Dlouhodobý majetek firmy

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Tolstého 16, 586 01 Jihlava Dlouhodobý majetek firmy Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Autor: Tereza Kopecká Jihlava, květen 2009

Jméno a příjmení autora: Tereza Kopecká Název bakalářské práce: Dlouhodobý majetek firmy Název práce v angličtině: Long-term property in company Katedra: Financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Magda Morávková Rok obhajoby: 2009 Anotace Hlavním cílem této bakalářské práce je posouzení vlivu dlouhodobého hmotného majetku ve firmě. První část je věnovaná shrnutí teoretických poznatků o dlouhodobém hmotném majetku. Druhá část seznamuje s firmou Autoservis Janovský, na které je názorně zobrazeno účtování dlouhodobého hmotného majetku v praxi a jeho vliv na výši daňové povinnosti poplatníka. Annotation The main aim of this bachelor thesis is to consider the influence of Long-term tangible property in the company. The first part is followed summary of theoretical knowledge about Long-term tangible property. The second part informs about Autoservis Janovský company, whereon is clearly pictured accounting of Long-term tangible property in practice and it s influence on the amount of tax liability of taxpayer. Klíčová slova dlouhodobý hmotný majetek, odpisy, daň z příjmu, příjmy a výdaje, účtování majetku Keywords long-term tangible property, depreciation, income tax, receipts and expenditures, property accounting ii

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Dlouhodobý majetek firmy vypracovala samostatně pod vedením paní Ing. Magdy Morávkové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Jihlavě dne 8. května 2009 vlastnoruční podpis autora iii

Poděkování Zde bych velice ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Magdě Morávkové za odborné vedení práce, ochotu a rady při jejím vytváření. iv

Obsah 1 ÚVOD...1 1.1 Majetek...1 1.2 Dlouhodobý (investiční) majetek...1 1.3 Struktura dlouhodobého majetku...1 1.3.1 Dlouhodobý nehmotný majetek...1 2 TEORIE DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK...4 2.1.1 Dlouhodobý hmotný majetek...4 2.1.2 Dlouhodobý finanční majetek...4 2.2 Dlouhodobý hmotný majetek...4 2.2.1 Složky dlouhodobého hmotného majetku...5 2.3 Klasifikace zdrojů krytí dlouhodobého hmotného majetku...6 2.4 Oceňování dlouhodobého hmotného majetku...8 2.4.1 Pořizovací cena...8 2.5 Způsoby pořízení dlouhodobého hmotného majetku...10 2.6 Odepisování dlouhodobého hmotného majetku...12 2.6.1 Postup při výpočtu daňových odpisů...15 2.7 Opravy a udržování dlouhodobého hmotného majetku...17 2.8 Technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku...19 2.9 Způsoby vyřazení dlouhodobého hmotného majetku...20 2.10 Evidence dlouhodobého hmotného majetku...23 3 PRAKTICKÁ ČÁST ÚČTOVÁNÍ...26 3.1 Autoservis Janovský...26 3.2 Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku...27 3.2.1 Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem...27 3.3 Účtování finančního leasingu...30 3.4 Účtování udržování a oprav dlouhodobého hmotného majetku...32 3.5 Účtování vyřazení dlouhodobého hmotného majetku...34 3.5.1 Dlouhodobý hmotný majetek zcela odepsaný...34 3.6 Účtování opravných položek k dlouhodobému hmotnému majetku...37 3.6.1 Účtování technického zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku...38 4 VÝPOČET DAŇOVÉ POVINNOSTI...39 4.1 Vliv dlouhodobého hmotného majetku na výpočet daně z příjmů fyzických osob...39 4.1.1 Podklady k modelovým situacím...39 4.1.2 Podklady k odpisům...40 4.1.3 Modelová situace č. 1...41 4.1.4 Podklady pro výpočet základu daně z příjmů dle 7...41 4.2 Modelová situace č. 2...44 4.2.1 Podklady pro výpočet základu daně z příjmů dle 7...44 4.2.2 Modelová situace č. 3...47 v

4.2.3 Podklady pro výpočet základu daně z příjmů dle 7...47 4.2.4 Modelová situace č. 4...49 4.2.5 Podklady pro výpočet základu daně z příjmů dle 7...50 4.2.6 Modelová situace č. 5...51 4.2.7 Podklady pro výpočet základu daně z příjmů dle 7...52 4.2.8 Modelová situace č. 6...53 4.2.9 Podklady pro výpočet základu daně z příjmů dle 7...54 5 ZÁVĚR...56 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ...58 7 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...59 vi

Seznam tabulek Tabulka 1: Odpisové skupiny...22 Tabulka 2: Odpisové sazby...22 Tabulka 3: Koeficienty pro zrychlené odpisy...23 Tabulka 4: Příjmy z podnikání 1...48 Tabulka 5: Výdaje spojené s podnikáním 1...48 Tabulka 6: Odpisy za rok 2008 (odepisované lineárně) 1...48 Tabulka 7: Výpočet daně z příjmů za rok 2008 1...49 Tabulka 8: Příjmy z podnikání 2...50 Tabulka 9: Výdaje spojené s podnikáním 2...51 Tabulka 10: Odpisy za rok 2008 (odepisované degresivně) 2...51 Tabulka 11: Výpočet daně z příjmů za rok 2008 2...52 Tabulka 12: Příjmy z podnikání 3...54 Tabulka 13: Výdaje spojené s podnikáním 3...54 Tabulka 14: Výpočet daně z příjmů za rok 2008 3...55 Tabulka 15: Příjmy z podnikání 4...56 Tabulka 16: Výdaje spojené s podnikáním 4...56 Tabulka 17: Odpisy za rok 2008 (odepisované degresivně) 4...57 Tabulka 18: Výpočet daně z příjmů za rok 2008 4...57 Tabulka 19: Příjmy z podnikání 5...58 Tabulka 20: Výdaje spojené s podnikáním 5...58 Tabulka 21: Výpočet daně z příjmů za rok 2008 5...59 Tabulka 22: Odpis kanceláře za rok 2008 6...59 Tabulka 23: Příjmy z podnikání 6...60 Tabulka 24: Výdaje spojené s podnikáním 6...60 Tabulka 25: Výpočet daně z příjmů za rok 2008 6...61 vii

Seznam obrázků Obrázek 1: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem...28 Obrázek 2: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku formou záloh...28 Obrázek 3: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku vlastní činností...29 Obrázek 4: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku převedením po skončení leasingu...29 Obrázek 5: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku darováním...29 Obrázek 6: Účtování dlouhodobého hmotného majetku převedeného z osobního majetku podnikatele...30 Obrázek 7: Účtování finančního leasingu...31 Obrázek 8: Účtování odpisů dlouhodobého hmotného majetku...32 Obrázek 9: Účtování udržování a oprav dlouhodobého hmotného majetku...33 Obrázek 10: Tvorba rezerv na opravy hmotného majetku...34 Obrázek 11: Dlouhodobý hmotný majetek zcela odepsaný...35 Obrázek 12: Dlouhodobý hmotný majetek odepsaný pouze částečně...35 Obrázek 13: Prodej dlouhodobého hmotného majetku...36 Obrázek 14: Zlikvidování dlouhodobého hmotného majetku v důsledku manka a škody...37 Obrázek 15: Účtování opravných položek k dlouhodobému hmotnému majetku...38 Obrázek 16: Graf výsledné daňové povinnosti...57 viii

1 Úvod 1.1 Majetek Obecně jsou pod pojmem majetek označovány veškeré prostředky, které podnik využívá ke své činnosti. Dále pak s tímto majetkem hospodaří. Konkrétní složení majetku a jeho využití se liší dle činnosti každého podniku. Záleží, zda jde o podnik výrobní, poskytující služby či podnik, který majetek prodává. Vlastnictví majetku je závislé na právní formě podnikání, kdy je majetek buď ve vlastnictví soukromého podnikatele, státu, členů družstva nebo akcionářů. Mezi majetek můžeme zařadit např. budovy, stroje, dopravní prostředky, finanční prostředky, materiál, výrobky, pohledávky nikdy ne však majetek v osobním vlastnictví. 1.2 Dlouhodobý (investiční) majetek Zpravidla je to majetek, jehož doba používání bývá delší než jeden rok. Během používání nemění svou formu neboli vnější podobu, ale postupně se většina majetku opotřebovává (zvyšuje se poruchovost, snižuje se výkon, zhoršuje se vnější vzhled). To vede ke snižování jeho hodnoty, které se vyjadřuje prostřednictvím odpisů a tím pádem významně ovlivňuje výši daní. Proto rozhodnutí o zařazení majetku mezi dlouhodobý má pro podnik velký význam. 1.3 Struktura dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek se člení na nehmotný majetek, hmotný majetek a majetek finanční. 1.3.1 Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek nemá zpravidla materiální podobu, přispívá však ke zvýšení výkonů podniku nebo umožňuje provádění výkonů. Očekává se, že bude 1

systematicky amortizován během co nejlépe odhadnuté doby jeho používání. 1 Jeho ocenění závisí na rozhodnutí účetní jednotky, mělo by však respektovat princip významnosti a poctivého zobrazení majetku. Dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí: zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, goodwill a jiný DNM. Zřizovací výdaje Zřizovací výdaje jsou výdaje spojené se založením nového podniku, např. soudní a notářské poplatky, nájemné apod. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Původní a plánované zkoumání prováděné podnikem s cílem získat nové vědecké a technické znalosti 2 a poté aplikace výsledků výzkumu, např. návrhy konstrukcí, prototypů, testování alternativ, receptury, projekty Software Softwarem se rozumí programové vybavení počítače samostatně nakoupené nebo vytvořené vlastní činností, nemůžeme zařadit software, který je dodán jako součást hodnoty počítače Ocenitelná práva Ocenitelná práva jsou výsledky duševní činnosti, výrobně technické poznatky jako je know how, licence, předměty průmyslových práv např. ochranné známky Goodwill Goodwill je rozdíl mezi cenou, kterou stanovil soudní znalec na straně prodávajícího a souhrnem individuálně přeceněných složek koupeného podniku. Rozdíl může být 1 RANDÁKOVÁ, M. A KOL.: Finanční účetnictví pro podnikatele v příkladech. OECONOMICA, Praha 2007. ISBN 978-80-245-1239-6. S.14. 2 RANDÁKOVÁ, M. A KOL.: Finanční účetnictví pro podnikatele v příkladech. OECONOMICA, Praha 2007. ISBN 978-80-245-1239-6. S.14. 2

kladný či záporný, ale vždy je brán jako složka dlouhodobého nehmotného majetku podniku. 3

2 Teorie dlouhodobý hmotný majetek 2.1.1 Dlouhodobý hmotný majetek Zahrnuje pozemky, budovy, samostatné movité věci, pěstitelské celky trvalých porostů, základní stádo a tažná zvířata, jiný dlouhodobý hmotný majetek a oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Podrobněji se jím budu zabývat během celého zbytku teoretické části mé bakalářské práce. 2.1.2 Dlouhodobý finanční majetek Podnik pořizuje dlouhodobý finanční majetek pro zajištění dodatečného výnosu ve formě úroků, dividend nebo nájemného. Dále pak pro zajištění ekonomického přínosu, který vyplývá z vlastnictví kapitálového podílů v jiném podniku. Tento majetek je držen ve vlastnictví déle než jeden rok. Dlouhodobým finančním majetkem se rozumí: cenné papíry a podíly, dlouhodobé poskytnuté půjčky, vklady, ostatní finanční majetek. 2.2 Dlouhodobý hmotný majetek Základní charakteristikou dlouhodobého hmotného majetku je jeho hmotná podstata neboli fyzická podoba. Předpokladem jeho pořízení je, že bude používán po dobu více účetních období, minimálně však po dobu delší než jeden rok. K jeho využití dochází v běžné provozní činnosti, není tedy užíván k tomu, aby fyzicky vstupoval do výrobku nebo výkonu podniku. Z hlediska účetnictví lze na dlouhodobý hmotný majetek pohlížet také jako na majetek, který je evidován jako majetek odepisovaný či neodepisovaný. To vše závisí na výši ocenění majetku, tu si však stanovuje účetní jednotka sama. 4

Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí: pozemky, stavby, samostatné movité věci a soubory movitých věcí, pěstitelské celky trvalých porostů, základní stádo a tažná zvířata, jiný dlouhodobý hmotný majetek a oceňovací rozdíl k nabytému majetku. 2.2.1 Složky dlouhodobého hmotného majetku Pozemky Pozemky patří do dlouhodobého hmotného majetku a to bez ohledu na jejich vstupní cenu neboli výši ocenění a době použivatelnosti, konkrétně náleží mezi dlouhodobý hmotný majetek neodepisovaný Stavby Stejně tak jako u pozemků i u staveb nerozhoduje výše ocenění a doba použitelnosti o jejich zařazení do dlouhodobého majetku, za něž jsou veškeré stavby automaticky pokládány. Patří sem budovy, důlní díla, haly, vodní díla, technické rekultivace, byty a nebytové prostory aj. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Sem můžeme zařadit například stroje, přístroje, dopravní prostředky a jiné věci se samotným technicko-ekonomickým určením. Důležité u této skupiny je zejména důraz na dobu používání, ta zde musí být bezpodmínečně delší než jeden rok. Pokud by tato podmínka nebyla splněna, bude majetek s kratší dobou použivatelnosti evidován jako zásoba. Dále si účetní jednotka určí limit ocenění, který přesně stanový ve vnitřní směrnici. Patří sem ovšem i předměty z drahých kovů, u nichž ale na výši ocenění nezáleží. Pěstitelské celky trvalých porostů Jedná se o ovocné sady a jiné pěstitelské celky, které musí mít přesně stanovenou výměru a hustotu, dále pak trvalý porost vinic a chmelnic, ale jedině bez nosných konstrukcí, které představují stavbu. Výše ocenění zde není důležitá, ovšem musí být opět splněna podmínka o době použitelnosti delší než jeden rok. 5

Základní stádo a tažná zvířata Řadíme sem základní stádo a tažná zvířata bez ohledu na výši jejich ocenění. Jiný dlouhodobý hmotný majetek Bez ohledu na výši ocenění do této skupiny patří umělecká díla, sbírky, movité kulturní památky a technické zhodnocení. Technické zhodnocení představuje dokončení nástavby, přestavby, stavební úpravy, rekonstrukci nebo modernizaci na majetku. Aby mohlo být technické zhodnocení evidováno jako dlouhodobý hmotný majetek, je nutné, aby dosáhlo nad požadovanou hranici ocenění určeného účetní jednotkou a zaznamenaného ve vnitřní směrnici. V úhrnu za rok to obvykle bývá částka vyšší než 40 000Kč. Pojmem rekonstrukce se přesněji rozumí změna technických parametrů nebo účelu majetku. U modernizace se jedná o rozšíření vybavenosti a použitelnosti majetku. Stavební úpravy jsou charakterizovány jako podstatné změny na vzhledu stavby nebo vnitřního zařízení. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Jde o kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo jeho části a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávajícího, vkládajícího,... sníženým o převzaté závazky 1. 2.3 Klasifikace zdrojů krytí dlouhodobého hmotného majetku U majetku není důležité zkoumat jen kam ho zařadit a jaká je jeho skladba, ale zároveň i to, jakým způsobem si podnik majetek opatřil a od koho, tudíž nás zajímá, z jakých zdrojů byl majetek podniku financován. Zdroje krytí dlouhodobého hmotného majetku se nazývají vlastní nebo cizí. Dále je také můžeme označit jako vlastní nebo cizí kapitál. 1 RANDÁKOVÁ, M. A KOL.: Finanční účetnictví pro podnikatele v příkladech. OECONOMICA, Praha 2007. ISBN 978-80-245-1239-6. S. 15. 6

Vlastní kapitál Za vlastní kapitál můžeme obecně označit majetek snížený o závazky podniku. Vlastními zdroji jsou tedy veškeré zdroje, které si podnikatel vytvořil vlastní činností v závislosti na formě podnikání a příslušných právních předpisech. Nevýhodou vlastního kapitálu je zejména dlouhá doba, kterou trvá, než ho vytvoříme a poté než se nám při investování do dlouhodobého majetku navrátí. Počítat musíme také s vlivem inflace. Výhodou využití vlastního kapitálu jsou nižší náklady na jeho využití, protože se nemusí platit např. úroky. Zároveň zde není hrozba rizika nesplacení a také nemusíme ručit za zaplacení. Mezi vlastní kapitál můžeme zařadit základní jmění, fondy ze zisku, kapitálové fondy a hospodářský výsledek. Základní jmění je tvořeno peněžitými i nepeněžitými vklady společníku, členů nebo zakladatelů. Opět to závisí na právní formě podnikání. Hospodářský výsledek neboli zisk, jehož dosažení je základním cílem každého podniku, může také sloužit k posílení finanční situace podniku. Snahou podniku by tedy mělo být zisk rozdělit tak, aby jeho určitá část mohla být použita jak případný vlastní kapitál ke krytí dlouhodobého majetku. Cizí kapitál Pokud nám nepostačuje vlastní kapitál ke krytí dlouhodobého majetku, přejdeme k použití cizího kapitálu. Jako cizí kapitál bývá označován majetek, který má podnik jen na určitou dobu. V podstatě představuje závazek neboli dluh, který si podnikatel opatřil od jiných fyzických nebo právnických osob. V mnoha případech může být dokonce využití cizího kapitálu výhodnější než využití kapitálu vlastního. Výhodou je jeho rychlejší pořízení. Když má podnik více vlastních 7

prostředků, tak se tím zvyšuje jeho platební schopnost a zároveň při vytváření cizího kapitálu nehrozí znehodnocení inflací jako u kapitálu vlastního. Mezi cizí kapitál můžeme zařadit úvěry, emise obligací nebo vydaní dluhopisů, leasing a závazky vůči dodavatelům, zaměstnancům a finančním orgánům. U úvěru nemáme nikdy jistotu, zda nám ho banka poskytne. Úvěry se člení na dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé. Z hlediska krytí dlouhodobého majetku je pro nás nejvýhodnější úvěr dlouhodobý, avšak banky raději poskytují úvěry na kratší dobu, aby si tak zajistili, že úvěr bude splacen dříve, než dojde k ukončení odepisování majetku. Rizikem je i možnost rostoucí výše úrokové míry a tím vyšších nákladů. Nevýhodou je také zvýšení pořizovací ceny dlouhodobého majetku prostřednictvím úroků, které jsou nákladem. Tím dochází k výraznému snížení přínosu investice. Pokud je možnost poskytnutí leasing, tak se jeví jako lepší varianta pořízení dlouhodobého majetku než úvěr. V první řadě je dostupnější než úvěr a nesnižuje tolik likviditu podniku. 2.4 Oceňování dlouhodobého hmotného majetku Dlouhodobý hmotný majetek se oceňuje tzv. vstupní cenou, která se liší dle toho, jakým způsobem byl majetek pořízen. Mezi vstupní ceny se řadí pořizovací cena, reprodukční pořizovací cena a vlastní náklady. 2.4.1 Pořizovací cena Jedná se o cenu pořízení (jmenovitou hodnotu) k níž se přičítají vedlejší pořizovací náklady (doprava, stroje, instalace, montáž, clo, správní poplatky, předprojektové přípravné práce apod.). Tato cena slouží k ocenění majetku nakoupeného od externího dodavatele. Podstatné je, že výdaje, které zvyšují pořizovací cenu dlouhodobého hmotného majetku, nelze jednorázově uplatnit do nákladů, ale v nákladech budou zahrnuty 8

až ve formě odpisů. Proto je důležité u dlouhodobého majetku správně stanovit, zda účtovaná částka je součástí pořizovací ceny či nikoliv. 1 Mezi ty, jež do pořizovací ceny majetku nepatří, můžeme zařadit např. penále, výdaje na opravy a udržování tohoto majetku, daně, které zákon neuzná jako nutné výdaje, kurzové rozdíly, úroky z prodlení aj. Pořizovací cena se zvyšuje o výdaje na dokončené technické zhodnocení a případně snižuje o dotaci, která byla poskytnuta na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. 2 Pokud nejsou u finančního pronájmu s následnou koupí najatého majetku po jeho ukončení dodrženy podmínky tohoto pronájmu např. délka doby pronájmu, převod vlastnických práv aj., pak si podnik může do pořizovací ceny zahrnout veškeré nájemné uhrazené nájemcem do data ukončení smlouvy, které nebylo výdajem vynaloženým na zajištění, dosažení a udržení příjmů. U movitého majetku, který byl pořízen v době delší než 1 rok před vložením do majetku podniku, nemůžeme použít pořizovací cenu. Tento majetek se pak oceňuje reprodukční pořizovací cenou. Avšak výjimkou je movitý majetek nabytý formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci. Vlastní náklady Toto ocenění lze použít pouze u majetku, který si podnik sám vytvořil. Cena se skládá z přímých nákladů vynaložených na výrobu a nepřímých nákladů, které však musí bezprostředně souviset s vytvořením majetku (správní a výrobní režie). 1 ŠTOHL, P.: Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. TISKÁRNY HAVLÍČKŮV BROD, a. s., Znojmo 2002. S. 43. 2 Daňové zákony. NEWSLETTER, Praha 2008. S. 36. 9

Vlastními náklady můžeme ocenit také nemovitosti, pokud je zařadíme do majetku podniku v době kratší než 5 let od jejich pořízení či výroby a zároveň se pak tyto náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejích opravy a technické zhodnocení. Výjimkou je ocenění u nemovitostí, které si podnik vytvořil v období delším než 5 let před vložením nemovitosti do obchodního majetku podniku, takové nemovitosti se pak oceňují reprodukční pořizovací cenou. Reprodukční pořizovací cena Touto cenou se oceňuje majetek, pokud byl nabyt darováním, bezúplatným převodem po skončení leasingu, majetek v účetnictví dosud nezachycený (inventarizační přebytek) nebo majetek vložený do společnosti pokud není již oceněn dle společenské nebo zakladatelské listiny. Cenu zpravidla určuje soudní znalec. Měla by být určena s ohledem na momentální technický stav dlouhodobého hmotného majetku. Je to tedy cena, kterou měl majetek při pořízení v době, kdy se o něm účtuje. Z hlediska daňového, pokud je majetek do společnosti vložený, musíme vědět, zda ho měl vkladatel evidovaný jako dlouhodobý majetek, protože pokud ano, máme povinnost ho i nadále odepisovat. Odepisování bude probíhat v ceně vstupní respektive zůstatkové, která bude převzata od původního vlastníka. 2.5 Způsoby pořízení dlouhodobého hmotného majetku Pří pořízení dlouhodobého hmotného majetku může podnik využít více možností. To, kterou z nich zvolí, se však odrazí ve způsobu odepisování a také při samotném oceňování majetku. Mezi způsoby pořízení dlouhodobého hmotného majetku patří nákup, vlastní výroba, darování, převod z osobního majetku podnikatele, vklad majetku společníky, novým zjištěním nebo formou leasingem. 10

Nákup Jedná se o nákup nového nebo již použitého majetku od dodavatele. Majetek je oceněn pořizovací cenou a financován z peněžních prostředků společnosti, které jsou buď v pokladně, nebo na účtě. Dále můžeme majetek financovat z poskytnutého úvěru, a nebo částečnou úhradou dodavateli, kterou představuje záloha. Vlastní výroba Jde o majetek vyrobený podnikem ve vlastní režii, který je oceněn vlastními náklady např. stavba budovy zaměstnanci podniku. Darování Jedná se o bezúplatné nabytí dlouhodobého hmotného majetku. Tuto formu pořízení nejčastěji využívají neziskové organizace. Např. pokud je škole darován počítač na podporu vzdělávání. Převod z osobního majetku podnikatele Pro ocenění majetku u tohoto způsobu pořízení je třeba využít znaleckého posudku. Např. podnikatel, kterému byla navrácena továrna v restituci, vloží tento majetek do podnikání 1 Vklad majetku společníky Pokud společník není schopen uhradit své vklady formou peněžního plnění, může využít možnosti uhrazení vkladů plněním hmotným. To je jedna z variant, jak dochází k pořízení majetku vkladem společníků. Další může být následující. Dvě akciové společnosti se dohodnout na společné distribuci zboží a za tím účelem zřídí dceřinou společnost, do které vloží budovu se sklady expedice a dopravní prostředky. 2 Novým zjištěním Jedná se např. o inventarizační přebytek, který podnikem dosud nebyl zachycený. 1 ŠVARCOVÁ, J. A KOL.: Ekonomie: stručný přehled. CEED, Zlín 2005. ISBN 80-903433-1-7. S. 76. 2 ŠVARCOVÁ, J. A KOL.: Ekonomie: stručný přehled. CEED, Zlín 2005. ISBN 80-903433-1-7. S. 76. 11

Formou leasingu Leasing můžeme označit jako pronájem. Jde o vztah, který je založený na smlouvě mezi nájemcem a pronajímatelem. Za nájemce označujeme podnik a za pronajímatele leasingovou společnost. Výhodou leasingu je možnost podniku koupit si dlouhodobý majetek i bez dostatečných financí. Majetek si pak bude zpětně sám vydělávat na své uhrazení. Podnik tak ušetří čas, který by strávil při obstarávání úvěru. Leasing má však i své četné nevýhody. Koupě majetku na leasing je dražší než pořízení majetku na úvěr nebo za hotové peníze. V leasingových splátkách se platí finanční služba a leasingová společnost od podniku požaduje ještě zaplacení zisku. Po určitou dobu užívání se musí brát v potaz, že majetek je stále ve vlastnictví leasingové společnosti a to až do skončení smlouvy. Přesto pokud je nájemci majetek odcizen nebo zničen před konečným splacením, tak peníze od pojišťovny dostane leasingová společnost, která až po úhradě svých nákladů uhradí zbytek nájemci. Operativní leasing můžeme označit za leasing krátkodobý. Podstatné je, že se pronajatá věc po skončení nájmu vrací zpět k pronajímateli. Nikdy tedy nedojde k převedení vlastnických práv na osobu nájemce. Zároveň nájemce nenese veškerá rizika související s pronajatým majetkem. Finanční leasing je dlouhodobý a na jeho konci dojde k odkupu pronajatého majetku nájemcem, na kterého automaticky přejdou vlastnická práva. Důležité je také podotknout, že po celou dobu pronájmu zůstává pronajímatel vlastníkem předmětu, který má zařazen v majetku a odepisuje ho. 2.6 Odepisování dlouhodobého hmotného majetku Při používání dlouhodobého hmotného majetku po delší dobu dochází k jeho opotřebení. Může dojít k opotřebení fyzickému, při němž se např. snižuje přesnost strojů a dochází ke stále častějším opravám a naopak při nečinnosti stroje rezivějí nebo opadává omítka. Dalším druhem opotřebení je tzv. morální opotřebení. To je zcela 12

důsledkem technického pokroku, kdy i úplně nový majetek může být morálně opotřebený, pokud již existuje majetek s lepším výkonem. Avšak majetek při opotřebení neztrácí svou původní formu. Pouze pořizovací cena postupně přechází do hodnoty výrobků nebo výkonů podniku. Částka, která vyjadřuje opotřebení dlouhodobého hmotného majetku, se označuje pojmem odpisy. Jde o to, že vstupní cena investičního majetku se pravidelně snižuje o určitou částku. Velikost této části závisí na předpokládané době životnosti. Odpisy se postupně sčítají a jejich souhrn za určitou dobu se nazývá oprávky. Na začátku životnosti jsou oprávky nulové a na konci životnosti jsou ve výši vstupní ceny. 1 Při odečtení oprávek od pořizovací ceny investičního majetku zjistíme zůstatkovou cenu. Odepisujeme veškerý majetek, který máme zařazený v evidenci majetku jako dlouhodobý hmotný majetek. Splňuje tedy základní podmínky vstupní ceny vyšší než 40 000 Kč a doby použivatelnosti delší než 1 rok. Mezi tento majetek řadíme i technické zhodnocení, které se rovněž odepisuje. Technickým zhodnocením se nám zvýší vstupní cena majetku. Odpisy jsou dělané stejným způsobem jako u původního majetku, ať už rovnoměrným nebo zrychleným způsobem v příslušné odpisové skupině. Důležité je, že se musí použít sazba pro zvýšenou vstupní nebo zůstatkovou cenu. Mezi majetek, který je vyloučen z odepisování se řadí např. umělecká díla, kulturní památky, pozemky nebo inventarizační přebytky. U odpisů se nesmí zapomínat na fakt, že se provádějí maximálně do výše pořizovací ceny majetku. Zcela odepsaný majetek však může i nadále zůstat v evidenci podniku a být používán než se podnik rozhodne ho vyřadit. 1 KLÍNSKÝ, P., MUNCH, O.: Ekonomika pro obchodní akademie a ostatní střední školy. FORTUNA, Praha 2000. ISBN 80-7168-726-X. S. 105. 13

Účetní jednotka si při pořízení majetku sama stanovuje způsob a dobu odepisování včetně odpisových sazeb a koeficientů a vypracuje si vnitřní směrnici, kde je vše zaznamenané. Velkou pozornost je třeba věnovat výpočtu odpisů, protože částka odpisů ovlivňuje náklady a tím i hospodářský výsledek účetní jednotky, jednak ovlivňuje výši majetku. 1 Neméně velký vliv má však výše odpisů na daň z příjmů a proto je v daňových zákonech přesné vymezení podmínek výpočtu daňových odpisů. Účetní odpisy Účetní odpisy jsou upraveny zákonem o účetnictví. Účetní jednotka si sama ve vnitřní směrnici stanový přesné procento odepisování a konkrétní metodu výpočtu. Tyto odpisy by měli být zobrazením skutečného opotřebení dlouhodobého hmotného majetku v podniku. Měly by nám podávat informace o skutečné výši majetku podniku. Účetní odpisy většina firem počítá častěji než jedenkrát ročně (obvykle měsíčně). Na konci účetního období však firma musí u dlouhodobého hmotného majetku dopočítat rozdíl udělaných účetních odpisů a odpisů daňových a do daňového přiznání uvést pouze výši povolených daňových odpisů. 2 Daňové odpisy Daňové odpisy na rozdíl od účetních upravuje zákon o dani z příjmů. Podnik si při pořízení majetku zvolí, zda ho bude odepisovat metodou rovnoměrného nebo zrychleného odepisování. Zvolenou metodou musí majetek odepisovat po celou dobu. V příloze zákona o dani z příjmů můžeme nalézt majetek rozdělený do 6 odpisových skupin. Od roku 2005 zákon umožňuje zemědělcům v prvním roce odepisování zvýšení odpisové sazby o 20 %, vlastníkům úpraven vody o 15% a prvnímu vlastníku hmotného majetku o 10%. 1 ŠTOHL, P.: Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. TISKÁRNY HAVLÍČKŮV BROD, a. s., Znojmo 2001. S. 88. 2 ŠVARCOVÁ, J. A KOL.: Ekonomie: stručný přehled. CEED, Zlín 2005. ISBN 80-903433-1-7. S. 79. 14

Přerušení odepisování Odepisování je možné přerušit, ale jak je uvedeno v zákoně o dani z příjmů, při dalším odepisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odepisování přerušeno nebylo. Odepisování podnik může přerušit např., i když by to pro něj neznamenalo ztrátu, ale má pouze nízký základ daně. Přerušení odepisování je zde nejlepším řešením proto, aby si podnik mohl uznat slevy na dani, pokud by totiž odepisování přerušeno nebylo, mohlo by se stát, že slevy budou vyšší než základ daně. Podmínkou je, že v době, kdy je odepisování přerušeno, nesmí podnik uplatnit výdaje paušální částkou. Daňový odborníci však přerušování nedoporučují, protože i když je firma např. ve ztrátě a započítáním odpisů si ztrátu ještě zvětší, v následujících pěti letech si podnikatel může kdykoliv, když vykáže zisk, ztrátu odečíst a navíc ještě uplatnit řádné odpisy daného účetního období, čímž minimalizuje svou daňovou povinnost. 1 2.6.1 Postup při výpočtu daňových odpisů Jak již bylo uvedeno, tak je možno si zvolit jednu ze dvou metod výpočtu daňových odpisů. Při rovnoměrném (lineárním) odepisování zahrneme do nákladů v prvním roce nižší částku odpisů než v dalších letech odepisování. V dalších letech zahrnujeme do nákladů stále stejnou částku, než dojde k úplnému odepsání majetku. Rovnoměrné odpisy jsou dány procentní sazbou. U zrychleného (degresivního) odepisování je naopak odpis v prvním roce vyšší a postupně se snižuje. Zrychleného odepisování používají podniky, pokud chtějí majetek odepsat co nejrychleji. Výpočet se provádí pomocí tzv. koeficientu. Odpisové skupiny Majetek se nejprve musí zařadit do správné odpisové skupiny uvedené v příloze zákona o dani z příjmů. To nám umožní zjistit počet let, po které bude majetek odepisován. 1 ŠVARCOVÁ, J. A KOL.: Ekonomie: stručný přehled. CEED, Zlín 2005. ISBN 80-903433-1-7. S. 79. 15

Odpisová skupina Doba odepisování [roky] 1 3 2 5 3 10 4 20 5 30 6 50 Tabulka 1: Odpisové skupiny Odpisové sazby U rovnoměrných odpisů jsou jednotlivým skupinám přiřazeny tyto roční odpisové sazby. Odpisová skupina V prvním roce odepisování V dalších letech Pro zvýšenou VC 1 20,00 40,00 33,30 2 11,00 22,25 20,00 3 5,50 10,50 10,00 4 2,15 5,15 5,00 5 1,40 3,40 3,40 6 1,02 2,02 2,00 Tabulka 2: Odpisové sazby Rovnoměrného odpisu Výpočet rovnoměrného odpisu je následující odpis= PC ps 100 PC je zkratka pro pořizovací cenu a ps pro procentní sazbu.. Zrychlené odpisy U zrychlených odpisů stejně jako u rovnoměrných nejprve zařadíme majetek do příslušné odpisové skupiny viz. výše uvedená tabulka. Koeficienty pro zrychlené odpisy U zrychlených odpisů jsou jednotlivým odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty. 16

Odpisová skupina Koeficient pro 1 rok Koeficient pro další roky Pro zvýšenou ZC 1 3 4 3 2 5 6 5 3 10 11 10 4 20 21 20 5 30 31 30 6 50 51 50 Tabulka 3: Koeficienty pro zrychlené odpisy Výpočet zrychleného odpisu Výpočet zrychleného odpisu je následující: odpis v 1.roce= PC k. PC je zkratka pro pořizovací cenu a k je koeficient. 2 PC O Odpis ve 2. a dalších letech: odpis= k n. PC je zkratka pro pořizovací cenu, O je označení pro oprávky, k je koeficient odepisování a n značí počet let, po které byl majetek odepisován. 2.7 Opravy a udržování dlouhodobého hmotného majetku Po celou dobu vedení majetku v evidenci podniku je velmi důležitá péče o tento majetek. Péče nám zabezpečí, že majetek vydrží déle v dobrém stavu a tím se prodlužuje také doba jeho používání. Při dobré péči o majetek jsou i technické parametry strojů stále na vysoké úrovni. Při zanedbání péče dochází často ke zvýšení nákladů a tím ke snížení zisku. K redukci fyzického opotřebení potřebuje dlouhodobý hmotný majetek údržbu a opravy. V současnosti má každý větší podnik propracované systémy podnikové údržby s evidencí vedenou na počítačích. Podnik pak nemá problémy plnit povinností vůči odběratelům a neztrácí peníze při prostojích ve výrobě, protože udržovaná zařízení mají mnohonásobně lepší spolehlivost. 17

Co se týče morálního opotřebení dlouhodobého hmotného majetku, tak i jemu se již dnes nechá úspěšně předcházet. Podnik může při větších a generálních opravách nahrazovat základní moduly strojů modernějšími. Také u budov a staveb při použití progresivních technologií a materiálů můžeme předcházet morálnímu opotřebení. Nejúčinnější obranou proti morálnímu a fyzickému opotřebení je propracovaný systém reprodukce dlouhodobého majetku, tedy plánovité nahrazování starého dlouhodobého majetku novým. 1 Členění reprodukce: reprodukce prostá je náhrada stoje strojem stejného výkonu u reprodukce rozšířené se již jedná o nahrazení stroje stojem s vyšším výkonem nebo více stroji s výkonem stejným poslední druh je reprodukce zúžená a u té stoj nahradíme stojem s menším výkonem nebo ho nenahrazujeme vůbec Opravy obecně slouží k odstranění fyzického opotřebení, pokud není ve velkém rozsahu a je jenom částečné, nebo k uvedení majetku do provozuschopného stavu. Dochází tak k obnovení technických vlastností, odstranění funkčních, vzhledových a bezpečnostních nedostatků. Opravy se provádí na daleko vyšší úrovni než údržby. Podnik si opravy často zajišťuje sám nebo pomocí dodavatelů. Především u zařízení, které je podstatné pro chod podniku, dochází k preventivním opravám, neboť porucha by měla velké následky. Údržbou chápeme pravidelnou péči o majetek, jejímž výsledkem by mělo být zpomalení průběhu fyzického opotřebení. Při údržbě se odstraňují drobné nedostatky a závady, tak aby byl zabezpečen provozuschopný a bezpečný provoz majetku. Údržbu většinou obstarává pracovník, který má majetek svěřen do péče. 1 ŠVARCOVÁ, J. A KOL.: Ekonomie: stručný přehled. CEED, Zlín 2005. ISBN 80-903433-1-7. S. 82. 18

2.8 Technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku Za technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku se považují výdaje na nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace, pokud v úhrnu ve zdaňovacím období převýšili částku 10 000 Kč v roce 1995, částku 20 000 Kč počínaje zdaňovacím obdobím 1996 a částku 40 000 Kč od roku 1998. Technickým zhodnocením jsou ale i výdaje, které nepřevyšují výše stanovenou částku a poplatník si je na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Technické zhodnocení nelze zahrnout do nákladů jednorázově, ale je nutné o jeho hodnotu zvýšit pořizovací cenu (resp. zůstatkovou cenu) příslušného majetku, a to v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení uvedeno do užívání. 1 V praxi se často stává, že účetní jednotka zamění pojmy technické zhodnocení a oprava a údržba na dlouhodobém hmotném majetku. Takováto záměna má pak daňové následky na podnik. Zatímco opravy a udržování jdou jednorázově do nákladů, takže jejich hodnota plně ovlivní hospodářský výsledek ihned v okamžiku, kdy se o opravě a udržování účtuje. U technického zhodnocení je to jinak. Technické zhodnocení se do nákladů dostává postupně prostřednictvím odpisů. Pro správné odlišení je tedy rozhodující přesné definování jednotlivých pojmů neboli podstata změny dlouhodobého hmotného majetku, nikoliv cena. Modernizace, stavební úpravy a rekonstrukce. Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti a použitelnosti majetku. Stavební úpravy jsou charakterizovány jako podstatné změny na vzhledu stavby nebo vnitřního zařízení a rekonstrukce se přesněji rozumí změna technických parametrů nebo účelu majetku. 1 ŠTOHL, P.: Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. TISKÁRNY HAVLÍČKŮV BROD, a. s., Znojmo 2002. S. 46. 19

Odepisování technického zhodnocení Technické zhodnocení můžeme odepisovat, stejně jako jiný majetek zařazení v evidenci podniku. Technickým zhodnocením se nám zvýší vstupní cena majetku. Odpisy se provádí naprosto stejně jako u majetku ostatního, akorát se používá sazba pro zvýšenou vstupní nebo zůstatkovou cenu, jak již bylo opět zmíněno v předchozích kapitolách. Může se stát, že podnik provede technické zhodnocení na již zcela odepsaném dlouhodobém hmotném majetku. V takovém případě je zůstatková cena rovna nule a odepisuje se tedy pouze z technického zhodnocení majetku. Technické zhodnocení na pronajatém majetku z hlediska zákona o dani z příjmů Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku, je-li hrazené nájemcem, může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje, přitom je zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý majetek. Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním leasingu, zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování. 1 2.9 Způsoby vyřazení dlouhodobého hmotného majetku K rozhodnutí o vyřazení majetku dochází zejména v důsledku jeho fyzického nebo morálního opotřebení. Dalším důvodem může být to, že podnik přestal majetek potřebovat, nebo byl poničen např. havárií apod. Při vyřazení dlouhodobého hmotného majetku je potřeba stále myslet na maximální efektivnost. Tudíž se snažíme nalézt pro majetek náhradní použití, případně získat 1 ŠTOHL, P.: Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. TISKÁRNY HAVLÍČKŮV BROD, a. s., Znojmo 2002. S. 45. 20

prostředky z jeho prodeje. Další možností je podpoření různých humanitárních akcí nebo neziskových organizací. Účetním dokladem při vyřazení dlouhodobého hmotného majetku je zápis o vyřazení. Zápis musí obsahovat všechny potřebné údaje technického a ekonomického rázu. Mezi nejdůležitější údaje patří důvod vyřazení, způsob vyřazení, současný technický stav a možnost dalšího využití majetku. Z ekonomických údajů se uvádí pořizovací cena, případná zůstatková cena, náklady spojené s vyřazením, výnosy z majetku apod. Dlouhodobý majetek lze vyřadit mnoha způsoby: prodejem, likvidací v důsledku opotřebení, likvidací v důsledku škody nebo manka, přeřazením z podnikání do osobního užívání u individuálního podnikatele, bezúplatným převodem (darováním) a vkladem do základního kapitálu jiného subjektu. Vyřazení dlouhodobého majetku z hlediska zákona o dani z příjmů Vyřazení dlouhodobého majetku, který ještě není zcela odepsán, má také důsledky daňové. Podle zákona o daních z příjmů může poplatník uplatnit odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu z hmotného majetku vyřazeného před koncem snovacího období. Zůstatková cena dlouhodobého majetku se zaúčtuje až po provedení polovičního odpisu. V praxi to znamená, že například u majetku vyřazeného z titulu manka a škody, darovaného majetku, u majetku přeřazeného z obchodního majetku do osobního užívání individuálního podnikatele, kde zůstatková cena by nemusela být daňově uznatelná v plné výši, je vhodné uplatnit poloviční daňový odpis. 1 Vyřazení majetku prodejem Při vyřazení dlouhodobého hmotného majetku prodejem je potřeba si uvědomit, zda je zůstatková cena daňově uznatelným nebo neuznatelným nákladem. Při prodeji majetku, který se neodepisuje např. pozemky nebo umělecká díla, lze do daňových 1 ŠTOHL, P.: Učebnice účetnictví pro střední školy a pro veřejnost. TISKÁRNY HAVLÍČKŮV BROD, a. s., Znojmo 2002. S. 54. 21

nákladů zahrnout pouze vstupní cenu do výše příjmů z prodeje. Naopak u ostatního dlouhodobého majetku, který se daňově odepisuje, je daňová zůstatková cena tohoto prodaného majetku plně daňově uznatelná. Vyřazení majetku likvidací v důsledku opotřebení Pokud majetek vyřazujeme z podniku tímto způsobem, je to v důsledku jeho opotřebení, velké poruchovosti, velké technické zaostalosti, v důsledku poškození a z dalších příčin. Při vyřazení musí být vše zaznamenáno na Protokolu o likvidaci dlouhodobého majetku. Zůstatková cena majetku, který je z podniku vyřazen v důsledku opotřebení, je daňově uznatelným nákladem v plné výši. Výjimkou je likvidace stavebních děl. Pokud jsou dům, budova nebo stavba likvidovány za účelem stavby nového díla, potom zůstatková cena zlikvidovaného díla vstupuje do pořizovací ceny. Vyřazení majetku likvidací v důsledku manka a škody U majetku vyřazovaného v důsledku poškození je jeho zůstatková cena daňově uznatelným nákladem do výše náhrady. Výjimkou je, pokud dojde k zcizení majetku, pak je zůstatková cena daňově uznatelným nákladem v plné výši, avšak podnik musí mít potvrzení od policie, že škoda byla způsobena neznámým pachatelem. Při likvidaci dlouhodobého hmotného majetku musí podnik počítat s častým vznikem dalších nákladů na demontáž, odvoz apod., ale mohou vzniknout také výnosy jako použitelný materiál. Vyřazení majetku darováním Zůstatková cena majetku vyřazeného darováním není daňově uznatelným nákladem. Ale při splnění předepsaných podmínek, může být pro podnik odčitatelnou položkou od základu daně v daňovém přiznání. Pokud je podnik dárce plátce daně z přidané hodnoty, musí odvést daň z darovaného majetku na finanční úřad. 22

Vyřazení majetku převodem do osobního užívání Pokud si podnik respektive podnikatel převede majetek do osobního užívání, pak je povinen odvést daň z přidané hodnoty z vyřazeného majetku a to i v případě, že je majetek již odepsán. Pouze pokud by se jednalo o osobní automobil, u kterého si nemohl podnikatel uplatnit nárok na odpočet daně, pak nemusí odvádět daň z přidané hodnoty při jeho vyřazení. 2.10 Evidence dlouhodobého hmotného majetku Evidence dlouhodobého hmotného majetku je základ každého podniku. Je velmi důležité, aby byl majetek důsledně evidován a to nejen proto, že má podnik v majetku vloženo spoustu finančních prostředků, ale majetek zároveň slouží podniku po mnoho let. Evidenci majetku podnik využívá pro kontrolu majetku neboli inventarizaci, pro odepisování majetku a pro přehled o finanční hodnotě podniku. Přehled o finanční hodnotě podniku je důležitý zejména pro potřeby financování z cizích zdrojů, jako je například získávání úvěru nebo nových investorů. Mnoho velkých podniků během doby své existence často nezůstane v rukou jen jednoho vlastníka. Při prodeji nebo koupit podniku je také nutné umět vyjádřit jeho hodnotu a dlouhodobý majetek je její významnou součástí. Evidence majetku dále slouží k poskytnutí informací pro úhrady škod na majetku pojišťovnou. Pokud dojde ke škodám na majetku, ať už úmyslně či při živelné události, pak je evidence majetku významný pomocník při vyčíslení a dokázání škod. Vůbec prvotní záznam o majetku v podniku je proveden vyhotovením zápisu o převzetí. Tento zápis obsahuje údaje o pořízení majetku, jeho technických parametrech včetně ekonomických údajů. Evidence dlouhodobého hmotného majetku zahrnuje informace o majetku při jeho pořízení, vyjadřuje jeho opotřebení a dále informace při vyřazení majetku z používání. 23

Při pořízení majetku Hlavními dokumenty jsou Zápis o zařazení majetku do užívání, dle Inventární karta dlouhodobého majetku, na které jsou přesně vymezeny podmínky postupu při počítání účetních odpisů a Kniha dlouhodobého majetku. Při odepisování majetku Používá podnik Odpisový plán pro zpracování účetních odpisů a Výkaz odpisů pro zpracování odpisů daňových. Při vyřazení majetku Musí podnik sepsat Zápis o vyřazení majetku z používání. Dále vyřadí inventární kartu majetku a posléze ji archivuje. Zápis o vyřazení majetku z používání musí být zaznamenán také v Knize majetku. Základní evidence dlouhodobého hmotného majetku se provádí na inventárních kartách. Karty se mohou vést buďto ručně nebo na počítačích. Při ručně vedené evidenci se jedná o karty z tvrdšího papíru, aby vydrželi mnohaleté používání. Výhodnější je proto vést evidenci za pomoci počítače. Data jsou pak uchována v paměti počítače většinou formou jednoduchého formuláře. Každá inventární karta musí povinně obsahovat inventární číslo dlouhodobého majetku, zvolený způsob odepisování majetku, jeho vstupní cenu, jednotlivé roční daňové odpisy a při odlišení účetních odpisů od daňových i účetní odpisy. Mimo tyto povinné údaje je v inventární kartě zaznamenán stručný technický popis majetku, údaje o vstupní ceně, datum pořízení a datum uvedení do používání. Je možné zde uvádět i jiné další údaje. To už ovšem závisí individuálně na každém podniku. Na kartě je dále po skončení odepisování zaznamenán způsob vyřazení majetku nebo jeho případné zcizení, zničení nebo prodej před koncem odepisování. Forma zvolené evidence se bude lišit i podle charakteru dlouhodobého majetku u majetku typu kancelářské výpočetní techniky odepisované 4 roky stačí jednoduchá inventární karta, ale u budovy odepisované 30 let se k evidenci budou zakládat 24

i technické údaje o výstavbě, o provedených opravách, rekonstrukcích apod. a evidence bude podstatně rozsáhlejší. 1 1 ŠVARCOVÁ, J. A KOL.: Ekonomie: stručný přehled. CEED, Zlín 2005. ISBN 80-903433-1-7. S. 82. 25

3 Praktická část účtování 3.1 Autoservis Janovský Na podzim roku 2007 jsem byla na povinné semestrální praxi. Z široké nabídky firem jsem se nakonec, po prozkoumání všech možností, rozhodla tuto dobu strávit ve firmě Autoservis Janovský u pana Jiřího Janovského. Pan Janovský podniká na základě živnostenského oprávnění, které získal roku 1998. Předmětem jeho podnikání je poskytování služeb v oblasti servisu a oprav automobilů. Servis poskytuje kompletní služby včetně mechanických prací, auto-elektrikářských prací motorářských prací, dále nabízí přípravu vozu na měření emisí a STK. Mezi poskytující služby patří také rychlo-servis jako je výměna olejů, filtrů, seřízení světel, výměna brzdových systému a další. Administrativní činnost je provozována v pronajatých kancelářských prostorách, ke kterým dále patří dvě dílny, jež jsou ve vlastnictví pana Janovského. Tyto dílny byly zakoupeny roku 2000. Ceny, za které jsou služby poskytovány, se stanovují formou přirážky k provozním nákladům a samozřejmě zde dochází k nezbytnému srovnání s konkurencí. Pro stálé zákazníky bývají ceny individuální. Jediná forma propagace, kterou pan Janovský využívá, jsou aktivní internetové stránky s rozsáhlým popisem všech poskytovaných služeb, včetně ceníku. Mým úkolem pomáhat s jednoduchou administrativou jako třídění pošty, starších nabídek a objednávek, zakládání dopisů do obálek atd. Ale postupně jsem byla seznámena s účetním programem Stereo, který firma používá. Má práce tedy spočívala 26

v účtování faktur, pokladních dokladů, výpisů z běžného účtu a vnitřních účetních dokladů. Díky této zkušenosti jsem se měla možnost seznámit s vnitřním chodem firmy a záznamy uvedeními ve vnitřních směrnicích. Na základě této zkušenosti jsem se rozhodla, využít získané znalosti jako podklady k mé bakalářské práci a v následujících kapitolách podrobněji rozebrat účtování dlouhodobého hmotného majetku ve firmě pana Janovského z obecného hlediska a zároveň se zaměřit na to, jak dlouhodobý hmotný majetek může ovlivnit výši daně z příjmů fyzických osob. 3.2 Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku Jak již bylo zmíněno v teoretické části mé bakalářské práce, tak dlouhodobý hmotný majetek je možno pořídit mnoha způsoby. Jeden z nejčastějších způsobů je nákupem od dodavatele. Majetek se v tomto případě stává dlouhodobým až po převedení do užívání, do té doby bývá označován jako investice. 3.2.1 Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem Veškeré náklady související s pořízením dlouhodobého hmotného majetku nalezneme na účtě Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 04 na straně MD. Poté, co investici převedeme do užívání, je označována za dokončenou investici, a musí se převést z účtu Pořízení dlouhodobého hmotného majetku na straně Dal do dlouhodobého hmotného majetku na stranu MD příslušného účtu dlouhodobého hmotného majetku. Záleží na tom, zda se jedná o majetek odepisovaný, pak je zařazen na účet 02 nebo majetek neodepisovaný na účtu 03. 27

32 04 02, 03 faktura uvedení do užívání 21, 22 úhrada bezhotovostně Obrázek 1: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku formou záloh Zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku představují přeměnu peněžních prostředků na pohledávku vůči dodavateli investice. Zaplacené zálohy se zachycují na účtě 05. Po vyúčtování dodavatelem se poskytnutá záloha zúčtuje a to na účtě 32 na stranu MD, protože zde dochází ke snížení závazku účetní jednotky o zálohu, která je v té době již zaplacená. Účetní jednotka tak platí pouze rozdíl mezi částkou faktury a poskytnutou zálohou. 21, 22 05 32 04 úhrada zúčtování faktura Obrázek 2: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku formou záloh Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku vlastní činností Pokud se účetní jednotka rozhodne vytvářet majetek vlastní činností, musí počítat se vznikem nákladů, které se účtují na straně MD příslušných nákladových účtů 5. účtové třídy. Avšak uplatnit tyto vzniklé náklady můžeme vzhledem k tomu, že se jedná o pořízení dlouhodobého hmotného majetku pouze formou odpisu. Musíme tedy zaúčtovat tyto částky do výnosů jako ekvivalent nákladů. Tyto výnosy budeme zachycovat na výnosovém účtě Aktivace účtové skupiny 62, protože vytvořením majetku vlastní činností se zvyšují aktiva. 28

62 04 VP výroba DHM 62 VP služby Obrázek 3: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku vlastní činností Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku převedením po skončení leasingu V tomto případě se majetek zaúčtuje na příslušný majetkový účet 02 na stranu MD a souvztažně na účet oprávek 08 ve prospěch tohoto účtu. 02 08 DHM oceněný pořizovací cenou Obrázek 4: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku převedením po skončení leasingu Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku darováním Dlouhodobý hmotný majetek, který byl nabyt darem, tedy bezúplatně, se oceňuje reprodukční pořizovací cenou. 02, 03 41 dar Obrázek 5: Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku darováním 29

Účtování dlouhodobého hmotného majetku převedeného z osobního majetku podnikatele Takto získaný dlouhodobý hmotný majetek se účtuje na stranu MD účtu 02 nebo 03 a zároveň na stranu Dal účtu 49. Opět je třeba ocenění doložit posudkem znalce. 02, 03 49 vklad do podnikání Obrázek 6: Účtování dlouhodobého hmotného majetku převedeného z osobního majetku podnikatele 3.3 Účtování finančního leasingu Pan Janovský má ve své firmě automobil pořízen formou finančního leasingu. Leasing je něco jako dohoda, na jejímž základě převádí pronajímatel na nájemce právo používat dlouhodobý hmotný majetek po určitou dobu za určitou úhradu. Konkrétně pak při finančním leasingu jsou na nájemce ještě převáděna všechna rizika i ekonomické užitky vyplývající z vlastnictví dlouhodobého hmotného majetku. Nájemce a pronajímatel používají odlišné postupy při účtování finančního leasingu. Ve firmě pana Janovského byl finanční leasing účtován z hlediska nájemce a tedy následovně. Na straně MD účtu 51 Ostatní služby se účtují leasingové splátky jako náklad souvztažně s účtem 37 Jiné závazky. Úhrada jednotlivých splátek se pak platí z běžného účtu a dochází tedy, k úbytku na straně Dal účtu 22 Běžný účet souvztažně se stranou MD účtu 37. Po skončení doby leasingu přechází majetek do vlastnictví nájemce v našem případě pana Janovského. Prostřednictvím účtu 04 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku na straně MD a posléze zařazení do užívání na straně MD účtu 02 souvztažně se stranou 30