I. OČEKÁVANÝ VÝVOJ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ A VLÁDNÍHO DLUHU... 2 II. MIMOROZPOČTOVÉ FONDY... 17

I. OČEKÁVANÝ VÝVOJ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ A VLÁDNÍHO DLUHU... 2 A) VEŘEJNÉ ROZPOČTY... 2 1. Veřejné rozpočty v roce - východisko pro rok... 2 2. Veřejné rozpočty v roce... 8 B) VLÁDNÍ DLUH... 15 II. MIMOROZPOČTOVÉ FONDY... 17 A) STÁTNÍ MIMOROZPOČTOVÉ FONDY... 17 1. Státní fond životního prostředí... 17 2. Státní fond dopravní infrastruktury... 21 3. Státní fond rozvoje bydlení... 24 4. Státní fond pro zúrodnění půdy... 27 5. Státní zemědělský intervenční fond... 30 6. Státní fond kultury... 32 7. Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie... 35 B) PRIVATIZAČNÍ FONDY... 38 1. Fond národního majetku ČR... 38 2. Pozemkový fond ČR... 41 C) VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ... 44

I. Očekávaný vývoj veřejných rozpočtů a vládního dluhu a) Veřejné rozpočty 1. Veřejné rozpočty v roce - východisko pro rok Negativní tendence ve vývoji veřejných rozpočtů 1 přetrvávají. Předstih výdajové dynamiky před dynamikou příjmů (viz Graf 1) trvá a je hlavní příčinou deficitů veřejných rozpočtů a rychlého růstu vládního dluhu. Graf 1 Příjmy a výdaje v % HDP 0,0 47,0-1,0-2,0 Příjmy a výdaje v % HDP 45,0 43,0 41,0-3,0-4,0-5,0-6,0-7,0 Saldo v % HDP 39,0 37,0 Pramen: MF SALDO bez zahrnutí čistých půjček, dotací TI Příjmy Výdaje bez čistých půjček a dotací TI 1997 1998 1999 2000 2001 2002-8,0-9,0-10,0 I přes pokračující růstové tendence v ekonomice očekáváme vysoké deficity vládního sektoru. Hlavní příčinou tohoto vývoje je rostoucí podíl mandatorních výdajů, které se trvale zvyšují již od roku 1995, přičemž nejvyšší váhu mají sociální transfery. Deficit vládního sektoru bude v nominálním i podílovém vyjádření v roce nejvyšší v historii České 1 Vzhledem k zažitému používání pojmu veřejné rozpočty jsou termíny vládní sektor a veřejné rozpočty používány v textu jako synonyma. 2

republiky. Vývoj jednotlivých deficitů zachycují Tabulky 1 a 2. Deficit veřejných rozpočtů očištěný o čisté půjčky 2 a dotace transformačním institucím (TI) vzroste meziročně o 2,7 p. b. a v roce dosáhne 6,6 % HDP 3. Tabulka 1 Vývoj sald veřejných rozpočtů v mld. Kč 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Saldo vč. čistých půjček -19,8-28,2-11,1-62,0-52,2-11,7-184,3-134,4 Saldo bez zahrnutí čistých půjček -35,4-43,3-52,5-86,9-111,0-153,4-185,8-201,3 SALDO bez zahrnutí čistých půjček, dotací TI -23,8-25,0-44,9-66,8-59,9-89,3-157,4-155,8 Pramen: MF Naformátováno Tabulka 2 Vývoj sald veřejných rozpočtů v % HDP 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Saldo vč. čistých půjček -1,2-1,5-0,6-3,1-2,4-0,5-7,8-5,4 Saldo bez zahrnutí čistých půjček -2,1-2,4-2,8-4,4-5,1-6,7-7,8-8,0 SALDO bez zahrnutí čistých půjček, dotací TI -1,4-1,4-2,4-3,4-2,8-3,9-6,6-6,2 Pramen: MF Příjmy vládního sektoru ve srovnání s rokem 2002 klesnou o 5,4 p. b. a jejich podíl na HDP bude 41,2 %. Hlavním faktorem tohoto poklesu jsou očekávané příjmy z privatizace, které budou činit 9,4 mld. Kč 4 tedy o zhruba 117 mld. Kč méně než v roce 2002. Rozdíl v odhadech privatizačních příjmů uvedených v návrhu státního rozpočtu pro rok a realizovanými privatizačními příjmy bude činit více než 50 mld. Kč a tato se promítne do konečného výsledku hospodaření veřejných rozpočtů. Rostoucí podíl mandatorních a kvazi-mandatorních výdajů a nastartované výdajové programy podvazují v krátkém časovém horizontu flexibilitu výdajové strany veřejných rozpočtů. O dotacích pro jednotlivé subjekty vládního sektoru hrazených z privatizačních příjmů je rozhodováno dříve než jsou realizovány. Velmi často proto dochází z důvodu nedostatku finančních prostředků k přesouvání některých výdajů do dalších období. Příznivý vývoj lze očekávat u daňových příjmů, které mají na celkových příjmech veřejných rozpočtů nejvyšší váhu. Konsolidovaná daňová kvóta vzroste o 0,6 p. b. a bude činit 37,2 % HDP, přičemž přetrvává trend rostoucí váhy nepřímých daní. Dopady povodní z roku 2002 budou mít menší vliv na výběr daní než se očekávalo. Přesto daňové příjmy veřejných rozpočtů porostou pomaleji než v předchozím roce a meziročně se zvýší o 6,1 %. Projeví se 2 Čisté půjčky zahrnují: poskytnuté půjčky, splátky dříve poskytnutých půjček, nákup a prodej akcií a majetkových účastí a příjmy a výdaje z realizace záruk. 3 Saldo je základem pro metodiku fiskálního cílení (viz Koncepce reformy veřejných rozpočtů). 4 Tuto částku tvoří rozpracované privatizační projekty FNM ve výši 6,6 mld. Kč a další očekávané příjmy z privatizace včetně PF ČR. 3

zde zpomalení růstu inkasa daně z příjmu právnických osob. Hlavní důvody jeho vysokého loňského růstu (mimořádné zlepšení hospodářských výsledků velkých firem a z nich vyplývající zvýšení záloh plateb této daně) se v roce nebudou opakovat. Inkaso daně z příjmu právnických osob se ve srovnání s rokem 2002 zpomalí a meziročně zvýší jen o 9,2 % (oproti 14,9 % v roce 2002). Výdaje veřejných rozpočtů rostou rychleji než příjmy. Podíl výdajů bude v roce činit 49,0 % HDP. Nejvyšší podíl na celkových výdajích veřejných rozpočtů mají transfery obyvatelstvu včetně neziskových institucí, které jsou z více než 70 % tvořeny mandatorními výdaji a realizovány především státním rozpočtem. V důsledku rychlejšího růstu nezaměstnanosti než bylo původně odhadováno lze předpokládat vyšší výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti, dále je očekáván růst výdajů na dávky nemocenského pojištění. Na růstu výdajů se podílí také růst dotací a ostatních běžných transferů, z nichž nejvýrazněji porostou dotace ostatním podnikům, které směřují do podnikové sféry především prostřednictvím státního rozpočtu a státních fondů. Vysoká dynamika růstu mandatorních výdajů je hlavní příčinou schodku státního rozpočtu, který je nejvýznamnějším faktorem růstu deficitu veřejných rozpočtů. Deficit státního rozpočtu bude podle našich odhadů v roce činit 132,4 mld. Kč 5. Tato částka zahrnuje i mimořádné výdaje, o které byl schválený státní rozpočet v průběhu roku navýšen, z nichž k nejvýznamnějším patří výdaje spojené s realizací úhrady závazků z arbitrážního sporu CME vůči ČR ve výši 10,7 mld. Kč a výdaje spojené s povodněmi v roce 2002 financované půjčkou od EIB v objemu 7,4 mld. Kč. Z Grafu 2 je patrné, že zatímco do r. má váha státního rozpočtu na celkovém deficitu veřejných rozpočtů klesající tendenci, v roce je očekáván její mírný růst. 5 Vypočtená salda (zde a dále v textu) nemusí vždy odpovídat rozdílu mezi příjmy a výdaji vzhledem k zaokrouhlování. 4

Graf 2 Podíl výdajů SR na celkových výdajích vládního sektoru v % 100% 20,6 20,3 20,8 21,2 20,6 22,2 23,7 22,7 80% 13,6 13,8 13,4 13,1 13,4 12,8 12,5 12,2 60% 2,0 8,2 8,2 9,1 40% 63,8 63,9 63,0 63,0 59,1 56,8 55,6 56,0 20% 0% 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Státní rozpočet Veřejné zdravotní pojištění Mimorozpočtové fondy Územně samosprávné celky Pramen: MF Vývoj hospodaření mimorozpočtových fondů, které jsou silně dotačně navázány na FNM a státní rozpočet naznačuje, že žádný státní mimorozpočtový fond nemá v současné době dostatečné vlastní zdroje na realizaci své činnosti. Vzhledem k nedostatečným vlastním zdrojům a nastavení jejich výdajových programů se stávají trvalým zdrojem deficitů. Výše uvedený vývoj ovlivňuje celkovou běžnou bilanci. Ta se ve srovnání s rokem 2002 zhorší o 0,3 p. b. a běžný deficit bude činit 2,0 % HDP. Ke zhoršení dojde i u primární bilance (meziroční růst o 0,9 p. b.), jejíž schodek v roce dosáhne 6,9 % HDP. Růst primárního deficitu naznačuje, že fiskální politika je expanzivní. Očekávaný a budoucí vývoj státního rozpočtu a územních samosprávných celků jsou detailně rozebírány v samostatných částech návrhu státního rozpočtu na rok. Hospodaření ostatních složek veřejných rozpočtů (mimorozpočtové fondy a veřejné zdravotní pojištění) je součástí tohoto materiálu o veřejných rozpočtech. 5

Tabulka 3 Příjmy jednotlivých složek veřejných rozpočtů v roce v mld. Kč Pramen: MF 1) Předvstupní strukturální fondy 2) Fond národního majetku a Pozemkový fond 3) Státní fond životního prostředí, Státní fond české kinematografie, Státní fond kultury, Státní fond pro zúrodnění půdy, Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení 4) Územně samosprávné celky zahrnují obce a kraje 6

Tabulka 4 Výdaje a saldo jednotlivých složek veřejných rozpočtů v roce v mld. Kč Pramen: MF 1) Předvstupní strukturální fondy 2) Fond národního majetku a Pozemkový fond 3) Státní fond životního prostředí, Státní fond české kinematografie, Státní fond kultury, Státní fond pro zúrodnění půdy, Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení 4) Územně samosprávné celky zahrnují obce a kraje 7

2. Veřejné rozpočty v roce Strukturální problémy veřejných rozpočtů budou přetrvávat i v roce. Ani přes očekávaný růst daňové kvóty o 0,8 p. b. na 38,0 % HDP nedojde k výraznějšímu přiblížení mezi tímto ukazatelem a podílem výdajů na HDP (viz Graf 3). Graf 3 Konsolidovaná daňová kvóta a podíl vládních výdajů na HDP 50,0 48,0 46,0 44,0 v % HDP 42,0 40,0 38,0 36,0 34,0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Konsolidovaná daňová kvóta Podíl výdajů vládního sektoru na HDP Pramen: MF Výrazný růst očekávaných privatizačních příjmů ve srovnání s rokem povede k poklesu deficitu včetně čistých půjček. Také po očištění o čisté půjčky se saldo vládního sektoru zlepší (viz Graf 4). Toto zlepšení bude dáno především meziročním poklesem deficitu státního rozpočtu, jehož meziroční růst příjmů bude rychlejší než růst výdajů. Ke zlepšení dojde také u deficitu státních fondů. 8

Graf 4 Vývoj sald veřejných rozpočtů v % HDP 0,0 1997 1998 1999 2000 2001 2002-1,0-2,0-3,0 v % HDP -4,0-5,0-6,0-7,0-8,0-9,0 Saldo vč. čistých půjček Saldo bez zahrnutí čistých půjček Pramen: MF Saldo primární bilance 6 bude stejné jako v roce a jeho schodek dosáhne 6,8 % HDP. Běžná bilance, jejíž vyrovnanost představuje jednu z podmínek zdravých veřejných financí, zaznamená další zhoršení a záporné saldo bude činit 2,9 % HDP. Vysoká závislost krytí opakujících se výdajů veřejných rozpočtů z mimořádných příjmů spíše jednorázového charakteru přetrvává. Využívání mimořádných příjmů k financování běžných výdajů tak nadále vytváří fiskální iluzi a jejich ukončení zvýší riziko ufinancovatelnosti deficitů veřejných rozpočtů. Vzhledem k předchozí praxi, kdy byly odhadované privatizační příjmy vždy vyšší než realizované, je nezbytné upozornit na vysokou závislost odhadů vládního deficitu právě na předpokládaných privatizačních příjmech. Příprava na vyčerpání mimořádných zdrojů a na ukončení činnosti FNM a případně Pozemkového fondu se jeví jako nezbytná proto, aby se tyto fondy nestaly další zátěží veřejných financí. 6 Deficit bez čistých půjček je očištěn o výdaje spojené s úroky z vládního dluhu. 9

Vysoká dotační závislost státních fondů (SFDI, SFRB) na FNM a vývoj jejich finanční situace potvrzuje, že tento segment veřejných rozpočtů je dalším zdrojem fiskálních rizik. Na financování veřejných deficitů a následně i dluhu se doposud mimo privatizačních příjmů podílelo i snižování aktiv některých mimorozpočtových fondů. Vyčerpání těchto možností představuje v budoucnu další potenciální riziko pro financování veřejných deficitů a tím nepřímo i růst dluhu. Za další významné fiskální riziko z hlediska budoucího vývoje veřejných financí pokládáme změny spojené s novým státoprávním uspořádáním. Územní samosprávné celky pro rok očekávají zvýšení deficitů, jejich podíl na celkové zadluženosti se zvyšuje. Lze očekávat, že obce a kraje budou i nadále využívat prostor pro růst zadluženosti, který jim poskytuje nová legislativa. K ostatním rizikům patří oblast státních garancí (detailně je popsána v části o státním rozpočtu) a dále pak dosud nedořešené otázky spojené s případným dalším zadlužováním Správy železniční a dopravní cesty 7, s. o. 7 Od r. byla zařazena do vládního sektoru, operace a závazky SŽDC nebyly dosud v projekci vládního deficitu a dluhu zohledněny. 10

Tabulka 5 Příjmy jednotlivých složek veřejných rozpočtů v roce v mld. Kč Pramen: MF 1) Předvstupní strukturální fondy 2) Fond národního majetku a Pozemkový fond 3) Státní fond životního prostředí, Státní fond české kinematografie, Státní fond kultury, Státní fond pro zúrodnění půdy, Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení 4) Územně samosprávné celky zahrnují obce a kraje 11

Tabulka 6 Výdaje a saldo jednotlivých složek veřejných rozpočtů v roce v mld. Kč Pramen: MF 1) Předvstupní strukturální fondy 2) Fond národního majetku a Pozemkový fond 3) Státní fond životního prostředí, Státní fond české kinematografie, Státní fond kultury, Státní fond pro zúrodnění půdy, Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení 4) Územně samosprávné celky zahrnují obce a kraje 12

Dodatek: Vývoj hospodaření konsolidovaných veřejných rozpočtů Tabulka 7 Příjmy konsolidovaných veřejných rozpočtů v mld. Kč a jejich podíly na HDP Pramen: MF 13

Tabulka 8 Výdaje a saldo konsolidovaných veřejných rozpočtů v mld. Kč a jejich podíly na HDP Pramen: MF 14

b) Vládní dluh V roce se výrazně zrychlila dynamika růstu vládního dluhu a byla tak nejvyšší od vzniku České republiky. Odhadovaný meziroční růst vládního dluhu v nominálním vyjádření bude činit 28,4 %. V relaci k HDP vládní dluh ve srovnání s r. 2002 vzroste o 4,5 p. b. a jeho výši ke konci roku odhadujeme na 570,7 mld. Kč - tedy 24,0 % HDP. Nejvyšší váhu ve struktuře dluhu nadále bude mít dluh státní (89,9 %), jehož meziroční dynamika růstu bude 30,5 %. V roce se dynamika růstu vládního dluhu sice sníží, nadále však bude vysoká (21,8 %). Očekávaný dluh vlády bude činit 695,2 mld. Kč, v podílovém vyjádření ve srovnání s rokem vzroste o 3,7 p. b. na 27,7 % HDP. Podíl státního dluhu na celkovém veřejném zadlužení dále poroste a dosáhne 90,1 %. Státní dluh 8 ČR vykazuje od r. 1998 silně rostoucí trend; v průběhu tohoto období se zvýšil o 432,7 mld. Kč. Z hlediska váhy se po státním dluhu na celkovém vládním dluhu nejvíce podílejí územní samosprávné celky, jejichž zadlužení v roce nadále poroste. Stejně tomu bude i u mimorozpočtových fondů. Pokud se FNM nepodaří získat dostatečné finanční prostředky, zvýší se také jeho dluh. Dále je očekáváno zadlužení Státního zemědělského a intervenčního fondu. Vyčerpání vlastních zdrojů mimorozpočtových fondů k financování jejich deficitů představuje další potenciální riziko růstu vládního dluhu. Nejméně zatěžují vládní dluh zdravotní pojišťovny, jejich závazky vůči zdravotnickým zařízením však nejsou součástí dluhu. Systém zdravotního pojištění je nevybilancovaný a není schopen s využitím vlastních zdrojů udržet dlouhodobou rovnováhu. Představuje proto další z rizikových faktorů budoucího vývoje veřejných financí. V mezinárodním srovnání patří ČR k zemím s nízkou úrovní vládního dluhu, vzhledem k jeho očekávanému vývoji však ztrácí svou původní dobrou výchozí pozici. Růst vládního dluhu předstihuje nominální růst HDP již od r. 1998. V posledních letech je jeho dynamika citelně zpomalována vysokým inkasem privatizačních příjmů, jejichž vliv bude v následujících letech slábnout. Vládní dluh je generován především vysokými deficity 8 Z hlediska struktury dluhu dochází k výraznému růstu dluhu domácího a poklesu dluhu zahraničního. Růst domácího dluhu je výsledkem nejen potřeby krytí deficitů, ale promítá se zde i konverze zahraničního dluhu na domácí. V jeho rámci dochází v posledních letech k pozvolnému růstu podílu střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na celkovém dluhu a k poklesu podílu státních pokladničních poukázek. 15

vládního sektoru a v budoucnu bude ovlivňován obdobnými rizikovými faktory jako vládní deficity (viz část A Veřejné rozpočty). Tabulka 9 Vývoj vládního dluhu v mld. Kč a jeho podíly na HDP Konsolidovaný vládní dluh Podíl na HDP v % 2000 2001 2002 2000 2001 2002 projekce projekce Naformátováno Hrubý k onsolidovaný vládní dluh 332,4 404,5 444,5 570,7 695,2 16,7 18,6 19,5 24,0 27,7 Státní d lu h (konsolid ovaný) 287,4 342,5 392,9 512,8 626,3 14,5 15,7 17,3 21,6 25,0 Dlu h Mimorozp očtových fondů 14,3 22,4 3,2 1,8 7,0 0,7 1,0 0,1 0,1 0,3 Dlu h Veřejn ého zd ravotního pojiš tění 0,7 0,5 0,4 0,3 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Dlu h Územních samosprávných celků 41,4 49,0 56,7 67,0 73,0 2,1 2,3 2,5 2,8 2,9 Pramen: MF 16

II. Mimorozpočtové fondy a) Státní mimorozpočtové fondy 1. Státní fond životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR (dále jen SFŽP) vznikl v roce 1991 na základě zákona č. 388/1991 Sb. sloučením Fondu ochrany vod a Fondu ochrany ovzduší. Jeho správcem je Ministerstvo životního prostředí a ministr rozhoduje o použití jeho finančních prostředků. SFŽP představuje nástroj pro realizaci státní environmentální politiky a doplňkový zdroj financování projektů na ochranu a zlepšování životního prostředí České republiky. Očekávaný výsledek hospodaření Fondu v roce představuje plnění příjmů do výše 3,31 mld. Kč. Celkové výdaje by měly na konci roku dosáhnout částky 6,01 mld. Kč 9. Předpokládaný deficit, tedy 2,70 mld. Kč, bude hrazen jednak z vlastních zdrojů Fondu a dále z poskytnutého úvěru (částka až 0,50 mld. Kč), který bude čerpán v průběhu třetího a čtvrtého čtvrtletí roku. Rozpočet SFŽP pro rok předpokládá schodek o objemu 0,80 mld. Kč. Rozpočet příjmů Fondu v roce se očekává ve výši 3,42 mld. Kč. Celkovou sumu rozpočtovaných příjmů tvoří příjmy zpoplatků (2,24 mld. Kč) a splátky dříve poskytnutých půjček (1,08 mld. Kč), menší část představují ostatní příjmy z finančních operací Fondu (0,10 mld. Kč). Rozpočet výdajů pro rok je sestaven na úrovni 4,22 mld. Kč. Tyto výdaje lze dále členit do následujících skupin: výdaje na rozestavěné akce (0,88 mld. Kč), výdaje vyplývající z rozhodnutí ministra životního prostředí (0,93 mld. Kč), návrhy, které jsou nyní v řízení (0,25 mld. Kč), výdaje na kofinancování projektů ISPA (0,35 mld. Kč), náklady na činnost Fondu a další finanční výdaje (0,16 mld. Kč) a prostředky na nová rozhodnutí ministra (1,65 mld. Kč). Výdaje Kanceláře fondu a mandatorní výdaje (rozpočet Kanceláře na rok činí 0,16 mld. Kč) jsou hrazeny výnosy z finančních a depozitních operací. Ty však 9 Položka Ostatní neinvestiční nákupy a související výdaje obsahuje bilanční rozpočtovou rezervu ve výši 0,8 mld. Kč, která by měla krýt rizika spojená s nenaplněním zdrojové části rozpočtu Fondu z poplatků, popř. ostatní finanční rizika. Pokud nebude rozpuštěna, sníží se předpokládané výdaje Fondu v roce o 0,8 mld. Kč. 17

nemohou být z důvodu degresivního vývoje úrokových sazeb a naopak progresivního růstu výdajové strany cash-flow Fondu jediným zdrojem krytí, z tohoto důvodu dojde k využití doplňkových zdrojů (příjmy zúroků z Fondem poskytnutých půjček a úroků z prodlení s jejich splátkami). Disponibilní zdroje Fondu na začátku rozpočtového období roku v návaznosti na očekávané výsledky hospodaření v roce budou činit 2,99 mld. Kč. Tento objem finančních prostředků představuje pro rok reálný prostor pro pokrytí plánovaného deficitu. Zůstatek peněžních prostředků by se měl v průběhu roku snížit na 2,19 mld. Kč. SFŽP ČR vyhlásil veřejnou soutěž na otevření Kontokorentního úvěru a poskytnutí depozitních produktů. SFŽP tedy počítá s budoucím zadlužením do výše stanoveného limitu 3,0 mld. Kč. 18

Tabulka 10 Bilance Státního fondu životního prostředí v mld. Kč kód GFS Příjmy 2001 2002 A PŘÍJMY vč. splátek 3,26 3,56 3,31 3,42 I PŘÍJMY (III+VI+VII) 1,93 2,27 2,28 2,40 III BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) 1,93 2,26 2,28 2,40 IV DAŃOVÉ PŘÍJMY 1,46 1,54 1,72 1,73 5.3-6 Ostatní daně a poplatky 1,46 1,54 1,72 1,73 V NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 0,47 0,72 0,56 0,67 VI KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY 0,00 0,00 0,00 0,00 VII PŘIJATÉ DOTACE 0,00 0,01 0,00 0,00 SPLÁTKY PŮJČEK 1,33 1,29 1,03 1,02 Domácí 1,33 1,29 1,03 1,02 Zahraniční 0,00 0,00 0,00 0,00 Výdaje 2001 2002 B VÝDAJE vč. půjček 3,80 4,28 6,01 4,22 II VÝDAJE (III+IV) 2,79 3,47 5,16 3,40 III BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 0,31 0,55 1,30 0,45 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 0,09 0,10 0,92 0,12 2 Úroky 0,00 0,00 0,00 0,00 3 Dotace a ostatní běžné transfery 0,22 0,45 0,38 0,33 3.0 Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,00 0,00 0,03 0,00 3.1 Dotace 0,10 0,10 0,06 0,08 3.1.1,3 Nefinančním veřejným podniků 0,08 0,04 0,02 0,02 3.1.2 Finančním institucím 0,00 0,00 0,00 0,00 3.1.4 Ostatním podnikům 0,02 0,06 0,05 0,06 3.2 Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 0,08 0,11 0,16 0,09 3.3-4 Transfery obyvatelstvu 0,05 0,24 0,13 0,15 3.5 Transfery do zahraničí 0,00 0,00 0,00 0,00 IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 2,48 2,93 3,86 2,96 4,6 Pořízení investic 0,01 0,01 0,02 0,04 7 Investiční transfery 2,47 2,92 3,83 2,92 7.1 Domácí 2,47 2,92 3,83 2,92 7.2 Zahraniční 0,00 0,00 0,00 0,00 PŮJČKY 1,01 0,80 0,85 0,82 8 Domácí 1,01 0,80 0,85 0,82 9 Zahraniční 0,00 0,00 0,00 0,00 V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky) -0,32-0,48-0,18-0,20 A - B SALDO vč. čistých půjček -0,54-0,72-2,70-0,80 AI -BII SALDO bez čistých půjček -0,86-1,21-2,88-1,00 AIII - BIII Saldo Běžné bilance 1,62 1,71 0,97 1,95 AI - BII + 2 Saldo Primární bilance -0,86-1,21-2,88-1,00 Pramen: SFŽP, MF ČR Naformátováno 19

Tabulka 11 Vývoj finanční situace Státního fondu životního prostředí v mld. Kč 2001 2002 1. Počáteční stav peněžních zdrojů k 1. 1. 4,97 6,41 5,69 2,99 2. Příjmy z nefinančních operací 3,26 3,56 3,31 3,42 3. Příjmy z dluhopisů a úvěrů 4. Prodej cizích cenných papírů 1,97 Naformátováno 5. Výdaje na nefinanční operace 3,80 4,28 6,01 4,22 6. Splátky dluhopisů a úvěrů 7. Nákup cizích cenných papírů 8. Konečný stav peněžních zdrojů k 31. 12. 6,41 5,69 2,99 2,19 Saldo hospodaření -0,54-0,72-2,70-0,80 Dluh ke konci roku 0,00 0,00 0,00 0,00 Pramen: SFŽP, MF ČR 20

2. Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond dopravní infrastruktury vznikl 1. července roku 2000. Byl zřízen podle zákona č. 104/2000 Sb. jako právnická osoba podřízená Ministerstvu dopravy a spojů. Účelem Fondu je zabezpečit financování rozvoje, výstavby, údržby a modernizaci silnic a dálnic, vnitrozemských vodních cest a železničních dopravních cest. Kromě vlastního financování výstavby a údržby Fond dále poskytuje příspěvky na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu. V roce dosáhnou příjmy Fondu 47,28 mld. Kč. Převažující část tvoří dotace z FNM ve výši 27,80 mld. Kč, běžné příjmy získává z daňových příjmů. Ty představují výnosy ze silniční daně, 20 % výnosu ze spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv (UPM) a poplatky za použití dálnic a silnic. Celkové daňové příjmy 10 Fondu budou činit 19,0 mld. Kč. Očekávané výdaje Fondu ve výši 54,98 mld. Kč budou použity k financování rozvoje, výstavby a údržby infrastruktury. Téměř 70 % z celkových výdajů tvoří kapitálové výdaje (37,16 mld. Kč), které budou realizovány především jako dotace podnikatelským subjektům. Největší část běžných výdajů je určena na transfery příspěvkovým organizacím. Kraje a obce z těchto prostředků financují opravy silnic druhé a třetí třídy, opravy cyklistických stezek, projektovou dokumentaci, bezpečnost silničního provozu. V roce byla výdajová strana ovlivněna také likvidací povodňových škod. Pokud nedojde k dalším změnám, hospodaření Fondu skončí deficitem 7,70 mld. Kč. Tento deficit bude plně profinancován použitím zůstatku finančních prostředků z roku 2002. V roce SFDI předpokládá ve srovnání s r. pokles příjmů i výdajů. Příjmy Fondu budou činit 44,00 mld. Kč, přičemž převažující část příjmů bude tvořit dotace od FNM ve výši 20,00 mld. Kč. Fond také obdrží dotaci ze státního rozpočtu ve výši 2,80 mld. Kč. Výdaje Fondu dosáhnou 44,00 mld. Kč. 21

Nejvíce prostředků je rozpočtováno na financování výstavby a modernizace oprav a údržby silnic a dálnic, druhá nejvyšší rozpočtovaná částka směřuje do celostátních a regionálních drah. K prioritním stavbám patří např. výstavba dálnice D5 (Praha Plzeň Rozvadov), dálnice D8 (Praha Ústí n. L. st. hranice), dálnice D11 (Praha Hradec Králové), železniční uzel Bohumín, modernizace I. a II. tranzitního železničního koridoru, modernizace železničního koridoru Praha České Budějovice atd. Konečný výsledek hospodaření Fondu v roce by měl být vyrovnaný, Fond nebude mít žádné závazky vůči bankovnímu sektoru. SFDI je z hlediska objemu spravovaných prostředků největším státním fondem, který je z velké části financován dotacemi z FNM. Tato silná dotační závislost se po ukončení privatizace stane pro další činnost SFDI významným rizikem. Již nastavené výdajové programy nedokáže pokrýt z vlastních zdrojů a stane se tak zdrojem deficitů veřejných financí. 10 V návrhu rozpočtu SFDI podhodnotil ve srovnání s daty MF očekávané daňové příjmy o 0,8 mld. Kč o tuto částku mu byl rozpočet navýšen, přičemž celkový objem běžných příjmů zůstal zachován. 22

Tabulka 12 Bilance Státního fondu dopravní infrastruktury v mld. Kč kód GFS Příjmy 2001 2002 A PŘÍJMY vč. splátek 34,25 43,64 47,28 44,00 I PŘÍJMY (III+VI+VII) 34,25 43,64 47,28 44,00 III BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) 18,25 19,84 19,48 21,20 IV DAŃOVÉ PŘÍJMY 17,39 18,29 19,00 21,20 5 Vnitřní daně ze zboží a služeb 17,39 18,29 19,00 21,20 5.2 Spotřební daně (20 % UPM) 10,47 10,89 11,20 13,10 5.3-6 Ostatní daně a poplatky (silniční daň a dálniční poplatky) 6,91 7,41 7,80 8,10 V NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 0,87 1,55 0,48 0,00 VI KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY 0,00 0,00 0,00 0,00 VII PŘIJATÉ DOTACE 16,00 23,80 27,80 22,80 20 od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády (FNM a SR) 16,00 23,80 27,80 22,80 SPLÁTKY PŮJČEK 0,00 0,00 0,00 0,00 Výdaje 2001 2002 B VÝDAJE vč. půjček 30,64 40,19 54,98 44,00 II VÝDAJE (III+IV) 30,64 40,19 54,98 44,00 III BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 16,74 16,08 17,82 16,30 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 0,02 0,03 0,14 0,04 2 Úroky 0,01 0,00 0,29 0,29 3 Dotace a ostatní běžné transfery 16,71 16,05 17,40 15,97 3.0 Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,00 0,00 0,00 0,00 3.1 Dotace 16,63 15,88 17,05 15,70 3.1.1,3 Nefinančním veřejným podniků 13,29 15,88 17,05 15,70 3.1.4 Ostatním podnikům 3,34 0,00 0,00 0,00 3.2 Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 0,08 0,17 0,35 0,27 3.3-4 Transfery obyvatelstvu 0,00 0,00 0,00 0,00 3.5 Transfery do zahraničí 0,00 0,00 0,00 0,00 IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 13,90 24,11 37,16 27,70 4,6 Pořízení investic 0,00 0,00 0,02 0,01 7 Investiční transfery 13,89 24,11 37,14 27,69 7.1 Domácí 13,89 24,11 37,14 27,69 7.1.0 Veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,00 0,00 0,00 0,00 7.1.1 Veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 0,18 0,81 1,05 2,14 7.1.2-5 Ostatní 13,72 23,31 36,09 25,55 7.2 Zahraniční 0,00 0,00 0,00 0,00 PŮJČKY 0,00 0,00 0,00 0,00 8 Domácí 0,00 0,00 0,00 0,00 8.0 Veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,00 0,00 0,00 0,00 8.1 Veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 0,00 0,00 0,00 0,00 8.2-4 Ostatním subjektům 0,00 0,00 0,00 0,00 9 Zahraniční 0,00 0,00 0,00 0,00 V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky) 0,00 0,00 0,00 0,00 A - B SALDO vč. čistých půjček 3,62 3,45-7,70 0,00 Pramen: SFDI, MF Naformátováno 23

Tabulka 13 Vývoj finanční situace Státního fondu dopravní infrastruktury v mld. Kč 2001 2002 1. Počáteční stav peněžních zdrojů k 1. 1. 0,64 4,25 7,70 0,00 2. Příjmy z nefinančních operací 34,25 43,64 47,28 44,00 3. Příjmy z dluhopisů a úvěrů 4. Prodej cizích cenných papírů Naformátováno 5. Výdaje na nefinanční operace 30,64 40,19 54,98 44,00 6. Splátky dluhopisů a úvěrů 7. Nákup cizích cenných papírů 8. Konečný stav peněžních zdrojů k 31. 12. 4,25 7,70 0,00 0,00 Saldo hospodaření 3,62 3,45-7,70 0,00 Dluh ke konci roku 0,00 0,00 0,00 0,00 Pramen: SFDI, MF 3. Státní fond rozvoje bydlení Státní fond rozvoje bydlení vznikl v červenci 2000 jako jeden z nástrojů realizace státní bytové politiky. Byl zřízen zákonem č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Jeho hlavním úkolem je podpora bydlení úvěrovými nástroji - úvěry, úrokovými dotacemi a zárukami. Fondové hospodaření by mělo podle záměru vlády umožnit průběžné vynakládání prostředků a zajistit, aby žadatelé o podporu měli možnost tuto podporu čerpat mimo roční rozpočtový cyklus. Hlavním posláním Fondu je vytvářet a akumulovat finanční zdroje určené pro podporu bydlení a používat je v souladu se zákonem. Spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj se podílí na realizaci Programu podpory a výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury a Programu podpory výstavby bytů v domech s pečovatelskou službou. Dále pak realizuje programy, které vyplývají z jeho záměru tj. stát se revolvingovým fondem (program PANEL a podpora pořízení bydlení pro mladé domácnosti). Očekávané příjmy, které jsou tvořeny především dotací z FNM, budou v roce činit 4,12 mld. Kč, z toho dotace od FNM 3,70 mld. Kč. Výdaje v roce dosáhnou 8,69 mld. Kč. Přechod na revolvingový systém ovlivňuje výdajovou strukturu Fondu. Na rozdíl od předchozích let, kdy převažovaly kapitálové výdaje, budou mít v roce nejvyšší podíl na celkových výdajích poskytnuté půjčky. Ty ve srovnání s rokem 2002 vzrostou o 3,84 mld. Kč a dosáhnou 4,0 mld. Kč. Kapitálové výdaje budou činit 3,70 mld. Kč a směřují 24

zejména na podporu obcí při financování výstavby nájemních bytů a na podporu výstavby bytů s pečovatelskou službou. Nárůst celkových výdajů je způsoben jednak realizací původních programů rozvoje bydlení, jednak rozvojem programů souvisejících s přechodem Fondu na revolvingový systém (PANEL, podpora mladých domácností při pořízení prvého bydlení). Hospodaření SFRB v letošním roce skončí deficitem 4,57 mld. Kč; konečný stav peněžních prostředků Fondu bude činit 18,03 mld. Kč. Zákonem stanovená výše aktiv zůstane zachována a bude tvořena ostatními bilančními položkami. Z návrhu rozpočtu pro rok je patrné další výrazné snížení příjmové strany. Celkové příjmy 11 Fondu budou 0,69 mld. Kč, výdaje 3,30 mld. Kč. Hlavní část příjmů SFRB budou tvořit příjmy zúroků a realizace finančního majetku a přijaté splátky půjček. Fond nebude poskytovat žádné investiční transfery a své výdaje bude vynakládat především formou návratných půjček (1,0 mld. Kč) pro bytovou výstavbu, opravy a modernizaci bytového fondu. Dotace k úrokům na splácení úvěrů jsou rozpočtovány ve výši 0,60 mld. Kč. Rozpočet Fondu tak skončí deficitem 2,61 mld. Kč; rozpočtovaný konečný stav peněžní zdrojů k 31. 12. bude činit 15,42 mld. Kč. FNM nepočítá v budoucnu s žádnými transfery ve prospěch tohoto Fondu. Přechod SFRB od poskytování nenávratných přímých dotací na revolvingový systém podpor je důsledkem jeho vysoké závislosti na FNM při získávání finančních zdrojů. Předpokládané ukončení privatizačních příjmů vede k urychlení tohoto procesu s cílem získat vlastní zdroje. Toto očekávání se proto promítá do změny struktury výdajů v roce. Zatímco v roce činily investiční transfery 3,70 mld. Kč, jejich poskytování se v dalším roce sníží na 1,49 mld. Kč a postupně bude docházet k financování podpory bydlení formou poskytování půjček. K naplnění tohoto cíle je nezbytné vytvořit prostřednictvím novelizace zákona č. 211/2000 Sb. potřebné podmínky (rozšířit spektrum nástrojů efektivní portfoliové správy, rozšířit nástroje efektivnější a zacílené podpory a provést transformaci Fondu na revolvingový systém). Po dokončení transformace se tak SFRB může dostat do vážných finančních potíží, neboť jeho hospodaření bude deficitní. Fond bude muset financovat již nastartované programy 11 Nárokovaná dotace od FNM ve výši 1,49 mld. Kč není do příjmů zahrnuta (FNM s ní ve svých výdajích nepočítá) a byla vyřazena jak z příjmů, tak i z výdajů SFRB. 25

a návratnost dosud poskytnutých půjček v rámci těchto programů je nízká. FNM již nebude disponovat finančními zdroji k poskytování dotací a rovněž financování SFRB ze státního rozpočtu je v souvislosti s reformou veřejných financí nepravděpodobné. Tabulka 14 Bilance Státního fondu rozvoje bydlení v mld. Kč kód GFS Příjmy 2001 2002 A PŘÍJMY vč. splátek 8,77 17,78 4,12 0,69 I PŘÍJMY (III+VI+VII) 8,77 17,77 4,07 0,37 III BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) 0,12 0,33 0,37 0,37 IV DAŃOVÉ PŘÍJMY 0,00 0,00 0,00 0,00 V NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 0,12 0,33 0,37 0,37 VI KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY 0,00 0,00 0,00 0,00 VII PŘIJATÉ DOTACE 8,65 17,44 3,70 0,00 20 od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády (FNM) 8,65 17,44 3,70 0,00 SPLÁTKY PŮJČEK 0,00 0,00 0,05 0,32 Domácí 0,00 0,00 0,05 0,32 Výdaje 2001 2002 B VÝDAJE vč. půjček 1,58 3,36 8,69 3,30 II VÝDAJE (III+IV) 1,58 3,20 4,69 2,30 III BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 0,11 0,05 0,98 0,81 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 0,02 0,04 0,18 0,20 2 Úroky 3 Dotace a ostatní běžné transfery 0,09 0,01 0,80 0,60 IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 1,48 3,15 3,70 1,50 4,6 Pořízení investic 0,00 0,00 0,00 0,00 7 Investiční transfery 1,47 3,15 3,70 1,49 7.1 Domácí 1,47 3,15 3,70 1,49 7.1.0 Veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,00 0,00 0,00 0,00 7.1.1 Veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 1,47 3,15 0,00 0,00 7.1.2-5 Ostatní 0,00 0,00 3,70 1,49 7.2 Zahraniční 0,00 0,00 0,00 0,00 PŮJČKY 0,00 0,16 4,00 1,00 8 Domácí 0,00 0,16 4,00 1,00 8.0 Veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,00 0,00 0,00 0,00 8.1 Veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 0,00 0,09 2,50 0,60 8.2-4 Ostatním subjektům 0,00 0,07 1,50 0,40 9 Zahraniční 0,00 0,00 0,00 0,00 V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky) 0,00 0,16 3,95 0,68 A - B SALDO vč. čistých půjček 7,19 14,42-4,57-2,61 AI -BII SALDO bez čistých půjček 7,19 14,57-0,62-1,93 AIII - BIII Saldo Běžné bilance 0,02 0,29-0,62-0,44 AI - BII + 2 Saldo Primární bilance 7,19 14,57-0,62-1,93 Pramen: SFRB, MF Naformátováno 26

Tabulka 15 Vývoj finanční situace Státního fondu rozvoje bydlení v mld. Kč 2001 2002 1. Počáteční stav peněžních zdrojů k 1. 1. 0,00 8,19 22,60 18,03 2. Příjmy z nefinančních operací 8,77 17,78 4,12 0,69 3. Příjmy z dluhopisů a úvěrů 4. Prodej cizích cenných papírů 1,00 Naformátováno 5. Výdaje na nefinanční operace 1,58 3,36 8,69 3,30 6. Splátky dluhopisů a úvěrů 7. Nákup cizích cenných papírů 8. Konečný stav peněžních zdrojů k 31. 12. 8,19 22,60 18,03 15,42 Saldo hospodaření 7,19 14,42-4,57-2,61 Dluh ke konci roku 0,00 0,00 0,00 0,00 Pramen: SFRB, MF 4. Státní fond pro zúrodnění půdy Státní fond pro zúrodnění půdy (dále jen SFZP) byl zřízen zákonem č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy (účinnost od 1. 1. 1970) za účelem zvýšení péče o půdu a její úrodnost. K novelizaci došlo zákonem č. 175/1982 Sb. Zákonným zdrojem SFZP byly příjmy z odvodů za odnětí zemědělské půdy a prostředky státního rozpočtu. Přijetím zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí (SFŽP) 12 přešly zákonné příjmy SFZP z části na SFŽP a z části na příslušné obce, v jejichž katastru k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu došlo. Po této změně je SFZP prakticky financován pouze ze splátek poskytnutých půjček, které postupně klesají. Od roku 1990 hospodaří SFZP bez dotace ze státního rozpočtu. Očekávané příjmy i výdaje SFZP by měly dosáhnout v roce výše 1,0 mil. Kč. Výdaje SFZP jsou směřovány zejména na provoz a údržbu vodních toků. Konečný stav peněžních prostředků by měl ke konci roku činit 2,8 mil. Kč. Návrh rozpočtu na rok je koncipován jako vyrovnaný a počítá s příjmy i výdaji ve výši 1,0 mil. Kč. Ze zákonem vyjmenovaných příjmů se v návrhu rozpočtu počítá pouze se splátkami půjček poskytnutých v předchozích letech zemědělským podnikům. Konečný zůstatek prostředků na účtu by měl koncem roku činit 2,8 mil. Kč. 12 viz 2 odst.1 písm. d) 27

SFZP má v soustavě veřejných rozpočtů okrajový význam. Vzhledem k omezené činnosti SFZP je jeho roční rozpočet minimální. 28

Tabulka 16 Bilance Státního fondu zúrodnění půdy v mil. Kč kód GFS Příjmy 2001 2002 A PŘÍJMY vč. splátek 4,0 1,0 1,0 1,0 I PŘÍJMY (III+VI+VII) 0,0 0,0 0,0 0,0 III BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) 0,0 0,0 0,0 0,0 IV DAŃOVÉ PŘÍJMY 0,0 0,0 0,0 0,0 V NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 0,0 0,0 0,0 0,0 VI KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY VII PŘIJATÉ DOTACE 0,0 0,0 0,0 0,0 20 od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády (SR) 0,0 0,0 0,0 0,0 SPLÁTKY PŮJ ČEK 4,0 1,0 1,0 1,0 Výdaje 2001 2002 B VÝDAJE vč. půjček 4,0 0,0 1,0 1,0 II VÝDAJE (III+IV) 4,0 0,0 1,0 1,0 III BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 4,0 0,0 1,0 1,0 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 0,0 0,0 1,0 1,0 2 Úroky 0,0 0,0 0,0 0,0 3 Dotace a ostatní b ěžné transfery 4,0 0,0 0,0 0,0 3.0 Transfery veřejným rozp očtům stejné úrovně vlády 0,0 0,0 0,0 0,0 3.1 Dotace 4,0 0,0 0,0 0,0 3.1.1,3 Nefin ančním veřejným podniků 4,0 0,0 0,0 0,0 IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 0,0 0,0 0,0 0,0 4,6 Pořízení investic 0,0 0,0 0,0 0,0 7 Investiční transfery 0,0 0,0 0,0 0,0 7.1 Domácí 0,0 0,0 0,0 0,0 7.2 Zahraniční 0,0 0,0 0,0 0,0 PŮJČKY 0,0 0,0 0,0 0,0 V PŮJČKY minus S PLÁTKY (čisté půjčky) -4,0-1,0-1,0-1,0 A - B SALDO vč. čistých půjček 0,0 1,0 0,0 0,0 AI -BII SALDO bez čistých půjček -4,0 0,0-1,0-1,0 AIII - BIII Saldo Běžn é bilance -4,0 0,0-1,0-1,0 AI - BII + 2 Saldo Primární bilance -4,0 0,0-1,0-1,0 Pramen: SFZP, MF Naformátováno Tabulka 17 Vývoj finanční situace Státního fondu zúrodnění půdy v mil. Kč 2001 2002 1. Počáteční stav peněžních zdrojů k 1. 1. 1,8 1,8 2,8 2,8 2. Příjmy z nefinančních operací 4,0 1,0 1,0 1,0 3. Příjmy z dluhopisů a úvěrů 4. Prodej cizích cenných papírů Naformátováno 5. Výdaje na nefinanční operace 4,0 0,0 1,0 1,0 6. Splátky dluhopisů a úvěrů 7. Nákup cizích cenných papírů 8. Konečný stav peněžních zdrojů k 31. 12. 1,8 2,8 2,8 2,8 Saldo hospodaření 0,0 1,0 0,0 0,0 Dluh ke konci roku 0,0 0,0 0,0 0,0 Pramen: SFZP, MF 29

5. Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond byl zřízen 11. srpna 2000 zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu (dále jen SZIF ), jako právnická osoba za účelem zabezpečování regulace trhu s některými produkty živočišné a rostlinné výroby a výrobků vzniklých jejím zpracováním. Finanční zdroje SZIF představují zejména dotace ze státního rozpočtu, tržby z obchodní činnosti, úvěry, úroky zvkladů a půjček, prostředky a podpory poskytnuté Evropskou unií nebo jiným zahraničním subjektem a další příjmy. Očekávané příjmy SZIF v roce by měly dosáhnout výše 9,38 mld. Kč. Ve struktuře příjmů má dominantní postavení dotace ze státního rozpočtu v rozsahu 6,73 mld. Kč, menší význam mají příjmy nedaňové povahy. Výdaje SZIF jsou očekávány na úrovni 8,20 mld. Kč. V letošním roce Fond nebude čerpat pro účely financování svých výdajů úvěr od banky, naopak použije 1,69 mld. Kč na splátky vminulosti přijatých úvěrů. Hospodaření SZIF v roce skončí přebytkem ve výši 1,19 mld. Kč, konečný stav prostředků na účtu by měl činit 0,22 mld. Kč. Návrh rozpočtu SZIF na rok vychází z očekávaného stavu ke konci roku a počítá s příjmy 6,80 mld. Kč. Jediným zdrojem příjmů jsou přijaté dotace (4,73 mld. Kč ze státního rozpočtu a 2,07 mld. Kč od institucí EU). Rozpočet výdajů je pro rok navrhován v celkovém objemu 7,23 mld. Kč. Předkládaný návrh rozpočtu počítá s deficitem na úrovni 0,43 mld. Kč, který bude uhrazen z vlastních zdrojů fondu a také z přijatého bankovního úvěru. Na konci roku by měly závazky SZIF vůči bankovnímu sektoru dosáhnout 2,02 mld. Kč. Dne 4. 6. vstoupil v účinnost zákon č. 128/ Sb., kterým se mění zákon č. 256/2000 Sb. o SZIF. Podstatou zákona je přizpůsobení se klíčovým nařízením EU v oblastech společných organizací trhu. Jedná se především o úpravu nařízení vztahujících se k finančním podporám, subvencím a intervenčním nákupům. Na základě zvolené koncepce bude SZIF po vstupu České republiky do EU platební agenturou, která bude administrovat 22 společných tržních organizací s výjimkou přímých plateb zemědělcům. Dále bude 30

zajišťovat výběr dávek z výroby cukru, které jsou odváděny jako jeden z vlastních zdrojů do rozpočtu EU. Část takto vybraných prostředků by si ponechával na krytí vzniklých nákladů. Rozšíření činnosti SZIF předpokládá zvýšené finanční nároky na státní rozpočet, a to zejména v oblasti administrativních a správních nákladů na potřebné personální posílení, technické vybavení a na posílení kontrolních mechanismů SZIF. V současné době je obtížné odhadnout objem výdajů SZIF v budoucích letech, zvláště pak v kontextu vstupu do EU. Tabulka 18 Bilance Státního zemědělského intervenčního fondu v mld. Kč kód GFS Příjmy 2001 2002 A PŘÍJMY vč. splátek 4,98 4,02 9,38 6,80 I PŘÍJMY (III+VI+VII) 4,98 4,02 9,38 6,80 III BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) 0,75 1,09 2,65 0,00 IV DAŃOVÉ PŘÍJMY 0,00 0,00 0,00 0,00 V NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 0,75 1,09 2,65 0,00 VI 13-16 KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY 0,00 0,00 0,00 0,00 VII PŘIJATÉ DOTACE 4,23 2,93 6,73 6,80 20 od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády 4,23 2,93 6,73 4,73 SPLÁTKY PŮJČEK 0,00 0,00 0,00 0,00 Výdaje 2001 2002 B VÝDAJE vč. půjček 4,11 8,78 8,20 7,23 II VÝDAJE (III+IV) 4,11 8,78 8,20 6,73 III BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 4,10 8,74 8,13 6,67 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 0,87 4,25 1,28 1,30 2 Úroky 0,00 0,03 0,05 0,03 3 Dotace a ostatní běžné transfery 3,23 4,47 6,81 5,34 3.0 Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,00 0,00 0,00 0,00 3.1 Dotace 3,23 4,47 6,81 5,34 3.1.1,3 Nefinančním veřejným podniků 0,00 0,00 0,00 0,00 3.1.2 Finančním institucím 0,00 0,00 0,00 0,00 3.1.4 Ostatním podnikům 3,23 4,47 6,81 5,34 3.2 Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 0,00 0,00 0,00 0,00 IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 0,01 0,04 0,07 0,06 PŮJČKY 0,00 0,00 0,00 0,50 V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky) 0,00 0,00 0,00 0,50 A - B SALDO vč. čistých půjček 0,87-4,76 1,19-0,43 AI -BII SALDO bez čistých půjček 0,87-4,76 1,19 0,07 AIII - BIII Saldo Běžné bilance -3,35-7,66-5,48-6,67 AI - BII + 2 Saldo Primární bilance 0,87-4,74 1,23 0,10 Pramen: MF, SFZI Naformátováno 31

Tabulka 19 Vývoj finanční situace Státního zemědělského intervenčního fondu v mld. Kč 2001 2002 1. Počáteční stav peněžních zdrojů k 1. 1. 1,13 1,17 0,72 0,22 2. Příjmy z nefinančních operací 4,98 4,02 9,38 6,80 3. Příjmy z dluhopisů a úvěrů 0,00 3,50 1,70 4. Prodej cizích cenných papírů 0,82 Naformátováno 5. Výdaje na nefinanční operace 4,11 8,78 8,20 7,23 6. Splátky dluhopisů a úvěrů 0,01 1,69 1,49 7. Nákup cizích cenných papírů 0,82 8. Konečný stav peněžních zdrojů k 31. 12. 1,17 0,72 0,22 0,00 Saldo hospodaření 0,87-4,76 1,19-0,43 Dluh ke konci roku 0,00 3,50 1,81 2,02 Pramen: MF, SFZI 6. Státní fond kultury Státní fond kultury (dále jen SFK) byl zřízen zákonem č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky. SFK spravuje Ministerstvo kultury, v čele SFK je ministr kultury, který odpovídá za hospodaření s prostředky SFK. Základní záměr zřízení SFK spočíval ve vytvoření nového zdroje a institucionální základny pro financování projektů v oblasti kultury nad rámec prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu. Očekává se, že příjmy Fondu dosáhnou v rozpočtovém období roku výše 4,1 mil. Kč. Jediným významnějším příjmem se po prohlášení konkursu na společnost EuroLOTTO, a. s. staly příjmy z pronájmu majetku (3,9 mil. Kč) a dále pak platby za výkon majetkových práv autorských (0,1 mil. Kč) a 50% podíl na příjmech z pronájmu nemovitých kulturních památek od Ministerstva kultury (0,1 mil. Kč). Celkové výdaje jsou rozpočtovány ve výši 5,4 mil. Kč; tvoří je ostatní neinvestiční nákupy a související výdaje (2,0 mil. Kč.) a transfery veřejným rozpočtům centrální úrovně (3,4 mil. Kč). Schodek hospodaření v rozsahu 1,2 mil. Kč, způsobený především výpadkem na straně nenaplněných příjmů, bude kryt v plném rozsahu zůstatkem peněžních prostředků na účtech Fondu. Deficit hospodaření bude v uvedeném objemu představovat snížení finančních prostředků Fondu z 9,4 mil. Kč na počátku roku na 8,2 mil. Kč na jeho konci. 32

Celkové příjmy pro rozpočtové období roku budou činit 6,0 mil. Kč a budou tvořeny příjmy zpronájmu a užití majetku (5,1 mil. Kč), 50% podílem na příjmech z pronájmů nemovitých kulturních památek od Ministerstva kultury (0,2 mil. Kč), příjmy z úroků a ostatními nedaňovými příjmy (odúmrti) (0,7 mil. Kč). Rozpočet výdajů představuje částku 6,0 mil. Kč, která bude vynaložena zejména na ostatní neinvestiční náklady a související výdaje (náklady na činnost Fondu a na údržbu a správu nemovitostí celkem 5,5 mil. Kč) a na transfery veřejným rozpočtům centrální úrovně (0,5 mil. Kč). Z předchozích údajů vyplývá, že rozpočet příjmů a výdajů je sestaven jako vyrovnaný, tudíž konečný stav peněžních prostředků ke konci roku zůstane stejný jako na jeho počátku, tedy na částce 8,2 mil. Kč. Státní fond kultury nevykazuje závazky z titulu přijatých půjček nebo návratných finančních výpomocí a pro rok žádné závazky z uvedeného titulu nerozpočtuje. 33

Tabulka 20 Bilance Státního fondu kultury v mil. Kč. kód GFS Příjmy 2001 2002 A PŘÍJMY vč. splátek 9,0 6,0 4,1 6,0 I PŘÍJMY (III+VI+VII) 9,0 6,0 4,1 6,0 III BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) 9,0 6,0 4,1 6,0 IV DAŃOVÉ PŘÍJMY 0,0 0,0 0,0 0,0 V NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 9,0 6,0 4,1 6,0 VI KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY 0,0 0,0 0,0 0,0 VII PŘIJATÉ DOTACE 0,0 0,0 0,0 0,0 SPLÁTKY PŮJČEK 0,0 0,0 0,0 0,0 Výdaje 2001 2002 B VÝDAJE vč. půjček 3,0 10,0 5,4 6,0 II VÝDAJE (III+IV) 3,0 10,0 5,4 6,0 III BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 3,0 10,0 5,4 6,0 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 1,0 2,0 2,0 0,0 2 Úroky 0,0 0,0 0,0 0,0 3 Dotace a ostatní běžné transfery 2,0 8,0 3,4 6,0 3.0 Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,0 3,0 3,4 0,5 3.1 Dotace 2,0 2,0 0,0 5,5 3.1.1,3 Nefinančním veřejným podniků 2,0 1,0 0,0 5,5 3.1.2 Finančním institucím 0,0 0,0 0,0 0,0 3.1.4 Ostatním podnikům 0,0 1,0 0,0 0,0 3.2 Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 0,0 0,0 0,0 0,0 IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 0,0 0,0 0,0 0,0 4,6 Pořízení investic 0,0 0,0 0,0 0,0 7 Investiční transfery 0,0 0,0 0,0 0,0 PŮJČKY 0,0 0,0 0,0 0,0 V PŮJČKY minus S PLÁTKY (čisté půjčky) 0,0 0,0 0,0 0,0 A - B SALDO vč. čistých půjček 6,0-4,0-1,2 0,0 AI -BII SALDO bez čistých půjček 6,0-4,0-1,2 0,0 AIII - BIII Saldo Běžné bilance 6,0-4,0-1,2 0,0 AI - BII + 2 Saldo Primární bilance 6,0-4,0-1,2 0,0 Pramen: SFK, MF Naformátováno Tabulka 21 Vývoj finanční situace Státního fondu kultury v mil. Kč 2001 2002 1. Počáteční stav peněžních zdrojů k 1. 1. 7,4 13,4 9,4 8,2 2. Příjmy z nefinančních operací 9,0 6,0 4,1 6,0 3. Příjmy z dluhopisů a úvěrů 4. Prodej cizích cenných papírů Naformátováno 5. Výdaje na nefinanční operace 3,0 10,0 5,4 6,0 6. Splátky dluhopisů a úvěrů 7. Nákup cizích cenných papírů 8. Konečný stav peněžních zdrojů k 31. 12. 13,4 9,4 8,2 8,2 Saldo hospodaření 6,0-4,0-1,2 0,0 Dluh ke konci roku 0,0 0,0 0,0 0,0 Pramen: SFK, MF 34

7. Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie (dále jen SFČK) byl zřízen zákonem ČNR č. 241/1992 Sb., ve znění zákona č. 273/1993 Sb. Fond spravuje Ministerstvo kultury. V čele SFČK stojí ministr kultury, který odpovídá za hospodaření s prostředky SFČK. Základní záměr zřízení SFČK spočíval ve vytvoření nového zdroje a institucionální základny pro financování projektů v oblasti kinematografie. Na rozdíl od Státního fondu kultury disponuje zákonem stanovenými, reálně dosažitelnými zdroji. Jedná se o příplatek 1 Kč k cenám vstupného na veřejnou produkci kinematografického díla a příjmy zobchodního využití autorských provozovacích práv k filmovým dílům spravovaným SFČK. Tyto, byť svou povahou limitované zdroje, umožnily SFČK v uplynulém období podporovat projekty v oblasti kinematografie. Přepokládá se, že na konci roku dosáhne výsledek hospodaření Fondu deficitu 13,6 mil. Kč. Příjmy jsou očekávány ve výši 53,2 mil. Kč, a sice ve formě nedaňových příjmů, tvořených následujícími položkami: 50,0 mil. Kč - příjmy zvlastní činnosti (výnosy zužití filmových děl, příjmy z příplatku k ceně vstupného do kin, předpokládané splátky poskytnutých bezúročných návratných finančních výpomocí na podporu kinematografických projektů), 0,7 mil. Kč - příjmy z pronájmu majetku, 1,5 mil. Kč příjmy z úroků a 1 mil. Kč ostatní příjmy (žadatelské poplatky). Výdaje by měly dosáhnout částky 66,8 mil. Kč, z toho 63 mil. Kč bude vynaloženo na dotace a ostatní běžné transfery, 2,8 mil. Kč na neinvestiční nákupy a související výdaje (náklady na činnost Fondu, event. vratky nedočerpaných žadatelských poplatků) a 1 mil. Kč na dotace na obnovu a rozvoj technického vybavení kin (kapitálové výdaje). Krytí deficitu je zajištěno dostatečnými peněžními zdroji na účtech fondu, které by měly po uhrazení deficitu činit 65,0 mil. Kč. Rozpočet příjmů a výdajů fondu pro rok je sestaven jako vyrovnaný, s očekávanými příjmy ve výši 63,0 mil. Kč, z toho 60,0 mil. Kč tvoří příjmy z vlastní činnosti, 0,5 mil. Kč příjmy zpronájmu majetku, 1,5 mil Kč příjmy zúroků z vkladů na běžném a termínovaném účtu a 1,0 mil. Kč ostatní nedaňové příjmy. Z plánovaného vyrovnaného rozpočtu plyne, že výdaje jsou rozpočtovány taktéž na úrovni 63,0 mil. Kč. Tyto jsou, podobně jako v předchozích letech, tvořeny následujícími položkami: neinvestiční nákupy a 35

související výdaje (2,5 mil. Kč), placené úroky a pojistné (0,2 mil. Kč), dotace a ostatní běžné transfery (57,3 mil. Kč) a kapitálové výdaje - dotace na obnovu a rozvoj technického vybavení kin (3,0 mil. Kč). Konečný zůstatek na účtech Fondu se pro rozpočtové období roku očekává ve výši 65,0 mil. Kč. SFČK nevykazuje závazky z titulu přijatých půjček nebo návratných finančních výpomocí a pro rozpočtové období roku žádné závazky z titulu přijatých půjček nebo návratných finančních výpomocí nerozpočtuje. Tabulka 22 Bilance Státního fondu české kinematografie v mil. Kč kód GFS Příjmy 2001 2002 A PŘÍJMY vč. splátek 38,00 71,0 53,2 63,0 I PŘÍJMY (III+VI+VII) 38,0 71,0 53,2 63,0 III BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) 28,0 71,0 53,2 63,0 IV DAŃOVÉ PŘÍJMY 0,0 0,0 0,0 0,0 V NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 28,0 71,0 53,2 63,0 VI KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY 0,0 0,0 0,0 0,0 VII PŘIJATÉ DOTACE 10,0 0,0 0,0 0,0 20 od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády (SR) 10,0 0,0 0,0 0,0 SPLÁTKY PŮJČEK 0,0 0,0 0,0 0,0 Výdaje 2001 2002 B VÝDAJE vč. půjček 76,0 83,000 66,8 63,0 II VÝDAJE (III+IV) 76,0 83,0 66,8 63,0 III BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 76,0 81,0 65,8 60,0 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 2,0 2,0 2,8 0,0 2 Úroky 0,0 0,0 0,0 0,0 3 Dotace a ostatní běžné transfery 74,0 79,0 63,0 60,0 3.0 Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,0 0,0 0,0 0,0 3.1 Dotace 74,0 74,0 58,0 60,0 3.1.1,3 Nefinančním veřejným podniků 0,0 1,0 1,0 52,0 3.1.2 Finančním institucím 0,0 0,0 0,0 0,0 3.1.4 Ostatním podnikům 74,0 73,0 57,0 8,0 3.2 Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 0,0 0,0 1,0 0,0 3.3-4 Transfery obyvatelstvu 0,0 5,0 4,0 0,0 IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE 0,0 2,0 1,0 3,0 4,6 Pořízení investic 0,0 0,0 0,0 0,0 7 Investiční transfery 0,0 2,0 1,0 3,0 7.1 Domácí 0,0 2,0 1,0 3,0 7.2 Zahraniční 0,0 0,0 0,0 0,0 PŮJČKY 0,0 0,0 0,0 0,0 V PŮJČKY minus S PLÁTKY (čisté půjčky) 0,0 0,0 0,0 0,0 A - B SALDO vč. čistých půjček -38,0-12,0-13,6 0,0 AI -BII SALDO bez čistých půjček -38,0-12,0-13,6 0,0 AIII - BIII Saldo Běžné bilance -48,0-10,0-12,6 3,0 AI - BII + 2 Saldo Primární bilance -38,0-12,0-13,6 0,0 Pramen: SFČK, MF Naformátováno 36