Studie Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-bavorském pohraničí Návrhová část připravila společnost Březen 2013 Studie Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko-bavorském pohraničí byla podpořena z prostředků Evropské unie.
Obsah Úvod...3 Priorita 1 Ekonomická spolupráce...4 Opatření 1.1 Jednotné prostředí pro znalostní ekonomiku...5 Opatření 1.2 Přeshraniční integrace trhu práce...6 Opatření 1.3 Spolupráce MSP navzájem a se školami, posílení obchodních, výrobních a inovačních vazeb...7 Priorita 2 Rozvoj cestovního ruchu na česko-bavorské hranici a vzájemné propojení nabídek... 10 Opatření 2.1 Rozvoj společného přeshraničního destinačního managementu... 11 Opatření 2.2 Rozvoj infrastruktury potřebné pro zlepšení provázanosti nabídek na obou stranách hranice... 12 Priorita 3 Vzdělávání a zlepšování přeshraniční spolupráce... 14 Opatření 3.1 Jazykové vzdělávání... 15 Opatření 3.2 Přeshraniční spolupráce škol a školských zařízení působících v oblasti počátečního vzdělávání... 16 Opatření 3.3 Celoživotní vzdělávání... 17 Priorita 4 Infrastruktura a životní prostředí... 20 Opatření 4.1 Zvýšení dostupnosti periferních oblastí v česko-bavorském pohraničí... 21 Opatření 4.2 Vyšší propustnost hranic v Ašském výběžku a doplnění chybějící fyzické infrastruktury... 21 Opatření 4.3 Rozvoj potenciálu letiště Karlovy Vary v bavorském příhraničí... 22 Opatření 4.4 Spolupráce a výměna zkušeností v oblasti třídění a využití odpadů... 23 Opatření 4.5 Využití obnovitelných zdrojů energie... 23 Priorita 5 Veřejné služby jako podpora efektivního rozvoje přeshraničního regionu... 26 Opatření 5.1 Aktivní stárnutí... 26 Opatření 5.2 Koordinace v oblasti řízení bezpečnosti... 27 Opatření 5.3 Územně propojená a vstřícná veřejná správa... 28 Berman Group 2013 2
Úvod Návrhová část studie Budoucnost uprostřed Evropy možnosti přeshraniční spolupráce v česko bavorském pohraničí " navazuje na socio-ekonomickou analýzu přeshraničního prostoru, zabírajícího území bavorských okresů Tirschenreuth, Wunsiedel, město a okres Hof a Karlovarského kraje. Návrhová část popisuje možné nebo žádoucí intervence, které by se měly ve vybraném území realizovat se dvěma hlavními cíli: Zvýšit intenzitu spolupráce mezi různými subjekty na obou stranách hranice a snížit bariéru, kterou hranice tvoří. Posílit ekonomické a sociální vazby mezi subjekty na obou stranách hranice, využít doplňkových výhod či podobností česko-saských území a usilovat o propojení celého území tak, aby se snížily nevýhody vyplývající z periferní polohy a aby se jednotlivá území podporovala v hospodářském rozvoji a aby se zlepšily podmínky pro další rozvoj území jako celku. První cíl je, zjednodušeně řečeno, obecným cílem Evropské přeshraniční spolupráce. Druhý cíl je specifický pro území, které bylo předmětem studie a navrhovaných intervencí a směřuje k tomu, aby se nevýhodná příhraniční a periferní poloha z nevýhody změnila ve výhodu, nebo aby alespoň různé rysy území mohly být využívány tak, aby se snížilo znevýhodnění celého území, plynoucí ze současných sociálních a ekonomických trendů. Návrhová část je strukturována do priorit a opatření, spíše kvůli formálnímu hledisku a kvůli tomu, že taková struktura je obvyklá a srozumitelná. Smyslem tohoto členění je zdůraznit tu skutečnost, že navrhované priority by se měly stát součástí priorit budoucích operačních programů Evropské územní spolupráce a opatření by měla být zahrnuta do těchto programů rovněž. Abychom poukázali na možný konkrétní obsah intervencí a proto, že v průběhu studie vzniklo mnoho dobrých námětů na další intervence, rozvojové programy či projekty, které by neměly být zapomenuty, uvádíme pro každou prioritu i příklady intervencí či aktivit, které by bylo žádoucí v programovacím období 2014+ realizovat. K tomu je však samozřejmě nezbytné je dále rozpracovat, v této studii jsou uvedeny jen jako projektové či programové ideje, zacílené na řešení konkrétních problémů či na využití konkrétních možností spolupráce, která by měla být prospěšná všem zúčastněným stranám. Berman Group 2013 3
Priorita 1 Ekonomická spolupráce Cíl Priority: Růst konkurenceschopnosti a inovační výkonnosti firem, zajištění dostatečného počtu odborně vzdělaných pracovních sil pro integrovaný přeshraniční trh práce. Popis priority Ekonomika českého a bavorského příhraničí vykazuje různou úroveň vyspělosti i odlišné tempo svého růstu. To je do značné míry ovlivněno rozdílnými společensko-politickými poměry, které zde panovaly během druhé poloviny 20. století i příslušností k různým státním entitám. Právě odlišná úroveň ekonomické vyspělosti a odstranění bariér v mezistátním obchodě umožnilo postupné propojení hospodářství Karlovarského kraje a sousedních bavorských příhraničních okresů. Bavorští investoři byli motivováni dominantně nižšími výrobními náklady a kombinací dobrých technických kompetencí místní pracovní síly a geografickou blízkostí. Tyto výhody však postupně ztrácejí na významu a je potřeba hledat nové platformy spolupráce založené na jiném obsahu než jsou nákladové faktory s cílem více rozvíjet znalostně založené aktivity firem. Priorita Ekonomická spolupráce by se proto měla zaměřovat na podporu vzniku společného prostředí pro výzkum, vývoj a inovace. Měla by být budována regionální síť (v bavorsko-českém příhraničním regionu) propojující existující specializovaná odborná pracoviště a tato pracoviště s podniky, což umožní vzájemnou výměnu znalostí, zkušeností a příkladů dobré praxe a podnítí nastartování společných projektů. Demografický vývoj v zájmovém území povede ve střednědobém horizontu 5 až 10 let ke zrychlenému poklesu počtu pracovních sil v bavorských příhraničních okresech, naopak v Karlovarském kraji bude pokles pouze minimální. Tento trend spolu se strukturální podobností zpracovatelského průmyslu otevírá potenciál pro vzájemné přeshraniční propojení trhu práce a systému odborného vzdělávání. Již v současnosti roste význam přeshraniční dojížďky za prací z Karlovarského kraje do bavorských okresů, ale je nutné odstranit bariéry v oblasti organizačního zajištění, dopravy a informovanosti obyvatel. Ze strukturálního pohledu vykazuje hospodářství česko-bavorského příhraničí řadu podobností. Zejména to platí ve zpracovatelském průmyslu, kde lze na české i bavorské straně nalézt společné specializace v oborech výroby porcelánu a skla, v kovodělném a elektrotechnickém průmyslu. Přitom intenzita přeshraniční spolupráce a vzájemných kontaktů firem, škol a regionálních institucí podporujících podnikání je zatím na nízké úrovni a není zde využito potenciálních přínosů ze vzájemné synergie. Podporovány by měly být různé přeshraniční formy spolupráce mezi oborově blízkými podniky, stejně tak jako spolupráce podniků z Bavorska i Česka s příslušnými odbornými školami. Spolupráce by měla zahrnovat jak vytvořených stálých institucionálních platforem, tak vytváření kooperačních vztahů ve sdílení technologií nebo vzdělávací infrastruktury. Rovněž zkušenosti z odborného a celoživotního vzdělávání na bavorské straně jsou pro českou stranu využitelné. Berman Group 2013 4
Opatření 1.1 Jednotné prostředí pro znalostní ekonomiku Vznik jednotného prostředí stimulujícího společné aktivity v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a inovací, které bude sloužit k podpoře znalostně založené ekonomiky v česko-bavorském pohraničí. Pro vytvoření fungujícího společného prostředí pro výzkumné a inovační aktivity v česko-bavorském pohraničí je důležité institucionální ukotvení v podobě měkké infrastruktury, která bude propojovat v tomto směru již vysoce rozvinuté aktivity na bavorské straně s připravovanou infrastrukturou pro VaV a technologický transfer v Karlovarském kraji. Mělo by být podporováno budování sítě specializovaných odborných pracovišť, která bude spojovat subjekty působící v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. To umožní efektivní přeshraniční přenos zkušeností, sdílení existující tvrdé i měkké infrastruktury či přenos fungujících modelů a příkladů dobré praxe v oblasti podpory rozvoje znalostní ekonomiky. Takto nastavené institucionální prostředí vytvoří prostor pro vznik formálních i neformálních vazeb mezi zapojenými subjekty a přispěje k jejich všeobecně vyšší informovanosti o potenciálních partnerech. Společná síť vztahů (formálních i neformálních) je velmi důležitá z hlediska efektivity výzkumných a inovačních činností. Jelikož jednotlivé části příhraničního území disponují podobnou hospodářskou strukturou, existuje velká pravděpodobnost, že budou existovat také podobné či doplňkové výzkumné a inovační aktivity jak ve firmách, tak ve veřejných institucích. Nabízí se například vznik klastrové iniciativy v příbuzných a blízkých odvětvích (např. výroba porcelánu, skla nebo stavebních hmot) či sítě specializovaných oborových pracovišť, které umožní vyšší intenzitu spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem skrze technologický transfer a následnou tvorbu inovací. Sítě oborových pracovišť by například mohly fungovat po vzoru Hochfranken Kompetenzregion a center kompetence, které v rámci této platformy fungují. Klíčovou roli v koordinaci a tvorbě potřebného institucionálního zázemí by měla zastávat odborná pracoviště specializovaná na aktivity transferu znalostí a technologií a podpory znalostně založené ekonomiky. Na české straně v Karlovarském kraji je příkladem takové instituce budovaný Vědecko-technický park v Karlových Varech a na německé pak Hochschule Hof nebo KeKuTex, přičemž klíčová není existence těchto institucí, ale rozsah, kvalita a zaměření služeb, které poskytují. KARP, Vědecko-technický park Karlovy Vary; Hochschule Hof ERDF, Investiční priorita 1 Posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací Berman Group 2013 5
Opatření 1.2 Přeshraniční integrace trhu práce Vytvořit organizační zajištění společného trhu práce a zvýšit tím možnosti uplatnění osob na přeshraničním integrovaném trhu práce, zmapovat potřeby zaměstnavatelů na pracovní sílu a promítnout je do společné koncepce odborné přípravy a celoživotního vzdělávání. Opatření by mělo napomáhat odstraňovat bariéry pro přeshraniční dojížďku za prací a to jak legislativní povahy, tak bariér v oblasti dopravy a informovanosti obyvatel. V případě ověřené dostatečně velké poptávky je možné podporovat vznik nových autobusových či vlakových přeshraničních spojů mezi lokalitami s vysokou intenzitou pracovní dojížďky, které budou využívat již v současnosti dostačující rozsah fyzické infrastruktury. Budování nové přeshraniční infrastruktury je možné pouze tehdy, pokud současný stav působí zjevnou bariéru pro přeshraniční mobilitu v místech, kde není možné využít alternativní řešení a současně se jedná spojení s potenciálně vysokou intenzitou využívání (např. spojení Aš Rehau nebo další přeshraniční spojení zejména v Ašském výběžku). Je nutné zvýšit informovanost obyvatel o možnostech a potenciálu uplatnění na společném trhu práce a propojit požadavky zaměstnavatelů s nabídkou pracovníků v celém příhraničním území. Měl by být podporován vznik platformy spolupráce, která bude organizačně zajišťovat přeshraniční výměnu informací o trhu práce a konkrétních pracovních nabídkách a zprostředkovávat je vhodnou formou obyvatelům. Vznik platformy by měl být navázán na již existující síť infrastruktury (např. úřady práce). Na základě této platformy by měly být vytvářeny společné přeshraniční prognózy o budoucí situaci a potřebách na trhu práce ve směru k požadovaným odborným specializacím a kompetencím lidských zdrojů. Tyto prognózy musí být brány na zřetel při nastavování společné koncepce odborného a celoživotního vzdělávání a musí být koordinovány s ostatními aktivitami přeshraniční spolupráce v oblasti vzdělávání, zejména jazykovou přípravou. Intervence by měla být zaměřena také na vzájemnou spolupráci při vzdělávání (včetně celoživotního vzdělávání) vedoucí k lepšímu uplatnění pracovní síly na přeshraničním trhu práce. Cílem je zvýšení kvality a množství kvalifikované pracovní síly a možností jejího uplatnění na obou stranách hranice a to zejména v oborech, které budou identifikovány jako klíčové pro budoucí konkurenceschopnost místní ekonomiky (především technické a odborné kvalifikace). Agentura práce Bayreuth-Hof má o problematiku mobility pracovní síly velký zájem. Tato oblast by měla být podporována i přesto, že možná nebude zahrnuta do přeshraničního OP. Německé agentury práce by měly mít finanční prostředky na podporu projektů z vlastních zdrojů. Mezi Bavorskem a Saskem již existují tzv. job-centers, která zprostředkovávají nabídky práce mezi regiony je možné je propojit i na české úřady práce. KARP, české regionální pobočky Úřadů práce, Agentur für Arbeit Bayreuth-Hof Berman Group 2013 6
ERDF, ESF, Investiční priorita 8 Podpora zaměstnanosti a mobility pracovních sil Opatření 1.3 Spolupráce MSP navzájem a se školami, posílení obchodních, výrobních a inovačních vazeb Posílit/zahájit vzájemnou přeshraniční spolupráci firem a škol v příbuzných oborech a dalších regionálních institucí, přenos zkušeností a příkladů dobré praxe, posílit dodavatelsko-odběratelské vazby firem v regionální ekonomice. Toto opatření by mělo podporovat přeshraniční platformy spolupráce na bázi klastrových iniciativ mezi firmami a podnikateli ve stejných nebo příbuzných oborech, které jsou zastoupeny na české i bavorské straně, středními a vysokými školami a dalšími specializovanými regionálními institucemi (instituce na podporu výzkumu, inovací a přenosu technologií, vědecko-technické parky apod.). Ačkoliv si tyto firmy na trhu navzájem konkurují, může pro ně být výhodné kooperovat při řešení některých společných problémů např. sdílet specializované technologie a infrastrukturu, zajišťovat odborné a celoživotní vzdělávání zaměstnanců, spolupracovat při vstupu na nové trhy, vyměňovat si vzájemně zkušenosti nebo organizovat společné výrobní kooperace. U firem ve společných tradičních oborech (výroba porcelánu, skla) je také vhodné podporovat inovace v oblasti zaměření výroby a přenos zkušeností s restrukturalizací, která v Bavorsku na rozdíl od Karlovarského kraje již úspěšně proběhla a umožnila těmto firmám čelit novým výzvám a být globálně konkurenceschopnými. Dosud akumulovaných znalostí, zkušeností a know-how lze využít v příbuzných oborech a tím zvýšit svou konkurenceschopnost na nadregionálních i globálních trzích. Dosavadní spolupráce škol a firem, která na bavorské straně dlouhodobě funguje a v Karlovarském kraji se rozvíjí, by měla být rozšířena také do přeshraniční dimenze. A to především ve vybraných společných oborech s důrazem na dlouhodobé praxe studentů ve firmách a zaměstnanců ve školách tak, aby se zlepšovaly nejen jejich odborné kompetence a zkušenosti ale také jejich jazykové dovednosti, které jsou pro uplatnění na přeshraničním integrovaném trhu práce klíčové. Školy a jejich kapacity mohou být využívány firmami k rutinním vývojovým aktivitám (měření, testování) a naopak firemní kapacity mohou sloužit pro praktické vzdělávání studentů. Je vhodné zvyšovat vzájemnou informovanost o možnostech a podmínkách investování a podnikání v zájmovém území. Dále vytvářet, spravovat a aktivně pracovat s nabídkou specializovaných dodavatelů a propojovat vzájemné požadavky firem v dodavatelsko-odběratelských vztazích. KARP, Krajská (v Bavorsku okresní) úroveň územní samosprávy, vysoké a střední školy v regionu ERDF/ESF, Investiční priorita 3 Zvyšování konkurenceschopnosti MSP, Investiční priorita 1 Posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací Berman Group 2013 7
Příklady intervencí a aktivit: I. Vytvoření platformy česko-bavorského přeshraničního integrovaného trhu práce Na každém regionálním úřadu práce v česko-bavorském příhraničí bude vyčleněn jeden zaměstnanec, který bude mít na starosti výměnu informací o pracovních nabídkách a požadavcích zaměstnavatelů v nejbližším okrese na opačné straně hranice, které bude zprostředkovávat žadatelům o práci ve svém obvodu nebo je aktivně předávat dalším regionálním pracovištím úřadu práce. Tyto nabídky mohou být šířeny stávajícími komunikačními kanály, nebo pokud se to ukáže jako vhodné, může vzniknout společný portál trhu práce pro bavorsko-české pohraničí. Tato jednotlivá místní kontaktní střediska musí být koordinována a organizačně zajišťována krajským úřadem práce. Na této vyšší úrovni by měly vznikat střednědobé prognózy budoucího vývoje společného přeshraničního trhu práce s důrazem na požadované kvalifikace, kapacitu a zaměření odborného vzdělávání a očekávané změny v populačním vývoji v celém území. Do integrace trhu práce by měly být zahrnuty také hospodářské komory, a to zejména jako zprostředkovatelé poptávky po pracovní síle, která bude směřována na druhou stranu hranice. To bude vyžadovat koordinaci mezi hospodářskými komorami na obou stranách hranice, ale také koordinaci mezi hospodářskými komorami a úřady práce na druhé straně hranice. Přeshraniční platforma pro koordinaci na trhu práce by měla být propojena s aktivitami v oblasti vzdělávání, tak aby podporovala koordinaci vzdělávání na středních školách, jejich přeshraniční spolupráci a přípravu pracovní síly podle potřeb celého území. II. Spolupráce firem, škol a dalších regionálních institucí na bázi klastrové iniciativy Vznik platforem spolupráce v tradičních (ale i nových) oborech, které jsou zastoupeny v ekonomice příhraničních bavorských okresů i Karlovarského kraje. Nejvýznamnějším z nich je výroba porcelánu/skla, která je tradičním oborem s dlouhou společnou historií v území. V Karlovarském kraji a v okresech Wunsiedel a Tirschenreuth je dokonce průmyslovým odvětvím s nejvyšší zaměstnaností. V Karlovarském kraji procházelo v posledních 15 letech náročnou restrukturalizací a jeho význam slábl. V bavorských okresech již restrukturalizace firem v těchto oborech proběhla, firmy jsou konkurenceschopné a úspěšné na náročných trzích a význam odvětví v regionální ekonomice zůstal vysoký. Dalším takovým odvětví je textilní průmysl, který již není dominantní jako dříve, ale stále hraje důležitou roli v hospodářství některých částí území (zejména města a okresu Hof, Ašském výběžku a v některých částech Krušných hor). Jeho budoucí rozvojový potenciál zvyšuje existence Hochschule Hof, kde je výzkum a výuka zaměřena také na inovativní textil a design, což může být významným impulsem pro podnikatelské prostředí a může implikovat přenos nových poznatků a výzkumných výstupů do firemní praxe. Podpora by neměla být omezena pouze na tyto tradiční obory, ale může se týkat i nově se rozvíjejících oborů v území jako je výroba plastových a pryžových výrobků, subdodávky pro automobilový průmysl a další. Do spolupráce by měly být zahrnuty firmy, vysoké i střední školy, regionální instituce na podporu podnikání a v oblasti VaV ale i samostatně podnikající živnostníci. Smyslem je navazování kontaktů a posilování vzájemné spolupráce s cílem přenosu zkušeností a příkladů dobré praxe, pořízení/sdílení/využívání specializovaných technologií a infrastruktur, organizace výrobních kooperací a obchodních spoluprací, společný vstup na nové trhy, společná koordinace odborného Berman Group 2013 8
vzdělávání nebo školení odborníků v nekonkurenčních oborech. Celou iniciativu musí zajišťovat organizační jednotka přidružená k již existující nebo vznikající instituci (např. vědecko-technický park, významná firma nebo střední škola v regionu). Pro hledání příležitostí k rozvíjení spolupráce by měly být využívány také existující pravidelné aktivity, jako jsou např. opakovaná setkání podnikatelů, organizovaná bavorskou řemeslnickou komorou v Mariánských Lázních. Tato setkání zároveň mohou napomáhat zprostředkování informací o trhu práce ne obou stranách hranice a sloužit pro navázání spolupráce při získávání pracovní síly. III. Přeshraniční inovační vouchery Inovační vouchery jsou nástrojem podpory spolupráce mezi podniky a výzkumnými/vývojovými organizacemi. Jejich prostřednictvím se firmám částečně hradí náklady na vývoj, který si objednají od třetí strany, kterou je nejčastěji, ale ne výlučně, pracoviště veřejné vysoké školy nebo výzkumného ústavu. Protože Karlovarský kraj nemá dostatek VaV organizací, jsou inovační vouchery koncipovány tak, že firmy z Karlovarského kraje hledají partnery pro spolupráci mimo kraj, v zásadě kdekoliv v České republice. Pro česko-bavorskou přeshraniční spolupráci je možné inovační vouchery upravit tak, že by podporovaly spolupráci firem z jedné strany hranice s VaV organizací na druhé straně hranice. Možnost spolupráce by měla zahrnout celé území česko-bavorské přeshraniční spolupráce, protože zejména ve vzdálenějších centrech (Bayreuth nebo Regensburg, na české straně Plzeň) se nachází vysoké školy nebo VaV organizace, které by mohli být potenciálně vhodné pro spolupráci s podniky na druhé straně hranice. Než se začnou inovační vouchery vážně připravovat, je třeba zvážit, zdali ve větším území, v němž se přeshraniční projekty cíle ETC realizují, je dostatek potenciálních VaV organizací, které by mohly sloužit jako partneři pro podniky. Berman Group 2013 9
Priorita 2 Rozvoj cestovního ruchu na česko-bavorské hranici a vzájemné propojení nabídek Cíl priority: Cílem je zvýšit úroveň a efektivitu příjmů a přínosů z cestovního ruchu výraznějším propojením infrastruktury a atraktivit na obou stranách hranice do společných nabídek v těch částech území, kde takovéto propojení má logické opodstatnění a kromě lázeňství rozvíjet i ostatní formy cestovního ruchu tam, kde jsou pro ně vhodné podmínky. Popis priority Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v česko-bavorském pohraničí je značný, v poměru k sousedním atraktivnějším oblastem Šumavy a Krušných hor je ale nižší. Právě proto je dominantní část návštěvnosti v Karlovarském kraji a velká část v příhraničních bavorských okresech vázána na oblast lázeňství, která je zde dlouhodobě rozvíjena. Zejména v okrajových/příhraničních a venkovských částech území mimo hlavní lázeňská centra tak není dostatečně využíván potenciál, který by cestovní ruch mohl představovat pro rozvoj v těchto územích. Hlavní příčinou aktuálního stavu je zejména historický vývoj území, který byl ovlivněn existencí železné opony na česko-bavorské hranici, která jakékoliv investice do příhraničních území a jejich využití pro účely cestovního ruchu vylučovala. Po změně politické situace v roce 1989 pak české pohraničí prošlo rozsáhlou hospodářskou krizí, která výrazně ovlivnila efektivitu jakýchkoliv investic do oblasti cestovního ruchu. Ty se tak na české straně koncentrovaly pouze do vybraných lokalit, kde byla garantována dostatečná ziskovost a návratnost investice, jako jsou například právě lázeňská centra, která tak představují téměř jediné lokality, kde dochází k modernizaci a rozvoji turistické infrastruktury. Vzhledem k nižší atraktivitě a potenciálu území na česko-bavorské hranici v porovnání s Krušnými horami, zde nedocházelo k větším investicím do infrastruktury pro zimní sporty. Až v poslední době dochází k rozšiřování nabídky pro cykloturistiku (stezka Železné opony apod.) Zcela nedostačující je v území propojenost na úrovni společných produktových balíčků a nabídek (destinačních managementů), která v území zatím téměř neexistuje. V území přitom lze fungující turistické regiony nalézt, jsou však převážně na bavorském území a obvykle nezasahují až k samotné hranici, resp. jejich nabídka v blízkosti hranic je omezená. Celková propojenost nabídky v území je malá, a to přesto, že by vzájemná propojenost obou území mohla přispět k výraznému zvýšení konkurenceschopnosti nabídek na obou stranách hranice. Berman Group 2013 10
Opatření 2.1 Rozvoj společného přeshraničního destinačního managementu Přispět k rozšíření nabídky na obou stranách hranice formou vytváření ucelených produktů a zvýšit propojení nabídky na obou stranách hranice v těch částech území, kde může společná nabídka atraktivit zvýšit konkurenceschopnost cestovního ruchu. V česko-bavorském přeshraničním území je aktuálně minimální počet společných přeshraničních destinačních managementů, které by zajišťovaly jak společnou koordinaci rozvoje infrastruktury v území, tak jeho následnou propagaci, včetně tvorby a propagace ucelených produktových balíčků využívající atraktivity a služby na obou stranách hranice. To i přesto, že v území existují lokality, ve kterých je nabídka na obou stranách hranice velmi podobná případně se vzájemně doplňující, jako jsou lázeňské resorty a golfová hřiště, a ve kterých by tudíž společná nabídka mohla přispět k výraznému rozšíření nabízených produktů a tím i k zlepšení konkurenceschopnosti daného území. Zároveň je zatím málo využit potenciál přírodně zajímavého a velmi řídce osídleného území ležícího bezprostředně podél česko-bavorské hranice v oblasti Českého lesa a jeho propojení na již existující turistický region Stiftland na bavorské straně. V bavorské části území fungují i další organizace koordinující rozvoj a propagaci CR, nemají však adekvátní protějšky na straně české, kde jsou proto partnery často izolované samostatné obce či podobné subjekty bez širšího územního pokrytí. Pokud k nějaké koordinaci společných aktivit a spolupráci docházelo, pak pouze na úrovni jednotlivých projektů bez faktické snahy přípravy a propagace společné komplexní nabídky produktů. Obsahem opatření je tedy (i) podpora vzniku společných organizací destinačního managementu, které budou spolupracovat na vyhodnocení situace v území, identifikaci vhodných cílových skupin, vyhodnocení stávající a chybějící infrastruktury v území a následné přípravě a realizaci jak rozvojových projektů, tak společných marketingových aktivit zaměřených na společnou propagaci; (ii) podpora vytváření společných přeshraničních produktových balíčků a společného marketingu, který bude představován komplexnějšími aktivitami, než jsou stávající propagační letáky a informační brožury ve více jazycích či v různých jazykových mutacích. Podporován by přitom měl být jak vznik destinačního managementu, tak realizace pilotních opatření v oblasti koordinace rozvoje CR a marketingu. To vše se zaměřením na vybraná území, u kterých tato spolupráce může díky lepší provázanosti nabídky přispět k zlepšení jejich konkurenceschopnosti. Nemělo by se tedy jednat o plošné intervence, ale o koncentrované intervence do vybraných turistických regionů. Krajské úřady partnerských regionů, organizace destinačního managementu ERDF/ESF/ETC, investiční priority Berman Group 2013 11
Opatření 2.2 Rozvoj infrastruktury potřebné pro zlepšení provázanosti nabídek na obou stranách hranice Rozvoj a modernizace infrastruktury pro cestovní ruch, která bude přímo sloužit k propojení turistických regionů a atraktivit na obou stranách hranice a povede k vytvoření atraktivních a konkurenceschopných produktových balíčků. Přestože region disponuje dostatečným potenciálem v oblasti cestovního ruchu, zejména v těsném pásu podél česko-bavorské hranice chybí infrastruktura, která by usnadnila propojování těchto atraktivit do společných celků/ produktů a umožnila přilákání většího počtu návštěvníků. Často také není zajištěna dostatečná informovanost o turistických atraktivitách nacházejících se jen několik kilometrů za hranicemi. S ohledem na historický vývoj vede navíc v některých územích nedostatečná rozvinutost cestovního ruchu k výrazně snížené efektivitě investic do cestovního ruchu, což v konečném důsledku snižuje jejich rentabilitu a ochotu podnikatelů investovat do jakékoliv nadstavbové či doplňkové infrastruktury. Aby došlo k nastartování následného rozvoje cestovního ruchu, je potřeba v takovýchto lokalitách podpořit vybudování či rozvoj předem jasně identifikovaných atraktivit/ infrastruktury, která do území přitáhne další návštěvníky, tím přispěje k vyšší vytíženosti stávajících stravovacích a ubytovacích zařízení a zvýší tak jejich ochotu investovat do modernizace a dalšího rozvoje provozovaných zařízení. Příkladem takovýchto investic může být interaktivní návštěvnické centrum, sportovní areál přístupný pro všechny návštěvníky, letní koupaliště s atrakcemi, otevření lázeňských zařízení a jejich využití pro relaxaci nelázeňských návštěvníků, apod. Ve všech případech je potřeba důsledně analyzovat přínos podporované infrastruktury a její ekonomickou rentabilitu tak, aby docházelo k podpoře pouze takových investic, které mohou návštěvnost daného území zásadním způsobem pozitivně ovlivnit. Krajské úřady partnerských regionů, organizace destinačního managementu ERDF/ESF/ETC, Investiční priority Berman Group 2013 12
Příklady intervencí a aktivit: I. Porzellanstrasse Produkt propojující památky na území Durnyska a Bavorska, které se nějak váží k historii výroby porcelánu v území. Pokračování projektu je naplánováno i do Karlovarského kraje, kde zatím chybí partner, resp. připravuje se spolupráce v Horním Slavkově. Jedná se o typický příklad, kdy německá strana hledá partnery na úrovni jednotlivých měst či obcí, partner pro koordinaci či lepší zapojení českých organizací chybí. II. Cyklistický region střed Evropy příklad možného navázání na již existující či postupně vznikající infrastrukturu cyklostezek v Bavorsku, např. skrz přeshraniční most směrem na Cheb, stezku od pramene Ohře a dále do Česka, Vajdštejnská cyklostezku. Podle některých informací se chce region v cestovním ruchu profilovat jako cyklistický region se všemi dalšími návaznými aktivitami a turistickými lákadly (příroda, lázně, kulturní dědictví). Podpůrným projektem/programem rozvoje cykloturistiky u něhož je třeba prověřit proveditelnost a zájem může být propojení cyklobusů a jejich napojení na železniční dopravu. Berman Group 2013 13
Priorita 3 Vzdělávání a zlepšování přeshraniční spolupráce Cíl priority: Zvýšit kvalitu počátečního i dalšího vzdělávání s cílem zajistit do budoucna dostatek relevantně kvalifikovaných lidských zdrojů pro přeshraniční integrovaný trh práce. Popis priority Priorita Vzdělávání se zaměřuje na podporu zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel v českobavorském příhraničí s cílem zajistit dostatečné množství kvalifikovaných odborníků pro potřeby firem v zájmovém území. Důraz je kladen na zvýšení kvality jazykového vzdělávání na základních a středních školách, kvality regionálního školství a s tím související uplatňování progresivních metod vzdělávání a na rozvoj celoživotního učení. Pro rozvoj těchto klíčových bodů má území českobavorského pohraničí v některých oblastech silný potenciál, ale zároveň jsou pro něj charakteristické méně pozitivní faktory, k jejichž řešení mohou přispět efektivní a účinné intervence. Jazykové znalosti mají pro vzájemné porozumění i pro společenský a hospodářský rozvoj území zásadní význam. Aktivní znalost cizího jazyka rozšiřuje nabídku pracovních příležitostí, malým a středním podnikatelům otevírá možnosti rozšířit své podnikání i do zahraničí a také usnadňuje vzájemnou komunikaci v příhraničních oblastech. Ačkoliv v Karlovarském kraji je nejvyšší podíl dětí učících se německý jazyk (v porovnání s ostatními kraji ČR), kvalita výuky je nízká, k čemuž přispívá i vysoký podíl pedagogů vyučujících německý jazyk bez potřebné odborné kvalifikace. Progresivní metody jsou ve výuce využívány velmi málo, pozornost je zaměřena zejména na gramatiku a překlad. Díky tomu žákům často chybí komunikativní dovednosti, které jsou zásadní podmínkou například pro získání zaměstnání na bavorském trhu práce v příhraničí, kde se řada firem potýká s nedostatkem pracovních sil a stále častěji je hledá i v sousedním Česku. V bavorských okresech je situace odlišná, protože výuka českého jazyka v takové podobě, jako výuka německého jazyka na základních a středních školách v Karlovarském kraji, zde neprobíhá. Český jazyk je vyučován pouze jako zájmový předmět, případně dochází ke krátkodobým kurzům prostřednictvím výměnných programů a pobytů. Pro nastartování a rozvoj přeshraniční komunikace může sehrát klíčovou roli znalost anglického jazyka, který nabízí pro obě strany rovnocennou komunikaci. Na školách v zájmovém území se studenti učí anglický jazyk, který je u mladé generace moderní a oblíbený. Dostupná data však ukázala, že komunikativní dovednosti angličtiny jsou nedostatečné a to jak na české, tak na německé straně. Ve sledovaných bavorských okresech bude v následujících 15 letech stále pokračovat mírný pokles počtu dětí. V Karlovarském kraji bude populační vlna ovlivňovat zastoupení jednotlivých věkových kategorií, což bude mít dopad na aktuální potřebu a naplněnost jednotlivých stupňů škol. V souvislost s tímto demografickým vývojem je nutno hledat řešení jak zabránit stále klesajícímu využití kapacit jednotlivých základních a středních škol. Priorita Vzdělávání by měla přispět také ke zvýšení kvality vzdělávání na všech stupních počátečního vzdělávání. V oblasti středního školství existuje jak na české, tak na bavorské straně široká nabídka oborů středních a vyšších škol včetně moderního materiálního vybavení některých škol (např. SPŠ Ostrov, ISŠTE Sokolov), které je využíváno nejen ve výuce, ale také pro účely dalšího vzdělávání. Zároveň však Berman Group 2013 14
vzdělávací sféra není zcela propojena s potřebami trhu práce (zejména v Karlovarském kraji), což dokládají poměrně vysoké počty nezaměstnaných absolventů a odliv vysoce kvalifikovaných mladých lidí do ekonomicky silnějších okresů a krajů. Tento negativní trend představuje pro ekonomický rozvoj sledovaného území velkou konkurenční nevýhodu. Proti tomuto trendu se dá působit prostřednictvím silnější vazby mezi hospodářskou sférou a vzdělávacím systémem, a to počínaje již v oblasti spolupráce škol a školských zařízení. V Bavorsku je mezi mladými lidmi vysoká poptávka po technických vzdělávacích oborech. Naopak výuka v oborech gastronomie, hotelnictví a cestovního ruchu má problém s nedostatkem studentů. To je zcela opačná situace než v Karlovarském kraji, kde jsou tyto obory velmi oblíbené zvyšuje se tím potenciál pro přeshraniční mobilitu. Opatření 3.1 Jazykové vzdělávání Zkvalitnit jazykové vzdělávání v česko-bavorské příhraniční oblasti, zvýšit jazykové znalosti a dovednosti obyvatel a rozšířit tak jejich uplatnitelnost na trhu práce. Aktivity podporované v tomto opatření jsou zaměřeny na rozvoj jazykové vybavenosti pedagogů (zejména německý/anglický jazyk), zvýšení kvality jazykového vzdělávání a to zejména ve vztahu k praktickým dovednostem žáků a rozvoj mimoškolních aktivit žáků (výměnné pobyty, soutěže, hry workshopy apod.) s cílem podporovat aktivní používání cizího jazyka. Vytvořit plány a realizovat vzdělávání pedagogů základních a středních škol, kde hlavní pozornost bude zaměřena na jejich profesní rozvoj v oblasti výuky cizích jazyků, na rozvoj kompetencí a dovedností pro progresivní výuku německého/českého/anglického jazyka včetně rozšíření dovedností pro výuku v cizím jazyce: (i) dovzdělání nekvalifikovaných pedagogů, (ii) vzájemná výměna pedagogů, (iii) dlouhodobější zahraniční praxe i například stáže českých pedagogů v bavorských firmách, kde kromě odborné dovednosti posílí i svoji znalost německého jazyka, rodilí mluvčí s pedagogickou kvalifikací ve výuce, (iv) vytvoření podmínek pro dlouhodobé hostování plně kvalifikovaných pedagogů německého, českého a anglického jazyka, apod. V oblasti spolupráce škol bude pozornost zaměřena na zvýšení/posílení kvality a rozsahu výuky německého/českého/anglického jazyka, tak aby se postupně zvyšovaly komunikativní dovednosti žáků - spolupráce v oblasti přípravy vzdělávacích plánů výuky jazyků, zavádění moderních metod a technologií do výuky jazyků, organizování jazykových výměnných pobytů/stáží. V oblasti volnočasových aktivit rozvíjet mimoškolní aktivity, které budou stimulovat žáky a studenty k jazykovému vzdělávání, k vzájemné spolupráci - jazykové olympiády, sportovní hry, společná nabídka vzdělávacích a kulturních akcí apod. Karlovarský kraj střední školy, Landratsamt jednotlivých Landkreis Berman Group 2013 15
ESF, Investiční priorita 10 Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení, c) zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce. Opatření 3.2 Přeshraniční spolupráce škol a školských zařízení působících v oblas ti počátečního vzdělávání Zvýšit kvalitu regionálního školství včetně uplatňování progresivních metod výuky, propojení na požadavky trhu práce a umožnění studia na střední škole na opačné straně hranice. V oblasti předškolního a základního vzdělávání jsou intervence opatření zaměřeny na vzájemnou výměnu zkušeností a kompetencí interaktivní a zajímavou formou: spolupráce při inovacích vzdělávacích programů například ve vztahu k rozvoji technického a přírodovědného myšlení, opakované exkurse, projekty na společné odborné téma, technické, přírodovědné a jiné soutěže, společná účast v mezinárodních programech atd. Ve vztahu k budoucímu populačnímu vývoji na české a bavorské straně provést analýzu možností zřízení dvojjazyčných vzdělávacích institucí předškolního či základního vzdělávání v příhraničních oblastech a následně podpořit jejich vznik a rozvoj. Podpora spolupráce středních škol se musí zaměřit na vytipování společných ekonomických oborů na česko-bavorské hranici a jim adekvátních odborných středních škol. Příkladem mohou být výroba keramiky a porcelánu, nebo doplňkovost zájmu o vzdělávání na středních školách, kdy v Bavorsku je zvýšený zájem o studium technických škol (který chybí v Česku) a naopak v Česku je zájem o studium hotelnictví a gastronomie, ale bavorské školy nemají dostatek zájemců. Na identifikaci oborů s přeshraničním dosahem bude navazovat: (i) Výměna kompetencí a zkušeností, a to jak mezi jednotlivými středními školami, tak s hospodářskými subjekty například společné plánování výuky, inovace vzdělávacích plánů prostřednictvím zavedení výukových metod a činností s důrazem na rozvoj klíčových dovedností, kompetencí potřebných pro daný obor, např. znalost aktuálních trendů daného oboru, schopnosti a dovednosti využívat nejnovější technologie, pracovat s novými materiály, výměna technologií apod. Cílem by mělo být inovovat obsah a metody výuky tak, aby se zdokonalil profil středoškolských absolventů z hlediska jejich uplatnění na trhu práce v česko-bavorském příhraničí. (ii) Zlepšení nabídky a vůbec vytvoření podmínek pro studium střední školy na opačné straně hranice, podle zájmu uchazečů a podle nabídky studijních programů a jejich specializace. Cílem je v tomto případě zlepšení nabídky na trhu práce a zajištění kvalifikovaných pracovních sil. Karlovarský kraj střední školy, Karlovarská agentura rozvoje podnikání KARP. hospodářská komora, Landratsamt jednotlivých Landkreis - německé střední školy Berman Group 2013 16
ESF, investiční priorita 10 Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení, c) zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce. Opatření 3.3 Celoživotní vzdělávání Rozvíjet celoživotní učení včetně zvýšení účinnosti profesního vzdělávání v Karlovarském kraji ve vztahu k potřebám trhu práce a usnadnění vstupu středoškolským absolventům na trh práce. Podpora se zaměří na přenos zkušeností (příklady dobré praxe), transformaci úspěšných modelů ze sledovaných bavorských okresů do českého systému dalšího vzdělávání v Karlovarském kraji. Předpokládá se spolupráce subjektů na obou stranách hranice při tvorbě kvalitní nabídky dalšího vzdělávání pro středoškolské absolventy a další jedince, kteří nemohou nalézt uplatnění na trhu práce, a to včetně přenosu přiměřených modelů z bavorské strany do podmínek České republiky. Přenos zkušeností by měl vést ke zvýšení významu středních odborných a vyšších odborných škol v systému celoživotního vzdělávání a k lepšímu propojení praxe a výuky v celoživotním vzdělávání, jakož i k lepšímu zacílení nabídky celoživotního vzdělávání na potřeby firem v celém území. Klíčovými aktéry v tomto opatření by měly být vzdělávací instituce nabízející odborné vzdělávání v rámci celoživotního učení, například střední školy, úřady práce, NNO atd. Opatření bude podporovat profesní vzdělávání a zvyšování kvalifikace s přeshraničním významem například rozvoj a realizace vzdělávacích programů pro zvyšování kvalifikace v oblasti služeb, řemesla, obchodu, cestovního ruchu, sociálních služeb a zdravotnictví. Cílem je snížit v Karlovarském kraji relativně vysokou nezaměstnanost absolventů a přizpůsobit jejich kompetence potřebám místních i přeshraničních firem. Toto opatření by mělo být koordinováno s opatřením na propojení trhu práce přes hranice. Jestliže propojení trhu práce povede k tomu, že pracovní síla z Karlovarského kraje bude nacházet uplatnění v sousedních bavorských okresech, pak je zároveň třeba, aby odchod pracovní síly z kraje byl vyvážen zvýšenou kvalitou vzdělání a větším zaměřením vzdělání na praxi v Karlovarském kraji. V OP Lidské zdroje v České republice se uvažuje o možnosti podpořit získávání praxe také ve firmách, působících v zahraničí, přestože se bude jednat o národní program. Karlovarský kraj, KARP Centrum rozvoje lidských zdrojů (CRLZ) ESF, investiční priorita 10 Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení ESF c) zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce. Berman Group 2013 17
Příklady intervencí a aktivit: I. Rodilý mluvčí z Bavorska v každé škole v Karlovarském kraji Karlovarský kraj zajistí zpracování systému výuky německého jazyka na základních a středních školách. Na všech základních a středních školách v Karlovarském kraji budou vytvořeny podmínky pro dlouhodobé působení plně kvalifikovaných německých pedagogů ve výuce německého jazyka. Cílem zrealizovaných aktivit je zvýšit komunikativní dovednosti žáků ZŠ/SŠ a standardizovat výstupní úroveň jazykového vzdělání na úroveň, která je předpokladem pro práci v zahraničních společnostech na středních a nižších úrovních. II. Společný rodilý mluvčí pro české a německé školy v příhraničních oblastech Na základních a středních školách v česko-bavorském příhraničí se zapojí do výuky angličtiny rodilí mluvčí s potřebnou pedagogickou kvalifikací. Rodilý mluvčí bude v příhraničí vyučovat angličtinu jak v českých tak v bavorských školách. Školy společným projektem vytvoří podmínky pro jeho dlouhodobé působení. III. Výměnný školní rok. Česko-bavorský Výměnný školní rok je jeden z několika projektů EUREGIA EGRENSIS na podporu jazykové znalosti a komunikace mezi Němci a Čechy, který běží již několik let. Euregio poskytuje školní výměně mezi bavorskými a českými gymnázii organizační rámec a podporuje výměnu finančně. Projekt se skládá ze dvou částí projektu: pobyt českých hostujících studentů v Bavorsku a pobyt německých hostujících studentů v České republice. Rozšíření a pokračování projektu odpovídá cílům a potřebám popsaným výše. Zvážit by se mělo rozšíření na technické střední školy. IV. Oborová spolupráce středních škol, např. výroba keramiky a skla Střední školy na české i bavorské straně nabízí studium podobných oborů, jako příklad může sloužit zaměření na výrobu, design a uměleckou stavbu porcelánu, skla a keramiky. Středním školám zaměřeným na tento obor se nabízí možnost spolupracovat při plánování výuky například prostřednictvím úpravy obsahu a metod výuky tak, aby profil jejich absolventa odpovídal požadavkům praxe, společného zajištění praxí, vzájemného využívání moderních technologií, kooperace při realizaci společných projektů atd. Školy mohou také společně posílit vzájemnou vazbu s podniky zaměřenými na výrobu porcelánu, skla a keramiky v česko-bavorském pohraničí a zapojit je do spolupráce na obsahu výuky, organizaci a zajištění praxe, případně využít účast odborníků z firem přímo na výuce. Cílem by mělo být udržet tento tradiční vzdělávací obor a modernizovat jeho obsah ve vztahu k potřebám trhu práce, zvýšit kvalitu jejich absolventů. Podobný model, který je shora popsán, může být aplikovaný i na ostatních technických školách zaměřených na obory společné v bavorsko-českém pohraničí, které patří k oborům významným pro hospodářství celého území. V. Spolupráce technických škol a zařazení dlouhodobých praxí do odborné výuky na SŠ/VŠ Spolupráce odborných škol a podniků při přizpůsobování obsahu, forem a výsledků výuky potřebám těchto podniků, s cílem zlepšit kompetence a praktické dovednosti absolventů je v bavorském Berman Group 2013 18
školském systému propracovanější, než v systému českém. Přestože nelze tento model jednoduše přenést, je třeba usilovat o přenos zkušeností a jejich přizpůsobení tak, aby se mohly uplatnit v českém systému počátečního odborného vzdělávání. Součástí spolupráce škol může být např. výměna studentů a stáže bavorských studentů na českých školách, z nichž některé jsou velmi dobře vybaveny zařízením pro praktickou výuku např. SŠ v Ostrově n. Ohří nebo v Sokolově. A naopak, stejně tak by čeští studenti měli mít příležitost ke stážím na školách bavorských. Vzhledem k určité podobnosti oborů na obou stranách hranice a vzhledem k tomu, že na obou stranách hranice existují také podobné odborné školy, měla by spolupráce směřovat k tomu, že bude možné, aby čeští studenti vybraní studenti mohli získat praxi v bavorských podnicích a naopak, aby studenti bavorských škol mohli získat praxi v podnicích na území Karlovarského kraje. Berman Group 2013 19
Priorita 4 Infrastruktura a životní prostředí Cíl priority: Zajištění vyšší propustnosti hranic na lokální úrovni s důrazem na zkvalitnění dopravní dostupnosti v periferních oblastech. Zajištění systému přenosu a sdílení zkušeností v oblasti třídění odpadu a koordinace spolupráce při rekultivaci krajiny. Popis priority Infrastruktura je jedním ze základních faktorů ovlivňující objem, intenzitu a rychlost migrace. Obecně platí, že dopravní infrastruktura, resp. její dostatečná kvalita, má pozitivní multiplikační efekt. V česko-bavorském pohraničí je dopravní infrastruktura na dobré úrovni, chybí však některé trasy pro kvalitnější a kapacitnější mezinárodní dopravu. Takovými úseky jsou rychlostní silnice R6 Cheb Marktredwitz a její další část spojující Karlovy Vary a Prahu a silnice I. třídy Aš-Rehau, na kterou bude výhledově přesunuta trasa evropské silnice E49 v současnosti vedoucí přes hraniční přechod Vojtanov. Dobudování této sítě je spíše výzvou pro národní vlády, samosprávy zájmového území mají pouze omezené možnosti intervencí. Klíčové pro území česko-bavorského pohraničí je zejména odstranění bariér v propustnosti hranic na lokální úrovni a zajištění dostatečné nabídky spojů veřejné hromadné dopravy v periferních oblastech, zařazené do integrované dopravní síť EgroNet. Intervence v těchto dvou oblastech mohou mít významné pozitivní dopady na přeshraniční mobilitu pracovní síly a dostupnost základních služeb v zájmovém území, mohou složit také pro účely cestovního ruchu. Komplikovaná propustnost hranic zejména v oblasti Ašského výběžku může být výraznou bariérou mobility a snižovat tak potenciální využití integrovaného destinačního managementu v Ašském výběžku a působit jako bariéra pro další ekonomický rozvoj území. Kvalitní životní prostředí zvyšuje atraktivitu území pro cestovní ruch a také má pozitivní efekt na samotnou kvalitu života obyvatel. Přenosy zkušeností v organizaci a motivaci k třídění odpadů, která je v bavorských okresech na mnohem vyšší úrovni a společné postupy v oblasti rekultivace krajiny skýtají možnosti pro společné iniciativy. Společné intervence při rekultivaci krajiny po těžební činnosti nabízejí možnost jejího využití pro pěstování rychle rostoucích dřevin sloužících jako biomasa pro výrobu energie a tepla. To přispěje ke snížení energetické závislosti na centrálních zdrojích a k rozvoji lokální energetické soběstačnosti. Berman Group 2013 20
Opatření 4.1 Zvýšení dostupnosti periferních oblastí v česko -bavorském pohraničí Snížení míry periferiality a zvýšení pracovní mobility obyvatel a dostupnosti základních služeb. Zvýšená míra odlehlosti některých částí česko-bavorského pohraničí může být bariérou pro jeho další rozvoj. To se týká zejména lokalit v Ašském výběžku, kde by lepší dostupnost do sousedních bavorských center (Selbu, Rehau a Hofu) zvýšila atraktivitu území pro trvalý pobyt, ale i pro ekonomický rozvoj a cestovní ruch. Řešení této situace vyžaduje koordinaci mezi všemi dotčenými samosprávami. Případná nová spojení veřejnou dopravou musí být začleněná do integrované sítě EgroNet. Pilotními projekty zjistit objem poptávky a směry spojení. Po ověření poptávky je vhodné zavést nové linky či častější spoje a přizpůsobit dopravní prostředky zjištěnému objemu přepravy. Zapojení nových spojů do integrované sítě EgroNetu podpoří mobilitu obyvatel a zatraktivní veřejnou hromadnou dopravu a zefektivní její fungování. To může mít při provázání na ostatní plánované aktivity a intervence na trhu práce a v oblasti cestovního ruchu výrazný pozitivní dopad na zvýšení zaměstnanosti místních obyvatel a využití lokalit pro cestovní ruch. Krajský úřad Odbor dopravy, Landratsamt příhraničních bavorských okresů ERDF, Investiční priorita 7 Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách; ESF Investiční priorita 8 Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil. Opatření 4.2 Vyšší propustnost hranic v Ašském výběžku a doplnění chybějící fyzické infrastruktury Rozšíření možnosti lokální přeshraniční migrace pomocí vyšší propustnosti hranic a dostavby chybějících úseků místních komunikací s pozitivními dopady na mobilitu pracovní síly a volnočasovou mobilitu obyvatel. Lokální propustnost hranic je v dotčeném území česko-bavorského pohraničí největším problémem v Ašském výběžku. Zlepšení propustnosti hranic má význam zejména pro místní obyvatelstvo, ale může mít také vliv na povzbuzení cestovního ruchu v oblasti. Zvýšení propustnosti hranic spolu s dostavbou chybějících místních komunikací usnadní mobilitu a umožní tak vznik nových příležitostí pro rozvoj území. Pro zvýšení propustnosti hranic a dostavbu místních komunikací není explicitně důležitá jejich kvalita, resp. třída komunikace, ale skutečnost, že fakticky existují a je tak možné skrze ně uskutečňovat přepravu. Již samotná existence přímého spojení či hustší sítě hraničních přechodů v potřebných částech území, má pozitivní dopady na možnosti rozvoje. Berman Group 2013 21