Průvodce první aplikací

DetStudio Průvodce první aplikací Návod na obsluhu Verze 1.04 detstudio_g_cz_104

AMiT, spol. s r. o. nepřejímá žádné záruky, pokud se týče obsahu této publikace a vyhrazuje si právo měnit obsah dokumentace bez závazku tyto změny oznámit jakékoli osobě či organizaci. Tento dokument může být kopírován a rozšiřován za následujících podmínek: 1. Celý text musí být kopírován bez úprav a se zahrnutím všech stránek. 2. Všechny kopie musí obsahovat označení autorského práva společnosti AMiT, spol. s r. o. a veškerá další upozornění v dokumentu uvedená. 3. Tento dokument nesmí být distribuován za účelem dosažení zisku. V publikaci použité názvy produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. AMiT je registrovaná ochranná známka. Copyright (c) 2011, AMiT, spol. s r. o. Výrobce: AMiT, spol. s r. o. Naskové 3/1100, 150 00 Praha www.amit.cz Technická podpora: support@amit.cz detstudio_g_cz_104 2/70

Obsah Historie revizí... 6 Související dokumentace... 6 1. Základní pojmy... 7 2. Instalace... 8 2.1. Doporučená konfigurace PC... 8 2.2. První instalace DetStudia... 8 2.3. Instalace novější verze DetStudia... 8 3. Ovládání prostředí... 9 3.1. Popis prostředí... 9 3.2. Nastavení prostředí... 10 3.3. Práce s okny... 10 4. Založení projektu... 13 Okno Nový projekt... 13 Okno parametry projektu... 14 4.1. Operační systém NOS... 15 4.1.1 Nahrání operačního systému NOS... 16 4.2. Systémové LED... 17 5. Nastavení komunikace... 18 5.1. Nastavení komunikace na řídicím systému... 18 5.2. Nastavení komunikace na PC... 18 6. Vytvoření ukázkového programu... 21 6.1. Popis navrhované aplikace... 21 6.2. Tvorba aplikace... 21 6.2.1 Poznámky... 21 6.2.2 Databáze... 22 Založení proměnné... 22 Definice proměnné... 23 Editace proměnné... 24 Editace inicializačních hodnot proměnné... 24 Odstranění proměnné... 25 6.2.3 Práce s Aliasy... 25 Založení Aliasu... 26 Editace aliasu... 26 Odstranění aliasu... 27 6.2.4 IO konfigurace... 28 6.2.5 IO Arion... 30 6.2.6 Procesy... 30 Editace vlastností procesu... 34 Založení nového procesu... 34 Odstranění procesu... 35 Otevření procesu... 35 Proces ST programování... 35 Proces RS programování... 38 Obsluha displeje... 40 3/70 detstudio_g_cz_104

6.2.7 Podprogramy... 40 6.2.8 Funkční bloky... 41 6.2.9 Obrazovky... 42 Typy obrazovek... 42 Refresh (časování) obrazovky... 43 Přidání obrazovky... 43 Editace vlastností obrazovky... 43 Odstranění obrazovky... 44 Otevření obrazovky... 45 Návrh obrazovky... 46 Editace prvku... 46 Toolbox prvky... 46 Způsob ovládání obrazovek... 47 6.2.10 Návrh obrazovky Menu... 47 6.2.11 Návrh obrazovky Mereni... 48 Statický text... 48 Zobrazení proměnné... 49 Editace proměnné... 50 Přechod mezi obrazovkami... 50 7. Přeložení a přenos projektu do řídicího systému... 52 8. Ladění aplikace... 54 8.1. Možnosti Inspektora... 54 9. Rozšíření ukázkového programu... 55 9.1. Procesy... 55 9.1.1 Archivace... 55 9.2. Obrazovky... 56 9.2.1 Návrh obrazovky Archiv... 56 9.2.2 Návrh obrazovky Servis... 57 Nastavení bitu klávesou... 57 Zobrazení proměnných... 58 10. Správa uživatelů... 60 Bez správy uživatelů... 60 Se správou uživatelů... 60 10.1. Návrh obrazovky Login... 61 11. Provozní deník... 63 11.1. Obrazovka PD (Provozní deník)... 63 12. Dokončení ukázkové aplikace... 65 13. Upgrade aplikace v řídicím systému... 66 13.1. Správce dat... 66 13.2. Správce archívů... 66 14. Seznam klávesových zkratek... 68 14.1. Funkční klávesy... 68 14.2. Další klávesové zkratky... 68 15. Ukázkové projekty a typová řešení... 70 detstudio_g_cz_104 4/70

15.1. Vytvořený projekt... 70 15.2. Typová řešení... 70 15.2.1 Vzduchotechniky, kotelny a předávací stanice... 70 15.2.2 ADOREG... 70 15.2.3 Regulace místností... 70 15.3. Aplikační poznámky... 70 5/70 detstudio_g_cz_104

Historie revizí Jméno dokumentu: detstudio_g_cz_104.pdf Autor: Zbyněk Říha Verze Datum Změny 100 27. 3. 2008 Nový dokument 101 18. 9. 2008 Oprava klávesových zkratek 102 30. 10. 2008 Korektury, upraveno zobrazení dokumentu 103 1. 10. 2009 Oprava klávesových zkratek Nová proměnná F3 / F12 104 28. 7. 2010 Oprava chyb v tabulce na str. 32. Změna kapitol 2., 3.2., 5.1., 6.2.6., 14. a 15., vytvořena kapitola 6.2.5. Redukce způsobů vytváření/editace/mazání proměnných, aliasů, procesů a obrazovek. Zrušení popisu všech dostupných BASIC prvků. Gramatické úpravy v celém dokumentu. Související dokumentace 1. Nápověda k návrhovému prostředí DetStudio 2. Aplikační poznámka AP0025 Komunikace v síti ARION definice tabulkou soubor: ap0025_cz_xx.pdf detstudio_g_cz_104 6/70

1. Základní pojmy DetStudio DB-Net DB-Net/IP Aplikace Fokus Signál Kanál Návrhové prostředí pro programování řídicích systémů firmy AMiT. Komunikační protokol firmy AMiT, prostřednictvím kterého lze komunikovat se všemi řídicími systémy firmy AMiT na sériových linkách. Komunikační protokol firmy AMiT, prostřednictvím kterého lze komunikovat se všemi řídicími systémy firmy AMiT po Ethernetu. Uživatelský program řídicího systému vytvořený v prostředí DetStudio. Zaměření prvku. V případě, že má prvek fokus a je stisknuta klávesa Enter, lze provést editaci proměnné či výběr z možností, které daný prvek nabízí. Vstup/výstup řídicího systému. Skupina až šestnácti signálů (vstupů / výstupů) stejného typu (digitální / analogové). 7/70 detstudio_g_cz_104

2. Instalace 2.1. Doporučená konfigurace PC Windows XP a vyšší Rozlišení obrazovky alespoň 1024 768 Internet Explorer 5.02 a vyšší Požadované volné místo na disku 150 MB 2.2. První instalace DetStudia Veškerý potřebný software lze získat na www.amit.cz pomocí sekce Produkty/Download/Návrhová prostředí pro tvorbu aplikací. Spusťte instalační soubor DetStudia (DetStudioSetup.exe) a postupujte dle pokynů instalátoru. Pro běh DetStudia je nutný.net Framework. V případě, že na PC není, bude automaticky stažen ze serveru firmy Microsoft a nainstalován. 2.3. Instalace novější verze DetStudia Před instalací nové verze je nutné ukončit všechny běžící instance starší verze DetStudia. Poté lze spustit instalátor nové verze a pomocí průvodce provést instalaci. Při instalaci novější verze není nutné odinstalování stávající verze. detstudio_g_cz_104 8/70

3. Ovládání prostředí 3.1. Popis prostředí Po spuštění programu se zobrazí následující okno. Obr. 1 - Okno programu Přímo z nabídky v okně lze vybrat otevření existujícího projektu nebo vytvořit nový projekt. Okno programu se skládá z následujících položek. Hlavní Menu Okno projektu Pracovní okno projektu Okno Vlastnosti Okno Toolbox Stavový řádek Z hlavního menu lze přistupovat k většině funkcí DetStudia. Okno projektu obsahuje stromovou strukturu projektu. V pracovním okně projektu se odehrává většina editačních činností při vytváření aplikace. Okno vlastností slouží k editaci vlastností prvků, se kterými pracujeme v pracovním okně. Okno Toolbox tematicky zobrazuje různé prvky, které lze využít při vytváření aplikace v závislosti na právě prováděné činnosti programátora. Zobrazuje základní informace o stavu projektu. Dále je možno zobrazit také okno Seznam chyb, které zobrazuje výsledky průběžné kontroly a generace projektu, postup nahrávání programu do řídicího systému a výsledky vyhledávání. 9/70 detstudio_g_cz_104

Bližší popis lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. Tuto lze vyvolat: Z menu Nápověda/Nápověda procesů. Stiskem Ctrl+F1. 3.2. Nastavení prostředí 3.3. Práce s okny Chování prostředí DetStudio lze upravit v menu Nástroje/Možnosti. Popis jednotlivých parametrů nastavení lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. Jednotlivá okna (mimo pracovní okno projektu) lze na pracovní ploše libovolně přesouvat a upravovat dle zvyklostí programátora. Přesouvání oken Obr. 2 - Možnosti přesouvání oken Stiskněte a držte levé tlačítko myši na nadpisu přesouvaného okna Potáhněte kurzorem myši ve směru, kam chcete okno umístit (zobrazí se možnosti umístění přesouvaného okna) Přesuňte kurzor myši na jednu ze zobrazovaných ikon možností dokování (zobrazí se náhled umístění okna) Pusťte levé tlačítko myši (dojde k umístění okna na požadovanou pozici) detstudio_g_cz_104 10/70

Pokud kurzor myši položíte na ikonu ve středu symbolu dokování, dojde k překrytí oken. Mezi takto překrytými okny se pak přepíná pomocí záložek. Změna velikosti oken Obr. 3 - Změna rozměru okna Velikost jednotlivých oken lze změnit umístěním kurzoru myši na hranici okna. Kurzor změní tvar do podoby. Po stisknutí levého tlačítka myši lze přemístěním kurzoru do požadované polohy okno roztahovat či zužovat. Rozdělení pracovního okna Obr. 4 - Okno před rozdělením Pracovní okno projektu lze rozdělit na dvě okna ve vertikálním směru umístěním kurzoru myši na obdélník v pravé horní části okna dle předchozího obrázku. Kurzor změní tvar. Poté již postupujeme obdobným způsobem jako při změně velikosti oken, čímž dojde k rozdělení pracovního okna ve vertikálním směru. Obr. 5 - Okno po rozdělení 11/70 detstudio_g_cz_104

Obdobný postup lze provést i v horizontálním směru. Takovéto rozdělení oken lze použít pouze při programování ve strukturovaném textu. Připínáček Obr. 6 - Ukázka použití připínáčku Pokud je připínáček přepnut do vodorovné polohy, okno se sbaluje do lišty. Okno lze pak ovládat následovně: Najetím ukazatele myši na sbalenou lištu se okno dočasně rozbalí, odjetím ukazatele myši z okna dojde k jeho opětovnému sbalení. Kliknutím levého tlačítka myši na sbalenou lištu se okno rozbalí. Poté co bude aktivováno okno jiné, dojde ke sbalení okna s připínáčkem ve vodorovné poloze. Pokud je připínáček ve svislé poloze, zůstane okno trvale zobrazeno. Výchozí rozložení oken Původní, předdefinované rozložení oken, lze zpátky docílit kliknutím na menu Okna/Obnovit výchozí rozložení oken. Obr. 7 - Výchozí detstudio_g_cz_104 12/70

4. Založení projektu Založení nového projektu lze provést Z hlavního menu volbou Soubor/Nový Ze startovací obrazovky položkou Z nástrojové lišty pomocí ikony (Nový projekt) Okno Nový projekt Obr. 8 - Okno pro vytvoření nového projektu V okně projektu musí být vyplněny následující parametry. Řídicí systém Kliknutím na tlačítko Změnit otevřeme okno Výběr řídicího systému. Obr. 9 - Okno s výběrem řídicího systému (zvolen StartKit 1) 13/70 detstudio_g_cz_104

Zde je nutno z nabídky vybrat typ řídicího systému a terminálu. Výběr potvrdíme tlačítkem OK, čímž se vrátíme do okna Nový projekt, kde vyplníme zbývající parametry. Jméno projektu Umístění Jméno vytvářeného projektu. Umístění projektu. Obr. 10 - Okno Nový projekt se zadanými parametry Po potvrzení pomocí tlačítka OK se otevře okno Parametry projektu, ve kterém lze provést základní konfiguraci celého projektu. Okno parametry projektu Obecné Obr. 11 - Okno Parametry projektu, položka Obecné detstudio_g_cz_104 14/70

Zde lze dodatečně změnit typ řídicího systému a doplnit údaje o projektu jako jsou Verze projektu, Copyright, Autor projektu, případně stručný popis charakterizující projekt. Bližší popis jednotlivých položek lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. Různé Obr. 12 - Okno Parametry projektu, položka Různé ID1 a ID2 jsou řetězce které řídicí systém vrátí jako odpověď po dotazu na identifikaci, o které se zmíníme později. Pasivní stanice systém v komunikační síti DB-Net, který aktivně nekomunikuje s ostatními systémy. Aktivní stanice systém v komunikační síti DB-Net, který aktivně komunikuje s ostatními systémy, tj. vyvolává požadavky na komunikaci. Řídicí systém se bude chovat jako Master v síti a bude si udržovat tzv. Lifelist ostatních řídicích systémů připojených do sítě DB-Net. Volba Pasivní/Aktivní stanice se netýká protokolu DB-Net/IP (komunikace prostřednictvím Ethernetu). Nyní jsou základní parametry projektu nastaveny (ostatní položky není nutno nastavovat budou použity v průběhu navrhování aplikace). Po kliknutí na tlačítko OK přejdeme k vytváření vlastního projektu. 4.1. Operační systém NOS NOS je operační systém, který umožňuje: spuštění aplikací vytvořených v návrhovém prostředí DetStudio komunikaci protokolem DB-Net (RS232, R2485 až 32 stanic) komunikaci protokolem DB-Net/IP(Ethernet, neomezený počet stanic) rozšíření V/V protokolem ARION (RS485, až 63 modulů DM-xxx) rozšíření V/V protokolem DIOCAN (CAN, až 32 modulů ADC-CAN) NOS není součástí dodávaných systémů a je nutno jej do systému nahrát. 15/70 detstudio_g_cz_104

4.1.1 Nahrání operačního systému NOS NOS lze nahrát prostřednictvím linky RS232 nebo USB (pomocí převodníku 232<->USB). U vybraných typů řídicích systémů (s označením W) lze NOS nahrát prostřednictvím rozhraní Ethernet. Nahrání NOS spustíme pomocí hlavního menu Přenos/Nahrát NOS. Obr. 13 - Menu Přenos/Nahrát NOS Poté se zobrazí Průvodce nahrání operačního systému stanice. Pro zavedení NOS do řídicího systému budeme postupovat dle instrukcí Průvodce nahráním operačního systému stanice. Obr. 14 - Průvodce nahráním operačního systému Během zavádění NOS je nutno nastavit dle pokynů průvodce přepínače na řídicím systému s označením HW. detstudio_g_cz_104 16/70

HW přepínač Význam ON OFF 1 Může být volně využíván v aplikaci jako konfigurační vstup, není-li v návodu na obsluhu daného typu systému uvedeno jinak. 2 Povolení zápisu do paměti FLA- SH a do systémové části EE- PROM Zakázání zápisu do paměti FLASH a do systémové části EEPROM 3 Povolení bootstrap režimu pro- Zakázání bootstrap režimu pro- cesoru 4 Povolení restartu řídicího systému po lince RS232 prostřednictvím signálu RTS cesoru Zakázání restartu řídicího systému po lince RS232 prostřednictvím signálu RTS Poznámka Některé řídicí systémy HW přepínače neobsahují. V takovémto případě se řídicí systém odpojí od napájecího napětí, stiskne se klávesa Esc a za jejího stálého držení se napájecí napětí připojí. 4.2. Systémové LED Po zavedení NOS mají LED na řídicích systémech (pokud jsou na řídicím systému obsaženy) následující funkci. LED Význam Normální běh Kritická chyba PWR Svítí = zapnuto napájení řídicího systému RUN Režim běhu: Bliká pomalu = běh aplikace Nesvítí Bliká rychle = běh síťového zavaděče ERR Nesvítí Svítí S0 Signalizace běhu IDLE procesu (svítí = právě Kód chyby běží IDLE proces) S1 Blikají v závislosti na stavu komunikace S2 Blikají v závislosti na stavu komunikace 17/70 detstudio_g_cz_104

5. Nastavení komunikace Pro úspěšné spojení s řídicím systémem je nutné nastavit (jak na řídicím systému, tak na PC) následující parametry: Adresa (musí být jedinečná) Rychlost (musí být shodná na všech stanicích sítě) 5.1. Nastavení komunikace na řídicím systému U většiny řídicích systémů se komunikační parametry nastavují prostřednictvím přepínačů označených SW. U některých řídicích systémů lze toto nastavení provést prostřednictvím konfigurační obrazovky. SW přepínač Význam 1 až 5 Adresa v rámci sítě DB-Net 6 a 7 Komunikační rychlost Přepínač 6 Přepínač 7 Rychlost [bps] OFF OFF 9600 ON OFF 19200 OFF ON 38400 ON ON 57600/115200 *) 8 Komunikační rozhraní pro DB-Net (RS232/RS485) Přepínač 8 Rozhraní ŘS OFF RS232 ON RS485 9 Zapnutí/Vypnutí aplikace Přepínač 9 Stav aplikace OFF Vypnuta ON Zapnuta 10 Uživatelsky konfigurovatelný přepínač *) Dle typu řídicího systému. Řídicí systémy s označením S nebo W komunikují při daném nastavení rychlostí 115200 bps, řídicí systémy bez tohoto označení komunikují rychlostí 57600 bps. 5.2. Nastavení komunikace na PC Nastavení komunikace na PC se v DetStudiu provede pomocí hlavního menu pomocí položky Přenos/Nastavení komunikace. detstudio_g_cz_104 18/70

Obr. 15 - Nastavení parametrů komunikace Po nastavení adresy a rychlosti dle výše uvedeného obrázku vše potvrdíme tlačítkem OK. To, zda je komunikace správně nadefinována lze zjistit z hlavního menu pomocí položky Přenos/Identifikace. Obr. 16 - Vyvolání identifikace Pokud je komunikace nadefinována správně, řídicí systém je připojen k PC správným komunikačním kabelem a je připojen k napájecímu napětí, zobrazí se okno se systémovou a uživatelskou identifikací. 19/70 detstudio_g_cz_104

Obr. 17 - Identifikace řídicího systému V řídicím systému je zaveden pouze NOS, systémová i uživatelská identifikace je tedy stejná. detstudio_g_cz_104 20/70

6. Vytvoření ukázkového programu 6.1. Popis navrhované aplikace Zadání 1. Měření teploty čidlem Ni1000. 2. Regulace teploty PID regulátorem s PWM výstupem. 3. Možnost zapnutí topení tlačítkem na 100 % po dobu 5 s. 4. Signalizace překročení 500 h chodu topného tělesa 5. Archivace měřené teploty. 6. Zobrazení aktuální teploty. 7. Možnost nastavení žádané teploty. 8. Zobrazení počtu hodin chodu tělesa. 9. Zobrazení archivovaných hodnot. 10. Zobrazení provozního deníku na displeji. 6.2. Tvorba aplikace Při návrhu aplikace budeme vycházet z okna projektu, které má stromovou strukturu a je rozděleno do několika sekcí. Obr. 18 - Sekce v okně projektu 6.2.1 Poznámky Textový editor, ve kterém lze psát poznámky k vytvářené aplikaci. 21/70 detstudio_g_cz_104

6.2.2 Databáze Tabulku nadefinovaných proměnných lze zobrazit kliknutím na položku Databáze/Proměnné v okně projektu. Obr. 19 - Databáze/Proměnné V pracovním okně projektu se otevře záložka Proměnné a v Toolboxu se objeví rozvinovací položka s názvem Data. Kliknutím na položku Data rozvineme nabídku proměnných, které lze definovat. Obr. 20 - Seznam proměnných v toolboxu Maximální velikost proměnné (matice) je omezena velikostí 65520 B. Velikost inicializované proměnné (matice) je navíc omezena na 16 kb. Všechny neinicializované a inicializované proměnné v řídicích systémech firmy AMiT mají po výpadku napájení řídicího systému stejnou hodnotu, jako těsně před výpadkem. Založení proměnné Stisknutím klávesy Insert v pracovním okně (při otevřené záložce Proměnné ) Využitím klávesy F12 (rychlé založení proměnné). Takto lze založit proměnnou kdekoliv v projektu. detstudio_g_cz_104 22/70

Založíme proměnnou dle obrázku. Obr. 21 - Okno s definicí nové proměnné Definice proměnné Jméno Typ WID Init Stanice Komentář Warm Jedinečné jméno v rámci řídicího systému. Je to textový řetězec délky maximálně 12 znaků obsahující pouze číslice, znaky abecedy a případně podtržítko "_". Žádné jméno proměnné nesmí začínat číslicí. Nelze také používat českou diakritiku. Určuje datový typ proměnné. Může nabývat hodnot I, L, F, MI[x, y], ML[x, y], MF[x, y]. Písmena x, y určují rozměry matic. Číselný identifikátor v rozsahu 0 až 65500. Toto číslo je používáno při přístupu k proměnné a musí být jedinečné v celé aplikaci (tedy i v síti řídicích systémů). Přidělování WID řeší DetStudio automaticky a nedoporučuje se jej editovat (až na výjimečné případy). Každý WID je sestaven z čísla řídicího systému na síti DB-Net a pořadového čísla proměnné v konkrétním řídicím systému. Tak je zajištěno, aby nedocházelo ke kolizím identifikátorů WID v aplikaci. Pole, do kterého lze zadat inicializovanou hodnotu proměnné. Pokud bude vybrán maticový typ proměnné, lze pomocí tlačítka vyvolat okno Inicializační hodnota proměnné, ve kterém lze editovat jednotlivé buňky matice (popis okna lze nalézt v kapitole Editace inicializačních hodnot proměnných). Číslo řídicího systému, ve kterém je databázová proměnná umístěna. Uživatelský popisek funkce proměnné. Příznak inicializace při teplém startu. 23/70 detstudio_g_cz_104

Editace proměnné Lze provádět přímo v tabulce proměnných. Stiskem klávesy F2 nad vybranou buňkou proměnné. Klávesou Tab, případně pomocí směrových kláves lze přeskočit na další editovatelné sloupce. Pohyb po tabulce se provádí myší nebo pomocí směrových kláves. Hodnota Warm se mění stiskem klávesy Mezerník. Obr. 22 - Editace jména proměnné Pomocí klávesy Enter při vybrané proměnné v okně proměnných (vyvolá se okno s definicí proměnné). Editace inicializačních hodnot proměnné Pro editaci inicializačních hodnot slouží samostatný editor. Tento lze vyvolat stiskem ikony při definici/editaci proměnné či matice. Editace hodnot se provádí vybráním příslušného pole (levým tlačítkem myši) a následným psaním požadované hodnoty. Obr. 23 - Okno pro zadávání inicializačních hodnot proměnných Formát zadávaných hodnot lze měnit v horní části okna. Volba je závislá na typu proměnné. Na obrázku výše lze vidět matici s rozměry 5 4. Při volání jednotlivých buněk se však vždy začíná číslovat od hodnoty nula. Z toho plyne, že pokud chceme pracovat s první buňkou matice, musíme do programu zadat [0,0] a pokud chceme pracovat s poslední buňkou matice, musíme do programu zadat [4,3]. detstudio_g_cz_104 24/70

Odstranění proměnné Výběrem položky Odstranit z kontextového menu. 6.2.3 Práce s Aliasy Obr. 24 - Odstranění proměnné z kontextového menu Stiskem klávesy Del na aktuální položce. Další informace o práci s proměnnými lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. K celočíselným proměnným typu I(MI)/L(ML) lze přistupovat nejen jako k číslům, ale také jako k šestnácti/třicetidvěma hodnotám True/False. Takovéto hodnoty se nazývají bity proměnné a jsou určeny číslem 0 až 15 respektive 0 až 31. Bity jsou pak identifikovány jménem proměnné a číslem bitu (jméno.číslo). Jednotlivé bity proměnných typu I a L lze také pojmenovat a odkazovat se na ně přímo pomocí těchto jmen. K tomu slouží alias jména. Alias jméno pak nahrazuje odkaz pomocí jména proměnné a čísla bitu: alias = jméno.číslo V zápisu je alias označován svým jménem, kterému předchází znak @. Kliknutím na položku Databáze/Aliasy v okně projektu se zobrazí tabulka nadefinovaných aliasů. Obr. 25 - Databáze/Aliasy 25/70 detstudio_g_cz_104

V pracovním okně projektu se otevře záložka Aliasy a v Toolboxu se objeví rozvinovací položka s názvem Data. Po jejím rozvinutí se v okně Toolbox zobrazí položka Alias. Obr. 26 - Alias Založení Aliasu Klávesou Insert při otevřené záložce Aliasy. Klávesovou zkratkou Alt+F12 kdekoliv v projektu. Obr. 27 - Okno s definicí aliasu Dle předchozího obrázku pojmenujeme nultý bit proměnné DI_0_24V jako @SB_Servis. Editace aliasu Lze provádět přímo v tabulce aliasů. Stiskem klávesy F2 nad vybranou buňkou aliasu. Obr. 28 - Editace jména aliasu Pomocí klávesy Enter při vybraném aliasu v záložce Aliasy (vyvolá se okno s definicí aliasu). detstudio_g_cz_104 26/70

Odstranění aliasu Výběrem Odstranit z kontextového menu. Obr. 29 - Odstranění aliasu z kontextového menu Stiskem klávesy Del na aktuální položce. Aliasy a proměnné, které budou využívány při tvorbě školící aplikace, jsou uvedeny v následujících dvou seznamech: Obr. 30 - Seznam aliasů, využívaných v aplikaci Obr. 31 - Seznam proměnných využívaných v aplikaci 27/70 detstudio_g_cz_104

6.2.4 IO konfigurace Kliknutím na položku IO Konfigurace v okně projektu se zobrazí záložka IO Konfigurace se seznamem dostupných kanálů. Obr. 32 - IO konfigurace Tento seznam se liší v závislosti na typu použitého řídicího systému. Pokud je nastaven přepínač Při založení nového projektu automaticky pojmenovat signály v dialogu Nástroje/Možnosti/Procesy/Obecné, pak jsou signály pojmenovány dle konvence. DetStudio používá dva základní pojmy: Fyzický kanál Logický kanál Fyzický kanál Logický kanál Jedná se o skupinu signálů, která je fyzicky dostupná na řídicím systému (místo kam se fyzicky připojují vstupní či výstupní periferie). Tímto kanálem definujeme, jakým způsobem se přistupuje ke kanálům fyzickým. K jednomu fyzickému kanálu tak lze přistupovat z více kanálů logických. Jako příklad lze uvést analogové vstupy, ke kterým lze přistupovat jako k napěťovým a proudovým nebo k nim lze přistupovat jako ke vstupům pro čidla Ni1000. Tato filozofie umožňuje zcela efektně přecházet na různé typy řídicích systémů se stejným aplikačním programem, neboť fyzické rozdíly jsou potlačeny jednotným systémem logických kanálů. Při přechodu na jiný typ řídicího systému je pak nutné pouze překontrolovat přiřazení logických kanálů k fyzickým. V editoru IO konfigurace lze předdefinovaná jména signálů změnit a přiřadit jim symbolické jméno, které je dále používáno v programu. Pojmenování lze provést následovně. Klikneme na signál, který chceme pojmenovat. detstudio_g_cz_104 28/70

Obr. 33 - Vybraný signál v kanálu V okně vlastností vepíšeme do položky Name požadované jméno a do položky Comment příslušný komentář. Obr. 34 - Pojmenování vybraného signálu Pojmenování se ihned projeví i v tabulce IO konfigurace Obr. 35 - Přiřazení symbolického jména v záložce IO konfigurace 29/70 detstudio_g_cz_104

6.2.5 IO Arion Více informací o práci se vstupy a výstupy lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. Každý řídicí systém firmy AMiT lze rozšířit o další vstupy/výstupy pomocí tzv. vzdálených vstupů/výstupů. Jedná se o moduly s určitým počtem vstupů nebo výstupů bez vlastní inteligence, které komunikují s řídicím systémem prostřednictvím linky RS485 pomocí protokolu ARION. Pro parametrizaci sítě ARION slouží v okně Projekt sekce IO Arion. 6.2.6 Procesy Obr. 36 - Konfigurace sítě ARION Více informací lze nalézt v aplikační poznámce AP0025 komunikace v síti ARION definice tabulkou. Činnost řídicího systému probíhá sekvenčně je rozdělena do tzv. procesů. Každý proces je část programu, která pracuje relativně samostatně a nezávisle na ostatních procesech. Zejména u jednodušších řídicích systémů je výhodné popsat jedním procesem jeden regulační nebo měřicí okruh. Tím je zajištěna správná časová součinnost a vazba všech prvků okruhu a nezávislost na dalších okruzích. U složitějších řídicích systémů je možné do jednoho procesu sdružovat okruhy se stejným časováním. Seznam nadefinovaných procesů lze zobrazit kliknutím na položku Procesy v okně projektu. detstudio_g_cz_104 30/70

Obr. 37 - Procesy V pracovním okně projektu se otevře záložka Procesy, ve které uvidíme dva procesy, které DetStudio vytvoří automaticky při založení projektu. Jedná se o proces typu Normal_0 a proces IDLE. Obr. 38 - Procesy automaticky založené DetStudiem V okně Toolbox se objeví seznam procesů, které lze v řídicích systémech definovat dle programovacího jazyka. Obr. 39 - Procesy dle typu programovacího jazyka Proces ST (jedná se o klasický strukturovaný text). Proces LA (práce s vrcholem zásobníku, jazyk podobný assembleru). Proces RS (programování pomocí reléových schémat). Kliknutím na jednotlivé položky rozvineme nabídku procesů, které lze definovat. 31/70 detstudio_g_cz_104

Proces Interrupt_0.. Interrupt_15 Hi_0 Hi_1 Quick Normal_0.. Normal_15 IDLE INIT Popis Interrupt procesy Mají nejvyšší prioritu. Vzájemně se mohou také přerušovat, přičemž nejvyšší prioritu má proces Interrupt_0. Velmi rychlé procesy 0 a 1 (perioda 1 až 1677 ms) Umí vyvolat přerušení ostatních procesů s nižší prioritou. Rychlý proces (perioda 5, 10, 20, 50 a 100 ms) Umí vyvolat přerušení ostatních procesů s nižší prioritou. Řádné procesy (perioda 0,1 až 1000000 s) Neumí vyvolat přerušení ostatních procesů. Prázdný proces Spouštěn v okamžiku, kdy si žádný ze zbývajících procesů nenárokuje čas procesoru. Neumí vyvolat přerušení ostatních procesů. Proces vykonávaný pouze jednou a to jako první po teplém nebo studeném startu řídicího systému. Mohou nastat dva případy průběhu procesů v závislosti na volbě periody jejich vykonávání. Obr. 40 - Procesy se stejnou periodou vykonávání detstudio_g_cz_104 32/70

Obr. 41 - Procesy s různou periodou vykonávání Na obrázku výše jsou čtyři procesy. V levé části obrázku jsou procesy naznačeny s periodami, se kterými je požadujeme vykonávat, v pravé části obrázku je pak skutečný čas, kdy se procesy začnou vykonávat a skutečná doba jejich vykonávání. 33/70 detstudio_g_cz_104

Editace vlastností procesu Editaci vlastností procesu lze provádět přímo v tabulce procesů. Stiskem klávesy F2 nad vybranou položkou procesu. Obr. 42 - Editace jména procesu Pomocí klávesy Enter při vybraném procesu v okně procesů (vyvolá se okno s definicí procesu). Automaticky vytvořený proces Proc00 přejmenujte na Vstupy a změníme jeho periodu na 500 ms. Založení nového procesu Klávesou Insert při otevřené záložce Procesy (pomocí dialogového okna Nový proces ). Obr. 43 - Založení nového procesu pomocí klávesy Insert Pomocí klávesy Insert založíme nový proces, kterému nastavíme parametry dle výše uvedeného obrázku. detstudio_g_cz_104 34/70

Odstranění procesu Stiskem klávesy Delete při vybraném procesu. Výběrem Odstranit z kontextového menu. Obr. 44 - Odstranění procesu z kontextového menu Otevření procesu Z tabulky procesů stisknutím klávesové zkratky Ctrl+Enter Poklepáním levým tlačítkem myši na název procesu v okně projektu. Obr. 45 - Otevření procesu z okna projektu Otevřeme proces Vstupy. V tomto procesu budeme načítat stav digitálních a analogových vstupů. Proces ST programování Ještě před tím, než začneme se samotným programováním, založíme proměnné, které budeme v procesu Vstupy potřebovat. 35/70 detstudio_g_cz_104

Tepl_Aktual typu Float TeplF_Aktual typu Float Programování spočívá především ve vkládání funkčních modulů a jejich parametrizaci. Na každý řádek lze vložit pouze jeden modul. Komentář je vymezen dvojící znaků // (dvě lomítka) a koncem řádky. Víceřádkové komentáře nejsou možné. Vložení modulu Pomocí kláves Ctrl+I, která vyvolá dialog výběru modulu. V dialogu je abecední seznam modulů spolu s krátkým popisem činnosti modulu. Obr. 46 - Vložení modulu pomocí kláves Ctrl+I Rychlou nápovědou (tzv. intellisense) vyvolanou pomocí kláves Ctrl+J. Z abecedního seznamu modulů se vybírá pohybem šipkami nebo zapsáním jména nebo části jména modulu. Obr. 47 - Vložení modulu pomocí kláves Ctrl+J Modul a jeho parametry lze samozřejmě zapsat ručně, případně zkopírovat z jiné části zápisu. detstudio_g_cz_104 36/70

Parametrizace modulu Parametrizace v okně modulu. Okno vyvoláme stiskem Ctrl+M na řádku modulu. Otevře se okno s nápovědou a seznamem parametrů modulu. Každý parametr je stručně popsán v pravé dolní části okna. Parametrizace prostým zapisováním textu. V názvech funkcí nejsou rozlišována malá a velká písmena a jejich jména jsou v editoru zvýrazňována modře. Při parametrizace lze využít klávesy Mezerník (po vložení mezery za jméno modulu se zobrazí nápověda se seznamem parametrů modulu). Po stisku klávesy mezerník lze pak použít také klávesu Tab, která vyplní parametry modulu implicitními hodnotami. Více informací o možnostech parametrizace modulu lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. Do procesu Vstupy vložíme tento kód: // Načtení teploty Ni1000 #Teplota, Tepl_Aktual, 6180 // Filtrování naměřené hodnoty Filtr1R Tepl_Aktual, TeplF_Aktual, 15.000 // Načtení digitálních vstupů DigIn #0, DI_0_24V, 0x0000 Tímto kódem načítáme aktuální teplotu pomocí čidla Ni1000. Teplotu pak filtrujeme pomocí modulu Filtr1R. Dále načítáme stav všech digitálních vstupů do proměnné DI_0_24V. Nyní otevřeme proces Vystupy (dvojklikem na proces v okně Projekt ) a založíme proměnné, které budeme v procesu Výstupy potřebovat. DO_RDO typu Integer AO_V1 typu Float Do procesu Vystupy vložíme následující kód: //Zápis na kanál digitálních výstupů DigOut DO_RDO, #0, 0x0000 //Zápis na analogový výstup 1.0 AnOut #AO11_0, AO_V1, 10.000, 0.000, 10.000, 0.000, 100.000 Tímto kódem zapisujeme hodnoty bitů proměnné DO_RDO na digitální výstupy RL0 až RL12 řídicího systému. Dále zapisujeme hodnotu proměnné AO_V1 (v rozsahu 0 až 100) na analogový výstup AO1.0 řídicího systému. V závislosti na zapisované hodnotě se na analogovém výstupu bude objevovat napětí v rozsahu 0 V až 10 V. Více informací o programování v jazyce ST lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. 37/70 detstudio_g_cz_104

Proces RS programování V dalším kroku přistoupíme k vlastní regulační části. Nejdříve založíme následující proměnné: Tepl_Zadana typu Float PID_Out typu Float PID_Param matice 8 1 typu Float Inicializovaná matice (hodnoty 6, 20, 0, 0, 100, 0, 0.2, 0). PrubCas typu Long TChodu_Tel matice 1 2 typu Long Xbits typu Integer (pomocná proměnná) Dále vytvoříme následující aliasy: bit č.0 proměnné DO_0_24V pojmenujeme @KM_TopTel. bit č.1 proměnné DO_0_24V pojmenujeme @ChodPrekroc bit č.0 proměnné Xbits pojmenujeme @Tch_TT_Nul Založíme proces Proces RS s následujícími parametry. Obr. 48 - Přidání procesu RS s názvem Regulace Proces otevřeme a vložíme do něj následující kód: detstudio_g_cz_104 38/70

Počet reléových modulů, které lze v jazyce RS využít, je omezen a nedosahuje tolik možností jako klasický strukturovaný text. Z toho důvodu lze jazyk RS a strukturovaný text kombinovat (stisknutím ikony ST v nástrojové liště RS procesu). Obr. 49 - Nástrojová lišta RS procesu S využitím modulů strukturovaného textu do procesu doplníme následující kód. Kód napsaný pomocí jazyka RS řeší požadavek regulace prostřednictvím PID regulátoru s PWM výstupem. Dále řeší požadavek na možnost nastavení výstupu na 100 % po dobu 5 s při stisknutí servisního tlačítka a počítání doby chodu topného tělesa se signalizací údržbě. 39/70 detstudio_g_cz_104

Pro zobrazení průběhů jednotlivých signálů v reléových schématech, je nutno zvolit v menu Projekt/Nastavení v položce Ladění možnost Kompletní informace pro Watch režim. Obr. 50 - Nastavení ladění Watch režimu Více informací o programování procesů v jazyce RS lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. Obsluha displeje 6.2.7 Podprogramy Pro zobrazení údajů na displeji musí být v některém z procesů vložen modul Lcw3Idle. Standardně se umisťuje do procesu IDLE. Tento proces (s modulem Lcw3Idle) je automaticky vytvořen při založení projektu (v případě, že je projekt založen pro řídicí systém s terminálem). Při parametrizaci sériového terminálu, je nutno v menu Projekt/Nastavení nadefinovat v sekci Terminál komunikační parametry. Podprogram je speciální typ procesu, který se vykoná pouze při jeho zavolání (např. modulem Call). Lze definovat až 900 podprogramů. Seznam podprogramů lze zobrazit dvojklikem na položku Podprogramy v okně projektu. detstudio_g_cz_104 40/70

Obr. 51 - Podprogramy 6.2.8 Funkční bloky V DetStudiu lze také definovat funkční bloky. Funkční blok je prvek, jehož vnitřní struktura je definovaná uživatelem, ale navenek se chová jako jakýkoli jiný modul DetStudia. Pro práci s funkčními bloky slouží položka Funkční Bloky. Obr. 52 - Funkční bloky 41/70 detstudio_g_cz_104

6.2.9 Obrazovky Princip tvorby obrazovek spočívá v umísťování ovládacích prvků na vytvářené obrazovky a v jejich parametrizaci. Zobrazení v editoru obrazovky odpovídá skutečnému zobrazení na displeji. Seznam nadefinovaných obrazovek lze zobrazit kliknutím na položku Obrazovky v okně projektu. Obr. 53 - Obrazovky Typy obrazovek Obrazovka Global Je určena pouze pro umístění neviditelných prvků. Vždy se vykonají nejdříve prvky v globální obrazovce a teprve potom v právě zobrazené obrazovce. Do globální obrazovky se typicky umísťuje taková funkčnost aplikace, která musí být prováděna vždy, nezávisle na právě zobrazované obrazovce. Příkladem může být signalizace alarmu blikající diodou, reakce na konkrétní klávesy v celé aplikaci apod. Více informací o obrazovce Global lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. Standardní obrazovky Jsou to všechny obrazovky, mimo obrazovku Global. Na takovéto obrazovky lze umístit jak viditelné, tak neviditelné prvky dostupné v okně Toolbox. Jejich velikost je závislá na typu zvoleného terminálu. Každá obrazovka musí mít své jméno. Jméno musí začínat písmenem, může obsahovat pouze písmena, číslice a podtržítko. detstudio_g_cz_104 42/70

Refresh (časování) obrazovky Prvky, které jsou vázány na proměnné, musí být periodicky obnovovány (refreshovány). Prvky samy o sobě neprovádí žádné vlastní časování. Pro vyvolávání periodického obnovování slouží dva časové mechanismy. Jednoduché časování Rozšířené časování Zajišťuje sama obrazovka, která překresluje se zvolenou periodou všechny prvky uložené na obrazovce. Toto je výchozí nastavení a je dáno vlastností RefreshPeriod u každé obrazovky. Pro tuto techniku lze s výhodou využít prvku Timer a časovat různé prvky s různou periodou. Oba způsoby lze i kombinovat. Případně lze úplně vypnout obnovování celé obrazovky nastavením vlastnosti obrazovky "RefreshPeriod" na hodnotu 0 a řídit časování pouze pomocí prvků Timer. Přidání obrazovky Klávesou Insert při otevřené záložce Obrazovky (pomocí dialogového okna Nová obrazovka ). Pomocí kontextového menu v záložce Obrazovky. Obr. 54 - Přidání obrazovky z kontextového menu Vytvoříme obrazovku, kterou pojmenujeme Mereni. A ponecháme jí výchozí parametry. Editace vlastností obrazovky Lze provádět přímo v tabulce se seznamem obrazovek. V okně vlastností při vybrané obrazovce v seznamu obrazovek. 43/70 detstudio_g_cz_104

Obr. 55 - Editace jména obrazovky v okně vlastností Pomocí klávesy Enter při vybrané obrazovce v seznamu obrazovek (vyvolá se okno s definicí obrazovky). Stiskem klávesy F2 nad vybranou obrazovkou. Obr. 56 - Editace jména obrazovky pomocí klávesy F2 Přejmenujeme výchozí obrazovku Screen1 na Menu. Více informací o obrazovce a vlastnostech obrazovky lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. Odstranění obrazovky Stiskem klávesy Delete při vybrané obrazovce. Výběrem Odstranit z kontextového menu. Obr. 57 - Odstranění obrazovky pomocí kontextového menu detstudio_g_cz_104 44/70

Otevření obrazovky Z tabulky obrazovek stisknutím klávesové zkratky Ctrl+Enter při vybrané obrazovce. Výběrem položky Zobrazit z kontextového menu Obr. 58 - Otevření obrazovky pomocí kontextového menu Poklepáním levým tlačítkem myši na název obrazovky v okně projektu. Jedním z výše uvedených způsobů otevřeme obrazovku Menu. Obr. 59 - Otevření obrazovky Menu 45/70 detstudio_g_cz_104

Návrh obrazovky Vložení prvku Po otevření obrazovky se v pracovním okně objeví displej (rozměrově dle zvoleného typu řídicího systému/terminálu), do kterého lze umisťovat požadované prvky. Změní se také nabídka okna Toolbox. Obr. 60 - Okno Toolbox Prvky lze na obrazovky umístit dvěma způsoby. Přetažením prvku z Toolboxu na požadovanou pozici v obrazovce Obr. 61 - Přetažení prvku z okna Toolbox Dvojklikem levým tlačítkem myši na prvku v Toolboxu (Prvek se vloží na souřadnici 0,0 naposled vybraného prvku nebo obrazovky.) Některé ovládací prvky nemají grafické rozhraní (například prvek KeyScreen). Takové prvky jsou pak umísťovány automaticky do spodní části pracovní plochy obrazovky oddělené šedou čarou. Editace prvku Lze provést po označení (kliknutím levého tlačítka myši) požadovaného prvku v okně vlastností. Velikost prvku lze také měnit tažením za některý z uzlových bodů vybraného prvku. Polohu prvku lze upravovat chycením a tažením prvku na požadovanou pozici. Toolbox prvky Basic prvky General Prvky Dostupné prvky nabízené v okně Toolbox jsou rozděleny do dvou hlavních skupin. Jsou to jednoduché prvky, pro jejichž parametrizaci (přiřazení proměnné, textů, atd.) běžně postačí dvakrát kliknout levým tlačítkem myši na daný prvek. Jsou to prvky, které již nabízejí více možností, ale je nutno je složitěji parametrizovat. detstudio_g_cz_104 46/70

Způsob ovládání obrazovek Při práci s Basic prvky jsou pro ovládání prvků a obrazovek využívány na řídicím systému klávesy následovně: Enter provádí potvrzování vybraných položek, spuštění editace, potvrzení zadané hodnoty. Esc návrat o úroveň zpět, ukončení editace bez převzetí hodnoty. Šipky rolování v nabídkách, u řídicích systémů s mini klávesnicí (neobsahuje klávesy s čísly) se šipkami nahoru a dolů, po aktivaci editačního prvku, mění editovaná hodnota. Pomocí šipek doleva a doprava se pak posunuje mezi jednotlivými řády. Tab přepíná mezi jednotlivými editačními prvky, které jsou na obrazovce umístěny. Pokud řídicí systém klávesu Tab neobsahuje, je možno kód klávesy Tab přemapovat na jinou klávesu, která na panelu existuje. Na tuto funkci doporučujeme využít klávesy (Plus). TabIndex Pořadové číslo, které určuje, v jakém pořadí se bude přepínat (pomocí klávesy Tab) na jedné obrazovce mezi jednotlivými prvky, které mohou získat fokus. Toto číslo musí být ve spojité řadě od nuly vzestupně. Hodnotu nula má první fokusační prvek, který byl na obrazovku umístěn. U každého dalšího prvku se TabIndex zvýší. Číslo TabIndexu každého prvku lze zjistit v okně vlastností každého prvku, případně pomocí tlačítka Funkce (položka Show Tab Index ). Obr. 62 - TabIndex 6.2.10 Návrh obrazovky Menu Tato obrazovka bude sloužit jako menu pro rozskok do jiných obrazovek. Z prvků Basic vybereme prvek MenuScreen a umístíme jej na obrazovku Menu. Obr. 63 - Umístění prvku MenuScreen 47/70 detstudio_g_cz_104

Dvojklikem na prvek MenuScreen, případně vybráním položky MenuItems z okna vlastností otevřeme okno Položky menu, ve kterém lze definovat odkazy na jednotlivé obrazovky. Nadefinujeme zatím pouze jednu položku menu, podle následujícího obrázku. Obr. 64 - Definice položky menu V okně vlastností prvku menu vybereme v položce Advanced/Dock volbu Fill, čímž roztáhneme prvek přes celou obrazovku. Obr. 65 - Umístění prvku na obrazovce Více informací o tomto prvku lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. 6.2.11 Návrh obrazovky Mereni V této obrazovce se bude zobrazovat měřená teplota a editovat požadovaná teplota pomocí klávesy Enter. Zároveň se také budou zobrazovat statické texty. Statický text Statický text na obrazovce lze zobrazit pomocí prvku Label. Po jeho umístění na požadovanou pozici na něj dvakrát klikneme a zadáme text, který má zobrazovat. Na obrazovku umístíme statické texty dle následujícího obrázku. detstudio_g_cz_104 48/70

Obr. 66 - Obrazovka Mereni, statické texty Více informací o prvku Label lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. Zobrazení proměnné Pro zobrazení hodnoty proměnné slouží prvek NumericView. Po umístění tohoto prvku na obrazovku na něj dvakrát klikneme levým tlačítkem myši a zobrazí se seznam proměnných, které lze pomocí daného prvku zobrazit. Ze seznamu vybereme aktuální filtrovanou teplotu (proměnná TeplF_aktual) a výběr potvrdíme. Obr. 67 - Okno vlastností prvku NumericView V okně vlastností lze mimo jiné také vybrat, pomocí položky Format, způsob zobrazování proměnné na displeji. Lze vybrat z předdefinovaných formátů zobrazení, případně nadefinovat pro zobrazení formát uživatelský. 49/70 detstudio_g_cz_104

Format ## Format 00 Formáty s # jsou pevné formáty a jsou vhodné tam, kde víme, jak bude číslo velké, kolik bude obsahovat celých a kolik desetinných míst (např. pokojová teplota). Formáty s 0 jsou obecné formáty, které jsou vhodné pro čísla, kde předem nevíme velikost čísla (jak je velké a kolik bude míst před desetinou tečkou). Zde je pak nutné nastavit prvek tak, aby na zobrazení bylo dostatek místa. Více informací o prvku NumericView lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. Editace proměnné Pro editaci hodnoty proměnné lze využít prvek NumericEdit. Po umístění tohoto prvku na obrazovku na něj dvakrát klikneme levým tlačítkem myši. Zobrazí se seznam proměnných, které lze pomocí daného prvku editovat. Zvolíme proměnnou Tepl_Zadana. Parametrizace tohoto prvku je obdobná jako u prvku NumericView. Obr. 68 - Vzhled obrazovky Mereni Všechny prvky, prostřednictvím kterých je prováděna změna parametrů, se liší od prvků určených pro prohlížení šipkou (případně šipkami nahoru a dolů), umístěnou v levé části editačního prvku. Pokud se neurčí jinak, bude editace hodnoty proměnné, pomocí prvku NumericEdit, vyvolávat klávesou Enter. Více informací o prvku NumericEdit lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. Přechod mezi obrazovkami Odchod z obrazovky Mereni zpět do obrazovky Menu naprogramujeme pomocí neviditelného prvku KeyScreen. Obr. 69 - Prvek KeyScreen V okně vlastností prvku KeyScreen zadáme položky GoToScreen (přechod na obrazovku Menu ) a KeyCode (klávesa, pomocí které se budeme vracet na obrazovku Menu ) dle následujícího obrázku. detstudio_g_cz_104 50/70

Obr. 70 - Vlastnosti prvku KeyScreen Více informací o prvku KeyScreen lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. 51/70 detstudio_g_cz_104

7. Přeložení a přenos projektu do řídicího systému Pro přeložení projektu vybereme položku Generuj vše v menu Generace nebo stiskneme klávesu F6. Případné chyby jsou hlášeny v okně Seznam chyb. Pokud bude aplikace úspěšně vygenerována, zobrazí se okno s předpokládaným obsazením paměti FLASH a RAM. Obr. 71 - Zobrazení předpokládaného obsazení paměti řídicího systému Jelikož jsme si již ověřili, že je řídicí systém s PC korektně spojen, lze provést zavedení aplikace stiskem tlačítka Přenést do stanice. Poznámka Zavedení aplikace je možné provést kdykoliv později pomocí menu Přenos/Přenos programu, případně pomocí klávesy F5. Před zavedením aplikace do řídicího systému se otevře okno Přenos programu. Zavedení aplikace spustíme kliknutím na tlačítko OK. Obr. 72 - Přenos projektu do řídicího systému Před vlastním zavedením aplikace do řídicího systému DetStudio zkontroluje, zda byla aplikace vytvořena pro stejný typ řídicího systému, jako je připojen k PC. V případě že nikoliv, nebude aplikace do řídicího systému zavedena. detstudio_g_cz_104 52/70

Obr. 73 - Špatný typ zvoleného řídicího systému Více informací o zavádění aplikace do řídicího systému lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. 53/70 detstudio_g_cz_104

8. Ladění aplikace K ladění je možné využít sledování obsahu vybraných procesních proměnných. K tomu slouží v DetStudiu Inspektor a v případě schémat RS tzv. Watch režim. Více informací o možnostech ladění aplikace lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. 8.1. Možnosti Inspektora Inspektor databáze proměnných (dále jen Inspektor) sestává ze čtyř samostatně pracujících oken. Pomocí inspektoru lze: Zobrazovat proměnné v různých formátech. Editovat hodnoty proměnných. Vytvářet vlastní funkce pro přepočet zobrazované proměnné. Zobrazovat grafický průběh proměnné Ukládat hodnoty proměnné do souboru Načíst proměnné z připojeného řídicího systému. Uložit a načíst okno inspektora. Inspektor lze otevřít pomocí hlavního menu Ladění/Inspektor X, kde X je z rozsahu 1 až 4 a určuje konkrétní okno inspektora. Obr. 74 - Okno Inspektora Více informací o možnostech použití Inspektora lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. detstudio_g_cz_104 54/70

9. Rozšíření ukázkového programu 9.1. Procesy 9.1.1 Archivace V řídicích systémech firmy AMiT lze přímo definovat archívy, které lze vyčítat, ukládat a následně zpracovávat v PC. Archívy jsou uloženy v zálohované paměti RAM. Pro práci s archívy slouží prvek SyncArch, případně prvek Sync- Mark. Prvek SyncMark lze využít např. tehdy, nechceme-li archivovat událostně, ale periodicky. Před vlastním programováním založíme proměnné. Arc_NextTime typu Long Arc_Teplota matice 1 1000 typu Float Arc_Time matice 1 1000 typu Long Arc_Index typu Integer Dále vytvoříme alias. Bit č.3 proměnné Xbits pojmenujeme @Archivuj Založíme další proces typu Normal_3 s parametry dle následujícího obrázku. Obr. 75 - Vytvořený proces Archivace Pomocí následujícího kódu pak zajistíme archivaci filtrované aktuální teploty každých 10 s. // Časová značka pro modul SyncArch SyncMark 1, 10, 0, 0, 0, @Archivuj, Arc_NextTime // Archivace filtrované aktuální teploty SyncArch TeplF_Aktual, 0, Arc_Teplota[0,*], Arc_Time, @Archivuj, NONE.0, 0, Arc_Index, 0x0001 Aplikaci opět vygenerujeme a zavedeme do řídicího systému. 55/70 detstudio_g_cz_104

9.2. Obrazovky 9.2.1 Návrh obrazovky Archiv V této obrazovce bude možno procházet jednotlivými položkami v archívu, který byl naprogramován v procesu Archivace. Pro zobrazení položek archívu lze využít prvek ArchiveView, který se nachází v sekci General. Po umístění na obrazovku mu změníme rozměr tak, aby byl přes celou obrazovku. Poté na prvek dvakrát klikneme levým tlačítkem myši. A pomocí tlačítka Přidat nastavíme parametry dle následujícího obrázku. Obr. 76 - Nastavení zobrazovaných sloupců archívu V okně vlastností prvku ArchiveView nyní musíme zadat příslušné archivní proměnné. Dále zvolíme formát data a šířku sloupce pro datum. detstudio_g_cz_104 56/70

Obr. 77 - Změna vlastností prvku ArchiveView Závěrem naprogramujeme odchod z obrazovky Archivace zpět na obrazovku Menu pomocí prvku KeyScreen. 9.2.2 Návrh obrazovky Servis V této obrazovce požadujeme zobrazit počet hodin a minut chodu topného tělesa. Navíc musí být možnost vynulování načítaných hodin (při výměně topného tělesa čas nulujeme). Na obrazovku umístíme statické texty dle následujícího obrázku. Obr. 78 - Statické texty na obrazovce Servis Nastavení bitu klávesou V procesu Regulace pomocí modulu HourRun načítáme počet hodin a počet sekund chodu topného tělesa. Tyto hodiny se nulují nastavením aliasu 57/70 detstudio_g_cz_104

@Tch_TT_Nul do jedničky. Pro nastavení bitu/aliasu pomocí klávesy na určitou hodnotu slouží prvek KeyBit (jedná se o prvek neviditelný a proto bude zobrazen ve spodní části pracovního okna). Obr. 79 - Vložený prvek KeyBit Po umístění tohoto prvku na obrazovku nastavíme v jeho okně vlastností položky dle následujícího obrázku. Obr. 80 - Vlastnosti prvku KeyBit Tímto nastavením docílíme přiřazení hodnoty True do aliasu @Tch_TT_Nul vždy, když bude zmáčknuta klávesa Home. Zobrazení proměnných Počtu hodin zobrazíme pomocí prvku NumericView. Tento bude zobrazovat nultý sloupec a nultý řádek matice TChodu_Tel (viz obrázek). Jelikož nepředpokládáme, že by čas chodu topného tělesa byl delší jak 999 hodin, vybereme v položce Format zobrazení typu ###. Obr. 81 - Vlastnosti prvku NumericView1 detstudio_g_cz_104 58/70

Dále chceme zobrazit počet minut chodu. Modul HourRun nám však do výstupní matice vrací hodnotu počtu hodin a počtu sekund chodu. Pro zobrazení počtu minut chodu topného tělesa tedy musíme nejprve provést příslušný přepočet. Nejprve si založíme novou proměnnou, kterou nazveme TChoduM (plně postačí typu integer), do které se budou ukládat vypočtené minuty. Do procesu, ve kterém je umístěn modul HourRun pak přidáme následující kód. TChoduM = int(tchodu_tel[0,1] DIV 60) Na obrazovku Servis vložíme další prvek NumericView a navážeme jej na proměnnou TChoduM. Obr. 82 - Vlastnosti prvku NumericView2 Závěrem naprogramujeme odchod z obrazovky Servis zpět na obrazovku Menu pomocí prvku KeyScreen. Obrazovka Servis bude vypadat dle následujícího obrázku. Obr. 83 - Výsledná obrazovka Servis 59/70 detstudio_g_cz_104

10. Správa uživatelů Práce s obrazovkami může probíhat ve dvou režimech: se správou uživatelů bez správy uživatelů Bez správy uživatelů V tomto případě nemusí programátor definovat žádné uživatele ani žádné práva u prvků na obrazovkách. Všechny obrazovky a všechny prvky na nich umístěné budou viditelné pro všechny uživatele, kteří budou mít přístup k řídicímu systému. Zároveň budou moci všichni uživatelé obsluhovat editační/ovládací prvky umístěné na kterékoliv z obrazovek. Se správou uživatelů V tomto případě musí programátor definovat jednotlivé uživatele, jim přiřadit příslušná práva, případně u vybraných prvků nastavit právo pro jejich editaci/ovládání. Definování a editace uživatelů a skupin se provádí v dialogu, který vyvoláme pomocí menu Projekt/Správa uživatelů. Obr. 84 - Správa uživatelů Pro uživatele se definují následující parametry. Jméno podle něj lze následně rozlišit konkrétního přihlášeného člověka. Skupina podle skupiny se zjistí, jaká má uživatel práva. Heslo je 4místné číslo (jako PIN na bankoví kartě). Počet uživatelů je v podstatě neomezený. V okně Skupiny uživatelů vytvoříme tři uživatele. Každý z nich bude patřit do jedné ze skupiny OBSLUHA, TECH- NOLOG a PROGRAMÁTOR. detstudio_g_cz_104 60/70

Obr. 85 - Definice uživatelů Více informací o možnostech práce s uživateli lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. 10.1. Návrh obrazovky Login Založíme novou obrazovku Login a umístíme do ní prvek Login. Obr. 86 - Obrazovka Login Prvek Login lze umístit na jakoukoliv obrazovku v rámci aplikace (není nutno, aby se obrazovka s prvkem Login zobrazovala jako první po startu řídicího systému). Prvek Login rovněž nedoporučujeme umísťovat na jednu obrazovku s více prvky. Budeme požadovat, aby se zadalo heslo pouze v případě, kdy bude chtít uživatel vejít na obrazovku Servis. Na této obrazovce bude mít navíc možnost nulovat provozní hodiny pouze uživatel s právy Technolog nebo Programátor. Při zadání správného hesla budeme vyžadovat, abychom vešli na obrazovku Servis. Při zadání chybného hesla se nestane nic. Vlastnosti prvku Login nastavíme dle následujícího obrázku. 61/70 detstudio_g_cz_104

Obr. 87 - Vlastnosti prvku Login Závěrem naprogramujeme odchod z obrazovky Login zpět na obrazovku Menu pomocí prvku KeyScreen. Nyní přejdeme zpět na obrazovku Servis a klikneme na neviditelný prvek KeyBit. V okně vlastností vybereme volbu Permissions a klikneme na ikonu.otevře se okno Oprávnění pro KeyBit1, kde u skupiny Obsluha odznačíme volbu Enable. Tím zakážeme uživatelům s právy obsluha používat prvek KeyBit1. Obr. 88 - Nastavení práv u prvku KeyBit detstudio_g_cz_104 62/70

11. Provozní deník Řídicí systém vždy automaticky obsahuje provozní deník s hloubkou 50 hlášení. Slouží k evidenci chyb a jiných hlášení, které se vyskytnou při vlastním provozu řídicího systému. Je to kruhový buffer. Tento provozní deník se nazývá systémový a je umístěn v operačním systému NOS. Systémový provozní deník lze prohlížet pouze na terminálu připojeném k řídicímu systému. Aby mohl být provozní deník přístupný i po komunikační síti a mohl se tak zpracovávat speciálními programy na stanicích PC, musí se v aplikaci definovat tzv. aplikační provozní deník. Aplikační provozní deník se vytvoří tak, že se v databázi aplikace vytvoří dvě proměnné se speciálními hodnotami WIDů. Tento aplikační deník může mít libovolnou hloubku, která je omezena pouze velikostí volné paměti v řídicím systému. WID Databázový typ Význam xx900*) I Index Index je číslo položky v bufferu, která bude přepsána příštím hlášením xx901*) MI Buffer Buffer na jednotlivé položky hlášení. Rozměry matice určují hloubku deníku. Hloubka je daná celkovým počtem buněk matice děleným 8. n = (R S)/8 kde R je počet řádků a S je počet sloupců matice. Typicky pro hloubku 50 (+1 položka navíc) se zadává rozměr [1,408]. *) xx je adresa řídicího systému, např. v řídicím systému č. 4 mají proměnné WID 4900 a 4901 Je-li v řídicím systému aplikační provozní deník, zapisují se všechna hlášení do něj, včetně těch hlášení, která vznikají mimo běh aplikace (např. start síťového zavaděče apod.). Pro vytvoření aplikačního provozního deníku nadefinujeme v databázi proměnných výše zmíněné proměnné s WIDy 1900 a 1901. 11.1. Obrazovka PD (Provozní deník) Pro zobrazování provozního deníku slouží prvek LogView. Vytvoříme obrazovku PD a umístíme do ní prvek LogView. Obr. 89 - Vložení prvku LogView na obrazovku 63/70 detstudio_g_cz_104

V okně vlastností pomocí parametru Dock prvek roztáhneme přes celou obrazovku a položce Variable přiřadíme pomocí ikony hodnotu $SYS_LOG. Obr. 90 - Nastavení vlastností prvku LogView Více informací o prvku LogView lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. Závěrem naprogramujeme odchod z obrazovky Login zpět na obrazovku Menu pomocí prvku KeyScreen. detstudio_g_cz_104 64/70

12. Dokončení ukázkové aplikace Závěrem je nutné nadefinovat další položky prvku MenuScreen v obrazovce Menu. Otevřeme obrazovku Menu a jednotlivé položky prvku MenuScreen vyplníme dle následujícího obrázku. Obr. 91 - Definice položek prvku MenuScreen U položky Servis je zadáno otevření obrazovky Login z důvodu nutnosti přihlášení uživatele před vstupem na obrazovku Servis. 65/70 detstudio_g_cz_104

13. Upgrade aplikace v řídicím systému 13.1. Správce dat Přehráním aplikace v řídicím systému přijdeme o hodnoty všech proměnných umístěných v paměti RAM a v paměti FLASH. Jelikož nám v řídicím systému běží aplikace, ve které archivujeme teplotu, nechceme o již zaarchivované hodnoty přijít, provedeme před zavedením upravené aplikace do řídicího systému zálohu dat. To lze učinit pomocí hlavního menu Ladění/Správce Dat. V případě, že bychom chtěli pouze uložit hodnoty archivu na PC, lze využít tzv. Správce archivů dostupného v menu Ladění/Správce archívů. Po úspěšném zavedení aplikace do řídicího systému provedeme obnovení dat pomocí Správce dat a ověření funkčnosti celé aplikace. Správce dat (dále jen SD) slouží pro uchovávání aktuálních hodnot proměnných v řídicím systému. Načtená data se ukládají do samostatných souborů s příponou.psps. Dále umožňuje jejich prohlížení ve formě přehledných výpisů a uložení inicializačních hodnot do otevřeného projektu. Užitečnou funkcí je možnost porovnání dat ve dvou souborech nebo aktuální stav proměnných v řídicím systému se stavem uloženým dříve do souboru. Okno SD lze otevřít výběrem v hlavní nabídce Ladění/Správce dat. 13.2. Správce archívů Obr. 92 - Správce dat Více informací o Správci dat lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. Správce archivů (dále jen SA) slouží pro načítání, prohlížení, export a analýzu dat časových archivů a provozních deníků přímo v prostředí DetStudia. Načtená data se ukládají do souborů s příponou.pspa. Užitečnou funkcí je uložení nastavení formátovacích řetězců Provozního deníku do souboru s příponou detstudio_g_cz_104 66/70

.pspx. Okno SA lze otevřít volbou Ladění/Správce archivů z hlavního menu programu. Obr. 93 - Správce archívů Více informací o Správci archívů lze nalézt v nápovědě k návrhovému prostředí DetStudio. 67/70 detstudio_g_cz_104