OBSAH Profil MERO âr, a.s. 1 Správní a v konné orgány 4 Organizaãní struktura 5 Úvodní slovo pfiedsedy pfiedstavenstva 6 Provoz ropovodû a Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves 7 Investiãní ãinnost 9 Ekonomika 11 Telekomunikace 14 Personální a sociální politika 15 Ochrana Ïivotního prostfiedí 16 Havarijní a poïární zabezpeãení, bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci 17 Informaãní systémy, Vztahy s vefiejností 18 Dcefiiná spoleãnost MERO Pipeline, GmbH 19 Zpráva dozorãí rady 20 V rok auditora k úãetní závûrce 21 Zkrácená rozvaha MERO âr, a.s. 22 Poznámky k rozvaze 23 Zkrácen v kaz ziskû a ztrát MERO âr, a.s. 24 Pfiehled o penûïních tocích MERO âr, a.s. 25 Pfiíloha tvofiící souãást úãetní závûrky k 31. prosinci 1999 26 Zkrácená konsolidovaná rozvaha MERO âr, a.s., a MERO Pipeline, GmbH 37 Konsolidovan v kaz ziskû a ztrát MERO âr, a.s., a MERO Pipeline, GmbH 38 K O N T A K T Y : Realizace a grafick design: VINLAND a.s. Na LouÏi 1 101 00 Praha 10 tel.: 7172 4504, fax: 7172 4505 e-mail: mmpro@alphanet.cz V R O â N Í Z P R Á V A 1 9 9 9 M E R O â R, a. s. MERO âr, a.s. Veltruská 748 278 01 Kralupy nad Vltavou tel.: 0205 / 701 111 fax: 0205 / 720 110 e-mail: info@mero.cz www.mero.cz MERO Pipeline, GmbH dcefiiná spoleãnost MERO-Weg 1 85088 Vohburg an der Donau, SRN tel.: 0049 / 8457 / 926-0 fax: 0049 / 8457 / 926 220
PROFIL MERO âr, a.s. Obchodní název: MERO âr, a.s. Právní forma: akciová spoleãnost Sídlo: Veltruská 748, Kralupy nad Vltavou Datum vzniku: 1.1.1994 Akcionáfi: Fond národního majetku âr (100%) Základní jmûní: 8 430 921 000 Kã IâO: 60193468 DIâ: 044-60193468 Pfiedmût podnikání: Majetkové úãasti: Název spoleãnosti: Sídlo: Podíl MERO âr, a.s., na základním jmûní: Rozhodující pfiedmûty ãinnosti: - pfieprava ropy ropovodem a skladování ropy - organizace a fiízení v stavby ropovodû - provozování ropovodû - nákup, prodej ropy a ropn ch v robkû - poskytování telekomunikaãních sluïeb - zfiizování telekomunikaãních zafiízení MERO Pipeline, GmbH MERO - Weg 1, Vohburg an der Donau, SRN 100% - provoz a údrïba ropovodu IKL na území SRN - v stavba ropovodu na území SRN - pfieprava a skladování ropy - poskytování telekomunikaãních sluïeb na území SRN MERO âr, a.s. (mezinárodní ropovody), vlastník a provozovatel ãeské ãásti ropovodu DruÏba a ropovodu IKL, je jedin m pfiepravcem ropy do âeské republiky a nejv znamnûj í spoleãností zaji Èující skladování nouzov ch strategick ch zásob ropy. Oba ropovody, z nichï kaïd má roãní pfiepravní kapacitu 10 milionû tun, vstupují do Centrálního tankovi tû ropy v Nelahozevsi, kde je 10 ropn ch nádrïí s celkovou skladovací kapacitou 800 000 m 3. Od roku 1997 rozvíjí akciová spoleãnost aktivity v oblasti telekomunikaãních sluïeb, coï umoïàují optické kabely poloïené podél ropovodu IKL a DruÏba. MERO âr, a.s., vznikla k 1.1. 1994 slouãením spoleãností PETROTRANS, a.s., Kralupy nad Vltavou, a MERO IKL, a.s., Kralupy nad Vltavou. Spojením tûchto subjektû byly provoz ropovodu DruÏba a tehdej í v stavba ropovodu IKL zaãlenûny do jednoho celku. M E R O â R, a. s. 1
PROFIL MERO âr, a.s. Z charakteru ãinnosti MERO âr, a.s., vypl vá i její poslání - velkokapacitní transfer energie a informací v souladu s poïadavky zákazníkû. Pfiitom za hlavní cíl pokládáme bezpeãnost a spolehlivost provozu s dûrazem na maximální ochranu Ïivotního prostfiedí pfii uplatàování normy ISO 14 001 a principu neustálého zlep ování ve ker ch ãinností. Historie akciové spoleãnosti sahá do 60. let. 1964-1965 - vybudován a trvale uveden do provozu ropovod DruÏba, kter byl do roku 1991 spravován státním podnikem Benzina 1991 - zaloïena spoleãnost Transpetrol, a.s., Bratislava, která pfiepravní systém ropovodu DruÏba provozovala na území tehdej í âsfr do konce roku 1992 1992 - vznik Chemopetrol IKL, spol. s r.o., kterou zaloïili vlastníci rafinerií, spoleãnosti Chemopetrol, s.p., Litvínov, a Kauãuk, s.p., Kralupy nad Vltavou, pro v stavbu ropovodu Ingolstadt - Kralupy nad Vltavou - Litvínov (IKL) a Centrálního tankovi tû ropy v Nelahozevsi 1.1. 1993 - vznik Petrotrans, a.s., jejímï zakladatelem bylo Ministerstvo prûmyslu a obchodu âr (pfii rozdûlení âsfr vznikly z Transpetrol, a.s., dva subjekty - Transpetrol, a.s., ve Slovenské republice, a Petrotrans, a.s., v âeské republice); úkolem spoleãnosti bylo zabezpeãovat pfiepravu ropy do rafinerií v âeské republice ropovodem DruÏba 1. 10. 1993 - transformace Chemopetrol IKL, spol. s r.o., na akciovou spoleãnost s názvem MERO IKL, a.s., v souladu s vládní koncepcí restrukturalizace rafinersko - petrochemického prûmyslu a s cílem umoïnit vstup FNM âr do financování projektu v stavby ropovodu IKL 1.11. 1993 - majetek Petrotrans, a.s., pfieveden na Fond národního majetku âr, kter se stal jejím jedin m akcionáfiem 1.1. 1994 - vznik MERO âr, a.s., slouãením spoleãností Petrotrans, a.s., a MERO IKL, a.s. Vznik dcefiiné spoleãnosti MERO Pipeline, GmbH 24.4. 1991 - zaloïena Ministerstvem prûmyslu a obchodu âr spoleãnost Chemopetrol Pipeline, GmbH, se sídlem v Mnichovû, která zaji Èovala v stavbu ropovodu IKL na území SRN únor 1993 - Chemopetrol Pipeline, GmbH, pfievedena do vlastnictví Chemopetrol IKL, s.r.o., po jejíï transformaci pfie lo vlastnictví na MERO IKL, a.s. 1.1. 1994 - jedin m spoleãníkem Chemopetrol Pipeline, GmbH, se stává MERO âr, a.s. prosinec 1996 - zmûna názvu Chemopetrol Pipeline, GmbH, na MERO Pipeline, GmbH, a zmûna sídla spoleãnosti z Mnichova do bavorského mûsta Vohburg an der Donau u Ingolstadtu, kde byla dokonãena v stavba tankovi tû a administrativní budovy 2 V R O â N Í Z P R Á V A 1 9 9 9
SCHÉMA TRASY ROPOVODÒ MERO âr, a.s. Ropovod IKL celková délka trasy (Vohburg an der Donau - Centrální tankovi tû ropy Nelahozeves) 349 km délka trasy na území âr 169,7 km pfiepravní kapacita 10 mil. tun ropy/rok skladovací kapacita tankovi tû ve Vohburgu a. d. D. 200 000 m 3 Litvínov pfiedávací stanice Centrální tankovi tû ropy Nelahozeves celková skladovací kapacita 800 000 m 3 4 nádrïe o objemu 50 000 m 3 6 nádrïí o objemu 100 000 m 3 krátkodob mezisklad pro ropu pfiepravovanou ropovody DruÏba a IKL míchání rûzn ch druhû ropy podle poïadavkû zákazníkû - rafinerií skladování strategick ch nouzov ch zásob ropy uvedení do provozu: I. etapa ãerven 1994 II. etapa srpen 1996 III. etapa ãervenec 1997 CTR Nelahozeves Kralupy n. Vltavou pfiedávací stanice Nové Mûsto pfieãerpávací stanice Pardubice pfiedávací stanice Velká Bíte pfieãerpávací stanice Klobouky pfieãerpávací stanice Ingolstadt Vohburg an der Donau Ropovod DruÏba celková prûbûïná délka trasy v âr 358,65 km délka trasy v âr vãetnû zdvojení a odboãek 574 km pfiepravní kapacita 10 mil. tun ropy/rok Vybrané ukazatele MERO âr, a.s. (v tis. Kã) 1997 1998 1999 Hmotn investiãní majetek (netto) 5 926 888 5 820 125 6 133 064 Finanãní investice 5 957 910 5 380 691 5 259 870 Finanãní majetek 1 020 265 1 667 064 301 365 Základní jmûní 8 430 921 8 430 921 8 430 921 Cizí zdroje 3 545 920 3 748 525 2 408 700 z toho úvûry 0 0 0 V nosy celkem 1 738 446 1 599 120 1 908 088 Náklady celkem 1 404 424 1 517 560 1 889 140 Hospodáfisk v sledek pfied zdanûním 334 022 81 560 18 948 Hospodáfisk v sledek za úãetní období 303 317 47 269 10 402 Celková zadluïenost v % 25,3 27,0 19,2 PrÛmûrn poãet zamûstnancû 136 131 131 M E R O â R, a. s. 3
P EDSTAVENSTVO * Ing. Petr Baran ãlen Ing. Václav Franc pfiedseda Ing. Radek Miãka místopfiedseda Ing. Jaroslav PantÛãek ãlen Ing. Karel Pokorn ãlen JUDr. Augustin Sachr ãlen Doc. Ing. Endre Tóth, DrSc. ãlen DOZORâÍ RADA * Mgr. Lubo Vanûk pfiedseda JUDr. Jaromír Novák místopfiedseda Josef Pol ãlen Ing. Zuzana Ocásková ãlen Ing. Jifií Vûtrovsk, CSc. ãlen Jifií Paseck ãlen VEDENÍ SPOLEâNOSTI Ing. Václav Franc generální fieditel Ing. Jaroslav PantÛãek finanãní fieditel Ing. Vít TÛma provoznû-technick fieditel Ing. Jan Lázniãka fieditel úseku telekomunikaãních sluïeb * Na základû rozhodnutí jediného akcionáfie v pûsobnosti valné hromady, Fondu národního majetku âr, ze dne 28. kvûtna 1999 a ze dne 11.2. 2000 do lo v pfiedstavenstvu a dozorãí radû akciové spoleãnosti ke zmûnám, které jsou popsány v Pfiíloze tvofiící souãást úãetní uzávûrky k 31. prosinci 1999 (viz str. 26 a 36). Od 11.2. 2000 pracují pfiedstavenstvo a dozorãí rada v uvedeném sloïení. 4 V R O â N Í Z P R Á V A 1 9 9 9
ORGANIZAâNÍ STRUKTURA MERO âr, a. s. VALNÁ HROMADA DOZORâÍ RADA P EDSTAVENSTVO GENERÁLNÍ EDITEL Úsek generálního fieditele FINANâNÍ EDITEL PROVOZNù-TECHNICK EDITEL EDITEL ÚSEKU TELEKOMUNIKAâNÍCH SLUÎEB Finanãní úsek Provoznû-technick úsek Úsek telekomunikaãních sluïeb M E R O â R, a. s. 5
ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY P EDSTAVENSTVA VáÏení obchodní pfiátelé, rok 1999 byl v estileté historii na í spoleãnosti nejnároãnûj í a nejsloïitûj í, a to jak z hlediska hospodafiení (historicky nejniï í pfieprava ropy), tak i z hlediska problémû, které pfiedstavenstvo spoleãnosti muselo fie it. Pfies v echna úskalí, kter mi musela na e spoleãnost v uplynulém roce projít, lze konstatovat, Ïe v echny zásadní úkoly z podnikatelského zámûru na rok 1999 byly splnûny. Vlastní provoz ropovodû i Centrálního tankovi tû ropy v Nelahozevsi zajistil i v roce 1999 bezproblémovou pfiepravu ropy podle poïadavkû rafinerií. Ropovodem DruÏba bylo pfiepraveno 4,7 milionu tun a ropovodem IKL 1,3 milionu tun ropy, coï je celkem o 880 tisíc tun ménû neï v roce 1998 a dokonce o 1,5 milionu tun ménû neï v roce 1996. Stfiednûdob plán rozvoje spoleãnosti je postupnû naplàován. Vûcnû i finanãnû nejrozsáhlej í zámûr, roz ífiení centrálního tankovi tû ropy o dal ích 400-600 tisíc m 3, urãen ch pro uloïení nouzov ch strategick ch zásob ropy v souladu s normami EU a Mezinárodní energetické komise, je v takovém stadiu, Ïe do 30. 6. 2000 bude vydáno stavební povolení a MERO âr, a.s., bude pfiipravena stavbu zahájit. Projekt Komplexní modernizace ropovodu DruÏba je pfies problémy s hlavním dodavatelem stavební a strojnû-technologické ãásti pfied dokonãením a v závûru roku 1999 byl odstartován projekt Rehabilitace ropovodu DruÏba. Tyto dva projekty by mûly v maximální moïné mífie pfiiblíïit technick stav systému ropovodu DruÏba úrovni dosaïené na ropovodu IKL a zv it bezpeãnost provozu i Ïivotaschopnost tohoto jiï 35 let starého ropovodního systému. Systematické budování pátefiní telekomunikaãní sítû podél ropovodû pokraãovalo také v souladu se stfiednûdob m plánem. Úsek podél trasy ropovodu IKL a novû zprovoznûn úsek podél trasy ropovodu DruÏba pfiinesly v roce 1999 110 milionû korun trïeb, coï je necel ch 6 procent celkov ch v nosû spoleãnosti. Byly rovnûï naplnûny dal í zámûry vedení spoleãnosti v oblasti fiízení lidsk ch zdrojû a informací. Systém personálního fiízení, kter byl ve spoleãnosti zaveden, pfiedstavuje komplexní program plánování, vzdûlávání, stimulace, hodnocení a péãe o zamûstnance na takové úrovni, která odpovídá standardûm uplatàovan m v EU. V oblasti fiízení informací se realizoval informaãní systém propojující v echna dislokovaná pracovi tû spoleãnosti, vãetnû dcefiiné spoleãnosti MERO Pipeline, GmbH, v SRN. Stejnû tak se spoleãnost postupnû, v souladu s ãasov m plánem, pfiipravuje na zavedení systému environmentálního fiízení (EMS) podle mezinárodní normy ISO 14 001. Z v e uvedeného je zfiejmé, Ïe spoleãnost dûslednû naplàuje své poslání i své strategické cíle. Jsem pfiesvûdãen o tom, Ïe MERO âr, a.s., je a bude i nadále spolehliv m, stabilním a dûvûryhodn m ãlánkem rafinersko-petrochemického komplexu. Ing. Václav Franc pfiedseda pfiedstavenstva 6 V R O â N Í Z P R Á V A 1 9 9 9
PROVOZ ROPOVODÒ A CTR NELAHOZAVES Rok 1999 byl vzhledem k probíhajícím ãinnostem v rámci Komplexní modernizace ropovodu DruÏba pro provoz ropovodû a tankovi tû organizaãnû nároãn. V dûsledku odstávek ropovodu nutn ch pro provedení úprav potrubního systému bylo tfieba dodávky ropy zkoordinovat tak, aby byly splnûny ve keré poïadavky rafinerií. To se bez jak chkoliv problémû podafiilo. Ropovodem DruÏba bylo v roce 1999 pfiepraveno 4,7 milionu tun ropy, ropovodem IKL 1,3 milionu tun. Hlavním cílem akciové spoleãnosti v oblasti provozu ropovodû a Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves je zajistit spolehliv a bezpeãn provoz v ech zafiízení s dûrazem na maximální ochranu Ïivotního prostfiedí. Proto se provádûjí pravidelné kontroly trasy ropovodû (pochûzky zamûstnancû, kontrolní lety vrtulníku nad trasou, odebírání a rozbor vzorkû pûdy z indikaãních vrtû, kontrola vnitfiního stavu potrubí a nádrïí). Za úãelem získání informací o stavu potrubí ropovodu DruÏba vzhledem k jeho dlouhodobému provozování byla v roce 1993 provedena firmou TD Williamson vnitfiní inspekce pomocí tzv. inteligentního jeïka (jedná se o ultrazvukové zafiízení, které je v potrubí uná eno dopravovan m médiem a s velkou pfiesností dokáïe odhalit místa s v skytem anomálie). Na základû vyhodnocení získan ch reportû byly v letech 1994-1997 provádûny odkryvy potrubí, lokální posouzení a následné opravy tûch vad, které byly hodnoceny jako závaïné. Druhá vnitfiní inspekce ropovodu DruÏba byla provedena na podzim 1997 firmou Pipetronix. Na základû v sledkû reportu bylo 190 vad hodnoceno jako závaïné. Jejich postupná oprava byla ukonãena v roce 1999, kdy bylo opraveno celkem 100 vad. Opravy byly provádûny za plného provozního reïimu a z hlediska pouïité technologie byla nároãnou akcí oprava 4 vad na potrubí uloïeném v chrániãce pod fiekou Vltavou. V druhé polovinû roku 2000 bude firmou Pipetronix provedena vnitfiní inspekce zdvojen ch úsekû ropovodu, které nebyly dosud kontrolovány. Tím bude dokonãena celková kontrola (vnitfiní inspekce) ropovodu DruÏba. Na ropovodu IKL byla provedena vnitfiní inspekce potrubí v roce 1996 a 1998. V sledky z obou kontrol neprokázaly Ïádné závaïné vady, které by ohrozily provozní bezpeãnost. Technick stav ropovodu IKL nevyïadoval v roce 1999 Ïádné mimofiádné ãinnosti. V souladu s trendy pfiedních svûtov ch provozovatelû ropovodû je vnitfiní inspekce potrubí uznávanou metodou, kterou je moïno identifikovat potenciálnû riziková místa v ãasovém pfiedstihu. Z hlediska zvy ování ochrany Ïivotního prostfiedí a bezpeãnosti provozu ropovodu má tato diagnostická metoda mimofiádn v znam. Dal í následné inspekce jsou plánovány vïdy po 5-6 letech. DÛleÏitou souãástí bezpeãnosti a spolehlivosti provozu ropovodû je dokonalá protikorozní ochrana. Je zaji tûna vnûj í izolací potrubí a katodickou ochranou proti bludn m elektrick m proudûm. Funkãnost katodické ochrany i stav izolace potrubí se pravidelnû kontrolují a vyhodnocují. Na základû tûchto M E R O â R, a. s. 7
v sledkû byly v roce 1999 realizovány akce, které pfiispûjí k dal ímu zlep ení protikorozní ochrany ropovodû. V roce 1999 byla pozornost zamûfiena na tzv. pasivní protikorozní ochranu. Celkem byla provedena kontrola izolace na 176 km ropovodu DruÏba a na ropovodu IKL byla kontrolována izolace na 25 km. Odstranûno bylo 48 vad na ropovodu DruÏba a 2 vady na ropovodu IKL. Z hlediska správné funkãnosti protikorozní ochrany v místech, kde je potrubí ropovodu uloïeno v chrániãce, bylo v roce 1999 opraveno 18 míst. Na trase obou ropovodû byly provedeny úpravy, které zlep ují kontrolu úãinnosti katodické ochrany a umoïàují trvalé monitorování provozu stanic katodické ochrany. OdstraÀování vad izolace a zkvalitàování kontroly korozních procesû na ropovodech i CTR bude probíhat i v roce 2000. Na CTR Nelahozeves probûhla v roce 1999 ojedinûlá akce. Poprvé v historii spoleãnosti MERO âr, a.s., ale i na území âeské republiky, bylo provedeno vyãerpání, vyãi tûní, kontrola a oprava velkokapacitní (50 000 m 3 ) ropné nádrïe. Ve kerá preventivní kontrolní ãinnost, která smûfiuje k zaji tûní bezpeãného provozu v ech zafiízení, se osvûdãuje. Proto v posledních letech nedo lo na zafiízeních MERO âr, a.s., k Ïádné havárii. Pfieprava ropovody MERO âr, a.s., v roce 1999 (údaje v tunách) 523 822 424 678 435 434 490 714 522 283 481 676 455 780 490 500 509 155 555 088 510 472 609 159 leden únor bfiezen duben kvûten ãerven ãervenec srpen záfií fiíjen listopad prosinec 8 V R O â N Í Z P R Á V A 1 9 9 9
INVESTIâNÍ âinnost V roce 1999 spoleãnost vynaloïila v oblasti investic finanãní prostfiedky ve v i 454,118 milionu korun. Hlavním cílem investiãní ãinnosti bylo pfiedev ím pokraãovat v realizaci projektu Komplexní modernizace ropovodu DruÏba a projektu Roz ífiení Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves. Projekt Komplexní modernizace ropovodu DruÏba (KMRD) se fiadí mezi v znamné strategické zámûry spoleãnosti. Na KMRD navazuje dal í projekt, kter m je Rehabilitace ropovodu DruÏba. Spoleãn m cílem obou tûchto projektû je zv it technickou úroveà 35 let starého ropovodu a zajistit tak vy í spolehlivost a bezpeãnost jeho provozu pro dal í období. Projekt KMRD z pohledu technického fie ení spoãívá pfiedev ím ve v mûnû vybran ch trasov ch ruãnû ovládan ch armatur za nové kulové kohouty ovládané dálkovû z CTR, v úpravách pfieãerpávacích a pfiedávacích stanic, vybran ch armaturních achet, poloïení optického kabelu a instalaci moderního fiídicího a komunikaãního systému SCADA/COM. V prûbûhu 1. ãtvrtletí 1999 probíhaly práce na pokládce kabelové chrániãky pro optick kabel. Tyto práce byly v pfiedstihu zahájeny TMP, a.s., Praha, jiï na podzim 1998. Zafukování optického kabelu bylo zahájeno v dubnu 1999. Postupnû byl zafukován podél trasy ropovodu a zavádûn do vybran ch ES domkû a napojen na pfienosov systém. Ukonãení díla a pfiejímka probûhly v závûru roku 1999. V oblasti majetkoprávních vztahû bylo uzavfieno 60 smluv za úãelem v kupu pozemkû pro armaturní achty a pfiíjezdové cesty. S vlastníky nebo uïivateli pozemkû byly uzavfieny dohody o náhradû kod související s pracemi na jejich pozemcích. Na základû uzavfien ch smluvních vztahû, vycházejících z v bûrov ch fiízení (probûhla v roce 1998), zahájily poãátkem roku 1999 hlavní dodavatelé realizaci sv ch dodávek - VS, Praha, a.s., strojnû-technologickou a stavební ãást, anglická firma Transmitton fiídicí a komunikaãní systém. Organizaãnû nároãnou ãinností bylo provádûní v fiezû stávajících trasov ch armatur a vsazování nov ch kulov ch kohoutû. Vzhledem k tomu, Ïe ãinnosti probíhaly pfii krátk ch odstávkách ropovodu, aby nebyla naru ena plynulost zásobování rafinerií ropou, byla pro v fiezy star ch armatur pouïita metoda STOPPLE. Tato metoda je kromû technick ch pfiedností také bezpeãná a etrná k Ïivotnímu prostfiedí. Do potrubí ropovodu bylo instalováno 35 nov ch kulov ch kohoutû s elektropohonem a na 13 stávajících kulov ch kohoutech byly instalovány elektropohony. V pfiedstihu byly pfii odstávkách ropovodu provedeny nûkteré ãinnosti, které jsou zahrnuty do projektu Rehabilitace ropovodu DruÏba. Oddûlení investic MERO âr, a.s., zajistilo dodávky zafiízení s tzv. dlouhou dodací lhûtou. Jedná se o slopové nádrïe, jeïkovací komory, regulaãní ventily, slopová a reinjekãní ãerpadla a odlehãovací ventily GROVE. Uvedená zafiízení jsou instalována do technologick ch celkû a postupnû zprovozàována. Pokraãovaly rovnûï práce na instalaci fiídicího a komunikaãního systému SCADA/COM a elektroãásti projektu. V rámci pfiechodu fiízení ropovodu na nov fiídicí systém byla provedena rekonstrukce velínu na CTR Nelahozeves. Pfii úpravû byl kladen dûraz zejména na ergonomické uspofiádání a zv ení bezpeãnosti pfii fiízení ropovodu. S fiídicím systémem Cromos 2000 se pfiímo u jeho dodavatele ve Velké Británii seznámili dispeãefii a operátofii MERO âr, a.s. M E R O â R, a. s. 9
Na konci roku 1999 byly zahájeny individuální zkou ky strojnû-technologického a elektrického zafiízení (EPC). Po ukonãení pfiejímek EPC jsou naplánovány komplexní zkou ky. Zahájení zku ebního provozu ropovodu po komplexní modernizaci bylo pûvodnû plánováno na leden 2000. Tento termín se bohuïel nepodafiilo dodrïet. Vzhledem k tomu, Ïe hlavní dodavatel stavební, strojnû-technologické a elektro ãásti, Vodní stavby, a.s., Praha, nemohly dodrïet dodávky v poïadovan ch termínech a kvalitû, byly nûkteré ãásti smlouvy uzavfiené s touto spoleãností vypovûzeny. To si vyïádalo velkou koordinaãní nároãnost v ech ãinností ze strany pracovníkû MERO âr, a.s., zmûny v subdodavatelsk ch vztazích a nûkde i zmûny technologick ch fie ení. Pfii bezproblémovém prûbûhu komplexních zkou ek bude zku ební provoz zahájen ve 3. ãtvrtletí 2000. Projekt Roz ífiení Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves patfií rovnûï ke strategicky v znamn m zámûrûm spoleãnosti. Byl zahájen v souladu se stfiednûdob m plánem rozvoje spoleãnosti v roce 1997 a jeho cílem je roz ífiit kapacitu tankovi tû tak, aby odpovídala normám EU a Mezinárodní energetické komise pro skladování nouzov ch strategick ch zásob ropy. Smlouva na projekt pro získání stavebního povolení pro roz ífiení CTR, uzavfiená v roce 1998 s generálním projektantem Naftoprojekt Poprad, byla po rozdûlení tohoto subjektu ukonãena. Na poãátku roku 1999 se proto pozornost v pfiípravû stavby soustfiedila na v bûr nového generálního projektanta. Stala se jím firma ABB Lummus Global Brno, která navázala na svého pfiedchûdce pracemi na projektu pro získání stavebního povolení. Územní fiízení bylo ukonãeno v dubnu 1999 vydáním územního rozhodnutí pro umístûní stavby pro 8 nádrïí po 100 tisících m 3 ropy. Stavební fiízení bylo zahájeno v ãervenci téhoï roku. Pro stavební fiízení byl projekt ve snaze zefektivnit v stavbu a sníïit investiãní náklady zpracován ve variantû pro est nádrïí o jednotlivém objemu 125 000 m 3 ropy. V dûsledku zmûny koncepce v stavby tankovi tû bylo souãasnû se stavebním fiízením zahájeno zmûnové fiízení pro územní rozhodnutí. V závûru roku 1999 bylo ukonãeno vefiejnoprávní projednání stavby a vydání stavebního povolení se oãekává do konce ãervna 2000. Tím bude MERO âr, a.s., pfiipravena k zahájení vlastní v stavby. V rámci drobn ch staveb se v prvním pololetí 1999 na CTR Nelahozeves realizovala investiãní akce, jejímï cílem bylo sníïit nevyãerpatelné mnoïství ropy z jednotliv ch nádrïí na minimum. Nov systém odkalení pátefiních rozvodû ropy umoïàuje zrychlené vyprázdnûní rozvodû a následné zpûtné pfieãerpání takto vyprázdnûné ropy do nûkteré z nádrïí. V pfiípadû mimofiádné situace ãi havárie lze vyprazdàovat pfiíslu ná potrubí podstatnû rychleji neï dosud, a tím minimalizovat rozsah eventuálních kod. 10 V R O â N Í Z P R Á V A 1 9 9 9
EKONOMIKA Ekonomické v sledky akciové spoleãnosti jsou determinovány makroekonomick m prostfiedím, ve kterém se pohybuje. Pokraãující recese ekonomiky a její oãekávané oïivení ovlivàovaly v roce 1999 jak spotfiebu podnikové sféry, tak i domácností. Náznaky oïivení zaznamenané ke konci roku se promítly i do mírného zv ení spotfieby pohonn ch hmot (nárûst o 3,4% oproti roku 1998). Dalo by se oãekávat, Ïe tento nárûst pozitivnû ovlivní i objem pfiepravované ropy do rafinerií na území na eho státu. Pfieprava ropy pfiitom hraje v ekonomice MERO âr, a.s., rozhodující roli a na celkov ch trïbách se podílí 81,67%. Av ak trvající pokles podílu tuzemsk ch rafinerií na celkové spotfiebû pohonn ch hmot v âeské republice z 57% v roce 1998 na 50,4 % v roce 1999 (pfiitom podíl dovozu automobilov ch benzínû jiï pfiesáhl 53 % jejich celkové spotfieby) zpûsobil dal í sníïení objemu pfiepravené ropy na historické minimum od vzniku spoleãnosti MERO âr, a.s., tj. od roku 1994. Poprvé tak musel b t uplatnûn vûãi odbûrateli âeská rafinérská, a.s., reïim take or pay. Pfiesto trïby z pfiepravy ropy meziroãnû poklesly o 115,89 mil. Kã a oproti roku 1996 dokonce o 240 mil. Kã. Pfieprava ropovody MERO âr, a.s., 1996-1999 (údaje v tunách) 6 008 761 7 064 770 6 888 496 7 518 571 1996 1997 1998 1999 Proto spoleãnost hledala dal í cesty k posílení ostatních sloïek v nosû, pfiiãemï nejv raznûji se jí podafiilo zv it trïby z telekomunikaãních sluïeb - index 3,88. Mírného nárûstu trïeb bylo dosaïeno i u poplatkû za skladování strategick ch nouzov ch zásob ropy pro Správu státních hmotn ch rezerv na Centrálním tankovi ti ropy Nelahozeves. V znamn m zdrojem v nosû byly i finanãní operace s depozity. MERO âr, a.s., totiï ve keré financování projektû pokr vá pfieváïnû z vlastních zdrojû, které jsou postupnû akumulovány a do zahájení strategick ch investiãních akcí takto doãasnû zhodnocovány. V e finanãních v nosû v ak poklesla cca na polovinu úrovnû pfiede lého roku. M E R O â R, a. s. 11
Procentní podíl jednotliv ch v nosû na celkov ch v nosech v roce 1999 ostatní provozní v nosy 2,74% finanãní v nosy 3,53% trïby za telekomunikaãní sluïby 5,81% trïby z pfiepravy ropy 59,56% trïby ze skladování ropy 7,55% zúãtování rezerv 10,08 % v nosy z finanãních operací 10,72% Pfiíãinou sníïení finanãních v nosû jsou jednak niï í úrokové sazby (souvisí s v í dosahované inflace v âr), jednak vyfie ení dlouhodobého závazku vûãi Unipetrol, a.s. Tento závazek se vztahuje je tû k období v stavby ropovodu IKL, kdy ãást zdrojû v celkové v i 1,3471 mld. Kã poskytly dcefiiné spoleãnosti Unipetrol, a.s. Závazek byl fie en od roku 1996 a uzavfien aï v roce 1999, kdy byla splacena celá jistina a ãást pfiíslu enství - 170 mil. Kã z celkového pfiíslu enství ve v i 251 mil. Kã (na zb vající ãást byla vytvofiena rezerva). Vyfie ení závazku znamenalo pro spoleãnost nejen dramatické sníïení disponibilních finanãních prostfiedkû a tím i pokles finanãních v nosû, ale i jednorázové zatíïení nákladû o 251 mil. Kã. Zásadním zpûsobem tak byl negativnû ovlivnûn hospodáfisk v sledek a pouze s maximálním úsilím se podafiilo udrïet spoleãnost v ãern ch ãíslech. Dal ím v znamn m faktorem, kter ovlivàuje v sledky spoleãnosti, je úroveà kurzu Kã a DEM. V stavba nûmecké ãásti ropovodu IKL, kterou vlastní a provozuje dcefiiná spoleãnost MERO Pipeline, GmbH, byla totiï financována matefiskou spoleãností pûjãkou v DEM a postupnû je dcefiinou spoleãností splácena. V prûbûhu roku se v kyvy kurzu promítají do kurzov ch ziskû a ztrát, ke konci roku pak v tvorbû, eventuálnû rozpu tûní kurzové rezervy (za pfiedpokladu, Ïe byla v minulém období vytvofiena). V roce 1999 spoleãnost vyuïila moïnosti dané úãetními pfiedpisy a rozpustila rezervu na kurzové ztráty ve v i 134 mil. Kã. K eliminaci moïn ch budoucích negativních kurzov ch dopadû pak vyuïila ochrany formou opãní strategie nákupu euro put Kã call a prodeje euro call a Kã put. V souladu s plánem oprav byla rozpu tûna rezerva na opravy související s dlouhodobûj í údrïbou ropovodu DruÏba. Oblast ostatních provozních v nosû ovlivnil odprodej hasicí techniky v souladu s uzavfien mi obchodními smlouvami a celkovou koncepcí havarijního a poïárního zabezpeãení spoleãnosti. Velká pozornost byla jako v pfiedchozích letech vûnována nákladûm. Jejich bliï í skladbu znázoràují následující grafy. 12 V R O â N Í Z P R Á V A 1 9 9 9
Procentní podíl jednotliv ch nákladû na celkov ch nákladech v roce 1999 Procentní podíl jednotliv ch nákladû na celkov ch fixních nákladech v roce 1999 odpisy 16,33% fixní náklady bez odpisû 14,03% ostatní provozní náklady 7,09% spotfieba materiálu a energie 1,89% finanãní náklady 10,75% osobní náklady 10,32% náklady na pfiepravu a skladování 33,78% náklady na telekomunikace 3,89% tvorba rezerv 5,33% splátka úrokû Unipetrol, a.s. 9,00% náklady na finanãní operace 6,89% sluïby 10,49% opravy a údrïba 16,42% odpisy 53,79% Variabilní náklady mají pfiímou vazbu na pfiepravu, resp. skladování ropy, a jejich v e koresponduje s pfiepravními, resp. skladovacími diagramy. Fixní náklady tvofií z velké ãásti odpisy, jejichï úroveà závisí na investiãní ãinnosti a odpisové politice spoleãnosti. Vykazují trval rûst, kter lze v ak jen minimálnû ovlivnit. Ve snaze zabránit rûstu celkov ch nákladû bez omezení údrïby, nezbytné k zaji tûní bezporuchového provozu ropovodû, byl vyvinut znaãn tlak na korekci ostatních nákladov ch sloïek. Na v echny zakázky nad urãitou v i byla vypsána v bûrová fiízení s cílem dosáhnout maxima v pomûru cena/v sledn efekt. Nová filozofie byla pfiijata pfii poji tûní majetku spoleãnosti, kdy pfii vy ím pojistném krytí do lo k v raznému sníïení platby pojistného. Nejv znamnûj ím krokem v ak byla restrukturalizace dluhové sluïby z emise dluhopisû, pfii níï do lo k v mûnû úrokov ch (kuponov ch) plateb do doby splatnosti dluhopisû z fixní sazby na sazbu plovoucí. Touto transakcí se jednorázovû sníïily náklady v fiádu nûkolika desítek milionû a souãasnû bude moïné vyuïívat v hody niï ích plovoucích sazeb i v následujících obdobích. Rok 1999 lze z hlediska hospodafiení spoleãnosti povaïovat za zlomov rok, neboè vyfie ením dlouhodobého závazku vûãi Unipetrol, a.s., vãetnû v ech negativních ekonomick ch dopadû z nûj plynoucích, si spoleãnost vytvofiila velice dobré podmínky pro rûst hospodáfiského v sledku v nejbliï ích letech tak, jak jí bylo uloïeno jedin m akcionáfiem, FNM âr, v srpnu 1999. Souãasnû bude schopna kr t finanãnû velmi nároãné strategické investice, které jsou nejen budoucností spoleãnosti, ale podmiàují i vstup na í republiky do struktur EU. M E R O â R, a. s. 13
TELEKOMUNIKACE Úsek telekomunikaãních sluïeb vznikl v akciové spoleãnosti v roce 1997 na základû rozhodnutí jediného akcionáfie o komerãním vyuïití volné pfienosové kapacity optick ch vláken kabelu poloïeného podél ropovodu IKL. V stavba infrastruktury byla zahájena v roce 1997. Na optick kabel soubûïn s ropovodem IKL byl instalován telekomunikaãní pfienosov systém SDH 16 s rychlostí 2,5 Gbit/s s terminály na Centrálním tankovi ti ropy Nelahozeves a ve Vohburgu an der Donau. Pro koneãné pfiipojení zákazníkû byla vystavûna nejprve rádioreleová trasa mezi CTR Nelahozeves a Prahou, která byla nahrazena v druhé polovinû roku 1998 pfiím m napojením po optickém kabelu. První komerãní zákazník byl na vybudovanou telekomunikaãní trasu pfiipojen v posledním ãtvrtletí 1997. V roce 1998 a 1999 se pozornost soustfiedila na zprovoznûní, zaji tûní a zkvalitàování funkãnosti instalovaného zafiízení po celé trase, vãetnû zaji tûní v ech technick ch parametrû a norem pro pfienos dat platn ch jak na území âr, tak i na území ostatních evropsk ch zemí, zejména ãlensk ch státû EU. Velká pozornost byla rovnûï vûnována dohledovému a servisnímu zázemí nezbytnému pro kvalitní poskytování pfienosov ch kapacit a s tím spojen ch sluïeb. Vzniklo "Help centrum" a byla zaji tûna 24hodinová dohledová sluïba, k jejímuï zkvalitnûní pfiispûlo nové programové fiídicí vybavení pfienosového systému. Byly úspû nû navázány obchodní styky s vût inou dûleïit ch subjektû na telekomunikaãním trhu jak v âeské republice, tak i v zahraniãí. V âr do lo k pfiipojení na firmy Cesnet, Dattel, Pragonet, v zahraniãí bylo zaji tûno propojení s velk mi poskytovateli telekomunikaãních sluïeb, jako napfiíklad s firmou Viag Interkom A. G. a Deutsche Telecom A. G. Spolupráce s tûmito poskytovateli ze SRN umoïnila vytvofiit v na í dcefiiné spoleãnosti MERO Pipeline, GmbH, ve Vohburgu telekomunikaãní uzel, kde jsme schopni díky pfiímému propojení pfies tyto dva nûmecké partnery zajistit pro zákazníky napojení prakticky kteréhokoliv místa na svûtû. V emi tûmito kroky byla zcela zkompletována optická cesta z Vohburgu an der Donau pfies Kralupy nad Vltavou aï do Prahy a hlavní mûsto âr tak bylo spojeno s nûmeck m vnitrozemím. V rámci Komplexní modernizace ropovodu DruÏba byl poloïen optick kabel i podél tohoto pfiepravního systému. To umoïní dal í roz ífiení telekomunikaãních sluïeb. TrÏby za telekomunikaãní sluïby v roce 1999 dosáhly 110 milionû Kã, coï pfiedstavuje cca 6% z celkov ch v nosû spoleãnosti. 14 V R O â N Í Z P R Á V A 1 9 9 9
PERSONÁLNÍ A SOCIÁLNÍ POLITIKA Dnes, kdy podniky mají víceménû podobn pfiístup k informacím a technologiím, se stávají rozhodujícím faktorem rozvoje a úspûchu firmy pfiedev ím lidé, jejich aktivita, sounáleïitost s podnikem, odpovûdnost vûãi zákazníkovi, vlastníkovi i pracovnímu kolektivu. Proto se snaïíme vytvofiit v em zamûstnancûm spoleãnosti dobré podmínky pro jejich profesní rozvoj a nabídnout jim dlouhodobou perspektivu. To podporuje systém personálního fiízení, kter je ve spoleãnosti uplatàován od roku 1998 a pfiedstavuje komplexní program hodnocení, stimulace, vzdûlávání a péãe o zamûstnance. Poãet zamûstnancû a jejich profesní struktura se vyvíjejí v souladu s rozvojem a potfiebami akciové spoleãnosti. PrÛmûrn stav zamûstnancû v roce 1999 ãinil stejnû jako v roce pfiedchozím 131 osob. V roce 1999 byla zahájena v souladu s postupující modernizací ropovodu DruÏba optimalizace organizaãní struktury spoleãnosti. Vzhledem k instalaci moderních technologick ch zafiízení dochází v roce 1999 a 2000 k postupnému sniïování stavu zamûstnancû na pfiedávacích stanicích ropovodu DruÏba v Kralupech, Pardubicích a Litvínovû. âásti uvolàovan ch zamûstnancû, pfieváïnû Ïen, nabídla spoleãnost uplatnûní na jin ch pracovi tích spoleãnosti. Kvalifikaãní struktura 1999 1998 1997 PrÛmûrn poãet zamûstnancû 131 131 136 V vzdûlání 20,0% 20,0% 21,9% Stfiední vzdûlání s maturitou 35,4% 35,4% 34,3% (ÚSV, ÚSO, v uãní obor s maturitou) Vyuãení (tfiílet obor) 40,0% 40,0% 38,7% Základní vzdûlání 4,6% 4,6% 5,1% Na rûzné formy vzdûlávání a zvy ování kvalifikace zamûstnancû vynaloïila za rok 1999 spoleãnost 2 300 tisíc korun. akciová Nedílnou souãástí péãe o zamûstnance je sociální program, kter je zakotven v kolektivní smlouvû. Spoleãnost poskytuje jiï tradiãnû zamûstnancûm urãité v hody nad rámec zákonného nároku. Dlouhodobû je to napfiíklad prodlouïení dovolené o jeden t den, pfiíspûvek na penzijní pfiipoji tûní a dopravu, poskytování nápojû, pfiíspûvek na stravování. DÛleÏitá je i finanãní pomoc v pfiípadû závaïn ch událostí v osobním Ïivotû zamûstnancû. M E R O â R, a. s. 15
OCHRANA ÎIVOTNÍHO PROST EDÍ MERO âr, a.s., vûnuje ochranû Ïivotního prostfiedí, zejména prevenci jeho zneãi Èování, maximální pozornost. SnaÏí se integrovat kritéria a prvky ochrany Ïivotního prostfiedí do v ech úrovní fiízení spoleãnosti a plnû si uvûdomuje svou zodpovûdnost za pfiípadné kody, které by mohly vzniknout na Ïivotním prostfiedí, majetku nebo zdraví lidí v dûsledku ãinnosti spoleãnosti. DodrÏování zákonû na ochranu Ïivotního prostfiedí bereme jako samozfiejm a minimální standard a snaïíme se ke své ãinnosti vyuïívat nejmodernûj í postupy a technologie etrné k Ïivotnímu prostfiedí. Pro zdûraznûní kladného pfiístupu k Ïivotnímu prostfiedí rozhodlo vedení akciové spoleãnosti do konce roku 2000 zavést a trvale udrïovat systém environmentálního managementu (EMS) podle mezinárodní normy ISO 14 001. StûÏejním environmentálním cílem v roce 1999 byla modernizace ropovodu DruÏba. V rámci této investiãní akce do lo k fiadû úprav, které v raznû zv ily bezpeãnost provozu a tím i ochranu Ïivotního prostfiedí. Jedná se napfiíklad o instalaci zafiízení pro zji Èování únikû na trase ropovodu, realizaci preventivních oprav potrubí, doplàování prvkû protikorozní ochrany, modernizaci armaturních stanic a ekologické úpravy na pfieãerpávacích stanicích. V roce 1999 probûhly také na jednotliv ch pracovi tích MERO âr, a.s., interní environmentální audity, jejichï cílem je kontrolovat funkãnost a efektivitu zavádûného systému environmentálního managementu. Jejich pfiínos spoãívá v moïnosti upozornit na neshody a problémy jiï ve fázi implementace systému. Auditofii pak podávají návrhy na nápravná opatfiení, vedoucí ke zlep ení systému fiízení ve vztahu k Ïivotnímu prostfiedí. V rámci implementace EMS se MERO âr, a.s., zamûfiuje i na prûbûïné vzdûlávání v ech zamûstnancû a snaïí se motivovat je i své obchodní partnery k tomu, aby zásady environmentální politiky pfiijali za své a pfii své kaïdodenní ãinnosti dbali na ochranu Ïivotního prostfiedí. Zamûstnance i ir í vefiejnost informujeme o vlivu ãinnosti spoleãnosti na Ïivotní prostfiedí a v pfiípadû vzniku neoãekávan ch událostí klademe dûraz na poskytování vãasn ch a pravdiv ch informací. 16 V R O â N Í Z P R Á V A 1 9 9 9
HAVARIJNÍ A POÎÁRNÍ ZABEZPEâENÍ, BEZPEâNOST A OCHRANA ZDRAVÍ P I PRÁCI Vzhledem k charakteru ãinnosti klade akciová spoleãnost na havarijní zabezpeãení, poïární ochranu ve ker ch objektû, bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci znaãn dûraz. Potenciální nebezpeãí havárií totiï pfiedstavuje riziko nejen pro zamûstnance spoleãnosti, ale i pro okolní obyvatelstvo. Pro v echny subsystémy provozû liniov ch ãástí ropovodû IKL, DruÏba a Centrálního tankovi tû ropy Nelahozeves má spoleãnost zpracovány vodohospodáfiské havarijní plány a dokumentaci o zdolávání poïárû. Ty jsou aktualizovány nejen v souladu s legislativou, ale i poïadavky normy ISO 14 001. Havarijní zabezpeãení ropovodu DruÏba i IKL je zaji tûno smluvnû. V rámci havarijní prevence vybavilo MERO âr, a.s., na základû smlouvy o zapûjãení techniky a poskytování sluïeb jednotky hasiãsk ch záchrann ch sborû ãtyfi okresû na liniové ãásti ropovodu IKL technikou a vûcn mi prostfiedky pro likvidaci pfiípadn ch ropn ch havárií. I kdyï MERO âr, a.s., tuto techniku dosud nemusela pouïít, potvrdila se její úãinnost v rámci pomoci jin m organizacím. V havarijním zabezpeãení ropovodu DruÏba se od roku 1998 postupnû realizuje nová koncepce, která zajistí jeho vy í úroveà. Represní ãinnost a havarijní zabezpeãení tzv. prvního sledu pfii likvidaci mimofiádn ch událostí budou zaji Èovat jednotky hasiãsk ch záchrann ch sborû pfiíslu n ch spádov ch okresû, kter ch je osmnáct. S jednotliv mi HZS spádov ch okresû byly uzavfieny smlouvy a bylo zahájeno vybavování jednotek vûcn mi prostfiedky pro likvidaci mimofiádn ch událostí. ProtoÏe fie ení pfiípadn ch mimofiádn ch událostí na liniové ãásti ropovodû a CTR Nelahozeves vyïaduje koordinaci fiady sloïek integrovaného záchranného systému, provádíme pravidelnû modulární provûfiování havarijního informaãního systému a moïn ch druhû havárií. Tato cviãení umoïàují ve spolupráci s hasiãsk mi záchrann mi sbory jednotliv ch okresû vytváfiet stále dokonalej í systém podporující prevenci a pfiípadnou likvidaci havárií. K v raznému zv ení poïární bezpeãnosti na CTR Nelahozeves pfiispûla intenzifikace a modernizace stabilního hasicího zafiízení provedená v roce 1998. Modernizovan systém umoïàuje dodávku hasební látky na nejvzdálenûj í ropnou nádrï nejpozdûji do tfií minut a patfií v souãasné dobû v Evropû ke piãce. Spoleãnost trvale dbá na bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci. DodrÏování pfiíslu n ch norem a nafiízení pravidelnû kontrolují povûfiení pracovníci spoleãnosti spolu se zástupci podnikové rady, pfiípadnû i zástupci BOZP Oborového svazu chemie âr. V rámci zv ení bezpeãnosti práce byla v prûbûhu druhého pololetí zahájena prûbûïná v mûna osobních ochrann ch pracovních pomûcek v provedení se sníïenou hofilavostí a permanentní antistatickou úpravou. V echna opatfiení pfiispívají znaãnou mûrou k tomu, Ïe v MERO âr, a.s., je tradiãnû velmi nízká úrazovost. V roce 1999 nebyl zaregistrován Ïádn pracovní úraz. M E R O â R, a. s. 17
INFORMAâNÍ SYSTÉMY V souãasné dobû pokr vají informaãní technologie kromû bûïného kanceláfiského systému, vãetnû elektronické po ty, oblast fiízení spoleãnosti, technologické systémy umoïàující fiízení ropovodû a CTR Nelahozeves, bezpeãnostní systém ropovodu, poïární zabezpeãení CTR a geografick mapov a informaãní systém. Souãástí informaãních systémû jsou i komunikaãní datové sítû, které propojují v echna pracovi tû spoleãnosti, vãetnû dislokovan ch, a dcefiiné spoleãnosti MERO Pipeline, GmbH. Nov informaãní systém fiízení spoleãnosti byl implementován v roce 1998. Jeho jednotlivé moduly pokr vají v echny oblasti ãinnosti a.s. a v souladu s nov mi poïadavky se dále roz ifiují tak, aby bylo moïné získávat stále rychlej í a kvalitnûj í informace. Ty jsou vyuïívány k efektivnûj ímu fiízení spoleãnosti. Akciová spoleãnost se s dostateãn m pfiedstihem zab vala problematikou spojenou s pfiechodem informaãních technologií do roku 2000. Byl sestaven t m odborníkû z jednotliv ch oblastí informaãních technologií a v echny systémy byly bûhem roku 1999 funkãnû provûfieny ve spolupráci s dodavatelsk mi firmami. Ty, jejichï koncepce neodpovídala souãasn m poïadavkûm, byly nahrazeny kompatibilními systémy, a tak na pfielomu roku a.s. nemusela fie it Ïádné problémy. Vzhledem k rychlému rozvoji informaãních technologií poãítá MERO âr, a.s., i v následujících letech s dal ím roz ifiováním a zkvalitàováním v ech informaãních systémû. VZTAHY S VE EJNOSTÍ MERO âr, a.s., usiluje o to, aby dosáhla co nejvy í míry souladu firemních a celospoleãensk ch zájmû a byla pro irokou vefiejnost dûvûryhodn m a spolehliv m partnerem. Proto se mj. trvale zapojujeme v souladu s dlouhodob m plánem Public relations do podpory rûzn ch oblastí vefiejného Ïivota. Na e pomoc se soustfieìuje pfiedev ím na kolství, zdravotnictví a humanitární projekty. Dlouhodobû spolupracujeme s âesk m v borem pro UNICEF, od nûhoï na e spoleãnost obdrïela certifikát za v znamnou pomoc ve prospûch dûtí. Dal ími partnery jsou Fond ohroïen ch dûtí, Spoleãnost pro ranou péãi, poskytující podporu dûtem se zrakov m a kombinovan m postiïením, Dûtská psychiatrická léãebna ve Velké Bíte i, Praktická a zvlá tní kola v Jesenici u Rakovníka, Dûtsk domov se speciálními kolami v Îatci. Finanãní a vûcné dary jsme poskytli také kolám, pfieváïnû z kralupského regionu. V rámci podpory zdravotnictví spolupracujeme s Institutem klinické a experimentální medicíny v Praze. 18 V R O â N Í Z P R Á V A 1 9 9 9
DCE INÁ SPOLEâNOST MERO PIPELINE, GmbH âinnost dcefiiné spoleãnosti MERO Pipeline, GmbH, se v roce 1999, tak jako v pfiedchozích letech, soustfiedila na zaji tûní bezpeãné, spolehlivé a k Ïivotnímu prostfiedí etrné pfiepravy ropy. Závûrem roku 1999 byla do âeské republiky pfiepravena ropovodem IKL pûtimilióntá tuna ropy. Z plánovaného mnoïství pfiepravy na rok 1999 ve v i cca 1,5 mil. tun ropy bylo ale pfiepraveno jen 1,3 mil. tun. Celkem bylo za ãtyfii roky provozu ropovodem IKL pfiepraveno cca 19% z celkové spotfieby ropy âeské republiky. VyuÏití kapacity ropovodu tak ãiní pouh ch 13%. Z vydan ch provozních povolení pro tankovi tû a vlastní ropovod zb valo splnit nûkterá opatfiení, která byla vázána na dodávky s dlouhou dodací lhûtou nebo na dlouhodobá pozorování a mûfiení. Byla to napfiíklad dodávka mobilního ãerpadla ropy, sledování svahu, kde v minulosti do lo k sesuvu pûdy, ãi dokonãení v voje a pfievzetí ultrazvukov ch jeïkû pro zji Èování tûsnosti ropovodu. Zku enosti z provozu spolu s v sledky rûzn ch mûfiení vedly k tomu, Ïe bylo nezbytné vydat revizi provozního povolení. Ta byla vydána 30. 11. 1999, na den pfiesnû po pûti letech platnosti pûvodního povolení. Vzhledem k tomu, Ïe rok 1999 byl velmi bohat na sráïky, do lo k reklamacím funkãnosti drenáïí na nûkter ch zemûdûlsk ch plochách. V echny závady byly v prûbûhu roku odstranûny a pozemky byly rekultivovány. V oblasti telekomunikaãních sluïeb do lo v roce 1999 k roz ífiení o dal í spojení a pfienosy. Hospodáfiské v sledky roku 1999 nelze oznaãit za zcela pfiíznivé. Byly sice dodrïeny nákladové rozpoãty - provozní náklady byly ãerpány na 98%, investiãní náklady na 89%, ale vzhledem k redukovan m poïadavkûm odbûratelû - rafinerií, nebylo pfiepraveno smluvnû dohodnuté mnoïství ropy. Spoleãnost tedy nedosáhla plánovan ch trïeb a zisku a rok 1999 byl uzavfien se ztrátou ve v i 1,5 mil. DEM. Kumulovaná ztráta tak dosáhla 13,9 mil. DEM. Základní kapitál spoleãnosti ãiní 1,1 mil. DEM. Pfieprava ropy a financování probíhá mezi matefiskou firmou MERO âr, a.s., a dcefiinou spoleãností MERO Pipeline, GmbH, podle uzavfien ch smluv. Ty respektují smlouvu se spoleãností TAL, která je provozovatelem ropovodu vedoucího z italského Terstu, na nûjï ropovod IKL navazuje. Poprvé v historii této spolupráce nebylo pfiepraveno minimální smluvní mnoïství ropy. Hospodafiení MERO Pipeline, GmbH, za rok 1999 bylo uzavfieno na valné hromadû, která se konala 6. 3. 2000 v Kralupech nad Vltavou. Hlavním úkolem pro rok 2000 bude dosáhnout kladného hospodáfiského v sledku dcefiiné spoleãnosti. M E R O â R, a. s. 19
ZPRÁVA DOZORâÍ RADY MERO âr, a.s. Dozorãí rada MERO âr, a.s., vykonávala své úkoly v souladu s právními pfiedpisy a stanovami akciové spoleãnosti, dohlíïela na ãinnost spoleãnosti a pfiedávala pfiedstavenstvu své podnûty. Pfiedstavenstvo MERO âr, a.s., jí poskytovalo v echny potfiebné podklady a informace. Dozorãí rada MERO âr, a.s., na svém zasedání dne 18.4. 2000 pfiezkoumala pfiedloïenou roãní úãetní závûrku MERO âr, a.s., za rok 1999, seznámila se se zprávou auditora, spoleãnosti Arthur Andersen âeská republika, k.s., o ovûfiení roãní úãetní závûrky, návrhem pfiedstavenstva na rozdûlení zisku za rok 1999 a roãní zprávou pfiedstavenstva o podnikatelské ãinnosti spoleãnosti v roce 1999 a stavu jejího majetku. Souãasnû provedla kontrolu poskytování finanãních prostfiedkû na dary právnick m osobám za rok 1999. Dozorãí rada MERO âr, a.s., konstatuje, Ïe roãní úãetní závûrka byla provedena pfiedepsan m zpûsobem, rozdûlení zisku a podnikatelská ãinnost spoleãnosti jsou v souladu s platn mi právními pfiedpisy, stanovami a strategick mi zámûry spoleãnosti. V hospodafiení spoleãnosti nebyly zji tûny Ïádné nedostatky. Akciová spoleãnost neposkytla v roce 1999 finanãní ani vûcné dary politick m stranám a hnutím. Dozorãí rada MERO âr, a.s., doporuãuje jedinému akcionáfii v pûsobnosti valné hromady schválit úãetní závûrku spoleãnosti a návrh pfiedstavenstva na rozdûlení zisku za rok 1999. Mgr. Lubo Vanûk pfiedseda dozorãí rady Na základû rozhodnutí jediného akcionáfie v pûsobnosti valné hromady ze dne 28. 5. 1999 a 11. 2. 2000 do lo ve sloïení dozorãí rady ke zmûnám, které jsou uvedeny v Pfiíloze tvofiící souãást úãetní závûrky k 31. prosinci 1999 (viz. str. 26 a 36). 20 V R O â N Í Z P R Á V A 1 9 9 9
V ROK AUDITORA JEDINÉMUAKCIONÁ I AKCIOVÉ SPOLEâNOSTI MERO âr: Ovûfiili jsme úãetní závûrku akciové spoleãnosti MERO âr k 31. prosinci 1999 v souladu se zákonem ânr ã. 524/1992 Sb., o auditorech a Komofie auditorû âeské republiky, a auditorsk mi smûrnicemi vydan mi Komorou auditorû. Ná audit zahrnoval ovûfiení informací prokazujících údaje úãetní závûrky a úãetních postupû a odhadû pouïit ch vedením pfii jejím sestavení. Na e auditorské postupy byly provedeny v bûrov m zpûsobem s ohledem na v znamnost vykazovan ch skuteãností. Vedení spoleãnosti je odpovûdné za sestavení úãetní závûrky a za vedení úãetnictví tak, aby bylo úplné, prûkazné a správné. Na í odpovûdností je vyjádfiit názor na úãetní závûrku jako celek na základû ovûfiení provedeného v souladu s tímto zákonem a auditorsk mi smûrnicemi. Pfii ovûfiování úãetní závûrky jsme nezjistili Ïádné skuteãnosti, které by naznaãovaly, Ïe úãetní záznamy, na základû kter ch byla úãetní závûrka sestavena, nebyly úplné, prûkazné a správné ve v ech v znamn ch souvislostech. Podle na eho názoru úãetní závûrka ve v ech v znamn ch souvislostech vûrnû zobrazuje majetek, závazky, vlastní jmûní a finanãní situaci spoleãnosti MERO âr, a.s., k 31. prosinci 1999 a v sledky jejího hospodafiení za rok 1999, v souladu se zákonem ã. 563/1991 Sb., o úãetnictví, a pfiíslu n mi pfiedpisy. Spoleãnost je matefiskou spoleãností skupiny, av ak podle ãesk ch úãetních pfiedpisû není povinna vypracovat konsolidovanou úãetní závûrku. V odstavci 4c) Pfiílohy k úãetní závûrce je popsán vliv pfiípadné konsolidace a v odstavci 19 jsou rozepsány vzájemné obraty, pohledávky a závazky matefiské a dcefiiné spoleãnosti za rok 1999 a 1998. V roãní zpráva za rok 1999 obsahuje údaje o dûleïit ch skuteãnostech, které se vztahují k úãetní závûrce spoleãnosti, a v klad o uplynulém a pfiedpokládaném v voji hospodafiení a o finanãní situaci spoleãnosti. Úãetní informace obsaïené ve v roãní zprávû jsme sesouhlasili s informacemi uveden mi v úãetní závûrce za rok 1999. Jiné neï úãetní informace získané z úãetní závûrky a úãetních knih spoleãnosti jsme v ak neovûfiovali. Arthur Andersen âeská republika, k.s. licence ã. 334 Petr âermák dekret ã. 33 25. února 2000 Praha, âeská republika M E R O â R, a. s. 21
ZKRÁCENÁ ROZVAHA MERO âr, a.s. (v tis. Kã) k 31.12.1997 k 31.12.1998 k 31.12.1999 Korekce k 31.12.1999 Brutto Netto Aktiva celkem 13 997 217 13 901 030 14 190 834-1 624 377 12 566 457 Stálá aktiva 11 887 074 11 207 107 13 017 354-1 618 801 11 398 553 Nehmotn investiãní majetek 2 276 6 291 11 480-5 861 5 619 Hmotn investiãní majetek 5 926 888 5 820 125 7 746 004-1 612 940 6 133 064 Finanãní investice 5 957 910 5 380 691 5 259 870 0 5 259 870 ObûÏná aktiva 2 103 355 2 541 789 1 170 346-5 576 1 164 770 Zásoby 424 502 418 279 451 309-1 853 449 456 Dlouhodobé pohledávky 399 475 248 803 206 219-25 206 194 Krátkodobé pohledávky 259 113 207 643 211 453-3 698 207 755 Finanãní majetek 1 020 265 1 667 064 301 365 0 301 365 - peníze 440 343 490 0 490 - úãty v bankách 1 019 825 58 919 210 875 0 210 875 - krátkodob finanãní majetek 0 1 607 802 90 000 0 90 000 Ostatní aktiva 6 788 152 134 3 134 0 3 134 âasové rozli ení 5 928 145 498 2 852 0 2 852 Dohadné úãty aktivní 860 6 636 282 0 282 Pasiva celkem 13 997 217 13 901 030 12 566 457 Vlastní jmûní 9 958 342 10 003 042 10 008 424 Základní jmûní 8 430 921 8 430 921 8 430 921 Kapitálové fondy 408 168 408 168 408 168 Fondy ze zisku 110 303 131 234 133 713 Hospodáfisk v sledek minul ch let 705 633 985 450 1 025 220 Hospodáfisk v sledek bûïného úãetního období 303 317 47 269 10 402 Cizí zdroje 3 545 920 3 748 525 2 408 700 Rezervy 19 184 173 151 81 553 Dlouhodobé závazky 3 347 100 3 347 100 2 000 000 Krátkodobé závazky 179 636 228 274 327 147 Bankovní úvûry v pomoci 0 0 0 - bankovní úvûry dlouhodobé 0 0 0 - bûïné bankovní úvûry 0 0 0 Ostatní pasiva 492 955 149 463 149 333 âasové rozli ení 492 679 149 197 149 030 Dohadné úãty pasivní 276 266 303 22 V R O â N Í Z P R Á V A 1 9 9 9
POZNÁMKY K ROZVAZE Hmotn investiãní majetek 6133,1 mil. Kã Dlouhodobé pohledávky 206,2 mil. Kã Tato poloïka vzrostla oproti stavu k 1.1.1999 o 313 mil. Kã. V roce 1999 byly dokonãeny plánované investiãní akce, jejichï uvedení do uïívání mûlo vliv na tento nárûst. Tato poloïka klesla oproti stavu k 1.1.1999 o 42,6 mil. Kã. Tyto pohledávky pfiedstavují pfiedev ím poskytnuté zálohy a dále pak kurzové rozdíly vypl vající z takto poskytnut ch záloh. Nehmotn investiãní majetek 5,7 mil. Kã Finanãní majetek 301,4 mil. Kã Tato poloïka poklesla oproti stavu k 1.1.1999 o 0,6 mil. Kã, protoïe v roce 1999 nebyl pofiízen Ïádn nehmotn investiãní majetek. Finanãní investice 5259,9 mil. Kã Tato poloïka klesla oproti stavu k 1.1.1999 o 120,8 mil. Kã v dûsledku splácení pûjãky, která byla poskytnuta MERO Pipeline, GmbH. Zmûna v e vkladu u podnikû s rozhodujícím vlivem vypl vá z kurzového rozdílu k vkladu v DEM (15 mil. DEM) pfiepoãteného kurzem ânb k 31.12.1999. Tato poloïka poklesla oproti stavu k 1.1.1999 o 1365,7 mil. Kã. Hlavním dûvodem tohoto poklesu je splacení dlouhodobého závazku firmû Unipetrol, a.s., ve v i 1 347 mil. Kã a dále úhrada ãásti úroku z prodlení ve v i 170 mil. Kã. Celková v e majetku (aktiv) MERO âr, a.s., k 31.12.1999 ãinila 12566,5 mil.kã, coï pfiedstavuje pokles oproti stavu k 1.1.1999 o 1 334,5 mil. Kã. Celková v e majetku je kryta z 80,83% vlastním jmûním. Cizí zdroje kryjí 19,17% majetku. Tyto cizí zdroje pfiedstavují hlavnû 15leté obligace vydané 15.4.1996 v objemu 2 mld. Kã. Zásoby 449,5 mil. Kã Tato poloïka vzrostla oproti stavu k 1.1.1999 o 31,2 mil. Kã z dûvodu pofiízení zásob, které byly na konci roku pfiijaty na sklad. Krátkodobé pohledávky 207,8 mil. Kã Tato poloïka vzrostla oproti stavu k 1.1.1999 o 0,2 mil. Kã. Jedná se o pohledávky z obchodního styku do lhûty splatnosti za tuzemsk mi odbûrateli, pro které pfiepravujeme a skladujeme ropu, a dále za tuzemsk mi i zahraniãními odbûrateli, kter m jsou poskytovány telekomunikaãní sluïby. M E R O â R, a. s. 23