osouzení obtížnosti výkladového tetu učebnic přírodopisu pro. ročník ZŠ pomocí 2 metod Libuše Hrabí Katedra přírodopisu a pěstitelství df U v Olomouci Souhrn V tomto článku jsou obsaženy poznatky o porovnání náročnosti tetu našich současných učebnic přírodopisu pro. ročník základní školy pomocí dvou metod. Analýzy tetů byly prováděny metodami dle ESTLER- RŮCHA-LUSKAL a dle RŮCHY. Z dosažených výsledků je zřejmé, že pomocí zvolených metod byly zjištěny ne příliš rozdílné průměrné hodnoty celkové obtížnosti tetů učebnic: od 4,62 bodu do,9 bodu. růměrné hodnoty variability celkové obtížnosti tetů učebnic a syntaktického faktoru byly zjištěny poněkud nižší postupem dle ESTLER-RŮCHA-LUSKAL. omocí obou metod se jako nejnáročnější ukázala učebnice nakladatelství FORTUA a nejméně náročná učebnice nakladatelství SCIETIA. Klíčová slova Učebnice přírodopisu, obtížnost tetů, metody hodnocení obtížnosti tetů. Summary Evaluation of the tet difficulties of biology tetbooks for the eighth year of the primary education by two methods This article contains knowledge about evaluation of the tet difficulties of 5 actual Czech biology tetbooks for the eighth year of the primary education. Two methods were implemented. One of them was realized according to ESTLER-RŮCHA-LUSKAL and the net one according to RŮCHA. Similar results of the tet difficulties were obtained by both methods - from 4,62 points to,9 points. Lower variability of the tet difficulties and syntactic factor were achieved by method ESTLER-RŮCHA-LUSKAL. The most difficult is the tetbook of the FORTUA publishing company, and the tetbook of the SCIETIA publishing company is not as difficult as the others. Key words Biology tetbooks, tet difficulties, evaluation methods of the tet difficulties. 29
Úvod Z pohledu laika vypadá školní učebnice jako kterákoli běžná knížka, neboť má nějaký tet a k tomu různé obrázky, které jsou nyní v učebnicích různých nakladatelství barevné. V zásadě je ovšem kvalitní učebnice taková, splňuje-li určité základní funkce, vymezuje podle představ tvůrců kurikula ty obsahy vzdělávání, které mají být prezentovány žákům. Kromě toho jsou učebnice považovány za jeden druh didaktických prostředků. U nově vytvářených a do výuky zaváděných učebnic se především posuzuje jejich obsah, hodnotí se, zda je obsah v souladu s platnými osnovami. Velmi málo se přihlíží k tomu, jak je učebnice vybavena jako didaktický prostředek. ro žáky různých věkových kategorií je velmi důležité, aby tet v učebnicích byl přiměřeně náročný. odle analýz učebních tetů (RŮCHA 199) je zřejmé, že pro žáky ve věku 9-12 let je úměrná délka vět o maimálně 12 slovech. Delší věty mohou způsobit potíže při porozumění tetu. Vedle složitosti větných struktur, které zohledňuje syntaktický faktor, je obtížnost tetů také ovlivněna zastoupením odborných a vědeckých pojmů ve větách, což se zejména odráží v sémantickém faktoru. Do vzorců pro výpočet obtížnosti tetů byly začleněny různé faktory. Tyto vzorce jsou vyvinuty pro různé účely pro měření obtížnosti učebnic v jednotlivých předmětech a ročnících různých typů škol, pro určování stupně funkční gramotnosti absolventů škol. Tyto vzorce jsou buď univerzální použitelné pro různé jazyky a předměty, nebo jsou uzpůsobeny pro jednotlivé jazyky a předměty. roblematikou hodnocení obtížnosti tetů učebnic se u nás zabývají LUSKAL (199), RŮCHA (194, 199, 199), na Slovensku GAVORA (196), v Itálii BIACHI (1994), v ěmecku SCHMIDT (1991). oněvadž se k hodnocení obtížnosti výkladových tetů různých učebnic u nás nejčastěji aplikuje univerzální metoda dle RŮCHY (194) a modifikovaná metoda autorů ESTLER - RŮCHA LUSKAL (in RŮCHA 199) bylo cílem tohoto mého příspěvku posoudit obtížnost tetů pomocí těchto dvou metod. K tomuto účelu byly vybrány současné učebnice přírodopisu pro. ročník základních škol. Materiál a metody ro hodnocení obtížnosti výkladového tetu jednotlivých našich současných učebnic přírodopisu pro. ročník základních škol byly použity knihy těchto současných nakladatelství: FORTUA (1999), JIA (2000), RODOS (1999), SCIETIA (2001), S (199). řesné citace jsou uvedeny v kapitole Literatura. K hodnocení obtížnosti tetů učebnic jednotlivých nakladatelství bylo použito dvou metod: metody dle ESTLER RŮCHA LUSKAL (in RŮCHA 199) a metody dle RŮCHY (194). omocí obou metod bylo 0
zjišťováno dvanáct charakteristik míry obtížnosti analyzovaných tetů, ke kterým náleží také koeficienty hustoty odborné informace (i) a (h). Metodou ESTLER RŮCHA LUSKAL (dále v tetu Metoda 10) bylo vybráno a analyzováno 10 vzorků souvislého tetu po nejméně 100 slovech (Σ ), zatímco metodou dle RŮCHY (dále v tetu Metoda 5 200) bylo z každé učebnice analyzováno 5 vzorků po nejméně 200 slovech (Σ ). Jednotlivé zdroje obtížnosti, jejich symboly, definice a způsoby výpočtu jsou následně uvedeny: T celková obtížnost výkladového tetu; T = T s + T p (body) T s stupeň syntaktické obtížnosti tetu (syntaktický faktor); T s = 0, 1 V U (body) V průměrná délka věty (v počtu slov) U průměrná délka větných úseků (syntaktická složitost věty) T p stupeň pojmové obtížnosti výkladového tetu (sémantický faktor); (body) = 100 + 1 + 22 T p U 1 2 - proporce sloves (%) - proporce substantivních pojmů (%) - proporce běžných pojmů (%) - proporce odborných pojmů (%) - proporce faktografických pojmů (%) i = + 2 100 - koeficient hustoty odborné informace (proporce odborných a faktografických pojmů v celkové sumě slov) (%) h = + 2 100 - koeficient hustoty odborné informace (proporce odborných a faktografických pojmů v celkové sumě pojmů) (%) 1
ásledně byla vypočtena u obou metod průměrná hodnota obtížnosti tetů učebnic jednotlivých nakladatelství, průměrná hodnota stupně syntaktické obtížnosti tetů a také průměrná hodnota stupně pojmové obtížnosti a hlavní statistické ukazatele. K těmto výpočtům bylo použito následujících symbolů a vzorců: n naměřená hodnota aritmetický průměr počet naměřených hodnot n-1 počet stupňů volnosti s střední chyba = aritmetický průměr n ( ) = n 1 2 s směrodatná odchylka s s = střední chyba aritmetického průměru n s v = variační koeficient (%) odle těchto charakteristik bylo posuzováno, která z použitých metod je vhodnější k hodnocení obtížnosti tetů současných českých učebnic přírodopisu pro. ročník základních škol. Výsledky Výsledky obtížnosti výkladových tetů současných českých učebnic přírodopisu pro. ročník ZŠ, získané metodou 10100, jsou shrnuty v tabulce 1. Z údajů celkové obtížnosti tetů učebnic jednotlivých nakladatelství je zřejmé, že hodnoty jsou velmi vyrovnané a pohybují se od 2,2 bodu (nakladatelství SCIETIA) do 5, bodu (nakladatelství FORTUA). a rozdíl od hodnot celkové obtížnosti tetů, hodnoty syntaktického faktoru jednotlivých učebnic jsou velmi rozdílné, jakož-i hodnoty sémantického faktoru. Výrazné rozdíly mezi těmito daty spočívají v průměrných délkách 2
větných úseků a v počtu slov. Odlišnosti v hodnotách sémantického faktoru jednotlivých učebnic jsou zapříčiněny zejména proporcí odborných pojmů v tetech jednotlivých učebnic. Z celkového hodnocení obtížnosti výkladových tetů analyzovaných učebnic vyplývá, že nejobtížnější je učebnice nakladatelství FORTUA, méně náročné jsou učebnice nakladatelství RODOS, následně učebnice nakladatelství JIA, pak učebnice nakladatelství S a nejnižší celková obtížnost byla zjištěna u knih nakladatelství SCIETIA. Výsledky obtížnosti výkladových tetů stejných učebnic, ale hodnocených Metodou 5200, jsou uvedeny v tabulce 2. Z údajů v tabulce je zřejmé, že průměrné hodnoty celkové obtížnosti tetů dosahují od 2,41 bodu (nakladatelství SCIETIA) do 5, bodu (nakladatelství FORTUA). To znamená, že celková obtížnost tetů jednotlivých učebnic je velmi vyrovnaná a obdobná jako při hodnocení Metodou 10100. odle hodnot syntaktického faktoru jednotlivých učebnic se ukazují výrazné rozdíly mezi učebnicemi jednotlivých nakladatelství, což je podmíněno rozdílnou délkou větných celků u různých učebnic. Také hodnoty sémantického faktoru se u učebnic různých nakladatelství liší, což spočívá v různém zatížení tetu zejména odbornými pojmy. Z celkového hodnocení obtížnosti výkladových tetů touto metodou vyplývá, že nejobtížnější je učebnice nakladatelství FORTUA, nižší náročností se vyznačují učebnice nakladatelství JIA, RODOS, S a nejméně náročná se ukazuje učebnice nakladatelství SCIETIA. ořadí celkové obtížnosti nakladatelství JIA, RODOS a S se liší při hodnocení Metodou 10100 a 5200, avšak rozdíly jsou minimální. Výsledky statistického hodnocení celkové obtížnosti tetů, syntaktického faktoru a sémantického faktoru, analyzovaných pomocí obou metod, jsou shrnuty v tabulce. Z údajů v tabulce je zřejmé, že průměrná hodnota celkové obtížnosti tetů učebnic, hodnocená Metodou 10100 činí 4,62 bodu a variabilita je velmi nízká (v = 4,2 %), zatímco tato veličina, hodnocená Metodou 5200, dosahuje,9 bodu, avšak variabilita je poněkud vyšší (v = 6,12 %). odle údajů variability syntaktického faktoru se ukazuje opět poněkud výhodnější Metoda 10100. Také hodnoty sémantického faktoru dosahují podobných hodnot, avšak variabilita je poněkud nižší u Metody 5200, (v = 9,46 %) v porovnání s hodnotami u Metody 10100, (v = 11,05 %). Celkově lze shrnout, že Metoda 10100 se ukazuje poněkud výhodnější při hodnocení obtížnosti výkladových tetů učebnic přírodopisu pro. ročník ZŠ než Metoda 5200. V grafu 1 jsou znázorněny průměrné hodnoty celkové obtížnosti výkladových tetů učebnic přírodopisu pro. ročník ZŠ jednotlivých nakladatelství, hodnocených pomocí obou metod. Z grafu jsou zřejmé obdobné
hodnoty celkové obtížnosti, získané těmito metodami u učebnic nakladatelství FORTUA, JIA a SCIETIA, ale rozdíly jsou patrné u učebnic nakladatelství RODOS a S. Závěr Z posouzení obtížnosti výkladových tetů učebnic přírodopisu pro. ročník ZŠ Metodami 10 100 a 5200 vyplývá, že průměrné hodnoty celkové obtížnosti, hodnocené Metodou 10100 dosahují 4,62 bodu a pomocí Metody 5200 jen o 0,65 bodu méně. Údaje náročnosti tetů učebnic jsou velmi podobné, ale pomocí obou metod nebylo zjištěno stejné pořadí obtížnosti učebnic. Jako nejnáročnější se ukázala pomocí obou metod učebnice nakladatelství FORTUA a nejméně náročná učebnice nakladatelství SCIETIA. odle zjištěných hodnot lze konstatovat, že Metoda 10100 je vhodnější pro hodnocení obtížnosti současných učebnic přírodopisu pro. ročník základních škol. Literatura 1) BIACHI, A. M. La storia nei libri di testo. Analisi del contento di alcuni manuali per la scuola secondaria superiore. Orientamenti pedagogici, 1994., 501-52. 2) ČERÍK,V., BIČÍK,V., MARTIEC, Z. řírodopis. raha : S, 199. 12. ) DOBRORUKA, L. J., VACKOVÁ,B., KRÁLOVÁ, R. BARTOŠ,. řírodopis III. raha : Scientia, 2001. 159. 4) GAVORA,. Žiak a porozumenie tetu. edagogika, 196, 6, č.. 29-12. 5) HRABÍ, L. Hodnocení obtížnosti výkladového tetu učebnic přírodopisu pro. ročník ZŠ. e- edagogium (on-line), 2002, č.. Dostupné na www: http://epedagog.upol.cz/eped.2002/clanek05.htm 6) KATOREK,J., JURČÁK, J., FROĚK, J. a kol. řírodopis. Olomouc : rodos, 1999. 125. ) KOČÁREK, E. st., KOČÁREK, E. ml. řírodopis pro. ročník základní školy. raha : Jinan, 2000. 94. ) KVASIČKOVÁ, D., FAIERAJZLOVÁ, V., FROĚK, J., ECIA,. Ekologický přírodopis. raha : Fortuna, 1999. 12. 9) LUSKAL, M. Měření obtížnosti didaktických tetů. In: Český pedagogický výzkum v současných společenských podmínkách. Brno : CERM, 199. -91. 10) RŮCHA, J. Hodnocení obtížnosti učebnic. raha : STL, 194. 96. 11) RŮCHA, J. Teorie, tvorba a hodnocení učebnic. raha : ÚÚV, 199. 11. 12) RŮCHA, J. Moderní pedagogika. raha : ortál, 199. 29. 4
1) SCHMIDT, H. J., Hilfen fűr die Auswahl von Schulbűchers. Grundschule, 2, 1991, č.9. 50-52. Kontaktní adresa RDr. Libuše Hrabí, h.d. Katedra přírodopisu a pěstitelství df U urkrabská 2 140 Olomouc 5
Tab. 1.Obtížnost výkladového tetu současných českých učebnic přírodopisu pro. roč. ZŠ hodnocení Metodou 10100 akladatelství Fortuna Jinan rodos Scientia S U T T s V U T p 100 5, 9,25 11,6 1 5,0 1,2 1,0 5,2,5 10, 2,20 11,2 12,6 4,9,0 11,2,9,6 2, 2,9 0, 1 26,4 2, 0 2,1 4 20,9 25,6 9 1 2 100 12,55,11,21 0,4 0,4 11,60 6,15,46 2,0 0,99 1,66 9,5,55 1,42 0, 12,2 4,5,9 26, 0,09 12,9,,02 29,29 0,4 Tab. 2. Obtížnost výkladového tetu současných českých učebnic přírodopisu pro. roč. ZŠ hodnocení Metodou 5200 akladatelství Fortuna Jinan rodos Scientia S U T T s V U T p 100 5,,95 11,4 4,9 12, 1,5 1,66, 10,2 2,41 2,91 10, 9,99 0 12,1 5 12,2 9, 26,9 9,1 22,6 6 0,6 25,, 21,6,1 22,9 2 1 2 100 12,,26 6,9 0,15 1,22 10,92 4,60 5, 2,5 1,4 1,11, 6,21 0,49 0,6 11,2 4,14 5,4 2,06 0,65 12,29 5,5,19 2,91 0,4 i 0,9 0 2,6 9 1, 0 26,4 6 29, 6 i 1, 6 29,2 1,1 2, 2 2, h 1,0 9, 5 0, 2,0, h 1,9 1 4,4 9, 4,1 1 9, 9 6
Tab.. osouzení obtížnosti výkladových tetů současných českých učebnic přírodopisu pro. ročník ZŠ pomocí obou metod celková obtížnost syntaktický faktor sémantický faktor s s v s s v s s v Metoda 4,62 0,65 1,46 4,2 9,62 0, 1,6 16,95 25,01 1,24 2,6 11,05 10100 Metoda 5200,9 0,9 2,0 6,12 9,9 0,9 1,9 1,92 24,00 1,02 2,2 9,46
Graf 1. Celková obtížnost výkladových tetů současných českých učebnic přírodopisu pro. ročník ZŠ hodnocení Metodou 10 (T1) a Metodou 5 200 (T2) 6 5 4 T1 T2 2 1 0 Fortuna Jinan rodos Scientia S