Charakteristiky optického záření

Podobné dokumenty
Světlo x elmag. záření. základní principy

Světlo jako elektromagnetické záření

Přednáška č.14. Optika

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.

Radiometrie se zabývá objektivním a fotometrie subjektivním měřením světla.

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin

Její uplatnění lze nalézt v těchto oblastech zkoumání:

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

Úvod do laserové techniky

Úvod do laserové techniky

25 ELEKTROMAGNETICKÉ VLNĚNÍ

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

Zdroje optického záření

Vznik a šíření elektromagnetických vln

Optika pro mikroskopii materiálů I

24. Elektromagnetické kmitání a vlnění

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

Postupné, rovinné, monochromatické vlny v lineárním izotropním nemagnetickém prostředí

Stojaté a částečně stojaté vlny

P5: Optické metody I

ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY

OPTIKA. I. Elektromagnetické kmity

24. Elektromagnetické kmitání a vlnění

FYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška

fotometrická měření jedna z nejstarších měření vůbec!

Počítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

Počítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.1. Fyzikální princip činnosti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Viditelné elektromagnetické záření

FYZIKA Světelné vlnění

Rovinná monochromatická vlna v homogenním, neabsorbujícím, jednoosém anizotropním prostředí


Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA. Interference Ohyb Polarizace. Co je to ohyb? 27.2 Ohyb

Sylabus přednášky Kmity a vlny. Optika

Lom světla na kapce, lom 1., 2. a 3. řádu Lom světla na kapce, jenž je reprezentována kulovou plochou rozhraní, je složitý mechanismus rozptylu dopada

Úvod do laserové techniky

c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky

27. Vlnové vlastnosti světla

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Elektrické světlo příklady

Počítačová grafika III Světlo, Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

Lasery základy optiky

Neživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů

Počítačová grafika III Světlo, Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

Radiometrie. Úvod do radiometrie. Olomouckém kraji CZ.1.07/1.3.13/ Detekce světla SLO/RCPTM 1 / 30

Fyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky

Rovinná harmonická elektromagnetická vlna

Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech

Zajímavé vlastnosti sluneční atmosféry: magnetická a rychlostní pole

Reliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky

13. Spektroskopie základní pojmy

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5

Digitální učební materiál

1.8. Mechanické vlnění

ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Vlnové vlastnosti světla difrakce, laser

Interference vlnění

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P05 MECHANICKÉ VLNĚNÍ

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

Polarizace čtvrtvlnovou destičkou

Úvod, optické záření. Podkladový materiál k přednáškám A0M38OSE Obrazové senzory ČVUT- FEL, katedra měření, Jan Fischer, 2014

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.

Světlo a stín. Patrik Szakoš, Jáchym Tuček, Daniel Šůna

Jsou všechny žárovky stejné?

Světlo a osvětlování. Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO. Technická zařízení budov III Fakulta stavební

(Následující odstavce jsou zde uvedeny jen pro zájemce.) , sin2π, (2)

Typy světelných mikroskopů

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

16 Měření osvětlení Φ A

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

08 - Optika a Akustika

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

Měření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí. 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály

Charakteristiky optoelektronických součástek

2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj

Elektrodynamika, elektrický proud v polovodičích, elektromagnetické záření, energie a její přeměny, astronomie, světelné jevy

Řešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:

SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)

Typové příklady ke zkoušce z Fyziky II

Vlnové vlastnosti světla. Člověk a příroda Fyzika

STUDIUM OHYBOVÝCH JEVŮ LASEROVÉHO ZÁŘENÍ

Praktikum školních pokusů 2

APO seminář 5: OPTICKÉ METODY v APO

Cvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie

Název: Měření osvětlení luxmetrem, porovnání s hygienickými normami

2. Pomocí Hg výbojky okalibrujte stupnici monochromátoru SPM 2.

4. Z modové struktury emisního spektra laseru určete délku aktivní oblasti rezonátoru. Diskutujte,

Kmity a mechanické vlnění. neperiodický periodický

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Charakteristiky optoelektronických součástek

Vlnové vlastnosti světla

42 Polarizované světlo Malusův zákon a Brewsterův úhel

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

Transkript:

Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární charakteristikou je frekvence, udávající počet kmitů elmag pole v daném místě za jednotku času, jednotka: Hz v optice historicky první vlnová délka, udávající nejbližší vzdálenost míst ve směru šíření vlnění, ve kterých probíhají změny elmag pole synchronně. S velikostí vlnového vektoru souvisí vztahem r k λ 2π =. Frekvenci a vlnovou délku spojuje fázová rychlost vlny v: λ = v. V optice se λ fázová rychlost charakterizuje indexem lomu n: v Jednotkou vlnové délky je m (µm, nm). c =, kde c je rychlost světla ve vakuu. n především v infračerveném oboru je zvykem používat vlnočet ~ = 1 λ. Obecně užívanou jednotkou je cm -1. v oboru viditelného a ultrafialového záření se často používá energie fotonu E f. Podle Planckova vztahu je energie fotonu úměrná frekvenci Ef = h. Jako jednotka se používá elektronvolt (ev).

Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 2 Spektrální obory optického záření: 2. Charakteristika mohutnosti optického záření - fotometrické veličiny: subjektivní (= fotometrické v užším smyslu) podle vjemu okem, vhodné jen v technických aplikacích energetické veličiny podle energie přenášené zářením (zářivá) energie W, jednotky J (zlomky, násobky) (zářivý) tok, výkon P = W t, jednotky W objemová hustota (zářivé) energie w = W V plošná hustota (zářivého) toku, intenzita I = P S pro postupnou optickou vlnu v izotropním prostředí platí w = I n c. rovinná harmonické vlna: intenzita je rovna střední velikosti Poyntingova vektoru: r r r 2 1 I = E H = cnε E 2 0 0 kvantové veličiny podle počtu fotonů záření počet fotonů N f fotonový tok Φ= N f t, jednotky s -1 hustota fotonového toku J = Φ S

Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 3 Nejdůležitější veličiny a jednotky používané pro určování mohutnosti optického záření (fotometrie v širším smyslu). Charakteristika Subjektivní soustava (fotometrie v užším smyslu) Energetická soustava (radiometrická) Kvantová soustava Množství Světelné množství /Q s / lm.s Zářivá energie /Q/ J Počet fotonů /N f / - Tok (množství za čas) Plošná hustota toku Světelný tok /Φ s / Plošná hustota světelného toku lm (lumen) lm.m -2 Zářivý tok (výkon) /Φ/ Plošná hustota zářivého toku (intenzita) /I/ Prostorová hustota zářivé energie /w/ W Fotonový tok /Ψ/ Plošná hustota fotonového toku /ψ/ Prostorová hustota množství J.m -3 Prostorová hustota fotonů m Dopadající tok na jednotkovou plochu Osvětlení /E s / lx (lux) Intenzita ozáření /I oz / s -1 s -1.m -2-3 Dopadající množství na jednotkovou plochu Osvit /H s / lx.s Dávka ozáření (expozice) /H/ J.m -2 Vysílaný tok v daném směru (na jednotkový prost. úhel) Svítivost /I s / cd (kandela) Zářivost /I z / W.sr -1 Vysílaný tok z jednotkové plochy (do všech směrů) Světlení /M s / lm.m -2 Intenzita vyzařování /M/ Vysílaný tok v daném směru (na jednotkový prost. úhel) z jednotkového průmětu plochy Jas /L s / cd.m -2 Plošná zářivost (zář) /L/.sr -1

Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 4 Spektrální hustoty (energetických veličin): jsou nutné v případě, že záření neobsahuje jen jednu frekvenci; určují spektrální složení. Spektrální hustota intenzity: symbolicky I ( ) Pozor! Lze zcela analogicky definovat veličinu předchozí veličině ani úměrná, protože bude platit I = I ( )d. 0 I λ, která bude mít stejný název, ale nebude 2 n I λ = I. c Přepočet mezi energetickými a kvantovými veličinami možný jen na úrovni spektrálních hustot (!) : I = hj. 3. Charakteristika polarizačních vlastností záření Udává směr kmitů elektrické složky elmag pole v daném místě v rovině kolmé na směr šíření ideálně polarizované záření - má definovaný směr kmitů; může být lineární polarizace - rovina polarizace (obsahuje směr kmitů el. intenzity a šíření) kruhová polarizace - točivost (levo- nebo pravotočivé) eliptická polarizace - směr hlavni poloosy, elipticita, točivost nepolarizované záření není stabilní směr kmitů elektrické intenzity; důsledek nekoherentního skládání elementárních emisí zdroje částečně polarizované záření je určitá preference jistého směru kmitů el. intenzity, lze charakterizovat poměrem složek v tomto směru (I = ) a ve směru kolmém (I ). Určuje se polarizační poměr I /I = stupeň polarizace (I = - I ) /(I = + I ) 4. Koherenční vlastnosti optického záření Udává schopnost záření udržet si pevný vztah mezi fázemi kmitání elmag pole v různých místech nebo různých časech

Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 5 přibližná charakteristika při klasickém popisu r r r r r ( () dϕ E(, t) E0 cos 2 t k t ) ; 2 d = π +ϕ π t podélná koherence týká se udržení fázových vztahů ve směru šíření (podélný) koherenční čas = doba, po které může být posun fáze až π (podélná) koherenční délka = dráha, kterou záření za koherenční čas urazí; představuje takový dráhový posun, kdy se ztrácí vzájemná koherence. U klasických zdrojů (žárovky, výbojky, luminiscenční diody, Slunce) nepřesahuje koherenční délka 30 cm, pro interferenční experimenty je třeba omezit dráhové rozdíly na cca 10 cm. U laserů je koherenční délka typicky jednotky až desítky metrů, u speciálních laserů ještě podstatně delší. příčná koherence týká se udržení fázových vztahů mezi dvěma místy zdroje záření U klasických zdrojů nejsou vzájemně koherentní záření vycházející z míst zdroje vzdálených o vlnovou délku. U laserů je koherence v celém průřezu svazku. Poznámka: Záření laseru se skládá z tzv. módů. Záření v rámci jednoho módu je vysoce koherentní, ale jednotlivé módy zpravidla vůči sobě pevné fázové poměry nemají.