N Á V R H USNESENÍ SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

385 9. funkční období 385 Vládní návrh na vyslovení předchozího souhlasu s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o statutu evropské nadace (FE), kterým se zavádí v oblasti práva Evropské unie jednotná nadnárodní právní forma nadace, jež bude existovat paralelně vedle národních nadací 2014

N Á V R H USNESENÍ SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY k vládnímu návrhu na vyslovení předchozího souhlasu s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o statutu evropské nadace (FE), kterým se zavádí v oblasti práva Evropské unie jednotná nadnárodní právní forma nadace, jež bude existovat paralelně vedle národních nadací Senát Parlamentu České republiky v yslovuje předchozí souhlas s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o statutu evropské nadace (FE), kterým se zavádí v oblasti práva Evropské unie jednotná nadnárodní právní forma nadace, jež bude existovat paralelně vedle národních nadací.

Stanovisko pro Parlament ČR k vládnímu návrhu na vyslovení předchozího souhlasu s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o statutu evropské nadace (FE), kterým se zavádí v oblasti práva Evropské unie jednotná nadnárodní právní forma nadace, jež bude existovat paralelně vedle národních nadací 1) Charakteristika návrhu 1.1 Odůvodnění a cíle návrhu Evropská komise 8. února 2012 předložila návrh nařízení o statutu evropské nadace (FE), na jehož základě by vedle již existujících evropských forem společností (evropská společnost, evropské hospodářské a zájmové sdružení, evropská družstevní společnost) měla být zavedena nová právní forma, tentokrát však nikoliv subjektů vznikajících za účelem podnikání, ale za účelem obecně prospěšným. Statut FE by měl zajistit lepší postavení nadací při prosazování a podpoře veřejně prospěšného účelu v rámci EU; odstranit překážky, které brání přeshraniční spolupráci zejména v oblasti výzkumu, zdravotnictví a kultury; snížit náklady a právní nejistotu. Navíc by měl nový statut díky své evropské nálepce nadacím zajistit určitou formu reklamy, zvýšit jejich aktivitu a přilákat více zdrojů financování. Na rozdíl od národních obchodních společností, pro něž dnes na evropské úrovni existuje kromě nadnárodních forem společností i řada jiných nástrojů (zejména směrnic), kterými mohou řešit případné překážky v rámci přeshraničních aktivit, nadace takové nástroje nemají, a tedy nejsou schopny účinně řešit překážky vzniklé při jejich přeshraničních aktivitách. Jinými slovy jejich svoboda usazování (svoboda volného pohybu kapitálu) je v praxi značně omezena. Fungování nadací je dnes značně ovlivněno globalizací. Nadace dnes již nepůsobí pouze na místní či regionální úrovni, naopak s ohledem na jejich specifický účel, který je spojen s nadnárodními otázkami (např. ochrana životního prostředí), jsou nadace aktivní současně v několika zemích. Jsou tu i nadace, které poskytují veřejně prospěšné služby souběžně v několika zemích. Nicméně jejich aktivita je často ztížena aplikací různých pravidel (právních, fiskálních), které se na nadace vztahují v jednotlivých státech. Navíc při působení v různých státech se nadacím zvyšují i administrativní náklady související se zakládáním poboček, využíváním právního poradenství, splněním právních a správních požadavků stanovených vnitrostátními předpisy cílové země či jazykovými bariérami. Z průzkumů Evropské komise dále vyplývá, že se nadace často potýkají i s problémem uznání jejich statusu jako veřejně prospěšného subjektu v jiných členských státech. Pro nadace, jež přijmou právní formu dle nařízení o evropském statutu, bude přínosem zejména možnost zajištění důvěryhodnosti a zvýšení celospolečenské prestiže. Tím, že nadace bude vystupovat pod jednotným a celoevropsky známým označením, má větší šanci získat dary i od zahraničních dárců, které může od dárcovství jinak odradit nedůvěra v cizí právní úpravu. S ohledem na přetrvávající finanční krizi české nadace trpí nedostatkem finančních zdrojů, které nadacím plynou z veřejného sektoru. Pokud by české nadace fungovaly jako evropské nadace, měly by tak možnost získat finanční zdroje i ze soukromého sektoru ze zahraničí.

Je nutné zdůraznit, že cílem návrhu není harmonizovat vnitrostátní právní úpravu v jednotlivých členských státech. Úprava obsažená v návrhu naopak respektuje jednotlivé právní řády členských států tím, že zavádí novou nadnárodní právní formu evropské nadace, která může být využita jako alternativa ke stávajícím národním úpravám nadací. Jedná se tedy o formu evropské společnosti, které nadace mohou využít v případech, kdy tato forma lépe naplní jejich cíle a rozsah aktivit. 1.2 Stadium projednávání v Radě Evropské unie, odůvodnění okamžiku předložení návrhu k vyslovení předběžného souhlasu Parlamentu České republiky Návrh předložený Evropskou komisí je projednáván od r. 2012 v Radě EU, a to jak na expertní úrovni (v rámci pracovní skupiny pro právo obchodních společností), tak na úrovni politické (v rámci Výboru stálých zástupců COREPER I). Původní návrh Evropské komise doznal některých podstatných změn. Zatím se ovšem ohledně některých bodů návrhu nepodařilo dosáhnout shody mezi všemi členskými státy. Podle aktuálních informací ze Stálého zastoupení ČR při Evropské unii nicméně IT PRES plánuje předložení návrhu k diskuzi a případnému odsouhlasení Výboru stálých zástupců v listopadu t.r. (pravděpodobně 19. nebo 21.11., ale termín zatím nebyl potvrzen). Lze tedy usuzovat, že diskuse v Radě EU se posunují do finální fáze, z tohoto důvodu je tedy návrh předkládán Parlamentu ČR k vyslovení předběžného souhlasu ve smyslu 109i písm. f) jednacího řádu Poslanecké sněmovny a 119k písm. d) jednacího řádu Senátu Parlamentu ČR. Prozatím sice nebylo dosaženo shody na úplně všech podstatných rysech návrhu, nicméně s ohledem na stadium projednávání tj. záměr IT PRES předložit návrh ke schválení Výboru stálých zástupců a případně Radě pro konkurenceschopnost v prosinci (což IT PRES rovněž zatím nepotvrdilo) se jeví jako vhodné návrh k vyslovení předběžného souhlasu Parlamentu ČR předložit již nyní. Původní návrh Komise je dostupný v dokumentu č. 6580/12 + ADD1 + ADD2. Poslední dostupná verze návrhu je dostupná v dokumentu č. 9428/2/14 z 5. června 2014. Nový dokument, který by měl být diskutován na jednání Výboru stálých zástupců v listopadu t.r., zatím předložen nebyl. 1.3 Zásady subsidiarity a proporcionality V této chvíli neexistují na poli mezinárodní spolupráce žádné aktivity, které by vedly k odstranění současných překážek a omezení, na něž nadace narážejí při výkonu svých přeshraničních aktivit. Navíc opatření ze strany jednotlivých členských států by neumožnilo, aby jednotný trh přinášel občanům EU optimální výsledky a pozitiva. Zvýšení mobility nadací má přeshraniční charakter, který vyžaduje společný rámec. Evropská komise tak zastává názor, že návrh nařízení je v souladu se zásadou subsidiarity, jelikož s ohledem na povahu a rozsah problémů, s nimiž se evropští občané setkávají, a na skutečnost, že výše popsané problémy mají jednoznačný přeshraniční rozměr a členské státy samostatně nemohou dosáhnout účinného řešení, je jediným možným řešením přijetí opatření na úrovni EU. Komise ve své studii dopadů nastínila 4 možné varianty řešení problematiky fungování nadací v přeshraničních případech. Tyto varianty obsahovaly různý stupeň harmonizačních opatření od zachování statutu quo až po omezenou harmonizaci právních řádů členských států. Z vyhodnocení jednotlivých variant vyšla nejlépe varianta, která zavádí statut evropské nadace upravující daňové otázky, a která tak nejlépe odpovídá identifikovaným potřebám a

stanoveným cílům. Návrh se tedy omezuje na míru nezbytně nutnou k dosažení uvedených cílů na evropské úrovni a nepřekračuje (co do formy i obsahu) rámec toho, co je pro tento účel nezbytné. Z uvedených důvodů považuje Komise návrh za proporcionálně vyvážený. Toto stanovisko podporuje rovněž skutečnost, že Komise usiluje o vytvoření nové právní formy vedle vnitrostátních forem nadací a stávající vnitrostátní právní předpisy ponechává beze změny. Na členských státech rovněž ponechává možnost dalšího vývoje vnitrostátní právní úpravy. 1.4 Legislativní právní rámec v České republice Od 1.1.2014 je právní úprava nadací a nadačních fondů v České republice, což jsou subjekty, které by odpovídaly definici subjektu obecného zájmu v návrhu, nově zakotvena přímo v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Patří mezi tzv. fundace, což je typ právnických osob založených nikoliv na členském principu, ale na majetkovém základu. Tato nová úprava vychází z dříve platného zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, a navíc je inspirována právní úpravou Rakouska, Německa a Nizozemí. Nová úprava nadále počítá s konceptem nadace jako právnické osoby soukromého práva tvořené účelovým sdružením majetku, který má trvale svými výnosy sloužit užitečnému cíli, vyjma podpory politických stran a hnutí. Majetek nadace tvoří nadační jistina a ostatní majetek. Nadační jistinu tvoří soubor předmětů vkladů do nadace, popřípadě i nadačních darů, přičemž nadační jistina musí mít celkovou hodnotu odpovídající alespoň výši 500 000 Kč. Nová úprava přinesla rozšíření dovoleného účelu nadací z výlučně veřejně prospěšného účelu i na účel dobročinný. Koncepce právní úpravy nadací se tak co do vymezení účelu dále rozvolňuje. I nadále je zachována myšlenka, že nadace nemůže mít výdělečný účel, nicméně nadace mohou za určitých podmínek podnikat, tj. pokud nepůjde o jejich hlavní činnost a výnos z podnikání může být použit jen k podpoře účelu nadace. Jak uvádí důvodová zpráva, nadační fond se od nadace liší především tím, že neslouží trvalému účelu, tudíž není nutné stanovit, aby vklady a dary do nadačního fondu splňovaly předpoklad trvalého výnosu. Naopak, majetek nadačního fondu může být celý spotřebován k účelu, pro nějž byl založen. Z toho důvodu se ani pro výši majetku a kapitálu nadačního fondu nestanovují žádné limity. Ze stejných důvodů nejsou ani podnikatelské a investiční aktivity nadačního fondu výrazně omezeny. Změna právní formy nadačního fondu na nadaci zásadně možná není, protože tím by se změnil přechodný účel nadačního fondu na účel trvalý a nastolilo by se řešení odporující soukromé vůli zakladatele. Projeví-li však zakladatel v zakladatelském právním jednání opačnou vůli, není důvod tomu bránit. 2) Pozice vlády České republiky 2.1 Obecná pozice k návrhu, nedořešené otázky návrhu Česká republika přistupovala k navrženému statutu evropské nadace s vědomím, že v zájmu společenského rozvoje a zlepšování životních podmínek (oblast vzdělání, kultury, sportu, životní prostředí aj.) není vhodné oblast nadačního práva podceňovat a naopak je třeba se zasadit o to, aby došlo k odstranění případných překážek, které rozvoji nadací brání. V průběhu jednání v rámci pracovní skupiny vyplynulo několik sporných ustanovení. Povětšinou se však jednalo o témata, která nebyla pro Českou republiku výslovně problematická, s výjimkou daňových ustanovení v Kapitole VIII návrhu. Otázka zahrnutí

daňové úpravy do statutu evropské nadace se pak stala předmětem jednání Výboru stálých zástupců v červnu t.r., kde se ukázalo, že naprostá většina členských států (včetně České republiky) se zahrnutím této problematiky do statutu evropské nadace nesouhlasí. Z toho důvodu byla daňová ustanovení z navrhovaného nařízení vyňata. Z dosavadních jednání zbývá nedořešena zejména otázka výše nadačního jmění evropské nadace, neboť přístupy jednotlivých členských států se diametrálně odlišují (od požadavků na zcela minimální výši nadačního jmění po nadační jmění ve výši stovek tisíců EUR). V rámci jednání se členské státy prozatím neshodly na tom, zda částka bude stanovena fixní sumou či určeným rozmezím, v rámci kterého si členské státy stanoví, jak vysoké nadační jmění musí mít nadace registrovaná na jejich území. Česká republika přistupuje k otázce určení výše nadačního jmění otevřeně a do značné míry flexibilně. Nicméně z hlediska praktického využití a užitečnosti nové právní formy v České republice by bylo vítáno stanovení částky, které se co nejvíce blíží naší národní úpravě (s tou korespondoval původní návrh Komise, který stanovil výši nadačního jmění v částce 25 000 EUR). Současný návrh stanovuje výši nadačního jmění 50 000 EUR, což je stále pro řadu zemí problém. Další nedořešenou otázkou je problém stanovení povoleného účelu nadace zatím není jasné, zda se bude jednat o otevřený seznam nebo taxativní výčet účelů. ČR je v tomto bodě flexibilní, neboť, na rozdíl od některých jiných členských států, pro daňové výhody není v rámci české právního řádu rozhodná činnost subjektu, nýbrž jeho právní forma. Ačkoliv s ohledem na zkušenosti s jinými evropskými právními formami v oblasti práva obchodních společností je zřejmé, že přínos nové právní formy má svá úskalí (nová právní forma, odkazy na národní právo apod.), je zároveň zjevné, že současný neharmonizovaný stav komplikuje přeshraniční působení jednotlivých subjektů, což v důsledku nepřispívá dobrému fungování vnitřního trhu. Nicméně jak ukazuje zkušenost ČR s evropskou společností (jedna z nadnárodních právních forem) taková nová právní forma se může stát zajímavou alternativou k národní úpravě. 1 Neopomenutelné pro formulování pozice ČR je i stanovisko nadačního sektoru, který dlouhodobě volá po nařízení tohoto typu (jak na národní, tak na evropské úrovni) 2. Nadační sektor se domnívá, že nelze očekávat přijetí statutu, který bude zcela vyhovovat všem členským státům a zároveň vyřeší veškeré problémy, kterým v současné době tento sektor čelí. To je vyloučeno už z důvodu požadavku na jednomyslný souhlas v Radě EU. Nadační sektor v tomto návrhu vidí jakýsi první krok k sebeurčení a uznání nadací v rámci vnitřního trhu. Vzhledem k tomu je Česká republika připravena být flexibilní i za cenu, že by se plně nepodařilo prosadit její představy (např. ohledně výše nadačního jmění), pokud by takový krok přispěl k nalezení shody mezi členskými státy v Radě EU. 2.2 Ke konkrétním ustanovením návrhu Kapitola 1 Obecná ustanovení (čl. 1 11) 1 ČR spolu s DE a SK má nejvíce zapsaných evropských společností v EU. Naopak jiné nadnárodní formy (evropské hospodářské zájmové sdružení či evropská družstevní společnost) nejsou na území ČR nijak výrazně využívané (stejně tak na úrovni EU). 2 Skutečnost, že v České republice je tomuto návrhu věnována velká pozornost, lze demonstrovat např. tím, že v září 2014 byla na Masarykově univerzitě v Brně organizována konference k tomuto návrhu pod záštitou European Foundation Centre: http://www.efc.be/news_events/pages/academia-calls-on-member-states-tomove-with-european-foundation-statute-.aspx.

Kapitola vymezuje předmět návrhu nařízení, uvádí definice jednotlivých pojmů (majetek, nesouvisející ekonomická činnost, veřejnoprávní subjekt, subjekt obecného zájmu, domovský členský stát, hostitelský členský stát), které se použijí pro účely tohoto nařízení. Kapitola rovněž stanovuje hierarchii pravidel, jež se na evropskou nadaci budou aplikovat. Evropská nadace se bude primárně řídit nařízením a svým statutem. V případech, kdy některé otázky nebudou upraveny nebo budou upraveny pouze částečně nařízením nebo statutem, bude se evropská nadace řídit 1) vnitrostátními předpisy, jimiž se zajišťuje účinné uplatňování nařízení a 2) podpůrně vnitrostátními právními předpisy upravujícími problematiku subjektů obecného zájmu. Dále je nařízením upraven způsob zveřejňování informací, vymezen povolený účel nadace, vymezen přeshraniční prvek, který evropská nadace musí splňovat, stanovena výše nadačního jmění, podmínky odpovědnosti nadace a na závěr této kapitoly upravena její právní subjektivita a právní způsobilost. Jednotlivá ustanovení v zásadě nebyla pro Českou republiku příliš problematická, na základě vznesených připomínek ze strany ČR pak došlo ke zpřesnění několika článků. K zakotvení povinného přeshraničního prvku, tj. povinnosti, aby evropská nadace vykonávala svou činnost nejméně ve dvou členských státech s výjimkou dobře odůvodněných a časově omezených případů (čl. 6), byla Česká republika spíše skeptická s ohledem na skutečnost, že v praxi je možné takovou podmínku snadno obcházet. Nicméně rozumí odůvodnění takového požadavku, má-li se jednat o nadnárodní formu právnické osoby, a může být tedy k tomuto ustanovení flexibilní. Jak je uvedeno výše, problematická zůstává především výše nadačního jmění (čl. 7). Na poslední jednání Výboru stálých zástupců dne 18.6.2014 IT PRES předložilo dvě varianty: 1. ponechání fixní částky, která by se mohla pohybovat ve výši 25.000 50.000 EUR, 2. do nařízení by bylo zakotveno rozmezí v podobě spodní a horní hranice (25.000 až 75.000 EUR), v jehož rámci se základní jmění nadace bude v jednotlivých členských státech pohybovat. Ani jedna z variant nezískala podporu všech členských států. Česká republika může být flexibilní k oběma variantám s preferencí původního návrhu Komise, tj. zakotvení fixní částky ve výši 25.000 EUR. Jelikož je však pravděpodobné, že takové ustanovení by nebylo přijatelné pro všechny členské státy, Česká republika může být flexibilní i k navýšení výše nadačního jmění či k úpravě nadačního jmění stanovením rozmezí v podobě spodní a horní hranice. Je nicméně třeba poznamenat, že čím vyšší bude částka nadačního jmění, tím méně bude tato forma atraktivní pro české subjekty. Před úplným zablokováním jednání bychom ovšem preferovali přijetí úpravy i s méně výhodnými podmínkami. Názory se pak liší rovněž v oblasti vymezení povoleného účelu nadace (čl. 5), a to v důsledku různých přístupů v členských státech v některých státech je účel nadace otázkou daňového a nikoliv nadačního práva. V mnoha členských státech nadace musí být založena za účelem veřejné prospěšnosti, přičemž o veřejně prospěšném účelu v řadě států rozhoduje daňový úřad a jsou na něj navázány i daňové úlevy. Členské státy se však v rámci jednání pracovní skupiny již výrazně přiblížily kompromisu. Výčet by měl být taxativní, ale dostatečně široký, aby víceméně pokrýval přístupy různých členských států. V této souvislosti došlo také k terminologické úpravě. Návrh již nepoužívá pojem subjekt s veřejně prospěšným účelem ( public benefit entity ), ale subjekt obecného zájmu ( general interest entity ). S ohledem na skutečnost, že v rámci současné české právní úpravy je pro daňové výhody relevantní právní forma právnické společnosti a nikoliv její činnost, je Česká republika k navržené úpravě povoleného účelu evropské nadace flexibilní. Pro úplnost lze poznamenat, že fundace v českém právu mohou být zřízeny za účelem veřejně prospěšným i soukromým, naproti tomu evropská nadace by měla sloužit účelu veřejně prospěšnému (konkrétně zájmům široké

veřejnosti ) za účelem nalezení kompromisu nicméně ČR může akceptovat navrhovanou úpravu nařízení. Kapitola 2 Metody založení evropské nadace (čl. 12 26) Kapitola upravuje možné způsoby založení evropské nadace. Nadaci lze založit ex nihilo (na základě závěti, notářského zápisu nebo písemného prohlášení jakékoli fyzické nebo právnické osoby v souladu s platnými právními předpisy), sloučením subjektů obecného zájmu zákonně zřízených v jednom nebo ve více členských státech nebo přeměnou vnitrostátního subjektu obecného zájmu zákonně zřízeného v členském státě na evropskou nadaci. Vzhledem ke skutečnosti, že současná česká právní úprava umožňuje založit nadaci či nadační fond obdobně, neměla Česká republika k výše uvedené úpravě založení evropské nadace zásadní připomínky. Z podnětu České republiky pak byl do relevantních ustanovení v zájmu zajištění jasnější identifikace subjektů doplněn požadavek uvádět identifikační číslo nadace tam, kde jej právní řády členských států subjektům obecného zájmu přidělují. Kapitola 3 Organizace evropské nadace (čl. 27 34) V kapitole je upravena vnitřní organizace evropské nadace a její jednotlivé orgány. Stanoví se zde pravidla pro správní radu, výkonné ředitele a jiné orgány nadace. Součástí je i ustanovení vedoucí k zamezení střetů zájmů. Připomínky České republiky k jednotlivým ustanovením kapitoly byly v průběhu vyjednávání do textu návrhu zapracovány. Ustanovení je otevřeno pro fyzické a právnické osoby tak, aby nařízení zůstalo co nejvíce neutrální vůči úpravám jednotlivých členských států. Dílčí organizační záležitosti, jako jsou například pravidla pro jmenování a odvolávání členů správní rady jsou pak upraveny jakožto povinné náležitosti statutu (viz. např. čl. 19 odst. 1 písm h) nařízení). S navrženou úpravou Česká republika souhlasí. Kapitola 4 Sídlo a přemístění sídla (čl. 35 37) Uvedené články upravují sídlo evropské nadace a možnost přemístění jejího sídla do jiného členského státu, aniž by evropská nadace byla zrušena a zároveň si zachovává svoji právní subjektivitu. Česká republika od počátku možnost přemístění sídla podporovala, neboť to považuje za cennou přidanou hodnotu návrhu. Kapitola 5 Zapojení zaměstnanců (čl. 38 39) Uvedená kapitola obsahuje pravidla týkající se informování a projednávání se zaměstnanci a dobrovolníky v souladu s relevantními předpisy EU. Návrh neobsahuje pravidla pro účast zaměstnanců ve správní radě, jelikož taková účast na úrovni správní rady v subjektech obecného zájmu existuje ve velmi málo členských státech. České nadační právo žádným způsobem neupravuje problematiku zapojení zaměstnanců a dobrovolníků. K této úpravě byla Česká republika od počátku flexibilní za předpokladu, že se takto stanovená pravidla nestanou přílišnou administrativní zátěží pro evropskou nadaci. Ve stávající podobě návrh představuje vyvážené řešení, které Česká republika může podpořit.

Kapitola 6 Zrušení evropské nadace (čl. 40 44) Tato kapitola upravuje způsoby zrušení evropské nadace. Nařízení dovoluje přeměnu evropské nadace zpět na subjekt obecného zájmu spadající do působnosti právních předpisů členského státu, v němž má sídlo, pod podmínkou, že je přeměna dle stanov konkrétní evropské nadace přípustná. Jsou zde upravena i pravidla pro zrušení v případech, kdy evropská nadace dosáhla svého účelu, nebo jej nemůže dosáhnout v období, na které byla založena, nebo takové období vypršelo, nebo kdy ztratila svůj kapitál. U nadace není, na rozdíl od obchodních společností, možné, aby došlo k jejímu zrušení na základě projevu vůle nadace. Nadace není nadána vlastní vůlí a z tohoto důvodu nemůže být zrušena dobrovolně. Návrh nařízení upravuje klasické způsoby zrušení nadace, se zněním článků v kapitole tak Česká republika může zcela souhlasit. Kapitola 7 Dohled členských států (čl. 45 48) Navrhovaná úprava poskytuje velké pravomoci příslušným vnitrostátním dohledovým orgánům členských států, aby mohly účinně dohlížet na činnost subjektů obecného zájmu; tyto orgány by měly jednat z vlastní iniciativy, nebo na návrh. Nařízení jim svěřuje např. pravomoc schvalovat změnu účelu evropské nadace, prošetřovat její záležitosti, nařizovat správní radě, aby jednala v souladu se stanovami nadace a s příslušnými vnitrostátními předpisy, odvolat člena správní rady či navrhnout jeho odvolání soudu nebo zrušit či navrhnout soudu likvidaci nadace. Dohledovým orgánům je zároveň stanovena povinnost vzájemně spolupracovat a vyměňovat si informace. Otázku úpravy dohledu považuje Česká republika za klíčovou, neboť správně fungující a efektivní dohled nad nadacemi zvyšuje právní jistotu pro jejich další působení. V České republice by dohled vykonával tak jako v případě vnitrostátních nadací nepřímo soud, který by rozhodoval obvykle na návrh. V rámci vyjednávání Česká republika požadovala především vyjasnění čl. 47 odst. 2 návrhu, který stanoví, že dohledové orgány domovského členského státu (tj. státu, v němž má evropská nadace zapsané sídlo a ústřední správu) a členského státu, v němž evropská nadace vykonává svou činnost, si budou přeshraničně poskytovat nezbytné informace v případě, kdy evropská nadace poruší nařízení, statut či vůli zakladatele vyjádřenou v zakládacím dokumentu. Vyjasnění Česká republika požadovala zejména ve vztahu k praktickému fungování takové spolupráce (s ohledem na formu a jazykový režim či případné obtíže pro identifikaci příslušného dohledového orgánu v jiném členském státě). V návaznosti na to bylo zakotveno pilotní využití systému IMI jak pro spolupráci dohledových orgánů podle čl. 47, tak i pro další spolupráci předvídanou nařízením (spolupráci mezi rejstříkovými orgány členských států podle čl. 15 odst. 5, čl. 22 odst. 2 a 3 a čl. 37 odst. 6 při vzniku a přemisťování sídla evropské nadace). IMI systém již v EU funguje pro mnohé další oblasti (např. pro účely směrnice o službách, uznávání kvalifikací, apod.) a stále se rozšiřuje (např. je nejnověji navrhován i pro spolupráci orgánů ohledně ověřování autenticity veřejných listin). Do systému IMI si členské státy nahlásí příslušné orgány, funguje na principu přednastaveného souboru otázek a odpovědí, které jsou přeloženy do všech úředních jazyků EU, čili každý úředník pracuje ve vlastním jazyku. Tento pilotní projekt je navrhován na 2 roky s tím, že pokud se v praxi osvědčí, bude jeho využití formálně zakotveno. Pokud by se tento systém neosvědčil, bylo by třeba hledat další vhodné řešení pro spolupráci orgánů členských států.

Využití IMI systému Česká republika podporuje, neboť dosavadní fungování IMI systému v dalších oblastech se v praxi osvědčilo a představuje významné zjednodušení spolupráce mezi členskými státy po praktické stránce. Kapitola 8 Daňový režim (čl. 49 50) Nařízení stanovilo automatické použití stejných daňových výhod pro evropskou nadaci a její dárce, jaké jsou poskytovány tuzemským veřejně prospěšným subjektům. Členské státy tak na základě tohoto ustanovení měly vnímat evropské nadace jako subjekty rovnocenné tuzemským veřejně prospěšným subjektům podle právních předpisů daných členských států. S dárci a příjemci evropské nadace se mělo zacházet stejným způsobem. Ustanovení o zavedení aplikace stejných daňových výhod pro evropské nadace bylo od počátku politicky citlivým ustanovením. Byly projeveny obavy z potenciální precedentní úpravy, neboť by to byl první případ, kdy by se daňové otázky řešily v sektorovém instrumentu a nikoliv v horizontálním daňovém nástroji. Obecně předpisy v oblasti práva obchodních společností jsou k otázkám daňovým, účetnickým, sociálním apod. neutrální. Po jednání Výboru stálých zástupců v červnu t. r. byla tato kapitola z návrhu nařízení o statutu evropské nadace vyjmuta. Takové řešení Česká republika vítá. Kapitola 9 obecná a závěrečná ustanovení (čl. 51 55) Závěrečná ustanovení obsahují povinnost členských států stanovit pravidla pro ukládání sankcí za porušení ustanovení tohoto nařízení a povinnost přijmout veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provádění. Nařízení obsahuje rovněž ustanovení o revizi nařízení a vstupu v platnost. Jedná se o standardní ustanovení, Česká republika tak se zněním kapitoly může souhlasit. 2.3 K zásadě subsidiarity a proporcionality ČR souhlasí s analýzou Komise ohledně souladu návrhu se zásadami subsidiarity a proporcionality. 3) Dopad na právní řád ČR Cílem návrhu je vytvoření nové právní formy, jež bude existovat vedle vnitrostátních forem nadací. Stávající vnitrostátní předpisy tak ponechává beze změny. Na členských státech rovněž ponechává možnost dalšího vývoje vnitrostátní právní úpravy. Nepředpokládá se potřeba novelizace právního řádu ČR, neboť se jedná o nařízení, které je přímo použitelným předpisem EU, který předvídá využití institutů, jež mají ČS již upraveny ve svých národních právních řádech. Nicméně s ohledem na některá ustanovení nařízení může dojít k dílčím úpravám v oblasti nadačního práva (zveřejňování údajů, registrace evropské nadace, oblast dohledu, ukládání sankcí za porušení ustanovení tohoto nařízení) tak tomu bylo i v případě dříve přijatých nařízení upravujících nadnárodní formy společností (evropská společnost, evropská družstevní společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení), pro něž byly přijaty samostatné adaptační zákony (zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, zákon č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti, zákon č. 360/2004 Sb., o evropském hospodářském zájmovém sdružení).

4) Dopad na státní rozpočet Dopad na státní rozpočet České republiky nebyl identifikován. Lze očekávat, že registrace nových evropských nadací či přemístění jejich sídla z jiného členského státu i výkon dohledu nad jejich činností bude pokryt stávající kapacitou českých soudů. 5) Další relevantní dopady (např. na ŽP, hospodářské, sociální, apod.): Statut evropské nadace by měl zajistit lepší postavení nadací při prosazování a podpoře veřejně prospěšného účelu v rámci EU; odstranit překážky, které brání přeshraniční spolupráci zejména v oblasti výzkumu, zdravotnictví a kultury; snížit náklady a právní nejistotu. Navíc nový statut díky své evropské nálepce by měl nadacím zajistit určitou formu reklamy, zvýšit jejich atraktivitu a přitáhnout více zdrojů financování. 6) Pozice EK, GS Rady (právní služby), EP a členských států: Předkladatelem návrhu je Evropská komise. Její pozice vyplývá z návrhu a důvodové zprávy. Informace o stavu projednávání v Evropském parlamentu jsou dostupné zde: http://www.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?reference=2012/0022(app)&l =en. Zpravodajkou k návrhu v původním Evropském parlamentu byla E. Regner (AT/S&D), v současném parlamentu je zpravodajem D. Köster (DE/S&D). Evropský parlament s návrhem vyslovuje souhlas. 7) Stav projednávání v Parlamentu ČR: Senát návrh projednal na své 24. schůzi dne 18.7.2012 jako senátní tisk N 146/08 a v usnesení č. 681 konstatoval, že k návrhu nemá věcné připomínky, nicméně vyžádal si předchozí souhlas s návrhem z důvodu, že nepředstavuje opatření nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny vzal návrh usnesením č. 13 z 23.1.2014 na vědomí bez projednání. 8) Procedurální otázky Právním základem návrhu nařízení je čl. 352 SFEU. Návrh bude schvalován Radou EU jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. Vyslovení souhlasu zástupcem České republiky v Radě je podmíněno předchozím souhlasem obou komor Parlamentu ČR, neboť usnesením Senátu Parlamentu České republiky č. 681 ze dne 18.7.2012 bylo rozhodnuto, že návrh nepřestavuje opatření nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Do doby, než bude vysloven předchozí souhlas Parlamentu České republiky, bude vláda České republiky vystupovat v Radě EU s parlamentní výhradou. V Praze dne 12. listopadu 2014 předseda vlády Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r.

COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION Brussels, 5 June 2014 (OR. en) Interinstitutional File: 2012/0022 (APP) 9428/2/14 REV 2 LIMITE DRS 58 SOC 328 NOTE From: On: 15 May 2014 To: General Secretariat of the Council Delegations No. prev. doc.: 7673/14 DRS 23 SOC 118 No. Cion doc.: Subject: 6580/12 DRS 28 SOC 125 + ADD1 + ADD2 Proposal for a Council Regulation on the Statute for a European Foundation (FE) - Examination of the Presidency compromise text In view of the meeting of the Working Party on Company Law (Attachés) on 10 June 2014, delegations will find in the Annex a compromise text prepared by the Presidency. Changes compared to the previous Presidency compromise text (doc. 9428/14) are marked. 9428/2/14 REV 2 CDP, LM/at 1

ANNEX Presidency Compromise Proposal for a COUNCIL REGULATION on the Statute for a European Foundation (FE) (Text with EEA relevance) THE COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION, Having regard to the Treaty on the Functioning of the European Union, and in particular Article 352 thereof, Having regard to the proposal from the European Commission, After transmission of the draft legislative act to the national Parliaments, Having regard to the consent of the European Parliament 1, Having regard to the opinion of the European Economic and Social Committee 2, Having regard to the opinion of the Committee of the Regions 3, Acting in accordance with a special legislative procedure, Whereas: 1. General interest Public benefit purpose entities, through their activities in numerous areas, contribute to the fundamental values and objectives of the Union such as respect for human rights, protection of minorities, employment and social progress, the protection, conservation and improvement of the environment or the promotion of scientific and technological advances. 1 2 3 OJ C,, p.. OJ C,, p.. OJ C,, p.. 9428/2/14 REV 2 CDP, LM/at 2

2. The legal framework in which general interest public benefit purpose entities carry out their activities in the Union is based on national laws, without harmonisation at Union level. In addition, there are substantial differences between civil and tax laws across the Member States. Such differences make cross-border operations of general interest public benefit purpose entities costly and cumbersome. As a result, the cross-border channelling of funds to general interest public benefit purposes remains largely underexploited. 3. In view of the problems faced by general interest public benefit purpose entities and the fact that there is no other European legal form which they could use for their activities, a European form specifically designed for such entities, which could be created throughout the Union, should be provided for. This legal form should be as uniform as possible across the Union to best promote cross-border public benefit purpose activities in the general interest. 4. The European Parliament adopted resolutions on 6 April 2011 on a Single Market for Europeans 4, on 19 February 2009 on Social Economy 5, and on 4 July 2006 on recent developments and prospects in relation to company law 6, and issued a written declaration on 10 March 2011 on establishing European statutes for mutual societies, associations and foundations 7, in which it called for a Statute for a European Foundation. 5. The European Economic and Social Committee issued an opinion on 28 April 2010 on the European Foundation Statute 8. The Committee of the Regions issued an opinion on 1 April 2011 on the Single Market Act 9. Both opinions supported the initiative of the Commission to establish a Statute for a European Foundation. 6. The European Foundation (hereinafter FE ) should be governed by the substantive rules set out in this Regulation and by the statutes of the FE. Provisions of national law applicable to general interest public benefit purpose entities should apply to matters that are not regulated by the Regulation or, where expressly authorised by the Regulation, by the statutes of the FE or are only partly regulated by them. 4 5 6 7 8 9 2010/2278(INI). 2008/2250(INI). 2006/2051(INI). Written declaration 84/2010, P7_DCL(2010)0084. INT/498 - CESE 634/2010 - April 2010. CdR 330/2010 fin. 9428/2/14 REV 2 CDP, LM/at 3

7. The FE should promote public benefit general interest purposes only, understood as benefiting a broadly defined group of beneficiaries. Since activities of general interest public benefit purpose entities focus on areas that are important for European citizens and the European economy, such scope would bring the highest social, economic and environmental benefits. In order to ensure legal certainty, the public benefit general interest purpose of the FE should be defined by means of a comprehensive list of purposes and the FE should only promote the purposes listed in the Regulation. The notion of general interest public benefit purpose used in this Regulation does not refer to any specific recognition procedure or status that may exist in Member States civil or tax laws. Instead, this notion should be interpreted as defined in this Regulation and in line with the jurisprudence of the Court of Justice of the European Union in an autonomous and uniform manner, and might therefore not necessarily have the same meaning as the same term under the relevant laws of Member States. The FE may not use its assets to support political parties or candidates for elections, or undertake any political activities that would be unrelated to its public benefit general interest purpose. 8. Given the FE s obligation to pursue solely its public benefit general interest purposes, it should have a non-profit character, which is underlined by the fact that any profits that may result from an FE's related or unrelated economic activities should be exclusively used in pursuance of its public benefit general interest purposes. Moreover, all FE s assets should be irrevocably dedicated to the public benefit general interest purposes for which the FE was established. In addition, FE s assets may not be distributed to any founder, member of the governing or supervisory board, member of any other body, managing director or auditor, independent third party, nor extended to any person having a business or close family relationship with them, unless it is for the performance of their duties within or for the FE or if such distribution is part of the FE s objective to service the public interest at large. 9428/2/14 REV 2 CDP, LM/at 4

9. The main purpose of the Statute is to remove obstacles that foundations face when operating across borders within the Union. Therefore, the Union action should focus on those public benefit purpose general interest entities that, except in well justified and time-limited cases, throughout their lifetime carry out activities in at least two Member States and have the statutory objective, of doing so. One of these Member States should be the home Member State of the FE. It should be the duty of the governing board of the FE, under the supervision of the national responsible authorities, to ensure that the FE meets the above cross-border requirement and where in exceptional cases it only has activities in one Member State, to ensure that this is well-justified and time-limited. For instance, a case of an FE which needs to wait for completion of certain procedures or formalities before it can take up activities in another Member State and therefore only has activities in one country could be seen as well justified. In addition, such case could be seen as time-limited if it is of a temporary nature and limited to the period of time necessary to finalise such procedures or formalities. 10. The FE should have and maintain net assets of a certain minimum value to make it trustworthy for donors and public authorities, to prove the seriousness of its purpose and to prevent misuse of the legal form. However, the requirement of a minimum value of assets should not make the European Foundation too costly to establish and thus make it more difficult to use such a legal form nor should it prevent European Foundations from being able to pursue objectives which are limited in time. 11. A considerable proportion, that is a significant percentage, of the overall income in a given financial year should in principle be spent within the four years following that year in order to ensure that this income is in fact used for the public benefit general interest purposes for which the income was generated, unless accumulating this income is necessary to finance a more long-term project of an FE. 12. In order to be fully operational, the FE should have legal personality and full legal capacity in all Member States, and should be able to undertake any activities necessary for the pursuit of its public benefit general interest purpose, as long as they are in line with its statutes and this Regulation. 9428/2/14 REV 2 CDP, LM/at 5

13. The ability to carry out economic activities, both related and unrelated to its public benefit general interest purpose, would provide the FE with a substantial source of finance and means of increasing the funds available for public benefit general interest purposes, and should be permitted. Economic activities related to the general interest purpose may, for instance, include providing traninings by a foundation in education sector; economic activities unrelated to the purpose may, for instance, include organising concerts to raise additional funds. However, in the interest of ensuring appropriate use of assets and creditor protection, a threshold for permitted unrelated economic activities should be set and any profits from any related or unrelated economic activities should be exclusively used in pursuance of its public benefit general interest purposes. 14. To allow the FE to pursue its cross-border activities, it should enjoy, where necessary, a right of establishment within the meaning of Article 49 of the Treaty on the Functioning of the European Union. 15. In order to make the FE widely accessible to founders and foundations, it should be possible to create the FE ex nihilo, by merger between national public benefit purpose general interest entities or by converting national public benefit purpose general interest entities into the FE. General interest entities should be understood as foundations which benefit and serve the interest of the public at large, i.e. benefit a section of the public which is not too limited and is open to any member of the public coming clearly within its scope, and/or similar legal entities without membership with the same characterstics formed in accordance with the law of one of the Member States. Foundations with a public benefit general interest purpose and similar legal entities without membership with a public benefit general interest purpose, but not necessarily recognised in their Member State as having a general interest public benefit status, should be able to directly convert and merge into an FE if they meet all the requirements set out in the Statute. 15 -a. Where in certain Member States members of the governing board of public benefit purpose general interest entities are also considered to be the only members of the entity itself, these entities should for the purpose of this Regulation be nevertheless allowed to merge or convert into an FE. 9428/2/14 REV 2 CDP, LM/at 6

15a. At the same time, this Regulation should not apply to national public benefit purpose general interest entities, which are regulated by national law to achieve specific objectives of a national character and whose assets are dedicated to the fulfillment of these objectives predominantly in a delimited national local area, such as foundations of the banking origin. These entities should not be able to merge or convert into an FE. 16. In order to facilitate the creation of the FE by conversion or by cross-border merger, the Regulation should lay down rules on their respective procedures. Mergers between public benefit purpose general interest entities having their registered office in the same Member State should be governed by the law of that Member State. Member States should have a broad discretion to refuse requests for a cross-border merger or a conversion into an FE, for a cross-border transfer of an FE or a conversion from an FE into a national public benefit purpose general interest entity on the basis of grounds specified in the Regulation, including where such procedures would be contrary to public policy. The concept of public policy, as interpreted by the Court of Justice of the European Union, covers the protection against a genuine and sufficiently serious threat affecting one of the fundamental interests of society. 17. In order not to impose unnecessary burdens on public benefit purpose general interest entities, the formalities for the registration of the FE should be limited to those requirements which are necessary to ensure legal certainty. Member States should not require any further authorisations for the establishment of the FE after its registration. This should, however, not prohibit authorisations which Member States require from all legal entities for specific activities, such as, for instance, running a hospital or an orphanage and which comply with EU law. SomeThe information about national registries should notify the Commission of their registered FEs should be stored in a common repository. 9428/2/14 REV 2 CDP, LM/at 7

18. In order to allow the FE to have legal structures that can be adapted to its needs and size and are able to evolve as activity develops, the FE should be free to decide in its statutes the internal organisation that suits it best. However, some mandatory rules on governance, as well as in particular on the role and duties of the governing board and the minimum number of its members should be laid down by the Regulation. The members of the governing board should act in the best interest of the FE and its public benefit general interest purposes, and observe a duty of loyalty to the FE. It should be the duty of the governing board of the FE to ensure that the FE meets all the requirements set out in this Regulation and acts in accordance with this Regulation, its statutes and the applicable national law. The FE should be able to establish a supervisory board or other bodies. In order to facilitate independent opinions and critical challenge, the governing board and the supervisory board of the FE should be sufficiently diverse as regards age, gender, educational and professional background. Gender balance is of particular importance to ensure adequate representation of population. Due to differences in national regimes, the liability of board members should be governed by the applicable national law. 19. It is essential that the assets of the FE are used for the furtherance of its public benefit general interest purpose. Clear rules should be provided in order to avoid any conflict of interests that would jeopardise this principle. In this regard, it should be noted that not only an actual conflict of interest, but also the mere appearance of a conflict of interest can impact on the reputation and image of the FE. 9428/2/14 REV 2 CDP, LM/at 8

20. For the sake of credibility and trustworthiness, the FE should apply high standards of transparency and accountability. The FE should keep records of its transactions and annual accounts. The accounts of larger FEs should be audited in accordance with the requirements laid down in Directive 2006/43/EC of the European Parliament and of the Council of 17 May 2006 on statutory audits of annual accounts and consolidated accounts, amending Council Directives 78/660/EEC and 83/349/EEC and repealing Council Directive 84/253/EEC 10 and be disclosed. The accounts of other FEs should at least be examined by an independent third party, understood as any independent party with sufficient knowledge and experience to review accounts, and be disclosed. Independence should be understood in this context as the absence of a business, family or other relationship with the founder, governing or supervisory board members, member of any other body of an FE, managing director or the FE itself that could create an actual or potential conflict of interest such as to impair that independent third party s judgement. 21. In order to enable the FE to reap the full benefits of the single market, it should be able to transfer its registered office and central administration from one Member State to another. 22. Given the specific characteristics of the FE, it should be supervised by one or more authorities designated by Member States for that purpose. This is currently the case in all Member States for national public benefit purpose general interest entities. In order to benefit from the procedures already developed by national authorities, the supervision should take place at national level. The Regulation should set minimum but strong supervisory powers to guarantee adequate and sufficiently uniform powers for authorities responsible for supervision across the Union. These authorities can act on their own initiative or on the basis of complaints in case they have indications or evidence that an FE did not act in accordance with this Regulation, its statutes or the applicable national law. It is for each Member State to decide on the organisation of the national supervision and the authorities. For the sake of efficient supervision, cooperation between the authorities of Member States responsible for supervision should be ensured. 10 OJ L 157, 9.6.2006, p. 87. 9428/2/14 REV 2 CDP, LM/at 9

23. The Internal Market Information System (IMI) established by Regulation (EU) No 1024/2012 of the European Parliament and of the Council 11 could provide a useful electronic means to facilitate and enhance administrative cooperation managing the exchange of information on the basis of simple and unified procedures overcoming language barriers and to record information about registered FEs. A pilot project should consequently be launched to test the suitability of the use of IMI for the purpose of practical implementation ofto cover the exchange of information under this Regulation. 24. Member States enjoy broad freedom to determine the tax treatment applicable to public benefit purpose general interest entities, their donors and beneficiaries with respect to income and capital gains taxes, gift and inheritance taxes, property and land taxes, transfer taxes, registration taxes, stamp duties and similar taxes. As this Regulation does not include tax provisions, the tax treatment of FEs, their donors and beneficiaries should be governed by the applicable national tax law and in accordance with the case law of the Court of Justice of the European Union. 25. Provisions must be adopted to guarantee the right of the FE s employees to be informed and consulted at the appropriate transnational level in situations where the FE has a significant number of employees in different Member States. In order to ensure that they are suited to the specific situation of each FE, the practical arrangements for the transnational information and consultation of employees should be determined primarily by means of an agreement between the parties in the FE or, in the absence thereof, through the application of a set of subsidiary requirements contained in Directive 2009/38/EC of the European Parliament and of the Council of 6 May 2009 on the establishment of a European Works Council or a procedure in Community-scale undertakings and Community-scale groups of undertakings for the purposes of informing and consulting employees 12. 11 12 OJ L 316, 14.11.2012, p.1. OJ L 122, 16.5.2009, p. 28. 9428/2/14 REV 2 CDP, LM/at 10