Právní upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Používání elektronické verze knihy je umožněno jen osobě, která ji legálně nabyla v rozsahu stanoveném autorským zákonem. Elektronická kniha je datový soubor, který lze užívat pouze v takové formě, v jaké jej lze stáhnout z portálu. Jakékoliv neoprávněné užití elektronické knihy nebo její části, spočívající např. v kopírování, úpravách, prodeji, pronajímání, půjčování, sdělování veřejnosti nebo jakémkoliv druhu obchodování nebo neobchodního šíření je zakázáno! Zejména je zakázána jakákoliv konverze datového souboru nebo extrakce části nebo celého textu, umisťování textu na servery, ze kterých je možno tento soubor dále stahovat, přitom není rozhodující, kdo takového sdílení umožnil. Je zakázáno sdělování údajů o uživatelském účtu jiným osobám, zasahování do technických prostředků, které chrání elektronickou knihu, případně omezují rozsah jejího užití. Uživatel také není oprávněn jakkoliv testovat, dekompilovat, zkoušet či obcházet technické zabezpečení elektronické knihy. Děkujeme že elektronické knihy nelegálně nešíříte. Podporujete tak vznik dalších elektronických titulů. Kopírování zabíjí elektronické knihy! (c) Computer Media s.r.o. Všechna práva vyhrazena. www.computermedia.cz info@computermedia.cz Další servery s elektronickým obsahem videoprírucky.cz
WIKIPEDIE průvodce na cestě za informacemi kolektiv autorů Nakladatelství a vydavatelství R www.computermedia.cz
WIKIPEDIE průvodce na cestě za informacemi WIKIPEDIE průvodce na cestě za informacemi Autoři: Petr Brož, Jan Groh, Jiří Hofman, Pavel Hrdlička, Petra Kadlecová, Miroslav Langer, Jan Lochman, Jan Loužek, Jiří Špale Produkce: Tomáš Marný Návrh vnitřního layoutu: Ing. Michal Jiříček Zlom a sazba: Jan Paroulek Návrh obálky: Ing. Michal Jiříček Jazyková úprava: Věra Becková Computer Media s.r.o. Vydání první, 2010 Všechna práva vyhrazena ISBN: 978-80-7402-062-9 Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez písemného svolení vydavatele. Názvy produktů a firem uvedených v knize mohou být registrovanými ochrannými známkami jejich vlastníků. Wikipedia, Wiktionary, Wikisource, Wikiquote, Wikibooks, Wikinews, Wikiversity, Wikispecies,, Wikislovník, Wikizdroje, Wikicitáty, Wikiknihy, Wikizprávy, Wikiverzita, Wikidruhy, Wikimedia Commons, Wikimedia, MediaWiki, loga Wikipedia, Wiktionary, Wikisource, Wikiquote, Wikibooks, Wikinews, Wikiversity, Wikispecies, Wikimedia Commons, Wikimedia, MediaWiki a jejich jazykové varianty jsou ochranné známky Wikimedia Foundation Inc. Computer Media s.r.o. Telefon: 582 302 666 Fax: 582 302 667 E-mail: info@computermedia.cz http://www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství R Kompletní nabídku literatury Computer Media s.r.o. můžete získat i objednat na internetové adrese www.computermedia.cz. 2
Obsah Obsah Předmluva... 6 Definice... 7 Vize... 8 Čteme... 9 Co je to... 10 Článek... 12 Orientace na stránce s článkem... 12 Zdroje...14 Historie článku, autoři... 15 Upozornění na závady...17 Interwiki a šablony na jiné projekty...17 Diskuse a editovat...18 Vyhledávání... 18 Textové vyhledávání...19 Orientace pomocí kategorií... 20 Hlavní stránka... 22 Portály... 24 Seznamy... 26 Jste poškozeni Wikipedií?... 27 Pět pilířů... 29 Tvoříme... 31 Základy editování článku... 32 Ukázat náhled... 33 Shrnutí editace... 34 Základy wikitextu... 35 Formátování... 36 Seznamy...37 Tabulky... 38 Odkazy... 40 Kategorie... 41 Šablony... 43 Obrázky... 45 Doplňování informací... 47 Co patří do... 47 Ověřitelnost a věrohodné zdroje... 48 Čteme Pět pilířů Tvoříme Udržujeme a vylepšujeme Komunita Užíváme obsah ve škole Wikimedia Nejen 3
WIKIPEDIE průvodce na cestě za informacemi 4 Věrohodné zdroje... 50 Odstraňování neozdrojované informace...51 Uvádění zdrojů...52 Nový článek... 53 Encyklopedická významnost... 53 Reklama a vlastní výzkum... 55 Název článku... 56 Přesměrování... 57 Rozlišovače a rozcestníky... 58 Kategorie... 59 Kategorizační strom... 59 Autorství... 60 Registrovaný a neregistrovaný uživatel...61 Autoři a licence...62 Svobodné a nesvobodné prameny... 63 Vlastnění článků... 65 Udržujeme a vylepšujeme... 67 Dobré a nejlepší články... 68 Pravidla a doporučení... 69 Nezaujatý úhel pohledu... 71 Vzhled a styl... 72 Nedostatky ve...74 Věcné chyby... 75 Obrana proti nežádoucím jevům...76 Sledování posledních změn... 77 Zamykání, blokování...79 Komunita... 83 Diskuse, konsenzus a hlasování... 85 Spolupráce... 87 Práva uživatelů... 88 Spory nad Wikipedií... 89 Péče o editory... 91 Wikifilozofie a wikihumor... 92 Užíváme obsah... 93 Licence GFDL a Creative Commons... 94 GFDL (GNU Free Documentation License)... 94 Creative Commons... 95 Vzory způsobů převzetí obsahu... 96 Časté chyby při přebírání obsahu... 97
Obsah ve škole... 99 jako učební pomůcka... 100 Tvorba ve škole... 101 Nejen... 103 Jazykové mutace... 104 Wikimedia Commons... 106 Wikislovník... 108 Wikizdroje... 109 Wikiknihy... 111 Wikiverzita... 113 Wikizprávy... 115 Wikicitáty...116 Wikidruhy...117 MediaWiki... 118 Wikimedia... 121 Wikimedia Foundation... 122 Wikimedia Česká republika... 124 Licenční údaje... 126 Wikimedia Nejen Čteme ve škole Pět pilířů Tvoříme Udržujeme a vylepšujeme Komunita Užíváme obsah 5
WIKIPEDIE průvodce na cestě za informacemi Předmluva Milí čtenáři! Máte v ruce knihu o. Je to první kniha svého druhu vydaná v češtině. Ale proč ne i je první projekt svého druhu na celém světě. Nikdy v minulosti nevznikla tak rozsáhlá encyklopedie, rozvíjená společnou prací tisíců dobrovolníků a navíc dostupná všem na internetu zdarma. má mnoho kritiků a mnoho obdivovatelů. Někdo ji považuje za nekonečné dobro, někdo za velké zlo. vám může pomoci, ale může vás také zmást. Já osobně věřím, že její užitečnost daleko přesahuje škody, které případně může způsobit. Až si přečtete následující kapitoly, zjistíte, co obsahuje a jak vzniká. Díky tomu se lépe naučíte, jak ji používat, a pak vám bude lépe pomáhat. Také se dozvíte, že můžete na oplátku sami pomoci. Neváhejte s tím, protože vy sami byste ve nenašli informace, které potřebujete, pokud by je do ní někdo jako vy předtím nevložil. Tato kniha vás přivádí do široké rodiny pokročilých a vzdělaných uživatelů, nebo dokonce přímo do rodiny wikipedistů. Jimmy Wales, spoluzakladatel Vítejte mezi námi. Váš Jimmy Wales 6
Definice je mnohojazyčná otevřená svobodná encyklopedie. Co to všechno znamená? novotvar vzniklý ze slova wiki (havajsky rychlý ) a encyklopedie. Čteme ve škole Pět pilířů Mnohojazyčná je dostupná ve stovkách světových jazyků, živých i mrtvých, přirozených i umělých. Největší je anglická, v této knížce se ale dočtete především o české. Tvoříme Otevřená může číst, ale i tvořit každý. Není za to potřeba nic platit, není dokonce nutné ani se registrovat. Svobodná od spojení svobodná tvorba. jako dílo i každý její článek je dostupná k libovolnému užívání, upravování a dalšímu šíření, přičemž stačí jen splnit jednoduché podmínky tzv. svobodné licence. Udržujeme a vylepšujeme Komunita Encyklopedie cílem je shromažďovat již dříve zveřejněné lidské vědění, není ale prostředkem k prezentaci vlastních názorů či vlastních objevů a výzkumů, není ani prostředkem propagace a reklamy. Je to zkrátka encyklopedie. Wikimedia Nejen Užíváme obsah 7
WIKIPEDIE průvodce na cestě za informacemi Vize "Představte si svět, v němž může každý člověk svobodně přistupovat k veškerým lidským znalostem. Právě takový svět budujeme." 8
Tvoříme 3 jedná. Lepší než pouhá webová adresa, která je obvykle nepřehledná, bude vždy například takovýto odkaz: <ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/sport/fotbal/reprezentace/straka-konci-rozhodlhasek-reprezentace-ceka-na-jarolima_127083.html Straka končí, rozhodl Hašek. Čeká se na Jarolíma] týden.cz, 30. června 2009</ref> Zdroj vložený pouze jako internetový odkaz Zdroje v oddílu Reference článku František Straka Výsledek, který vidíte na obrázku, přináší mnohem srozumitelnější informaci než pouhá internetová adresa. Nový článek Zdroj vložený citační šablonou nabízí úplnou informaci Čtete a umíte do ní i přidávat informace? Pak vás už určitě trápí i nutkání založit svůj vlastní článek. Je to jednoduché. Ve chvíli, kdy narazíte na červený odkaz, který označuje neexistující článek, na něj klepněte a začněte psát. Spousty červených odkazů jsou třeba na seznamu požadovaných článků :Požadované články. Chcete vytvořit článek, o který ještě nikdo ani nepožádal? To také není obtížné. Zadejte zamýšlený název do vyhledávacího pole. Mezi výsledky hledání si nejen ověříte, zda už článek neexistuje (dejte pozor především na jiné možné názvy), ale také objevíte potřebný červený odkaz s výzvou, ať se pustíte do tvorby. Jenže je encyklopedie a nestojí o úplně libovolné články. Aby vaše snaha nepřišla vniveč, přece jen bude lepší, když si ještě pročtete následujících několik kapitol. Čteme Pět pilířů Tvoříme Udržujeme a vylepšujeme Komunita Užíváme obsah ve škole Encyklopedická významnost Chcete napsat článek o svém milovaném psu Azorovi? To nedělejte. Takový článek na nepatří. Nejspíš neobstojí ani články o vaší amatérské kapele, o vaší učitelce zeměpisu nebo o povídce, kterou váš kamarád napsal pro místní noviny. se sice pokouší shromažďovat co nejvíce lidského vědění, ale zůstává encyklopedií, tedy se věnuje encyklopedicky významným tématům. Wikimedia Nejen Užitečná stránka Nový článek :Jak vytvořit článek 53
WIKIPEDIE průvodce na cestě za informacemi Co je to encyklopedická významnost? Nejsnadnější poučka je, že encyklopedicky významné je to, o čem se píše v encyklopediích. Když najdete článek o něčem v encyklopedii (obecné i oborové), nemělo by se stát, že by ho odmítla. ale má na posuzování jedno jasnější pravidlo: Subjekt je významný, pokud je dokumentován ve více netriviálních publikovaných zdrojích. Je to pravidlo vycházející z praxe. je založená na možnosti ověřovat informace a pokud o něčem nejsou veřejně dostupné zdroje, není možné informace ověřit. Co je to netriviální? Když najdete jméno svého kamaráda jednou uvedené v regionálních novinách mezi stovkou dalších účinkujících na školní akademii, je to typická triviální zmínka. Když ale v těch novinách bude s týmž kamarádem obsáhlý rozhovor o tom, jak na školní akademii připravoval vystoupení, bude to zdroj netriviální. Milé štěňátko, určitě miláček rodiny, ale do bude patřit, až z něho bude Dášeňka nebo Lassie. Šablonou významnost jsou označovány články, u nichž není zřejmé, zda plní podmínku příslušného pravidla. K tomu je třeba dodat, že některé skupiny článků mají navíc ještě jiná konkretizující kritéria. Třeba u spisovatelů, o kterých by měly být články ve, se očekává, že jejich díla se vydávají v nezanedbatelných nákladech nebo jsou předmětem vícera nezávislých recenzí. Podobné je to třeba u hudebníků, jiná pomocná kritéria platí pro sportovce či politiky. Někdy je možné použít některý z pomocných testů, které napovědí, zda je něco dostatečně encyklopedicky významné. Jsou ale všechny jen návodné, přesvědčení o jejich splnění nemůže převážit nejdůležitější podmínku, kterou je existence nezávislých zdrojů. Profesorský test encyklopedicky významný bývá ten jednotlivec, který je známější než průměrný vysokoškolský profesor. Ověřitelnost bude možné ověřit informace o tématu za deset let? 54
Tvoříme 3 Rozšiřitelnost má článek na to, aby ho někdo rozšířil z neúplného článku třeba až na nejlepší? Stoletý test do budoucnosti může článek představovat přínos pro všeobecné vědění ještě za 100 let? Stoletý test do minulosti pokud bychom měli podobný článek a podobné zdroje o osobě žijící před 100 lety, byl by článek o ní přínosem pro všeobecné vědění dneška? Na závěr pro jistotu krátké vysvětlení: Neberte prosím osobně, když někdo o něčem, co vás zajímá, napíše, že to není významné. Asi chtěl právě říci, že to není encyklopedicky významné. A i to, co je pro vás velmi významné, encyklopedicky významné být nemusí. Encyklopedická významnost je věc objektivní nestačí nějaké o tom jsem nikdy neslyšel, nebo naopak no jasně, to znám!. Svůj osobní vztah k předmětům, které nejsou významné pro, ale jsou významné pro vás, si nenechte vzít. Na světě je spousta věcí, které ve nejsou, a nikomu to nemusí vadit. Reklama a vlastní výzkum Je nepochybné, že vznik kvalitního článku ve dělá každému popsanému jednotlivci nebo každé popsané firmě dobrou reklamu. ale není nástrojem pro propagaci a k článkům, které neskrývají svou primárně propagační funkci, má velmi negativní přístup. Reklamní články se ve rychle upravují anebo rovnou mažou. Reklamní neboli propagační článek obvykle mívá problémy s dodržením nezaujatého úhlu pohledu a encyklopedického stylu. Někdy může propagační snaha autorů vést až k tvorbě encyklopedicky nevýznamných článků nebo k zanášení informací, které není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Nejlepší motivací pro vaše přispívání do tak rozhodně není úmysl propagovat svou činnost, ale úmysl rozšířit vědění o podstatných věcech. Stručně řečeno: Předmět článku se nemá stát slavným tím, že o něm bude psát, ale má psát články o předmětech, které už slavné jsou. Jako propagační se označují i články, které autor vytvořil o subjektu, k němuž má pozitivní vztah. Máte-li oblíbeného Reklama do patří jedině jako článek o tom, co to reklama je. Čteme Pět pilířů Tvoříme Udržujeme a vylepšujeme Komunita Užíváme obsah ve škole Wikimedia Nejen Užitečná stránka Reklama a vlastní výzkum :Propagační článek :Žádný vlastní výzkum 55
WIKIPEDIE průvodce na cestě za informacemi významného herce, můžete o něm samozřejmě napsat článek, ale nesnažte se ho vychválit do nebes a pominout stinné stránky jeho života nebo tvorby. S propagačními články úzce souvisí i jejich opak články, které autor vytvořil z důvodu svého negativního vztahu k jejich předmětu. I ty porušují pravidlo o nezaujatém úhlu pohledu a i ty je třeba ve důsledně opravovat. Protože vyžaduje ověřitelnost svých informací, nemůže být ani prostorem pro první zveřejnění vašeho vlastního výzkumu. Nové teorie, zaručeně fungující a užitečné vynálezy, ale třeba i jinde nepublikované poznatky o známých osobnostech to vše jsou příklady vlastního výzkumu, které do nepatří. Nestačí, že budete říkat: Ale já to viděl na vlastní oči! vám to věřit nemůže. Některé encyklopedie umožňují zveřejňování vlastního výzkumu a běžně k tomuto účelu slouží,, která vzniká společnými silami mnoha třeba i anonymních autorů, ale touhle cestou jít nemůže. Proto svůj vlastní výzkum publikujte nejprve někde jinde, nejlépe v redigovaných odborných publikacích; pokud se tam objeví, může se dostat i do. Z toho vyplývá důležitý dovětek: Pokud jste erudovaná kapacita ve svém oboru a vychází vám řada děl třeba v odborných časopisech, nebojte se přihlásit k výsledkům vlastního výzkumu. Vlastní výzkum již dříve zveřejněný nebo dokonce komentovaný v publikacích nezávislých na autorovi je totiž ve povolený a vítaný. Název článku Když budete chtít začít psát nový článek, možná hned na samém začátku narazíte na první problém: jak článek nazvat. k tomu má příslušné doporučení :Název článku. Jeho hlavní myšlenkou je, že název článku by měl být především očekávaný. Tato zásada vychází z toho, že název slouží především k snadné orientaci, vyhledávání a také k odkazování. Proto se pokuste odhadnout, který název je nejčastěji užívaný mezi osobami, jež budou pravděpodobně článek vyhledávat. Název má být samozřejmě pokud možno přesný, ale není vhodné, aby byl v tak přesném tvaru, který je známý třeba jen ze zakládací listiny organizace. I v případě, že dokážete název odhadnout správně, může se objevit uživatel, který bude hledat článek pod jiným názvem. Tomu může napomoci přesměrování, o kterém se dočtete v další kapitole. Píšete-li o osobě, je to obvykle snadné název bude její jméno. Ale už tady můžete narazit na určité problémy: Přechylovat ženská jména? Jaký použít přepis do latinky? Uvádět 56 Užitečná stránka Název článku :Název článku
Tvoříme 3 všechna křestní jména? Postupujte podle zásady očekávatelnosti: Friedrich Schiller se celým jménem jmenoval Johann Christoph Friedrich von Schiller, ale obvykle se o něm opravdu píše jako o Friedrichu Schillerovi. Edith Piaf je známá jako Edith Piaf, ne jako Edith Piafová, zatímco kosmonautka Valentina Těreškovová spíš takto než Valentina Těreškova, natož s anglickým přepisem Valentina Tereshkova. I u názvů institucí může nastat problém. Do názvů článků se běžně nedávají označení formy organizace (a. s. jako akciová společnost a podobně), měli byste se vyhýbat zkratkám, pokud jsou běžně užívané nezkrácené názvy (Občanské fórum místo OF, ale ponechává se BMW). Název je obvykle v jednotném čísle a v prvním pádu, pokud není zjevně logický opak například u národů (Češi), biologických taxonů (obratlovci) nebo u názvů, kde jednotné číslo vůbec nedává smysl (Přepravní podmínky). ve škole Čteme Pět pilířů Tvoříme Přesměrování Někdy je velmi vysoká pravděpodobnost, že se článek určitého názvu bude často vyhledávat pod jiným názvem nebo že se na něj pod tímto názvem bude odkazovat. K tomu, aby se čtenář dostal bez potíží na hledaný obsah nebo aby neměl dojem, že příslušný článek vůbec neexistuje, se vytváří na tomto chybném názvu přesměrování. Přesměrování se používá například pro jiný pravopis (filozofie " filosofie, Platon " Platón), pseudonymy (Kamil Zeman " Ivan Olbracht), zkratky (USA " Spojené státy americké) a podobné případy. Když si budete chtít přečíst článek USA, budete rovnou přesměrováni na Spojené státy americké, ale na začátku stránky si budete moci všimnout krátkého upozornění. Udržujeme a vylepšujeme Komunita Užíváme obsah Skutečnost, že jste byli přesměrováni na stránku s jiným názvem, oznamuje malé upozornění nad začátkem textu. Přesměrování se vytváří pomocí slova #REDIRECT. Text ve stránce USA má ve skutečnosti podobu: #REDIRECT [[Spojené státy americké]] Wikimedia Nejen Užitečná stránka Přesměrování :Přesměrování 57
WIKIPEDIE průvodce na cestě za informacemi Přesměrování se mohou používat poměrně hojně, nicméně v jednom případě jsou vyloženě nevhodná: pokud byste je chtěli použít pro přesměrování z konkrétnějšího obsahu na obecnější. Z neexistujícího článku Labutí ostrov, který by měl být o malém ostrově v Paříži, není vhodné udělat přesměrování na článek Ostrov, kde se píše o ostrovech obecně. Rozlišovače a rozcestníky Na druhé straně je běžné, že existují dvě nebo i více věcí nebo osob se stejným jménem. takový problém řeší pomocí takzvaných rozlišovačů tedy přesnějšího určení, které se uvádí za jménem do závorky. V Česku je například spousta Janů Nováků rozlišíte je pomocí rozlišovače jako Jan Novák (plavec), Jan Novák (skladatel), Jan Novák (hokejista) a další. Někdy si můžete pomoci i vhodnějším způsobem, třeba místo Kost (hrad) můžete zvolit správné, zaběhlé a navíc mnohem lépe vypadající označení Hrad Kost. Na různé významy jednoho označení pak upozorňují rozcestníky, které jsou dvojího druhu: Je-li zřejmé, že jeden význam je výrazně očekávanější než ostatní, jde se jednou cestou. Nejočekávanější význam je uveden pod názvem bez rozlišovače, na začátku tohoto článku je ale upozornění, že existují i články o jiných tématech se stejným názvem, odkazy na ně jsou v příslušném rozcestníku. Říká se mu obvykle asymetrický rozcestník. Tak je to třeba v článku Praha. Ten je pochopitelně o našem hlavním městě, ale na jeho začátku je upozornění, že i další články by mohly mít toto jméno třeba hora, loď a podobně. Ty jsou pak všechny uvedeny v rozcestníku Praha (rozcestník), a to s rozlišovači: Praha (Slovensko) o stejnojmenné obci na Slovensku, Praha (862 m) o vrchu v Brdech nebo dokonce Český rozhlas 2 Praha o rozhlasové stanici. Někdy ale není jasné, který význam převažuje. Pak mají všechny články s tímto jménem rozlišovač a jediná stránka bez rozlišovače obsahuje rovnou rozcestník, takzvaný symetrický rozcestník. Pokud může mít stejný název více článků o různých tématech, používá se takovéto upozornění. 58 Užitečná stránka Rozlišovače a rozcestníky :Rozcestníky :Rozlišovač
WIKIPEDIE průvodce na cestě za informacemi 98 vám jasné, že kromě porušení autorského práva si koledují i o pořádný průšvih ve škole. Prohřeškem stejného typu jsou tzv. nepřiznané citace, které se objevují i jinde než ve škole, třeba také v novinách a časopisech. Autor zařadí doslovnou část textu z do svého materiálu a buď záměrně, nebo třeba jen ze zapomnětlivosti neuvede, že jde o cizí text. Někdy jsou autoři poctivější a přiznají, že nejde o jejich text, ale přitom neuvedou autora. Nezřídka se to stává u fotografií. I v časopisech nebo knížkách se to pak jen hemží různými označeními foto archiv autora nebo zdroj: Internet. Je třeba dodat, že na má výrazná většina fotografií svého autora známého a když označíte takovou fotografii podobným popiskem, autora poškodíte. Uvědomte si také, že autorem fotografií ani textu není sama. Když jako autora uvádíte jako celek, neplníte své závazky vůči jednotlivým autorům konkrétního článku. Pro pokročilé uživatele, jimiž se přečtením této knihy jistě stanete, je třeba připomenout ještě jeden aspekt přebírání jejího obsahu a to je fakt, že obsah je uvolňován pod svobodnou licencí. I tuto licenci je třeba při převzetí uvést. Malým nešvarem, který může způsobit určité problémy, může být také konflikt různých označení autorství. Pokud vedete web, který na každé stránce (obvykle to bývá v patičce) obsahuje váš copyright, a přitom ve větším rozsahu uvádíte převzatá svobodná Serveru Aktuálně.cz nelze upřít snahu, ale správně jeho správci nepostupovali. U převzaté fotografie Petra Nováka z Wikimedia Commons uvedli jako autora neexistující Commons. Odkaz z fotografie vedl na článek Milouš Jakeš ve, kde je fotografie použita. díla, zvažte rozšíření tohoto označení o výjimku. Přebíráte-li svobodná díla jen výjimečně, dbejte na to, aby dílčí oznámení o svobodné povaze, označení autora a případné licence bylo výraznější než obecný copyright. Pokud materiál z zpracujete (například překladem z cizojazyčné verze nebo doplněním), ani tehdy ho nesmíte vydávat za svůj a nesmíte ho ani krýt copyrightem to je podstata licencí zachovejte licenci neboli share alike. Na závěr celé kapitoly o svobodných licencích a obsahu si prosím uvědomte, že licence nejsou jen zbytečnou formalitou. Jejich text je závazným ujednáním autorskoprávního vztahu mezi autorem díla a jeho uživatelem. Obvykle vám svobodné licence umožní dostat se volně k dílu, které by jinak bylo z finančních nebo jiných důvodů nedostupné. Už proto by tedy mělo být pravidlem, abyste při užívání svobodných děl příslušnou licenci znali a dodržovali. Zajistíte, že autor výměnou za dílo, které vám poskytl, dostane aspoň základní uznání a také lepší podmínky pro další šíření díla, o což ve svobodné tvorbě jde především.!!
ve škole 7 Wikimedia Nejen Tvoříme Pět pilířů Udržujeme a vylepšujeme Komunita Čteme ve škole 7 ve škole jako učební pomůcka Tvorba ve škole Užíváme obsah 99
WIKIPEDIE průvodce na cestě za informacemi V současné době je Internet jedním z nejúčinnějších pomocníků ve školní výuce. Pokud se věnujete pedagogické činnosti, buď vás již napadlo nějak při výuce využít, anebo vám do školy vstoupila sama, pravděpodobně zásluhou vašich žáků. Není důvod ze školy mýtit a dělat z ní zapovězený zdroj poznání. Na druhé straně ale není ani vhodné vytvářet z všemocný nástroj. I ty nejlepší články ve jsou vždy jenom články ve se všemi svými přednostmi a nedostatky, které přináší. Správná cesta je někde uprostřed: poučený vztah k, který kriticky posuzuje její systémové vlastnosti a který díky tomu umí její nedostatky potlačit a brát si jen to nejlepší. Bylo by vhodné, kdybyste takový přístup naučili i své žáky. Ale pokud si na to netroufnete nebo pokud máte Fotografie z Akademie ve švédském žáky zatím na takové úrovni, Lundu, kde se mimo jiné švédští učitelé seznamovali že je pro ně podobné zadání s Wikipedií, aby ji mohli správně využívat ve škole. příliš obtížné, můžete si udělat z jednodušší zdroj materiálů pro výuku, jak naznačují další kapitoly. 100 jako učební pomůcka Jak využít ve škole jako učební pomůcku? Můžete samozřejmě žáky vyzývat, aby ji využívali jako každou jinou encyklopedii k vyhledávání informací. Ve jsou vědomosti prakticky o všech oblastech vědění, včetně těch, které jinak slovníky a encyklopedie příliš nepokrývají. Na rozdíl od řady jiných online encyklopedií je dostupná zdarma a na rozdíl od jiného internetového obsahu máte téměř jistotu, že v ní nenarazíte na materiály, které by byly k pedagogickému využití nevhodné; nemusíte se rozhodně bát násilí, pornografie či jiného škodlivého obsahu. K tomu je ale třeba dodat, že je encyklopedie pro dospělé, a tak pro nižší ročníky základních škol mohou být některá hesla přece jen méně vhodná. Hned potom, co naučíte žáky ve a potažmo na Internetu vyhledávat, můžete je na naučit, jak s informacemi zacházet. Tahle dovednost je nyní jedním z nezbytných základů tzv. počítačové nebo informační gramotnosti. K tomu je potřeba, abyste žákům přiměřeně k jejich věku vysvětlili, jak informace ve vznikají i jak si mohou ověřit jejich pravdivost a spolehlivost. se tak může stát užitečným nástrojem k pochopení toho, jak uvažovat nad spolehlivostí informací přijímaných z libovolného místa Internetu a potažmo libovolného média. Užitečná stránka jako učební pomůcka :Pro učitele
ve škole 7 Díky možnostem vyhledávání ve i v obecných vyhledávačích máte usnadněnou úlohu v případě, že budete mít podezření, zda odevzdaná školní práce nepochází z. Ve navíc naleznete i návod, jak se má z citovat, pokud se používá jako zdroj (odkaz Citovat stránku se nachází v levém menu u každého článku) jeho pomocí můžete naučit žáky zvyklosti ohledně uvádění zdrojů, které využijí na vyšších stupních studia nebo v případné další odborné publikační činnosti. Velkou výhodou je její mnohojazyčnost kromě české existují stovky verzí v jiných jazycích a pomocí interwiki odkazů je možné mezi nimi jednoduše přecházet. Takto snadno můžete nalézt i vhodné materiály pro výuku cizích jazyků. Některé články jsou navíc k dispozici i ve čtené audioverzi. Najdete je v kategorii Namluvené články, která pomocí interwiki odkazuje i na řadu namluvených článků v různých jiných jazycích. Takové vám mohou pomoci s nácvikem poslechu cizích jazyků. můžete pochopitelně i vy sami využívat jako zdroj informací pro své učební výklady. Naleznete na ní podstatné informace, ale i mnoho ilustrací a obrázků a řadu zajímavostí. Nezapomeňte k tomuto účelu využívat i jiné projekty, o kterých se píše v další kapitole. Speciálně pro oblast internetového vzdělávání je určena Wikiverzita. Až si a její projekty prohlédnete, jistě naleznete řadu způsobů, jak je ve škole využít, přičemž to bude záležet hlavně na tom, na jakém stupni vzdělávacího systému se nacházíte zda na základní škole, nebo na univerzitě. Pro oba krajní póly ale představuje nepřeberné množství námětů. Tvorba ve škole Upozornění v článku Svatopluk Olomoucký na to, že článek má k dispozici namluvenou audioverzi. Uložit žákům editovat jako jejich školní práci není tak jednoduché, pokud se chcete vyhnout různým možným konfliktům. Uvědomte si, že komunita je přece jen specifické prostředí, které má svá vlastní pravidla a kde není možné dělat si, co kdo chce. Pustit žáky na bez dozoru a dokonce na příkaz, který v nich může vzbudit pocity nevole, jež mohou přerůst v destruktivní chování to může encyklopedii poškodit. Editoři denně řeší typické školní vandalismy vznikající z nudy nebo z frustrace. I když se asi sama ubrání svými ochrannými mechanismy, je téměř jisté, že to přesto zanechává nevhodné stopy na vztahu, který si k ní žák vytvoří. 101 Čteme Pět pilířů Tvoříme Udržujeme a vylepšujeme Komunita Užíváme obsah ve škole Wikimedia Nejen
WIKIPEDIE průvodce na cestě za informacemi Základem úspěchu školní tvorby na je pochopení toho, jak projekt funguje. Vyzkoušejte si sami přispívání na, pokud ho chcete svým žákům zadat. Poznáte, co to přináší. Zjistíte, co může potkat vaše žáky: otevřená kritika jejich díla nebo poučování o pravidlech, které je bez předchozího varování pravděpodobně zaskočí. A zjistíte, co může potkat vás jako učitele: především to, že články ve nejsou dílem jednotlivců a že tak třeba na konci určeného období nebudete mít k hodnocení dílo svého žáka, ale celého kolektivu autorů. Článek Fulbové vznikl jako jeden ze zatím nemnoha vytvořených v rámci vysokoškolského studia. Jeho základ napsal jeden ze studentů oboru politická a kulturní geografie Ostravské univerzity. Když už se přece jen rozhodnete, že necháte v rámci výuky žáky tvořit, zvažte, zda nebude lepší nabídnout jim i nějakou jinou alternativní činnost, kterou by mohli vykonávat, pokud by je nelákala. totiž vzniká obecně činností dobrovolníků, povinná práce žáků na v některých případech nevedla k optimálním výsledkům a přidělávala wikipedistům spíš starosti než radosti. Takto ponecháte žákům aspoň částečně možnost volby. Bude určitě vhodné, když o svém plánu budete informovat komunitu, třeba v diskusi ke stránce :Pro učitele. Konzultace se zkušenými editory vám jistě pomohou, nemáte-li s Wikipedií sami dost zkušeností. Článek ve, vytvořený v rámci studia, může přinést to, co běžná školní činnost nepřináší tak často: Když ne trvalý, tak alespoň dlouhodobý a pro veřejnost užitečný výsledek. Takový článek se stane známkou žákovy práce a při dobrém vedení může samozřejmě dělat i dobrou reklamu jak, tak pedagogovi a škole, kde vznikl. 102
Nejen 8 Udržujeme a vylepšujeme Tvoříme Pět pilířů Komunita Užíváme obsah Čteme Nejen Jazykové mutace Wikimedia Commons Wikislovník Wikizdroje Wikiknihy Wikiverzita Wikizprávy Wikicitáty Wikidruhy MediaWiki ve škole 8 Wikimedia Nejen 103