Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici HODNOCENÍ KVALITY VYBRANÝCH RODŮ LÉČIVÝCH, AROMATICKÝCH A KOŘENINOVÝCH ROSTLIN Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce Ing. Jarmila Neugebauerová, Ph.D. Vypracovala Barbora Staňková Lednice 2007

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Hodnocení kvality vybraných rodů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne 21.6. 2007 Podpis 2

PODĚKOVÁNÍ Děkuji především své vedoucí bakalářské práce Ing. Neugebauerové, Ph.D. za odbornou pomoc a podporu při řešení zadané problematiky a za vždy ochotné jednání. Poděkování patří i všem ostatním, kteří se podíleli na zkvalitnění této práce. 3

OBSAH 1 ÚVOD... 7 2 CÍL PRÁCE... 8 3 CHARAKTERISTIKA SKUPINY LAKR... 9 3.1 PRODUKCE LÉČIVÝCH, AROMATICKÝCH A KOŘENINOVÝCH ROSTLIN... 9 3.2 OBSAHOVÉ LÁTKY V LÉČIVÝCH, AROMATICKÝCH A KOŘENINOVÝCH ROSTLINÁCH... 12 3.2.1 Fenolové kyseliny... 12 3.2.2 Flavonoidy... 13 3.2.3 Silice... 15 3.3 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO SORTIMENTU ROSTLIN.17 3.3.1 Rod : Achillea L.... 17 3.3.1.1 Achillea millefolium L. (řebříček obecný)... 17 3.3.2 Rod: Glycyrrhiza L.... 19 3.3.2.1 Glycyrrhiza glabra L. (lékořice lysá)... 19 3.3.3 Rod: Mentha L.... 20 3.3.3.1 Mentha x piperita L. (máta peprná)... 20 3.3.3.2 Mentha pulegium L. (máta polej)... 22 3.3.3.3 Mentha spicata L. (máta klasnatá)... 23 3.3.4 Rod : Ocimum L.... 24 3.3.4.1 Ocimum basilicum L. (bazalka pravá)... 24 3.3.5 Rod: Origanum L.... 25 3.3.5.1 Origanum vulgare L. (dobromysl obecná)... 26 3.3.5.2 Majorana hortensis Moench. (majoránka zahradní)... 27 3.3.6 Rod: Salvia L.... 28 3.3.6.1 Salvia officinalis L. (šalvěj lékařská)... 28 3.3.6.2 Salvia sclarea L. (šalvěj muškátová)... 29 4 PLATNÁ PRÁVNÍ OPATŘENÍ PRO VYBRANOU SKUPINU ROSTLIN... 31 4.1 LAKR V PORTAVINÁŘSKÉM PRŮMYSLU... 31 4.1.1 Kořeninové rostliny... 31 4

4.1.1.1 Koření botanické názvosloví... 31 4.1.1.2 Bazalka sušená Ocimum basilicum L.... 32 4.1.1.3 Majoránka sušená - Majorana hortensis Moench.... 34 4.1.1.4 Oregáno Origanum vulgare L.... 35 4.1.1.5 Šalvěj sušená Salvia officinalis L.... 36 4.1.2 Látky určené k aromatizaci potravin... 37 4.1.3 Výroba bylinných čajů... 40 4.1.4 Mikrobiologická čistota potravin... 41 4.2 LAKR VE FARMACEUTICKÉM PRŮMYSLU... 42 4.2.1 Vybrané rody rostlin v Českém lékopisu 2005... 43 4.2.1.1 Millefolii herba řebříčková nať... 43 4.2.1.2 Menthae arvensis enheroleum partim mentholi depletum - silice máty rolní částečně zbavená mentholu... 44 4.2.1.3 Menthae piperitae etheroleum silice máty peprné... 45 4.2.1.4 Menthae piperitae folium list máty peprné... 45 4.2.1.5 Menthae piperitae herba nať máty peprné... 46 4.2.1.6 Liquiritiae extractum fluidum ethanolicum normatum extrakt lékořicový tekutý lihový standardizovaný... 46 4.2.1.7 Liquiritiae radix lékořicový kořen... 47 4.2.1.8 Origani herba dobromyslová nať... 47 4.2.1.9 Salviae officinalis folium list šalvěje lékařské... 48 4.2.1.10 Salviae herba šalvějová nať... 48 4.2.1.11 Salviae sclareae etheroleum silice šalvěje muškátové.. 48 4.2.1.12 Salviae tinctura šalvějová tinktura... 49 4.2.1.13 Salviae trilobae folium list šalvěje trojlaločné... 49 4.2.2 Český farmaceutický kodex... 50 4.2.2.1 Rostlinné drogy z ČFK... 50 4.3 LÉČIVÉ, AROMATICKÉ A KOŘENINOVÉ ROSTLINY V KOSMETICKÉM PRŮMYSLU... 53 5 SHRNUTÍ KRITÉRIÍ PRO HODNOCENÍ KVALITY LÉČIVÝCH, AROMATICKÝCH A KOŘENINOVÝCH ROSTLIN...66 5.1 PŘEHLED VÝZNAMNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ PRO JEDNOTLIVÁ ODVĚTVÍ... 66 5.1.1 Farmacie... 66 5

5.1.2 Potravinářství... 67 5.1.3 Kosmetický průmysl... 67 6 ZÁVĚR... 68 7 SOUHRN A RESUME... 69 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...70 9 SLOVNÍČEK POJMŮ... 75 10 PŘÍLOHY... 77 6

1 ÚVOD Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny jsou rodově i druhově velmi rozmanitou skupinou. Jejich hojivé, povzbuzující a aromatické účinky jsou známé už po tisíciletí. Díky přírodním chemickým látkám (produktům primárního a sekundárního metabolismu) obsaženým v různých částech jejich těla v určitých koncentracích může jedna rostlina vystupovat zárověň jako koření, vonná kompozice např. do kosmetických výrobků, a také jako léčivá rostlina působící blahodárně i na několik lidských orgánů. Důležité ovšem je, aby tyto obsahové látky byly v rostlině zastoupeny v co nejvyšší kvalitě. Kvalitu, a tedy i budoucí účinky rostlinných surovin, ovlivňuje řada faktorů. V první řadě sem patří genetický základ, podnebí (teplota, srážky, sluneční záření, proudění vzduchu, nadmořská výška), půda a její úrodnost, výživa rostlin a jejich zdravotní stav. Samotná sklizeň, skladování a sušení rostlinných surovin hraje také významnou roli. Podle jakosti, která je dána zákony a vyhláškami, se rostliny člení i v samotné výrobě. Největší pozornost z hlediska kvality na sebe poutají rostlinné lékové přípravky. Pro tuto oblast je zpracována řada právních opatření, které přesně definují používanou část, vzhled, čistotu, obsahové látky, povolené množství mikroorganismů v rostlinné surovině atd. Tato bakalářská práce se zaměřuje na rody Achillea, Glycyrhizza, Ocimum, Origanum, Mentha a Salvia - rody významné díky obsahovým látkám a hojně využívané ve farmaceutickém, potravinářském a kosmetickém průmyslu. Výběr byl ovlivněn i skutečností, že Zahradnická fakulta MZLU v Lednici na Moravě vlastní ve svém genofondu kolekci rodu Achillea a Glycyrhizza. Pro výše zmíněný sortiment rostlin se v této práci zjišťuje, jaké platné právní normy se musí v ČR v oblasti kvality LAKR dodržovat, aby pěstitelé a zpracovatelé mohli své zboží uvádět na trh potravinářský, farmaceutický a kosmetický. 7

2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je: charakterizovat skupinu léčivých, aromatických a kořeninových rostlin soustředit platné právní předpisy a legislativní opatření pro vybrané rody rostlin, kterými jsou Achillea, Glycyrhizza, Ocimum, Origanum, Mentha a Salvia shrnout kritéria hodnocení kvality LAKR pro využití v potravinářství, farmacii a kosmetice 8

3 CHARAKTERISTIKA SKUPINY LAKR 3.1. PRODUKCE LÉČIVÝCH, AROMATICKÝCH A KOŘENINOVÝCH ROSTLIN Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny - LAKR - jsou velmi rozsáhlou a rozmanitou skupinou, která v současnosti nachází stále širší spektrum využití. Léčivé rostliny se mohou charakterizovat jako rostliny obsahující ve svých částech (kořenu, listu, nati, plodu, semenu) účinné látky, např. produkty primárního metabolismu (sacharidy, lipidy, bílkoviny, aminokyseliny, enzymy, vitamíny atd.), nebo produkty sekundárního metabolismu (silice, hořčiny, alkaloidy, glykosidy), jenž prokazují léčivý, preventivní či funkčně fyziologický vliv nejen na živočišný, ale i na lidský organismus (Drašnarová; Buchtová 2003). Přesná definice pojmů - aromatická rostlina a kořeninová rostlina - je už podstatně komplikovanější. Obě označení se totiž vzájemně prolínají a v praxi většinou platí, že pokud se rostlina považuje za aromatickou, je vhodná k přidávání do potravin i jako koření. Kořením se rozumí části rostlin (kořeny, oddenky, kůra, listy, nať, květy, plody, semena), které charakteristickým způsobem stimulují současně chuťový i čichový smysl, a slouží tak k úpravě celkového dojmu potravin (vyhláška č. 331/1997 Sb.). Aromatické rostliny mají podobnou funkci, neuplatňují se však pouze v potravinářství, ale i v dalších odvětvích např. v kosmetickém průmyslu. Rozdílem oproti koření je, že se pro výrobu kromě částí rostlin používají i položky na rostlinné bázi jako např. tinktury, silice konkrétní (konkrety), silice absolutní, etherické oleje, olejopryskyřice, terpeny, destiláty, rezidua (vyhláška č. 75/2003 Sb.). Zdroje LAKR LAKR se i v současnosti získávají ze dvou zdrojů pěstováním a sběrem v přírodě. Obecně 60 % světové produkce pochází z účelového pěstování léčivých, kořeninových a aromatických rostlin. Mezi nejvíce kultivované druhy patří: kmín kořenný, koriandr setý, fenykl obecný, ostropestřec mariánský a další. Nejvýznamnější sbírané rostliny jsou: jírovec maďal, kopřiva a hloh. 9

Pěstování LAKR Pěstování LAKR je určeno specifickými požadavky jednotlivých druhů na agroekologické podmínky a technologickými a ekonomickými možnostmi pěstování. Negativy jsou: všeobecně vysoká náročnost na manuální práci, omezené možnosti použití mechanizovaných technologií a prostředků na ochranu rostlin, sklizeň a posklizňová úprava, která se přizpůsobuje požadavkům konkrétního pěstovaného druhu a musí být provedena tak, aby byly zachovány všechny kvalitní parametry produktu. I přes tuto problematiku nabývá skupina LAKR stále většího významu na celém světě. Hlavními důvody jsou především: alternativa klasickému intenzivnímu zemědělství, rostoucí poptávka po rostlinách této komodity - a to po fytomedicínské i gastronomické stránce, ekologické aspekty pěstování LAKR a ochrany biodiverzity a genetických zdrojů. Světová produkce léčivých, aromatických a kořeninových rostlin Z hlediska produkce a obchodu s LAKR se světový trh člení na tři významná centra : asijské, americké, kde nejvyšší obrat vykazuje USA, a evropské, které je v současné době uváděno jako hlavní a nejdůležitější centrum obchodu s léčivými rostlinami (Drašnarová; Buchtová 2004). Podle organizace European Herb Growers Association (EHGA) byl v roce 2004 sběr a kultivace léčivých rostlin ve členských a přistupujících státech Evropské unie následovný - viz Tab. 3.1 Tabulka 3.1 Produkce léčivých rostlin v EU Latinské jméno České jméno Celková plocha kultivace [ha] Celkový počet pěstitelů/ sběračů Achillea millefolium L. řebříček obecný 14 5 Glycyrrhiza glabra L. lékořice lysá 75 9 Mentha spp. máta 271 32 Mentha x piperita máta peprná 967 153 Mentha pulegium máta pulegium 18 0 Mentha spicata máta klasnatá 424 0 Ocimum basilicum bazalka pravá 834 1505 10

Latinské jméno České jméno Celková plocha kultivace [ha] Celkový počet pěstitelů/ sběračů Origanum majorana majoránka zahradní 558 25 Origanum vulgare dobromysl obecná 579 251 subsp. hirtum Origanum vulgare dobromysl obecná 81 60 vulgare Origanum sp. dobromysl 85 37 Salvia officinalis šalvěj lékařská 289 156 Salvia sclarea šalvěj muškátová 1045 20 Světový trh s kořením, jenž je v rámci obchodu s LAKR samostatně vymezen, zaznamenal v posledních 40 letech až trojnásobný nárůst objemu. Od roku 2004 se zvyšuje objem obchodu s kořením ročně o 3-4 %, s čímž souvisí i nárůst ceny koření (Drašnarová; Buchtová 2004). Česká republika a LAKR V posledních letech je v ČR vykázán zvýšený zájem o pěstování LAKR vlivem nejen rostoucí spotřeby a poptávky zpracovatelů, ale také díky výraznému růstu zahrádkářského pěstování LAKR (Drašnarová; Buchtová 2004). Přesto podle údajů Českého statistického úřadu poklesla v roce 2006 pěstební plocha i produkce LAKR. Tabulka 3.2 Vývoj sklizňových ploch, produkce a výnosů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v ČR podle údajů ČSU Rok Léčivé rostliny Kořeninové a aromatické rostliny Sklizňová plocha [ha] Produkce [t] Výnos [t.ha -1 ] Sklizňová plocha [ha] Produkce [t] Výnos [t.ha -1 ] 2002 2 841 2 086 0,73 5 118 3 709 0,72 2003 5 162 3 003 0,58 6 259 4 286 0,68 2004 5 595 5 257 0,94 6 153 2 546 0,40 2005 3 211 4 421 1,38 5 144 3 245 0,63 11

Rok Léčivé rostliny Kořeninové a aromatické rostliny Sklizňová plocha [ha] Produkce [t] Výnos [t.ha -1 ] Sklizňová plocha [ha] Produkce [t] Výnos [t.ha -1 ] 2006 2 429 1 963 0,81 3 429 2 764 0,81 Významné postavení v ČR zaujímají stále kmín a ostropestřec, v širším pojetí LAKR se k nim řadí i makovina a námel. Z maloplošně pěstovaných rostlin patří mezi nejvýznamnější tradičně heřmánek, máta, meduňka a jitrocel. V roce 2004, kdy byla produkce léčivých a kořeninových rostlin nejvýraznější - viz Tab. 3.2, bylo průmyslově zpracováno 2 761 tun LAKR, z toho 928 t ve farmaceutickém a 628 t v potravinářském průmyslu. Náš nejdůležitější vývozní artikl makovina - v roce 2004 představovala 83 % celkového exportu léčivých rostlin z ČR a z 85% byla vyvezena na Slovensko. Rostlinných šťáv a výtažků z LAKR, patřících také mezi vývozní položky ČR, se exportovalo v roce 2004 2 870 t v hodnotě 734 mil. Kč, a to především do Dánska a Německa. Nejvíce dováženou skupinou LAKR je koření, které pochází především ze Španělska, Vietnamu a Rakouska (Veinert 2004). 3.2 OBSAHOVÉ LÁTKY V LÉČIVÝCH, AROMATICKÝCH A KOŘENINOVÝCH ROSTLINÁCH V LAKR se nachází široké spektrum účinných látek, které jsou ceněny pro své podpůrné, léčebné či další vlastnosti. Pro účely této bakalářské práce budou podrobněji popsány pouze silice, flavonoidy a fenolové kyseliny, jelikož jsou ve vybrané skupině rostlin (Achillea, Glycyrrhiza, Ocimum, Origanum, Mentha a Salvia) nejvýznamněji zastoupeny. 3.2.1 FENOLOVÉ KYSELINY Fenolové kyseliny patří do skupiny aromatických hydroxykyselin odvozených od kyselin benzoové a skořicové. Jsou obsaženy v řadě rostlin, a to ve formě volné nebo konjugované. 12

Chemická struktura Jako volné kyseliny nebo přítomné ve formě esterů a glykosidů jsou běžné hlavně salicylová (2 hydroxybenzoová) a gentisová (2,4-dihydroxybenzoová) kyselina, která se ve významnějším množství vyskytuje např. v kakau. Od benzoové kyseliny je odvozena prokatechuová kyselina, od skořicové kyseliny p-kumarová a kávová kyselina (obsažená např. v rostlinách: Calendulla officinalis L., Artemisia campestris L., Helianthus annuus L.) (Thomayerová 2004). Jejich methoxyderiváty jsou vanillová a ferulová kyselina a dimethoxyderiváty syringová a sinapová kyselina. Z trihydroxykyselin je nejběžnější kyselina gallová (3,4,5-trihydroxybenzoová), jež se v potravinách rostlinného původu vyskytuje ve volné formě v malém množství. Především je však součástí hydrolyzovatelných tříslovin. Mezi významné konjugované kyseliny se řadí i kyselina rozmarýnová. Bohaté na ni jsou máta peprná (Mentha x piperita), dobromysl obecná (Origanum vulgare L.), šalvěj lékařská (Salvia officinalis L.) a majoránka zahradní (Majorana hortensis Moench) (Velíšek 2002). Biologická aktivita U fenolových kyselin je nejzajímavější jejich antioxidační a chelační aktivita. Antioxidační účinnost závisí na počtu a poloze hydroxylových skupin v molekule a díky výrazné chelační aktivitě chrání živočišné buňky před intoxikací přechodnými kovy. Kyselina rozmarýnová je schopna vytvářet komplexy s Fe 2+, Fe 3+ a Cu 2+, vzniklé ionty jsou potom velmi stálé (Dudová 2006). Mimo jiné vykazuje kyselina rozmarýnová i antimikrobiální a antivirové účinky (Thomayerová 2004). Stanovení fenolových kyselin Podle Českého lékopisu 2002 se kyselina rozmarýnová stanovuje tenkovrstevnou chromatografií. 3.2.2 FLAVONOIDY Flavonoidy jsou v rostlinné říši velmi rozšířeny. Jedná se o ve vodě rozpustná barviva, zodpovědná za barvu květů, plodů a někdy i listů, mohou se ovšem vyskytovat i v bezbarvé formě. 13

Většinou jsou žluté např. flavonoidy typu chalkonů, auronů a flavonolů, ale také modrá, červená nebo purpurová se odvozuje od jejich struktury přesněji anthokyanů. Bezbarvý je např. naringen. Biosyntéza V rostlinách vznikají flavonoidy kondenzací polyacetátu a aromatických aminokyselin jako je fenylalanin a tyrosin. Tyto sloučeniny vznikají v biosyntetické cestě kyseliny šikimové. Chemická struktura Flavonoidy se objevují jak ve formě volné, tak ve formě glykosidicky vázaných sloučenin. Všechny flavonoidy mají společnou základní strukturu. Odvozují se od chromanu s fenylem připojeným v poloze 2, isoflavonoidy mají fenyl v poloze 3 a neoflavonoidy v poloze 4. Jednotlivé typy flavonoidů se od sebe liší také stupněm oxidace pyranového kruhu. 2-fenylbenzopyrilium, tj. anthokyany 2-fenylchromon - flavon, flavonol a jejich dimery - flavonon a dihydroflavonol - isoflavon, isoflavanon 2-fenylchroman - flavan pyranový cyklus je otevřený - chalkony a dihydrochalkony, homoisoflavonoidy aurony isoflavonoidy Flavonoidy mají v rostlinném organismu nezastupitelnou roli. Nejen že působí jako barviva důležitá pro nalákání vhodných opylovačů, ale jsou i účinnými antioxidanty a byl prokázán jejich inhibiční vliv na řadu jiných rostlinných enzymů např. malátdehydrogenázu (působící v citrátovém cyklu), glutamátdekarboxylázu. Biologická aktivita V živém organismu se pravděpodobně zapojují do oxidačněredukčních procesů. Mají schopnost normalizovat permeabilitu kapilár, s největší pravděpodobností díky svému 14

působení na metabolismus arachidonové kyseliny vykazující protizánětlivou a antialergickou aktivitu, dále i antitrombické a vasoprotektivní účinky (Urban; Ζeman 2006). Flavonoidy obsahuje např. řebříček obecný (Achillea millefolium L.) apigenin, luteolin, isoflavonoidy např. lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra L.) - liquiritin, glabrol, isoliquiritin. Stanovení flavonoidů Pro stanovení obsahu flavonoidů se používají metody gravimetrické, spektrofotometrické eventuálně chromatografické v kombinaci se spektrofotometrií (Karlová 1999). 3.2.3 SILICE Silice jsou velmi rozmanitou skupinou látek. Jednotná definice jejich chemické podstaty je proto dosti složitá. Lze říci, že silice patří ke směsím ve vodě obtížně rozpustných - lipofilních, těkavých látek, které jsou obvykle vonné, ale mohou být i bez vůně a velmi často jsou bezbarvé, přičemž oxidací během skladování mohou tmavnout. Silice jsou kapaliny nejčastěji lehčí než voda, výjimku tvoří silice skládající se z více aromatických sloučenin např. skořicová (Oleum cinnamomi). Výskyt silic Silice se vyskytují prakticky ve všech rostlinách. Za terapeuticky významné se však považují pouze rostliny, které obsahují více jak 0,01 % silice (Bučková 2000). Typické jsou pro čeledi: Pinaceae, Lamiaceae, Piperaceae, Lauraceae, Rutaceae, Myrtaceae, Asteraceae a Apiaceae (Kysilka 2006). Chemická struktura Většina silic je tvořena značným podílem terpenových a seskviterpenových uhlovodíků. Pro vonný a chuťový charakter silic nemají tyto látky většinou zásadní význam, neboť nositeli vůně a chuti jsou hlavně kyslíkaté látky ( alkoholy, aldehydy, ketony, estery aj.) (Velíšek 2002). Nejdůležitější složky silic jsou: uhlovodíky ocimen (Ocimum basilicum), α-pinen, β-pinen (Salvia officinalis, Origanum vulgare) 15

alkoholy menthol (Mentha x piperita), borneol (Salvia officinalis), linalool (Ocimum basilicum, Origanum vulgare) ketony menthon (Mentha x piperita), karvon (Mentha x piperita), pulegon (Mentha pulegium) estery methylacetát (Mentha x piperita), bornylacetát (Salvia officinalis, Achillea millefolium), linalylacetát (Salvia sclarea, Mentha citrata) fenoly a fenolické étery eugenol (Majorana hortensis), karvakrol (Origanum vulgare), thymol (Origanum vulgare) Biologická aktivita Silice mají baktericidní a protizánětlivé účinky, ty např. vykazují borneol, eugenol, pineny, thymol a menthol, dále byly prokázány spasmolytické (pineny, kafr), analeptické (kamfen) a antioxidační účinky (majoránková, šalvějová silice) (Velíšek 2002). Silice nacházejí uplatnění zejména v kosmetickém a potravinářském průmyslu. Ve farmacii se kromě silic používají i jednotlivé izolované složky silic např. z natě máty peprné se izoluje mátová silice (Oleum menthae piperitae) a z ní potom mentol. Na úpravu pachu a chuti léčiv a čajovin jsou vhodnější silice. Celá droga se používá tehdy, jestliže jsou kromě silic přítomny i jiné účinné látky třísloviny, hořčiny aj., které posilují pozitivní účinek drogy (Kysilka 2006). Stanovení silic Nejčastější metodou izolace silic z rostlinného materiálu je destilace s vodní parou (především u silic ze semen, stonků, listů, dřeva, kořenů apod.) (Velíšek 2002). Pro získání silice lepší čichové jakosti se uplatňuje metoda extrakce rostlinného materiálu nepolárními rozpouštědly, např. petroletherem aj. (hlavně silice z květů). Postup je ale nákladnější než destilace s vodní párou, a tak se k metodě přistupuje pouze v případech potřeby zachování původního aroma silice, např. pro kosmetiku či parfumerii (Bučková 2000). Destilací s vodní párou, lisováním nebo extrakcí nepolárním rozpouštědlem se získává silice konkrétní neboli konkret, která obsahuje kromě vonných látek ještě různé balastní látky, především vosky. Ty se oddělí tak, že se konkrétní silice rozpustí za tepla 16

v ethanolu a vymrazí. Vosky se vyloučí, oddělí filtrací a ethanol se odpaří. Získá se silice absolutní (Velíšek 2002). 3.3. CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO SORTIMENTU ROSTLIN 3.3.1 Rod : ACHILLEA L. Nejvýznamnější z rodu Achillea L. pro léčebné užití je řebříček obecný (Achillea millefolium L.), pro aromatizaci potravin se však využívá i řebříček muškátový (Achillea moschata L.), který se od řebříčku obecného liší především mohutnějšími květy a nedělenými listy. Jediná odrůda, která je v České republice registrována v Odrůdové knize v kategorii léčivé rostliny, není překvapivě vyšlechtěná z druhu Achillea millefolium L., ale ze řebříčku chlumního (Achillea collina HEIMERL). Odrůda se nazývá Alba a byla vyselektovaná v roce 1992 na Slovensku. Z celého příbuzenského okruhu Achillea millefolium L. mají rostliny druhu Achillea collina HEIMERL největší obsah proazulenů v silici, a proto se nejlépe hodí ke komerční produkci drogy Millefolii herba (Danihelka 2004). 3.3.1.1 ŘEBŘÍČEK OBECNÝ ACHILLEA MILLEFOLIUM L. Čeleď : hvězdnicovité (Asteraceae) Rebríček obyčajný (s) Gewönliche Schafgarbe (n) Yarrow (a) Popis Vytrvalá bylina, která vytváří bohatý oddenkový systém z tuhých článkovaných výběžků. Přímá, hustě olistěná, rozvětvená lodyha dosahuje výšky až přes 0,80 m. Listy jsou střídavé, tmavozelené, v mládí vlnaté, později olysalé, kopinaté, dvakrát až třikrát peřenosečné. Květenství je složeno ze zelenobílých úborů. Úbory velikosti 4-6 mm mají zelený zákrov z četných zákrovních listenů a vyklenuté květní lůžko, na němž vyrůstají v paždí plev květy. Úbory se skládají z 5-6 bílých nebo načervenalých 17

samičích květů jazykovitých a žlutobílých květů trubkovitých. Plody jsou drobné nažky. Kvete od června do září (Neubauer 1986). Výskyt Řebříček obecný je rozšířen v Evropě a v Asii, u nás je hojný na lukách, pastvinách, mezích, u cest, a to od nížin až do hor. Vyhledává půdy vlhké, vysychavé, živné, neutrální až slabě kyselé (Danihelka 2004). Obsahové látky Obsažena je hlavně silice s chamazulenem, α-pinenem, β-pinenem, limonenem, borneolem, kafrem, cineolem, kamfenem a s kyselinou isovalerovou (Vonášek; Trepková; Novotný; 1987), dále glykosidické hořčiny (achillein, cholin, betain a betonicin), flavonoidy (apigeniny, luteoliny), třísloviny, kumaríny, aldehydy, z organických kyselin pak kyselina mravenčí a octová. Z vedlejších látek se objevují kyseliny akonitinová, propionová a asparagin (Mika 1991), uvádějí se i fytosteroly - stigmasterol, sitosterol (Jaroš 1992). Použití Ve farmacii: droga Millefolii herba řebříčková nať (Český lékopis 2005). Droga řebříčku patří k nejužívanějším bylinným léčivům vůbec. Působí protiskleroticky, protiastmaticky. Je to jedna z mála drog tlumící krvácivost nejen pouhým smršťováním kapilár, ale i zásahem do faktorů podmiňujících srážlivost krve. Droga má též výrazné působení při zevní aplikaci, ve formě výplachů a koupelí na různé nehojící se rány, kožní defekty, zanícenou ústní dutinu. Květy jsou bohatší na obsah flavonoidů a silic, a mají proto poněkud razantnější působení než nať (Janča; Zentrich 1996). V potravinářství: v lidové kuchyni se řebříček používá jako zelené koření jemně rozdrobené, nahořklé, slabě palčivé, mladé listy se mohou přidávat do salátů a sýrových pomazánek (Bremnessová 1994). Potraviny se aromatizují řebříčkovou natí. Hlavní uplatnění má při výrobě vermutů a jiných hořkých likérů (Vonášek; Trepková; Novotný 1987). V kosmetice: vzhledem k vysokému obsahu chamazulenu (20 40 %) se uplatňuje řebříček i v kosmetice. Potlačuje záněty kůže, usnadňuje její čištění a zbavuje ji odumřelých buněk. Omezuje také vylučování mazu a rozšiřování pórů, proto se 18

řebříčkový extrakt přidává do regeneračních krémů, ústních vod a zubních past (Hlava; Valíček 2005). 3.3.2 Rod: GLYCYRRHIZA L. Existuje asi 20 druhů rozšířených převážně v jižní Evropě a v Asii, méně už v Austrálii či v Severní Americe (Chrtková 1995). 3.3.2.1 LÉKOŘICE LYSÁ GLYCYRRHIZA GLABRA L. Čeleď: bobovité (Fabaceae) Sladovka hladkoplodá (s) Lakritze, Süßholz (n) Sweet Wort (a) Registrovaná odrůda: Hladkoplodá krajová (1952) Popis Lékořice lysá je trvalka s dřevnatým, dlouze výběžkatým, lysým oddenkem. Rostlina dosahuje přibližně metrové výšky. Listy jsou krátce řapíkaté, lichozpeřené. Nesou 5 7 párů široce eliptických lístků, na rubu lepkavých. Květenství je úžlabní klas, skládající se z dlouze stopkatých fialových kvítků. Plodem je lusk, dlouhý kolem 0,03 m (Křikava; Petříková 1985, Janča; Zentrich 1996). Výskyt Lékořice je pro léčebné účely pěstována. Oddenek je sbírán mezi 6 až 10 rokem života rostliny. Má ráda podnebí teplé, suché a polohy slunečné. Na jižní Moravě kolem Hustopeče a Pouzdřan se dosud místy vyskytuje v přirozeném porostu (Chrtková 1995, Janča; Zentrich 1996). Obsahové látky V droze nacházíme především saponiny, z nichž nejdůležitější je glycyrrhizin (2-15%), ten je více než padesátkrát sladší než řepný cukr a má glykosidický charakter. V droze jsou přítomny i flavonoidy a isoflavonoidy (liquiritin, glabrol, isoliquiritin a další), 25 30 % škrobu, 3 10 % cukrů, třísloviny, oxykumariny, asparagin, hořčiny, pryskyřice, látky hormonální povahy a malé množství silice (Bruneton 1999, Kašparová 2003). 19

Použití Ve farmacii: droga Liquiritiae extractum fluidum ethanolicum normatum (extrakt lékořicový tekutý lihový standardizovaný) a Liquiritiae radix (lékořicový kořen) (Český lékopis 2005). Loupaná a sušená droga má sýrově žlutou barvu a je známa pod názvem sladké dřevo. Droga podporuje vykašlávání u nemocí plic a průdušek. Působí také bakteriostaticky, antivirově, fytoncidně a má rovněž spasmolytické (protikřečové) účinky, které jsou využívány při léčbě žaludečních vředů. Hormonální složka drogy z ní činí protizánětlivý prostředek využívaný např. v revmatologii (Janča; Zentrich 1996). V potravinářství: pro aromatizaci potravin se využívá extrakt a kořen lékořice (vyhláška č. 447/2004 Sb.) a to do likérů, nealkoholických nápojů a k úpravě chuti tabáku. Z lékořicového succusu - tedy lékořicové šťávy - se vyrábí oblíbená pochoutka pendrek (Kašparová 2003, Vonášek; Trepková; Novotný 1987). V kosmetice: vonné kompozice (vyhláška č. 75/2003 Sb.) 3.3.3 Rod: MENTHA L. Rod Mentha je velmi variabilní botanikové rozeznávají asi 20 druhů. Jednotlivé druhy se mezi sebou snadno kříží, takže je popsáno mnoho hybridů. (Hlava; Valíček 2005). Nejrozšířenější užitkový i pěstovaný kulturní druh je máta peprná (Mentha x piperita L.). Své uplatnění v různých odvětví potravinářského, farmaceutického a kosmetického průmyslu nacházejí i druhy: máta bergamotová (Mentha citrata L.), máta polej (Mentha pulegium L.), máta kadeřavá (Mentha crispa L.) a máta klasnatá (Mentha spicata L.) 3.3.3.1 MÁTA PEPRNÁ MENTHA x PIPERITA L Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae) Mäta pieporná (s) Registrovaná odrůda: Perpeta (1941) Pfefferminze (n) Peppermint (a) Popis Vytrvalá silně aromatická bylina, vysoká až 0,80 m s podzemními oddenky a postranními nadzemními výběžky. Lodyha je přímá, rozvětvená, čtyřhranná, chlupatá 20

a nafialovělá. Listy jsou řapíkaté, křižmostojné, vejčitě kopinaté nebo podlouhle elipčité, ostře pilovité, zeleně až červenozeleně zbarvené. Čepel listu je žláznatě tečkovaná. Starší stonky po třech letech dřevnatí a odumírají. Květy mají nálevkovitou, čtyřcípou, bledě nachovou korunu a seskupují se v lichopřesleny až 80 mm dlouhé, nahloučené v koncové válcovité klasy. Kříženec je sterilní, tudíž netvoří plody (Neubauer 1984, Habán 2006). Výskyt Máta peprná je křížencem máty vodní (Mentha aquatica) a máty klasnaté (Mentha spicata). V přírodě se vyskytuje spíše výjimečně, obvykle poblíž míst, kde bývala dříve pěstována. Vhodné stanoviště představují vlhké a těžké půdy (Štěpánek 2000). Obsahové látky Mátová silice (0,5 4,0 %) obsahuje 46-60 % (-)-mentholu, 20% menthonu, 10% methylacetátu, 2-3 % (+)-menthofuranu, α-pinen, β-pinen, α-fellandren, β-karyofyllen, cineol, piperiton (Velíšek 2002). Vonné vlastnosti silice jsou závislé na oblasti, kde se máta pěstuje - především na půdních a klimatických podmínkách. Dále jsou součástí třísloviny (6 12%), flavonoidy, organické kyseliny - kyselina rozmarýnová aj. (Habán 2006). Použití Ve farmacii droga: Menthae piperitea herba nať máty peprné; Menthae piperitea folium list máty peprné; Menthae piperitae etheroleum silice máty peprné (Český lékopis 2005). V silice zastoupený menthol má výrazné antiseptické vlastnosti, potlačuje citlivost nervových zakončení a vyvolává pocit chladu na kůži, čímž zmírňuje bolest. Droga je výborné stimulans, spasmolytikum, stomachikum a karminativum. Drogy nacházejí uplatnění v čajových směsích, masážních roztocích na revma, migrénu a v inhalačních přípravcích (Habán 2006). V potravinářství: jako koření mátová nať, silice pro aromatizaci cukrovinek, žvýkaček, likérů a jiných alkoholických nápojů (Habán 2006, Vonášek; Trepková; Novotný 1987). 21

V kosmetice: silice se hlavně uplatňuje v kompozicích pro zubní pasty, ústní a kolínské vody (Vonášek; Trepková; Novotný 1987). 3.3.3.2 MÁTA POLEJ; POLEJ OBECNÁ Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae) MENTHA PULEGIUM L.; PULEGIUM VULGARE Mill. Mäta sivá (s) Poleiminze (n) Pennyroyal (a) V nové taxonomii se máta polej řadí do samostatného rodu, jelikož byly mezi druhy Mentha a Pulegium objeveny rozdíly morfologické (stavba, tvar a odění koruny), karyologické (odlišné základní chromozomové počty) a genetické (účinné reprodukční bariéry mezi oběma druhy). Popis Máta polej je trvalka olysalá až plstnatě chlupatá, silně aromatická s vystoupavou až přímou lodyhou a s oddenkem s charakteristickými podzemními a nadzemními plazivými výběžky. Listy jsou krátce řepíkaté, úzce vejčitě eliptické, až téměř kopisťovité s okrajem mělce řídce pilovitým až vroubkovaným, vzácně celokrajným. Fialové, v některých případech bělavé malé květy sedí v úžlabí listů. Výskyt Máta polej je z našich mát zřejmě nejteplomilnější a v současnosti patří ve volné přírodě k ohroženým druhům. Velice se však hodí k pěstování ve vinorodých oblastech a v oblastech se suššími či střídavě vlhkými a minerálně bohatými půdami (Štěpánek 2000). Obsahové látky Silici máty polej tvoří především 43,5 % pulegonu, 12,2 % piperitonu, 6,5 % p-menthane-1,2,3-triolu, thymol, karvakrol, eugenol, pinen, menthol a menthon (El-Ghorab 2006, Vonášek; Trepková; Novotný 1987). Součástí drogy jsou též třísloviny, flavonoidy, hořčiny, organické kyseliny, hesperidin a další (Janča; Zentrich 1995). 22

Použití Ve farmacii: droga je neoficinální, ale podle Janči a Zentricha je výborná při léčbě dyspeptického syndromu, snížené enzymatické činnosti slinivky, používá se pro podporu funkce jater a ledvin. V potravinářství : silice je vhodná pro aromatizace potravin (vyhláška č. 447/2004 Sb.). V kosmetice: silice je složkou kompozic pro parfemaci mýdel a pro technické parfémy (Vonášek; Trepková; Novotný 1987). 3.3.3.3 MÁTA KLASNATÁ MENTHA SPICATA L. Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae) Mäta klasnatá (s) Grüne Minze; Ährige Minze (n) Spearmint (a) Popis Vytrvalá bylina s oddenkem s podzemními výběžky dosahující výšky 0,45 1,1 m. Lodyha je čtyřhranná, přímá, v horní polovině rozvětvená. Listy mohou být kopinaté, vejcovitě kopinaté až elipsovité, na bázi tupé až vykrojené, na okraji řídce ostře pilovité. Světle růžové až růžovofialové květy se seskupují do vrcholových klasů. Plodem je tvrdka (Habán 2006). Výskyt Máta klasnatá je jedna z nejvýznamnějších pěstovaných mát ve světovém měřítku. Kultivuje se především v anglosaském světě pro siličnou drogu spearmint, jejíž hlavní složkou je monoterpenoid karvon (Štěpánek 2000). Obsahové látky Silice máty klasnaté (1,0 2,5 %) obsahuje 55 70 % karvonu, 9 % limonenu, 2,5 % dihydrokarvonu, 1,5 % thujenhydrátu a menthon (Velíšek 2002). Přítomny jsou také třísloviny, hořčiny a flavonoidy (diosmín, apigenin, luteolin, hesperidin) (Mika 1991). 23

Použití Ve farmacii: droga je neoficinální. Působí jako stomachikum, karminativum a podporuje vylučování žaludečních šťáv (Habán 2006). V potravinářství: extrakt a silice slouží pro aromatizaci potravin (vyhláška č. 447/2004 Sb.) (cukrovinky, žvýkačky). Čerstvé listy a mladé výhonky tvoří přísadu do alkoholických nápojů a likérů. Usušené listy se používají jako koření v balkánských zemí (Habán 2006). V kosmetice: silice je kompozicí pro ústní kosmetiku a parfémy (Vonášek; Trepková; Novotný 1987). 3.3.4 Rod : OCIMUM L. Rod Ocimum L. obsahuje asi 50 druhů rostlin rostoucích v tropech, subtropech a mírném pásu (Tomšovic 2000). Nejvýznamnější z nich je bazalka pravá (Ocimum basilicum L), méně známý druh používaný v kosmetickém průmyslu je bazalka příjemná (Ocimum gratissimum L.). V Indii hojně rozšířená bazalka posvátná (Ocimum sanctum L.) má v této oblasti mimořádné postavení jako léčivá a religiózní rostlina, nazývá se tulsí či tulusí, což znamená nejlepší rostlina (Valíček; Kokoška; Holubová 2001). 3.3.4.1 BAZALKA PRAVÁ OCIMUM BASILICUM L. Čeleď : hluchavkovité (Lamiaceae) Bazalka pravá (s) Basilikum (n) Basil (a) Registrované odrůdy: Litra (1986); Ohře (1966) Popis Bazalka má přímou, lysou či kratičce chlupatou, čtyřhrannou lodyhu. Dorůstá výšky kolem 0,2 0,4 m. Listy jsou řapíkaté, vstřícné často s protaženou špičkou a čepelí vejčitou až eliptickou, celokrajnou nebo řídce zubatou. Lichopřesleny chudokvěté a květy krátce stopkaté, bělorůžově fialové. Plody jsou černohnědé tvrdky. Rostlina je velmi aromatická. 24

Výskyt Bazalka je pěstována na zahrádkách jako jednoletá teplomilná rostlina, zřídka zplaňuje (Tomšovic 2000). Obsahové látky Složení silice je velmi variabilní v závislosti na původu drogy. Některé obsahují kafr, jiné nikoli. V silici je dále přítomno 15 25 % estragolu, 35 50 % linaloolu, 1,8-cineol, eugenol, methylcinnamát, nerol a linalylacetát (Velíšek 2002, Vonášek; Trepková; Novotný 1987). Přítomny jsou i třísloviny, flavonoidy, glykosidy a další látky (Janča; Zentrich 1994). Použití Ve farmacii: droga je neoficinální. Bazalka má spasmolytické, karminativní a mírně antibiotické účinky. Zlepšuje trávení a pomáhá při nespavosti a migréně. Zevně je vhodná proti kožním zánětům, zejména v ústní dutině (paradentóza), a proto se získaná bazalková silice přidává do kloktadel (Janča; Zentrich 1994). V potravinářství: bazalka se těší velké oblibě jako koření v řecké, italské a španělské kuchyni při přípravě omáček, sýrových specialit, masa, ryb a zvěřiny (McVikarová 2005). Potraviny se aromatizují nejen sušenou bazalkou, ale i její silicí či oleoresinem (vyhláška č. 447/2004 Sb.). V kosmetice: součástí vonných kompozic parfémů, kolínských vod a zubních past (Vonášek; Trepková; Novotný 1987). 3.3.5 Rod: ORIGANUM L. Rod Origanum je poměrně variabilní skupinou nejen léčivých rostlin, ale i hojně používaného koření. K nejznámějším zástupcům se bezpochyby řadí majoránka zahradní (Majorana hortensis Moench. syn. Origanum majorana L.) a dobromysl obecná (Origanum vulgare L.) zvané též ač nesprávně - oregano. Podle článku Hejného (1992) se pod pojmem oregano rozumí listy a nať s květenstvím z nejhořejších částí stonku více druhů rodu Origanum (mimo O. vulgare L., zejména O. onites L., O. heracleoticum L., O. syriacum L.). Směs oregano však může být sestavena i z jiných rodů čeledi Lamiaceae (Hyptis, Hedeoma, Monarda) nebo z čeledi Verbanaceae, a to především z druhů rodu Lippia. 25

3.3.5.1 DOBROMYSL OBECNÁ ORIGANUM VULGARE L. Čeleď : hluchavkovité (Lamiaceae) Pamajorán obyčajný (s) Wilder Majoran; Oregano (n) Wild Marjoram; Oregano (a) Popis Vytrvalá, aromatická rostlina s dřevnatějícím, horizontálním, hnědým výběžkatým oddenkem, vysoká 0,25 0,6 m. Lodyha je přímá nebo jen na bázi vystoupavá, čtyřhranná, vlnatě chlupatá, vzácněji lysá. Listy jsou řapíkaté, vejčité, celokrajné až mělce vroubkované s vyniklou žilnatinou. Lichopřesleny jsou chudokvěté, nahloučené na vrcholu hlavní lodyhy a horních větví do krátkých lichoklasů nebo hlávek. Vřeteno květenství je hustě krátce chlupaté. Plodem je tvrdka. Celá rostlina příjemně voní (Hrouda 2000). Výskyt Dobromysl obecná je rozšířená v Evropě i v Asii. Roste na výslunných stráních, ve světlých lesích od nížin až po hory (Hejný 1992). Obsahové látky Nať obsahuje až 0,4 % silice, jejíž hlavní součástí je tymol, karvakrol, p-cymen, linalool, bornylacetát, kafr a α-pinen dále asi 8 % tříslovin, hořčiny, organické kyseliny, vitamín C (82 mg %), karoten (7,5 %) a flavonoidy (glykosidy luteolinu, apigeninu) (Habán 2006, Hejný 1992, Velíšek 2002). Použití Ve farmacii: Origanii herba (dobromyslová nať) (Český lékopis 2005) působí jako stomachikum, expektorans, spasmolytikum, choleretikum, desinficiens, cholagogum, tiší nervy. Zevně se podává jako kloktadlo. V potravinářství: často se vyskytuje v aromatech pro masné výrobky a některé speciální likéry. Jako koření skvěle doplňuje italskou, francouzskou a španělskou kuchyni. Jak už bylo ale výše napsáno, užívá se spíše ve směsi oregano než samostatně (Hejný 1992). V kosmetice: pouze v malých množstvích do některých vonných kompozic pro mýdla (Jirásek; Starý 1986). 26

3.3.5.2 MAJORÁNKA ZAHRADNÍ MAJORANA HORTENSIS Moench. Čeleď : hluchavkovité (Lamiaceae) syn. ORIGANUM MAJORANA L. Majorán záhradný (s) Majoran (n) Sweet Marjoram (a) Registrovaná odrůda: Marcelka (1967) Popis Je jednoletá, dvouletá nebo vytrvalá bylina. Jednoletá forma má přímé, 0,10 0,40 m vysoké lodyhy, řídce nebo bohatě větvené, hustě listnaté, se vstřícnými, krátce řapíkatými, šedě pýřitými listy s obvejčitou až kopisťovitou čepelí. V úžlabí šedoplstnatých okrouhlých listenů vyrůstají hlávkovitě stažené jehlancovité laty. Květy jsou světle růžové až bílé. Plody jsou jasně hnědé tvrdky. Výskyt Majoránka je pěstovaná rostlina, ojediněle zplaňující v teplejších částech našeho území (Příhoda 1980). Obsahové látky Hlavní účinnou látkou drogy je 1-2 % majoránkové silice obsahující více jak 20 % 1-terpinen-4-olu, 3-18 % (Z)-(+)-thujenhydrátu, 46-60 % 1,8-cineolu, 25 % estragolu, 11 % eugenolu,15 % α-terpineolu. Kromě silice obsahuje do 4,5 10 % tříslovin, hořčiny terpeny a vitamín C (Habán 2006, Příhoda 1980, Velíšek 2002). Použití Ve farmacii: výborné stomachikum, spasmolytikum, antiseptikum. Lze ji využít i zevně, např. jako kloktadlo nebo při léčbě kožních zánětů a zánětlivých ekzémů (Janča; Zentrich 1995). V potravinářství: majoránka patří mezi nejpoužívanější koření. Hodí se k ochucování omáček, polévek, masa, uzenin a likérů. V kosmetice: Je vhodnou složkou do vonných kompozic hlavně pánských parfémů a kosmetiky. Parfemují se jí i toaletní mýdla a koupelové pěny (Vonášek; Trepková; Novotný 1987). 27

3.3.6 Rod: SALVIA L. Rod Salvia zahrnuje přes 900 druhů jednoletých, dvouletých či vytrvalých bylin i stále zelených keřů rozšířených převážně v mírném, subtropickém a tropickém podnebném pásu. Díky velkému počtu druhů s rozmanitou barvou a vůní listů se stává tato čeleď komerčně zajímavou a důležitou nejen pro okrasné zahradnictví, ale i pro farmacii, potravinářský a kosmetický průmysl (McVikarová 2005, Viljoen; Gono-Bwalya 2006). Nejvýznamnější z rodu Salvia je šalvěj lékařská (Salvia officinalis L.) se širokým spektrem uplatnění. Pro výrobu léčivých přípravků se užívají oficinálně také šalvěj trojlaločná (Salvia fructicosa Mill., syn. S. triloba L.) a šalvěj muškátová (Salvia sclarea L.). K aromatizaci potravin a k sestavování vonných kompozic pro kosmetický průmysl přicházejí v úvahu opět šalvěj muškátová (Salvia sclarea L.), šalvěj španělská (Salvia hispanica L.) a šalvěj levandulolistá (Salvia lavandulifolia L.) (Český lékopis 2005, vyhláška č. 447/2004 Sb., vyhláška č. 75/2003 Sb.). 3.3.6.1 ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ SALVIA OFFICINALIS L. Čeleď : hluchavkovité (Lamiaceae) Šalvia lekárská (s) Echter Salbei (n) Sage (a) Registrovaná odrůda: Krajová (1952) Popis Šalvěj lékařská je silně aromatický vytrvalý polokeř dorůstající výšky 0,2-0,70 m. Čtyřhranné lodyhy jsou přímé, zřídka větvené, rovnoměrně po celé délce olistěné, šedoplstnaté. Listová čepel je podlouhle vejčitá až vejčitě kopinatá s jemně zubatým okrajem, v mládí hustě šedoplstnatá. Lichopřesleny 8-10květé mají světle fialové dvoupyské koruny, v ústí korunní trubky s prstencem chlupů. Plodem jsou hladké tvrdky. Výskyt Šalvěj lékařská patří v ČR k pěstovaným rostlinám (Štěpánková 2000). 28

Obsahové látky V šalvějové droze se vyskytuje 0,5 2,5 % silice (až se 60 % thujonu, 5,5-13 % cineolu, kafrem, α-pinenem a β-pinenem, borneolem, bornylacetátem, limonenem, linaloolem, myrcenem a ocimenem) (Bruneton 1999, Habán 2005, Velíšek 2002), dále 8-13 % katechinových tříslovin a pseudotřísloviny, kam patří některé organické kyseliny jako kyselina kávová, ferulová, triterpeny (Mika 1991), 1 3 % flavonoidů, diterpenové hořčiny (pikrosalvin a salvin) (Habán 2005). Použití Ve farmacii: oficinálními drogami jsou Salviae officinalis folium - list šalvěje lékařské, Salviae tinctura šalvějová tinktura a Salviae herba - šalvějová nať (Český lékopis 2005). Šalvěj působí jako antiflogistikum, adstringens, antibiotikum, mírné spasmolytikum, antihydrotikum a snižuje hladinu cukru v krvi (Habán 2005, Janča; Zentrich 1996). V potravinářství: šalvěj samotná i její silice zbavená thujonu či oleoresin aromatizují potraviny (vyhláška č. 447/2004 Sb.) např. masné výrobky, likéry. Jako koření je součástí komplexů k ochucení paštik, nádivek, marinád, salátů, skopového, telecího a drůbežího masa. V kosmetice: kompozice pro kolínské, pleťové a ústní vody, šampony, mýdla, zubní pasty a prostředky proti pocení (Leblochová 2005, Vonášek; Trepková; Novotný 1987). 3.3.6.2 ŠALVĚJ MUŠKÁTOVÁ SALVIA SCLAREA L. Čeleď : hluchavkovité (Lamiaceae) Šalvia muškátová (s) Muskateller - Salbei (n) Clary sage (a) Popis Dvouletá až vytrvalá bylina vonící po muškátu a bohatě větveným hlavním kořenem dorůstá výšky 0,3-1,4 m. Lodyha přímá, větvená, hustě chlupatá, s vyvinutou přízemní růžicí s listy vejčitými až podlouhle vejčitými na bázi srdčitými a po obou stranách chlupatými. 4-6 květé lichopřesleny mají růžové, světle fialové dvoupyské koruny. Plodem je tmavě hnědá tvrdka. 29

Výskyt V ČR pěstovaná bylina (Štěpánková 2000). Obsahové látky 1,5 % silice se nejčastěji skládá z 10 20 % linaloolu, 45 75 % linalylacetátu (Bruneton 1999), obsaženy jsou i třísloviny a hořčiny (Habán 2005). Použití Ve farmacii: Oficinální droga je Salviae sclareae etheroleum silice šalvěje muškátové (Český lékopis 2005). Droga se terapeuticky používá méně. Účinná je jako tonikum, nervivum, proti depresím a nespavosti. V potravinářství: aromatizace potravin, vín, vermutů a likérů (Habán 2005). V kosmetice: hlavní oblast jejího využití je v parfumerii a v kosmetice. Vonná kompozice se přidává do parfémů, toaletních vod, deodorantů, šamponů (Vonášek; Trepková; Novotný 1987). 30

4 PLATNÁ PRÁVNÍ OPATŘENÍ PRO VYBRANOU SKUPINU ROSTLIN 4.1 LAKR V PORTAVINÁŘSKÉM PRŮMYSLU 4.1.1 KOŘENINOVÉ ROSTLINY Základní charakteristika koření, požadavky na jakost a metody zkoušení koření jsou upraveny ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 331/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici; ve znění vyhlášky č. 419/2000 Sb. a příslušných platných českých technických předpisech ČSN normách. ČSN nejsou závazné a dodržování jimi stanovených kritérií je dobrovolné. Výhodou je, že při obchodním styku a při výrobě se lze na ně odvolávat, přičemž se jimi následně musí účastníci dohody řídit. Za závaznou se rovněž považuje ČSN, pokud na ní zákon nebo vyhláška odkazuje (Drašnarová; Buchtová 2003). ČSN uvedené v této bakalářské práci nejsou součástí vyhlášky č. 331/1997 Sb., mimo ISO 939; ISO 928 a ISO 930, a jsou tedy nepovinné. Kořením se - podle výše zmíněné vyhlášky - rozumí části rostlin jako kořeny, oddenky, kůra, listy, nať, květy, plody, semena nebo jiné části v nezbytné míře technologicky zpracované a užívané k ovlivňování chutě a vůně potravin. Zároveň musí koření splňovat zákonem předepsané požadavky na jakost. V tomto případě se jedná o smyslové (vzhled, barva, vůně, chuť) a fyzikální a chemické jakostní požadavky. 4.1.1.1 KOŘENÍ BOTANICKÉ NÁZVOSLOVÍ Seznam rostlinných druhů užívaných jako koření specifikuje ČSN ISO 676. 31

4.1 Tabulka Vybrané druhy rostlin jako koření podle ČSN ISO 676 Název koření Rostlinný druh Část rostliny Platná norma / Rok vydání BAZALKA SUŠENÁ MAJORÁNKA SUŠENÁ MÁTA POLNÍ MÁTA BERGAMOTOVÁ MÁTA PEPRNÁ MÁTA KADEŘAVÁ OREGÁNO ŠALVĚJ SUŠENÁ bazalka pravá list, vrcholek ČSN ISO 11163 / Ocimum basilicum L. lodyhy 1998 majoránka zahradní list, květní poupě ČSN ISO 10620 / Majorana hortensis 1998 Moench.; Origanum majorana L. máta polní list, vrcholek Mentha arvensis L. lodyhy máta bergamotová list, vrcholek Mentha citrata L. lodyhy máta peprná list, vrcholek ISO 5563 Mentha x piperita L. lodyhy máta kadeřavá list, vrcholek ISO 2256 Mentha spicata L. lodyhy dobromysl obecná list, květ ISO 7925 Origanum vulgare L. šalvěj lékařská list, vrcholek ČSN ISO 11165 / Salvia officinalis L. lodyhy 1998 4.1.1.2 BAZALKA SUŠENÁ Ocimum basilicum L. Bazalka (bazalka pravá) jsou listy druhu Ocimum basilicum L. z čeledi Lamiaceae sklizené těsně před květem a potom usušené. 32

Tabulka 4.2 Smyslové požadavky na jakost Vzhled Barva Vůně Chuť sekané nebo celé šedozelená typická svěží vůně kořenná s mírně oválné lístky, bez po mentolu, či hořkou pachutí, stonků připomínající anýz, palčivá s odchylkami podle chemického charakteru silice (vyhláška č. 331/1997 Sb.) Tabulka 4.3 Fyzikální a chemické požadavky na jakost Požadavky Metoda zkoušení / Rok vydání normy Vlhkost v % hmotnosti, nejvýše 12,0 ČSN ISO 939 / 1995 Celkový popel v % hmotnosti sušiny, nejvýše 16,0 ČSN ISO 928 / 1995 Popel nerozpustný v kyselině v % hmotnosti, 2,0 ČSN ISO 930 / 1995 nejvýše Silice v % (ml/100g) v sušině, nejméně 0,3 ČSN ISO 6571 / 1995 Organické příměsi vlastní 18,0* v % hmotnosti, nejvýše Organické příměsi cizí v 2,0 % hmotnosti, nejvýše Anorganické příměsi v % 2,0 hmotnosti, nejvýše * včetně barevných změn listů (vyhláška č. 331/1997 Sb., ČSN ISO 11163) 33

4.1.1.3 MAJORÁNKA SUŠENÁ - Majorana hortensis Moench. syn. Origanum majorana L Majoránka sušená se získává z kteréhokoliv kultivaru druhu majoránky zahradní z čeledi Lamiaceae. Koření majoránky má dvě varianty drhnutá a ve svazečcích. Drhnutou majoránku tvoří jen sušené listy a květy, svazečková se sestává výhradně z celých sušených rostlin bez kořenů. Tabulka 4.4 Smyslové požadavky na jakost Vzhled Barva Vůně Chuť bez stonků světle zelená, typická, drsně výrazně kořenná šedozelená až kořenná, teplá hnědozelená Výrobek musí být bez cizích pachů a příchutí, zejména zatuchlosti (vyhláška č. 331/1997 Sb.). Tabulka 4.5 Fyzikální a chemické požadavky na jakost Požadavky ve svazečcích Požadavky drhnutá Metoda zkoušení / Rok vydání normy Vlhkost v % hmotnosti, nejvýše 12,0 12 ČSN ISO 939 / 1995 Celkový popel v % hmotnosti sušiny, nejvýše 16,0 16 ČSN ISO 928 / 1995 Popel nerozpustný v kyselině v % hmotnosti, 4,5 4,5 ČSN ISO 930 / 1995 nejvýše Silice v % (ml/100g) v sušině, nejméně 0,3 0,7 ČSN ISO 6571 / 1995 Organické příměsi vlastní 3,0 v % hmotnosti, nejvýše Organické příměsi cizí v % hmotnosti, nejvýše 1,0 34

Požadavky ve svazečcích Anorganické 2,0 příměsi v % hmotnosti, nejvýše (vyhláška č. 331/1997 Sb., ČSN ISO 10620) Požadavky drhnutá Metoda zkoušení / Rok vydání normy 4.1.1.4 OREGÁNO Origanum vulgare L. Oregáno dobromysl obecná z čeledi Lamiaceae je sušená směs listů a částí květů. Tabulka 4.6 Smyslové požadavky na jakost Vzhled Barva Vůně Chuť bez stonků a hnědozelená, šedo výrazná výrazně kořenná větviček až olivově zelená Tabulka 4.7 Fyzikální a chemické požadavky na jakost Požadavky Metoda zkoušení / Rok vydání normy Vlhkost v % hmotnosti, nejvýše 12,0 ČSN ISO 939 / 1995 Celkový popel v % hmotnosti sušiny, nejvýše 10,0 ČSN ISO 928 / 1995 Popel nerozpustný v kyselině v % hmotnosti, 2,0 ČSN ISO 930 / 1995 nejvýše Silice v % (ml/100g) v sušině, nejméně 0,5 ČSN ISO 6571 / 1995 Organické příměsi vlastní 16,0* v % hmotnosti, nejvýše Organické příměsi cizí v 3,0 % hmotnosti, nejvýše Anorganické příměsi v % hmotnosti, nejvýše 2,0 35

* včetně barevných změn listů (vyhláška č. 331/1997 Sb.) 4.1.1.5 ŠALVĚJ SUŠENÁ Salvia officinalis L. Šalvěj je směs sušených listů a vrcholků květenství šalvěje lékařské z čeledi Lamiaceae. Tabulka 4.8 Smyslové požadavky na jakost Vzhled Barva Vůně Chuť vejčité až svrchní strana listů silná, aromatická kořenná, mírně hořká podlouhle kopinaté je šedopýřitá, na až svíravá listy na okrajích spodu je list jemně běloplstnatý vroubkované, s vpadlou žilnatinou, bez stonků a hnědých listů (vyhláška č. 331/1997 Sb.) Tabulka 4.9 Fyzikální a chemické požadavky na jakost Požadavky Metoda zkoušení / Rok vydání normy Vlhkost v % hmotnosti, nejvýše 12,0 ČSN ISO 939 / 1995 Celkový popel v % hmotnosti sušiny, nejvýše 11,0 ČSN ISO 928 / 1995 Popel nerozpustný v kyselině v % hmotnosti, nejvýše 2,0 ČSN ISO 930 / 1995 Silice v % (ml/100g) v sušině, nejméně 1,5 ČSN ISO 6571 / 1995 36

Požadavky Organické příměsi vlastní 8,0* v % hmotnosti, nejvýše Organické příměsi cizí v % 0,5 hmotnosti, nejvýše Anorganické příměsi v % 0,5 hmotnosti, nejvýše * včetně barevných změn listů (vyhláška č. 331/1997 Sb. ; ČSN ISO 11165) Metoda zkoušení / Rok vydání normy 4.1.2 LÁTKY URČENÉ K AROMATIZACI POTRAVIN Mnohé léčivé, aromatické a kořeninové rostliny nacházejí uplatnění díky své výrazné vůni či kořenité chuti při aromatizaci jiných potravin. K výrobě aromat se používají látky získané fyzikálními procesy (destilací, extrakcí rozpouštědly), chemickými postupy (sytézou či izolačními kroky chemické povahy), enzymatickými nebo mikrobiálními postupy z potravinových surovin rostlinného či živočišného původu. (vyhláška č. 447/2004 Sb.) Rostliny, které mohou být pro tento účel využity, upravuje příloha č. 1 Látky rostlinného původu definované číslem asociace výrobců aromat FEMA - vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 447/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich užití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu. Tato vyhláška byla vydána na základě zákona č. 110/1997 Sb. 19 odst. 1 písm. a) a b) ve znění zákona č. 306/2000 Sb. Tabulka 4.10 Látky rostlinného původu definované číslem asociace výrobců aromat FEMA Název látky Číslo FEMA Číslo CAS* bazalka pravá (Ocimum basilicum L.) 2118 8015 73-4 37

Název látky Číslo FEMA Číslo CAS* bazalka pravá, silice (Ocimum basilicum L.) bazalka pravá, oleoresin (Ocimum basilicum L.) dobromysl (Origanum dictamnus L.) dobromysl obecná (Origanum vulgare L.) lékořice extrakt (Glycyrrhiza.glabra L. a jiné druhy Glycyrrhiza) lékořice extrakt, prášek (Glycyrrhiza.glabra L.) lékořice kořen Glycyrrhiza.glabra L. majoránka zahradní, oleoresin ( Majorana hortensis Moench.; Origanum majorana L.) majoránka zahradní, semeno (M. hortensis Moench.) majoránka zahradní, sladká ( M. hortensis Moench.) majoránka zahradní, sladká; silice ( M. hortensis Moench.) máta polej, silice (Mentha pulegium L. var. eriantha) evropská a severoafrická máta peprná, listy (Mentha piperita L.) 2119 8015 73-4 2120 8015 73-4 2399 89998-27-6 2660 2628 97676-23-8 2629 68916-91-6 2630 68916-91-6 2659 84082-58-6 2661 8015-01-8 2662 8015-01-8 2663 8015-01-8 2839 8013-99-8 2847 84082-70-2 38

Název látky Číslo FEMA Číslo CAS* máta peprná, silice (Mentha piperita L.) máta kadeřavá, nať (Mentha crispa L.) máta klasnatá, spearmint (Mentha spicata L.) máta klasnatá, spearmint, extrakt (Mentha spicata L.) máta klasnatá, spearmint, silice (Mentha spicata L.) 2848 8006-90-4 - - 3030 84696-51-5 3031 84696-51-5 3032 8008-79-5 oregano, různé rody a druhy, nať (mexické: Lippia, obvykle L. graveolens HBK; evropské: Origanum jinde: jiné rody: Coleus, Lantana a Hyptis) řebříček obecný, nať (Achillea millefolium L.) řebříček muškátový, nať, listy (A. moschata L.) šalvěj lékařská (Salvia officinalis L.) šalvěj lékařská, silice (Salvia officinalis L.) šalvěj lékařská, oleoresin (Salvia officinalis L.) šalvěj muškátová (Salvia sclarea L.) šalvěj muškátová, silice (Salvia sclarea L.) 2827 8007-11-2 3117 84082-83-7 - - 3000 8022-56-8 3001 8022-56-8 3002 8022-56-8 2320 8016-63-5 2321 8016-63-5 39

Název látky Číslo FEMA Číslo CAS* šalvěj španělská, silice (Salvia lavandulifolia Vahl.) 3003 8016-65-7 * Registrační číslo CAS se vztahuje k číselnému kódu z registru Chemical Abstact Service. Číslo podle CAS je celosvětově používaný kód umožňující identifikaci chemických látek, polymerů, biologických sekvencí, směsí či slitin (2006/257/ES, YonaBot 2007). Látky určené k aromatizaci nesmí obsahovat mikroorganismy ani mikrobiální toxiny působící onemocnění z potravin v množství, jenž by mohlo ohrozit zdraví osob. Příloha č. 4 - Chemické a mikrobiální požadavky na aromata - vyhlášky č. 447/2004 Sb. dále specifikuje nejvyšší přípustné množství možných kontaminantů v aromatech, např. nápoje aromatizované mátou peprnou a dalšími druhy rodu Mentha mohou obsahovat nejvýše 250 mg.l 1 pulegonu zatímco cukrovinky aromatizované aromaty odvozenými z rostlin rodu Mentha 350 mg.l 1 pulegonu. Omezení nejvyššího přípustného množství se také týká α thujonu a β thujonu u potravin obsahující šalvěj, v nich může být přítomno pouze 25 mg.l 1 těchto látek. 4.1.3 VÝROBA BYLINNÝCH ČAJŮ Skupina léčivých, aromatických a kořeninových rostlin se hojně využívá i pro přípravu bylinných čajů, také tato oblast je právně upravena. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 330/1997 Sb., provádějící zákon 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici, ustavuje seznam rostlin a jejich částí pro výrobu ovocných a bylinných čajů. 40

Tabulka 4.11 Rostliny pro výrobu ovocných a bylinných čajů Název Droga Množství Origanum vulgare L. nať bez omezení Mentha sp. list a nať bez omezení Ocimum basilicum L. nať nejvýše do 5% hmotnosti Glycyrrhiza glabra L. kořen nejvýše do 5% hmotnosti Achillea millefolium L. nať a květ nejvýše do 5% hmotnosti Salvia officinalis L. nať a list nejvýše do 5% hmotnosti (vyhláška č. 330/1997 Sb.) 4.1.4 MIKROBIOLOGICKÁ ČISTOTA POTRAVIN Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 132/2004 Sb. o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, podle 19 odst. 1 pís. b) zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici, ve znění zákona č. 142/2002 Sb., upravuje nejvyšší možné množství mikroorganismů v koření a bylinných čajích. Tabulka 4.12 Přípustné množství mikroorganismů v koření, směsi koření, v suchém kořenícím přípravku a v bylinných čajích Mikroorganismus Přípustné množství v 1 g či 1 ml Escherichia coli 10 3 koagulázopozitivní stafylokoky 10 3 Clostridium perfringens 10 3 Salmonella spp. negat/ 10 * Aspergillus flavus 5.10 3 * neprokazatelnost ve hmotnosti zkušebního vzorku specifikované za lomítkem Tabulka 4.13 Přípustné množství mikroorganismů v bylinných čajích pro kojence a malé děti Mikroorganismus Přípustné množství v 1 g či 1 ml Escherichia coli 10 2 koagulázopozitivní stafylokoky 10 2 41

Mikroorganismus Přípustné množství v 1 g či 1 ml Clostridium perfringens 10 2 Salmonella spp. negat/ 10 * Aspergillus flavus 5.10 2 * neprokazatelnost ve hmotnosti zkušebního vzorku specifikované za lomítkem 4.2 LAKR VE FARMACEUTICKÉM PRŮMYSLU Veškeré firmy vyrábějící lékové přípravky z léčivých rostlin musí dodržovat z hlediska kvality a kvantity obsahových látek v užitých drogách směrnice publikované v Českém a Evropském lékopise. Nejaktuálnější informace se nacházejí v Českých lékopisech z roku 2005 a 2002. Český lékopis se skládá ze dvou částí evropské (Evropský lékopis) a národní vycházející ze zákona č. 129/2003 Sb. dříve zákona č. 79/1997 Sb. o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů (Český lékopis 2002). Český lékopis definuje i pojmem Plantae medicinales rostlinné drogy, což jsou celé, rozlámané či řezané rostliny, části rostlin, řasy, houby v nezpracovaném stavu, obvykle sušené, někdy čerstvé. Získávají se z pěstovaných nebo planě rostoucích rostlin. Jakost drog je podstatně ovlivněna vhodným sběrem, pěstováním, sušením, rozdrobňováním a skladovacími podmínkami. Rostlinné drogy nesmí být shnilé a je-li možné prosté nečistot jako zemina, prach a jiných kontaminantů např. plísní, hmyzu. Mikrobiologická jakost léčivých přípravků z rostlin skládající se z jedné nebo více rostlinných drog (celých, drcených či práškovaných) se hodnotí podle přidání vroucí vody před použitím léčivého přípravku. Pokud je před aplikací vroucí voda přidána, v g či ml přípravku může být přítomno maximálně 10 7 živých aerobních mikroorganismů, 10 5 hub a 10 2 Escherichia coli. V opačném případě hraniční koncentrace v g či ml dosahují 10 5 živých aerobních mikroorganismů, 10 4 hub, nepřítomnost Escherichia coli ( g či ml) a Salmonelly ( v 10 g či 10 ml). Přípravky z rostlinných drog Plantarum medicinalium praeparata vznikají extrakcí, destilací, lisováním, rozdrobňováním, čištěním, zahušťováním a fermentací. 42

České státní normy vydané pro oblast léčivých rostlin ve zdravotnictví třídící znak ČSN 86 600 až 86 720 byly v minulých letech všechny zrušeny (Normy ve fondu České technické knihovny 2006). Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 343/2003 Sb., podle 75 odst.1 zákona č.79/1997 Sb. o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, vydává seznam rostlin využívaných pro farmaceutické a terapeutické účely. Léčivé rostliny, kterými se zabývá tato bakalářská práce, patří podle znění této vyhlášky mezi ostatní používané rostliny, popřípadě jejich části. Jsou to: bazalka pravá (Ocimum basilicum L.) nať dobromysl obecná (Origanum vulgare L.) nať dobromysl obecná srstnatá (Origanum vulgare L. ssp hirtum (LINK) IETSW.) nať dobromysl užitková (Origanum onites L.) nať lékořice lysá ( Glycyrrhiza glabra L.) - kořen máta kanadská (Mentha canadensis L.) nať, list máta peprná (Mentha piperita L. ) - nať, list řebříček obecný (Achillea millefolium L.) nať, květ šalvěj křovitá (Salvia fruticosa MILL. syn. Salvia triloba L.f.) - list šalvěj lékařská (Salvia officinalis L.) list, nať šalvěj muškátová (Salvia sclarea L.) - nať 4.2.1 VYBRANÉ RODY ROSTLIN V ČESKÉM LÉKOPISU 2005 4.2.1.1 MILLEFOLII HERBA řebříčková nať Jsou to celé nebo řezané usušené kvetoucí vrcholky druhu Achillea millefolium L. obsahující nejméně 2 ml silice v kilogramu drogy a nejméně 0,02% proazulenů, počítáno jako chamazulen (C14H16; Mr 184,3), obojí vztaženo na vysušenou drogu. Silice se stanoví destilací s vodní parou. Droga se práškuje. Prášek je zelený nebo šedozelený. 43

Požadavky na čistotu Cizí příměsi : nejvýše 5,0 % stonků o průměru větším než 3 mm a nevýše 2 % ostatních cizích příměsí. Ztráty sušením: nejvýše 12,0 %; 0,500 g práškované drogy se suší 2 h v sušárně při 100 C až 105 C. Celkový popel: nejvýše 10,0 %. Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové: nejvýše 2,5 %. 4.2.1.2 MENTHAE ARVENSIS ENHEROLEUM PARTIM MENTHOLI DEPLETUM - silice máty rolní částečně zbavená mentholu Je silice získaná z čerstvé kvetoucí natě druhu Mentha canadensis L. (syn..mentha arvensis L. var. glabrata (BENTH) FERN. a M. arvensis var. piperascens MALINV. ex HOLMES) destilací s vodní parou a následným částečným oddělením mentholu pomocí krystalizace. Silice je bezbarvá nebo světle žlutá až zelenožlutá kapalina charakteristického pachu. Obsah látek v silici se v procentech pohybuje v rozmezích: - limonen: 1,5 % až 7,0 %; - cineol: nejvýše 1,5 %; - menthon: 17,0 % až 35,0 %; - isomenthon: 5,0 % až 13,0 %; - methyl-acetát: 1,5 % až 7,0 %; - isopulegol: 1,0 % až 3,0 %; - menthol: 30,0 % až 50 %; - pulegon: nejvýše 2,5 %; - karvon: nejvýše 2,0 %. Poměr obsahu cineolu k obsahu limonenu je menší než 1. Požadavky na čistotu Relativní hustota : 0,888 až 0,910. Index lomu : 1,456 až 1,470. Optická otáčivost: -16 až 34 ; měří se úhel optické otáčivosti zkoušené látky. Číslo kyselosti : nejvýše 1,0. 44

4.2.1.3 MENTHAE PIPERITAE ETHEROLEUM silice máty peprné Silice se získává z čerstvé kvetoucí natě druhu Mentha x piperita L. destilací s vodní parou. Silice je bezbarvá, nažloutlá, případně slabě zelenožlutá tekutina, charakteristického pachu a chladivé chuti, jež se může mísit s 96 % lihem, etherem a dichlormethanem. Obsah látek v silici se v procentech pohybuje v rozmezích: - limonen: 1,0 % až 5,0 %; - cineol: 3,5 % až 14,0 %; - menthon: 14 % až 32,0 %; - menthofuran: 1,0 % až 9,0 %; - isomenthon: 1,5 % až 10,0 %; - methyl-acetát: 2,8 % až 10,0 %; - menthol: 30,0 % až 55 %; - pulegon: nejvýše 4,0 %; - karvon: nejvýše 1,0 %. Poměr obsahu cineolu k obsahu limonenu je větší než 2. Požadavky na čistotu Relativní hustota : 0,900 až 0,916. Index lomu : 1,457 až 1,467. Optická otáčivost: -10 až 30 ; měří se úhel optické otáčivosti zkoušené látky. Číslo kyselosti : nejvýše 1,4. 4.2.1.4 MENTHAE PIPERITAE FOLIUM list máty peprné Je to celý nebo řezaný usušený list druhu Mentha x piperita L. Neřezaná droga obsahuje nejméně 12 ml silice v kilogramu drogy. Řezaná droga obsahuje nejméně 9 ml silice v kilogramu drogy. Droga má charakteristický a pronikavý pach a charakteristickou aromatickou chuť. List je zelený až hnědozelený, u některých odrůd s hnědofialovou žilnatinou. 45

Požadavky na čistotu Cizí příměsi : jiné části matečné rostliny - nejvýše 5,0 % stonků; průměr stonku je nejvýše 1,5 mm. cizí organické příměsi nejvýše 2,0 % a to nejvýše 8,0 % listů vykazujících stopy po napadení Puccinia menthae. Voda, stanovená destilací: nejvýše 110 ml kg -1. Celkový popel: nejvýše 15,0 %. Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové: nejvýše 1,5 %. 4.2.1.5 MENTHAE PIPERITAE HERBA nať máty peprné Je usušená kvetoucí nať druhu Mentha x piperita L., která obsahuje nejméně 8,0 ml silice v kilogramu drogy. Droga charakteristicky voní po mentholu a je aromatické chuti. Práškovaná droga má zelené až hnědozelené zbarvení. Požadavky na čistotu Cizí příměsi: nejvýše 3,0 %. Nejvýše 3,0 % drogy vykazující stopy po napadení Puccinia menthae a nejvýše 5,0 % stonků silnějších 5 mm. Ztráta sušením: nejvýše 12,0 %; 2,000 g drogy se suší 2 h v sušárně při teplotě 100 C až 105 C. Celkový popel: nejvýše 12,0 %. Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové: nejvýše 2,0 %. 4.2.1.6 LIQUIRITIAE EXTRACTUM FLUIDUM ETHANOLICUM NORMATUM extrakt lékořicový tekutý lihový standardizovaný Vyrábí se z drogy Liquiritiae radix druhu Glycyrrhiza glabra L. obsahující 3 % až 5 % kyseliny glycyrrhizové (C42H62O16; Mr 822,94) a ze 70 % ethanolu vhodným postupem pro tekuté extrakty. Extrakt je tmavě hnědá čirá tekutina nevýrazného charakteristického pachu a sladké chuti. 46

Požadavky na čistotu Ethanol: 52 % (V/V) až 65 % (V/V) Methanol a propan-2-ol: nejvýše 0,05 % (V/V) methanolu a nejvýše 0,05 % (V/V) propan-2-olu. 4.2.1.7 LIQUIRITIAE RADIX lékořicový kořen Je to usušený neloupaný nebo loupaný kořen a výběžky druhu Glycyrrhiza glabra L. Obsahuje nejméně 4,0 % kyseliny glycyrrhizové (C42H62O16; Mr 822,94), vztaženo na suchou drogu. Droga se práškuje. Prášek je světle žlutý až mírně našedlý. Stanovení obsahu se provede pomocí kapalinové chromatografie. Požadavky na čistotu Ztráta sušením: nejvýše 10,0 %; 1,000 g práškované drogy se suší 2 h v sušárně při teplotě 100 C až 105 C. Celkový popel: nejvýše 10,0 % v neloupané droze a nejvýše 6,0 % v loupané droze. Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové: nejvýše 2,0 % (neloupaná droga), nejvýše 0,5 % (loupaná droga). 4.2.1.8 ORIGANI HERBA dobromyslová nať Jsou sušené listy a květy oddělené od stonků druhu Origanum onites L. nebo Origanum vulgare L. subsp. hirtum (LINK) IETSW nebo směsi obou druhů. Po přepočtu na bezvodou drogu se v jednom kilogramu drogy je vyskytuje nejméně 25 ml silice a nejméně 1,5 % karvakrolu a thymolu (oba C10H14O; Mr 150,2). Droga se práškuje. Prášek je zelený (O. vulgare L.) až žlutozelený (O. onites L.). Požadavky na čistotu Cizí příměsi : nejvýše 2,0 %. Voda, stanovení destilací: nejvýše 120 ml kg -1. Celkový popel: nejvýše 15,0 %. Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové: nejvýše 4,0 %. 47

4.2.1.9 SALVIAE OFFICINALIS FOLIUM list šalvěje lékařské Používá se celý nebo řezaný usušený list druhu Salvia officinalis L. Neřezaná droga obsahuje nejméně 15 ml silice v jednom kilogramu drogy, v řezané je obsaženo nejméně 10 ml silice v kilogramu drogy; obojí je přepočítáno na bezvodou drogu. Silice šalvěje lékařské se vyznačuje vysokým množstvím thujonu. Droga se práškuje. Prášek je světle šedý až hnědozelený. Požadavky na čistotu Cizí příměsi : nejvýše 3,0 % stonků a nejvýše 2,0 % ostatních cizích příměsí. Voda, stanovení destilací: nejvýše 100 ml kg -1. Celkový popel: nejvýše 10,0 %. 4.2.1.10 SALVIAE HERBA šalvějová nať Je sušená nať druhu Salvia officinalis L. sensu lato, která obsahuje nejméně 10 ml silice v kilogramu drogy. Šalvějová nať má charakteristický pach a aromatickou, nahořklou až svíravou chuť. Droga se práškuje. Prášek je šedozelené barvy. Požadavky na čistotu Cizí příměsi : nejvýše 2,0 %. Nejvýše 3,0 % stonků silnějších než 5 mm. Ztráta sušením: nejvýše 10 %; 2,000g práškované drogy se suší 2 h v sušárně při teplotě 100 C až 105 C. Celkový popel: nejvýše 10,0 %. 4.2.1.11 SALVIAE SCLAREAE ETHEROLEUM silice šalvěje muškátové Silice se získává z čerstvých či usušených kvetoucích stonků druhu Salvia sclarea L. destilací s vodní parou. Silice je bezbarvá nebo až hnědavě žlutá, obvykle však světle žlutá kapalina charakteristického pachu. Obsah látek v silici se v procentech pohybuje v rozmezích: - α,β thujon: méně než 0,2 % 48

- linalol: 6,5 24,0 % - linalyl-acetát: 56,0 78,0 % - α terpineol: méně než 5 % - germakren-d: 1 12 % - sklareol: 0,4 2,6 % Požadavky na čistotu Relativní hustota : 0,890 až 0,908. Index lomu : 1,456 až 1,466. Optická otáčivost: -10 až 26 ; měří se úhel optické otáčivosti zkoušené látky. Číslo kyselosti : nejvýše 1,0. 4.2.1.12 SALVIAE TINCTURA šalvějová tinktura Tinktura se připravuje vhodným postupem z listů šalvěje lékařské Salviae officinalis folium a ze 70 % ethanolu v poměru 1: 10 dílům. Takto vyrobená tinktura obsahuje nejméně 0,1 % silice. Požadavky na čistotu Ethanol: 64 % (V/V) až 69 % (V/V) Methanol a propan-2-ol: nejvýše 0,05 % (V/V) methanolu a nejvýše 0,05 % (V/V) propan-2-olu. Zbytek po odpaření: nejvýše 2,0 %. 4.2.1.13 SALVIAE TRILOBAE FOLIUM list šalvěje trojlaločné Je celý nebo řezaný usušený list druhu Salvia fruticosa MILL. syn. S. triloba L. Neřezaná droga obsahuje nejméně 18 ml silice v kilogramu drogy, řezaná nejméně 12 ml v kilogramu drogy; vztaženo na bezvodou drogu. Droga se práškuje prášek je šedozelený a plstnatý - a po rozetření má kořeněný pach po eukalyptové silici. 49

Požadavky na čistotu Cizí příměsi : nejvýše 8,0 % stonků a nejvýše 2,0 % ostatních cizích příměsí. Voda, stanovení destilací: nejvýše 10 %; stanoví se s 20g drogy. Celkový popel: nejvýše 10,0 %. 4.2.2 ČESKÝ FARMACEUTICKÝ KODEX Český farmaceutický kodex je doplňkovým souborem norem (ČSN, Oborových norem) k Československému lékopisu a Doplňku 1991. Jednotlivé články mají strukturu lékopisného článku a jsou v nich použity konkrétní odkazy s uvedením dílu a strany lékopisu. Český farmaceutický kodex není závazný a informace v něm slouží spíše pro porovnávací účely. 4.2.2.1 ROSTLINNÉ DROGY Z ČFK BASILICI HERBA - BAZALKOVÁ NAŤ Je to sušená kvetoucí nať druhu Ocimum basilicum L. - bazalka pravá (Lamiaceae). Musí obsahovat nejméně 0,3 % silice. Droga příjemně aromatického zápachu, slané, ostře kořenité chuti. Zkoušky na čistotu Příměsi Jinak zabarvená droga: nejvýše 4,0 % Části zdřevnatělých stonků silnějších než 5 mm: nejvýše 3,0 % Jiné části matečné rostliny (plody): nejvýše 5,0 % Cizí organické příměsi: nejvýše 1,0 % Anorganické přímesi: nejvýše 1,0 % Ztráta sušením: nejvýše 12,0 % Popel: nejvýše 13,0% Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové: nejvýše 2,0 % 50

Vydávání Terapeutická dávka: jednotlivá perorálně ve formě nálevu: 1,5 g Farmakologická skupina: fytofarmaka (stomachika) MENTHAE PIPERITAE FOLIUM - LIST MÁTY PEPRNÉ Je to usušený list křížence Mentha x piperita L. - máta peprná (Lamiaceae). Musí obsahovat nejméně 1,2 % silice. Droga mentholového zápachu, chuti zprvu palčivě kořenité, později chladivé. Zkoušky na čistotu Příměsi Jinak zabarvená droga: nejvýše 3,0 % Jiné části matečné rostliny: nejvýše 1,0 % Cizí organické příměsi: nejvýše 1,0 % Anorganické příměsi: nejvýše 0,5 % Části drogy napadené rzí Puccinia menthae PERS.: nejvýše 3,0 % Ztráta sušením: nejvýše 12,0 % Popel: nejvýše 12,0% Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové: nejvýše 1,0 % Vydávání Terapeutická dávka: jednotlivá perorálně ve formě nálevu: 1,5 g Farmakologická skupina: fytofarmaka (karminativa, choleretika) MILLEFOLII FLOS - ŘEBŘÍČKOVÝ KVĚT Je to usušené květenství souborného druhu Achillea millefolium agg. - řebříček obecný (Asteraceae). musí obsahovat nejméně 0,2 % silice. Droga kořenitého, aromatického zápachu, nahořklé chuti. Zkoušky na čistotu Příměsi Jinak zabarvená droga: nejvýše 3,0 % Jiné části matečné rostliny: nejvýše 3,0 % Cizí organické příměsi: nejvýše 1,0 % 51

Anorganické příměsi: nejvýše 0,5 % Části drogy napadené rzí Puccinia menthae PERS.: nejvýše 3,0 % Ztráta sušením: nejvýše 12,0 % Popel: nejvýše 8,0% Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové: nejvýše 1,5 % Vydávání Terapeutická dávka: jednotlivá perorálně ve formě nálevu: 1,5 g Farmakologická skupina: fytofarmaka (stomachika, antiflogistika) ORIGANI HERBA - DOBROMYSLOVÁ NAŤ Je to usušená kvetoucí nať druhu Origanum vulgare L. - dobromysl obecná (Lamiaceae). Musí obsahovat nejméně 0,1 % silice. Droga aromatického zápachu, chuti kořenitě nahořklé. Zkoušky na čistotu Příměsi Jinak zabarvená droga: nejvýše 2,0 % Části stonků silnějších než 3 mm: nejvýše 5,0 % Cizí organické příměsi: nejvýše 1,0 % Anorganické příměsi: nejvýše 1,0 % Ztráta sušením: nejvýše 12,0 % Popel: nejvýše 8,0% Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové: nejvýše 1,0 % Vydávání Terapeutická dávka: jednotlivá perorálně ve formě nálevu: 1,5 g Farmakologická skupina: fytofarmaka (expektorancia, choleretika) SALVIAE FOLIUM - ŠALVĚJOVÝ LIST Je to usušený list druhu Salvia officinalis L. sensu lato - šalvěj lékařská (Lamiaceae). Musí obsahovat nejméně 1,5 % silice. Droga silného aromatického zápachu, chuti kořenitě nahořklé až svíravé. 52

Zkoušky na čistotu Příměsi Jinak zabarvená droga: nejvýše 5,0 % Jiné části matečné rostliny: nejvýše 5,0 % Cizí organické příměsi: nejvýše 2,0 % Anorganické příměsi: nejvýše 1,0 % Ztráta sušením: nejvýše 10,0 % Popel: nejvýše 10,0% Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové: nejvýše 1,0 % Vydávání Terapeutická dávka: jednotlivá perorálně ve formě nálevu: 1,5 g zevně ve formě nálevu: 2,5 g Farmakologická skupina: fytofarmaka (adstringencia, antiseptika) 4.3 LÉČIVÉ, AROMATICKÉ A KOŘENINOVÉ ROSTLINY V KOSMETICKÉM PRŮMYSLU Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny se uplatnují i v kosmetickém průmyslu. K výrobě kosmetických prostředků se smí užít pouze látky, které svými vlastnostmi v koncentracích použitých v receptuře výrobku vedou k výrobě takového kosmetického prostředku, který nezpůsobí poškození zdraví fyzických osob (vyhláška č. 26/2001 Sb.). Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 75/2003 Sb. o stanovení názvosloví ingrediencí kosmetických prostředků podle 108 odst.1 provádí 29 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. Tato vyhláška uvádí seznam látek syntetického či přírodního původu používaných v kosmetických prostředcích podle názvosloví International Nomenclature for Cosmetic Ingredients (INCI). Příloha této vyhlášky, upravující identifikaci ingrediencí, v oddílu č. 1 přináší seznam ingrediencí s výjimkou parfemačních a aromatických surovin a v oddílu č. 2 výčet parfemačních a aromatických surovin a pravidla pro tvorbu názvů podle INCI. 53

Všechny vonné přísady, které jsou obsaženy v oddílu č. 2, mají parfemační funkci. Různě kvalitativní varianty dané přísady se zde ale nerozlišují, což platí i pro různě kvalitní přírodní produkty téhož rostlinného původu. Součástí vyhlášky jsou názvy podle INCI, IUPAC, registreční číslo CAS a číslo podle EINECS/ELINCS. Název podle INCI - je založen na mezinárodní Linného nomenklatuře rodů a druhů, po kterých následuje rostlinná část, pokud je to relevantní nebo vhodné, (např. listy, plody a pod.) a typ přípravku např. olej, práškový materiál apod. Název podle IUPAC - je název podle International Union of Pure and Applied Chemistry. Registrační číslo CAS - se vztahuje k číselnému kódu z registru Chemical Abstact Service. Číslo podle CAS je celosvětově používaný kód umožňující identifikaci chemických látek, polymerů, biologických sekvencí, směsí či slitin. Číslo podle EINECS/ELINCS - jedná se o číselný kód buď z Evropského seznamu existujících obchodovatelných chemických látek (EINECS) v případě existujících chemických látek, nebo z Evropského seznamu oznámených chemických látek (ELINCS) v případě nových chemických látek (2006/257/ES). Vybrané rody rostlin se vyskytují v obou částech zmiňované vyhlášky; v oddílu č.1 mají funkci jako látky rostlinného původu a zvláčňující přísady, v oddílu č. 2 jako parfemační a aromatické suroviny. Látky rostlinného původu (Tabulka 4.14) se získávají z rostlin převážně fyzikálními metodami a jsou přidávány k dosažení specifických vlastností prostředku. Jedná se především o výtažky z rostlin a jejich fyzikálně modifikované deriváty, do kterých se řadí tinktury, silice konkrétní (konkrety), silice absolutní, etherické oleje, olejopryskyřice, terpeny, deterpenované frakce, destiláty, rezidua atd. 54

Tabulka 4.14 Látky rostlinného původu Název INCI Název podle IUPAC Číslo CAS EINECS/ ELINCS Rostlinný zdroj Achillea millefolium Glycyrrhiza glabra Mentha arvensis řebříček obecný, Achillea millefolium, ext. lékořice lysá, Glycyrrhiza glabra, ext. máta rolní, Mentha arvensis, ext. 84082 83-7 282-030-6 Achillea millefolium L. 84775-66-6 283-895-2 Glycyrrhiza glabra L. 90063-97-1 290-058-5 Mentha arvensis L. Mentha piperita Mentha pulegium máta peprná, Mentha x piperita, ext. máta polej, Mentha pulegium, ext. 84082-70-2 282-015-4 Mentha piperita L. 90064-00-9 290-061-1 Mentha pulegium L. Mentha viridis Ocimum basilicum Origanum majorana máta klasnatá, 84696-51-5 283-656-2 Mentha spicata L. Mentha viridis, ext. bazalka pravá, 84775-71-3 283-900-8 Ocimum basilicum L. Ocimum basilicum, ext. majoránka, ext. 84082-58-6 282-004-4 Origanum majorana L. Origanum vulgare dobromysl, ext. 84012-24-8 281-670-3 Origanum vulgare L. Salvia šalvěj španělská, - - Salvia hispanica L. hispanica Salvia hispanica, ext. 55

Název Název podle Číslo CAS EINECS/ Rostlinný zdroj INCI IUPAC ELINCS Salvia officinalis Salvia sclarea šalvěj lékařská, Salvia officinalis, ext. šalvěj muškátová, Salvia sclarea, ext. 84082-79-1 282-025-9 Salvia officinalis L. 84775-83-7 283-911-8 Salvia sclarea L. Zvláčňující přísady (Tabulka 4.15) jsou látky přidávající se do kosmetických prostředků ke zjemňování a vyhlazení kůže. Tabulka 4.15 Zvláčňující přísady Název Název podle INCI IUPAC Salvia šalvěj hispanica španělská, Salvia hispanica, ext. Číslo CAS EINECS/ ELINCS Rostlinný zdroj 93384-40-8 297-250-8 Salvia hispanica L. Parfemační a aromatické suroviny (Tabulka 4.16) jsou soupisem vonných přísad. Představují výchozí materiály používané při sestavování parfémů a aromatických kompozic. Hlavními zdroji jsou výtažky z rostlin a jejich fyzikálně modifikované deriváty, jako např. tinktury, silice konkrétní (konkrety), silice absolutní, etherické oleje, olejopryskyřice, terpeny, destiláty, rezidua atd. U vonných přísad se nestanovuje společná nomenklatura, jelikož přítomnost vonné látky nebo jejích přísad musí být uvedena slovy parfem nebo aroma (flavour). O identitě tedy informuje pouze chemický název. 56

Tabulka 4.16 Parfemační a aromatické suroviny Název Číslo CAS EINECS/ Rostlinný zdroj ELINCS bazalka, Ocimum canum, ext. 90082-13-6 290-101-8 Ocimum canum L. bazalka, Ocimum 91770-38-6 294-822-9 Ocimum gratissimum L. gratissimum, ext. dobromysl obecná, 91722-83-7 294-485-8 Origanum cretium ext. lékořice lysá, 84775-66-6 283-895-2 Glycyrrhiza glabra L. Glycyrrhiza glabra, ext. majoránka zahradní, 84082-58-6 282-004-4 Origanum majorana L. ext. máta bergamotová, 85085-49-0 285-378-7 Mentha citrata L. Mentha citrata, ext. máta jemná, Mentha cardiaca, ext. 91770-24-0 294-809-8 Mentha cardiaca L. máta klasnatá, 84696-51-5 283-656-2 Mentha spicata L. Mentha spicata, ext. máta klasnatá 98561-44-5 308-804-6 Mentha spicata crispa L. kadeřavá, Mentha spicata crispa, ext. máta klasnatá 91770-68-2 294-854-3 Mentha spicata crispata L. kadeřavá, Mentha spicata crispata, ext. máta peprná, ext 98306-02-6 308-770-2 Mentha piperita L. máta polej, Mentha 90064-00-9 290-061-1 Mentha pulegium L. pulegium, ext. máta rolní, Mentha arvensis, ext. 90063-97-1 290-058-5 Mentha arvensis L. 57

Název Číslo CAS EINECS/ ELINCS Rostlinný zdroj máta rolní japonská, 91722-84-8 294-486-3 Mentha arvensis Mentha arvensis piperascens piperascens, ext. řebříček obecný, 84082 83-7 282-030-6 Achillea millefolium L Achillea millefolium, ext. silice z máty peprné 84082-70-2 282-015-4 Mentha piperita L. šalvěj lékařská 97952-71-1 308-365-0 Salvia officinalis levandulolistá, lavandulifolia L. Salvia officinalis lavandulifolia, ext. šalvěj levandulolistá, Salvia lavandulifolia, ext. 90106-49-3 290-272-9 Salvia lavandulifolia L. šalvěj muškátová, 84775-83-7 283-911-8 Salvia sclarea L. Salvia sclarea, ext. šalvěj Salvia ext. španělská, hispanica, 93384-40-8 297-250-8 Salvia hispanica L. Komise evropských společenství vydala v roce 2006 rozhodnutí - 2006/257/ES - kterým se mění rozhodnutí 96/335/ES stanovující soupis a společnou nomenklaturu přísad používaných v kosmetických prostředcích. Konkrétně se tímto aktem pozměňuje Oddíl I. Kosmetické přísady jiné než parfemační a aromatické suroviny. Aktualizace byla provedena na základě informací poskytnutých evropským kosmetickým průmyslem zastoupeným Evropským sdružením výrobců kosmetiky, parfumerie a toaletních potřeb (COLIPA). Hlavní cílem je, aby se zajistila vědecká správnost a platnost stávajících a nových položek a zdokonalily se položky s botanickými údaji. 58

V seznamu nejsou samostatně rozlišeny různě kvalitní přírodní produkty téhož rostlinného původu. Soupis také neobsahuje přísady, jejichž chemická identita je utajovaná a je duševním vlastnictví výrobce vonných látek. Materiály mající původ v rostlinách jsou známé jako látky rostlinného původu. Tyto materiály obecně neprodělaly chemickou proměnu a obsahují přísady získané z rostlin, jako jsou výtažky, šťávy, vodní roztoky, destiláty, práškové materiály, oleje, nezmýdelnatěné podíly a pod. Název podle INCI: ACHILLEA MILLEFOLIUM EXTRACT CAS: 84082 83-7; EINECS/ELINGS: 7282-030-6 Název podle IUPAC: Achillea millefolium Extrakt je výtažek z listů a květů, Achillea millefolium, řebříček obecný, Asteraceae Funkce: přísada k uklidnění pokožky, přísada proti lupům, osvěžující přísada, čistící přísada, tonikum Název podle INCI: ACHILLEA MILLEFOLIUM OIL CAS: 2236-20-6; EINECS/ELINGS: 282-030-6 Název podle IUPAC: Achillea millefolium oil je olej získávaný z kvetoucí rostliny řebříčku obecnéh, Achillea millefolium, Asteraceae Funkce: přísada k uklidnění pokožky, přísada proti lupům, osvěžující přísada, čistící přísada, tonikum Název podle INCI: GLYCYRHIZZA GLABRA Název podle IUPAC: Glycyrhizza glabra je rostlinný materiál získaný ze sušených oddenků a kořenů lékořice, Glycyrhizza glabra, Leguminosae, lékořice lysá Funkce: přísada k uklidnění pokožky, vyhlazující přísada, zvlhčující přísada Název podle INCI: GLYCYRHIZZA GLABRA EXTRACT CAS: 84775-66-6; EINECS/ELINGS:283-895-2 Název podle IUPAC: Glycyrhizza glabra extrakt je výtažek získaný z kořenů lékořice, Glycyrhizza glabra, Leguminosae, lékořice lysá Funkce: přísada k uklidnění pokožky, vyhlazující přísada, zvlhčující přísada 59

Název podle INCI: MENTHA AQUATICA EXTRACT CAS: 90063-96-0; EINECS/ELINGS: 290-056-4 Název podle IUPAC: Mentha aquatica extract je výtažek získaný z listů Mentha aquatica, Lamiaceae, máta vodní Funkce: tonikum Název podle INCI: MENTHA ARVENSIS EXTRACT CAS: 90063-97-1; EINECS/ELINGS: 290-058-5 Název podle IUPAC: Mentha arvensis extract je výtažek z listů a snítek Mentha arvensis, Lamiaceae, máta rolní Funkce: osvěžující přísada, přísada k maskování pachu Název podle INCI: MENTHA ARVENSIS OIL CAS: 68917-18-0 Název podle IUPAC: Mentha arvensis oil je olej získaný z listů Mentha arvensis, Lamiaceae, máta rolní Funkce: osvěžující přísada, přísada k maskování pachu Název podle INCI: MENTHA ARVENSIS POWDER CAS: 8006-90-6 Název podle IUPAC: Mentha arvensis powder je prášek získaný z listů Mentha arvensis, Lamiaceae, máta rolní Funkce: osvěžující přísada, přísada k maskování pachu Název podle INCI: MENTHA PIPERITA EXTRACT CAS: 84082-70-2; EINECS/ELINGS: 282-015-4 Název podle IUPAC: Mentha piperita extract je výtažek získaný z listů Mentha piperita, Lamiaceae, máta peprná Funkce: tonikum, čistící přísada, osvěžující přísada, deodorační přísada, přísada k maskování pachu Název podle INCI: MENTHA PIPERITA LEAVES Název podle IUPAC: Mentha piperita leaves jsou listy máty, Mentha piperita, Lamiaceae, máta peprná 60

Funkce: osvěžující přísada Název podle INCI: MENTHA PIPERITA OIL CAS: 8006-90-4 Název podle IUPAC: Mentha piperita oil je prchavý olej získaný z Mentha piperita, Lamiaceae, máta peprná Funkce: tonikum, osvěžující přísada, deodorační přísada, přísada k maskování pachu Název podle INCI: MENTHA PIPERITA WATER CAS: 84082-70-2; EINECS/ELINGS: 282-015-4 Název podle IUPAC: Mentha piperita water je vodní roztok vonných látek z listů Mentha piperita, Lamiaceae, máta peprná Funkce: tonikum, osvěžující přísada, deodorační přísada, přísada k maskování pachu Název podle INCI: MENTHA PULEGIUM EXTRACT CAS: 90064-00-9; EINECS/ELINGS: 290-061-1 Název podle IUPAC: Mentha pulegium extract je výtažek získaný z kvetoucí rostliny Mentha pulegium, Lamiaceae, máta polej Funkce: tonikum, osvěžující přísada, přísada k maskování pachu Název podle INCI: MENTHA PULEGIUM OIL CAS: 8007-44-1 Název podle IUPAC: Mentha pulegium oil je prchavý olej získaný z listů Mentha pulegium, Lamiaceae, máta polej Funkce: tonikum, osvěžující přísada, přísada k maskování pachu Název podle INCI: MENTHA ROTUNDIFOLIA EXTRACT CAS: 84082-62-2; EINECS/ELINGS: 282-008-6 Název podle IUPAC: Mentha rotundifolia extract je výtažek získaný z listů Mentha rotundifolia, Lamiaceae, máta okrouhlolistá Funkce: tonikum 61

Název podle INCI: MENTHA VIRIDIS EXTRACT CAS: 84696-51-5 Název podle IUPAC: Mentha viridis extract je výtažek získaný z listů Mentha viridis, Lamiaceae, máta klasnatá Funkce: přísada k péči o ústní dutinu, přísada k maskování pachu Název podle INCI: MENTHA VIRIDIS OIL CAS: 8008-79-5 Název podle IUPAC: Mentha viridis oil je prchavý olej získaný ze sušených vršků a listů Mentha viridis, Lamiaceae, máta klasnatá Funkce: přísada k maskování pachu Název podle INCI: OCIMUM BASILICUM EXTRACT CAS: 84775-71-3; EINECS/ELINGS: 283-900-8 Název podle IUPAC: Ocimum basilicum extract je výtažek získaný z květů a listů Ocimum basilicum, Lamiaceae, bazalka pravá Funkce: tonikum, přísada k maskování pachu Název podle INCI: OCIMUM BASILICUM OIL CAS: 8015-73-4 Název podle IUPAC: Ocimum basilicum oil je prchavý olej získaný z listů Ocimum basilicum, Lamiaceae, bazalka pravá Funkce: tonikum, přísada k maskování pachu Název podle INCI: OCIMUM TENUIFLORUM EXTRACT CAS: 91845-35-1; EINECS/ELINGS: 295-208-3 Název podle IUPAC: Ocimum tenuiflorum extract je výtažek získaný z rostliny Ocimum tenuiflorum, Lamiaceae Funkce: pleťový kondicionér Název podle INCI: ORIGANUM MAJORANA EXTRACT CAS: 84082-58-6; EINECS/ELINGS: 282-004-4 Název podle IUPAC: Origanum majorana extract je výtažek získaný z listů Origanum majorana, Lamiaceae, majoránka zahradní 62

Funkce: osvěžující přísada, tonikum, přísada proti mazotoku Název podle INCI: ORIGANUM MAJORANA OIL CAS: 08015-01-8 Název podle IUPAC: Origanum majorana oil je prchavý olej destilovaný z listů Origanum majorana, Lamiaceae, majoránka zahradní Funkce: osvěžující přísada, přísada k maskování pachu Název podle INCI: ORIGANUM VULGARE EXTRACT CAS: 84012-24-8; EINECS/ELINGS: 281-670-3 Název podle IUPAC: Origanum vulgare extract je výtažek získaný z kvetoucích vršků Origanum vulgare, Lamiaceae, dobromysl obecná Funkce: přísada k péči o dutinu ústní, přísada k maskování pachu,osvěžující přísada, přísada proti mazotoku Název podle INCI: SALVIA HISPANICA EXTRACT CAS: 93384-40-8; EINECS/ELINGS: 297-250-8 Název podle IUPAC: Salvia hispanica extract je výtažek získaný z rostliny Salvia hispanica, Lamiaceae, šalvěj španělská Funkce: vyhlazující přísada, pleťový kondicionér Název podle INCI: SALVIA HISPANICA OIL Název podle IUPAC: Salvia hispanica oil je neprchavý olej vylisovaný ze semen Salvia hispanica, Lamiaceae, šalvěj španělská Funkce: obsahuje převážně glyceridymastných kyselin, pleťový kondicionér, zvlhčující přísada Název podle INCI: SALVIA MILTIORRHIZA EXTRACT CAS: 90106-50-6; EINECS/ELINGS: 290-273-4 Název podle IUPAC: Salvia miltiorrhiza extract je výtažek získaný z kořenů, květů a listů Salvia miltiorhizza, Lamiaceae Funkce: tonikum 63

Název podle INCI: SALVIA OFFICINALIS Název podle IUPAC: Salvia officinalis je rostlinný materiál získávaný ze sušených drcených listů Salvia officinalis, Lamiaceae, šalvěj lékařská Funkce: pleťový kondicionér Název podle INCI: SALVIA OFFICINALIS EXTRACT CAS: 84082-79-1; EINECS/ELINGS: 282-025-9 Název podle IUPAC: Salvia officinalis extract je výtažek získaný z listů Salvia officinalis, Lamiaceae, šalvěj lékařská Funkce: tonikum, čistící přísada, přísada proti lupům, antioxidant,antiperspirační přísada, deodorační přísada, přísada k ochraně pokožky, astringentní přísada, antimikrobiální přísada, pleťový kondicionér, přísada k uklidnění pokožky Název podle INCI: SALVIA OFFICINALIS OIL CAS: 8002-56-8 Název podle IUPAC: Salvia officinalis oil je prchavý olej získaný z rostliny Salvia officinalis, Lamiaceae, šalvěj lékařská Funkce: tonikum, přísada k maskování pachu Název podle INCI:SALVIA OFFICINALIS WATER CAS: 84082-79-1; EINECS/ELINGS: 282-025-9 Název podle IUPAC: Salvia officinalis water je vodní roztik vonných složek z listů Salvia officinalis, Lamiaceae, šalvěj lékařská Funkce: pleťový kondicionér Název podle INCI: SALVIA SCLAREA EXTRACT CAS: 84775-83-7; EINECS/ELINGS: 283-911-8 Název podle IUPAC: Salvia sclarea extract je výtažek získaný z rostliny a květů Salvia sclarea, Lamiaceae, šalvěj muškátová Funkce: astringentní přísada, přísada proti mazotoku, pleťový kondicionér, přísada k uklidnění pokožky 64

Název podle INCI: SALVIA SCLAREA OIL Název podle IUPAC: Salvia sclarea oil je prchavý olej získaný z rostliny a květů clary, Salvia sclarea, Lamiaceae, šalvěj muškátová Funkce: tonikum, přísada k maskování pachu 65

5 SHRNUTÍ KRITÉRIÍ PRO HODNOCENÍ KVALITY LÉČIVÝCH, AROMATICKÝCH A KOŘENINOVÝCH ROSTLIN Všechny vybrané rody rostlin (Achillea, Glycyrrhiza, Ocimum, Origanum, Mentha a Salvia) jsou natolik významné z hlediska obsahových látek, že se hojně začleňují do výroby přípravků farmaceutických, potravinářských i kosmetických. Kvalita zpracovávaných drog musí odpovídat platným právním předpisům a legislativním opatřením. Hlavním styčným bodem je Český lékopis, který určuje přesná normativní pravidla pro farmacii. Má celostátní závaznost a zajišťuje bezpečnost, účinnost a jakost léčiv. Drogy uvedené v Českém lékopisu se nazývají oficinální a pouze ty se smějí používat jako léčivo nebo surovina pro výrobu léčiv (Neugebauerová 2006). Normy z Českého lékopisu se však uplatňují i při některých výrobách v potravinářství a kosmetice, např. pro vyjádření účinných látek v extraktech (Kačer 2006). Právě u kosmetického průmyslu je vyjádření kvality používaných drog velmi obtížné, neexistují totiž žádné právně dané normy, které by, jako např. u farmaceutických přípravků z rostlin, striktně nutily výrobce dodržovat určité limity. Jak už bylo výše napsáno, mohou si výrobci kvalitu porovnávat s Český lékopisem, s ČSN (dnes už pro oblast léčivých rostlin neplatných), vyhláškami či s Českým farmaceutickým kodexem (neplatný) (Kačer 2006; Růžičková 2006). 5.1 PŘEHLED VÝZNAMNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ PRO JEDNOTLIVÁ ODVĚTVÍ Pro vybraný sortiment rostlin jsou nejpřednější následující normy. 5.1.1 FARMACIE - Český lékopis 2005 a jeho Doplňky - vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 343/2003 Sb. vydávající seznam rostlin využívaných pro farmaceutické a terapeutické účely - Český farmaceutický kodex 66

5.1.2 POTRAVINÁŘSTVÍ - vyhláška Ministerstva zemědělství č. 331/1997 Sb. provádějící zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici, ve znění vyhlášky č. 419/2000 - vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 447/2004 Sb. stanovující požadavky na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich užití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu - vyhláška Ministerstva zemědělství č. 330/1997 Sb. ustavující seznam rostlin a jejich částí pro výrobu ovocných a bylinných čajů - vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 132/2004 Sb. o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení - ČSN ISO 676 - Seznam rostlinných druhů užívaných jako koření (nezávazná!) - ČSN ISO 11163 - Bazalka sušená (Ocimum basilicum L.)- specifikace (nezávazná!) - ČSN ISO 10620 - Majoránka sušená (Origanum majorana L.) - specifikace (nezávazná!) - ČSN ISO 11165 - Šalvěj sušená (Salvia officinalis L.) - specifikace (nezávazná!) 5.1.3 KOSMETICKÝ PRŮMYSL - vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 26/2001 Sb. o hygienických požadavcích na kosmetické prostředky; o náležitostech žádosti o neuvedení ingredience na obal kosmetického prostředku; o požadavcích na vzdělání a praxi fyzické osoby odpovědné za výrobu kosmetického prostředku - vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 75/2003 Sb. stanovující názvosloví ingrediencí kosmetických prostředků - rozhodnutí Komise evropských společenství 2006/257/ES, kterým se mění rozhodnutí 96/335/ES stanovující soupis a společnou nomenklaturu přísad používaných v kosmetických prostředcích 67

6 ZÁVĚR Farmacie, potravinářství a kosmetická výroba hojně využívají léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. Proto, aby se mohly v těchto odvětvích uplatnit, právní řád ČR nastavil určité parametry kvality LAKR, které musí být dodržovány. Existují zákony, vyhlášky a technické normy (dobrovolné), jenž přesně definují, jaké by daná rostlinná surovina měla mít vlastnosti (vzhled, příměsi, mikrobiální čistotu, množství obsahových látek). Některé vyhlášky, především pro kosmetický průmysl či aromatizaci potravin, už ale tak konkrétní nejsou a kvalita se tu skrývá pod číselný kód zahraničních společností např. CAS, FEMA, INCI Obdržet informace z databáze těchto společností je poměrně komplikované a co se týče kvality, zjistí se pouze, zda se rostlina používá celá, její část či extrakty, silice, oleoresiny z ní získané. Ve vyhláškách se objevují i terminologické nepřesnosti např. etherické oleje (starší název pro silice) se ve výčtu možných produktů z rostliny vyskytují vedle silic jako samostatný pojem. Určité problémy jsou i v botanickém názvosloví např. Mentha spicata crispa a Mentha spicata crispata označují - podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 75/2003 Sb. stanovující názvosloví ingrediencí kosmetických prostředků - jednu rostlinu, mátu klasnatou kadeřavou. Díky tomu, že je ČR členem Evropské Unie musí upravovat své vyhlášky a zákony podle evropského práva. Lze proto předpokládat, např. na základě porovnání vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 75/2003 Sb. a rozhodnutí Komise evropských společenství 2006/257/ES ustanovující soupis a společnou nomenklaturu přísad používaných v kosmetických prostředcích - přičemž evropské rozhodnutí je lépe uspořádané a poskytující větší množství cenných informací - že se v budoucnu stanou i normy pro skupinu LAKR v oblasti farmacie, potravinářství, ale hlavně kosmetického průmyslu ucelenější a přehlednější. 68

7 SOUHRN V této bakalářské práci je řešena problematika kvality léčivých, aromatických a kořeninových rostlin vybraných rodů čeledí Asteraceae (Achillea), Fabaceae (Glycyrrhiza) a Lamiaceae (Ocimum, Origanum, Mentha a Salvia). Hlavním úkolem je soustředit platné právní normy (zákony, vyhlášky) pro tuto skupinu rostlin a zjistit, jaké požadavky na kvalitu, např. na množství a složení obsahových látek, příměsi, mikrobiální čistotu, rostlinnou část, se vyžadují pro oblast farmacie, potravinářství a kosmetického průmyslu. Jakost rostlinných drog rozhoduje o tom, v jakém odvětví bude moci být droga využita, přičemž nejvyšší nároky jsou kladeny na kvalitu rostlinných surovin pro výrobu lékových přípravků. Z obecné charakteristiky léčivých, aromatických a kořeninových rostlin vyplývá, že se jedná o velmi rozsáhlou a rozmanitou skupinu rostlin, které v současné době nacházejí stále širší spektrum využití. Klíčová slova: LAKR, farmacie, kosmetika, kvalita, potravinářství, vyhláška, zákon 7 RESUME This bachelor s work deals with questions of quality of medicinal, aromatic plants and spicy selected genus of family Asteraceae (Achillea), Fabaceae (Glycyrrhiza) and Lamiaceae (Ocimum, Origanum, Mentha a Salvia). The main drift is a collection of valid rules of law (statutes and intimation) for this group of plants and finds quality requirements - e.g. number and ingredients of substances, adulterants, microbial purity, part of a plant - that is demanded for sphere of pharmaceutical, food-processing and beauty industry. Quality of vegetable drugs determines on usage of drug in certain branches of industry whereas the main requirements are laid on quality of vegetable drugs for cure applications. The result of general characteristic of medicinal, aromatic plants and spicy is that this group of plant is very extensive and various with still wider spactrum of usage on the present. Key words: medicinal plant, aromatic plant, spicy, pharmaceutical industry, beauty industry, food-processing industry, quality of vegetable drugs, rules of law 69

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BREMNESSOVÁ, L. Bylinář: Zdraví, krása a radost. Praha: Fortuna Print, 1994. 286 s. ISBN 80-85873-00-1 2. BRUNETON, J. Pharmacognosy, Phytochemistry Medicinal Plant. Paris: Lavoisier Publishing, 1999. 1119 s. ISBN 2-7430-0316-2 3. BUČKOVÁ, A. Praktické cvičenia z farmakognózie: Chemická časť. Bratislava: Univerzita Komenského, 2000. 169 s. ISBN 80-223-1400-5 4. DANIHELKA, J., aj. Květena České republiky 7. Praha: Academia, 2004. 767 s. ISBN 80-200-1161-7 5. DRAŠNAROVÁ, Z., BUCHTOVÁ, I. Situační a výhledová zpráva: Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2004. 48 s. ISBN 80-7084-317-9 6. DUDOVÁ, D. Hodnocení rodu Origanum L. z hlediska obsahových látek a využití v okrasném zahradnictví. Lednice, 2006. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici. 7. ČESKÝ FARMACEUTICKÝ KODEX. Praha: X Egem, 1994 8. ČESKÝ LÉKOPIS 2002. Praha: Grada Publishing a.s., 2002. ISBN 80-247-0464-1 9. ČESKÝ LÉKOPIS 2002 - Doplněk 2004 2.díl. Praha: Grada Publishing a.s.,2004. ISBN 80-247-9007-6 10. ČESKÝ LÉKOPIS 2005. Praha: Grada Publishing a.s., 2005. ISBN 80-247-1532-5 11. EL-GHORAB, A. H. The Chemical Composition of the Mentha pulegium L. Essential Oil from Egypt and its Antioxidant Activity. The Journal of Essential Oil Bearing Plants. 2006. Volume 9. Number 2. 213 s. ISSN 0972-060X 12. HABÁN, M. Hluchavkovité (Lamiaceae). Liečivé rastliny 6/2005 (XLII). Bratislava: Herba, ISSN 1335-9878 13. HABÁN, M. Hluchavkovité (Lamiaceae). Liečivé rastliny 2/2006 (XLIII). Bratislava: Herba. ISSN 1335-9878 14. HABÁN, M. Hluchavkovité (Lamiaceae). Liečivé rastliny 3/2006 (XLIII). Bratislava: Herba. ISSN 1335-9878 15. HEJNÝ, S. Dobromysl nebo oregano?. Živa 2/1992. Ročník XXXX (LXXVIII). Praha: Academia. ISSN 0044-4812 70

16. CHRTKOVÁ, A., SMEJKAL, M. aj. Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. 529 s. ISBN 80-200-0384-3 17. JANČA, J., ZENTRICH, J. A. Herbář léčivých rostlin, I díl. Praha: EMINENT, 1994. 288 s. ISBN 80-85876-02-7 18. JANČA, J., ZENTRICH, J. A. Herbář léčivých rostlin, III díl. Praha: EMINENT, 1995. 287 s. ISBN 80-85876-14-0 19. JANČA, J., ZENTRICH, J. A. Herbář léčivých rostlin, VI díl. Praha: EMINENT, 1996. 287 s. ISBN 80-85876-20-5 20. JAROŠ, Z. Léčivé látky z rostlin. České Budějovice: Dona, 1992. 80 s. 21. JIRÁSEK, V., STARÝ, F. Atlas léčivých rostlin. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 112 s. 22. KARLOVÁ, K. Obsahové látky vybraných taxonů čeledí Lamiaceae a Fabaceae. Lednice, 1999. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici. 23. KAŠPAROVÁ, P. Hodnocení a rozšíření genofondu lékořice (G. glabra L.). Lednice, 2003. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici. 24. KŘIKAVA, J., PETŘÍKOVÁ, K. Speciální rostliny: Pěstování kořeninových, léčivých a aromatických rostlin. Brno: Vysoká škola zemědělská, 1989. 156 s. 25. LEBLOCHOVÁ, B. Hodnocení taxonů rodu Salvia L. (šalvěj) používaných v okrasném zahradnictví z hlediska obsahových látek. Lednice, 2005. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici. 26. McVIKAROVÁ, J. Velká kniha o bylinkách. Praha: Euromedia Group a. s. - Knižní Klub, 2005. 288 s. ISBN 80-242-1218-8 27. MIKA, K. Fytoterapia pre lekárov. Martin: Osveta, 1991. 379 s. ISBN 80-217- 0349-0 28. NEUBAUER, Š., KLIMEŠ, K., ČERNÁ, L. Léčivé rostliny I. Pěstování léčivých rostlin na malých plochách. Praha: SVÉPOMOC, 1984.153 s. 29. NEUBAUER, Š., KLIMEŠ, K., ČERNÁ, L. Léčivé rostliny II. Sbírané léčivé rostliny. Praha: SVÉPOMOC, 1986.189 s. 30. NEUGEBAUEROVÁ, J. Pěstování léčivých a kořeninových rostlin. Brno: MZLU, 2006. 122 s. ISBN 80-7157-997-1 31. PŘÍHODA, A. Léčivé rostliny. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980. 296 s. 71

32. REJMAN, L. Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966. 592 s. 33. ŠTĚPÁNEK, J., ŠTĚPÁNKOVÁ, J., TOMŠOVIC, P., HROUDA, L. Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1 34. THOMAYEROVÁ, K. Metody stanovení, chemismus a význam kyseliny rozmarýnové ve fytoterapii. Lednice, 2004. Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici. 35. VALÍČEK, P., HLAVA, B. Rady pěstitelům. Léčivé byliny. Praha: Aventinum nakladatelství, s.r.o., 2005. 191 s. ISBN 80-7151-249-4 36. VALÍČEK, P., KOKOŠKA, L., HOLUBOVÁ, K. Léčivé rostliny třetího tisíciletí. Benešov: Start, 2001. 175 s. ISBN 80-86231-14-3 37. VEINERT, M., aj. Zemědělství 2004. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 88 s. ISBN 80-7084-441-8 38. VELÍŠEK, J. Chemie potravin 3. Tábor: OSSIS, 2002. 343 s. ISBN 80-86659-03-8 39. VILJOEN, A. M., GONO-BWALYA, A., aj. The Essential Oil Composition and Chemotaxonomy of Salvia stenophylla and its Allies S. repens and S. runcinata. The Journal of Essential Oil Research. Volume 18. Allured Publishing Corp., 2006. 133 s. ISSN 1041-2905 40. VONÁŠEK, F., TREPKOVÁ, E., NOVOTNÝ, L. Látky vonné a chuťové. Praha: SNTL, 1987. 440 s. 41. ZANDER, R., aj. Handwörterbuch der pflanzennamen. Stuttgart: Ulmer, 2002. 990s. ISBN 3-8001-3573-6 Vyhlášky a ČSN 1. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 447/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich užití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu. Sbírka zákonů ČR 2004 2. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 331/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici. Sbírka zákonů ČR 1997 72

3. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 330/1997 Sb. Seznam rostlin a jejich částí pro výrobu ovocných a bylinných čajů. Sbírka zákonů ČR 1997 4. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 343/2003 Sb. Seznam rostlin využívaných pro farmaceutické a terapeutické účely. Sbírka zákonů ČR 2003 5. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 26/2001 Sb. O hygienických požadavcích na kosmetické prostředky; o náležitostech žádosti o neuvedení ingredience na obal kosmetického prostředku; o požadavcích na vzdělání a praxi fyzické osoby odpovědné za výrobu kosmetického prostředku. Sbírka zákonů ČR 2001 6. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 75/2003 Sb. Stanovující názvosloví ingrediencí kosmetických prostředků. Sbírka zákonů ČR 2003 7. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 132/2004 Sb. O mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení. Sbírka zákonů ČR 2004 8. ČSN ISO 676 - Seznam rostlinných druhů užívaných jako koření. 9. ČSN ISO 11163 - Bazalka sušená (Ocimum basilicum L.)- specifikace. 10. ČSN ISO 10620 - Majoránka sušená (Origanum majorana L.) - specifikace. 11. ČSN ISO 11165 - Šalvěj sušená (Salvia officinalis L.) - specifikace. Internetové zdroje 1. AMERICAN CHEMICAL SOCIETY. /Registrační číslo CAS/. [cit. 2007-03-29] Dostupné z WWW: <http://www.cas.org/expertise/cascontent/registry/checkdig.html> 2. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. /Ediční plán/ [cit. 2007-03-05]. Dostupné z WWW: <http://www.2.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/7400320cze/$file/21020702.xls> <http://www.2.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/030032b02b/$file/21020602.xls> <http://www.2.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/9a0035571d/$file/21020502.xls> 3. DRAŠNAROVÁ, Z., BUCHTOVÁ, I. /Situační a výhledová zpráva: Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny. 2003/ [cit.2006-12-15] Dostupné na WWW: <http://www.mze.cz/attachments/lakr_04_03.pdf> 4. EHGA /EHGA Inventory - Production of Herbs in existing and incoming memberstates of European Union/ [cit. 2006-02-05]. Dostupné z WWW: <http://www.europam.net> 5. KYSILKA, J. /Silice/. [cit. 2006-02-08]. Dostupné z WWW: <http://www.jergym.hiedu.cz/~canovm/alkaloid/prirlatk/silice.html> 6. /Normy ve fondu Státní technické knihovny/ [cit. 2006-11-28]. Dostupné z WWW: <http://as.stk.cz:7777/stml/el_cas.normy-package.seznam?ctrida=86&stk_vlastni=n> 73

7. PAZDERA, Z. /Origanum vulgare/. [cit. 2007-06-19] Dostupné z WWW: <http://botanika.wendys.cz/kytky/k31.php> 8. PAZDERA, Z. /Mentha x piperita/. [cit. 2007-06-19] Dostupné z WWW: <http://botanika.wendys.cz/kytky/k126.php> 9. PAZDERA, Z. /Salvia sclarea/. [cit. 2007-06-19] Dostupné z WWW: <http://botanika.wendys.cz/kytky/k241.php> 10. RUIZ, L., E. /Mentha - poleo, Poleo/. [cit. 2007-06-19]. Dostupné z WWW: <http://www.internatura.org/guias/plantas/poleo.html> 11. URBAN, J., ZEMAN, V. /Flavonoidy/ [cit. 2006-02-01] Dostupné z WWW: <http://faf.vfu.cz/html/txts/flavonoids.html> 12. YONABOT. /Registrační číslo CAS/. [cit. 2007-05-29] Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/registra%c4%8dn%c3%ad_%c4%8d%c3%adslo_cas> Konzultace 1. Ing. Růžičková Gabriela. Leros. [cit. 2006-04-28] 2. Ing. Kačer Josef. První Jílovská a.s., Jílové u Prahy. Divize Exar. [cit. 2006-05-24] 74

9 SLOVNÍČEK POJMŮ adstringentia - prostředky se svíravými účinky antialergická reakce - reakce proti zvýšené citlivosti organismu na určité cizí látky v těle antiflogistika - protizánětlivý prostředek antihydrotikum - prostředek proti pocení antioxidant - prostředek zabraňující zcela nebo částečně oxidaci antiseptikum - prostředek ničící mikroorganismy nebo zastavující jejich množení v ranách a jejich okolí antitrombické účinky - proti vzniku krevní sraženiny bakteriostatické účinky - schopnost zastavit růst a množení bakterií bez jejich usmrcení číslo CAS - (Chemical Abstracts Service) je celosvětově používaný kód umožňující identifikaci chemických látek. Číslo je rozděleno pomlčkami do tří zón. První má proměnný počet číslic, další má vždy právě dvě číslice a poslední zóna obsahuje číslici jedinou, ta slouží jako kontrolní součet pro umožnění automatické kontroly správnosti zápisu registračního čísla. ČSN - Česká státní norma dyspeptický syndrom - chorobná porucha trávení EINECS - (European Inventory of Existing Commercial Chemical Substances) Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek ELINCS - (European List of Notified Chemical Substances) Evropský seznam oznámených chemických látek expektorans - prostředek podporující vykašlávání FEMA - (Flavour and Extract Manufakturer's Association) Asociace výrobců aromat fytoncidy - prostředky působící antibioticky hesperidin - glykosid ze skupiny vitamínu P hořčiny - produkty sekundárního metabolismu rostlin vyznačující se hořkou chutí, příznivě působí na činnost trávicího ústrojí cholagoga - látky zvyšující vylučování žluči do dvanácterníku choleretikum - prostředek podporující tvorbu žluči 75

chelační aktivita - vytváření vnitřně komplexní sloučeniny - cyklické koordinační sloučeniny, kde se na tvorbě cyklu podílí atom kovu nebo vodíku a alespoň jedna molekula nebo ion se dvěma nebo více vazebnými skupinami INCI - (International Nomenclature of Cosmetic Ingredients) vztahuje ke společné nomenklatuře pro označování přísad na obalech kosmetických prostředků. Název podle INCI může zahrnovat několik chemických látek. ISO - (International Standards Organisation) je mezinárodní instituce vytvářející normy IUPAC - (International Union of Pure and Applied Chemistry) Mezinárodní unie čisté a aplikované chemie karminativum - prostředek tlumící plynatost karoten - tetraterpenový uhlovodík, provitamín A a žlutočervené barvivo rostlinných buněk LAKR - léčivé, aromatické a kořeninové rostliny nervivum - prostředek působící na nervovou soustavu oxidace - chemická reakce, při níž dochází ke slučování s kyslíkem oxidačně redukční proces - (redoxní reakce) je chemická reakce, při které dochází ke změnám oxidačních čísel. Příjemce elektronů se redukuje, jeho oxidační číslo poklesne, a dárce elekronů se oxiduje. paradentóza - onemocnění dásní v okolí zubů projevující se uvolněním nebo vykláním zubů permeabilita kapilár - propustnost kapilár protisklerotické účinky - proti kornatění tepen spasmolytikum - prostředek tlumící křeče stimulans - povzbuzující prostředek stomachikum - prostředek podporující tvorbu žaludečních šťáv a zažívání technický parfém - vůně pro technické použití, např. vůně do aut tonikum - posilující prostředek třísloviny - produkty sekundárního metabolismu rostlin, bezdusíkaté chemické látky s adstringentními, antiseptickými účinky vasoprotektivní účinky - podpora pevnosti cév 76

10 PŘÍLOHY SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Achillea millefolium L. (Staňková, B. 2006-08-15) Obr. 2 Achillea millefolium L. (Staňková, B. 2006-08-15) Obr. 3 Glycyrrhiza glabra L. (Staňková, B. 2006-06-12) Obr. 4 Glycyrrhiza glabra L. (Staňková, B. 2006-09-02) Obr. 5 Mentha x piperita L. (Pazdera, Z. 2007-06-19) Obr. 6 Mentha x piperita L. (Pazdera, Z. 2007-06-19) Obr. 7 Mentha pulegium L. (Ruiz, L.,E. 2007-6-19) Obr. 8 Mentha spicata L. (Staňková, B. 2006-09-02) Obr. 9 Ocimum basilicum L. (Staňková, B. 2006-07-21) Obr. 10 Ocimum basilicum L. (Staňková, B. 2006-08-18) Obr. 11 Majorana hortensis Moench. syn. Origanum majorana L. (Staňková, B. 2006-07-23) Obr. 12 Majorana hortensis Moench. syn. Origanum majorana L. (Staňková, B. 2006-07-23) Obr. 13 Origanum vulgare L. (Pazdera, Z. 2007-06-19) Obr. 14 Origanum vulgare L. (Staňková, B. 2006-07-29) Obr. 15 Salvia officinalis L. (Staňková, B. 2006-06-28) Obr. 16 Salvia officinalis L. (Staňková, B. 2006-06-28) Obr. 17 Salvia sclarea L. (Pazdera, Z. 2007-06-19) Obr. 18 Salvia sclarea L. (Pazdera, Z. 2007-06-19) 77

Obr. 1 Achillea millefolium L. Obr. 2 Achillea millefolium L. Obr. 3 Glycyrrhiza glabra L. Obr. 4 Glycyrrhiza glabra L. 78

Obr. 5 Mentha x piperita L. Obr. 6 Mentha x piperita L. Obr. 7 Mentha pulegium L. Obr. 8 Mentha spicata L. 79

Obr. 9 Ocimum basilicum L. Obr. 10 Ocimum basilicum L. Obr. 11 Majorana hortensis Moench. syn. Origanum majorana L. Obr. 12 Majorana hortensis Moench. syn. Origanum majorana L. 80

Obr. 13 Origanum vulgare L. Obr. 14 Origanum vulgare L. Obr. 15 Salvia officinalis L. Obr. 16 Salvia officinalis L. 81

Obr. 17 Salvia sclarea L. Obr. 18 Salvia sclarea L. 82