kontaminovaných operačních výkonů, ale i u čistých operací, při kterých dochází k aplikaci

Podobné dokumenty
RESPIRAČNÍ INFEKCE. Milan Kolář

Farmakokinetika antibiotik v perioperačním období

M KR K O R BI B OLO L GA

Antibiotická profylaxe v gynekologické operativě

Urbánek K, Kolá M, ekanová L. Pharmacy World and Science. 2005, 27:

ANTIBIOTICKÉ LÉČBY V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ

Fyziologická (přirozená) bakteriální mikroflóra dutiny ústní:

ANTIBIOTICKÁ LÉČBA OFF-LABEL Z POHLEDU MIKROBIOLOGA. Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci

Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva

VÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ

POH O L H E L D E U D U M

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Eva Krejčí. Antibiotické středisko, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Lékařská fakulta Ostravské univerzity

LABORATORNÍ LISTY Vážené kolegyně a kolegové,

TIGECYKLIN. Milan Kolář, Miroslava Htoutou Sedláková Ústav mikrobiologie, FNOL a LF UP

VÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ

POTŘEBUJEME NOVÁ ANTIBIOTIKA V INTENZIVNÍ PÉČI? Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci

Stav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji.

BETA-LAKTAMOVÁ ANTIBIOTIKA V INTENZIVNÍ PÉČI Z POHLEDU MIKROBIOLOGA

Celkové shrnutí vědeckého hodnocení přípravku Tienam a související názvy (viz příloha I)

Stafylokoky v současné době patří mezi důležité bakteriální patogeny. Např. u nozokomiálních infekcí krevního řečiště jsou spolu s enterokoky

NEBEZPEČÍ IMPORTU MULTIREZISTENTNÍCH (MDR) BAKTERIÍ. Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci

NEBEZPEČÍ IMPORTU MULTIREZISTENTNÍCH (MDR) BAKTERIÍ. Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci

Nová antibiotika v léčbě infekcí Grampozitivního. Otakar Nyč Ústav lékařské mikrobiologie 2.LF UK a FN v Motole

Sepse a infekční endokarditida Michal Holub

MANAGEMENT SEPSE Z POHLEDU MIKROBIOLOGA. Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci

Stav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji za rok 2009

Jak léčím infekce vyvolané multi- rezistentními bakteriemi

LÉČBA A ATB PROFYLAXE INFEKČNÍ ENDOKARDITIDY (nové doporučené postupy) Jiří Beneš Infekční klinika 3. LF UK Nemocnice Na Bulovce, Praha

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

LABORATOŘE EUROMEDIC s.r.o. Oddělení klinické mikrobiologie a autovakcín

ATB V TĚHOTENSTVÍ. Mašata J. Gynekologicko porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha

Odbornost pro revize COPAL

Stav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji.

Stanovení citlivosti bakterií k ATB, stanovení koncentrace ATB

Evropský antibiotický den aktivita Evropského centra pro kontrolu a prevenci infekčních onemocnění (ECDC)

INTERPRETACE VÝSLEDKŮ CITLIVOSTI NA ANTIBIOTIKA. Milan Kolář Ústav mikrobiologie Fakultní nemocnice a LF UP v Olomouci

Stav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji.

ANTIBIOTICKÁ LÉČBA A MIKROBIOM. Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci

Indikace přípravku Zetamac v ordinaci praktického lékaře

Multirezistentních gramnegativní tyčky: základy epidemiologie antibiotické rezistence

Téměř polovina Evropanů se mylně domnívá, že antibiotika působí proti nachlazení a chřipce

AKTUÁLNÍ DOPORUČENÍ MIKROBIOLOGICKÉ DIAGNOSTIKY A ANTIBIOTICKÉ LÉČBY INFEKČNÍ ENDOKARDITIDY 21ST COLOURS OF SEPSIS, OSTRAVA

ROZDĚLENÍ ANTIMIKROBIÁLNÍCH LÁTEK, VYŠETŘOVÁNÍ CITLIVOSTI. M.Hanslianová Antibiotické středisko OKM FN Brno

Kapesní Průvodce na diagnostiku a léčbu infekce asociované s osteosyntetickým materiálem

Clostridium difficile současné možnosti léčby. Vítek P., Mikoviny Kajzrlíková I.,Olbrechtová M., Zela O.

MOŽNOSTI PREVENCE NOZOKOMIÁLNÍCH NÁKAZ U PACIENTŮ CHIRURGICKÉ VÝKONY ABSOLVUJÍCÍCH ZÁVAŽNÉ

ANTIMIKROBNÍ PŘÍPRAVKY

sp. zn. sukls145265/2013 Souhrn údajů o přípravku 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU VULMIZOLIN 1,0 Prášek pro přípravu injekčního roztoku

Problematika dialyzovaných pacientů s MRSA

Antibiotická profylaxe pooperační endoftalmitidy po operaci šedého zákalu (viz bod 5.1).

ANTIMIKROBNÍ PŘÍPRAVKY

Pohled mikrobiologa, problematika antibiotické zátky

VÍME VŠE O PREVENCI NEMOCNIČNÍ INFEKCÍ SPOJENÝCH S KATETRIZACÍ CENTRÁLNÍ ŽÍLY?

DOPORUČENÝ POSTUP PRO KONTROLU EPIDEMIOLOGICKY ZÁVAŽNÝCH

Neodolatelný SELECTAN ORAL SELECTAN ORAL. 23 mg/ml koncentrát k použití v pitné vodě. Vysoký příjem, nejlepší léčba.

Prevalenční studie NI v roce 2009 na odděleních ARO a JIP s invazivní umělou plicní ventilací

1. CO JE EVROPSKÝ ANTIBIOTICKÝ DEN A JAKÝ JE JEHO VÝZNAM?

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. Mupirocinum calcicum 0,0645 g (což odpovídá 0,06 g mupirocinu) ve 3 g masti.

Hlavní mechanismy rezistence. In vitro testování citlivosti a rezistence. Základy antimikrobiální terapie VSAT081 Týden 4 Ondřej Zahradníček

Prevence infekcí v místě chirurgického výkonu. Lenka Fiedlerová

Multirezistentní kmeny - Jak na ně?

Proč musíme aplikovat antibiotika off-label

Upraveno podle Ondřeje Zahradníčka

[Version 8.1, 01/2017] PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Stanovení citlivosti k antibiotikům. Stanovení koncentrace antibiotik.

European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing

SPECTRON 100 mg/ml roztoku k použití v pitné vodě pro kuřata a krůty

Expertní pravidla EUCAST verze 3.0

Sledování nozokomiálních infekcí krevního řečiště v PKN v prvním pololetí roku 2009

Antimikrobiální terapie 10 MUDr. Renata Tejkalová Antibiotické středisko FNUSA

ATB REZISTENCE, JEJÍ VÝZNAM V SOUČASNÉ MEDICÍNĚ A MOŽNOSTI PREVENCE

sepse = syndrom systémové zánětlivé odpovědi (SIRS) při infekci (SCCM/ACCP Consensus Conference 1992)

Odběry vzorků u pacientů s podezřením na infekci krevního řečiště

CEFTAROLIN. Blanka Horová Oddělení klinické mikrobiologie Nemocnice Na Bulovce, Praha

NOVÉ CEFALOSPORINY A INHIBITORY BETA LAKTAMÁZ. Otakar Nyč Ústav lékařské mikrobiologie FN Motol Praha

Přehledy citlivostí k antibiotikům r

TAKTIKA ATB LÉČBY. Otakar Nyč Ústav lékařské mikrobiologie FN Motol

Racionální terapie komplikovaných infekcí z pohledu mikrobiologa. V. Adámková KM ATB ÚKBLD VFN

Ing. Růžena Seydlová. Základní ukazatele z chovu dojnic

NÁZEV, LÉKOVÁ FORMA, SÍLA LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU, ŽIVOČIŠNÉ DRUHY, ZPŮSOBY PODÁNÍ A DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI / ŽADATEL O ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Souhrn údajů o přípravku

Příloha č. 3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn.:sukls2393/2008, sukls2394/2008 a příloha k sp.zn.: sukls185930/2010, sukls185937/2010

Výskyt multirezistentních bakteriálních kmenů produkujících betalaktamázy

SROVNÁNÍ KLINICKÉ A MIKROBIOLOGICKÉ ÚČINNOSTI KONTINUÁLNĚ A INTERMITENTNĚ APLIKOVANÉHO MEROPENEMU U KRITICKY NEMOCNÝCH předběžné výsledky

POH O L H E L D E U D U M

Dezinfekce rukou a přehled výskytu mikrobiální flory na rukou nemocničního personálu

Návod k použití pro tablety NEO-SENSITABS

Expertní pravidla EUCAST verze 3.1

1. CO JE EVROPSKÝ ANTIBIOTICKÝ DEN A JAKÝ JE JEHO VÝZNAM?

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA

Monografie Antibiotická politika a prevence infekcí v nemocnici

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Co musí intenzivista vědět o antibiotické rezistenci?

Problematika nozokomiálních infekcí na chirurgické klinice Jaromíra Kratochvílová

SOUHRN ÚDAJÚ O PŘÍPRAVKU

PROTIINFEKČNÍ LÉČBA. Markéta Vojtová

Kombinace antibiotik. Jiří Beneš Klinika infekčních nemocí 3. LF UK Nemocnice Na Bulovce, Praha. Colours of Sepsis 8. 2.

Transkript:

ANTIMIKROBNÍ PROFYLAXE

Antibiotická profylaxe je aplikace vybraných antibakteriálních léčiv s cílem snížit výskyt infekcí v místě operačního výkonu. Použití profylaxe je indikováno nejen u kontaminovaných operačních výkonů, ale i u čistých operací, při kterých dochází k aplikaci protetik. Účinný profylaktický režim může snížit procento bakteriálních komplikací a tím docílit významného poklesu celkových nákladů. Naproti tomu zbytečná profylaxe vede nejen ke zvyšování nákladů, ale hlavně podporuje selekci rezistentních bakteriálních kmenů.

Principem antibiotické profylaxe je dosažení a udržení účinné koncentrace zvoleného antibiotika v tkáních operačního pole po celou dobu výkonu a v období bezprostředně následujícím. Použití antibiotické profylaxe není náhradou za sterilní operační prostředí a vhodnou přípravu pacienta!

Obecné zásady antibiotické profylaxe Rozhodujícím obdobím pro vznik infekce je doba trvání výkonu a následující 3-4 hodiny. Aplikace antibiotik po operačním výkonu je z hlediska profylaxe neúčinná. Nejvhodnějšími přípravky pro profylaxi jsou antibiotika baktericidní, netoxická, s vhodnými farmakokinetickými a farmakodynamickými vlastnostmi. Při pooperačních komplikacích je vhodné postupovat v následující antibioterapii po konzultaci s příslušným antibiotickým střediskem.

Délka profylaktického podávání antibiotika Antibiotikum je aplikováno intravenózně 60-15 minut před výkonem, většinou v úvodu do anestezie (ve vybraných případech je možné p.os podání; v tomto případě je však nutná delší příprava, resp. délka aplikace). Při operačním výkonu delším než 2 hodiny je vhodné podat další dávku antibiotika 4 hodiny po první dávce a v případě potřeby aplikovat se stejným časovým odstupem ještě třetí dávku.

Antibiotika vhodná k profylaktickým režimům při chirurgických výkonech K profylaxi jsou doporučeny přípravky s užším spektrem účinku. Za vhodná antibiotika lze považovat především oxacilin, cefalosporiny I. generace (cefazolin), aminopeniciliny kombinované s inhibitory bakteriálních ß-laktamáz (ampicilin/sulbaktam sulbaktam, amoxicilin/kys. klavulanová) a nitroimidazoly (metronidazol, ornidazol). Aplikace glykopeptidových antibiotik (vankomycinu, teikoplaninu) v profylaktických režimech není vhodná a může být použita jen v případě prokázané vysoké frekvence výskytu MRSA (methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus) ) na příslušném oddělení.

Antibiotika vhodná k profylaktickým režimům při chirurgických výkonech Rovněž použití cefalosporinů III. generace (např. cefotaximu, ceftazidimu, ceftriaxonu) v profylaxi není vhodné pro možnost selekce bakteriálních kmenů produkujících širokospektré β-laktamázy a slabší účinek na stafylokoky. Nevýhodou cefalosporinových antibiotik je také jejich neúčinnost na enterokoky.

Lokalita chirurgických výkonů Nejčastější etiologická bakteriální agens Antimikrobní přípravky vhodné k profylaxi Dávkování Cévní výkony Staphylococcus aureus, koaguláza-negativní stafylokoky (především S. epidermidis, S. haemolyticus a S. hominis) cefazolin oxacilin 1 2 g 1 2 g Plíce a mediastinum S. aureus, koaguláza-negativní stafylokoky cefazolin oxacilin 1 2 g 1 2 g Jícen, gastroduodenální smíšená aerobní a anaerobní mikroflóra ampicilin/sulbaktam 1,5 g výkony (S. aureus, streptokoky, enterobakterie, anaerobní bakterie) amoxicilin/kys. klavulanová 1,2 g Kolorektální výkony smíšená aerobní a anaerobní mikroflóra (především anaerobní bakterie, např. Bacteroides sp. Fusobacterium sp., dále enterobakterie, enterokoky) ampicilin/sulbaktam amoxicilin/kys. klavulanová metronidazol 1,5 g 1,2 g 1 g ornidazol 1 g možnou alternativou jsou p.os režimy jako rifaximin 400mg co 12h po dobu 3-5 dnů před výkonem

Lokalita chirurgických výkonů Nejčastější etiologická bakteriální agens Antimikrobní přípravky vhodné k profylaxi Dávkování Apendektomie (komplikovaná) smíšená aerobní a anaerobní mikroflóra ampicilin/sulbaktam amoxicilin/kys.klavulanová 1,5 g 1,2 g metronidazol 1 g ornidazol 1 g Hepatobiliární výkony (včetně endoskopických) smíšená aerobní a anaerobní mikroflóra (např. Bacteroides sp. Fusobacterium sp., enterobakterie, enterokoky) ampicilin/sulbaktam, amoxicilin/kys. klavulanová 1,5 g 1,2 g

Délka používání jednotlivých režimů Délku doby používání jednotlivých antimikrobních režimů v chirurgické profylaxi nelze přesně definovat; záleží na konkrétní situaci na příslušných pracovištích. Obecně lze konstatovat, že rotace antibiotik v krátkých časových intervalech (po několika měsících) není nutná, jestliže nedochází k negativním změnám v bakteriální rezistenci a v účinnosti profylaxe na daném pracovišti. Účinnost profylaxe by měla být ve spolupráci s ATB střediskem vyhodnocována v pravidelných intervalech současně s monitorováním frekvence výskytu nejčastějších bakteriálních patogenů na příslušném oddělení a jejich rezistence k antibiotikům. Na základě těchto údajů je možné určit nejvhodnější profylaktické režimy na příslušném pracovišti.