109 VaK V.Mýto - Javorník 10,6 11,3 11,1 11,3 12,3 14,4 14,6 13,8 12,0 11,8 10,9 11,7 146,0 420312 VaK Chrudim-Nové Hrady 10,4 10,4 11,0 12,9 12,9 15,1 15,8 13,6 11,3 11,6 10,5 10,1 145,4 420065 Saint-Gobain Adfors CZ s.r.o. - Litomyšl 10,4 10,2 11,6 11,4 11,8 12,5 12,5 13,1 11,7 11,7 9,7 9,8 136,2 420133 VaK Jablonné n.o. - Svatý Jiří, vrt NJ 1 6,8 8,0 8,3 9,3 9,8 9,7 13,3 10,1 10,2 10,4 7,9 7,3 111,1 420032 Vodovody Litomyšl - Benátky 2 6,3 11,6 9,3 9,0 0,1 12,3 18,2 4,5 11,3 12,5 5,4 0,0 100,6 Celkem 267,9 263,6 281,1 293,0 303,9 316,5 328,0 297,6 283,9 304,8 266,1 287,4 3493,8 4310 Chrudimská křída č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420276 VaK Chrudim-Podlažice 182,7 175,8 181,5 188,1 184,7 206,8 187,0 177,5 199,0 159,3 158,8 162,5 2163,6 420196 VAK Pardubice - Jankovice, Brloh Ja-6, V-3 49,7 44,3 51,9 46,1 49,0 51,9 38,5 43,4 50,3 49,7 44,5 49,1 568,2 420194 VAK Pardubice-Choltice, Luhy vrt CH-5 8,9 10,2 18,8 29,5 31,3 24,4 13,8 7,7 8,8 29,0 32,9 36,4 251,8 420274 Město Skuteč 19,8 17,7 19,7 21,1 20,6 25,3 24,0 21,3 19,7 21,7 18,8 19,5 249,3 420279 VaK Chrudim - Luže 12,0 11,2 12,5 11,5 13,1 12,6 12,5 11,5 11,1 11,0 9,9 11,0 139,9 420726 Bývalá prádelna Chrudim - Blehovsko - sanace 0,0 0,0 3,6 8,3 11,3 11,3 9,8 11,9 18,5 19,4 15,9 19,5 129,6 Celkem 273,1 259,2 288,1 304,7 309,9 332,3 285,6 273,4 307,4 290,0 280,8 297,9 3502,3 33

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 4320 Dlouhá mez jižní část č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420415 Studenec štola I. 69,5 44,1 53,5 46,8 51,9 48,3 28,2 38,0 40,8 36,1 49,1 61,0 567,2 420419 VaK Havl.Brod- Horní Studenec (Štola sušárna) 23,2 25,8 20,9 21,6 20,2 19,1 21,7 16,7 21,0 19,4 17,5 18,8 245,9 420430 Studenec vrt HJ3 7,4 18,1 18,3 20,3 18,0 18,7 21,3 16,7 20,4 19,1 17,0 1,0 196,3 420418 VaK Havl.Brod-Horní Studenec (Štola kostel) 16,4 14,6 15,0 16,6 14,6 14,3 16,5 12,9 16,1 15,1 13,8 14,8 180,5 420417 VaK Havl.Brod-Studenec (vrt DM1) 0,0 1,1 0,0 0,0 0,0 9,8 21,5 19,0 22,9 20,3 18,6 20,4 133,5 420416 Studenec - vrt DM-1a 11,7 12,7 12,5 12,3 11,8 10,7 11,8 12,6 10,9 12,0 3,0 3,0 124,9 Celkem 128,3 116,3 120,0 117,6 116,5 120,8 121,0 115,8 132,2 122,0 119,0 118,9 1448,5 4330 Dlouhá mez severní část č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 420404 VaK Havl.Brod-Předboř - Blatnická studna 8,8 13,2 12,0 14,3 10,2 12,3 11,8 9,7 10,0 10,5 11,0 11,2 135,0 420424 VaK Havl.Brod-Kladruby (vrt HK-1) 10,0 12,1 7,6 11,3 11,4 14,6 10,0 13,2 6,9 10,8 11,7 12,8 132,4 420431 Lhůta studny I.-VII. 10,9 11,4 11,6 12,7 9,7 8,9 11,6 11,6 14,0 13,5 7,1 8,0 131,0 420410 VaK Havl.Brod-Lhůta (BS-2) 2,2 5,1 11,5 14,3 9,4 10,9 20,5 9,9 12,8 4,6 10,2 12,2 123,4 420432 VaK Havl.Brod-Kladruby 7 studní 14,0 11,2 13,5 10,2 13,1 7,3 12,0 7,4 2,5 9,2 8,5 3,1 111,9 Celkem 24,7 18,3 16,7 32,7 39,8 31,6 28,6 43,7 33,4 32,4 20,2 26,8 349,0 34

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 4410 Jizerská křída pravobřežní č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430274 Vodárna Káraný - ČS Kochánky 399,5 109,9 383,6 116,4 0,0 0,0 77,7 348,3 379,0 400,2 361,6 357,4 2933,7 430074 VaK Ml. Boleslav - Bělá p.b. - Páterov 182,4 169,8 174,3 183,5 193,4 192,6 202,4 170,0 175,4 178,5 166,8 167,5 2156,6 430041 SčVK Teplice - Dolánky 138,8 123,7 141,5 139,6 162,7 172,1 258,9 194,5 227,8 192,6 174,5 193,7 2120,4 430040 SčVK Teplice - Libíč 164,3 162,9 185,7 176,8 159,7 179,6 90,1 119,3 113,1 135,3 159,3 147,0 1793,0 430318 VaK Ml.Boleslav-Bakov n. J. - Rečkov 56,6 47,4 51,7 59,9 59,9 79,5 66,6 63,9 52,9 51,0 55,3 55,1 699,7 430197 SčVK Teplice - Dolánky Daliměřice 56,3 60,7 59,5 21,0 19,3 65,6 61,8 60,7 63,7 61,6 55,1 70,5 655,8 430070 VaK Ml. Boleslav Bakov n.j. - Klokočka 48,7 42,2 39,4 45,3 47,7 47,6 47,2 53,5 43,7 55,0 52,3 54,4 576,9 430032 SčVK Teplice - Lesnovek 33,2 31,1 34,0 34,3 32,0 34,1 32,8 32,2 35,1 32,7 33,1 32,9 397,5 430279 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P10 44,1 37,6 46,6 11,5 1,4 1,7 1,7 29,9 42,5 42,5 38,4 38,5 336,5 430278 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P8 39,6 0,2 36,2 12,3 0,0 0,0 0,0 36,1 40,6 42,8 41,1 41,4 290,4 430280 Vodárna Káraný - Kochánky vrt P11 45,7 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 42,8 47,9 50,6 47,1 46,6 281,0 430198 SčVK Teplice - Nudvojovice 41,2 3,1 9,3 83,5 91,3 14,5 4,0 4,4 4,2 4,7 0,9 4,1 265,1 430071 VaK Ml. Boleslav Bakov n.j. - Nová Ves 22,2 19,6 18,1 20,8 22,0 20,7 21,5 21,5 20,5 21,4 20,0 20,5 248,8 430319 VaK Ml.Boleslav - Bělá pod Bezdězem 17,2 18,6 17,0 20,4 20,0 25,8 24,9 24,1 19,2 20,2 17,3 22,4 247,1 430043 SčVK Teplice - Čtveřín 15,1 15,2 16,4 15,9 15,8 17,4 18,4 12,5 13,4 12,9 12,7 12,3 177,9 Celkem 1304,7 842,2 1213,4 941,2 825,1 851,3 908,1 1213,7 1279,0 1302,0 1235,6 1264,2 13180,4 4420 Jizerský coniak č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430521 Sklopísek Střeleč - důlní vody 164,7 186,7 211,9 181,7 188,7 188,4 193,1 196,5 203,1 176,5 191,4 207,8 2290,6 430365 VOS Jičín-Sobotka 10,3 11,6 12,4 15,0 18,5 21,7 20,9 19,7 15,7 15,2 10,3 7,6 179,0 430376 Město Dolní Bousov - Střehom 12,1 10,7 12,4 13,4 12,8 14,4 15,0 11,2 11,5 10,7 10,4 10,5 145,1 Celkem 187,1 208,9 236,7 210,1 220,0 224,6 229,1 227,4 230,3 202,4 212,1 225,9 2614,7 35

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 4430 Jizerská křída levobřežní č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430273 Vodárna Káraný - ČS Benátky n.j. 144,7 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 1,6 192,0 227,1 289,3 270,2 295,3 1420,3 430296 VaK Ml.Boleslav-Benátky II. - ČOV 54,7 61,5 58,1 60,7 64,0 73,9 70,5 67,5 61,1 60,0 54,7 65,5 752,2 430371 Kofola a.s., Mnichovo Hradiště (býv. KLIMO) 54,5 47,5 58,9 54,2 55,9 54,7 55,3 53,6 51,2 51,9 50,5 51,8 639,7 430400 VaK Nymburk-Milovice 42,0 36,9 42,7 48,2 43,9 43,0 38,7 32,4 37,3 42,9 39,9 44,6 492,7 430322 VaK Ml.Boleslav-Mnich.Hradiště, Sychrov 28,7 30,7 29,2 32,9 34,1 37,5 35,6 33,5 30,5 29,1 27,7 35,5 385,0 430401 Město Lysá n. Labem (kvarter) 16,3 15,5 20,2 16,5 19,0 22,3 21,9 18,4 19,7 23,8 20,5 19,3 233,4 430067 Město Lysá nad Labem (Cenoman) 9,7 9,3 12,2 11,0 11,8 13,2 13,5 12,7 10,2 16,7 14,7 12,7 147,6 430205 SčVK Teplice - Václaví 8,7 9,7 9,4 11,8 13,4 13,8 14,9 15,1 12,5 13,2 8,3 8,5 139,2 430356 Carborundum Benátky n. J. - hlavní závod 10,0 9,0 8,9 7,7 10,7 9,3 8,1 9,3 10,6 11,3 12,5 12,5 120,0 Celkem 369,3 220,2 239,6 243,1 252,7 267,7 260,1 434,4 460,2 538,2 498,9 545,7 4330,3 Vysvětlivky: I. XII.... množství odebrané podzemní vody v kalendářním měsíci v tisících m 3 RM... množství odebrané množství podzemní vody vyjádřené v tisících m 3 č. VHB... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci odběry podzemních vod v HGR spadajícího do bilanční územní působnosti Povodí Labe, státní podnik (1172 Kvartér Labe po Vltavu). odběry podzemních vod v HGR spadajícího do bilanční územní působnosti Povodí Labe, státní podnik (4270 Vysokomýtská synklinála). 36

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 4. Bilanční hodnocení 4.1. Hodnocení množství podzemních vod za rok 2014 Hodnocení množství a jakosti podzemních vod, stejně jako ostatní aktivity ve vodním hospodářství na úseku podzemních vod, je vázáno na hydrogeologické rajony. Pro hodnocení množství a jakosti podzemních vod jsou nezbytná následující data: data o zdrojích podzemních vod data o odebraném množství podzemních vod data o jakosti podzemních vod (nebyly k dispozici) Tab. HSL9. Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajonech HGR RM 2014 (tis. m 3 ) RM 2014 (l/s) Přírodní zdroje 1981 2010 (l/s) Přírodní zdroje 2014 (l/s) 1110 1474,2 46,7 1121 213,9 6,8 1122 1946,1 61,7 1130 1506,7 47,8 1140 183,6 5,8 1151 1696,2 53,8 1152 5476,6 173,7 1160 476,4 15,1 1171 6445,4 204,4 1172 5540,7 175,7 4110 5262,3 166,9 1058,3 638 4210 226,3 7,2 4221 1051 33,3 628,2 257 4222 8604,4 272,8 1103,7 450 4231 2448,2 77,6 478,8 269 4240 2020,7 64,1 447,7 214 4250 2904,8 92,1 1094,7 523 4261 1133,9 36,0 673,9 374 4270 4678,5 148,4 3330,0 2275 4291 294,4 9,3 4310 4247,1 134,7 1214,5 884 4320 2000,2 63,4 183,7 106 4330 1262,9 40,0 172,9 100 4340 583,3 18,5 286,7 268 4350 776,9 24,6 302,3 283 4360 2831,5 89,8 3326,7 1599 4410 14696,5 466,0 2187,3 1817 4420 2989 94,8 314,4 183 4430 5514,8 174,9 827,8 490 4510 719,4 22,8 443,8 416 4521 363,9 11,5 502,0 543 4710 1305,7 41,4 5151 3608,5 114,4 3749,3 1903 5152 601,4 19,1 5161 266,3 8,4 773,3 417 5211 495,2 15,7 233,1 130 6414 4343,8 137,7 8015,6 5154 6420 952,3 30,2 2952,2 1828 6531 358,3 11,4 1065,3 625 6532 1291,6 41,0 1840,6 1268 37

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajon RM 2014 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody v HGR vyjádřené v tisících m 3 RM 2014 (l/s)... roční odebrané množství podzemní vody v HGR vyjádřené v l/s Přírodní zdroje 1981 2010 (l/s)... přírodní zdroje spočítané jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010 (v l/s) Přírodní zdroje 2014 (l/s)... přírodní zdroje spočítané jako měsíční mediány v roce 2014 (v l/s) Bilanční hodnocení množství podzemních vod je provedeno dvěma způsoby: Hydrogeologické rajony, kde jsou k dispozici data ČHMÚ (velikost přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako měsíční mediány v roce 2014 a velikost přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010) jsou bilančně hodnoceny poměrem mezi maximální měsíční hodnotou odběru v roce 2014 a minimální měsíční hodnotou přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako mediány v roce 2014 (MAX/MIN) viz tab. HSL10. Jedná se o hydrogeologické rajony 4110, 4221, 4222, 4231, 4240, 4250, 4261, 4270, 4310, 4320, 4330, 4340, 4350, 4360, 4410, 4420, 4430, 4510, 4521, 5151, 5161, 5211, 6414, 6420, 6531 a 6532. V případě, že poměr MAX/MIN je větší než hodnota 0,5 jedná se o rajony bilančně napjaté a je nutné další hodnocení v měsíčním kroku (viz tab. HSL11 až HSL15). Poměr přesahující hodnotu 0,5 byl dosažen u 5 rajonů: 4222 Podorlická křída v povodí Orlice, 4320 Dlouhá mez jižní část, 4420 Jizerský coniak, 4430 Jizerská křída levobřežní a 4330 Dlouhá mez severní část. Pro hydrogeologické rajony, kde nejsou k dispozici zdrojová data ČHMÚ je bilanční hodnocení provedeno pouze na základě specifického odběru, tj. velikosti odběrů podzemní vody v roce 2014 rozpočítané na plochy rajonů (viz tab. HSL16). Jedná se o hydrogeologické rajony 1110 1172, 4210, 4291, 4710 a 5152. Nejvyšší specifikum odběru bylo dosaženo v rajonu 1171 Kvartér Labe po Jizeru (2,30 l/s/km 2 ) a v rajonu 4320 Dlouhá mez jižní část (0,97 l/s/km 2 ). Vysoký odběr je i v rajonech 4110 Polická pánev (0,78 l/s/km 2 ), 1152 Kvartér Labe po Nymburk (0,73 l/s/km 2 ) a 4410 Jizerská křída pravobřežní (0,67 l/s/km 2 ). 38

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Tab. HSL10. Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech v roce 2014 (pro rajony s kompletními daty tj. pro 26 rajonů ze 40) HGR PO 2014 MAX 2014 MIN 2014 MAX/MIN (l/s) (l/s) (l/s) 4222 273,5 316,7 269,4 1,18 4320 63,4 69,3 72,3 0,96 4420 95,3 101,1 112,6 0,90 4430 176,2 238,7 287,8 0,83 4330 40,2 48,4 68,2 0,71 4240 64,3 70,8 145,3 0,49 4110 167,0 195,9 477,1 0,41 4231 77,6 86,2 229,3 0,38 4410 466,7 542,1 1561,9 0,35 4250 92,6 106,5 356,8 0,30 4310 135,2 156,1 536,2 0,29 4221 34,0 38,4 154,0 0,25 6531 11,8 13,9 57,2 0,24 5211 15,7 18,4 96,6 0,19 4350 24,8 31,1 211,8 0,15 4261 36,1 40,1 282,6 0,14 4360 90,8 100,5 768,4 0,13 4340 18,8 23,6 198,6 0,12 5151 116,6 128,5 1216,5 0,11 4510 23,0 26,9 307,4 0,09 4270 148,9 172,4 2031,8 0,08 6532 41,0 43,8 769,7 0,06 6414 139,0 172,8 4003,3 0,04 5161 8,6 9,8 260,6 0,04 6420 31,4 35,2 1053,8 0,03 4521 11,7 13,8 459,1 0,03 Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajon PO 2014 (l/s)... průměrný odběr podzemní vody v roce 2014 MAX 2014 (l/s)... maximální měsíční hodnota odběru podzemní vody v roce 2014 MIN 2014 (l/s)... minimální měsíční hodnota základního odtoku v roce 2014 MAX/MIN... poměr maximální měsíční hodnoty odběru podzemní vody a minimální měsíční hodnoty základního odtoku v roce 2014 bilančně napjaté rajony (3 rajony pro rok 2014) Napjatá bilance Napjatá bilance mezi zdroji a odběry podzemních vod je v hodnocených hydrogeologických rajonech, kde stanovený poměr MAX/MIN přesahuje hodnotu 0,5 (tj. 50 %). Jedná se o rajony 4222 Podorlická křída v povodí Orlice (118%), 4320 Dlouhá mez jižní část (96%), 4420 Jizerský coniak (90%), 4430 Jizerská křída levobřežní (83%) a 4330 Dlouhá mez severní část (71%). Hodnoty pro jednotlivé rajony s napjatou bilancí jsou uvedeny v tabulkách HSL11 až HSL15. Ve srovnání s rokem 2013 se bilanční napjatost zvýšila v roce 2014 v rajonu 4222 Podorlická křída v povodí Orlice z 99% na 118%, 4320 Dlouhá mez jižní část ze 66% na 96% a 4420 Jizerský coniak z 53% na 90% v rajonech, které byly v roce 2013 bilančně napjaté. Rajon 4222 Podorlická křída v povodí Orlice 39

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe V mělké artéské křídové pánvi rajonu 4222 odebírají podzemní vodu vodovody Opočna, Dobrušky, Rychnova nad Kněžnou, Vamberka, Kostelce nad Orlicí a v jímacím území Litá Východočeská vodárenská soustava. Jímání podzemní vody je dlouhodobě ustálené a neobjevují se příznaky čerpání ze statických zásob podzemních vod. Vodárenský odběr Litá (cca 150 l/s) zásobující širokou hradeckou sídelní aglomeraci je trvale omezován střetem zájmu s ochranou přírodní rezervace Zbytka. Odběr je monitorován a velikost odběru je omezována s využitím institutu minimální hladiny ( 37 zákona č. 254/2001 Sb.). Výskyt období sucha je periodický a je nutné připravit postupy pro jeho zvládnutí ve formě plánů na překonání sucha. Trvale je však důležité zabezpečit větší dotaci podzemních vod. V roce 2014 nedošlo k doplnění zásob podzemní vody v jarním období v době tání sněhu. Bilanční napjatost v hodnotě MAX/MIN se vyvíjí následovně (v roce 2009-123%, 2010-61%, 2011 95%, 2012 92%, 2013 99%, 2014 118%). Vzhledem k trvalé napjaté bilanci a střetům zájmů je rajon 4222 zařazen do projektu České geologické služby Rebilance zásob podzemních vod. Tab. HSL11. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4222 HGR 4222 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2014 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) I. 317 549 1238 II. 317 582 1552 III. 280 462 2017 IV. 278 560 2097 V. 229 510 1299 VI. 201 563 849 VII. 278 270 649 VIII. 269 271 631 IX. 288 338 642 X. 285 431 645 XI. 282 493 733 XII. 261 375 892 HGR 4222 Podorlická křída v povodí Orlice Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2014 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) 2 500 2 000 1 500 l/s 1 000 500 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 40

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Rajon 4320 Dlouhá mez jižní část Rajon 4320 tvoří erozní relikt křídových sedimentů při rozvodnici Doubravy a Sázavy. Křídové sedimenty jsou zformovány do protáhlé brachysynklinály podél železnohorského zlomu, tedy ve směru SZ-JV. Hlavním kolektorem podzemních vod jsou bazální klastika perucko-korycanského souvrství v mocnosti až 40 m. Kolektor se přírodně odvodňoval v hlubokém údolí Cerhovky pramenními vývěry. Štolami a zářezy zachycené vývěry v okolí Studence jsou využívány jako vodárenské zdroje společností VaK Havlíčkův Brod a.s. (skupina Podmoklany Želivka). Odběry ve Studenci zachycují pouze přírodní přeliv podzemní vody a nemohou zásadně překročit přírodní zdroje útvaru podzemních vod. Celkový odběr v rajonu 4320 ve výši 63,4 l/s vytváří vysoké specifikum odběru 0,97 l/s/km 2 (viz tab. HSL16), které je však pokryto vysokým specifickým odtokem podzemní vody udávaném ve výši 3 5 l/s/km 2. Snížení průtoků v Doubravě stabilizuje VD Pařížov. Velikost zachyceného přírodního přelivu nemůže překročit přírodní zdroje stanovené jako základní odtok. Bilanční napjatost je silně rozkolísaná při ustálených odběrech (2008 196%, 2009 126%, 2010 62% a 2011 110%, 2012 129%, 2013 66%, 2014 96%) a tak je pravděpodobné, že při stanovení velikosti zdrojů dochází k metodické chybě. Hlavní chybou je patrně influkce vody z Doubravy do kolektoru A odvodňovaného do Cerhovky. Z toho důvodu byl rajon 4320 zařazen do projektu České geologické služby Rebilance zásob podzemních vod. Tab. HSL12. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4320 HGR 4320 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2014 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) I. 68 111 180 II. 67 92 209 III. 63 88 263 IV. 63 107 301 V. 62 100 229 VI. 65 119 180 VII. 61 72 157 VIII. 56 72 155 IX. 69 129 134 X. 64 164 128 XI. 62 112 125 XII. 62 101 143 HGR 4320 Dlouhá mez - jižní část Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2014 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) 350 300 250 200 l/s 150 100 50 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 41

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Rajon 4420 Jizerský coniak Rajon tvoří tabule pískovců březenského souvrství v Českém ráji odvodňovaná hlavně Žehrovkou a Libuňkou. Oběh podzemní vody je velmi intenzivní, průměrná infiltrace do pískovců v rajonu se uvažuje ve výši 898 l/s. Režim podzemních vod však jeví značné výkyvy odtoku podzemních vod. Hlavním odběratelem je Sklopísek Střeleč s využitím vody pro hydrotechnické dobývání a praní písku. Použitá voda je vypouštěna přes rozvodnici do toku Libuňky, ačkoli původním recipientem podzemních vod byla Žehrovka. Převod vody z povodí Žehrovky do povodí Libuňky ovlivňuje stanovení základního odtoku a může být příčinou bilanční napjatosti (2008-85%, 2009 58%, 2010 48%, 2011 57%, 2012 86% 2013 53%, 2014 90%), která kolísá při ustáleném odběru. Díky bilanční napjatosti a nejistotě ve stanovení přírodních zdrojů podzemních vod byl rajon 4420 zařazen do projektu České geologické služby Rebilance zásob podzemních vod. Tab. HSL13. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4420 HGR 4420 Měsíc Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2014 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) I. 80 296 371 II. 97 266 427 III. 99 231 498 IV. 93 228 492 V. 94 207 349 VI. 101 176 270 VII. 100 147 230 VIII. 99 122 206 IX. 101 112 191 X. 87 138 207 XI. 96 135 236 XII. 96 136 296 HGR 4420 Jizerský coniak Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2014 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) 600 500 400 l/s 300 200 100 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 42

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Rajon 4430 Jizerská křída levobřežní Jizerské souvrství, jako kolektor C podzemní vody, v rajonu 4430 se od toku Jizery směrem k východu štěpí a vykliňuje. Navíc je na větší části území překryto artéským stropem coniackých slínovců. Dotace podzemních vod je z větší části nepřímá, zprostředkovaná přetokem vody jak z rajonů 4410 a 4420, případně i influkcí z toku Jizery. Je nepochybné, že největší odběry z rajonu 4430 v Benátkách nad Jizerou vodárnou Káraný (viz tab. HSL 6) jsou v hydraulické spojitosti s tokem Jizery. Pokud tyto odběry nezahrneme do bilance, potom celkový odběr z rajonu klesne na polovinu a bilance bude vyrovnaná. Bilanční napjatost je rozkolísaná při ustálených odběrech (2008 68%, 2009 48%, 2010 48%, 2011 46%, 2012 89%, 2013 37%, 2014 83%). Celkový odběr z rajonu 4430 ve výši 174,9 l/s se specifikem odběru 0,19 l/s/km 2 (viz tab. HSL16) nezpůsobuje pokles hladiny a snížení statických zásob podzemní vody. Některé odběry lokalizované blízko Jizery mohou být dotovány přetokem podzemní vody z rajónu 4410. Tab. HSL14. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4430 HGR 4430 Měsíc Odebrané množství Přírodní zdroje 2014 Přírodní zdroje (l/s) (l/s) období 1981 2010 (l/s) I. 169 737 882 II. 125 723 992 III. 122 604 1185 IV. 133 597 1184 V. 136 531 910 VI. 150 478 754 VII. 144 411 686 VIII. 209 299 655 IX. 219 285 602 X. 237 332 608 XI. 228 485 711 XII. 239 398 765 HGR 4430 Jizerská křída levobřežní Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2014 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) 1 400 1 200 1 000 800 l/s 600 400 200 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 43

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Rajon 4330 Dlouhá mez severní část Křídové sedimenty rajonu 4330 Dlouhá mez severní část jsou zakleslým blokem křídy pod železnohorským zlomem, nad pravým břehem Doubravy. Křídová souvrství tvoří úzkou monoklinálu skloněnou k severu uloženou vysoko nad erozní bází. Kolektorem podzemní vody jsou bazální klastika perucko-korycanského souvrství, jejichž mocnost k severu klesá až zcela vyklíní u Jeřišna. Oběh podzemní vody ve směru sklonu vrstev k severu je tak omezen a podzemní voda vyvěrá do pravostranných přítoků Doubravy Bárovky a Blatnického potoka. Vodárenské odběry v okolí Předboře a Suché zachycují přírodní vývěry, jejichž velikost je limitována přítokem a nepřekračuje přírodní zdroje. Odebranou vodu užívá VAK Havlíčkův Brod ve skupinovém vodovodu (Golčův Jeníkov - Čáslav). Stočná voda zůstává v povodí Doubravy. Celkový odběr podzemní vody z rajonu 4330 ječ ve výši 40,0 l/s se specifikem odběru 0,66 l/s/km 2 (tab. 16). Bilanční napjatost rajonu je rozkolísaná (2008-100%, 2009-69%, 2010 30%, 2011-63%, 2012 77%, 2013 29%, 2014 71%). Obdobně jako u sousedního rajonu 4320 je patrně ve stanovení přírodních zdrojů pro bilanci metodická chyba a je nutné metodiku stanovení upravit. Rajon 4330 byl zařazen do projektu České geologické služby Rebilance zásob podzemních vod. Tab. HSL15. Hodnocení hydrogeologického rajonu 4330 HGR 4330 Měsíc Odebrané množství Přírodní zdroje 2014 Přírodní zdroje (l/s) (l/s) období 1981 2010 (l/s) I. 33 105 170 II. 38 86 197 III. 41 82 248 IV. 43 101 283 V. 38 94 215 VI. 44 112 170 VII. 48 68 148 VIII. 46 68 146 IX. 39 121 126 X. 37 155 120 XI. 37 106 117 XII. 38 95 135 HGR 4330 Dlouhá mez - severní část Odebrané množství (l/s) Přírodní zdroje 2014 (l/s) Přírodní zdroje období 1981 2010 (l/s) 300 250 200 l/s 150 100 50 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc 44

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Kvartérní hydrogeologické rajony, pro které ČHMÚ nestanovil velikost zdrojů podzemních vod, mohou být bilančně hodnoceny na základě porovnání specifického odtoku podzemní vody (l/s/km 2 ) s odběrem podzemní vody rozpočteným na jednotku plochy rajonu (l/s/km 2 ). Dlouhodobý specifický odtok podzemní vody byl publikován v mapě (Krásný, J. ed. 1979: Mapa odtoku podzemní vody ČSSR. ČHMÚ, Praha), kde pro labské fluviální sedimenty se uvažuje s hodnotou 2 3 l/s/km 2. Pro názorný příklad o intenzitě využívání jednotlivých hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Horního a středního Labe byla sestavena tabulka HSL16. Tab. HSL16. Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech na jednotku plochy HGR RM 2014 RM 2014 Plocha HGR RMq 2014 (tis. m 3 ) (l/s) (km 2 ) (l/s/km 2 ) 1171 6445,4 204,4 88,7 2,30 4320 2000,2 63,4 65,7 0,97 4110 5262,3 166,9 214 0,78 1152 5476,6 173,7 238,6 0,73 4410 14696,5 466,0 685 0,68 4330 1262,9 40,0 60,3 0,66 4222 8604,4 272,8 434,5 0,63 4420 2989 94,8 152,2 0,62 1151 1696,2 53,8 88,1 0,61 1172 5540,7 175,7 293,8 0,60 1122 1946,1 61,7 127,8 0,48 4240 2020,7 64,1 145,3 0,44 4231 2448,2 77,6 176,3 0,44 5152 601,4 19,1 60 0,32 1130 1506,7 47,8 181,9 0,26 4310 4247,1 134,7 595,8 0,23 5211 495,2 15,7 72,1 0,22 4250 2904,8 92,1 435,1 0,21 4261 1133,9 36,0 171,3 0,21 4430 5514,8 174,9 899,5 0,19 4270 4678,5 148,4 799,9 0,19 4210 226,3 7,2 40,3 0,18 1110 1474,2 46,7 295,3 0,16 6414 4343,8 137,7 899,6 0,15 4291 294,4 9,3 61,3 0,15 1160 476,4 15,1 105,1 0,14 5151 3608,5 114,4 862,7 0,13 4221 1051 33,3 252,5 0,13 4350 776,9 24,6 278,7 0,09 4340 583,3 18,5 275,9 0,07 5161 266,3 8,4 147,2 0,06 6532 1291,6 41,0 726,2 0,06 6420 952,3 30,2 566,6 0,05 1121 213,9 6,8 146,1 0,05 1140 183,6 5,8 146,9 0,04 4510 719,4 22,8 602,7 0,04 4521 363,9 11,5 337,6 0,03 4360 2831,5 89,8 2845,7 0,03 4710 1305,7 41,4 1881,8 0,02 6531 358,3 11,4 816,7 0,01 Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajon RM 2014 (tis. m 3 )... množství odebrané podzemní vody v roce 2014 vyjádřené v tisících m 3 RM 2014 (l/s)... množství odebrané podzemní vody v roce 2014 vyjádřené v l/s RMq 2014 (l/s/km 2 )... roční odebrané množství podzemní vody v l/s na jednotku plochy 45

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 4.2. Hodnocení jakosti podzemních vod za rok 2014 Dle 10 novelizovaného zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, byla vypuštěna povinnost oprávněných, jejichž povolení k nakládání s vodami je alespoň 6 000 m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc, zjišťovat jakost vody a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí. Data o jakosti podzemních vod jsou za rok 2014 neúplná či zcela chybí a nelze je proto relevantně statisticky zpracovat. Pro zhodnocení jakosti jímané podzemní vody s hodnocením kvality podzemní vody ve státní monitorovací síti byly pro každý hodnocený ukazatel převzaty mapy od ČHMÚ jako výstup z hydrologické bilance za rok 2014. Mapy podle jednolitých ukazatelů (chloridy, sírany, amonné ionty, dusičnany, chemická spotřeba kyslíku manganistanem, měď, olovo, kadmium a reakce vody) jsou uvedeny na obrázcích HSL4 až HSL12. 46

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Obr. HSL4. Chloridy Obr. HSL5. Sírany 47

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Obr. HSL6. Amonné ionty Obr. HSL7. Dusičnany 48

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Obr. HSL8. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem Obr. HSL9. Měď 49

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Obr. HSL10. Kadmium Obr. HSL11. Olovo 50

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe Obr. HSL12. Reakce vody 51

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 50

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Horního a středního Labe 5. Závěr Předkládaná Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Horního a středního Labe byla zpracována v souladu s vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a údajích pro vodní bilanci. Bilanční hodnocení bylo provedeno v hydrogeologických rajonech v dílčím povodí Horního a středního Labe s těmito výsledky: Zdrojová část pro hodnocení množství podzemních vod byla kompletně stanovena pouze pro 26 ze 40 rajonů (viz tab. HSL9). Některé rajony, které vzhledem k absenci dat o zdrojích nemohly být hodnoceny podle metodiky, byly hodnoceny podle intenzity odběru na jednotku plochy (viz tab. HSL14) a porovnány se specifickým odtokem podzemní vody. Problematiku hodnocení zdrojů podzemních vod pro dílčí povodí Horního a středního Labe je nutné vyřešit. Do seznamu významných rajonů bylo zařazeno 19 hydrogeologických rajonů s významnými odběry podzemních vod, či významným oběhem podzemních vod (viz tab. HSL2). Do dílčího povodí Horního a středního Labe v současné době částečně plošně přesahují hydrogeologické rajony 1172, 4270, 4320, 4510 a 4710, naopak v dílčím povodí Horního a středního Labe se nacházejí části hydrogeologických rajonů 4232, 4262, 4640 a 4720. V dílčím povodí Horního a středního Labe bylo v roce 2014 evidováno 1325 hlášení o odběrech podzemní vody, z toho bylo bilancováno 1043 odběrů (větších než 500 m 3 /měsíc) o celkovém objemu 103 623,7 tis. m 3 odebrané vody. Vodárenské odběry ve výši 89 664,0 tis. m 3 tvoří 86,5% z celkového množství. Při bilančním hodnocení minulého roku 2014 byl zjištěn napjatý bilanční stav v 5 rajonech: 4222 Podorlická křída v povodí Orlice (118%), 4320 Dlouhá mez jižní část (96%), 4420 Jizerský coniak (90%), 4430 Jizerská křída levobřežní (83%) a 4330 Dlouhá mez severní část (71%).V rajonech, kde dosud nebyly stanoveny zdroje podzemních vod, byla orientačně zjištěna napjatá bilance podobně jako v předchozích letech v rajonu 1171 Kvartér Labe po Jizeru. Hodnocení jakosti podzemních vod z ohlašovacích dat správci povodí nebylo pro rok 2014 zpracováno. V bilanci byly použity mapy kvality podzemní vody v monitorovací síti ČHMÚ. Periodický výskyt období sucha, kdy přírodní zdroje i stavy hladin klesají pod kvantil 85% překročení měsíčních průměrů vyvolává potřebu adaptačních opatření ve formě plánů k překonání sucha. V dílčím povodí Horního a středního Labe se nacházejí významné zdroje podzemních vod. Zdrojová část kvantitativní bilance byla pro rok 2014 stanovena jen zhruba pro více jak polovinu hydrogeologických rajonů v oblasti. Stejně jako v předchozích letech zůstává problematické stanovení velikosti zdrojů podzemních vod pro všechny rajony. 51

Zpráva o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 1. POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE... 55 Srážkové poměry... 55 Teplotní poměry... 55 Režim podzemních vod... 55 Odtokové poměry... 55 2. ZDROJE PODZEMNÍCH VOD... 56 2.1. ZDROJE PODZEMNÍCH VOD... 56 2.2. HYDROGEOLOGICKÉ RAJONY... 56 2.2.1. PŘEHLED HG RAJONŮ V DÍLČÍM POVODÍ LUŽICKÉ NISY A OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ ODRY.. 58 2.2.2. PŘEHLED VÝZNAMNÝCH HYDROGEOLOGICKÝCH RAJONŮ... 59 2.3. ZDROJE PODZEMNÍCH VOD V HYDROGEOLOGICKÝCH RAJONECH... 59 3. POŽADAVKY NA ZDROJE PODZEMNÍCH VOD... 60 3.1. ODBĚRY PODZEMNÍ VODY S VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM... 62 3.2. ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD S JINÝM NEŽ VODÁRENSKÝM VYUŽITÍM... 62 3.3. MĚSÍČNÍ ODBĚRY PODZEMNÍCH VOD VE VÝZNAMNÝCH HG RAJONECH... 62 4. BILANČNÍ HODNOCENÍ... 64 4.1. HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD ZA ROK 2014... 64 4.2. HODNOCENÍ JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD ZA ROK 2014... 66 5. ZÁVĚR... 73 53

54

1. Popis hydrologické situace Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Srážkové poměry Rok 2014 byl jako celek z hlediska množství spadlých srážek v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry mírně podnormální. Průměrný roční úhrn srážek na území činil 742 mm, což odpovídá 94 % dlouhodobého srážkového normálu. Teplotní poměry Průměrná roční teplota vzduchu v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry byla +8,9 C (odchylka od normálu +2,2 C). Rok 2014 hodnotíme jako teplotně mimořádně nadnormální. Teplotně nadnormální byly měsíce leden (+3,1 C), září (+1,4 C), říjen (+1,6 C) a prosinec (+2,3 C), dokonce teplotně silně nadnormální byly únor (+4,6 C), duben (+2,6 C), červenec (+2,8 C) a listopad (+3,5 C), teplotně mimořádně nadnormální byl březen (+4,0 C). Teplotně normální byly měsíce květen (+0,1 C), červen (+0,3 C) a srpen s odchylkou (-0,2 C). Režim podzemních vod Režim podzemních vod v roce 2014 byl charakteristický nízkými hladinami mělkých vrtů a vydatnostmi pramenů v jarním období, které v době obvyklých ročních maxim poklesly do minimálních hodnot. Nejsušší byl sever republiky, kde sledované veličiny klesaly až k úrovni sucha a k normálním hodnotám se koncem roku jen přiblížily. Odtokové poměry První měsíce byly z celého roku 2014 nejméně vodné. V lednu byly hladiny řek většinou setrvalé nebo zvolna klesající a průtoky se v porovnání s dlouhodobými průměry pohybovaly nejčastěji v rozmezí od 40 do 80 % QM. V roce 2014 se žádné významné povodňové situace nevyskytly. Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 2014 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 55

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 2. Zdroje podzemních vod 2.1. Zdroje podzemních vod Zdrojem podzemní vody je ta část podzemních vod v přírodním prostředí, která se uvolňuje z horninového prostředí gravitací. Množství podzemní vody v územních jednotkách hydrogeologických rajonech, případně jejich částech (subrajonech, hydrogeologických strukturách, kolektorech, hydrologických povodích) je udáváno velikostí přírodních zdrojů podzemních vod. Velikost přírodních zdrojů charakterizuje intenzitu oběhu podzemní vody v objemových jednotkách v čase (např. l/s). Dynamika oběhu podzemní vody závisí na aktuální velikosti dotace a velikosti přírodní, či umělé drenáže podzemních vod. Velikost zdrojů podzemních vod se stanovuje hydrogeologickým průzkumem podle Vyhlášky č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací. Zahájený projekt České geologické služby Rebilance zásob podzemních vod je zpracováván v intencích této vyhlášky a měl by doplnit chybějící data ve zdrojové části vodohospodářské bilance a zpřesnit bilancování v bilančně napjatých rajonech. Zjednodušeně je možné odvodit aktuální velikost přírodních zdrojů podzemních vod ze základního odtoku, což každoročně provádí ČHMÚ. Na základě údajů z měřených průtoků ve vybraných profilech vodoměrných stanic na vodních tocích se modeluje vyčlenění základního odtoku na principu výtokové čáry. Základní odtok, který je počítán pro jednotlivé hydrogeologické rajony popřípadě jiná bilanční území v měsíčním kroku, je považován za ekvivalent aktuální velikosti přírodních zdrojů podzemních vod. Metoda je vhodná pro mělký oběh podzemních vod v krystalických rajonech, ale v pánevních rajonech jeví značné nepřesnosti a bylo by vhodné ji doplnit o hodnocení stavu hladiny podzemních vod. Přírodní zdroje nebyly stanoveny pro následující hydrogeologické rajony v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry: 1410, 1420, 1430. ČHMÚ stanovil přírodní zdroje pro rok 2014 opět nově oproti předcházejícím rokům (včetně některých dlouhodobých charakteristik). Stanovené a předané měsíční hodnoty (mediány) přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2014 a dlouhodobé hodnoty (průměrné měsíční mediány za období 1981 2010) přírodních zdrojů podzemních vod pro bilancované rajony jsou uvedeny v tab. LNO3. Dále ČHMÚ provedl zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2014 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1981 2010 (viz tab. LNO4). Data normály 1981 2010 a mediány roku 2014 byly předány v podobě absolutních hodnot, tedy v l/s. 2.2. Hydrogeologické rajony Pro plánování v oblasti vod byly podle požadavků Rámcové směrnice EU pro vodní politiku 2000/60/ES v rámci projektu VaV/650/4/02 (Prchalová et al. 2005) vymezeny útvary podzemních vod a provedena revize a aktualizace hydrogeologické rajonizace, tzv. rajonizace 2005 (vyhláška č. 5/2010 Sb.). Zároveň došlo k maximálnímu sblížení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod. Rajon vymezuje přírodní horninové prostředí, v němž dochází k ucelenému oběhu podzemní vody, která v rajonu tvoří útvar podzemní vody. Rajony jako takové zůstávají neměnné, až do doby další revize hydrogeologické rajonizace. Naproti tomu vodní útvary podléhají vlivům, zejména antropogenní činnosti, které mohou měnit jejich stav, a budou předmětem periodického hodnocení v rámci šestiletých revizí Plánů oblastí povodí (Olmer et al. 2006, Hydrogeologická rajonizace České republiky, HIG 23). Mapové zákresy rajonů 2005 jsou uvedeny na webových stránkách VÚV TGM a ČGS ve formátu EsriShape. Rajonizace 2005 je zpracována s podrobností 1:50 000 technologií GIS ve třech vrstvách: základní vrstvě, která pokrývá celé území ČR, s rajony v terciérních a křídových pánevních sedimentech (označení 2xxx), sedimentech svrchní křídy (41xx až 46xx, kromě 4420), sedimentech permokarbonu (5xxx) a v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika (6xxx), svrchní vrstvě zahrnující oblast kvartérních a propojených kvartérních a neogenních sedimentů (1xxx) a jizerský coniak (4420), 56

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry vrstvě bazálního křídového kolektoru v oblasti Pojizeří a pravostranných přítoků Labe (4710, 4720 a 4730). Na území České republiky je vymezeno celkem 152 hydrogeologických rajonů, z toho 111 v základní vrstvě, 38 ve svrchní vrstvě a 3 rajony ve vrstvě bazálního křídového kolektoru. Ve správním území Povodí Labe, státní podnik se nachází 45 rajonů, z toho 30 v základní vrstvě, 14 ve svrchní vrstvě a 1 rajon ve vrstvě bazálního křídového kolektoru. Ve správním území Povodí Ohře, státní podnik se nachází 1 rajon v základní vrstvě. Obr. LNO1. Přehled hydrogeologických rajonů 57

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 2.2.1. Přehled HG rajonů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. LNO1. Seznam hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Rajony v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry ID rajonu Název rajonu Plocha rajonu km 2 1410 Kvartér Liberecké kotliny 20,7 1420 Kvartér a miocén Žitavské pánve 21,5 1430 Kvartér Frýdlantského výběžku 172,5 5162 Dolnoslezská pánev - východní část 171,1 6412 Krystalinikum Lužických hor 94,0 6413 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy 701,6 Rajony z dílčího povodí Horního a středního Labe přesahující do dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 4110 Polická pánev 17,7 z celkových 214,0 5161 Dolnoslezská pánev - západní část 13,6 z celkových 147,2 6414 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš 1,4 z celkových 899,6 Rajony z dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe přesahující do dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 4650 Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice 14,3 z celkových 481,4 Obr. LNO2. Přehled hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 58

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 2.2.2. Přehled významných hydrogeologických rajonů V tab. LNO2 je uveden seznam významných hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry ve smyslu Metodického pokynu, tzn. že se jedná o rajony jednak intenzivně využívané a jednak rajony s významným oběhem podzemních vod. Tab. LNO2. Seznam významných hydrogeologických rajonů Významné hydrogeologické rajony 1410 Kvartér Liberecké kotliny 6412 Krystalinikum Lužických hor 2.3. Zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech V tab. LNO3 jsou pro jednotlivé hydrogeologické rajony (pro které byla předána data) porovnány měsíční mediány hodnoceného roku (2014) s hodnotami dlouhodobých průměrných měsíčních mediánů za období 1981 2010. Pro 3 hydrogeologické rajony bylo provedeno zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2014 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1981 2010. Tabulka LNO4 uvádí v procentech měsíční křivky překročení. Žlutě jsou vyznačeny údaje za hranicí 85 % MPK považované za stav sucha a červeně se vyznačují hodnoty, kdy byly přírodní zdroje podzemních vod v daném měsíci menší než minimum za srovnávací období 1981 2010. Překročení bylo zjištěno na konci zimy, na jaře a v některých letních měsících. Především v dubnu a květnu dosahovaly hodnoty 95 98 %. Toto hodnocení však ne úplně koresponduje s vyhodnocením bilančního stavu. Jeví se velmi potřebné zahájit hydrologické hodnocení velikosti zdrojů podzemních vod nejen na základě odtokových charakteristik povrchových recipientů, ale také na základě statistického rozboru stavů hladiny podzemní vody. Stav hladiny podzemní vody přesněji charakterizuje bilanční stav přírodních zdrojů v hydrogeologickém rajonu. Tab. LNO3. Přírodní zdroje podzemních vod v hydrogeologických rajonech měsíční mediány hodnoceného roku (2014) a dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010 (převzatá data od ČHMÚ) Měsíc HGR 5162 HGR 6412 HGR 6413 A B A B A B I. 419 337 363 252 3911 3667 II. 486 292 416 211 4154 3114 III. 589 249 466 173 4664 2771 IV. 700 252 469 172 5745 3119 V. 610 276 365 154 5315 3181 VI. 498 447 286 146 4571 3260 VII. 473 347 240 125 4263 2985 VIII. 419 260 214 105 4214 2644 IX. 369 211 201 108 3971 2356 X. 337 195 187 113 3601 2377 XI. 338 236 207 111 3490 2320 XII. 363 219 274 106 3690 2023 Průměr 467 277 307 148 4299 2818 Vysvětlivky: A přírodní zdroje spočítané jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010 (l/s) B přírodní zdroje spočítané jako měsíční mediány v roce 2014 (l/s) 59

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. LNO4. Zařazení měsíčních mediánů přírodních zdrojů podzemních vod v roce 2014 na dlouhodobou měsíční křivku překročení (MPK) za období 1981 2010 (převzatá data od ČHMÚ) HGR HGR 1410 HGR 1420 HGR 1430 měsíce (MPK 2014) I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. HGR 5162 68 73 89 97 97 44 68 89 77 77 85 85 HGR 6412 75 88 95 98 95 91 88 85 69 53 69 85 HGR 6413 60 72 91 98 98 85 75 82 82 75 72 88 Vysvětlivky: HGR hydrogeologický rajon I. XII. měsíce (I. leden až XII. prosinec) ve kterých (ne)docházelo k překročení MPK 2014 (%) MPK 2014 měsíční křivka překročení (MPK) za období 1981 2010 (%) Pozn.: Hodnoty v tabulkách jsou v % (jedná se o % překročení MPK 2014) 3. Požadavky na zdroje podzemních vod Podle ustanovení 29 zákona č. 254/2001 Sb. jsou zdroje podzemních vod přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním předpisem (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). K jiným účelům může být podzemní voda využívána, pokud to není na úkor výše uvedených potřeb. Povodí Labe, státní podnik, stejně jako ostatní podniky Povodí, vede v souladu s platnými předpisy ( 10 zákona č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 431/2001 Sb.) evidenci množství a jakosti odebrané podzemní vody. Povinnost předávat výsledky měření množství správci povodí mají všichni, jejichž povolení k nakládání s vodami je alespoň 6 000 m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc. Největším zdrojem informací o nových odběrech podzemních vod jsou vodoprávní povolení. Na obrázku LNO3 jsou znázorněny největší odběry podzemní vody v roce 2014. 60

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. LNO3. Rozložení největších odběrů podzemních vod v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatích přítoků Odry V roce 2014 bylo v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry bilancováno 51 odběrů podzemní vody v celkovém množství 2783,3 tis. m 3 odebrané podzemní vody (tab. LNO5), tedy průměrně téměř 0,088 m 3 /s (88,2 l/s). Tab. LNO5. Odebrané množství podzemní vody z bilancovaných odběrů v hydrogeologických rajonech HGR RM 2014 ODBVOD 2014 %ODBVOD 2014 ODBNE 2014 %ODBNE 2014 (tis. m 3 ) (tis. m 3 ) (tis. m 3 ) 1410 136,8 136,8 100,0 0,0 0,0 1420 421,8 410,4 97,3 11,4 2,7 1430 720,3 720,3 100,0 0,0 0,0 5162 345,5 238,9 69,2 106,6 30,8 6412 377,3 360,6 95,6 16,7 4,4 6413 781,6 558,4 71,5 223,1 28,5 2783,3 2425,4 87,1 357,8 12,9 Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajon RM 2014 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody v HGR ODBVOD 2014 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím % ODBVOD 2014... roční odebrané množství podzemní vody s vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody ODBNE 2014 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím %ODBNE 2014... roční odebrané množství podzemní vody s jiným než vodárenským využitím vyjádřené v procentech z celkem odebraného množství podzemní vody 61

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 3.1. Odběry podzemní vody s vodárenským využitím Odběry podzemní vody s vodárenským využitím tvořily v roce 2014 v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 87,0 % celkového odběru podzemních vod (viz tab. LNO 5). Znamená to tedy, že převážná část odebrané podzemní vody je v souladu s ustanovením 29 zákona č. 254/2001 Sb. využívána pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. V tab. LNO6 jsou uvedeny nejvýznamnější odběry podzemní vody s vodárenským využitím, kde odebrané množství podzemní vody v roce 2014 přesáhlo množství odpovídající odběru 10 l/s (315 000 m 3 /rok). Jedná se o odběr pro vodárenskou společnost pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Tab. LNO6. Největší odběr podzemní vody s vodárenským využitím RM 2014 RM 2014 č. VHB Název místa odběru vody HGR HyPo (tis. m 3 ) (l/s) 430003 SčVK Teplice - Uhelná 1420 2-04-09-0011-0-00 410,4 13,0 Vysvětlivky: č. VHB... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci HGR... hydrogeologický rajon HyPo... hydrologické pořadí RM 2014 (tis. m 3 )... množství odebrané podzemní vody v roce 2014 vyjádřené v tisících m 3 RM 2014 (l/s)... množství odebrané podzemní vody v roce 2014 vyjádřené v l/s 3.2. Odběry podzemních vod s jiným než vodárenským využitím Odběry podzemní vody s jiným než vodárenským využitím tvořily v roce 2014 v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry pouze 12,9 %. Významné odběry přesahující hranici 10 l/s (315 000 m 3 /rok) se nevyskytly. Nejvyšší odběr byl ve výši 89,9 tis. m 3, tj. 2,85 l/s (VHB 410669 HOBRA Broumov). 3.3. Měsíční odběry podzemních vod ve významných HG rajonech V tab. LNO7 jsou uvedeny jednotlivé odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v jednotlivých měsících. Do dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry spadají pouze dva významné hydrogeologické rajony (1430, 6412). V tabulce jsou uvedeny odběry přesahující množství odpovídající odběru alespoň 100,0 tis. m 3 /rok. 62

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. LNO7. Měsíční odběry podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech v roce 2014 1410 Kvartér Liberecké kotliny č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 430002 SčVK Teplice - Pekařka 13,4 10,2 10,1 9,7 10,0 11,0 12,6 10,8 12,3 11,3 10,3 15,0 136,8 Celkem 13,4 10,2 10,1 9,7 10,0 11,0 12,6 10,8 12,3 11,3 10,3 15,0 136,8 6412 Krystalinikum Lužických hor č. VHB Název místa I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. RM 330252 SčVK Varnsdorf-Lesné 8,6 14,7 16,8 16,3 15,8 15,4 12,0 12,5 14,1 13,8 13,6 14,7 168,5 Celkem 8,6 14,7 16,8 16,3 15,8 15,4 12,0 12,5 14,1 13,8 13,6 14,7 168,5 Vysvětlivky: I. XII.... množství odebrané podzemní vody v kalendářním měsíci v tisících m 3 RM... množství odebrané množství podzemní vody vyjádřené v tisících m 3 č. VHB... identifikační číslo odběru podzemních vod pro vodohospodářskou bilanci 63

4. Bilanční hodnocení Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 4.1. Hodnocení množství podzemních vod za rok 2014 Hodnocení množství a jakosti podzemních vod, stejně jako ostatní aktivity ve vodním hospodářství na úseku podzemních vod, je vázáno na hydrogeologické rajony. Pro hodnocení množství a jakosti podzemních vod jsou nezbytná následující data: data o zdrojích podzemních vod data o odebraném množství podzemních vod data o jakosti podzemních vod (nebyly k dispozici) Tab. LNO8. Odebrané množství podzemní vody a zdroje podzemní vody v hydrogeologických rajonech HGR RM 2014 (tis. m 3 ) RM 2014 (l/s) Přírodní zdroje 1981 2010 (l/s) Přírodní zdroje 2014 (l/s) 1410 136,8 4,3 1420 421,8 13,4 1430 720,3 22,8 5162 345,5 10,8 466,8 277,1 6412 377,3 11,9 307,3 148,5 6413 781,6 24,8 4299,1 2818,3 Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajon RM 2014 (tis. m 3 )... roční odebrané množství podzemní vody v HGR vyjádřené v tisících m 3 RM 2014 (l/s)... roční odebrané množství podzemní vody v HGR vyjádřené v l/s Přírodní zdroje 1981 2010 (l/s)... přírodní zdroje spočítané jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010 (v l/s) Přírodní zdroje 2014 (l/s)... přírodní zdroje spočítané jako měsíční mediány v roce 2014 (v l/s) Bilanční hodnocení množství podzemních vod je provedeno dvěma způsoby: Hydrogeologické rajony, kde jsou k dispozici data ČHMÚ (velikost přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako měsíční mediány v roce 2014 a velikost přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako dlouhodobé průměrné měsíční mediány za období 1981 2010) jsou bilančně hodnoceny poměrem mezi maximální měsíční hodnotou odběru v roce 2014 a minimální měsíční hodnotou přírodních zdrojů podzemních vod spočítaných jako mediány v roce 2014 (MAX/MIN) viz tab. LNO9. Jedná se o hydrogeologické rajony 5162, 6412 a 6413. V případě, že poměr MAX/MIN je větší než hodnota 0,5 jedná se o rajony bilančně napjaté a je nutné další hodnocení v měsíčním kroku. Tento stav nebyl dosažen u žádného z hydrogeologického rajonu. Pro hydrogeologické rajony, kde nejsou k dispozici zdrojová data ČHMÚ je bilanční hodnocení provedeno pouze na základě specifického odběru, tj. velikosti odběrů podzemní vody v roce 2014 rozpočítané na plochy rajonů (viz tab. LNO10). Jedná se o hydrogeologické rajony 1410 1430. Nejvyšší specifikum odběru bylo zaznamenáno u rajonu 1420 Kvartér a miocén Žitavské pánve (0,65 l/s/km 2 ). 64

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Tab. LNO9. Porovnání maximálních odběrů podzemní vody s minimálními zdroji podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech v roce 2014 (pro rajony s kompletními daty tj. pro 3 rajony ze 6) HGR PO 2014 MAX 2014 MIN 2014 MAX/MIN (l/s) (l/s) (l/s) 6412 11,9 12,6 191,9 0,07 5162 10,8 12,1 333,7 0,04 6413 26,1 29,7 3795,6 0,01 Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajon PO 2014 (l/s)... průměrný odběr podzemní vody v roce 2014 MAX 2014 (l/s)... maximální měsíční hodnota odběru podzemní vody v roce 2014 MIN 2014 (l/s)... minimální měsíční hodnota základního odtoku v roce 2014 MAX/MIN... poměr maximální měsíční hodnoty odběru podzemní vody a minimální měsíční hodnoty základního odtoku v roce 2014 Napjatá bilance Napjatá bilance mezi zdroji a odběry podzemních vod je v hodnocených hydrogeologických rajonech, kde stanovený poměr MAX/MIN přesahuje hodnotu 0,5 (tj. 50 %). Taková situace nenastala v žádném hydrogeologickém rajonu. Kvartérní hydrogeologické rajony, pro které ČHMÚ nestanovil velikost zdrojů podzemních vod, mohou být bilančně hodnoceny na základě porovnání specifického odtoku podzemní vody (l/s/km 2 ) s odběrem podzemní vody rozpočteným na jednotku plochy rajonu (l/s/km 2 ). Dlouhodobý specifický odtok podzemní vody byl publikován v mapě (Krásný, J. ed. 1979: Mapa odtoku podzemní vody ČSSR. ČHMÚ, Praha), kde pro labské fluviální sedimenty se uvažuje s hodnotou 2 3 l/s/km 2. Pro názorný příklad o intenzitě využívání jednotlivých hydrogeologických rajonů v dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry byla sestavena tabulka LNO10. Tab. LNO10. Odebrané množství podzemní vody v jednotlivých hydrogeologických rajonech na jednotku plochy HGR RM 2014 RM 2014 Plocha HGR RMq 2014 (tis. m 3 ) (l/s) (km 2 ) (l/s/km 2 ) 1420 421,8 13,4 20,7 0,65 1410 136,8 4,3 21,5 0,20 1430 720,3 22,8 172,5 0,13 6412 377,3 11,9 94,0 0,12 5162 345,5 11,0 171,1 0,06 6413 781,6 24,8 701,6 0,04 Vysvětlivky: HGR... hydrogeologický rajon RM 2014 (tis. m 3 )... množství odebrané podzemní vody v roce 2014 vyjádřené v tisících m 3 RM 2014 (l/s)... množství odebrané podzemní vody v roce 2014 vyjádřené v l/s RMq 2014 (l/s/km 2 )... roční odebrané množství podzemní vody v l/s na jednotku plochy 65

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry 4.2. Hodnocení jakosti podzemních vod za rok 2014 Dle 10 novelizovaného zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, byla vypuštěna povinnost oprávněných, jejichž povolení k nakládání s vodami je alespoň 6 000 m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc, zjišťovat jakost vody a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí. Data o jakosti podzemních vod jsou za rok 2014 neúplná či zcela chybí a nelze je proto relevantně statisticky zpracovat. Pro zhodnocení jakosti jímané podzemní vody s hodnocením kvality podzemní vody ve státní monitorovací síti byly pro každý hodnocený ukazatel převzaty mapy od ČHMÚ jako výstup z hydrologické bilance za rok 2014. Mapy podle jednolitých ukazatelů (chloridy, sírany, amonné ionty, dusičnany, chemická spotřeba kyslíku manganistanem, měď, olovo, kadmium a reakce vody) jsou uvedeny na obrázcích LNO4 LNO12. 66

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. LNO4. Chloridy Obr. LNO5. Sírany 67

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. LNO6. Amonné ionty Obr. LNO7. Dusičnany 68

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. LNO8. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem Obr. LNO9. Měď 69

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. LNO10. Kadmium Obr. LNO11. Olovo 70

Zpráva o množství a jakosti podzemních vod dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry Obr. LNO12. Reakce vody 71