HOUBY NAŠICH LESŮ Jedlé houby, které rostou v okolí Cizkrajova
1. Muchomůrka růžr ůžovka Klobouky jsou 5 18 cm široké, v mládí polokulovitě sklenuté,, pak polosklenuté až ploché,, masité, masově růžové až červenavě hnědé,, pokryté bělohnědavými bradavkami, naspodu s bílými, někdy rezavě skvrnitými lupeny a bělorůžovým, dole řepovitým, 6 15 cm dlouhým a 1 3 cm širokým třent eněm
2. Ryzec borový Klobouk je 3 12 cm široký, sklenutý, na středu prohloubený, na povrchu se soustřed eděnými kruhy, šafránově zbarvený, na řezu roní šafránové mléko. MáM též hladký, podvinutý okraj. To jsou důležité znaky pro správn vné určen ení, protože e ani ryzec kravský ani ryzec chlupatý nemají hladký okraj klobouku. Dutý třeňt je 3 6 cm dlouhý, bledý, s oranžovým ovým nádechem a po poranění nebo přelomení se zbarvuje do zelena. Husté lupeny jsou šafránově zbarvené,, dužnina je bledá. Šafránové mléko ronící klobouk je zbarvený světleji než kterýkoli jeho dvojník.
3. KřemenK emenáč březový Klobouky jsou 8-25 cm široké, krásn sně oranžov ově zbarvený, v mládí lehce hedvábný, ve stáří hladký nebo mírnm rně šupinkatý, což závisí na povětrnostn trnostních podmínk nkách, obvykle suchý. TřeňT může e dosáhnout výšky aža 20 cm, je bílý b aža šedavý, pokrytý hnědými aža černými šupinkami, poraněním m třeňt slabě modrá.. Póry P jsou bělavb lavé až šedé.. Dužnina je bledá,, stářím červenající.. VůněV příjemně houbová.. PřekrojP ekrojíme-li tuto houbu, zbarví se na řezu poměrn rně rychle do černa, není třeba ji ale zahazovat, protože e i tak je k jídlu j velmi dobrá.
4. Liška obecná Klobouk je 2 12 cm široký, zprvu plochý se zaobleným okrajem, ve stáří rozložený a uprostřed prohloubený. Barvu má od velmi bledé až po sytě tmavou žlutou, ve stáří blednoucí.. NěkterN které plodnice jsou někdy aža oranžov ové.. TřeňT je 3-8 cm dlouhý, plný, ke spodu zúžený. Žluté nepravé lupeny jsou tupé, úzké,, nepravidelné a sbíhaj hající na třeň. t Žlutavá dužnina mám lehce sladkou vůni v meruněk, což je další důležitý určovac ovací znak. Liška obecná roste ve všech v typech lesů od časného léta l do pozdního podzimu.
5. Kotrč kadeřavý avý Kotrč kadeřavý avý nemá klobouk v pravém m slova smyslu; plodnice je tvořena mnoha plochými větévkami vkami připomp ipomínajícími květák nebo spíš íše e mozek. Krátkým tlustým třent eněm m je připojen p ke stromu, na jehož bázi nebo kořenech roste. Plodnice obsahuje 20-50 cm v průměru ru a stářím mění barvu z bledě žlutobílé až do okrově nahnědl dlé.. Sladce voní a má lahodnou oříšo íškovou chuť.
6. Bedla vysoká Klobouk je 10-30 cm široký, v mládí kulovitý, ke stáru sklenutý až plochý, vždy v s TřeňT je 15-30 cm dlouhý, bělohnb lohnědě žíhaný, s velkým kožovitým ovitým prstenem. Lupeny jsou bílé. b. Dužnina je tenká,, bíláb a mám trochu nasládlou, nepříli liš výraznou vůni. v Výtrusný prach je bílý. b Bedla vysoká může být dosti veliká a roste poměrn rně dlouho. Objevuje se znovu na témže e místm stě každoro doročně a během b roku můžm ůže e mít m t několik n růstových r vln.
7. Hřib H smrkový Šířka klobouku kolísá mezi 6 a 20 cm, zprvu je polokulovitý, později klenutý, v mládí i čistě bílý, většinou však v zbarvený v široké škále odstínů hnědi. Na samém okraji je v mládí patrná bílá linka, jež se u ostatních "pravých" hřibh ibů nevyskytuje. TřeňT je 3-23 cm dlouhý, dole značně tlustý aža hlízovitý, s jemnou síťkou, s která je výraznější pod kloboukem. Póry jsou zprvu bílé, b, později se zbarvují do světle žluta. Dužnina je čistě bílá a stářím m houby se nemění.
8. Hřib H hnědý Klobouk je 4 18 cm široký, v jehličnatých lesích zbarven to kaštanov tanově hnědé barvy, v listnatých lesích mám světlej tlejší barvu. MáM lesklý vzhled a za vlhka na něm n m zůstz stávají skvrny. Třeň je 4,5 12,5 cm dlouhý a podobně zbarvený jako klobouk, bez síťky. s Rourky jsou 1 2 cm dlouhé,, světle žluté a po dotyku slabě modrají,, což je jedním m z hlavních určovac ovacích ch znaků hřibu hnědého. ho. BíláB dužnina mám slabou houbovou vůni, v na řezu rovněž modrá,, ovšem zbarvení brzy vybledá.. Výtrusný prach je světle hnědý.
9. Hřib H dubový Klobouky jsou 5 15 cm široké,, v mládí polokulovitá,, později polštářovit ovité až rozložen ené,, suché, okrové nebo hnědav davé,, naspodu s drobnými póry, p zprvu bílými, b později žlutozelenými. TřeňT měří 5 15 cm na výšku a aža 6 cm na šířku, mám okrovou barvu a válcovitě kyjovitý aža soudkovitý tvar a také výraznou, okrově zbarvenou síťku. s Dužnina bílá. b Roste hojně až velmi hojně od května do záříz v listnatých a smíš íšených lesích, na hrázích rybníků,, ve stromořad adích a podobně.. Hlavně pod duby, ale také pod lipami a buky.