8635/1/16 REV 1 eh,in/in,eh/hm 1 DG E - 1C

Rada Evropské unie Brusel 17. května 2016 (OR. en) 8635/1/16 REV 1 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada EDUC 131 COMPET 209 RECH 126 SOC 223 EMPL 134 Č. předchozího dokumentu: 8308/16 EDUC 117 COMPET 184 RECH 109 SOC 199 EMPL 122 Předmět: Provádění plánu modernizace vysokoškolského vzdělávání v Evropě výměna názorů (veřejná rozprava podle čl. 8 odst. 2 jednacího řádu Rady [na návrh předsednictví]) Předsednictví po konzultaci Výboru pro vzdělávání vypracovalo přiložený diskusní dokument jako základ pro výměnu názorů během zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport, které se bude konat ve dnech 30. a 31. května 2016. 8635/1/16 REV 1 eh,in/in,eh/hm 1 DG E - 1C CS

PŘÍLOHA Návrh diskusního dokumentu pro účely výměny názorů během zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport dne 30. května 2016 na téma Provádění plánu modernizace vysokoškolského vzdělávání v Evropě 1. Úvod V roce 2011 Komise zveřejnila plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání 1, na nějž Rada reagovala přijetím závěrů 2. Ačkoliv hlavní témata tohoto plánu jsou i nadále relevantní, od doby jeho zveřejnění vyvstaly nové výzvy a příležitosti 3. Evropská komise proto oznámila, že má v úmyslu plán revidovat, tak aby zohledňoval současné potřeby vysokoškolského vzdělávání v celé Evropě. Uskutečnila se veřejná konzultace, která poskytla cenné podněty pro obnovený evropský program vysokoškolského vzdělávání, jenž bude předložen letos na podzim 4. Za této situace pořádá nizozemské předsednictví na květnovém zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport výměnu názorů s cílem zvýšit o této otázce povědomí a umožnit ministrům školství vypracovat koncepci této strategické evropské iniciativy tím, že nastolí otázky a témata, jimiž je podle jejich názoru třeba se v rámci obnoveného plánu modernizace zabývat. 1 2 3 4 COM (2011) 567 final. Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 36 41. Evropští ministři školství vyjádřili společnou ambici usilovat o důležité cíle v kontextu nových společenských a hospodářských výzev, jimž čelí vysokoškolské vzdělávání. Komuniké z Jerevanu (14. a 15. května 2015). Výsledkem on-line konzultace bylo 1 485 příspěvků, z nichž 1 005 pocházelo od jednotlivců (převážně osob pracujících ve vzdělávacích institucích a stávajících studentů či nedávných absolventů) a 480 od představitelů organizací (zejména vysokoškolských institucí). V reakci na cílenou konzultaci bylo dále samostatně obdrženo 48 stanovisek (30 od státních orgánů a 18 od zainteresovaných organizací na národní úrovni i na úrovni EU). 8635/1/16 REV 1 eh,in/in,eh/hm 2

2. Klíčová diskusní témata a organizace rozpravy Nizozemské předsednictví zvolilo tři klíčová témata, která podle něj odrážejí hlavní výzvy, jimž evropské vysokoškolské vzdělávání čelí. Jedná se o 1) zvýšení relevantnosti vysokoškolského vzdělávání pro trh práce prostřednictvím dovedností a partnerství mezi vysokými školami a podniky; 2) přípravu angažovaných občanů tím, že bude kladen větší důraz na inkluzi a na sociální a občanské kompetence; a 3) měnící se úlohu pedagogických pracovníků. S cílem zajistit, že diskuse bude mít konkrétní směr, byli vyzváni ministři ze tří členských států, aby stručně informovali o některé konkrétní politice nebo projektu, jež souvisejí s jedním z uvedených diskusních témat. Rozprava bude probíhat ve třech po sobě následujících blocích. Po každé krátké prezentaci budou ostatní členské státy vyzvány, aby reagovaly připomínkami či dotazy. S ohledem na časová omezení žádá předsednictví členské státy, aby si zvolily jednu ze tří stručných prezentací, na kterou chtějí reagovat, a to na základě otázek uvedených níže v částech C. Uvítali bychom, kdyby příspěvky do rozpravy byly co nejspontánnější a nejstručnější (maximálně 2 minuty). Prezentace 1: Zvýšení relevantnosti vysokoškolského vzdělávání pro trh práce A. Úvod S ohledem na nedávná jednání, jež se uskutečnila během zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport dne 24. února a Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele dne 7. března 5, jakož i na některé činnosti prováděné na techničtější úrovni 6 by nizozemské předsednictví chtělo pokračovat v rozpravě o dovednostech se zaměřením na evropské vysokoškolské vzdělávání. 5 6 Dopis ministryně Jet Bussemakerové a ministra Lodewijka Asscherea ze dne 4. dubna 2016 Rozvoj budoucích dovedností ve vysokoškolském vzdělávání, ET2020 aktivita vzájemného učení (Brusel, 25. a 26. února 2016); zasedání generálních ředitelů pro vysokoškolské vzdělávání (Amsterodam, 11. a 12. dubna 2016). 8635/1/16 REV 1 eh,in/in,eh/hm 3

Evropské vysokoškolské instituce musí hrát důležitou úlohu při přípravě studentů na rychlé a strukturální změny trhu práce a na měnící se povahu mnohých povolání, jež ve stále větší míře vyžadují dovednosti na vysoké úrovni. Znalosti, technické a profesní dovednosti a dovednosti specifické pro konkrétní odvětví je proto třeba kombinovat s průřezovými, nekognitivními dovednostmi, jako je kreativita, podnikavost, řešení problémů a schopnost spolupracovat v multidisciplinárních týmech. Vysokoškolské instituce by mohly zvážit, jak lépe řešit potřeby trhu práce, mimo jiné tím, 1) že budou aktivněji navazovat partnerství s podniky a dalšími relevantními aktéry, 2) že do svých vzdělávacích programů zařadí učení formou praxe a 3) že budou lépe propojovat různá formální a neformální vzdělávací prostředí. Posilování vazeb s regionem, v nichž se vysokoškolské instituce nacházejí, může kromě toho přispět k mnohostrannějšímu vzdělávacímu prostředí studentů i k regionální inovaci a hospodářskému rozvoji 7. Více než kdy jindy je zapotřebí si neustále osvojovat a aktualizovat znalosti a dovednosti. Je nezbytné, aby všichni, včetně osob již zapojených do pracovního procesu, měli k dispozici dostatek příležitostí k celoživotnímu učení a aby těchto příležitostí využívali. K tomu je zapotřebí, aby vysokoškolské instituce byly flexibilnější a lépe reagovaly na poptávku, a naplňovaly tak potřeby a požadavky rostoucího počtu pracujících dospělých osob. Otevřené a on-line učení (včetně hromadných otevřených on-line kurzů) představuje velký potenciál, jak zvýšit možnosti dospělých studujících, aby přizpůsobili svá studia svému pracovnímu a soukromému životu, vytvořili moduly nezbytné k získání určité kvalifikace a účinně přispěli ke zvýšení vlastní kvalifikace. 7 Podpora růstu a zaměstnanosti plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání, COM(2011) 567 final. 8635/1/16 REV 1 eh,in/in,eh/hm 4

B. Výsledky veřejné konzultace V odpovědích na veřejnou konzultaci o budoucnosti plánu EU na modernizaci bylo zdůrazněno, že je stále více zapotřebí vysoce kvalifikovaných pracovníků, aby mohly být uspokojeny budoucí potřeby trhu práce v Evropě 8 ; respondenti rovněž zdůraznili úlohu, která při naplňování těchto potřeb náleží vysokoškolskému vzdělávání. Z konzultace však jednoznačně vyplynulo, že jednou z priorit je zajištění toho, aby vysokoškolské vzdělávání bylo (více) relevantní z hlediska potřeb reálného světa. Pouze menšina respondentů souhlasí s tím, že existuje dostatečný soulad mezi počtem vysokoškolských absolventů a znalostmi a dovednostmi, které potřebuje ekonomika. Z on-line průzkumu i z obdržených stanovisek vyplývá, že existuje jednoznačná shoda ohledně rostoucího významu průřezových dovedností či dovedností 21. století a transdisciplinárních znalostí pro přípravu studentů na rychle se měnící trh práce. Další často se vyskytující nastolenou otázkou byla potřeba posílit dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií (jak z hlediska odborníků, tak obecněji z hlediska digitální gramotnosti). Pokud jde o nástroje a mechanismy ke zvýšení relevantnosti pro trh práce, respondenti nejčastěji zdůrazňovali, že: jsou zapotřebí lepší informace o požadovaných dovednostech; v systémech vysokoškolského vzdělávání musí existovat rozmanitost (různé druhy programů); jsou zapotřebí dobře připravení a kvalifikovaní učitelé; se musí zlepšit spolupráce se zaměstnavateli a externími subjekty; je třeba zavést více učení formou praxe 9 ; je důležitá mezinárodní mobilita a jsou zapotřebí flexibilní způsoby vstupu. 8 9 Více než 70 % respondentů on-line průzkumu vyjádřilo názor, že jejich země (nebo EU obecně) potřebuje více vysokoškolských absolventů. 60 % respondentů on-line průzkumu rozhodně souhlasilo s tvrzením, že subjekty odpovědné za vysokoškolské vzdělávání by měly poskytovat studentům více příležitostí získávat v průběhu studia pracovní zkušenosti (a dalších 30 % s tímto tvrzením souhlasilo do určité míry). 8635/1/16 REV 1 eh,in/in,eh/hm 5

C. Otázka k rozpravě Co mohou vlády učinit, aby napomohly posílení relevantnosti evropských institucí vysokoškolského vzdělávání pro trh práce, a jak může evropská spolupráce tento proces podpořit a přispět k němu svou přidanou hodnotou? Prezentace 2: Příprava angažovaných občanů A. Úvod Význam vysokoškolského vzdělávání nespočívá pouze v přípravě studentů pro trh práce. Vysokoškolské vzdělávání může také významným způsobem přispět k osobnímu naplnění a spokojenosti (Bildung), předávání základních hodnot a k formování sebevědomých, angažovaných občanů, kteří jsou přínosem pro akademickou obec i pro společnost jako celek. Zejména s ohledem na současný příliv velkého počtu uprchlíků do Evropy by vysokoškolské vzdělávání mělo zintenzivnit své úsilí na podporu inkluzívnosti a soudržnosti. Jedná se o mnohem více než o odstranění nedostatků, pokud jde o dosaženou úroveň vzdělání přistěhovalců. Je třeba také ocenit rozmanitost a správně jí využít (např. v mezinárodních učebnách ). Pro zlepšení přístupu nově příchozích migrantů k evropskému vysokoškolskému vzdělávání má rozhodující význam uznání předchozího vzdělání včetně informálního učení. Mají-li evropské vysokoškolské instituce přispívat k většímu osobnímu rozvoji studentů, je důležité, aby plnily úlohu sociálních komunit, ve kterých se všichni studenti cítí vítáni a nalézají pocit sounáležitosti a ve kterých se učí utvářet si vlastní názory, ale také chápat stanoviska, myšlenky a pocity druhých. To mimo jiné vyžaduje intenzivní a individualizovanější formy vysokoškolského vzdělávání zahrnující úzký kontakt s lektory široký prostor pro diskusi a osobní zpětnou vazbu, a to při plném zohlednění dosavadního vzdělání jednotlivých studentů, jejich nadání a způsobu učení. 8635/1/16 REV 1 eh,in/in,eh/hm 6

Právě v tomto ohledu mohou vysokoškolské instituce v Evropě na oplátku přispět společnosti tím, že budou zapojovat studenty do vzdělávání mimo univerzitní půdu, zprostředkovávat jim kontakt s jinými složkami společnosti, a prosazovat tím soudržnost. Studenti se dále mohou mnohému naučit v rámci mimoškolních aktivit, například v podobě dobrovolnické práce a programů na zapojení komunit. Evropské vysokoškolské instituce by rovněž mohly lépe využívat možností on-line vzdělávání, které studentům skýtá (vedle fyzické mobility ve vzdělávání) další možnost dohlédnout i za hranice svých studijních oborů a své vlastní země a využít času stráveného v učebně k rozšíření a prohloubení dialogu, a to jak mezi studenty, tak s lektory. B. Výsledky veřejné konzultace Odpovědi získané v rámci veřejné konzultace poukázaly na řadu cest, jimiž vysokoškolské vzdělávání přispívá k sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. Některé odpovědi kladly důraz na přístup k vysokoškolskému vzdělávání a na jeho dokončení jako na hnací sílu sociální mobility a začleňování. Rozšíření přístupu k vysokoškolskému vzdělávání je stále považováno za důležité, nicméně dotazovaní respondenti přikládali ještě větší váhu prioritám souvisejícím se zvyšováním kvality a relevantnosti výuky a učení 10. V odpovědích na konzultaci bylo často zdůrazněno, že pomáhat studentům zapojit se do společnosti, jejíž jsou součástí, představuje klíčový krok k tomu, aby se vysokoškolské vzdělávání stalo relevantním. Odpovědi stejně tak poukazovaly na skutečnost, že jednotlivé druhy dovedností a atributů (jako kritické myšlení, komunikace a porozumění mezi kulturami) potřebných pro trh práce (viz výše) se do značné míry překrývají s těmi, jež jsou nezbytné pro aktivní občanství. 10 Přibližně 40 % respondentů on-line průzkumu rozhodně souhlasilo s tím, že by subjekty odpovědné za vysokoškolské vzdělávání měly učinit více v zájmu rozšíření přístupu k vysokoškolskému vzdělávání pro větší počet sociálních skupin, zatímco například 60 % rozhodně souhlasilo s tím, že by vysokoškolské vzdělávání mělo poskytovat studentům více příležitostí získávat v průběhu studia pracovní zkušenosti. 8635/1/16 REV 1 eh,in/in,eh/hm 7

40 % respondentů on-line průzkumu do jisté míry nebo důrazně nesouhlasilo s názorem, že vysokoškolské programy [v současné době] pomáhají připravit studenty, aby aktivně přispívali společnosti. Řada odpovědí na konzultaci obsahovala konkrétní návrhy, jak podpořit aktivní občanství, zejména prostřednictvím lepší spolupráce mezi všemi obory vysokoškolského vzdělávání a sociální oblastí a dobrovolnickou činností, mimo jiné i při tvorbě vzdělávacích programů a jejich realizaci. C. Otázka k rozpravě Co mohou vlády učinit, aby napomohly posílení společenského významu evropských institucí vysokoškolského vzdělávání, a jak může evropská spolupráce tento proces podpořit a přispět k němu svou přidanou hodnotou? Prezentace 3: Měnící se úloha pedagogických pracovníků A. Úvod Příprava studentů pro život a práci ve dvacátém prvním století vyžaduje přizpůsobivost ze strany každé instituce vysokoškolského vzdělávání v Evropě, ale především rozšiřuje a komplikuje úlohu dnešních pedagogických pracovníků. Tito pracovníci nejenže předávají studentům znalosti, ale hrají také klíčovou úlohu při výuce základních dovedností a při přípravě studentů na jejich aktivní úlohu ve společnosti obecně. Kvalita pedagogických pracovníků je tudíž jedním z nejdůležitějších předpokladů vynikající úrovně evropského vysokoškolského vzdělávání. Evropské instituce vysokoškolského vzdělávání by měly nadále usilovat o průběžnou profesionalizaci pedagogických pracovníků a kvalifikovaných vedoucích pracovníků v oblasti vzdělávání a současně věnovat zvláštní pozornost poptávce po pedagogických pracovnících s výraznými pedagogickými a komunikačními dovednostmi. Je třeba učinit více pro to, aby byla vynikající kvalita ve výuce strukturálně podpořena a oceněna, mimo jiné i věnováním náležité pozornosti příslušným profesním drahám pedagogického personálu a výzkumných pracovníků. To by mohlo být podpořeno i tím, že bude vyvážena vazba mezi vzdělávacími a výzkumnými činnostmi pedagogických pracovníků, například zajištěním větší interakce mezi výzkumnými a vzdělávacími činnostmi na místě a posílením vazeb mezi evropskými politickými rámci, na jejichž základě jsou tyto dvě oblasti činnosti podporovány (Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání a Evropský výzkumný prostor). 8635/1/16 REV 1 eh,in/in,eh/hm 8

Evropa by měla toto úsilí podporovat, a to nejen tím, že usnadní sdílení osvědčených postupů, ale také prosazováním mezinárodních výměn pedagogických pracovníků, například prostřednictvím programu Erasmus +. Taková praxe přispívá k většímu a vzájemnému pochopení jiných kultur a pomáhá pedagogickým pracovníkům učit se od sebe navzájem. B. Výsledky veřejné konzultace Řada stanovisek předložených v rámci veřejné konzultace vyzdvihuje klíčovou úlohu pedagogických pracovníků ve vysokoškolském vzdělávání při reformě vzdělávacích programů, zavádění nových technologií a zlepšování učebních postupů, přičemž rovněž uznává, že pedagogičtí pracovníci potřebují další podporu, aby mohli tuto úlohu účinně plnit. Více než polovina respondentů on-line průzkumu nesouhlasila s tvrzením, že pedagogickým pracovníkům ve vysokoškolských institucích se dostává odborné přípravy, kterou potřebují k tomu, aby mohli dobře vyučovat, a 65 % respondentů rozhodně souhlasilo s tím, že subjekty odpovědné za vysokoškolské vzdělávání by měly zkvalitnit odbornou přípravu nabízenou pedagogickým pracovníkům 11. Vedle odborné přípravy bylo v odpovědích na konzultaci poukazováno rovněž na skutečnost, že pro kvalitní výuku má význam poskytování odpovídající odměny a pobídkových mechanismů (více než 70 % respondentů on-line průzkumu nesouhlasilo s tvrzením, že kvalitní výuka v institucích vysokoškolského vzdělávání je odměňována odpovídajícím způsobem ). Význam byl přikládán také zahraničním zkušenostem: přes 80 % respondentů on-line průzkumu se domnívá, že by bylo velice užitečné, kdyby EU podporovala větší mezinárodní mobilitu pro vysokoškolské pedagogické pracovníky, a téměř 63 % rozhodně souhlasilo s tím, že by vysokoškolské vzdělávání obecně mělo přilákat do vysokoškolských institucí více zahraničních pedagogických a výzkumných pracovníků. C. Otázka k rozpravě Jak mohou vlády podpořit průběžnou profesionalizaci pedagogických pracovníků a zajistit větší rovnováhu v odměňování pedagogické a výzkumné kariéry? Jak může evropská spolupráce tento proces podpořit a přispět k němu svou přidanou hodnotu? 11 Tuto prioritu podpořil mezi prioritami navrženými v rámci on-line dotazníku pro subjekty odpovědné za vysokoškolské vzdělávání nejvyšší počet respondentů, kteří uvedli, že rozhodně souhlasí. 8635/1/16 REV 1 eh,in/in,eh/hm 9