VÍTÁM VÁS NA PŘEDNÁŠCE Z PŘEDMĚTU TCT
opakování
Jeden směr křížem Cros - cros náhodně náhodně náhodně NT ze staplových vláken vlákna pojená pod tryskou Suchá technologie Mokrá technologie vlákna Metody zpevnění Mechanická Termická Chemická Metody zpevnění Chemická
Mechanismus chemického pojení Fyzikální vlastnosti pojených netkaných textilií (např. pevnost) jsou dány základními vlákny, typem polymeru, přidanými aditivy a interakcemi. Pevnost je určena prostorovým rozmístěním pojiva a objemovými vlastnostmi textilie. Výsledná pevnost je funkcí jednotlivých vláken, pojících míst a pojiva. Je nutné aby nanesené pojivo co nejlépe přilnulo na povrch textilie a poté vytvořilo pojící místa.
Smáčení Pojivé disperze je potřeba nanést na vlákna. Platí pravidlo, že povrch vláken musí mít vyšší povrchovou energii než disperze pojiva. Použití silikonových postřiků je možné k odpuzování vody a vede k zvýšení finální jemnosti NT. NT mají velikou pórovitost a proto se pojivo ve formě disperze může pohybovat díky kapilárním silám uvnitř textilie. Zde se mohou uplaťnovat následující zákonitosti.
Kohezní vlastnosti pojiva Koheze = soudržnost Během odpařování vody se vlivem kapilárních sil přibližují a tvoří se film následně prášek. Vytvoření filmu na povrchu NT je základem dobrého chemického pojení textilních materiálů. Velikost částic v disperzi hraje podstatnou roli menší částice v disperzi tvoří film ochotněji něž velké částice. Adheze může být definovaná jako velikost mezimolekulové síly (povrchové energie) mezi dvěma materiály.
Povrchové energie Polypropylen PP 23mN/m velice těžké pojit proto se používá plazmatická úprava povrchu. Polyetylen PE 42mN/m. Celuloza CeL 55mN/m obsahuje pory Možností zvýšení povrchového napětí je aplikace elektrostatického náboje při mykání. K dobré adhezi na vlákna je také možno využít vyšší viskozity pojiva.
Distribuce pojiva ve hmotě Vysoká hustota vláken dobré pojivo je rozmístěno na vláknech a díky migraci a kapilárním silám v místech křížení vláken. Kde je potřebné. Nemusí se dostat do středu textilie. Nízká hustota vláken pojivo je rozmístěno hlavně na vláknech. Při odpařování vodné fáze klesá možnost migrace do pojících míst. Nedostatečné pojení textilie. Použití postřiku kapičky většinou nespočinou v místě křížení vláken pokud se jedná o textilie z nízkou plošnou hmotností a neprojdou do hloubky u vyšších plošných hmotností.
drylaid lázeň pěna sprey tisk wetlaid lázeň pěna sprey Pojivo má za úkol pojit jednotlivá vlákna a zvýšit mech. pevnost výsledného výrobku. Pórozita NT 50% - 99% u pavučinky, PE 300g/m2 po vpichování 2mm tlouštky.
Nános pojiva lázeň (saturation)
Nános pojiva pěna (foam)
Nános pojiva - sprey 10-30 g/m2
Nános pojiva - tisk
Vlivy na strukturu pojivých míst 1. termodynamické aspekty energie systému 2. kinematické aspekty viskozita, disperze, povrch napětí Výhody disperzí: Vysoká koncentrace a nízká viskozita. Nízká viskozita snadný transport na vlákna Nutnost odstraňovat méně rozpouštědla.
Rozdělení mikro struktury Segmentová pojiva, chce pokrýt co největší povrch vláken, řízené termodynamicky, impregnace, postřik, tisk, rakle Aglomerační prášky, mříž, folie, termoplasty, řízené kineticky čas, teplota, síla přítlaku, viskozita Bodová bikomponentní vlákna, pružnost, pevnost, velké množství bodů.
Rozdělení mikro struktury segmentová aglomerační bodová
Impregnací a postřikem Pojení segmentově
Termoplastickými vlákny a prášky Pojení aglomeračně
Výcesložková vlákna - bikomponentní Pojení bodově
Rozdělení makro struktury Hodnocení nánosu pojiva ve dvou rovinách V ploše rozložení je zajištěno pomocí přítlačných válců po vpichování V objemu objemné textilie mají velký poměr objemu k hmotnosti, obecně platí objem vláken/celk. objemu < 3%
Postřik objemných textilií 50% 25% 12%
Typy postřiků a průměry kapek
Výroba pomocí pěny Zlepšení měkkosti textilie Obtížný průnik pěny a pojiva do objemné NT vrstvy. Použití válců pro impregnaci pojiva.
Pojení roztoky Používají se vodorozpustné polymery pro pojení suchou i mokrou cestou. Dochází k nanášení rozpouštědla na vlákna a poté nános roztoku toto umožní fixaci pojiva ve vazných bodech textiie. Pojení dochází při teplotách 115 160 C. Například pro bavlnu je možné použít pro mezifázové pojení mezi vlákny chlorid zinečnatý. Princip: aplikace chloridu zinečnatého dochází k dekrystalizaci celulózy, poté vymytí a následná rekrystalizace a pojení vláken v místech křížení. Nanášení roztoků pro pojení se nejčastění používá technologie sprejování.
Pojení roztoky Výroba izokyanátových skupin Viskozita Disperze Povrchové napětí Stalagnometr
Pevnost v tahu v závislosti na technologii
Děkuji za pozornost