Úvod do studia světové ekonomiky Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA Bankovní institut, vysoká škola, PRAHA
Osnova 1. Cíl a obsah studijního předmětu 2. Předmět studia světové ekonomiky 3. Metody využívané při zkoumání světové ekonomiky 4. Zdroje ke studiu světové ekonomiky
1.Obsah a cíle studijního předmětu
Obsah a cíl studijního předmětu Obsah kursu Světová ekonomika Cíle, které sleduje studium teorie světové ekonomiky a zkoumání světového hospodářství Rozhraní (interface) teorie světové ekonomiky s jinými vedními disciplinami)
Obsah kursu Světová ekonomika II. 1.Předmet studia světové ekonomiky, paradigma, kategoriální aparát a metodika zkoumání 2. Pohyb světového hospodářství v rámci časoprostoru, vznik a vývojové tendence světového hospodářství a procesy jeho globalizace 3. Struktura světového hospodářství - světové hospodářství jako logická a systémová kategorie, jejich věcné a prostorové uspořádání 4. Subjekty operující ve světové ekonomice, jejich struktura a interakce: korporace a jejich mezinárodní formy, národně-státní celky, mezinárodní integrační seskupení 5. Systém vzájemných ekonomických vztahů mezi subjekty světové ekonomiky a jejich nositelé a vývoj 6. Teoretické koncepce zkoumání mezinárodních ekonomických vztahů 7. Interdependence ekonomických subjektů globální ekonomiky a její formy 8. Strukturální rovnováha, nerovnovážné stavy světového hospodářství, možnosti a formy jejich 9.. Dynamika strukturálního vývoje a strukturální změny vývoje globální ekonomiky v reálnem čase 10. Hospodářsko politické nástroje regulace a řízení v rámci světového hospodářství 11. Instituce světové ekonomiky, jejich struktura a funkce 12. Ovlivňování a regulace globálního ekonomického vývoje v současném světě
3. Metody využívané při při zkoumání a a výuce světové ekonomiky Třetí skupinu představují klasické finanční ukazatele (jako např.): Deficit státního rozpočtu v poměru k HDP Celková zadluženost veřejných rozpočtů Vývoj úrokové míry (bankovní a státních dluhopisů) Burzovní indexy
Obsah a cíl studijního předmětu Cílem předmětu je pochopit základy současných procesů globalizace probíhajících v rámci světové ekonomiky a jejich vazby na mezinárodní ekonomické vztahy a národní ekonomiky. Teorie světové ekonomiky objasní posluchačům základní souvislosti globálního ekonomického vývoje a identifikuje mechanismy, kterými se vyvíjí jeho komponenty a struktury, jakož i způsoby, kterými se do globálních ekonomických procesu zasahuje ze strany národních i nadnárodních institucí
Cí a obsah studijního předmětu Obsah a cíl studijního předmětu Zvláštní pozornost je věnována seznámení s metodickými přístupy k analýze světové ekonomiky jako základního faktoru vnějšího prostředí rozvoje národní ekonomiky a podnikových strategií, které získávají v rámci procesů globalizace stále významnější pozici i pro strategické myšlení, plánování a manažerské rozhodování na úrovni koeporací i státních a nadstátních entit
Paradigma teorie světové ekonomiky a jeho současné změny Pojem vědeckého paradigmatu zavádí do teorie vědeckého poznání T.S. Kuhn Vědecké paradigma chápe ako souhrn základních hypotéz, předpokladů a představ určité skupiny vědců, ktorý je úzce spojen s metodickými pravidlami řešení, intuitívnich postojů a hodnocením zkoumaných problémů. Změnu paradigmatu vědy chápe jako problém změny přístupu, který je postaven na anomáliích, ktoré odporují existujucímu a ustálenému způsobu chápaní jevů a jejich vysvětlení.
Paradigma teorie světové ekonomiky a jeho současné změny Nové otázky z teórie a praxe si v určitom momentě mezní kumulace vyžadují nové způsoby kladení otázek ze strany dané vědní discipliny a nové odpovědi na tyto otázky. Proměna vedeckého paradigmatu se koná formou tzv. vědeckých revolucí až tehdy, když se dosavadní paradigma vyčerpá a přestáva vyhovovat při hledání odpovědí na tyto anomálie a řešení některých otázek ve věde ale i v praxi. Pokuď se uvedených anomálií nashromáždí příliš mnoho, dochádzí k hladání nového paradigmatu a po dokončení tohoto procesu znova nastáva období tzv. normální vědy.
Paradigma teorie světové ekonomiky a jeho současné změny Klasická paradigmata ekonomické vědy byla postavena na: předpokladu, že lidské rozhodnutí jsou vedeny dokonalou racionalitou, a sledováním individuálních cílů,kterou udržuje chování trhů s dokonalou konkurencí ignorování fyzikálně biologických procesů, přírodního a životního prostředí soustředění pozornosti na preferenci ekonomického růstu před ostatními ukazateli rozvoje lidské společnosti předpokladu dominance finanční ekonomiky nad reálnou, která se podřizuje jejím parametrům výsledkům
Nové paradigma teorie světové ekonomiky Nové paradigma znamená v teorii světové ekonomiky zejména: změnu v přístupu k chápání cílů, smyslu, podmínek a smeřování ekonomických aktivit lidské společnosti v globálním meřítku změnu úrovně abstrakce využívané při analýze včetně nastavení vnějších a vnitřných hranic objektu zkoumání, jeho rozhraní s jinými objekty a vědnými disciplínami, které je zkoumají, integrace a interdisciplinarity jednotlivých vědních disciplín a ich metod zahrnutých do procesu zkoumání změnu kategoriálního aparátu a metodologického instrumentária využitého při analýze zkomaného objektu změnu v přístupu k interpretaci výsledků výzkumu a jejich aplikáci v hospodářskopoliticé praxi jak na makro, tak aj na mikroekonomické úrovni.
Nové paradigma teorie světové ekonomiky Homo economicus musí být zbaven bezmezného sobectví a přizpůsobit se ekonomickému modelu, v němž je relativní distribuce prosperity důležitější než individuální uspokojení. Eduardo Porter v knížce The Price of Everything, Solving the Mystery of Why We Pay What We Do, Penguin Group, New York, 2011,
Cí a obsah studijního předmětu Obsah a cíl studijního předmětu Teorie světové ekonomiky má interdisciplinární charakter a řadu vazeb na další ekonomické ale rovněž i neekonomické vědní disciplíny jako např.: Makroekonomika a částečně taky mikroekonomika Ekonomická a sociální geografie a prostorová ekonomika Vědy o Zemi (geosciences), ekologie Teorie mezinárodních vztahů a politologie Sociologie, mezinárodní právo atd.
Obsah a cíl studijního předmětu Teorie světové ekonomiky využívá při rozvoji své metodologie řady dalších vědních disciplin! Teorii složitých adaptivních systémů! Přírodní vědy (ekologie, fyzika, klimatologie, matematika, biologie)! Společenské vědy (ekonomie, historie, politologie, právo, filozofie, sociologie)
2. Předmět studia světové ekonomiky
Předmět studia světové ekonomiky Vymezení základních pojmů spojených se studiem světové ekonomiky Obsah pojmů mezinárodní, světové, globální hospodářství, teorie světové ekonomiky Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky
Předmět studia teorie světové ekonomiky Teorie světové ekonomiky je relativně mladá disciplina, která ještě není pevně usazená ve struktuře ekonomických věd jako některé jiné tradiční vědy Ani samotný název není ještě sjednocený : existují různé názvy - světová ekonomika, světové hospodářství, mezinárodní ekonomika, globální ekonomika a pod. v našem pojetí - světové hospodářství jako objekt zkoumání teorie světové ekonomiky
Předmět studia světové ekonomiky Vymezení předmetu studia odráží různé metodické přístupy k pojetí tohoho pojmu: Utilitárně pragmatické (bez vymezení předmětu) Zúžené vztahové (pouze mez.ekonomické vztahy) Sumárně kumulativní (jako suma národních ekonomik světa) Celostně - komplexní (specifický vzájemně propojený a závislý organismus)
Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky Kategoriální aparát teorie světové ekonomiky závisí od zvoleného pojetí a používané metodologie pro zkoumání světového hospodářství Existují klasické makroekonomické přístupy se svým aparátem postaveným zejména na vztahovém pojetí Moderní přístupy využívají zejména kategoriální aparát teorie systémů aplikovaný na vzájemně podmíněné sociálně-ekonomické a evnironmentální procesy v globálním měřítku
Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky Jednou z klíčových kategorií odrážejících změnu přístupu ke klasickému paradigmatu ekonomické vědy je ukazatel ekonomického růstu: Hrubý domácí produkt (HDP), který byl historicky spojován s ekonomickým rozvojem a životní úrovní dosaženou jednotlivými zeměmi
Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky Hrubý domácí produkt (HDP) Vyjadřuje ekonomickou hodnotu vytvořenou v národním hospodářství za uplynulé období (zpravidla rok). Je možné jej interpretovat jako hodnotu zboží a služeb domácího původu určených ke konečnému užití, proto bývá (především v přepočtu na jednoho obyvatele) považován za ukazatele materiální životní úrovně obyvatel.
HDP/obyv. ve světě (2015)
Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky Už koncem šedesátých let však mnozí ekonomové začali zpochybňovat veliký důraz, ktorý se věnoval přístupu k měření ekonomického rozvoje a blahobytu na úzkém základě HDP. Byl to výsledek toho, že se poprvé objevily nepříznivé účinky nekontrolovaného hospodářskeho růstu na životní prostředí a začalo hledání širšího měřidla ekonomického rozvoje a životní úrovně, který by nebyl výhradně postaven na kvantitativních finančních údajích o HDP.
Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky Již tehdy W. Nordhaus a J. Tobin (1972) z Yalské univerzity navrhli a vypracovali širší ukazavatel pokroku než HDP, který nazvali "Míra ekonomického blahobytu" (M.E.W. - Measure of Economic Welfare). Ukazatel sice z koncepce HDP vychází, byl však doplněn o některé další aspekty (volný čas, neplacená práce ). MEW = HDP + hodnota volného času + hodnota neplacené práce - hodnota enviromentálních škod
Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky Postupně byl tento koncept doplněn o škody na životním prostředí způsobené průmyslovou výrobou a spotřebou, které redukovaly hodnotu blahobytu odvozenou z HDP. Vznikl tak index uržitelného ekonomického blahobytu ( Index of Sustainable Economic Welfare - ISEW ), který je považován za předchůdce pozdějších pokusů vytvořit ukazatel udržitelného rozvoje. ISEW = osobní výdaje+ veřejné výdaje (mimo obrany)+ neplacená práce - soukromá ochrana - hodnota enviromentálních škod
Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky V minulém desetiletí se proces hledání alternativních ukazatelů začíná zrychlovat, což konec konců nepřímo potvrzuje tezi o narůstání podmínek pro změnu paradigmatu ekonomické vědy v době globalizace. Problematika komplexního přístupu k otázkám růstu a trvalého rozvoje hodnocena na bázi mimoekonomických ukazatelů se intenzivně diskutovala již na Summitu OSN v Rio de Janeiro v roce 1992, což mělo pozitivní vliv ma podporu konceptu udržitelného rozvoje a zavedení sledování jeho ukazatelů. Tento vývoj byl pak následován celou řadou iniciativy, jako na globální, tak na regionální i národní úrovni, což se projevilo růstem zaváděných systetických ukazatelů sociálního rozvoje, kterých bylo ještě v 90.tych letech používaných 2 a začátkem třetího tisíciletí už asi 30.
Kategoriální aparát při studiu světové ekonomiky V poslední době se objevila celá řada nových návrhů ukazatelů komplexního sledování a srovnávání sociálně ekonomického rozvoje celého světového hospodářství, ale i hospodářství národních ekonomik postavených na finačních I nefinančních parametrech. Patří mezi ně např. Index lidského rozvoje ( HDI ), Ukazatel skutečného pokroku - Genuine Progress Indicator ( GPI ), Hrubé domácí štěstí ( GDH ), Happy Planet Index (HPI), Ekologická stopa (Ecological Foot), Světová databáze štěstí a pod.
Vybrané alternativní ukazatele ekonomické a sociální úrovně (Top 10 zemí) Zdroj: Global Finance, 2012
Vybrané alternativní ukazatele ekonomické a sociální úrovně Zdroj: Global Finance, 2012
Světová databáze štěstí Roky šťastného života Zdroj: Global Finance, 2013
Světová databáze štěstí Průměrné štěstí Zdroj: Global Finance, 2013
Světová databáze štěstí Spokojenost se životem Zdroj: Global Finance, 2013
Vybrané alternativní ukazatele ekonomické a sociální úrovně Index lidského rozvoje (HDI Human Development Index) měří kvalitu lidského života. HDI je vypočten na základě tři kategorií faktorů: lidské zdraví, úroveň vzdělání a materiální životní standard. Vlastní vývoj prošel v posledních deseti letech změnami, vazba HDI na některé z jeho tří základních složek však zůstaly nezměněny. Každoročně je publikován ve zprávě o lidském rozvoji, která se publikuje od 1991 v rámci Programu OSN pro rozvoj (UNDP)
Human Development Index (2014) Pramen : UNDP 2014
Human Development Index (2014)
Vybrané alternativní ukazatele ekonomické a sociální úrovně Index šťastné planety ( Happy Planet Index-HPI). Zajímavý a nový ukazatel, který se pokusí měřit kvalitu života ve vztahu k prostředí je Index šťastné planety (Happy Planet Index-HPI). Je to první index, který kombinuje kvalitu lidského života a enviromentální efektivitu. Neodhaluje "najšťastnější zemi světa", ale státy umístněné na špičce jsou státy, které pro zajištění spokojeného života svých obyvatel, poškodzují přírodu nejméně. Index, který kombinuje rovněž 3 skupiny ukazatalů ukazuje, že vysoká spotřeba přírodních zdrojů automaticky nepřináší štěstí obyvatel a naopak.
Happy Planet Index
Vybrané alternativní ukazatele ekonomické a sociální úrovně Ukazatel hrubého národního štěstí (Gross Domestic Happeness) je založen na podpoře udržitelného rozvoje, zachování a podpoře kulturních hodnot, přírodního prostředí a na dobré vládě. Tyto čtyři pilíře jsou rozděleny do více kategorií a to celkem 72 ukazatelů. Všech 193 členských států Organizace spojených národů v červenci 2011 jednomyslně přijalo usnesení VS na téma, Štěstí: holistický přístup k jeho rozvoji", který se projednával v sídle OSN v New Yorku v dubnu 2012.
WORLD HAPPINESS INDEX (2015) Pramen: UN World Happiness Report 2015
WORLD HAPPINESS INDEX Top 20 zemí světa
Vybrané alternativní ukazatele ekonomické a sociální úrovně V roce 2005, například dokonce i Světová banka zveřejnila zprávu, "Kde je bohatství národů? Měření kapitálu 21. století", která shromáždila data pro tzv. skutečné úspory (Genuine Savings - GS) pro některé ze 140 zemí. Cílem zkoumání je měřit reálné úspory v ekonomice, poté, co budou zohledněny investice do lidského kapitálu, škody způsobené znečištěním a vyčerpávaním přírodních zdrojů. GS - je peněžní ukazatel, podle kterého 30 rozvojových zemí vykazuje negativní skutečné úspory, čímž se snižuje rozsah jejich zdrojů jako základu pro budoucnost.
Genuine Savings
Vybrané alternativní ukazatele ekonomické a sociální úrovně Významným indexom nového typu je ekologická stopa ( Ecological Footprint) navržený Wackernagelom a Reesom (1995). Tento index v patrí do této kategorie přístupů navzdory faktu, že jeho výsledky nejsou vyjádřeny v měnových jednotkách. Ekologická stopa definované populace (jednotlivec, město, stát, svět...) je celková plocha ekologicky produktívní země a vodní plochy, využívaná výhradně k zajištění zdrojů a asimiláci odpadů produkovaných danou populaci, pri používání běžných technologií. Je vyjádřována v jednotkách plochy v hektarech, či přesneji v globálnych hektarech na osobu.
Biokapacita a kologická stopa podle zemí (2012) Biokapacita >Ekologická stopa Biokapacita < Ekologická stopa
obr.č. Globálna ekologická stopa a jej komponenty zastavaná plocha úrodná poda uhlík Ekologická stopa / 1 obyvatel podle zemí (2008) Pramen: The Living Planet Report 2012
Vybrané alternativní ukazatele ekonomické a sociální úrovně Výhodou ekologické stopy je, že jí můžeme porovnávat s tzv. dostupnou biologickou kapacitou, která vyjadřuje biologickou produktivitu biologicky produktivního prostoru v rámci určitého celku, např. státu či celé Země. Vzhledem k tomu, že ekologickou stopu i biologickou kapacitu měříme ve stejných jednotkách ( globálních hekterech), můžeme je vzájemně srovnávat. Populace státu, či jiného území jejichž stopa překračuje biologickou kapacitu vytváří ekologický deficit.
2 Ekologická stopa planety Země (2010) 1 Zastavěná plocha Rybolov Lesnictví Spásání Zemědělská půda Spalování uhlíku Pramen: Living Planet report 2014
2 Scénáře vývoje ekologické stopy lidstva
3. Metody využívané při zkoumání světového hospodářství
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky I. Abstrakce a její význam při zkoumání globálních ekonomických jevů Konvenční a nekonvenční nástroje analýzy Holistický (celostní) a parciální přístup ke zkoumání jevů ve světovém hospodářství Strukturální analýza složitých adaptivních systémů a její prvky
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky II. Modelování a predikce budoucího vývoje světového hospodářství Časoprostorový rámec analýzy světového hospodářství Vztah finanční a reálné ekonomiky v pojetí světové ekonomiky
3. Metody využívané při při zkoumání a a výuce světové ekonomiky Proces abstrakce spočíva v tom, že řada analytických aktů myšlení, ktoré zpracovávají konkrétní smyslový materiál nebere v úvahu některé znaky, vlastnosti a vztahy daného předmětu a tyto jsou chápany v kontextu daného zkoumání jako nepodstatné, čili se považují při daném zkoumání za neměnné. Jiné znaky, vlastnosti a vztahy jsou naopak identifikované ako podstatné, a tyto mají při analýze proměnlivý charakter. Abstrakce je logická metoda, která spočíva v podstatě v tom že se odhlíží od určitých znaků daného předmětu a chápou se jako statické tj. nevyžadující zohledňovat jejich interakci s objektem zkoumání.
Kde je na obrázku globální ekonomika?
3. Metody využívané při při zkoumání a a výuce světové ekonomiky Konvenční a nekonvenční nástroje analýzy Konvenční metody analýzy jsou postaveny na klasickém paragimatu ekonomických věd a podávají zúžený tzv. ekonomistický přístup ke zkoumání světového hospodářství Nekonvenční metody zahrnují všechny nové postupy snažící se postihnout komplexnost a celostnost zkoumané kategorie a její vazby na blízké i vzdálenější okolí a jejich vzájemnou interdependenci
3. Metody využívané při při zkoumání a a výuce světové ekonomiky Ke konvenčním nástrojům měření a srovnávání výkonnosti ekonomik světa patří sady ukazatelů, kterými lze vyhodnocovat uplynulý vývoj a využívat ji pro fundamentální analýzy makroekonomického vývoje zemí a celých regionů. Bývají pravidelně publikovány v odborných časopisech.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Klasickou sadu konvenčních ekonomických a finančních indikátorů ukazatelů vývoje umožňujících mezinárodní srovnání i globální pohled na vývoj světového hospodářství tvoří např.: Makroekonomické ukazatele zemí i globální ekonomiky : HDP a struktura a dynamika jeho tvorby Index zemědělské a průmyslové výroby Index spotřebitelských cen Podíl a dynamika nezaměstnanosti atd.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Druhou klasickou skupinu indikátorů představují výsledky vnějších ekonomických vztahů země a mezinárodního obchodu: Podíl zahraničního obchodu na tvorbě a užití HDP Vývoj obratu a cen mezinárodního a zahraničního obchodu a jeho struktury Saldo zahraničního obchodu a jeho změny, Směnné relace obchodu Slado běžného účetu platební bilance a jeho změny Směnný kurz národní měny k hlavním světovým měnám a jeho vývoj
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Třetí skupinu představují klasické finanční ukazatele (jako např.): Deficit státního rozpočtu v poměru k HDP Celková vnitřní a vnejší zadluženost zemí a jejich veřejných rozpočtů Vývoj úrokové míry (bankovní a státních dluhopisů) Burzovní indexy atd.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Nekonvenční metody a ukazatele - Vycházejí ze změny v chápání současných širších souvislostí ekonomického vývoje v globálním kontextu - Patří sem metody spojené s aplikací systémového přístupu, interdisciplinarity vědeckého výzkumu, holismu, modelování, ekologikcých, sociálních, časoprostorového vnímání světového hospodářství - Při hodnocení vývoje globální ekonomiky se používají nové ukazatele ekonomického vývoje zohledňující taky ekologické a sociální aspekty ( nahrazující či doplňující HDP, apod.)
3. klasickoumetody využívané využívané při zkoumání při zkoumání a výuce a výuce světové světové ekonomiky Holistický (celostní) a parciální přístup (I) Holismus (z řeckého to holon, celek) je filosofický názor nebo směr, který zdůrazňuje, že všechny vlastnosti nějakého systému nelze určit nebo vysvětlit pouze zkoumáním jeho částí. Naopak, celek podstatně ovlivňuje i fungování nebo podobu svých částí. Tuto zásadu vyslovil poprvé Aristoteles v Metafysice: "Celek je víc než souhrn jeho částí.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Holistický (celostní) a parciální přístup (II) Holismus se objevuje jako nový princip v sociálních vědách od druhé poloviny 20. století a stále více se prosazuje jeho nutnost, jako klíčového metodického principu právě při zkoumání globálních jevů ve světovém hospodářství. Holismus vychází z toho, že celkový vývoj objektu závisí od vývoje jeho jednotlivých komponentů, jejich vzájemných vztahů a zpětné vazby směřující od celku k jeho komponentům.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Vzájemná propojenost ekonomických jevů na celém světě je zřejmá hlavně v obdobích kataklyzmatického vývoje s globálními dopady na ekonomický a sociální vývoj po celé planetě. Holismus a abstrakce přitom nejsou v případě zkoumání světového hospodářství v protikladu ( jak by se mohlo na první pohled zdát). Jde spíše o nalezení takové úrovně abstrakce, při které budeme ještě schopni dodržet princip celostnostního pohledu na globální jevy na celosvětové úrovni.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Holismus vedl k rozvoji systémového přístupu a jeho odvozených odnoží, jako je teorie chaosu a složitosti, protože složité systémy se chovají tak, že toto chování nemůže být odvozeno od vlastností jejich prvků samotných a jeví se jako úplné nově " vznikající ". Holistický princip zkoumání odpovídá realitě současného globalizovaného a interdependentního světového hospodářství velmi přesně a to jak z pohledu propojenosti jednotlivých jevů v rámci celé planety, tak z hlediska hledání způsobů a cest řešení.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Parciální přístupy patří do konvenčních metodických postupů analýzy světového hospodářství a mezinárodních ekonomických vztahů. V jejich rámci se zkoumají izolované ekonomické jevy na takové úrovni abstrakce, kdy za proměnné hodnoty se bere velice omezený počet proměnných bez hledání interakce do svého bližšího anebo vzdálenějšího okolí. Tento přístup neumožňuje zkoumat světové hospodářství jako celostní kategorii a zůstává na úrovni hypotéz, které sice identifikují určité kauzální souvislosti, ale nemají dostatečně univerzální vypovídající schopnost.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Strukturní analýza složitých adaptivních systémů a její prvky Základní myšlenkou teorie je, že každý ekonomický systém je tvořen prvky mezi nimiž existují dodavatelsko-odběratelské vztahy. Každá změna v jednom prvku se může projevit v prvku jiném a úkolem strukturní analýzy je zachytit vazby a vztahy v daném systému právě z tohoto pohledu. Nástrojem analýzy je pak strukturní model. Jde tedy o metody a modely, zkoumající podmínky rovnováhy mezi zdroji a potřebami a rovnováhy mezi systémem a jeho okolím
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Systémová dynamika je vědní disciplína, patřící mezi systémové vědy; zkoumá systémy a jejich vývoj a chování v čase; snaží se vydedukovat tendence, závislosti, vazby a vzorce chování mezi jednotlivými veličinami systému, z nichž se analyticky snaží nacházet mechanismy, jak tyto veličiny nebo jejich děje ovlivňovat nebo řídit. Systémovou dynamiku lze aplikovat na jakkoli velký, dostatečně složitý systém až po dynamiku v rámci celé planety.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Systémová dynamika - se snaží upřesňovat a vědeckými metodami analýzy a syntézy popisovat a nahlížet na systémy objektivnějším úhlem pohledu, - poskytuje nástroje pro konstrukci s realitou lépe sladěných modelů, jejich simulaci a ladění a prostředky pro jednodušší (a vědečtější) prognózy na základě těchto modelů.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Systém je vyčlenění určité části světa, která je vnitřně propojená prvky a vazbami. Dynamika přidává do systému navíc čas. Úkolem systémové dynamiky je vytvářet modely. Systémová dynamika kombinuje teorii, metody a filosofii, které potřebujeme, abychom mohli analyzovat chování systému. Postup systémové dynamiky začíná od určení problému, který máme vyřešit - zejména situací, kdy je nutné lépe porozumět zkoumanému problému, anebo se vyhnout nežádoucímu chování systému, nebo jej vylepšit.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Modelování a predikce budoucího vývoje světového hospodářství. Praktické využití metodologie zaměřené na dynamickou systémovou a strukturní analýzu se objevilo v 70. tych letech při tvorbě modelů budoucnosti světového hospodářství. V roce 1972 tým pod vedením Forrestera a Meadowsové vyvinul první počítačový model systémové dynamiky hlavních demografickoekonomických ukazatelů. Tuto simulaci vývoje nazvali World3 (Svět3) ; financovala ji skupina Římského klubu (The Club of Rome). World3 byla modelace vývoje hlavních globálních ukazatelů jako stav populace, množství zdrojů, míra znečištění, objem průmyslové výroby atd v čase na základě počátečních parametrů (jako například investice do technologií snižující znečištění) a desítek daných, vzájemně se ovlivňujících vztahů mezi nimi.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Modelování a predikce budoucího vývoje světového hospodářství. Jednotlivé modely a prediktívní projekce budoucnosti světového hospodářství netvoří jednotný názorový a myšlenkový celek. Je možné konstatovat, že modely byly a jsou značně determinovány ideovou orientací svých autorů. Lze vyčlenit zhruba tři základní směry modelování a tvorby scénářů budoucnosti světového hospodářství : - Antitechnokratický -pesimistický Zprávy Římského klubu - (World 3) - Technokratický optimistický Modely Hudsonského institutu The Year 2000 - Realisticko reformistický kompromisní - studie OSN: W.Leontieff : The Future of the World Economy - input-output mezisektorový globální model
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Časoprostorový rámec analýzy světového hospodářství Pojem časoprostorové komprese (time-space compression) popisuje zvyšující se pohyb a komunikaci v prostoru, rozšiřování sociálních kontaktů v prostoru a jejich vnímání (percepci). Rostoucí prostorová mobilita a překonávání prostorových bariér jsou umožněny technologickým pokrokem ve výrobě, dopravě, komunikaci a informatice. V důsledku toho se role prostoru a času v sociálním a ekonomickým rozvoji zásadně mění.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Časoprostorová komprese je významnou vlastností globální ekonomiky, díky které dochází k zrychlování a geografické expanzi systému výměny zboží a informací. Závěry: a) Svět se ve vnímání lidí zmenšuje, ekonomické procesy se zrychlují b) Čas a prostor přestávají být překážkou ekonomického rozvoje, stejně jako řízení ekonomických systémů na globální úrovni.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Vztah finanční a reálné ekonomiky v pojetí světové ekonomiky. Důležitým metodickým aspektem, který se projevuje při zkoumání světového hospodářství je rozdělění na tzv. reálnou a finanční ekonomiku. Pod reálnou ekonomikou se rozumí ekonomický systém zaměřený na tvorbu materiálních statků a služeb, které poskytují přidanou hodnotu a slouží k uspokojování hmotných i nehmotných potřeb obyvatelstva jak přímo, tak i nepřímo
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Vztah finanční a reálné ekonomiky v pojetí světové ekonomiky. Finanční (virtuální ) ekonomiku představuje ten sektor ekonomiky, který byl původně určen k obsluze jejího reálného sektoru formou intertemporální a intratemporální směny prostřednictvím peněz. V posledním období díky systému nekrytých měn a financializace globální ekonomiky však získal autonomii a zpětný vliv, ovlivňující a často i deformující základní ekonomické proporce.
Vztah reálné a finanční ekonomiky (2010) Pozn.: Trillion = angl. bilion
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Do procesu zhodnocování peněz ve finanční ekonomice není zapojena lidská práce, není vytvářena žádná přidaná hodnota, celkový objem peněz vázaných na výrobu již nenarůstá. Peníze už vlastní produktivní ekonomiku neobsluhují, žijí svým vlastním životem. Na globálních finančních trzích se dnes jedná o veliké kasíno (Keynes), kde se přelévají peníze z jedné strany na druhou, kdy někdo na špici pyramidy vyhrává, ale značná část subjektů zapojených do tvorby hodnoty ve fázi výroby ztrácí a chudne, jelikož bohatství se transferuje k výhercům.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Vztah objektivního a subjektivního faktoru při zkoumání světového hospodářství Důležitou částí metodologického přístupu je možnost aplikace výsledků poznání, které by mělo tvořit základ pro formulaci opatření ekonomické politiky (systému subjektivních zásahů do objektivního vývoje světového hospodářství), která budou v souladu se změnou paradigmatu současně implementovatelné v reálném ekonomickém životě.
Metody využívané při zkoumání a výuce světové ekonomiky Nástroje, které jsou pro implementaci politických záměrů k dispozici nejsou vždy v souladu s možnostmi, zájmy a potřebami všech zemí světa (bez čehož ale nelze globální rovnováhy ekonomického a ekologického vývoje dosáhnout). Zásadním opatřením k eliminaci toho, aby ekonomický růst definitívně a nezvratně nepoškodil životní prostředí a přírodní kapitál plánety Země a nevyvolal katastrofické škody, bude muset být vývoj a zavedení nového modelu globálního politického řízení a regulace světového hospodářství.
4.Zdroje ke studiu světové ekonomiky
Zdroje ke studiu světové ekonomiky Studijní literatura základní doporučená rozšiřující a doplňková časopisecká
Základní literatura Eva Cihelková a kolektiv: Světová ekonomika. Obecné trendy rozvoje: CH BECK 2009, ISBN: 978-80-7400-155-0 Vladimír Jeníček, Jaroslav Foltýn : Globální problémy světa v ekonomických souvislostech, Praha, C. H. Beck, 2010, ISBN: 978-80-7400-326-4 Pavel Neumann, Pavel Žamberský, Martina Jiránková: Mezinárodní ekonomie, Praha, Grada, 2010, ISBN: 978-80-247-3276-3
Základní literatura Cihelková, Frait, et all. Mezinárodní ekonomie II. Praha, C.H.Beck 2008, ISBN: 978-80-7400-057-6 Martina Jiránková: Národní státy v globálních ekonomických procesech, Professional Publishing, Příbram, 2010, ISBN:978-80-7431-025-6 Libor Žídek: Dějiny světového hospodářství, 2009, ISBN: 978-80-7380-184-7
Doporučená literatura Martina Jiránková: Národní státy v globálních ekonomických procesech, Professional Publishing, Příbram, 2010, ISBN: 978-80-7431-025-6 Jana Marková: Mezinárodní měnová spolupráce, Oeconomia, Praha, 2006. ISBN: 80-245-1053-7
Rozšiřující a doplňková literatura Richard Baldwin, Charles Wyplosz: Ekonomie evropské integrace, Grada, Praha, 2008 ISBN: 978-80-247-1807-1 Ilona Švihlíková: Globalizace a krize. Souvislosti a scénáře, Grimmus, Praha, 2010, ISBN: 978-80-87461-01-3 Vladimír Jeníček: Globalizace světového hospodářství. C.H.Beck, Praha,2002, ISBN: 80-7179-787-1
Časopisecká The Economist The Global Finance Euro Ekonom