Jabok, ETF 2011 Michael Martinek

6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 2

Venezuelský prezident Hugo Chávez počtvrté zvítězil ve volbách a zemi povede dalších šest let. Po sečtení 90 procent odevzdaných hlasů vedl Chávez se ziskem 54,42 procenta hlasů oproti 44,97 procenta pro Caprilese. Zároveň to je ale těsnější výsledek než ve volbách v roce 2006, kdy zvítězil o 26 procentních bodů. Ve Venezuele vystupuje jako dědic bojovníka za svobodu Simona Bolívara a nalil už miliardy petrodolarů do programů na boj s chudobou. Během čtrnácti let u moci znárodnil klíčové sektory venezuelské ekonomiky. Ve svém dalším volebním období bude mít volnou ruku k prohlubování socialismu v zemi a k zvětšení role státu v ekonomice, píše agentura AP. Jeden z Chávezových přívrženců Carlos Julio Silva agentuře AP řekl, že přes všechny chyby si venezuelský prezident zaslouží vyhrát za to, že se o ropné bohatství země podělil i s jejími chudými obyvateli formou bezplatné lékařské péče, státní bytové výstavby a další vládní podporou. Venezuela je významný producent ropy a právě zisky z prodeje černého zlata umožnily vládě levicového politika financovat ze státních peněz zdravotní péči, vzdělávací programy a sociální bydlení. Prezidentův rival Capriles během předvolební kampaně prohlásil, že Chávezovu politiku provází přebujelá byrokracie a plýtvání s penězi. 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 3

Turecká armáda ve dvou vlnách ostřelovala území Sýrie. Je to odpověď na výbuch syrského minometného granátu, který na turecké straně hranice zabil pět lidí. Země NATO vyjádřily Ankaře solidaritu a vyzvaly Damašek, aby okamžitě přestal s útoky na Turecko a s hrubým porušováním mezinárodního práva. Ankara v noci na čtvrtek požádala Radu bezpečnosti OSN, aby okamžitě přijala akce k zastavení agresí. Schválení odsuzující rezoluce však bylo na poslední chvíli odsunuto na žádost Ruska. Věrný spojenec Asadova režimu požádal, aby text byl schvalován až ve čtvrtek v 16:00 SELČ, protože ruští diplomaté údajně potřebují čas na konzultaci s Moskvou. 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 4

Rada bezpečnosti OSN v pátek syrský útok na turecké pohraniční město odsoudila. Rada bezpečnosti OSN odsoudila středeční syrský útok na turecké pohraniční město, při němž zahynulo pět žen a dětí. Zároveň vyjádřila požadavek, aby "taková porušení mezinárodního práva okamžitě ustala a neopakovala se". Ankara na syrský útok reagovala ostřelováním syrských cílů. "Členové Rady bezpečnosti zdůraznili, že tento incident ukázal závažný dopad, jaký má krize v Sýrii na bezpečnost jejích sousedů a mír a stabilitu v regionu," uvedla v prohlášení Rada bezpečnosti, která také vyzvala Damašek, aby plně respektoval suverenitu a teritoriální integritu svých sousedů. Výsledný text je podle agentury AP kompromisem mezi západními mocnostmi, které požadovaly tvrdé odsouzení útoku, a Ruskem, které se snažilo vyznění dokumentu zmírnit. Podle stanice BBC se Rusku nepodařilo prosadit formulaci, která se snažila o vyváženější pohled na syrský útok a tureckou reakci na něj. Zablokovalo však v návrhu pasáž, která označovala syrský útok za "ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti" a která otevírala cestu k masivnějšímu zapojení RB OSN. Nahradila ji formulace, v níž rada vyjadřuje obavy z "vlivu syrské krize na bezpečnost okolních států a na regionální mír a stabilitu". Všichni komentátoři oceňují, že patnáctičlenné radě se podařilo dosáhnout dohody. Tentokrát ale nešlo o rezoluci, jaké v minulosti ohledně Sýrie třikrát vetovaly Rusko a Čína, nýbrž o nezávazné prohlášení. Rada text přijala jednomyslně. Jednala na žádost Turecka, které vzneslo požadavek na "okamžitou reakci", jež zastaví syrské útoky a zajistí respektování turecké hranice. 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 6

6. Evropská unie struktura, instituce, politiky, rozpočet Hlavní orgány EU Tři pilíře politiky EU Rozhodování v EU Rozpočet EU 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 7

Mezinárodní vládní organizace Mezivládní pojetí: suverenita státu je základním prvkem mezinárodního společenství; žádný stát ani mezinárodní organizace nemůže ovlivňovat vnitřní chod jiného státu nebo nutit ho k plnění závazků. Rozhodování o věcech, které mají být závazné pro všechny, musí být jednohlasné (každý stát má právo veta); typicky: OSN. Nadnárodní pojetí: státy vytvářejí smlouvou organizaci, na niž přenášejí část své suverenity; ta má k dispozici donucovací nástroje k plnění přijatých závazků; zakládací smlouva musí být schválena jednomyslně, další legislativa se přijímá většinově, ale je závazná i pro ty státy, které pro ni nehlasovaly; typicky: EU. 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 8

Evropská unie EU je mezinárodní organizace sui generis (jediná svého druhu) z hlediska mezinárodního práva i právních řádů členských zemí. Mezinárodní organizace nadnárodního charakteru s určitými prvky státu: Je schopna tvořit právo, které je aplikovatelné v členských státech přímo a v konfliktních situacích má přednost před domácím právem. Má vlastní soudní orgány, které jsou schopny právo prosazovat i proti vůli členských zemí. 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 9

Hlavní orgány EU Evropská rada (summit) Rada (ministrů) EU Evropský parlament Evropská komise Soudní dvůr EU Účetní dvůr EU Evropský hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 10

Evropská Rada European Council (Evropský summit) Nejvyšší orgán EU Jejími členy jsou hlavy států (Rumunsko, Litva, Kypr, Francie) nebo vlád členských zemí Evropské unie Přijetí Lisabonské smlouvy zavedlo funkci stálého předsedy Evropské rady, který je volen na 2,5leté funkční období. Dne 1. prosince 2009 se prvním stálým předsedou Evropské rady stal Herman Van Rompuy (Belgie) 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 11

Budova Justus Lipsius v Bruselu sídlo Evropské rady a Rady EU Justus Lipsius (1547 1606), vlámský filosof a humanista. Zabýval se především oživením stoicismu takovou formou, která by nebyla v rozporu s křesťanstvím. Jeho ideje o postavení člověka ve společnosti měly vliv na utváření moderního pojetí státu. 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 12

Rada EU Rada EU zastupuje zájmy členských států EU a funguje na mezivládním principu. Je to legislativní a výkonný orgán, který může rozhodovat o všech otázkách integrace. Hlavním sídlem Rady EU je Brusel, především budova Justus Lipsius. Radu tvoří příslušní ministři, kteří zastupují členské státy Formálně existuje jedna Rada, vzhledem k různým agendám, které projednává, existuje v jejím rámci několik formací. V historii jich bylo až 22. V červnu 2002 rozhodla Evropské rada na zasedání v Seville o ustanovení pouze 9 formací Rady EU. Obecné záležitosti a vnější vztahy Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele Hospodářství a finance (ECOFIN) Spravedlnost a vnitřní věci Konkurenceschopnost Doprava, telekomunikace a energie Zemědělství a rybolov Životní prostředí Vzdělávání, mládež a kultura 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 13

Orgány Rady EU PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících podle předem daného pořadí. Předsednická země má možnost určovat agendu a priority Rady a tím ovlivnit směr, kterým se ubírá celá Unie. Menší členské země proto trvají na zachování rotačního předsednictví. Neformální formace zvaná trojka : ministři zahraničí aktuální předsednické země a zemí, které Radě předsedají před a po ní. Tzv. reformovaná trojka: ministr zahraničí předsednické země, Vysoký představitel pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a Komisař pro vnější vztahy. COREPER (Comité des Representants Permanents, Výbor stálých zástupců) Nejvýznamnější spojovací článek mezi členskými státy a ES: stálí zástupci členských států v Bruselu (velvyslanci a jejich zástupci), kteří jsou v úzkém kontaktu s Evropskou komisí i mezi sebou navzájem. Na půdě COREPERu se připravují a projednávají návrhy, o nichž pak, často již jen formálně, rozhoduje Rada. COREPERu podléhá přibližně 200 pracovních skupin, které se zabývají technickými detaily jednotlivých legislativních návrhů. Českou republiku od 7. ledna 2008 zastupuje v Bruselu Milena Vicenová. GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT Zajišťuje zasedání Rady po technické a administrativní stránce. Spravuje rozpočet Rady a archívy. Člení se na pět ředitelství a odbor právních služeb. Sídlí v budově Justus Lipsius v Bruselu. V čele sekretariátu stojí generální tajemník, kterého jmenuje Rada na základě hlasování kvalifikovanou většinou. Současným generálním tajemníkem Rady je Pierre de Boissieu. 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 14

Kalendář předsednických zemí Rady EU 01/2001-06/2001 Švédsko 07/2001-12/2001 Belgie 01/2002-06/2002 Španělsko 07/2002-12/2002 Dánsko 01/2003-06/2003 Řecko 07/2003-12/2003 Itálie 01/2004-06/2004 Irsko 07/2004-12/2004 Nizozemsko 01/2005-06/2005 Lucembursko 07/2005-12/2005 Velká Británie 01/2006-06/2006 Rakousko 07/2006-12/2006 Finsko 01/2007-06/2007 Německo 07/2007-12/2007 Portugalsko 01/2008-06/2008 Slovinsko 07/2008-12/2008 Francie 01/2009-06/2009 Česká republika 07/2009-12/2009 Švédsko 01/2010-06/2010 Španělsko 07/2010-12/2010 Belgie 01/2011-06/2011 Maďarsko 07/2011-12/2011 Polsko 01/2012-06/2012 Dánsko 07/2012-12/2012 Kypr 01/2013-06/2013 Irsko 07/2013-12/2013 Litva 01/2014-06/2014 Řecko 07/2014-12/2014 Itálie 01/2015-06/2015 Lotyšsko 07/2015-12/2015 Lucembursko 01/2016-06/2016 Nizozemsko 07/2016-12/2016 Slovensko 01/2017-06/2017 Malta 07/2017-12/2017 Velká Británie 01/2018-06/2018 Estonsko 07/2018-12/2018 Bulharsko 01/2019-06/2019 Rakousko 07/2019-12/2019 Rumunsko 01/2020-06/2020 Finsko 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 15

Entropa David Černý 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 16

Rozhodování v Radě EU Akty Rady mají podobu nařízení, směrnic, rozhodnutí, společných akcí, společných postojů, doporučení, stanovisek, závěrů, prohlášení, usnesení. Pokud Rada jedná jako zákonodárce, podává jí návrhy Evropská komise. Rada je posuzuje a může je před přijetím upravit. Počet hlasů každého členského státu stanoví Smlouvy (čl. 205 SES). V rámci jednotlivých politik smlouvy dále vymezují případy, ve kterých je při hlasování vyžadována: prostá většina - K přijetí návrhu se Rada musí usnést většinou hlasů svých členů. Každý stát má jeden hlas. (Používá se většinou u procedurálních otázek.) kvalifikovaná většina - Patří k nejvíce využívaným způsobům hlasování. Postupně vytlačuje význam jednomyslného hlasování. jednomyslnost - Každá země má při hlasování jeden hlas, uplatňuje se zde systém veta. Z hlediska tvorby funkční politiky EU méně efektivní (hrozba uplatnění veta). 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 17

VÁŽENÍ HLASŮ V RADĚ EU (ke dni 1.1.2007) Kvalifikovaná většina je počet hlasů zástupců Rady EU vyžadovaných pro rozhodnutí na základě článku 205(2) Smlouvy o ES. Od 1. ledna 2007 je kvalifikovaná většina určena jako 255 hlasů z 345. Kvalifikovaná většina by měla představovat 62% celkové populace EU. Členský stát Hlasy Členský stát Hlasy Členský stát Hlasy Německo 29 Česká republika 12 Litva 7 Francie 29 Řecko 12 Slovensko 7 Itálie 29 Maďarsko 12 Finsko 7 Velká Británie 29 Portugalsko 12 Kypr 4 Španělsko 27 Rakousko 10 Estonsko 4 Polsko 27 Švédsko 10 Lotyšsko 4 Rumunsko 14 Bulharsko 10 Lucembursko 4 Nizozemsko 13 Dánsko 7 Slovinsko 4 Belgie 12 Irsko 7 Malta 3 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 18

Evropský parlament 736 křesel Německo 99 Francie, Itálie, Spojené království 72 Španělsko, Polsko 50 Rumunsko 33 Nizozemsko 25 Belgie, Česká republika, Maďarsko Portugalsko, Řecko..22 Švédsko...18 Bulharsko, Rakousko 17 Dánsko, Finsko, Slovensko.13 Irsko, Litva 12 Lotyšsko.8 Slovinsko 7 Estonsko, Kypr, Lucembursko.6 Malta.5 Předseda EP Martin Schulz Německo 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 19

POSLANCI ZVOLENÍ ZA ČESKOU REPUBLIKU Březina Jan (EPP) Brzobohatá Zuzana (S&D) Cabrnoch Milan (ECR) Dušek Robert (S&D) Češková Andrea (ECR) Fajmon Hynek (ECR) Falbr Richard (S&D) Havel Jiří (S&D) Kohlíček Jaromír (GUE/NGL) Kožušník Edvard (ECR) Maštálka Jiří (GUE/NGL) Ouzký Miroslav(ECR) Poc Pavel (S&D) Ransdorf Miloslav (GUE/NGL) Remek Vladimír(GUE/NGL) Roithová Zuzana (EPP) Rouček Libor (S&D) Sehnalová Olga (S&D) Strejček Ivo (ECR) Tošenovský Evžen (ECR) Vlasák Oldřich (ECR) Zahradil Jan (ECR) Politické skupiny 2009-2014 POSLANECKÝ KLUB EVROPSKÉ LIDOVÉ STRANY (KŘESŤANSKÝCH DEMOKRATŮ) SKUPINA PROGRESIVNÍ ALIANCE SOCIALISTŮ A DEMOKRATŮ V EVROPSKÉM PARLAMENTU SKUPINA ALIANCE LIBERÁLŮ A DEMOKRATŮ PRO EVROPU SKUPINA ZELENÝCH/EVROPSKÉ SVOBODNÉ ALIANCE SKUPINA EVROPSKÝCH KONZERVATIVCŮ A REFORMISTŮ SKUPINA KONFEDERACE EVROPSKÉ SJEDNOCENÉ LEVICE A SEVERSKÉ ZELENÉ LEVICE EVROPA SVOBODY A DEMOKRACIE NEZAŘAZENÍ POSLANCI 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 22

Organizace EP Evropský parlament má tři oficiální sídla. Ve Štrasburku se "europoslanci" scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Stálé výbory Evropského parlamentu se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu, kde se konají také jednodenní "miniplenárky". Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku. Simultánní tlumočení všech parlamentních rozprav i rozprav výborů je zajištěno ve všech 23 oficiálních jazycích Evropské unie. Také všechny úřední dokumenty EU se překládají a zveřejňují ve všech oficiálních jazycích. 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 24

Parlament má tři hlavní úlohy: Schvaluje evropské právní předpisy společně s Radou v mnohých politických oblastech. Skutečnost, že Evropský parlament je přímo volený občany, pomáhá garantovat demokratickou legitimitu evropského práva. Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště pak nad Komisí. Disponuje pravomocí schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat Komisi jako celek. Rozpočtová pravomoc. Parlament sdílí s Radou pravomoc nad rozpočtem EU, může tedy ovlivňovat výdaje EU. V poslední fázi procedury přijímá nebo odmítá celkový rozpočet. 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 25

Evropská komise Evropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie, nezávislý na členských státech a hájící zájmy Unie. Pojem je používán ve dvou významech: buď jako kolegium komisařů nebo jako kolegium s celým administrativním aparátem. Komise se účastní takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát. Sídlí v Bruselu, některé části jsou dislokovány v Lucemburku. Člení se na několik generálních ředitelství a služeb. Komise (kolegium komisařů) je složena z komisařů. Komisaři pocházejí z členských států a jsou těmito státy do své funkce navrhováni. Jsou zcela nezávislí, nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie. V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a potvrzený Evropským parlamentem. Ostatní členové (komisaři) jsou společně jmenováni Radou Evropské unie, předsedou Evropské komise a potvrzeni Evropským parlamentem. Komise má rovněž dva místopředsedy. Komisař spravuje jeden nebo několik resortů (generálních ředitelství), pro které se používá zkratky DG. Generální ředitelství mají strukturu podobnou ministerstvům a v jejich čele stojí generální ředitelé, kteří jsou kariérními úředníky. 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 26

Palác Berlaymont sídlo Evropské komise 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 28

Jméno Působnost stát José Manuel Barroso předseda PT Catherine Ashton místopředsedkyně; Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku UK Viviane Reding místopředsedkyně; Spravedlnost, základní práva a občanství LU Joaquín Almunia místopředseda; Hospodářská soutěž ES Siim Kallas místopředseda; Doprava ET Neelie Kroes místopředsedkyně; Digitální agenda NL Antonio Tajani místopředseda; Průmysl a podnikání IT Maroš Šefčovič místopředseda, Interinstitucionální vztahy a administrativa SK Janez Potočnik Životní prostředí SI Olli Rehn Hospodářské a měnové záležitosti FI Andris Piebalgs Rozvoj LV Michel Barnier Vnitřní trh a služby FR Androulla Vassiliou Vzdělávání, kultura, mnohojazyčnost a mládež CY Algirdas Šemeta Daně a celní unie, audit a boj proti podvodům LT Karel De Gucht Obchod BE John Dalli Zdraví a spotřebitelská politika MT Máire Geoghegan-Quinn Výzkum a inovace IE Janusz Lewandowski Finanční plánování a rozpočet PL Maria Damanaki Rybolov a námořní záležitosti GR Kristalina Georgieva Mezinárodní spolupráce, humanitární pomoc a řešení krizí BG Günter Oettinger Energetika DE Johannes Hahn Regionální politika AT Connie Hedegaard Opatření v oblasti změny klimatu DK Štefan Füle Rozšíření a politika sousedství CZ László Andor Zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění HU Cecilia Malmström Vnitřní věci SE Dacian Cioloş Zemědělství a rozvoj venkova RU 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 29

VYSOKÝ PŘEDSTAVITEL PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU Místopředsedou Komise je Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Jeho práci má podporovat nově vytvořená Evropská služba pro vnější činnost, jejíž součástí se stane zhruba 130 zastoupení Unie v třetích zemích a u mezinárodních organizací. V současnosti: baronka Catherine Ashtonová. Funkce zahrnuje tři úkoly: zmocněnkyně Rady pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku předsedkyně Rady pro zahraniční věci místopředsedkyně Komise 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 30

Pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU ČR přispívá do rozpočtu EU 0,7 % svého HDP a 0,3 % výtěžku DPH. Zároveň získává prostředky EU z projektů. 2010 2011 mil mil Kč mil mil Kč Příjmy z rozpočtu EU Strukturální akce 2 192,9 55 457,4 1 767,49 43 455,46 Zemědělství 1 042,1 26 353,3 1 076,43 26 465,21 Vnitřní politiky 79,2 2 003,4 104,01 2 557,24 Předvstupní nástroje 22,9 579,8-0,06-1,37 Celkové příjmy z rozpočtu EU 3 337,1 84 393,9 2 947,88 72 476,54 Platby do rozpočtu EU tradiční vlastní zdroje (cla) 189,5 4 791,5 220,3 5 416,19 Zdroj z DPH 182,6 4 618,9 207,39 5 098,84 Zdroj z HND 1 094,9 27 689,7 1 270,16 31 228,14 Celkové platby do rozpočtu EU 1 467,0 37 100,1 1 697,84 41 743,17 Čistá pozice vůči rozpočtu EU 1 870,1 47 293,8 1 250,04 30 733,37 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 36

Zaměstnanci EU 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 37

Soudní dvůr Evropské unie Soudní dvůr Evropské unie (dříve Evropský soudní dvůr; ESD) je nejvyšším soudem Evropské unie. Má poslední slovo ve věcech právního řádu EU. Byl zřízen v roce 1952 a sídlí v Lucemburku na rozdíl od většiny ostatních institucí EU, které sídlí v Bruselu. V čele je předseda. Za každý stát EU v něm je 1 soudce. Soudní dvůr rozhoduje spory mezi orgány Společenství, mezi orgány Společenství a členskými státy a mezi členskými státy navzájem; výjimečně může řízení zahájit i vnitrostátní subjekt (jednotlivec). 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 38

Mezinárodní soudy v Evropě Soudní dvůr Evropské unie (Lucemburk), orgán EU Evropská soud pro lidská práva (Štrasburk), orgán RE Mezinárodní soudní dvůr (Haag), orgán OSN 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 39

Brusel Evropská čtvrť 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 40

Evropský dům Evropský dům je místem, ve kterém sídlí Zastoupení Evropské Komise v České republice a Informační kancelář Evropského parlamentu v České republice. Dozvíte se v něm nejen o Evropské unii, jejích politikách, institucích, ale prostřednictvím pravidelných aktivit máte možnost se obeznámit jak s praktickými dopady jejího fungování na každého z nás, tak s kulturními specifiky jednotlivých členských zemí, národů a komunit. Prostor v přízemí budovy Evropského domu čítá informační, výstavní a konferenční místnost. Naleznete zde i knihovnu vybavenou počítači a také kvalifikované pracovníky, kteří Vám rádi pomohou. Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR Jungmannova ul. 24 110 00 Praha 1 - Nové Město Tel.: (+420) 255 708 208 Fax: (+420) 255 708 200 E-mail: eppraha@europarl.europa.eu 6 Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek 41

PILÍŘOVÁ STRUKTURA EU Evropská unie se někdy přirovnává ke společnému domu, ve kterém evropské národy žijí pod jednou střechou v míru, spolupráci a prosperitě. Struktura této trochu složité stavby se často přibližuje připodobněním Unie k antickému chrámu. Jako každá stavba, která má přetrvat do budoucích věků, i Evropská unie potřebuje pevné základy - společné hodnoty a cíle. Z nich vyrůstají tři pilíře, představující jednotlivé politiky Unie. Jejich svorníkem, střechou, pod níž se odehrává život ve společném evropském domě, jsou instituce EU. První pilíř Evropská společenství označuje primární a sekundární právo Evropské unie, týká se mimo jiné ekonomických, sociálních a ekologických záležitostí. Druhý pilíř Společná zahraniční a bezpečnostní politika se, vedle zmíněných zahraničních a bezpečnostních, týká také obranných (vojenských) záležitostí. (Smlouva o Evropské unii, Hlava V.) Do třetího pilíře Spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a justice byly umístěny zbývající záležitosti. Druhá a třetí oblast vzešly rozšířením a rozdělením původní oblasti Spravedlnost a vnitřní věci. (Smlouva o Evropské unii, Hlava VI.) 7 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek 42

Maastrichtský chrám 7 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek 43

Politika Evropské unie Tři pilíře I. Evropská společenství Společná zemědělská politika Hospodářská a měnová unie Celní unie a Společný trh Společná obchodní politika Regionální a strukturální politika Dopravní politika Sociální politika Schengenský prostor Občanství EU Vědecko-výzkumná politika Politika hospodářské soutěže Ekologická politika Politika ochrany spotřebitele Vzdělání a kultura Společná rybolovná politika Azylová a přistěhovalecká politika 7 II. Společná zahraniční a bezpečnostní politika Zahraniční politika: Spolupráce v zahraniční politice Dodržování míru Volební pozorovatelé Lidská práva Demokracie Rozvojová pomoc Bezpečnostní politika: Evropská bezpečnostní politika Evropské síly rychlé reakce Odzbrojování III. Policejní a justiční spolupráce ve věcech trestních Pašování drog a obchod se zbraněmi Obchod s lidmi Terorismus Zločiny proti dětem Organizovaný zločin Korupce Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek 44

První pilíř - Politiky Evropské unie Orgány Evropské unie nemohou přijmout libovolné rozhodnutí jen na základě svého uvážení. Unie působí pouze v oblastech, které vymezuje Smlouva. Těmto oblastem se říká politiky EU. Společné politiky: oblasti, ve kterých členské státy zcela delegovaly své pravomoci na orgány Evropské unie (Radu, Parlament a Komisi). Mezi společné politiky patří společná obchodní politika, společná zemědělská politika a politika rybolovu, společná dopravní politika společná měnová politika pouze pro 12 členských zemí eurozóny Komunitární neboli koordinované politiky: oblasti, kde členské státy přenesly svou působnost na orgány EU/ES jen částečně. Mezi ně patří především jednotný vnitřní trh, regionální (strukturální) politika, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, energetická politika ochrana hospodářské soutěže sociální politika daňová politika podpora výzkumu a technologického rozvoje. 7 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek 45

Druhý pilíř Evropské unie Společná zahraniční a bezpečnostní politika Druhý pilíř zahrnuje všechny oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Od 70. let členské země ES v oblasti zahraniční politiky spolupracovaly prostřednictvím mechanismu tzv. Evropské politické spolupráce, od vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy (1993) Evropská unie vytváří Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP). Právním základem SZBP je Hlava V Smlouvy o EU. Podle článku 11 je cílem SZBP zabezpečovat společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a integritu Unie, posilovat její bezpečnost, zachovat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost, podporovat mezinárodní spolupráci a rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát, jakož i respektování lidských práv a základních svobod. Druhý pilíř EU má mezivládní charakter, rozhodovací i výkonné pravomoci zůstávají v rukou členských zemí. O většině záležitostí se rozhoduje jednomyslně. Hlavním orgánem v rámci SZBP je Rada, která sdružuje ministry zahraničí členských zemí. Strategická rozhodnutí přijímají hlavy členských zemí na zasedáních Evropské rady, tzv. summitech EU. 7 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek 46

Třetí pilíř Evropské unie Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech Třetí pilíř, jehož právní základ tvoří Hlava VI Smlouvy o EU, pomáhá při vytváření Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Jeho jádrem je policejní a soudní spolupráce v trestních věcech a spolupráce při předcházení a potírání rasismu a xenofobie. Negativní jevy, na které EU v rámci třetího pilíře zaměřuje svoji pozornost, zahrnují organizovanou i neorganizovanou kriminalitu, obchod s lidmi, trestné činy proti dětem, obchod s drogami, obchod se zbraněmi, korupci a další. I třetí pilíř má mezivládní charakter a také v jeho rámci je nejdůležitějším orgánem Rada EU. Prostředky, kterými zde Unie dosahuje svých cílů, tvoří spolupráce policejních, celních a justičních orgánů členských zemí, spolupráce prostřednictvím agentur Europol a Eurojust a postupná harmonizace trestního práva. 7 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek 47

Rozhodování v EU 7 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek 48

Legislativní proces v EU Evropský parlament zastupuje občany EU Rada EU zastupuje členské státy Evropská komise zastupuje EU jako celek Novou legislativu převážně navrhuje Komise, ale přijímá ji Rada a Parlament. Někdy může Rada jednat samostatně. Hlavní typy právních předpisů EU. Směrnice: stanoví společný cíl pro všechny členské státy, ale o způsobu, jak tohoto cíle dosáhnout, rozhodují národní orgány; je třeba je provést do 1 2 let Nařízení: uplatňují se přímo v celé EU hned po vstupu v platnost, stávají se součástí legislativy všech členských států 7 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek 49

Procedury rozhodování Pravidla rozhodování jsou zakotvena v zakládajících smlouvách. Základní postupy přijímání právních aktů: Spolurozhodování většina předpisů: přímo volení poslanci Evropského parlamentu spolu s Radou (tj. zástupci vlád všech 27 zemí EU)schvalují předpisy navrhované Komisí; dvě postupná čtení v Radě i v Parlamentu; se schvaluje tímto procesem. Konzultace zejména předpisy společných politik: na návrh Komise Rada konzultuje Parlament, Výbor regionů a EHSV, rozhoduje Rada Souhlas zejména při dohodách EU s jinými státy: na návrh Komise Rada konzultuje Parlament, Výbor regionů a EHSV, Rada přijme rozhodnutí, pokud ho schválí Parlament 7 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek 50

Procedura KONZULTACE 7 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek 51

Procedura SPOLUROZHODOVÁNÍ 7 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek 52