KNIŽNÍ NOVINKY Z OLYMPIE Napínavý román z dostihového prostøedí Jenny Pittmanová: DÌDICTVÍ Prestiž trenérky Jany Hardyové (známé ji z pøedchozích románù Navzdory, Dvojí dohoda, Dilema a Krevní msta) v dostihovém svìtì stále roste a zdá se, že ji èeká další skvìlý rok se svatbou na obzoru. Zdánlivì poklidnou atmosféru na Janinì farmì však naruší neoèekávané úmrtí v rodinì, problémy s novým majitelem koní, záhadným Cherokee Indiánem Boby Montanou i falešné obvinìní z dopingu, za kterým zøejmì stojí její dlouholetá rivalka 1. vyd., 224 str., formát 130x200 mm, cena brož. 199 Kè 2 / 2007 n 1 n únor 2 / 2007 www.cstv.cz ZPRAVODAJ ÈSTV a Nakladatelství OLYMPIA, a. s. Osmý detektivní pøíbìh se svérázným Ozem Blackstonem Quintin Jardin: VOLÁNÍ O POMOC Bývalý soukromý vyšetøovatel, hlasatel wrestlingových zápasù a nyní populární herec si právì užívá se svou tøetí manželkou Susií a dvìma dìtmi poklidné tøímìsíèní prázdniny, když se objeví jedna z pøedchozích Ozových žen, kdysi tak suverénní a teï témìø zlomená Primavera Phillipsová. Pøichází Oze žádat o pomoc pøi pátrání po svém uneseném synkovi a po majetku, o který ji oloupil druhoøadý americký herec. Oz chvíli váhá, ale na pøímluvu Susie nakonec odjíždí s Prim do Spojených státù. Jak se situace vyvine a nakolik je opìtné setkání Oze s Prim osudové, zùstává zatím jen otázkou. 1. vyd., 248 s., formát 130x200 mm, cena brož. 199 Kè Knihy si mùžete objednat (nebo zakoupit) v obchodním a expedièním oddìlení Nakladatelství OLYMPIA, a. s., Vaníèkova 2, blok D, 160 17 Praha 6-Strahov, tel./fax: 274 821 530, e-mail: olysklad@volny.cz. Více informací najdete na www.iolympia.cz Vydává Nakladatelství Olympia, a. s., ve spolupráci s VV ÈSTV l http://www.cstv.cz/tp.htm l Adresa redakce: Zátopkova 100/2, 160 17 Praha 6, tel. 233 017 416, fax: 233 358 467 l Uzávìrka èísla 16. 2. 2007 l Redaktor: Vladimír Civín l Distribuováno zdarma l Podávání novinových zásilek povoleno Èeskou poštou s.p. OZ Pøeprava pod è.j. 1648/94, ze dne 25. 7. 1994 l Za správnost a vìcný obsah èlánkù odpovídají jednotliví autoøi l ISSN 1212-1061 Objednávky knižní produkce adresujte expediènímu odd. Nakladatelství Olympia, a. s., Vaníèkova 2, blok D, 160 17 Praha 6-Strahov, tel./fax: 274 821 530, e-mail: olysklad@volny.cz Projekt trvalého vzdìlávání v oblasti sportu a tìlovýchovy trenérský institut interdisciplinární vzdìlání Foto: Václav Jirsa (Právo)
n 2 n 2 / 2007 n 3 n -civl PØEDSTAVUJEME OKRESNÍ SDRUŽENÍ ÈSTV V OKRESE STRAKONICE l kresní sdružení ÈSTV v okrese Strakonice poskytuje servis 68 tìlovýchovných jednotám a sportovním klubùm, které mají 9625 èlenù, z toho 2641 mládeže. O èinnosti sdružení jsme si povídali s tajemníkem dr. Pavlem Koubou: n Jaké služby poskytuje vaše sdružení TJ a SK? O jaké služby je ze strany TJ a SK nejvìtší zájem? Jsem pøesvìdèen, že položíte-li tuto otázku všem pøedstavitelùm okresních sdružení v republice, odpovìï bude velmi podobná. V prvé øadì poskytujeme TJ/SK informace, které jsou pro jejich fungování dùležité. Základní informace jsou ty, které pomáhají sdruženým subjektùm, aby se nedostaly do kolize se zákony, pøedpisy a vyhláškami. Dále je upozoròujeme na možnosti získání financí z rùzných grantù. V neposlední øadì je upozoròujeme na informace týkající se vnitøních úkolù a života okresního sdružení. Tyto služby provádíme jak pro TJ/SK, tak pro sportovní svazy. Je tøeba øíci, že nám to ulehèuje stále se rozvíjející e-mailový kontakt èi www stránky. Prostì TJ/SK mají k informacím blíže než tomu bylo v minulosti. TJ/SK se na nás obracejí s celou øadou otázek, které se více èi ménì týkají jejich sdružení. Øešíme širokou škálu problémù od právních, majetkových pøes organizaèní, ekonomické až k problémùm sportovním. Osobní pøátelství s kamarády ze hnutí nám nìkdy pøináší i úkoly ryze osobního charakteru. Velmi dùležitou službou je práce pro sportovní svazy. Cítím, že tato úloha je pro dobrovolné svazové pracovníky stále více nezastupitelná. Doba pøináší pro pøátele ze svazù i bìžné existenèní problémy, a potom sportovní dobrovolné aktivity, a aktivní sportování nebo funkcionaøení, jdou trochu stranou a bez pomoci profesionála to jde mnohem hùøe. n V èem spatøujete nezastupitelnou roli vašeho sdružení? Servisní postavení okresních sdružení stavím velmi vysoko. V okrese se pro nás stírá rozdíl mezi prací pro TJ/SK a svazy, jsme pro nì nejbližší profesionální orgán, na který je možno se obrátit. Proto si myslím, že problematika práce okresních organizací by mìla být více podporována a každý náznak problémù v okrese by mìl být chápán také jako dùsledek systémových nedostatkù v øízení celé organizace. n Rozvoj sportu obecnì v regionech a krajích je nemyslitelný bez spolupráce s ostatními sportovními sdruženími, státními orgány a orgány samosprávy obcí a mìst. Jak se vám toto daøí? Problematiku spolupráce s ostatními sportovními sdruženími chápu jako nabídku našich služeb, napø. pro tìlocvièné jednoty ÈOS, èi jiná obèanská sdružení. Pravidelnì se tyto organizace zapojují do našich okresních soutìží ve volejbalu, nohejbalu, stolním tenisu, ledním hokeji, ale i do fotbalu. Regulaci tohoto zapojení ponechávám plnì v kompetenci jednotlivých svazù. Co se týká spolupráce s mìsty a obcemi, tu chápu jako velmi dùležitou. Naší snahou je, abychom mìli v tìchto orgánech zastoupení, a to z dùvodu naší lepší a rychlejší informovanosti, možnosti vysvìtlování a ovlivòování sportovní problematiky a pøípadného prosazování našich zájmù, a to i finanèních. n Jaké máte ve vašem regionu zkušenosti v péèi o sport hodné doporuèení ostatním regionálním sdružením ÈSTV? V širším pohledu nevidím problém v kompetentnosti pracovníkù v jednotlivých okresních sdruženích a TJ/SK, proto také nemám potøebu nìkomu radit ani doporuèovat. Každý jistì dìlá svá rozhodnutí ve spolupráci se svým orgánem a urèitì ta nejlepší vzhledem k podmínkám a konkrétní situaci. Já se snažím svojí práci chápat jako službu a za prací pøátel z TJ/SK a svazù vidím vždy konkrétní lidi, nejen body, sekundy, dotazníky nebo èísla, a podle toho se také k nim snažím chovat. n Po letech bezproblémového financování sdružených subjektù ze strany VV ÈSTV došlo v pøedloòském i loòském roce k urèitým problémùm v objemech vlastních prostøedkù. Jaké jsou dopady ve vašem sdružení? Stadion TJ Blatná Høištì s umìlou trávou STARZ Strakonice Co se týká financování a jeho dopadu do TJ/SK a svazù, chápu nevykrytí dotace roku 2006 jako velký problém. TJ/SK sice berou dotaci z vlastních zdrojù vzhledem k výši svých nákladù jako pøíspìvek, ale jsou to finanèní prostøedky, se kterými ve svých rozpoètech poèítaly. n Jaká je kvalita sportoviš ve vašem regionu? Mùžete zmínit nìkterá novì vybudovaná èi rekonstruovaná sportovištì? Musím øíci, že kvalita sportoviš ve vlastnictví TJ/SK je udržována v provozuschopném stavu, a to za cenu velkého úsilí èlenù a hodnì za pomoci obcí. Výše státních prostøedkù na údržbu je hezký bonus, ale nestaèí ani na základní udržovací náklady. Proto díky obcím, že nám pomáhají udržet naše sportovištì v chodu, zvelebují a rozšiøují sportovištì ve svém vlastnictví. Nechci být konkrétní, protože by se mohli urèitì cítit dotèeni všichni ti, kteøí se o budování sportovních zaøízení starají, a na které bych mohl zapomenou. Vladimír Civín Výsledky jednání orgánù ÈSTV l ZMÌNA PØÍSLUŠNOSTI TJ A SK K ÚZEMNÍM CELKÙM l olem osmdesáti tìlovýchovných jednot a sportovních klubù ÈSTV v devíti krajích se týká zmìna pøíslušnosti k územním celkùm, ke které došlo od 1. ledna letošního roku v souvislosti s vyhláškou è. 513/2006 Sb. Na své únorové schùzi pøijal Výkonný výbor ÈSTV k této informaci usnesení, na jehož základì budou v souèinnosti s pøíslušnými regionálními sdruženími provedena organizaèní a ekonomická opatøení. Bližší informace, vèetnì seznamu TJ a SK, kterých se pøesuny týkají, jsou k dispozici na www.cstv.cz. VV ÈSTV dále projednával pøedevším ekonomické materiály k Valné hromadì ÈSTV, která se koná 14. dubna ve Sportovním centru Nymburk. Jednalo se o Zprávu o èinnosti VV ÈSTV, Zprávu o hospodaøení ÈSTV za rok 2006, Bilanci spoleèných zdrojù pro rok 2007, Návrh rozpoètu ÈSTV na rok 2007, Návrh klíèù pro dìlení zdrojù ve sboru zástupcù svazù a sboru zástupcù TJ a SK v roce 2007 a Návrhy jednacích øádù pro VH ÈSTV.
n 4 n 2 / 2007 n 5 n Právní poradna Dotaz: Zajímalo by nás, jak máme postupovat, pokud chceme vrátit nemovitost, kterou jsme získali darem, tedy zda jsou pro tento pøípad stanoveny nìjaké náležitosti? Pøednì je tøeba si uvìdomit, že darování je právním úkonem, a to právním úkonem dvoustranným, jímž vznikají urèité právní následky. Jinak øeèeno darováním dochází k uzavøení øádné darovací smlouvy, kdy dárce danou vìc pøevádí na obdarovaného a obdarovaný tuto vìc pøijímá do svého vlastnictví. Z takto uzavøené smlouvy (by napø. pouze ústnì, pokud se ovšem nejedná o nemovitost, kde musí být i darovací smlouva v písemné formì) vyplývají urèitá práva a povinnosti pro obì smluvní strany, tedy jak pro obdarovaného, tak pro dárce. Jedním z tìchto práv u obdarovaného je jeho právo darovanou vìc vrátit. Vzhledem k tomu, že jak bylo uvedeno výše byla uzavøena øádná smlouva a vrácení daru je jednostranným úkonem obdarovaného, mùže toto své právo uplatnit pouze za zákonem stanovených podmínek (ustanovení 629 obè. zák.). Tato podmínka je splnìna v okamžiku, kdy darovaná vìc má v dobì jejího pøevzetí obdarovaným vadu, která není zjevná a na kterou dárce obdarovaného neupozornil. Pouze v tomto pøípadì je tedy obdarovaný oprávnìn dar vrátit. V pøípadì nemovitosti je tøeba, aby právní úkon obdarovaného vrácení daru byl uèinìn v písemné formì. Pokud jde o pøíslušné zmìny zápisu vlastnického práva k pøedmìtné nemovitosti v katastru nemovitostí, pak v pøípadì, kdy k vrácení daru dojde pøed tím, než o návrhu na vklad katastrální úøad rozhodl, staèí, aby úèastníci vzali svùj návrh na vklad zpìt v rámci svého práva s tímto návrhem disponovat. V pøípadì, kdy už bylo vlastnické právo zapsáno na obdarovaného na základì darovací smlouvy, bude skuteènost vedoucí ke zmìnì zápisu zpìt na dárce tøeba katastrálnímu úøadu doložit buï souhlasným prohlášením úèastníkù darovací smlouvy, že došlo k vrácení daru, nebo prohlášením o zániku vlastnického práva vydaném úèastníkem, jehož právo zaniklo v daném pøípadì tedy obdarovaným. Mgr.Gabriela Petrusová Legislativnì právní a personální odbor ÈSTV Ekonomické informace ÈSTV l KONEC POCHYBNOSTÍ O DAÒOVÝCH DOPADECH TZV. NEPENÌŽNÍCH PØÍJMÙ SPORTOVCÙ A TRENÉRÙ? l Není v rozhodovací praxi èeských soudù mnoho daòových rozsudkù, které by mìly bezprostøední vazbu a dopady na tìlovýchovu a sport a na osoby pùsobící v tìlovýchovì a sportu. S trochou nadsázky je možno konstatovat, že sport a tìlovýchova na svùj prùlomový daòový judikát stále ještì èekají. Pøesto se na podzim loòského roku významnì zablýskalo na lepší èasy. Tímto zablýsknutím je rozhodnutí Ústavního soudu è. II ÚS 686/05 z 25. øíjna. Jaký problém byl podstatou rozhodovaného sporu? Pro vysvìtlení je nutno se vrátit v èase nazpìt až do druhé poloviny 90. let minulého století. V té dobì angažovala jedna z èeských sportovních federací na post reprezentaèního trenéra vybraného kouèe. Angažmá bylo sjednáno mimo pracovnìprávní vztah formou mandátní smlouvy podle 566 a násl. Obchodního zákoníku. Trenér provozoval tuto svoji èinnost na základì živnostenského oprávnìní. Pøi uzavøení mandátní smlouvy byla stranami sjednána pouze penìžitá odmìna za poskytované služby. Trenér zahrnul inkasované odmìny do pøíjmù v daòových pøiznáních k dani z pøíjmù fyzických osob za pøíslušná zdaòovací období. Následná daòová kontrola provedená u trenéra správcem danì provìøovala správnost základu danì a danì v tìchto zdaòovacích obdobích. Správce danì požádal v prùbìhu kontroly sportovní federaci o vyèíslení èástek vynaložených sportovní federací na ubytování, stravování a dopravu trenéra v dobì jeho angažmá pro federaci. Sportovní federace požadované údaje správci danì pøedala. Správce danì následnì tyto èástky oznaèil za nepenìžní pøíjem trenéra a o jejich výši zvýšil základy danì za pøíslušná období a domìøil daò. Stejným zpùsobem domìøil správce daò také z obdobnì zjištìných èástek vynaložených na ubytování, stravování a dopravu sportovním klubem, s nímž mìl paralelnì trenér v té dobì sjednané druhé angažmá. Jaká byla argumentace správce danì? Správce danì odùvodòoval domìøení danì tím, že trenér využíváním uvedených služeb obdržel od sportovní federace, resp. sportovního klubu, nepenìžité plnìní, které je pøedmìtem danì podle 3 ZDP a pøitom se nejedná o pøíjmy osvobozené podle 4 ZDP. Není pøitom podstatné podle názoru správce danì že tyto služby nebyly sjednány v mandátní smlouvì jako odmìna za poskytnuté služby a ani to, že se nejedná o pøijaté náhrady výdajù spojené s výkonem èinnosti. Ustanovení Obchodního, pøípadnì Obèanského zákoníku podle správce danì na vìci nic nemìní, nebo upravují jen vztahy obou smluvních stran, aniž by pøitom stanovily, zda se v daných pøípadech jedná èi nejedná o zdanitelný pøíjem. Podle názoru správce danì bylo pro domìøení danì rozhodující, že trenér tyto služby pøijal i když se jednalo o plnìní vynaložené sportovní federací, resp. sportovním klubem v jeho prospìch. Trenér se závìry správce danì nesouhlasil a v zákonné lhùtì brojil proti jeho rozhodnutí odvoláním. Finanèní øeditelství však napadené rozhodnutí v plném rozsahu potvrdilo. Musím se na tomto místì poctivì pøiznat, že jsem mìl možnost se v té dobì s touto kauzou seznámit, nebo jsem byl požádán o názor na možnost zvrácení nepøíznivých rozhodnutí správce danì i finanèního øeditelství. Se znalostí názorù finanèních orgánù na problematiku a se znalostí rozhodovací praxe soudù jsem v té dobì nepovažoval za reálné se úspìšnì vydaným rozhodnutím bránit. V obecné rovinì jsem pøípad konzultoval s dalšími svými kolegy, vždy se stejným závìrem. Proto musím vyslovit obdiv k až donkichotskému úsilí, se kterým postižený trenér bránil svá práva pøed formalistickou a zjednodušenou aplikací zákona. Dotažením tohoto úsilí až do úspìšného konce udìlal èeskému sportu neocenitelnou službu. Zmínil-li jsem názory finanèních orgánù na problematiku, je myslím nutné doplnit, že podle výkladù pracovníka MF na øadì semináøù bylo nutno považovat za nepenìžní pøíjmy nejen výše uvedené služby, ale rovnìž jiné služby, èi poskytnutí vìcí spotøebovávaných v souvislosti s èinností sportovcù a trenérù napøíklad hodnotu sportovních pomùcek jako jsou brusle, kopaèky, dresy anebo dokonce podíl na nákladech na provoz pøíslušného sportovištì, na kterém byla sportovní èinnost pro objednatele provádìna! Korunu všemu pak dávalo doporuèení, podle kterého bylo jediným daòovì korektním øešením fakturování hodnot tìchto vìcí a služeb sportovními kluby nebo federacemi sportovcùm a trenérùm. Ti si pak mohli podle výkladu pracovníka MF takovéto faktury uplatnit jako daòovì uznatelné výdaje pøi splnìní podmínek daných 24 ZDP. Souèasnì sportovci èi trenéøi fakturovali stejné èástky jako své odmìny sportovnímu klubu èi federaci. Absurdita tohoto výkladu byla vždy pochopitelnou pøíèinou rozhoøèených a znechucených reakcí úèastníkù semináøù. Nesmyslnost tohoto bludu byla zjevná, pøesto vìtšina vèetnì mì ustoupila a šla radìji jednodušší cestou, to je vzájemnou fakturací. Tento postup jsem doporuèoval také já pøi svých obèasných pøednáškách, nebo jsem vycházel z úvahy, že sice nesmyslný, ale formálnì správný postup ušetøí sportovním organizacím i jednotlivcùm finanèní prostøedky, èas i nervy. Po neúspìšném odvolání napadl trenér rozhodnutí finanèních orgánù u krajského soudu (rozsudek èj. 30 Ca 308/2000-39). Krajský soud se ztotožnil se závìry finanèního øeditelství a navíc uvedl, že pøíjem trenéra spoèíval v pøijetí materiálních požitkù stìžovatelem. Pøíjem trenéra spoèíval podle mínìní správce danì v tom, že si sám tyto výdaje neplatil a hradili je za nìho jeho smluvní partneøi. Nejsou tedy žádné pochyby, že se jedná o pøíjmy pøijaté pøi výkonu podnikatelské èinnosti. Podle názoru krajského soudu je rozhodující pro posouzení veøejnoprávní úprava žalobcových pøíjmù vyjádøená v daòovém zákonì a nikoliv soukromoprávní písemná èi ústní ujednání stìžovatele a jeho obchodních partnerù v oblasti obchodnì právních nebo obèanskoprávních vztahù. Následnì žaloval trenér formou kasaèní stížnosti rozhodnutí u Nejvyššího správního soudu (rozsudek èj. 6 Afs 5/2004-78), který v rozhod-
n 6 n 2 / 2007 n 7 n nutí uvedl, že neshledal v dané vìci stìžovatelem tvrzené nesprávné posouzení právní otázky krajským soudem a vìc opìt rozhodl v neprospìch stìžovatele. Po tìchto dvou neúspìších stìžovatel využil poslední zákonné možnosti jak zvrátit rozhodnutí ve svùj prospìch, a to podání ústavní stížnosti. Není možné a ani vhodné na tomto místì podrobnì rozebírat celou argumentaci tak, jak pøi jednání senátu ústavního soudu zaznìla. Podstatné je jak celou kauzu pojal senát Ústavního soudu, který o vìci rozhodoval. Stížnost byla podána pro porušení ústavou zaruèených práv a senát Ústavního soudu konstatoval, že ústavní stížnost je v daném pøípadì pøípustná a dále se jí proto zabýval. Ústavní soud konstatoval, že stanovisko obecných soudù, dle nichž je rozhodující veøejnoprávní úprava pøíjmù pro daòové úèely a nikoliv smluvní ujednání stìžovatele a jeho obchodních partnerù, má opodstatnìní jen za pøedpokladu, že se skuteènì jedná o pøíjem, který by mohl podléhat dani z pøíjmù. ZDP pojem pøíjem nedefinuje, proto je podle názoru Ústavního soudu nutné vycházet pøi jeho interpretaci nejen z pøíslušných ustanovení ZDP, ale také ze smyslu a úèelu zákona, dále z pøíslušných ustanovení zákona o správì daní a poplatkù a z ustanovení 566 a násl. Obchodního zákoníku upravujícího mandátní smlouvu. Ústavní soud se dále podrobnì zabýval obecnými podmínkami, za nichž je podle Obchodního zákoníku poskytováno plnìní podle mandátní smlouvy a zejména za jakých jsou hrazeny a kým náklady nutné pro splnìní úèelu smlouvy. Shrnul pøitom, že jsou tøi zpùsoby hrazení nákladù: 1) náhrada nákladù, které mandatáøi vzniknou, je zahrnuta ve smlouvì (to musí být stranami ovšem sjednáno), 2) mandatáø náklady, jež mu vznikly, vyúètuje mandantovi, který je povinen mu je uhradit, 3) mandatáøi konkrétní náklady nevzniknou nebo mu mandant ve smyslu ustanovení 568 odst. 2 Obchodního zákoníku zajistí podmínky pro splnìní závazku a pøípadné výdaje hradí pøímo sám. Tento postup je využíván v obdobných pøípadech, kdy mandatáø vykonává pro mandanta nìjakou èinnost, pøièemž podmínky pro její uskuteènìní zajiš uje pøímo mandant. Typicky tam, kde z povahy vìci je zøejmé, že jiný postup by nebyl úèelný, ale zpravidla ani prakticky proveditelný. (Neodpustím si na tomto místì osobní poznámku, že u èásti svých klientù také tento postup praktikuji. Jedná se o pøípady, kdy si klient vede úèetnictví sám nebo prostøednictvím jiné osoby a já jen zpracovávám data nutná pro zpracování a podání daòových pøiznání a to velmi èasto pøímo v kanceláøích klienta, za aktivní spolupráce jeho zamìstnancù a na jeho výpoèetní technice a software. Nikdy na tom nebylo správci danì a obèas jsme se u klienta spolu setkali nic divného a nepovažoval to za nepatøièné ) Ústavní soud tuto dílèí úvahu uzavøel s tím, že Obchodní zákoník a obdobnì také Obèanský zákoník (ten v 724 a násl.) smluvním stranám umožòuje, aby v souladu se zásadou smluvní volnosti efektivnì, s ohledem na specifika a variabilitu plnìní, jež mohou být pøedmìtem mandátní smlouvy, zvolily zpùsob úhrady nákladù (výdajù). Obsahem práva na náhradu nákladù je pøitom právo subjektu, který dùvodnì vynaložil prostøedky na splnìní závazku, na jejich úhradu tak, aby mu plnìním závazku nevznikla újma. Dochází-li tedy ke kompenzaci vzniklých nákladù nejedná se na stranì subjektu, jemuž je úhrada nákladù pøímo poskytována o získávání pøíjmù realizací živnostenské èinnosti. To je první zásadní závìr Ústavního soudu. V projednávaném pøípadì pak skutkové okolnosti pøípadu nasvìdèují podle názoru Ústavního soudu tomu, že stìžovateli nebylo v souvislosti s plnìním závazku z mandátní smlouvy vedle finanèního plnìní poskytnuto i nepenìžní plnìní formou ubytování, stravování a dopravy a nejednalo se o pøíjem podléhající dani z pøíjmù. Ústavní soud proto po posouzení všech skuteèností uzavøel, že v daném pøípadì došlo k nesprávné aplikaci jednoduchého práva v dùsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. Ze strany soudù i správce danì byla popøena zákonem daná možnost, aby výdaje vzniklé pøi plnìní závazku z mandátní smlouvy nesl pøímo mandant. Následnì pak byl jak ze strany správcù danì, tak ze strany obecných soudù daòovému subjektu vnucován postup vyhovující správci danì, aèkoliv správcem danì akceptovaný zpùsob by nevedl ke zvýšení základu danì a následnému zdanìní pøíjmù stìžovatele. To je druhý zásadní závìr Ústavního soudu. Ústavní soud dále vytkl obecným soudùm, že se vùbec nezabývaly otázkou, zda úhrada ubytování, stravování a dopravy pøedstavovala zajištìní podmínek nezbytných ke splnìní závazku z mandátní smlouvy, ale automaticky bez dalšího dovodily, že se jedná kromì finanèního plnìní i o další nepenìžité plnìní poskytnuté za splnìní závazku daného mandatáøi mandátní smlouvou. Ze strany obecných soudù tak došlo zjednodušeným a formalistickým výkladem zákona k porušení práva chránìného èl. 36 odst. 1 Listiny a ve svém dùsledku i k porušení èl. 11 odst. 5 Listiny. Ústavní soud proto pro porušení èl. 2 odst. 2 a èl. 36 odst.1 Listiny oba výše uvedené rozsudky zrušil. Až dosud jsem víceménì jen citoval èi glosoval rozhodnutí senátu Ústavního soudu. Jaké je však nutno si z celého pøípadu a jeho koneèného rozuzlení vzít ponauèení? 1. Rozhodnutí neznamená popøení 3 odst. 2 ZDP. Jinými slovy i po rozhodnutí Ústavního soudu mohou sportovcùm a trenérùm, pøípadnì jiným osobám, s nimiž sportovní kluby a sportovní federace vstupují do smluvních vztahù, vznikat nepenìžní pøíjmy. Ne ve všech pøípadech je namístì argumentace z rozhodnutí Ústavního soudu. 2. Nezbytná souèinnost pojem který vzal Ústavní soud v úvahu a jehož ignoraci vytkl obecným soudùm je ve výše uvedeném pøípadì odvozena od ustanovení upravujících mandátní, resp. pøíkazní smlouvu. Je otázkou, zda by podobná argumentace uspìla i pøi soudních sporech spoèívajících v posouzení jiných smluvních vztahù. 3. Každý pøípad je jiný, liší se svými specifickými podmínkami. Nelze proto spoléhat na to, že soudy budou po rozhodnutí Ústavního soudu postupovat automaticky v jeho šlépìjích. 4. Stejnì jako v bodì 3 platí, že nelze spoléhat na automatické pøijetí závìrù zmínìného rozhodnutí správci danì v jejich rozhodovací praxi. Pøesto je nutno rozhodnutí Ústavního soudu ocenit a pøivítat. Ukázalo, že i zdánlivì neprùstøelná interpretace zákona není dogma a že se v Èeské republice lze dovolat práva proti zlovùli a arogantní byrokratické agresi. Znovu musím sám za sebe stìžovateli touto cestou podìkovat a vyjádøit nadìji, že i do budoucna se mùže podaøit zlomit nìkteré další, pro sportovní prostøedí nepøíznivé interpretace zákona, jako napøíklad zdaòování tzv. výchovných u TJ/ SK nebo nesmyslnost pøístupu, podle kterého není možné proti pøíjmùm z reklam uplatòovat ani zèásti výdaje na uspoøádání sportovní akce, pøi které byla reklama provádìna. Jen najít toho stateèného Tìm z vás, kteøí se chtìjí seznámit s podrobnými argumenty, které padaly z obou stran na jednotlivých stupních soudního øízení, doporuèuji vyhledat texty uvedených rozsudkù na www.nssoud.cz a www.concourt.cz. Pro úèely tohoto pøíspìvku jsem totiž texty upravil s ohledem na plánovaný rozsah. Ing. Jiøí Topinka daòový poradce l INVESTIÈNÍ PROGRAM ÈSTV 2007 l ýkonný výbor ÈSTV v øíjnu 2006 projednal a schválil, na základì návrhu Investièní a technické rady VV ÈSTV, Investièní program ÈSTV pro rok 2007. Program byl sestaven na základì žádostí okresních regionálních sdružení ÈSTV a sdružených sportovních svazù, které využily možnosti a podaly svoje požadavky cestou svého støešního sdružení. Z hlediska pojetí této èásti podpory sportu ze státního rozpoètu se jedná celkovì o program Ministerstva školství, mládeže a tìlovýchovy è. 233510, který má podprogram 233512 podpora rozvoje a obnovy materiálnì technické základny sportovních organizací a podprogram 233513 podpora rozvoje a obnovy materiálnì technické základny sportovní reprezentace. Vlastní investièní program ÈSTV na rok 2007 byl, v souladu s usnesením VV ÈSTV, rozèlenìn do nìkolika prioritních skupin, kde hlavní prioritu dostaly, tak jako v minulosti, ty požadavky, které byly souèástí požadavkù jak okresních regionálních sdružení ÈSTV, tak sdružených sportovních svazù. Celý takto sestavený program 233510 je k dispozici k nahlédnutí na www.cstv.cz zdroje informací pro vás. Investièní program ÈSTV byl v termínu, který stanovovaly tehdy platné Zásady programu MŠMT 233510, tedy do konce øíjna 2006, pøedán pøíslušnému odboru ministerstva. Pøipomínáme, že v polovinì listopadu 2006 byly vydány MŠMT zásady doplnìné, jsou k dispozici na www.msmt.cz, které mj. upravují v èásti D rozøazování do skupin podle diferencovaného systému finanèní podpory.
n 8 n 2 / 2007 n 9 n Dále byla rozhodnutím MŠMT jmenována Expertní komise pro program 233510, ve které má ÈSTV, na rozdíl od minulosti, významné zastoupení, obdobnì jako další sportovní spolky a instituce. Tato expertní komise intenzívnì pracovala na posouzení vlastních požadavkù, zejména z hlediska toho, zda žadatel i jeho požadavek odpovídají stanoveným zásadám, jak z hlediska oprávnìnosti žadatele, kompletnosti požadované dokumentace, právního vztahu k pozemkùm i majetku, atd., a bezprostøednì potom i z hledisek, které pro výbìr upravují samotné zmiòované zásady. Tyto práce v expertní komisi byly prakticky ukonèeny a soubor návrhù byl pøedán k závìreènému posouzení poradì vedení ministerstva. Cílem expertní komise bylo odpovìdnì pøipravit v co možno nejkratší dobì návrh pro koneèné rozhodnutí tak, aby subjekty zaøazené do financování mìly dostatek prostoru pro technicko-organizaèní pøípravu i vlastní realizaci stavby. Vladimír Šimíèek místopøedseda ÈSTV, pøedseda Investièní a technické rady VV ÈSTV Okénko do sportovních svazù l DEVÌT MEDAILÍ Z 16. ZIMNÍ DEAFLYMPIÁDY l kterou si zajistily ètvrtým, respektive sedmým místem v loòském svìtovém poháru, kde dokázaly opakovanì porazit i deaflympijské medailistky. Pro Grygarovou bylo nejlepším výsledkem páté místo v super G, pro Mejstøíkovou deváté místo v super G a obøím slalomu. Deaflympijské hry se konají pod patronací Mezinárodního olympijského výboru od roku 1924 každé ètyøi roky. Letošní v Salt Lake City byly první, které se uskuteènily na sportovištích, kde se pøedtím konaly olympijské a paralamijské hry (2002). Zúèastnilo se jich 584 sportovcù a funkcionáøù z 24 zemí a na jejich programu bylo pìt sportù alpské lyžování, bìžecké lyžování, snowboard, curling a lední hokej. V místì konání deaflympiády se tìsnì pøed jejím zahájením uskuteènil jubilejní 40. kongres Mezinárodního výboru sportù pro sluchovì handicapované. V dìjišti soutìží se rovnìž konala prezentace poøadatele nadcházejících 17. her deaflympiády, kterým jsou Vysoké Tatry. Mezi protagonisty byl i krasobruslaø Jozef Sabovèík, držitel bronzové medaile ze Zimních olympijských her 1984 v Sarajevu. V ÈSTV sdružená Unie zdravotnì postižených sportovcù ÈR je multisportovní formací, která zastupuje šest samostatných sportovních svazù, èlenìných podle jednotlivých typù zdravotního postižení: Èeský svaz neslyšících sportovcù (vady sluchu, vrozené i získané), Èeskou asociace tìlesnì handicapovaných sportovcù (pøevážnì poúrazové stavy), Èeskou federaci sportovcù s centrálními poruchami hybtyøi zlaté, tøi støíbrné a dvì bronzové medaile pøivezla èeská výprava z 16. zimní deaflympiády neslyšících sportovcù, která s uskuteènila od 1. do 10. února v Salt Lake City ve Spojených státech amerických. Díky tomuto úspìchu obsadila Èeská republika tøetí místo v hodnocení národù podle poètu medailí za Ruskem a USA. Pøitom na zisku všech devíti medailí se podílely dvì závodnice ze ètyøèlenné nominace sjezdaøky Petra Kurková a Tereza Kmochová které tak zcela ovládly soutìže v alpském lyžování. Petra Kurková je naprostým suverénem všech alpských závodù neslyšících posledních deseti let a historicky nejúspìšnìjší èeskou handicapovanou sportovkyní. Do své deaflympijské sbírky osmi medailí z pøedchozích her v Davosu (1999) a Sundsvallu (2003) pøidala zlato v kombinaci a slalomu, støíbro v superg a bronz ve sjezdu. Na sjezdovkách v Salt Lake City ji tentokrát pøedèila Tereza Kmochová, která vyhrála sjezd a obøí slalom, druhá skonèila v kombinaci a slalomu a tøetí v super. Teprve šestnáctiletá èlenka Skiclubu Harrachov se na deaflympiádu nominovala po vítìzství na mistrovství Francie v alpských disciplínách a druhém místì v loòském roèníku svìtového poháru, když skonèila za Kurkovou. Také dvì další èlenky èeského družstva Veronika Grygarová a Michaela Mejstøíková bojovaly ve sjezdovém lyžování. Pro obì mladé závodnice to byla premiéra na deaflympiádì, INZERCE nosti Spastic Handicap (sportovci ochrnutí pøevážnì následky dìtské mozkové obrny, zejména jde o vady vrozené), Èeský svaz mentálnì postižených sportovcù (nevzdìlavatelní v základních školách), Èeský svaz vnitønì postižených sportovcù (nevyléèitelní tìžcí kardiaci, transplantovaní, dialýzovaní, epileptici, kardiaci, alergici, atd.) a Èeský svaz zrakovì postižených sportovcù (vady zraku vrozené i získané). Sportovní svazy Unie ZPS ÈR jsou samostatné právní subjekty, které dále sdružují na území Èeské republiky 118 tìlovýchovných jednot a sportovních klubù s celkovou základnou 16 391 registrovaných èlenù. Prostøednictvím tìchto svazù organizuje Unie ZPS ÈR domácí mistrovské soutìže ve tøiceti dvou sportovních odvìtvích a zajiš uje rovnìž úèast na svìtových soutìžích na úrovni mistrovství svìta, mistrovství Evropy, kvalifikaèních turnajích, postupových soutìžích a svìtových i evropských pohárech. Pravomoc, týkající se zabezpeèení úèasti reprezentace Èeské republiky na letních a zimních paralympiádách a deaflympiádách svìøila Unie ZPS ÈR od roku 1994 Èeskému paralympijskému výboru. Vladimír Civín Foto: Václav Jirsa (Právo) Èeský svaz curlingu vypisuje výbìrové øízení na obsazení pozice MANAGER REPREZENTACÍ CURLINGU Požadavky: Petra Kurková (na obálce foto pøi slalomu) Vaníèkova 2, P.S.40 160 17 Praha 6-Strahov l støedoškolské nebo vysokoškolské vzdìlání l øidièský prùkaz sk. B l osobní automobil l pøedložení životopisu l morální bezúhonnost l manažerské dovednosti (zejména organizaèní a komunikaèní schopnosti) l znalost anglického jazyka slovem i písmem, znalost druhého svìtového jazyka vítána l èasová flexibilita Nabídky je tøeba doruèit nejpozdìji 23. bøezna 2007 na mailovou adresu: curling@cstv.cz
n 10 n Informace ze sportovního prostøedí lenství Èeské republiky v Evropské unii pøináší také možnost využívat jejích dotaèních titulù. Sportovní prostøedí je již informováno, že programy se zamìøením pøímo na sport Evropská unie nenabízí. Nicménì existuje øada programù, které jsou sportu blízké a které lze ve sportovním prostøedí v napojení na další aktivity realizovat. Jednou z oblastí, kde lze sport využít, jsou programy urèené pro mládež. Evropská komise, Evropský parlament a èlenské státy Evropské unie se dohodly na pøijetí programu Mládež l MLÁDEŽ V AKCI 2007 2013 l v akci 2007 2013, který zavádí právní rámec pro podporu neformálních vzdìlávacích èinností pro mladé lidi. S tímto rozsáhlým materiálem se mùžete seznámit na webových stránkách ÈSTV (www.cstv.cz) a naleznete v nìm veškeré potøebné informace, které v pøípadì vašeho zájmu o využití programu budete potøebovat. Významným pomocníkem pøípadným vážným zájemcùm jsou krajské úøady, které tuto agendu zpracovávají a zøizují pracovištì s poradenskou èinností. -jbl ÈSTV S BADMINTONEM, TENISEM A KRASOBRUSLENÍM l øi republikové sportovní svazy využily nabídky ÈSTV na uspoøádání další spoleèné tiskové besedy. První únorový ètvrtek na obvyklém místì v útrobách tribuny ÈEZ Kolosea štvanického tenisového areálu zasedli pøed poèetnou skupinou novináøù pøedstavitelé ÈSTV spoleènì se zástupci Èeského badmintonového svazu, Èeského tenisového svazu a Èeského svazu krasobruslení. Vzhledem k aktuálním úspìchùm a poøádaným významným akcím mìli tentokrát hlavní slovo sportovci a zástupci všech tøí svazù. Velkému zájmu novináøù se tìšil pøedevším neèekaný držitel støíbrné medaile z evropského šampionátu v krasobruslení Tomáš Verner, který hovoøil nejen o tomto vystoupení, ale také nastínil své plány pøed bøeznovým mistrovstvím svìta. Minimálnì stejnì velkou novináøskou pozornost poutali badmintonisté Jan Fröhlich s Petrem Koukalem, resp. informace pøedsedy svazu ing. Zdeòka Musila pøed mistrovstvím ÈR, mistrovstvím Evropy juniorù a kvalifikací pro OH 2008 v Pekingu. Josef Nechutný, generální sekretáø Èeského tenisového svazu, informoval o jedné z nejvýznamnìjších sportovních akcí letošního roku daviscupovém støetnutí ÈR USA. -civ- 2 / 2007 n 11 n Sdìlení l Ohlasy l Zajímavosti l PØEHLED VYBRANÝCH AKCÍ SPORTOVNÍCH SVAZÙ NA BØEZEN l 2. 3. 4. 3. ME v atletice Birmingham 2. 3. 5. 3. SP v moderním pìtiboji Mexiko 3. 3. 4. 3. SP ve sjezdovém lyžování Kranjska Gora 3. 3. 4. 3. MÈR do 23 let v bìhu na lyžích Jablonec N. Nisou 3. 3. MS v zimním triatlonuflassen (Itálie) 3. 3. MÈR v lukostøelbì Brno 3. 3. 4. 3. SP v judu žen Praha 3. 3. ÈP v krasojízdì Horní Heršpice 3. 3. 4. 3. MÈR ve stolním tenisu Praha 4. 3. 10. 3. MS skiboby Aigen/Hochficht (Rakousko) 5. 3. 18. 3. Tenisový turnaj mužù série masters Indian Wells 6. 3. 11. 3. ME muži a ženy v metané Weiz 6. 3. 7. 3. Fotbal odvetné zápasy osmifinále Ligy mistrù 8. 3. Fotbal osmifinálové zápasy poháru UEFA 10. 3. 11. 3. SP ve sjezdovém lyžování Zwiesel/Kvitfjell 10. 3. Finálový turnaj SP v kolové Brno 11. 3. 18. 3. Paøíž Nice v cyklistice Nice 11. 3. MÈR v poolbilliardu Liberec 13. 3. MS v lukostøelbì Izmir 14. 3. 18. 3. SP ve sjezdovém lyžování - finále Lenzerheide 14. 3. 24. 3. ME v poolbilliardu Liberec 15. 3. 16. 3. MÈR v jízdì na skibobech Jablonec N. Nisou 17. 3. 18. 3. Evropský vrhaèský pohár Jalta 17. 3. 18. 3. MÈR v zápase volným stylem Hradec Králové 17. 3. MÈR v pøespolním bìhu Frýdek Místek 17. 3. 25. 3. MS v curlingu Japonsko 19. 3. 26. 3. Tenisový turnaj mužù série masters Miami 20. 3. 24. 3. MÈR ve sjezdovém lyžování Špindlerùv Mlýn 24. 3. MÈR v karate Brno 24. 3. 25. 3. Semifinále MÈR družstev v plavání Praha/Zlín 24. 3. ÈR Nìmecko kvalifikace ME ve fotbale Praha 24. 3. MS v pøespolním bìhumombasa 24. 3. 25. 3. MÈRJ v curlingu 24. 3. 25. 3. MEJ v judu Coimbra 24. 3. 25. 3. MÈR v zápase ø.ø. Praha 25. 3. 1. 4. MS v plavání Melbourne 25. 3. 1. 4. ME ve stolním tenise Bìlehrad 28. 3. 1. 4. MÈR v bìhu na lyžích ženy Horní Míseèky 28. 3. ÈR Kypr kvalifikace ME fotbalistù Liberec 29. 3. 1. 4. MS v dráhové cyklistice Palma de Mallorca 30. 3. 1. 4. MÈR smíšených dvojic v curlingu Brno 30. 3. 31. 3. MS v synchronizovaném bruslení London 30. 3. MÈR v billiardu Praha 30. 3. 1. 4. Czech Open v racketlonu Praha 31. 3. 9. 4. MEJ v badmintonu
n 12 n l TØICET MINUT CYKLISTIKY DENNÌ A PEKELNÉ SOUSTØEDÌNÍ STAÈÍ K LEPŠÍ KONDICI l øestože letošní zima není zdaleka tak urputná jako ta pøedchozí, jaro je pro vyznavaèe cyklistiky netrpìlivì oèekávaným obdobím. Opìt budeme moci oprášit uložená kola všeho druhu a zaèít znovu pøipoèítávat kilometry na tachometry. Rekreaèní cyklistika zažívá v posledních letech obrovský boom a nespornì i v roce 2007 tomu bude stejnì. Èasopis Bicycling pøinesl nedávno nìkolik rad a tipù, jak si jízdou na kole zlepšit a udržovat kondici. Podle vìdeckých výzkumù dvou prestižních ústavù prý staèí 30 minut jízdy dennì a pekelné soustøedìní. Pakliže byste k pravidelnému tréninku hledali motivaci vìzte, že lékaøské statistiky uvádí, že 12 % všech úmrtí souvisí s chabou fyzickou aktivitou Autor èlánku pøedesílá, že najdete-li si dennì 30 minut na cyklistiku, nevyhrajete sice nikdy Tour de France, ale budete zdraví a kolo se na dlouhé roky stane souèástí vašeho života. V neposlední øadì budete skvìle pøipraveni na pøípadnou delší víkendovou cykloturistiku. Jak tedy nato? Pøestaòte si namlouvat, že nemáte èas. Po návratu ze zamìstnání sednìte na kolo místo tøicetiminutového proèítání novin, nebo vstávejte dennì o pùl hodiny døíve. Do pedálù mùžete šlápnout i veèer, v tomto pøípadì samozøejmì na kolo øádnì osvìtlené. Optimálním øešením je dojíždìní na kole do zamìstnání. Ušetøíte nemalé peníze, udìláte nìco pro zdraví a pokud jste byli zvyklí na auto, k pøírodì se zachováte velmi šetrnì. I když dojíždíte z vìtší vzdálenosti, naložte kolo na nosiè, zaparkujte auto nìkolik kilometrù pøed pracovištìm a dojeïte pomocí vlastního pohonu. Máte-li tu možnost, projeïte se pøed obìdem. Nebo zkuste pro cyklistiku získat svého šéfa, možná se potom stanou vaše polední nìkolikaminutové vyjížïky skupinovou záležitostí. Ani malé dìti v rodinì by nemìly být pøekážkou vašich sportovních plánù. Buïte jim pøíkladem a veïte je k cykloturistice. Urèitì netøeba zdùrazòovat, že vidí-li dìti v akci své sportující rodièe, najdou si i ony kladný vztah ke sportu. Èasopis Bicycling radí i v pøípadì, že vaše dìti jsou ještì hodnì malé: pokud spí nebo se dívají na televizi, utužujte kondici na domácím rotopedu. Všechny tipy mùžete rùznì kombinovat, ale snažte se dennì 30 minut strávit jízdou na kole. K tomu, abyste vytrvali, stanovte si urèité cíle a pekelnì se na jejich dosažení soustøeïte. Jestliže vytrváte v soustøedìní se na cíl a stále udržujete silnou mentální pøedstavu o vytèených cílech, máte vyhráno. -civs použitím èasopisu Bicycling l OBJEDNEJTE SI ROÈENKU ÈSTV 2006 UŽ NYNÍ l Žádnému sportovnímu fanouškovi by v domácí knihovnì nemìl chybìt souhrnný pøehled výsledkù nejdùležitìjších sportovních událostí za rok 2006, vèetnì ZOH v Turínì. Tyto a další informace o subjektech sdružených v ÈSTV najdete v Roèence 2006, kterou pøipravil ÈSTV ve spolupráci s Nakladatelstvím Olympia. Roèenka s barevnou obálkou bude mít asi 180 stran formátu A5. Chcete-li i vy mít tuto publikaci ve svém archivu, staèí si ji objednat e-mailem (olysklad@volny.cz) nebo vyplnit pøedtištìný kupon, nalepit ho na korespondenèní lístek a zaslat na adresu: Nakladatelství Olympia, a. s., obchodní oddìlení a expedice, Vaníèkova 2, 160 17 Praha 6-Strahov. OBJEDNACÍ LÍSTEK Objednáváme odbìr... ks Roèenky ÈSTV 2006 (pro èleny ÈSTV sleva 25 %) Jméno a pøíjmení (TJ/SK)... Adresa... PSÈ... datum... podpis... 2 / 2007 n 13 n Dokumenty l Sbírka smìrnic TP Zpravodaji 1/2007 (str. 5) jsme informovali, že v souvislosti s úèinností novely zákoníku práce došlo mj. od 1. ledna ke zrušení platnosti zákona è. 119/1992 Sb. o cestovních náhradách v platném znìní. Na vaše èetné žádosti zpracoval Legislativnì právní a personální odbor ÈSTV vzorovou smìrnici o poskytování cestovních náhrad v TJ/SK/svazu a výklad k této smìrnici. V Z O R S m ì r n i c e o poskytování cestovních náhrad v TJ/SK/svazu... Èl. 1 Úvodní ustanovení 1. Tato smìrnice upravuje podmínky pro poskytování pøíspìvku na úhradu výdajù souvisejících se sportovní èinností, s výkonem dobrovolných funkcí v rámci TJ/SK/svazu, pøípadnì souvisejících s jinou úèastí na akcích poøádaných TJ/SK/svazem (dále jen cestovní náhrady). 2. Podle smìrnice se poskytují cestovní náhrady osobám, které nejsou zamìstnanci TJ/SK/svazu. Smìrnice se tak vztahuje na èinovníky TJ/SK/svazu, registrované sportovce TJ/SK/svazu a èleny TJ/SK/svazu (dále jen èlenové). 3. Smìrnice je vypracována v souladu se stanoviskem Ministerstva financí ÈR èj. 15/99 366/2006-153 ze dne 5. 1. 2007. Èl. 2 Rozsah náhrad výdajù souvisejících s èinností TJ/SK/svazu Èlenùm náleží pøíspìvek na: a) náhradu prokázaných jízdních výdajù; b) náhradu prokázaných výdajù na ubytování; c) náhradu stravného; d) náhradu výdajù pøi cestách do zahranièí; e) kapesné pøi cestách do zahranièí. Èl. 3 Výše náhrad a jejich úhrada 1. Náhrada prokázaných jízdních výdajù èlenùm se uhradí prokázané výdaje ve výši cen hromadné dopravy (železnice, autobus), a to i v pøípadì použití vlastního motorového vozidla;
n 14 n 2 / 2007 n 15 n v mimoøádném pøípadì je možné pøi použití vlastního vozidla uhradit jízdní výdaje proplacením pouze základní sazby ve výši *... Kè za 1 km. (* Poznámka: lze upravit napø. tak, že bude jednak samostatnì stanovena sazba za opotøebení vozidla, napø. 3,80 Kè za 1 km + k tomu ještì samostatnì náhrada spotøebovaných pohonných hmot, nebo lze upravit i tak, že ve stanovené sazbì za 1 km již bude dohromady zahrnuta jak náhrada za opotøebení vozidla, tak náhrada za pohonné hmoty, napø. tedy sazba v celkové výši 4,50 Kè za 1 km.) Taková úhrada musí být pøedem schválena; náhrada jízdních výdajù za použití místní hromadné dopravy v prokázané výši. 2. Náhrada prokázaných výdajù za ubytování èlenùm se poskytne náhrada v prokázané výši. 3. Stravné èlenùm se na území Èeské republiky poskytne stravné v následující výši*:... (napø. 58,- Kè) trvá-li úèast na akci TJ/SK/svazu 5 až 12 hodin;... (napø. 88,- Kè) trvá-li úèast na akci TJ/SK/svazu 12 až 18 hodin;... (napø. 138,- Kè) trvá-li úèast na akci TJ/SK/svazu více než 18 hodin; Èl. 4 Výše stravného pøi zahranièních pracovních cestách Stravné bude poskytováno ve výši, která bude stanovena vyhláškou Ministerstva financí ÈR, vydanou podle 189 odst. 4 zákona è. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znìní. Èl. 5 Výše kapesného pøi zahranièních pracovních cestách Úèastníkùm zahranièních cest lze poskytnout ve výjimeèných pøípadech kapesné, a to na základì rozhodnutí... (napø. výkonného výboru). Kapesné lze poskytnout až do výše... (napø. 40 % zahranièního stravného). Èl. 6 Závìreèná ustanovení 1. Náhrady poskytované podle è. 2 5 této smìrnice se považují za plnìní obèanského sdružení ve smyslu 4 odst. 1 písm. k) zákona è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmu v platném znìní. 2. Tato smìrnice nabývá úèinnosti dne... 2007. * Uvedené výše náhrad jsou pouze pøíkladné a vycházejí orientaènì z èástek, které jsou každoroènì stanovovány vyhláškou MPSV ÈR, vydanou podle 189 odst. 1 zákona è. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znìní; obèanská sdružení si mohou stanovit výši náhrady libovolnì, ale lze doporuèit, aby nebyly pøekraèovány èástky stanovené pro zamìstnance zákoníkem práce a vydanými vyhláškami. Výklad k vzorové smìrnici o cestovních náhradách u obèanských sdruženích 1) zamìstnanci poskytování cestovních náhrad se øídí zákoníkem práce ( 156 172 a 182 189, tj. úprava platná pro zamìstnavatele, který není státem); zamìstnanci musí být cestovní náhrady poskytnuty alespoò ve stanovené minimální výši; zamìstnanec se jich nemùže vzdát; zamìstnavatel sice mùže poskytnout zamìstnanci vyšší cestovní náhrady než je upraveno v zákoníku práce, ale cestovní náhrady zamìstnanec nedaní jen do výše, kterou upravuje zákoník práce (a pøíslušné vyhlášky); zamìstnanci lze pøi zahranièní pracovní cestì poskytnout kapesné (odvozeno od 166 odst. 3: zamìstnavatel mùže pøi zahranièní pracovní cestì zamìstnanci poskytovat i další cestovní náhrady); do výše 40 % zahranièního stravného se nedaní; jako vzor lze užít Pokyn pøedsedy ÈSTV è. 4/2006 o úpravì výše sazeb cestovních náhrad pro zamìstnance ÈSTV; 2) dobrovolní funkcionáøi, èinovníci, sportovci a ostatní èlenové TJ/SK/svazu (tj. osoby, které nejsou zamìstnanci TJ/SK/svazu) obecnì lze poskytovat cestovní náhrady (upravit jako pøíspìvky na úhradu nákladù spojených s èinností v TJ/SK/svazu) prakticky libovolnì, záleží pouze na rozhodnutí pøíslušného orgánu; náhrady lze tedy poskytovat v rozsahu: nepøiznat vùbec žádné libovolnì vysoká èástka ale i zde z dùvodu daòového lze doporuèit, aby náhrady nepøekroèily èástky stanovené v zákoníku práce (a pøíslušných vyhláškách); pøíspìvek je osvobozen od danì podle 4 odst. 1 písm. k) zákona è. 586/1992 Sb. jako vzorovou lze použít Smìrnici o poskytování cestovních náhrad v TJ/SK/svazu. lll CENY INZERCE V TP ZPRAVODAJI lll tisková strana A5 = 5 000,- Kè l 1/2 tiskové strany= 2 600,- Kè 1/4 tiskové strany= 1 400,- Kè l 1/8 tiskové strany= 800,- Kè Inzerce v TP Zpravodaji je èernobílá (v textové èásti) nebo èerná + 1 barva (pøi umístìní na vnìjší obálce), zpracovávaná z pohotových podkladù (elektronicky ve formátu PDF, TIF, CDR nebo JPG v dostateèném rozlišení 300 dpi). Ceny jsou uvedeny bez DPH. Pøi zakázce, u které bude vyžadováno plné grafické zpracování se cena zvyšuje o 100,- Kè (+ DPH). Umístìní inzerce v TP Zpravodaji je nutno pøedem domluvit s odpovìdným redaktorem Vladimírem Civínem, e-mail: civin@cstv.cz, tel.: 233 017 416.