KONTRAKTAČNÍ DOVEDNOSTI 6. Inominátní kontrakty SOKRATES Vyšší odborná škola o.p.s. Letní semestr 2014 Ing. Martina Jiříková
Pojmenované smlouvy V důsledku historického vývoje se vytvořily typy smluv, které standardně a vyváženě upravují práva a povinnosti smluvních stran. Vzhledem k jejich typizovanému obsahu i označení se nazývají pojmenované smlouvy (nominátní, typické). Obsaženy jsou v občanském zákoníku, a v dalších zvláštních zákonech.
Závislé smlouvy Obecně platí: Smlouvy uzavírané při jednom jednání jsou posuzovány samostatně V praxi nastává situace, kdy několik smluv tvoří vzájemně provázaný, funkčně spojený celek (nejde o ekonomickou provázanost) Tady platí: vznik každé z těchto smluv (či jen některé z nich) je podmínkou vzniku ostatních a současně zánik jedné či několika způsobuje zánik ostatních = věcně závislé smlouvy (musí být prokázáno, že jsou existenčně spjaté)
Smíšené smlouvy Na rozdíl od pojmenovaných smluv vznikají v podnikatelské praxi různé kombinace a variace smluvních typů Spojení více pojmenovaných smluv tak, že se nijak nesmísí a smluvní typy se ve své podstatě nezmění stále existují dva (nebo více) smluvní typy a jsou rozpoznatelné podle svých charakteristických znaků
Nepojmenované smlouvy díky smluvní svobodě je možné uzavřít i smlouvu, která není v zákoně výslovně upravena v tom případě nepatří mezi smluvní typy jde o smlouvu nepojmenovanou (inominátní, atypickou) nesmí odporovat obsahu či účelu zákona. neexistuje ucelené pojednání o těchto smlouvách právní řád je předpokládá, ale neupravuje
Nepojmenované smlouvy v NOZ NOZ nepoužívá pojmy jako je inominátní, či nepojmenovaná smlouva 1746, odst. 2) Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Inominátní smlouvu tudíž můžeme uzavřít i podle NOZ. V záhlaví uvedeme:.. smlouva uzavřená podle 1746, odst. 2., zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník)
Fakultativní obchody 262 ObchZ povoluje stranám, aby se dohodly, že se jejich závazkový vztah bude řídit obchodním zákoníkem, i když nespadá do závazkových vztahů, které se podle ust. 261 ObchZ jeho právní úpravou řídí. Dohoda vyžaduje písemnou formu. Tato úprava je dispozitivní kromě požadavku písemné formy.
Právní zásady u inominátních smluv Zásada rovnosti účastníků Zásada smluvní svobody autonomie vůle Zásada dispozitivní právní úpravy Zásada bezformálnosti právních úkonů (inominátní smlouvy nemusí být písemné ale pro větší právní jistotu se to doporučuje) Zásada pacta sunt servanda povinnost plnit a dodržovat nepojmenovaný závazek
Podstatné části a náležitosti smlouvy Pokud smlouva neobsahuje podstatné části některého smluvního typu, smlouva vznikne, ale nebude se jednat o smluvní typ uvedený v zákoně, ale o nepojmenovanou smlouvu nebo jiný typ smlouvy. Projev vůle však musí být určitý.
Podstatné části a náležitosti smlouvy Otázka: Může vzniknout smlouva bez podstatné náležitosti? 1726 NOZ - ano s přihlédnutím k následnému chování pokud se dá rozumně předpokládat uzavření smlouvy
Doporučení pro podnikatele Předmět smlouvy dostatečné určení předmětu závazků (vzájemná práva a povinnosti) Jediná podmínka pro platnost inominátu Další náležitosti nejsou pro vznik inominátu podstatné nicméně doporučuje se jim věnovat pozornost: Označení smlouvy Označení smluvních stran Zajišťovací instituty Další ujednání o místu, čase, jakosti, plnění, potažmo další skutečnosti jako jsou např. změna, zajištění a zánik práv a povinností CLS OSTRAVA
Inominátní smlouva v obchodním právu Vztah občanského a obchodního zákoníku je typickým příkladem dualismu V obchodně-závazkových vztazích je obchodní zákoník lex specialis vůči úpravě občanského zákoníku ( 1/2 ObchZ) Tím je dána prioritní aplikace obchodního zákoníku na všechny vztahy vznikající mezi podnikateli nebo při podnikání tehdy, řeší-li je obchodní zákoník sám a bez ohledu na to, zda vztahy téhož nebo podobného charakteru upravuje rovněž občanský zákoník. Při absenci institutu v obchodně právní úpravě použijeme občanský zákoník (samostatně nebo ve spojení s obchodním zákoníkem)
Inominátní smlouva v občanském právu Nepojmenovanou smlouvu je možno uzavřít i v rámci občanského zákoníku, 51 ObčZ zní: Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, které není zvlášť upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu a účelu zákona čl. 2 odst.3 LZPS umožňuje realizovat co nejšířeji a nejúplněji rozmanité individuální potřeby, zájmy a preference každý může činit to, co není zákonem zakázáno. Tato základní ústavní zásada je podrobněji rozvedena v 2/3 ObčZ: účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit.
Inominátní smlouva v občanském právu 51 ObčZ zní: Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, které není zvlášť upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu a účelu zákona Účel zákona = abstraktní a subjektivní pojem, bývá interpretován každou stranou podle toho, co je pro ni výhodné. 39 absolutní neplatnost právního úkonu, který odporuje zákonu CLS OSTRAVA
Inominátní smlouva uzavřená ústně Z judikatury je dále znám příklad, kdy dva obchodníci uzavřeli ústní dohodu o "komisním prodeji" zboží. Podle soudu jejich ujednání nelze považovat za komisionářskou smlouvu, jejíž podstatné náležitosti jsou upraveny v 577 ObchZ. Chybělo totiž ujednání o poskytnutí úplaty za obstarání obchodní záležitosti žalovaným pro žalobce. Jejich ujednání lze proto považovat za pojmenovanou smlouvu podle 269 odst. 2 ObchZ, jejíž obsah se blíží smlouvě kupní ( 447 ObchZ), za niž toto ujednání považoval soud prvního stupně.!!! Inominát lze uzavřít ústně, ALE..
Inominátní smlouva - analogie Analogie (obdoba) - aplikaci určité normy na jiný právní případ, než pro který byla přímo zamýšlena. Význam analogie - aby výslovně neupravené právní vztahy byly posuzovány v maximální možné míře v souladu s právní úpravou smí být použita pouze v případě, pokud je v řešeném případě více shodného než rozdílů v podobném případě, na který analogická norma běžně dopadá největším problém - určit smlouvu, která je uzavřenému inominátu nejbližší pak se pomocí analogie použijí ustanovení nejbližšího smluvního typu
Inominátní smlouva - analogie analogie legis - podobnost podle zákona na určitý výslovně neřešený právní případ se použije ustanovení zákona, které upravuje případ podobný, tzn. uvnitř daného právního předpisu je hledáno řešení, které lze na hledanou otázku použít. analogie iuris - podobnost podle práva jako odvětví Pokud nelze použít analogie legis (nenajdeme řešení uvnitř daného předpisu), použijeme obecné zásady právního odvětví. Používat OBEZŘETNĚ. Účelem je zvýšení právní jistoty zaplnění právních mezer
Inominátní smlouva - analogie Problém při sjednání obsahu inominátního závazku nevznikne, pokud subjekty pamatují při kontraktaci na vše, tzn. sjednají si pro případ porušení inominátní smlouvy zajištění závazku smluvní pokutu, odpovědnost za vady odpovědnost za prodlení. Strany si mohou sjednat cokoliv. V tomto případě je to ideální situace.
Inominátní smlouva - analogie Jiná situace nastane, pokud strany nějaký problém do budoucna nepředpokládají, ve smlouvě o tom mlčí smlouva neobsahuje žádné ujednání např. o výši úroků z prodlení. Zde by se již dala analogie aplikovat, a to minimálně analogie iuris, tzn. aplikace obecných ustanovení obchodních závazkových vztahů. Na úroky z prodlení a jejich výši se použije ustanovení 1970 a na jejich výši poté nařízení vlády, na které je v normě odkazováno. Tzn. že zde dochází k modifikaci smlouvy a k rozšíření práv a povinností o zákonné ustanovení o úrocích z prodlení. NOZ nově umožňuje dohodnout si úroky z prodlení jinak, než říká nařízení vlády, pokud ale nejsou dohodnuty, platí nařízení.
Použití analogie - občanský zákoník Analogie legis 491 odst. 2 - na závazky vznikající ze smluv v zákoně neupravených je třeba použít ustanovení zákona, která upravují závazky jim nejbližší, pokud samotná smlouva nestanoví jinak. Analogie iuris 853 - občanskoprávní vztahy pokud nejsou zvláště upraveny ani tímto, ani jiným zákonem, se řídí ustanoveními tohoto zákona, která upravují vztahy obsahem i účelem jim nejbližší. CLS OSTRAVA
Použití analogie - obchodní zákoník První názor S aplikací analogie na inominátní smlouvy není problém Druhý názor Analogii nelze použít. CLS OSTRAVA
Nejrozšířenější inomináty obchodního práva leasingová smlouva franchisingová factoring forfaiting šeková smlouva dealerská smlouva smlouva o spolupráci time sharing rezervační smlouva CDW collision damage waiver
Faktoring jedna z forem krátkodobého financování, založená na odkupu krátkodobých pohledávek z obchodního styku před dobou jejich splatnosti. Factoringová společnost financuje pohledávky vznikající z dodávek zboží nebo služeb na obchodní úvěr, bez jakéhokoliv dalšího jištění, a to na základě posouzení kvality obchodního vztahu a bonity odběratele, popř. dodavatele. Faktoringem vzniká právní poměr mezi trojicí subjektů faktor (finanční agent, banka, specializovaná faktoringová společnost), jeho klient klientův dlužník Faktor se stává věřitelem zákazníků svého klienta a vůči vlastnímu klientovi vystupuje jako dlužník. Z právního hlediska je factoring služba postavená na postoupení pohledávek, má tudíž nejblíže k cessi. Ve factoringové smlouvě se klient zavazuje, že všechny pohledávky za specifikovanými odběrateli bude postupovat factoringové společnosti, čímž dochází k zásadní změně věřitele.
Forfaiting Metoda financování tuzemského a mezinárodního obchodu. Konkrétně se jedná o odkup středně a dlouhodobých pohledávek forfaitingovou organizací (forfaiterem). Forfaitingový proces začíná uzavřením smlouvy mezi forfaiterem a dodavatelem, která je inominátní. Odkupované pohledávky však musí splňovat několik požadavků. Forfaiter odkupuje od prodávajícího kryté importní nebo exportní pohledávky. Rozdíl oproti faktoringu je v tom, že se jedná o převzetí střednědobých a dlouhodobých pohledávek splatných v rozmezí jednoho roku až šesti let a také se u forfaitingových operací pravidelně vyžaduje ručení banky, bankovní zárukou, avalovanou směnkou, nebo alternativně dokumentárním akreditivem s odloženou splatností. Forfaiter přejímá veškerá rizika bez možnosti postihu původního věřitele.