Postavení a role medzinárodních financí jako součás9 mezinárodních ekonomických vztahů a globální ekonomiky

Transkript

1 Postavení a role medzinárodních financí jako součás9 mezinárodních ekonomických vztahů a globální ekonomiky Doc. Ing.Lubomír Civín, CSc. MBA Bankovní ins:tut vysoká škola, Praha

2 Osnova Úvod do studia mezinárodních financí Předmět studia mezinárodních financí Metody zkoumání mezinárodních financí Struktura mezinárodních financí a globální ekonomika

3 ÚVOD DO STUDIA MEZINÁRODNÍCH FINANCÍ

4 Cíle studia mezinárodních financí Cílem studia kursu mezinárodních financí je poskytnout jeho posluchačům přehled o základních makroekonomických a mikroekonomických souvislostech finančních vztahů vznikajících v oblas: světové ekonomiky. Kurs se zaměřuje na výklad problema:ky jednotlivých forem mezinárodních finančních transferů a operací na devizových trzích jejich vazeb na mezinárodní měnový a finanční systém. Anlýzou problema:ky platební bilance a zajišťování vnější rovnováhy ekonomik poskytuje posluchačům základní orientaci v této specifické čás: financí a pochopení souvislos: příslušných poli:k jak na globální, regionální, státní ale i podnikové úrovni, jakož i pohled na úlohu a fungování mezinárodních měnových a finančních ins:tucí

5 Obsahové zaměření kursu Postavení a role medzinárodních financí jako součás: mezinárodních ekonomických vztahů a globální ekonomiky Mezinárodní obchod, platební styk a financování mezinárodního obchodu Mezinárodní pohyby kapitálu a inves:c Další formy mezinárodních finančních transferů Devizové rezervy Měnové kurzy Devizové trhy a operace na mezinárodních devizových trzích Bilancování mezinárodních finančních transakcí a vnější ekonomická rovnováha Měnová a devizová poli:ka států Globální měnový systém, problémy a perspek:vy Mezinárodní regionální měnová integrace Mezinárodní a globální měnové ins:tuce

6 Studijní literatura Základní: Durčáková J., Mandel M,: Mezinárodní finance, 4.vyd.,Management Press, Praha, Doporučená: Neumann, P., Žamberský,P., Jiránková,M.: Mezinárodní ekonomie, 1.vyd. Grada Publishing, Praha, Cihelková E. [et al.],: Mezinárodní ekonomie II, 1.vyd., Praha, C.H.Beck Baldwin,R., Wyplosz, Ch.,: Ekonomie evropské integrace, 2. vyd., Grada Publishing, Praha, 2008 Krpec,O.,Hodulák, V., Poli:cká ekonomie mezinárodních vztahů. 1.vyd. Masarykova univerzita, Brno Časopisecká: The Economist Global Finance

7 PŘEDMĚT STUDIA MEZINÁRODNÍCH FINANCÍ

8 Předmět studia mezinárodních financí Předmětem studia mezinárodních (světových) financí je zkoumání dvou skupin finančních obchodů na mezinárodních trzích: Mezinárodní investování, které se realizuje za účelem nabývání vlastnických práv většinou na delší dobu než jeden rok Mezinárodní finanční :tuly, které se zabývají finančními úmluvami, které mají splatnost méně než jeden rok

9 Předmět studia mezinárodních financí Z těchto typů transakcí lze pak odvodit celkové pojel mezinárodních (světových) financí: Vycházejí z existence peněžního hospodářství v celosvětovém měřítku Vycházejí zejména z funkce pla:dla a úvěrových vztahů Jsou postavené na mezinárodní dělbě práce a směně a z nich vyplývajících forem mezinárodních vztahů (zejména ekonomických, ale nejenom) Slouží zajišťování plynulého rozvoje dělby práce a mezinárodních vztahů Odvozují se hlavně z mezinárodního pohybu zboží, služeb, kapitálu, osob a dalších forem peněžních transferů mezi státy

10 Předmět studia mezinárodních financí Mají vztah k národním financím, které mohou být jejich zdrojem ale i absorbujícím článkem Berou v úvahu vliv změn v mezinárodním finančním postavení zemí s ohledem na vývoj jejich vnitřní ekonomiky Odrážejí silný vliv liberalizace a globalizace probíhající ve světovém hospodářství v posledních dese:lelch a jsou jejím klíčovým nositelem Odrážejí snahu o ingerenci a nadnárodní reglementaci mezinárodních finančních vztahů

11 Předmět studia mezinárodních financí V podstatě lze konstatovat, že mezinárodní a světové finance představují systém peněžních (zejména měnových a úvěrových vztahů), jejichž prostřednictvím dochází k pohybu (centralizaci a alokaci) peněžních fondů mezi domácími a zahraničními subjekty a mezi zahraničními subjekty navzájem.

12 METODY ZKOUMÁNÍ MEZINÁRODNÍCH FINANCÍ

13 Metody zkoumání mezinárodních financí Při studiu vycházíme nejdřív z vymezení vazby mezinárodních financí na jednotlivé formy mezinárodních ekonomických vztahů (obchod, kapitál, osoby a další), z kterých historicky vznikla potřeba mezinárodních transferů peněžních fondů jako nástroje jejich obsluhy.

14 Metody zkoumání mezinárodních financí Následně se z této roviny postupně rozvinuly světové finance jako rela:vně nezávislá a samostatná struktura v rámci světového hospodářství, která má v současném světovém hospodářství výrazný stupeň autonomie a zpětný vliv na vývoj mezinárodních ekonomických vztahů a jejich prostřednictvím i na jednotlivé národní ekonomiky, případně jejich regionální integrační seskupení.

15 Metody zkoumání mezinárodních financí Mezinárodní finanční transfery přímo ovlivňují vnější makroekonomickou rovnováhu národních ekonomik, která se eviduje v rámci platebních bilancí států. Platební bilance a další nástroje bilancování vnějších ekonomických vztahů a snahy o udržení vnější rovnováhy vedou ke vzniku specifických opatření hospodářských poli:k nejen na národní ale i světové ingerence států do této citlivé a významné oblas: makroekonomické poli:ky

16 Metody zkoumání mezinárodních financí Procesy globalizace v jejich komplexních pozi:vních i nega:vních souvislostech a důsledcích zvýšily význam světových finančních transakcí využívaných jak pro obsluhu výrazně objemově rostoucích tradičních mezinárodních finančních operací, ale taky nutnost zajišťování rizik z těchto operací vznikajících.

17 Metody zkoumání mezinárodních financí Metody a nástroje zajišťování rizik formou využívání některých druhů finančních operací, případně produktů se prolínají s problema:kou spekulace na světových finančních trzích využívající v podstatě stejné nástroje a tato problema:ka bude tudíž rovněž předmětem výkladu.

18 Metody zkoumání mezinárodních financí Vola:lita výrazně liberalizovaných světových finančních trhů stále víc narušuje rovnovážnost a stabilitu mezinárodních ekonomických vztahů a lm taky celého světového hospodářství. Proto se o její obnovení snaží jak národní vlády, centrální banky tak rovněž mezinárodní finanční ins:tuce poli:ckými zásahy na národní a mezinárodní úrovni (nadnárodní i globální) jejichž podstatu si vysvětlíme na závěr kurzu.

19 Metody zkoumání mezinárodních financí Z uvedeného nás:nu logiky výkladu a přístupu ke studiu mezinárodních financí je zřejmé, že metodicky jde v daném předmětu o kombinaci mikroekonomických a makroekonomických přístupů k uvedenému tématu. Výklad makroekonomických kategorií světových měn, jejich funkcí v globální ekonomice, otázek vnější ekonomické rovnováhy a příslušné hospodářské poli:ky se prolíná s problema:kou platebních nástrojů, operací a produktů devizových trhů, což je spíš oblasl mikroekonomiky.

20 STRUKTURA MEZINÁRODNÍCH FINANCÍ A GLOBÁLNÍ EKONOMIKA

21 Struktura mezinárodních financí a globální ekonomika Vztah mezinárodních financí a globální ekonomiky Struktura mezinárodních finančních transakcí Vývoj peněžního a platebního systému Funkce peněz Transformace peněz na inves:ce a kapitál Kapitál a jeho struktura Finanční systém

22 Mezinárodní finance a globální ekonomika Mezinárodní finance mají specifické postavení v rámci globální ekonomiky a systému mezinárodních ekonomických vztahů Netvoří sice jejich samostatnou formu, ale představují jakousi infrastrukturu jejich fungování Mezi globální ekonomikou, mezinárodními ekonomickými vztahy a mezinárodními financemi existuje oboustranný vztah

23 Mezinárodní finance a globální ekonomika Na jedné straně jsou světové finance nositelem jednotlivých forem mezinárodních vztahů umožňující v tržní ekonomice jejich fungování a současně jejich výsledkem Na straně druhé existence globální ekonomiky a současné struktura mezinárodních (a nejen) ekonomických vztahů není bez této funkční struktury možná Představují určitou stránku (virtuální) struktury globální ekonomiky stojící vedle reálné ekonomiky s velmi silnou zpětnou vazbou

24 Mezinárodní finance a globální ekonomika Zejména v rámci procesů globalizace získaly mezinárodní finance specifické, přímo dominantní postavení ovlivňující fungování všech ekonomik světa Je to výsledek pokračující liberalizace mezinárodních ekonomických vztahů a tendencí získávání vyššího stupně zhodnocení kapitálu mimo oblast výroby

25 Struktura mezinárodních financí Strukturu mezinárodních financí vytvářejí většinou následující skupiny transakcí: sekundární mezinárodní peněžní transakce, které slouží k placení za ostatní primární obchodní operace primární finanční a kapitálové transakce za účelem dosažení zisku anebo důchodu (včetně spekulačních) transakce bank a finančních makléřů ke kryl potřeb zahraničních partnerů anebo jejich an:cipaci finanční dohody k zajištění pro9 některým z rizik inherentním systému mezinárodních plateb finanční poli9ka, praxe a operace vlád, centrálních bank a mezinárodních ins9tucí na finančních trzích poskytující služby jiným bankám anebo jednotlivcům, anebo ke kontrole a ovlivňování těchto operací

26 Vývoj peněžního a platebního systému Peníze (zejména v mezinárodních vztazích) představují určitý směnný ekvivalent, který umožňuje vyhnout se obrovským transakčním nákladům, které by byly spojeny s naturální směnou (pokud by neexistovalo penežní hospodářství) Usnadňují tak přechod k efek9vitě tržních vztahů, specializaci a dělbě práce a v konečné míře i podmiňují vznik a současné stádium rozvoje globální ekonomiky

27 Vývoj peněžního a platebního systému Peníze z hlediska své hodnoty, kterou v sobě obsahovaly případně reprezentovaly nahradily naturální směnu a vyskytovaly se v řadě podob: Komoditní peníze Papírové peníze Částečně kryté peníze (systém fraktálních rezerv) Nekryté peníze

28 Funkce peněz Peníze vystupují ve světovém hospodářství v různých funkcích: vystupují předně jako prostředek směny v mezinárodním prostředí používají se jako zůčtovací jednotka mají schopnost uchovávat hodnoty Ve všech uvedených případech jsou možnos:, v jejichž rámci peníze naplňují svoje funkce spoluvytvářeny nejen tržními silami, ale do značné míry také poli:ckými zájmy a rozhodnulmi

29 Funkce peněz V důsledku exitence těchto tří funkcí najvzájem mohou peníze vstupovat v rámci národních ekonomik, ale také v mezinárodním měřítku jako nástroj : Intratemporální (vnitročasovou) směny tj. směny zboží, služeb a vybraných ak:v v rámci jednoho rela:vně krátkého okamžiku Intertemporální (mezičasovou) směny směny spočívající v odložení vnitročasové směny na pozdější dobu a využil peněz pro tuto směnu u jiného subjektu

30 Funkce peněz Intratemporální ( vnitročasová) směna je přímo svázaná s vývojem peněz, které mají za úlohu zabezpečovat hladký průběh směny mezi účastníky tržních vztahů, zejména v mezinárodním obchodě. Rela:vní význam této funkce však v současnos: klesá ( finanční transakce určené ke kryl potřeb světového obchodu lze v současnos: vyřídit na světových finačních trzích za několik dní < 10).

31 Vztah reálné a finanční globální ekonomiky (2010) Trillion = angl. bilion 31

32 Funkce peněz Intertemporální (mezičasová) směna ve své podstatě vychází ze schopnos: peněz uchovávat si svoji hodnotu v čase a posunout okamžik směny do budoucnos9. Proto vzniká možnost získané peníze zadržovat a použít až po určitém časovém intervalu. Mezičasová směna pak umožňuje zadržené peníze poskytnout za úplatu subjektu, který má adekvátné možnos: jejich využil k vnitročasové směně okamžitě.

33 Funkce peněz Jedná se tudíž o dohodu, kdy se jedna strana vzdá možnos: okamžitého nákupu zboží či služeb a své finanční prostředky poskytne druhé straně, která je k takovémuto účelu právě potřebuje. Závazkem vrá:t uvedené prostředky vzniká dluh, se kterým obvykle bývá spojen poplatek (odměna) za umožnění využil této částky tj. úrok

34 Tvorba inves:c V důsledku zadržování peněz, které budou spotřebovány až v budoucnos: dochází k vytváření úspor, které lze využít jako inves9ci. Inves:ce jsou ak:va, které jsou schopny uchovávat si hodnotu, případně ji zvyšovat, či přinášet úrok, nebo jinou formu zisku.

35 Kapitál a jeho struktura Všechny statky, jejichž primárním účelem je tvorba zisku se souhrnně nazývají kapitál. Pokud má hmotnou formu jedná se o reálný kapitál (budovy, stroje atd.) Peněžné prpostředky určené k nákupu reálneho kapitálu se nazývají finanční kapitál, přičemž lmto názvem se označují i finanční prostředky, které přinášejí zisk bez ohledu na to zda jsou použity k pořízení reálného kapitálu či nikoli.

36 Finanční systém Mezičasová směna vzniká v důsledku vzniku přebytků a potřeby peněz. V důsledku její existence vzniká i finanční systém jako mechanismus, s jehož pomocí se zápůjční kapitál přemisťuje od těch, kteří je spoří k těm, kteří je chtějí a mají možnost využít. Úlohou rozvinutého finančního systému je dosahovat alokační efek9vnost, aby dostupný kapitál byl společensky využit nejvýnosnějším možným způsobem

37 Finanční systém Specifické postavení v rámci finančního systému mají finanční zprostředkovatelé Jejich hlavní úlohou je minimalizace transakčních nákladů mezičasové směny. Typickým představitelem finančního zprostředkovatele je bankovní systém. Současný bankovní systém je postavený na principu frakčních rezerv, umožňující bankám tvořit peníze, který mimořádně posiluje postavení bank v ekonomice v národním i celosvětovém měřitku

38 Globální finanční systém Finanční a bankovní systémy jednotlivých zemí jsou v podmínkách současné globální ekonomiky výrazně propojené. Jejich vzájemné mezinárodní propojení vytváří globální finanční systém tvořený světovými finančními trhy, soustavou finančních zprostředkovatelů a mezinárodních ins:tucí, jejichž operace mají globální charakter a dosah a významný vliv na celkový vývoj světového hospodářství.

39 Globální finanční systém Předmět mezinárodní finance se bude zabývat právě lmto globálním finančním systémem, jak na makroekonomické, tak rovněž mikroekonomické úrovni.

40 Literatura Krpec, Hodulák: Poli:cká ekonomie mezinárodních vztahů, Muni Press, Brno kap.v. a VI. Durčáková, Mandel: Mezinárodní finance. Management Press, Praha, Obsah Cihelková et. al.: Mezinárodní ekonomie II. C.H.Beck Praha, Úvod