âíslo 1 ROâNÍK 3. ÚNOR 2008 DVOUMùSÍâNÍK ZÁKLADNÍ KOLY A MATE SKÉ KOLY POVRLY Milí ãtenáfii... Zhruba po dvou mûsících se opût setkáváme, abychom si spoleãnû pfiipomnûli to, co se na konci roku 2007 a na úplném zaãátku roku 2008 událo a co nás naopak ãeká v nejbliï ích dnech. S nov m rokem nám do na eho ãasopisu pfiibyly i dvû nové rubriky. Jedna z nich s názvem Eko-zpráviãky z na í koliãky vás bude pravidelnû informovat o tom, jak si vedeme v programu Eko kola, co nás trápí, co zlep ujeme a nad ãím jsme zvítûzili. Dozvíme se, jak pracuje ná ekot m a jak se kdo do ekologické problematiky na í koly zapojuje. Druhá rubrika vás bude zfiejmû zajímat o maliãko víc. Jmenuje se Chvalou a jde v ní o to, aby ti, ktefií si za cokoli zaslouïí pochvalu, byli zvefiejnûni. Ruku na srdce, komu nedûlá dobfie, kdyï ho nûkdo vefiejnû pochválí? Mnû teda jo! Chvalou e pro tentokráte rozdávali uãitelé, ale chválit mûïe kaïd, nejen uãitelé Ïáky, klidnû to mûïe b t i naopak nebo se mûïete chválit navzájem, pokud je za co...a to myslím v fiadû pfiípadû je. KdyÏ napí- ete na kousek papíru komu a za co byste Chvalou e dali, pfiipí ete své jméno, heslo Chvalou a dáte komukoli z vyuãujících, postará se o to, aby byl doruãen na správné místo a v dal í BuÀce bude obsah zvefiejnûn. Tû ím se na va e pfiíspûvky i do jin ch rubrik a vûbec na va i spolupráci. Pfieji vám s maliãk m zpoïdûním co nejvíce úspû n ch bezva dnû v tomto roce a co nejménû starostí a problémû. Va e BuÀka Rok 2007 ve fini i Vánoce uï jsou minulostí a tak se k prosincov m vánoãním projektûm vrátíme pouze nûkolika fotografiemi a zároveà dodateãn m podûkováním v em, ktefií se na nich podíleli.
V úter 29.ledna se konalo v prostorách SOU U Panského dvora v Ústí nad Labem okresní kolo chemické olympiády. Na i kolu reprezentovaly dvû dívky z 9. roãníku: Kája Jaklová a KáÈa Králová z b valé 8.A tfi. Leto ní olympiáda byla zamûfiena na smûsi a separaãní metody dûlení smûsí a moïná právû z toho dûvodu se tohoto kola zúãastnilo pomûrnû dost ÏákÛ 8.tfiíd a odpovídajících roãníkû vícelet ch gymnázií, neboè tato problematika pro nû byla ãerstvûj í. Dívky se vûnovaly pfiípravû svûdomitû, ale pfii okresním zápolení zapracovaly nervíky. I tak koneãné pofiadí na- ich ÏákyÀ zaslouïí pochvalu, zejména Kája Jaklová, která se umístila na hezkém 8.místû a KáÈa Králová skonãila na 21.místû. Mgr Hana Palounková JAK JSME DùLALY PATLÁMA - PATLÁMA Chemická olympiáda je pojem, kter málo lidem zní libû. Av ak Katefiina Králová (9.A) a já, jsme se do v znamu tohoto pojmu vrhly s chutí. V e zaãalo rozdáním zadání pro postup do kolního kola. Pracovaly jsme na tom jak spoleãnû, tak samostatnû. Nûkdy jsme sice musely bojovat s leností, ale nakonec jsme v e splnily. Nûkteré pfiíklady, které byly v zadání, jsme musely konzultovat s paní uãitelkou Palounkovou, která nám v e vysvûtlila. Pfii lo kolní kolo.test kolního kola jsme psaly místo vyuãování, coï rvalo srdce. kolní kolo bylo celkem jednoduché, ale to vyãíslování a tvofiení rovnic! A právû na to jsme se musely soustfiedit v soukrom ch hodinách s paní uãitelkou Palounkovou, které jsme mûly mezi odpoledním vyuãováním ve ãtvrtek jak pfied kolním, tak i pfied okresním kolem. Postup do jiï zmínûného okresního kola jsme mûly stejnû na sto procent jist (mohli postoupit maximálnû tfii Ïáci). Do dal ího kola jsme se pfiipravovaly zpoãátku velmi peãlivû, ke konci to uï ale záleïelo jen na na í snaze. Od paní uãitelky jsme dostaly podklady, z nichï jsme si vypsaly nejdûleïitûj í informace a pojmy, které nám pomohly. Ov em byly jsme na,,váïkách. JiÏ z minulého roku jsme vûdûly, Ïe téma, které tvûrci vybrali pro kolo kolní, bude i v kole okresním. SnaÏily jsme se na to pfiipravovat, co nejvíc jsme mohly. Nastal den D. Na i cestu jsme zaãaly na nádraïí v Povrlech, a skonãily na SOU U Panského dvora v Ústí nad Labem. Po pfiekonání kopce lemovaného spoustou studentû a studentek jsme vkroãily hlavními dvefimi do haly koly. Ujala se nás paní, která nás zavedla k atnû ãíslo 12, kde jsme se pfievlékly do plá - ZÁVODILI JSME NA SNùHU. Aãkoli nám letos zimní poãasí se snûhovou nadílkou vûbec nepfieje, mûli jsme tûstí a jeden z mála bíl ch dnû jsme si v lednu pfiece jen mohli uïít. Uspofiádali jsme narychlo turnaj v jízdû na snûhu nejen pro druïinové dûti. Zafiádit si mohl kaïd z prvního stupnû. Tentokrát dûti závodily v rychlostní jízdû na bobech a jezdíkách. Odmûnûni byli v ichni i ti, kter m to tfieba tolik nejezdilo nebo mûli jiné technické problémy s vozidly. DÛleÏité bylo, Ïe jsme si uïili snûhu a Ïe se v ichni skvûle bavili. Vych. D - M. Musilová a K. Jaklová V SLEDKY MLAD CH ACHISTÒ Prvního vítûzství v 1.lize se doãkaly na e achové nadûje, kdyï zvítûzily nad druïstvem Kralup 4:2. Blizouãko k vítûzství byly i v zápase proti Mladé Boleslavi, ten jsme o pouh pûlbodík prohráli. Nejvíce se dafiilo Tomá i Jeníãkovi, kter získal 100 procent bodû, jednu v hru ukofiistili Martina Svobodová a Tomá Hadraba. DruÏstvu pomohl remízou a v hrou dorostenec Jirka Buchar. V dubnu nás ãekají poslední 3 utkání, pro záchranu v lize potfiebujeme dvakrát vyhrát. V sobotu 9.2. jsme zajeli na turnaj do Litomûfiic, kam se sjela stovka adeptû královské hry. Nejlépe zahrál Tomá Hadraba- 4 1/2 bodu a Tomá Jeníãek- 4 body. Celkovû skonãil Tomá Hadraba devát a Tomá Jeníãek dvanáct z 38 závodníkû v jejich kategorii, coï je skvûlé! Dal í turnaj serie Grand Prix nás ãeká koncem února v Klá terci nad Ohfií. M.Bürgermeister Gratulujeme :) a dûkujeme za vzornou reprezentaci. BuÀka BOWLINGOV TURNAJ Dûti z turistického krouïku se v lednu zúãastnily dvou bowlingov ch turnajû v Krásném Bfieznû a dopadly skvûle. Získaly dvû druhá místa. V kategorii star ích ÏákÛ získal druhé místo David Vanûk a totéï umístûní v kategorii mlad ích ÏákÛ vybojoval Dan Zajíc. koda, Ïe podruhé svûj úspûch uï nezopakovali, ale alespoà si v ichni zahráli. Kromû házení koulí si vyzkou eli i jízdu na divokém b kovi. Je dobfie, Ïe se ve svém volném ãase dûti umí skvûle bavit. V echny bych chtûla moc pochválit za snahu a bojovnost. p.vych.musilová ÈÛ. Dále jsme se pfiesunuly k prezentaci a potom do uãebny chemie. Pfied zaãátkem soutûïe jsme se do hlavy snaïily dostat to, co se nám pfiedtím nepovedlo. Jak jsme si v imly, nebyly jsme samy. Hlavní patron této soutûïe zahájil spoleãnû se zástupcem fieditele koly slavnostnû utkání na- ich vûdomostí. U zapisování jsme obdrïeli ãísla, která nám dále slouïila jako rozdûlovací prostfiedek. Kaãka, s ãíslem ãtrnáct, byla jako ostatní sudá ãísla zavedena do místnosti, kde se provozovala praktická stránka soutûïe. Zahrnovalo to: vyrobit chromatogram pomocí lihu, filtraãního papíru a vzorkû kapalin. Dále se urãovalo, zda je v rûzn ch látkách obsaïena bílkovina ãi ne. V ichni s lich mi ãísly, tedy i já s ãíslem tfiináct, jsme zûstali v místnosti a obdr- Ïeli jsme pracovní listy s úkoly napfi.: Vyber pomûcky k sestrojení destilaãní aparatury... atd. KdyÏ obû dvû skupiny skonãily, prohodily se. Pfii praktické metodû jsme obû získaly nové kamarády, se kter mi byla velká sranda. Pfied vyhla ováním jsme si vyprávûli historky z praktik a ãasto jsme aï breãeli smíchy. Byla to jedna z mnoha pozitivních vûcí na tomto vyãerpávajícím dnu. Vyhla ování! Vyhla ovalo se od posledního místa. Po zji tûní sv ch v sledkû, jsme se odebraly do atny, rozlouãily jsme se s kamarády a s jednou novou známou jsme odjely do mûsta. Samozfiejmû, jak jinak jsme mohly ukonãit tento den, neï náv tûvou a hostinou v MC Donaldu. Karolína Jaklová BU KA 2 / 2008
Ohlédnutí nazpût... Nov rok jsme zaãali s nov mi silami a mûïeme si jen pfiát, aby nám to vydrïelo. OdváÏel se sbûr - 10580 kg. Zachránili jsme témûfi 100 stfiednû velk ch stromû. Slu n lesík, co? Nejúspû - nûj í byla 7.A s prûmûrem 70 kg na Ïáka. Udûluji v em Chvalou e DeváÈáci psali test Kalibro z ãeského jazyka, matematiky, anglického a nûmeckého jazyka, humanitního a pfiírodovûdného základu. - Jeden cel den se rovnûï zúãastnili celostátního testování ÏákÛ 9. tfiíd - CERMAT, jehoï úãelem je získat hodnocení v sledkû vzdûlávání ÏákÛ 9. tfiíd Z a odpovídajících vícelet ch gymnázií 2008 29.1. 2008 nás na okresním kole chemické olympiády reprezentovala dvû dûvãata z 9.tfiídy, KáÈa Králová a Karolína Jaklová. Karolína skonãila 8. a KáÈa 21. Moc gratulujeme :)a dûkujeme za reprezentaci 30.1. 2008 se konala dûjepisná olympiáda v Domû dûtí a mládeïe v Ústí nad Labem, které se zúãastnily Karolína Jaklová a Mí a Havlíková z 9.tfiídy. Karolína se umístila na 11. a Mí a na 20. místû. RovnûÏ moc gratulujeme a dûkujeme. V pátek 8.2. 2008 se na Gymnáziu v âeské Lípû konalo regionální kolo soutûïe Mlad Demosténes, kde nás reprezentovala Tereza Mouãková z 9.tfiídy. SoutûÏ byla rozdûlena na kategorie a rovnûï na jednotlivé regiony. Je velká koda, Ïe za Ústeck region pfiijeli pouze dva zástupci, z nichï jeden byla právû Tereza. Skonãila druhá, ov em mezi více závodníky by mûla mnohem vût í anci s tím, co pfiedvedla. Její projev byl zdafiil a pûsobil velmi sebejistû. Moc gratulujeme a jsme moc rádi, Ïe se díky takov mto ÏákÛm na e kola zviditelàuje. Díky. Dne 17.1.08 se konal zápis nov ch prv- ÀáãkÛ pro kolní rok 2008/2009. JiÏ tradiãnû se zápis nesl v duchu pohádkového putování. Rodiãe s dûtmi dovedly k pomyslnému startu, kde na nû ãekala jejich budoucí tfiídní uãitelka, pa- pírové lápoty. Za pomoci paní uãitelky Staré rodiãe vyplàovali zápisní lístky a pohádkovû obleãení Ïáci vy ích roãníkû postupnû odvádûli dûti do jednotliv ch tfiíd. V kaïdé z nich na nû ãekala nejen jiná pohádka, ale i jin úkol. V leto ní první tfiídû byl pfiipraven pan uãitel Bürgermeister se Snûhurkou. Dûti poãítaly trpaslíky a poznávaly geometrické tvary. Jako odmûnu si odnesly ãervené jablko. Ve druhé tfiídû se na nû tû ila Karkulka paní uãitelka Pefiichová. U ní dûti vyprávûly pohádku a kreslily, pfiiãemï se dbalo na správné drïení tuïky. Karkulka jim na cestu dala opravdovou upeãenou báboviãku. Ve 4.A paní uãitelce âernohlávkové pomáhala JeÏibaba z Perníkové chaloupky. Spoleãnû s dûtmi si povídala a pfiedná ela básniãky. Pfii odchodu dostaly dûti perníkové omalovánky. Ve 4.B. paní uãitelka Chlumecká s Popelkou daly dûtem za úkol zavázat tkaniãku, sloïit obrázek a navlékat korálky, které si odnesly s sebou. Podûkování patfií také ÏákÛm koly, ktefií se podíleli na organizaci - v pohádkov ch pfievlecích doprovázeli budoucí prvàáãky po jednotliv ch stanovi tích s úkoly. JAK TO BUDE V PRVNÍ T ÍDù VE KOLNÍM ROCE 2008/2009? Pfiedpokládejme, Ïe 5 dûtí dostane odklad kolní docházky. V tom pfiípadû bude v 1. tfiídû celkem 20 dûtí (z toho 5, kter m byl udûlen odklad v minulém kolním roce). Pro zajímavost: v leto ní první tfiídû máme pouze dvû dûvãata a 15 chlapcû. Pfií tí rok na tom budou dûvãata mnohem lépe, bude jich totiï 9 a chlapcû 11. Pocit z celého zápisu je, alespoà ze strany pedagogû velmi pozitivní, rodiãe i dûti spolupracovali, a my se jen tû íme, Ïe to tak bude i v následujícím kolním roce. âasto pfii popisování nûjaké situace nebo jevu pouïijeme slovo ãi v raz, o kterém ani nevíme jak vznikl. Nabízíme vám pár takov ch v razû. Pouãte se. Brajgl, jinak téï nepfiehledná situace, vfiava a zmatek. Toto slovo vzniklo jako oznaãení témûfi nepfiehledné situace, kterou se vyznaãovaly obrazy nizozemského malífie Pietra Bruegela (vyslovovalo se jako brojgel - a ãeské brajgl bylo na svûtû), Ïijícího v letech asi 1525-1569. Proslul pfiedev ím jako autor krajinomaleb a obrazû s venkovskou tématikou. Své obrazy zalidàoval nepfiehledn mi zástupy postav, postaviãek, zvífiat i tvorû, které vytvofiila jeho fantazie, takïe celek pûsobil leckdy zmatenû a chaoticky. Gordick uzel, jinak téï nesnadno fie itelná situace. Mûsto Gordion v maloasijské Frygii (na jihozápad od dne ní Ankary) vzniklo kolem r.800 pfi.n.l. Jeho zakladatelem se stal legendární král Gordios, kter dal ve mûstû mj.vybudovat chrám, v nûmï umístil i vûz a na jeho oje dal upevnit uzel z l kového provazu, tak zamotan, Ïe nemûl zaãátek ani konec. Podle povûsti mûl ten, komu se podafií uzel rozvázat, dob t Asii a stát se jejím vládcem. NeÏ k tomu do lo, uplynula více neï ãtyfii století a na jevi tû dûjin vstoupila Makedonie. Alexandr Makedonsk, zv.velik porazil perskou armádu, pfiitáhl do Gordionu a tam podle povûsti rozèal meãem povûstn gordick uzel, a tím se mu mûla otevfiít cesta do Asie. Grázl jeden!, jinak téï uliãník, darebák, lump Jan Jifií Grasel, se narodil r.1790 v Nov ch Syrovicích (dnes okres Tfiebíã) a jeho dûtství bylo pramálo radostné. Jeho otec byl pohodn (dfiíve majitel Ïivnosti zab vající se odstraàováním uhynul ch zvífiat a pochytáváním potulujících se psû) a protoïe si pfiilep oval krádeïemi a loupeïemi, b val ãasto hostem ve vûzení, zatímco rodina se Ïivila Ïebrotou. Jan Jifií se stal ve svém Ïivotû vûrnou kopií svého otce. Chytat lelky, jinak téï zevlovat, hledût s otevfienou pusou, neãinnû pfiihlíïet. Lelkové jsou ptáci, ktefií se vyznaãují irokou plochou hlavou a ploch m, iroce rozeklan m zobákem. Mají fiadu spoleãn ch znakû se sovami- vedou noãní Ïivot, podobnû zbarvené pefií, obratnû létají, ve dne odpoãívají, v noci a za soumraku loví. Jejich zobák vypadá pfii rozevfiení jako tlama, neboè jeden koutek je od druhého vzdálen aï 4,5 cm. A proto lelkovat znamená pfiihlíïet nûãemu s pusou otevfienou dokofián. BU KA 3 / 2008
V PROSINCI PODNIKLA 3.T ÍDA V LET DO PRAHY. TADY JE PÁR DOJMÒ Z NÁV TùVY MATKY MùST Ráno jsme jeli do Prahy vlakem hodinu a pûl. KdyÏ jsme byli v Praze, tak jsme pfiestoupili na metro. Metrem jsme jeli do muzea a tam jsme vidûli vycpaná zvífiata: Ïirafu, slona, nosoroïce, medvûda a Ïraloka. Je tû jsme vidûli lebky, lidské kosti a kamínky. Z muzea jsme li na KarlÛv most, na mostû byly sochy. Pak jsme li na trhy. Koupila jsem dárek mamince a bráchovi. Koukali jsme se na orloj a pak jsme jeli vlakem domû. KáÈa Lachmanová Ná v let zaãal v Národním muzeu. Mnû se líbila vycpaná zvífiata. Pak jsme jeli metrem a dojeli jsme na Staromûstské námûstí, koupili jsme dárky a lango e. li jsme na KarlÛv most, vidûli jsme fieku Vltavu a taky jsme vidûli na Vy ehrad. Marek Pavle V let do Prahy se mi moc líbil. Cesta vlakem byla moc hezká, aï na záchody. V Praze jsme jeli metrem a potom jsme nav tívili muzeum. Líbila se mi tam vycpaná zvífiata. Dále jsme se pro li po Karlovû mostû, kde bylo v echno moc drahé, ale hezké. Také jsme vidûli PraÏsk orloj. Procházeli jsme se po vánoãních trzích. V let se mi moc líbil, byla mi zima a byla jsem unavená. Bára Antolíková Jeli jsme do Prahy, ve vlaku jsme hráli karty a z vlaku vidûli horu íp. KdyÏ jsme dojeli do Prahy, jeli jsme metrem do Národního muzea, vidûli jsme vycpaná zvífiata a kamínky. Byli jsme tam 3 hodiny. Potom jsme byli na Karlovû mostû, pak jsme li na Staromûstské námûstí. Tam jsem mámû koupil srdce. Moc se mi líbil orloj. Ondra Musil A JAK SE T EËÁKÒM LÍBILO V PLANETÁRIU A BOTANICKÉ ZAHRA- Dù V TEPLICÍCH, KAM ZAVÍTALI V LEDNU? POSUëTE SAMI. V Planetáriu byla modrá pohodlná kfiesla, do kter ch jsme si sedli. Potom se zhaslo a na kopulov strop nám zaãali promítat hvûzdy a souhvûzdí, planety a jejich obûïné dráhy a fáze Mûsíce. Potom jsme se dívali na film o sluneãní soustavû. Nejvíc se mi líbila souhvûzdí noãní oblohy. Ve skleníku botanické zahrady jsme vidûli rostliny v ech kontinentû. Nejvíc se mi líbily velikánské rostliny a jezírka. Veronika Kohlová Nejdfiíve jsme jeli autobusem. Pfiijeli jsme na místo, provázela nás hezká paní. Moc se mi tam líbilo. Hvûzdy, Mûsíc, obfií Jupiter, souhvûzdí Lva a Pegase. Pfií tû tam pojedu s tátou, mámou a brá kou. V echno jim ukáïu. Eli ka Salavová V Planetáriu se mi moc líbilo, protoïe tam byly krásné hvûzdy na tmavé obloze. Ukazovali nám také souhvûzdí, jako napfiíklad: Lev, Váhy, Beran, Kozoroh, tír a B k. V botanické zahradû byla spousta kvûtin, jezírek, ryb a tepla. Byl tam také Mexick domek. Byla to moc pûkná zahrada a také vydafien v let. Hanka Pazderková KdyÏ jsme pfiijeli do Planetária, sedli jsme si do pohodln ch kfiesel. Nad námi byly hvûzdy a planety, také nám ukazovali západ Slunce. Zaujalo mû, Ïe se stane Slunce ãerven m obrem za est miliard let. Bylo to pûkné. U vchodu Botanické zahrady stála socha, která chrání rostliny. Vidûl jsem rostliny z Asie, Madagaskaru a Afriky. Byly tam také rybiãky a Ïelvy i mal vodopád. Filip Zajíc Hned, jak jsem vstoupil do Planetária mû pfiekvapilo, Ïe tam nemají zimu. Nejvíc se mi líbilo souhvûzdí a ukazovali hezké fotografie. KdyÏ jsem pfii el do Botanické zahrady, tak mû velmi zarmoutilo, Ïe nemám foèák, protoïe tam bylo hodnû krásn ch kvûtin. Byla tam taky socha boha stromû. Matûj Reichert BU KA 4 / 2008
Tfietí tfiída v Botanické zahradû. Do Planetária a Botanické zahrady vyjela rovnûï 5.tfiída. Nabízíme Vám uï ponûkud rozsáhlej í vyprávûní od Nikoly Eisenhammerové. Se li jsme se ve kole a li ke krámku. V krámû jsme si nûco koupili a ãekali na autobus. Autobus stál u boãní brány koly a tak jsme li zase nahoru. Nastoupili jsme, sedli jsme si po tfiech, ale paní uãitelka âernohlávková nás rozsadila, protoïe kdo zvracel, tak byl vepfiedu. Já si sedla k Simãe, vymûnily jsme si svoje MP 3. Jeli jsme pûl hodiny, pfii poslouchání jsem se dívala na televizi, kterou nám pan fiidiã pustil. Dojeli jsme do Teplic a paní uãitelka nás spoãítala. Za chvilku jsme do li do Planetária. Tam nás jeden pán odvedl do velké sínû, kde byla pohodlná sedadla. Také nám ukázal hvûzdnou oblohu, kde byla vidût rûzná souhvûzdí podle znamení zvûrokruhu. KdyÏ pfiedstavení skonãilo, tak jsme nastoupili do autobusu a jeli k Botanické zahradû. Tam byly tfii pavilóny, ve kter ch byly kvûtiny a ryby ze subtropického a tropického pásu. V subtropickém pásu byly divné, ale zase hezké ryby. Mezi nimi byl taky rejnok. Dokonce tam i postavili mûstek, odkud byl v hled na banánovník. Také jsme li na venkovní zahrádku, ale nebyla rozkvetlá. Nakonec jsme li na dûtské hfii tû, kde se mi líbilo. Po chvilce jsme nastoupili do autobusu a vyrazili domû. V autobuse jsem sedûla s MáÀou a poslouchaly jsme MP 3. KdyÏ jsme dojeli domû, tak jsme se roze li a v ichni si li po sv ch BU KA 5 / 2008
Malí NÁV TùVA OBECNÍHO Ú ADU V úter 29.1. ráno jsme byli s paní uãitelkou na prohlídce obecního úfiadu. Na obecním úfiadû na nás ãekala paní Budská a pan starosta. V podatelnû jsme dostali pracovní list Obecní úfiad. Potom jsme poslouchali povídání pana starosty a odpovídali jsme na otázky v pracovním listû. Kdo nûco nevûdûl, mohl se zeptat. Pak jsme s paní Budskou li na prohlídku oddací místnosti, matriky, podatelny, stavebního úfiadu a ekologického úseku. Nejvíce se mi líbila oddací místnost. Dozvûdûli jsme se, kdo je starosta, co je to zastupitelstvo, jak se jmenuje starosta, co je náplní práce pana starosty a jak vypadá vlajka PovrlÛ. KáÈa Palounková, 4.A O PSU BARYKOVI Autofii: Nikola Eisenhammerová, Petra Musilová a Patrik Müller z 5.tfiídy Byl jeden pes a ten se jmenoval Baryk. Mûl dva psí sourozence Bobíka a Bengie. Bengie byla krásná psí holãiãka, bílá jako sníh. Krásn psí kluk Bobík byl naopak ãern jako uhel, zato Baryk byl bíl s ãern mi flíãky i pfies oko. Bydleli na dvorku a mûli tam dal í zvífiecí kamarády, tfieba kachnu Lucku, husu Sykavku a slepici Rozáru. Také tam byl poník Béìa. Jednou zaïili velké dobrodruïství. V únoru, kdyï dovádûli na louce, se Bengie ztratila a v echna zvífiátka ji la hledat. Nebylo to lehké hledání, protoïe bylo hodnû snûhu a Bengie byla bílá pfiesnû jako sníh. První slepice Rozára navrhla, Ïe poník Béìa by mûl prohledat stáj i dvorek, ona Ïe prohledá louku, husa Sykavka a kachna Lucka prohledají rybník a Baryk s Bobíkem prohledají cel les. Po nûkolika hodinách hledání to vzdali. Jen Baryk se nevrátil. AÏ zrána, kdy zaãalo svítat, se Baryk vrátil na dvorek, ale i s Bengie. V ichni byli Èastní a Baryk byl za hrdinu. Veãer u veãefie Baryk vyprávûl, jak Bengie vysvobodil. Byl to dlouh pfiíbûh s velmi Èastn m koncem. V echno dobfie dopadlo a v ichni na hrátky a procházky chodili spolu a uï se nikdy nikdo neztratil. ZATOULAN PEJSEK Îáci 2.tfiídy mûli v hodinû ãeského jazyka za úkol pfieãíst si krátk pfiíbûh bez konce a sami mûli vymyslet Èastn, ale BU KA 6 / 2008 i smutn konec. No uznejte, Ïe nám rostou skvûlí spisovatelé pohádek. Ná pfiíbûh zaãíná: Pejsek se vrátil pod ka tany, kdyï uï byl pán s autem pryã. Poznal, Ïe zûstal sám. Rozbûhl se za autem, ale stopy se mu ztratily nebo je ostatní auta zniãila. Pfies noc se z nûho stal potuln pes a lidé ho vyhánûli. Nebylo mu do zpûvu. VíÈa Svoboda: a) Pejsek el do svûta a tak potkal pejsky a ti mu fiekli, Ïe budou jeho rodiãe. Starali se o nûj, mûli se rádi, ve v em si pomáhali a neubliïovali si. b) Pejsek nemûl co jíst a zemfiel hlady. David Salaã: a) Pejska vidûla holãiãka, která si ho vzala domû. V rodinû pejska pfiivítali, dali mu najíst a napít. Pejsek se el probûhnout po zahradû. Po ãase mu rodina pofiídila psího kamaráda Davida a Èastnû to dopadlo. b) Pejsek pobíhal po ulici a srazilo ho auto. âlovûk odvezl pejska do nemocnice. KdyÏ se pejsek uzdravil, dali ho do útulku. Za devatenáct dní si ho vzali lidé, ale nedávali mu najíst ani napít. Chovali se k nûmu o klivû= karedû. Tak zûstal sám, bez páníãkû. Denisa Slámová Pejsek se vzbudil ve starém, rozbofieném domû a mûl stra n hlad. Vzpomnûl si na restauraci v nedaleké ulici, kudy chodil se sv m páníãkem, za kterou byl kontejner s odpadky z kuchynû. Rozbûhl se a myslel jen na to, aby se najedl. Hodn pan kuchafi, kter odpoãíval venku opfien o zeì restaurace, si v iml malého psíka. A protoïe vidûl, jak je hladov a zanedban, zïelelo se mu té chlupaté kuliãky a vzal jej k sobû domû. A mají se moc rádi. Mí a ípková Pejsek si na el starou psí boudu a v ní pfiespal do rána. Ráno se vrátil na místo, kde se ztratil. Pán byl moc smutn, Ïe nemá pejska, proto se vrátil pod ka tany. V echno dopadlo dobfie. Pejsek na el svého pána a pán na el svého pejska. Jirka vadlena Pejsek se toulal po ulicích a moc se bál. Ustra en a hladov se schoval za popelnici a tam ho na li policisté a odvezli ho do útulku, kde mu dali najíst, napít a ãekal dlouho na jinou rodinu, ale nikdo ho nechtûl. ZÛstal sám, bez rodiny a stále ãekal. Dan Zajíc Pejsek byl hodnû smutn, tak se vydal ke svému pánovi, ale ztratil se je tû víc, tak se bál. Na tûstí jeli kolem policisté a ti se podívali na jeho známku a vzali ho do auta a odvezli ho k jeho majiteli. Nikola Bártlová Pfii sv ch toulkách pejsek zavítal do malé vesnice. Tady mu pomohli star í lidé. Dali mu najíst, napít a vykoupali ho. Jeho pánovi se zaãalo po pejskovi st skat. Proto zaãal hledat. V ude vyvûsil jeho fotky. Stafií lidé, ktefií se o pejska starali, uvidûli jednu fotku a pejska vrátili pánovi. Potom to v ichni spoleãnû oslavili. Nakonec to v echno dobfie dopadlo.
EKOKODEX V rámci programu Eko kola, do kterého jsme se zapojili, byla na na í kole vyhlá ena soutûï o nejlep í ekokodex. Práce byla zadána tfiídám, skupinkám i jednotlivcûm. Fantazii se nekladly Ïádné meze. A tak v den vánoãního veselí byly v jídelnû koly vyhlá eny v sledky. Po nûkolikadenním snaïení a usilovném pfiem lení se umístily tfiídy v pofiadí: 1. místo 4. A s batikou 2. místo 5. tfiída s leporelem 3. místo 3. tfiída s v stiïn mi obrazy s pravidly V soutûïi skupin se jako první umístila dûvãata ze 7.A Veronika Vopûnková, Tereza Kadlecová a Krist na Machková. Druhé místo obsadily dívky Martina Lito ová a Karolína Bûlinová, také ze 7.A. a do tfietice dívky ze 4.A Veronika Lito ová a KáÈa Palounková. V echny práce na téma: Pravidla, jak se chovat ohleduplnû k Ïivotnímu prostfiedí, byly opravdu krásné. Za pfiíklad si mûïeme klást i v tvory z jin ch kol napfi.: Ekokodex namalovan na velkém kameni a Ekokodex jako látkové sluníãko. Uznání také zaslouïí krásnû namalovan dûm s vyznaãen mi problémy z PurkyÀova gymnázia. V ichni co se zapojili do této akce, by se mûli velice pochválit. UÏ jen tím, Ïe si v ichni uvûdomíme tyto pfietrvávající problémy, pomáháme ãásteãnû k jejich fie ení. Tereza Mouãková a Karolína Jaklová, 9.tfiída ZPRÁVA O V SLEDCÍCH ANAL ZY SOUâASNÉHO EKOLOGICKÉHO STAVU KOLY Jak jiï víte, na e kola se v leto ním kolním roce poprvé zapojila do práce v programu Eko- kola. Prvním na ím úkolem bylo provedení anal zy souãasného ekologického stavu na í koly v oblastech, v nichï program pracuje: energie, voda, prostfiedí koly a odpady. Na této anal ze pracovali Ïáci koly spoleãnû se zamûstnanci koly od konce listopadu, a data jsme zpracovávali bûhem ledna. Pfii zpracování anal zy jsme se drïeli pracovních listû Eko kola - anal za. Jednotlivé údaje postupnû doplàovali ãlenové ekot mu a rovnûï i ostatní Ïáci koly v rámci v uky, zpráviãky z na í koliãky napfi. pfiírodovûdn ch praktik, matematiky nebo v rámci center dûti z 1.stupnû. Do zaznamenávání údajû byli zapojeni také nûktefií uãitelé a zamûstnanci koly, zejména pan kolník a ekonomka koly paní Lachmanová. K záznamu v stupû jsme pouïili zmínûné pracovní listy a na jejich základû jsme zpfiehlednili na e silné a slabé stránky koly v jednotliv ch oblastech, na které se program Eko kola zamûfiuje. Ty pak uvádíme pfiehlednû v tabulkách. Zde zvefiejàujeme pouze tabulku s anal zou v oblasti VODA, ostatní tabulky jsou uvedeny na na ich webov ch stránkách, tak na nû mrknûte, údaje jsou více neï zajímavé. tab. ANALÝZA OBLASTI - VODA Silné stránky školy: - žáci a zaměstnanci jsou nabádáni k úsporám vody, případné poruchy na vodovodních bateriích nebo protékající WC ihned ohlašují a tyto závady jsou ihned odstraňovány - v prostorách bazénu jsou instalovány baterie úsporného tlačného typu, na WC jsou již instalovány pákové baterie - na zalévání záhonů školního pozemku jímáme dešťovou vodu - ve škole používáme výhradně ekologické mycí, čistící a dezinfekční prostředky a tím nezatěžujeme životní prostředí v oblasti odpadních vod - žáci jsou informováni o příčinách znečišťování vody, úpravě pitné vody a o čištění odpadních vod Jako doplàující podklady anal zy sestavili Ïáci pfiírodovûdn ch praktik vlastní dotazník, kter následnû zodpovûdûlo 83% ÏákÛ a zamûstnancû koly. Tento dotazník napfi. zji Èoval názory ÏákÛ a zamûstnancû na konkrétní otázky, jako: Co se jim na na í kole líbí nebo nelíbí, Co jim ve kole chybí, Co by zlep ili a proã. Dotazník také obsahoval otázky zamûfiené na zji - tûní úrovnû znalostí ÏákÛ a zamûstnancû napfi. o správném tfiídûní odpadû nebo ekologick ch znaãek a pojmû. V sledky tohoto dílãího prûzkumu jsou umístûny na nástûnce Eko koly v budovû Z. Slabé stránky školy: - většina baterií v učebnách a třídách jsou klasické kohoutkové (původní) bez úsporných hlavic, jsou u nich časté poruchy - WC jsou původní, bez úsporného splachování, na každé spláchnutí se spotřebuje 10 l vody - spotřeba vody ve škole je sledována pouze po ročních odečtech stavu vodoměru, nikoliv průběžně v kratších intervalech, což by vedlo k přesnějšímu sledování spotřeby, na jehož výsledky by šlo reagovat okamžitými opatřeními - žáci jsou málo informováni o zdrojích pitné vody pro školu a o souvislostech vodovodního hospodářství v regionu Tyto v stupy nám poslouïí k dal í práci ve jmenovan ch oblastech programu Eko kola, ukázaly nám nedostatky i to, co se dá v na í kole vylep it nebo zmûnit. Pomoci pfii zmûnách k lep ímu mûïe kaïd, aè uï je Ïákem ãi zamûstnancem koly nebo rodiã ãi obãan obce. Pomoci urãitû mûïe v nemalé mífie i zastupitelstvo na í obce. Uvítáme jakékoli návrhy, rady, pomoc pracovní, odbornou, rovnûï i finanãní. Bûhem mûsíce února se bude konat pracovní schûzka ãlenû kolního Ekot mu, která je samozfiejmû pfiístupná komukoliv a naplánujeme na ní na e ãinnosti v programu Eko kola na nejbliï í období a stanovíme i dlouhodobé cíle. Pokud máte nápady, jak napfiíklad vyrobit nebo získat nádoby na tfiídûn odpad nebo je pomûïete vyrobit ãi mûïete jejich nákup alespoà ãásteãnû zasponzorovat, pfiijìte na tuto schûzku! Jestli Vás napadá, jak upravit okolí koly tak, aby slouïilo k relaxaci nejen ÏákÛm koly ale i vefiejnosti, poradíte s úpravou zelenû, máte kontakty na ekologické firmy, pfiijìte také. Pfiijìte ale i v pfiípadû, Ïe Vám prostû jen není stav na eho prostfiedí lhostejn. Termín schûzky a ãas bude zvefiejnûn ve kolním rozhlase a na v vûsce u obecního úfiadu v ãásti urãené pro Z. Za ekot m koly Mgr. Hana Palounková BU KA 7 / 2008
K zamy lení Co je láska? Nûkolik profesionálû se na tuto otázku zeptalo skupiny dûtí star ch mezi ãtyfimi a osmi lety. Jejich odpovûdi byly mnohem ir í a hlub í, neï si kdo dovedl pfiedstavit. Pfiesvûdãte se sami: Od té doby, co moje babiãka onemocnûla artrózou, nemûïe se uï ohnout a namalovat si nehty na nohou. Tak to za ní teì pokaïdé dûlá mûj dûdeãek, i kdyï sám má artrózu v rukách. To je podle mû láska. KdyÏ vás má nûkdo rád, vyslovuje va e jméno tak trochu jinak. A tak prostû víte, Ïe va e jméno je v jejich ústech v bezpeãí. Láska je, kdyï si na sebe dívka nastfiíká parfém a kluk pouïije vodu po holení a pak si spolu vyrazí ven a jeden druhého oãuchávají. Láska je, kdyï jdete na jídlo do restaurace a dáte nûkomu vût inu sv ch hranolkû a nechcete na oplátku Ïádné z jeho porce. Láska je to, co vás nutí se smát i kdyï jste unavení. Láska je, kdyï maminka udûlá kávu pro tatínka a usrkne, aby se pfiesvûdãila, Ïe dobfie chutná. Láska je, kdyï se s nûk m stále pusinkujete. A aï pusinkování pfiestane bavit, tak pofiád chcete b t spolu a víc spolu mluvit. Moje maminka s tatínkem jsou takoví. Láska je to, co je s tebou v pokoji na tvé narozeniny, kdyï pfiestane otvírat dárky a zaposlouchá se. (Neuvûfiitelné!) KdyÏ se chcete nauãit nûkoho lépe milovat, mûli byste zaãít u kamaráda, kterého nenávidíte. (potfiebovali bychom na této planetû o pár milionû více lidí s takov mto názorem). Láska je, kdyï fieknete klukovi, Ïe se vám líbí jeho triãko a on ho pak nosí kaïd den. Láska je, jako kdyï jsou malá stará paní a mal star pán stále pfiátelé, i pfies to, Ïe se uï tak dobfie znají. KdyÏ jsem hrála na koncertû na piáno, byla jsem na pódiu a hroznû jsem se bála. Podívala jsem se na v echny ty lidi, co mû pozorovali a zahlédla jsem mého tatínka, jak na mû mává a usmívá se. Byl jedin, kdo to dûlal. Pak uï jsem se vûbec nebála. Láska je, kdyï maminka dá tatínkovi nejlep í kousek kufiete. Láska je, kdyï mamka vidí taèku celého smradlavého a upoceného, ale i tak o nûm fiíká, Ïe je vût í fe ák neï Brad Pitt. Láska je, kdyï vám va e tûnû olíïe cel obliãej i pfies to, Ïe jste ho nechali doma samotné cel den. KdyÏ nûkoho milujete, tak se va e fiasy h bou nahoru a dolu a odlétávají z nich malé hvûzdiãky. (obdivuhodná pfiedstavivost) A na závûr - autor a lektor Leo Buscaglia jednou mluvil o soutûïi, kde mûl dûlat porotce. Cílem soutûïe bylo najít nejstarostlivûj í dítû. Vítûzem se stal ãtyfilet chlapec. Sousedovi od vedle zrovna nedávno zemfiela Ïena. KdyÏ chlapeãek vidûl muïe plakat, vplíïil se na jeho dvorek, vlezl mu na klín a jen tak tam zûstal sedût. KdyÏ se matka zeptala, co sousedovi fiekl, chlapec odpovûdûl: Nic, jen jsem mu pomohl breãet. Buìte dûtmi cel Ïivot, nestyìte se za své city!!! dnes premiérovû udûlují p.uã.melounová Karlovi Balogovi z 8.tfiídy za velmi spoleãenské chování. Je slu n, skromn a znal etiky. Milanovi Novákovi ze 7.B za to, Ïe ochotnû pracuje pro kolektiv tfiídy. Janû ejnové ze 7.B za velké zlep ení v uãení. tûpánce z 9.tfiídy za to, Ïe vyskoãila do kleku na kozu. Pfiekonala strach a to je správné. Honzovi Coubalovi ze 4.A za krásné písmo a zájem o kvalitu sv ch znalostí z angliãtiny. Jirkovi A enbrenerovi za v borné znalosti z ãe tiny. v em, ktefií mû ráno s úsmûvem pozdraví. v em, ktefií berou fie ení konfliktu jako dobrodruïnou v pravu za zlat m pokladem. DeváÈáci mi rozumûjí. p.fied.najmonová Martinû Lito ové za kaïdodenní poctivou péãi o andulky o velké pfiestávce (krmí je, dává jim vodu, ãistí). paní uklízeãce Veronice Müllerové, za to, Ïe se sama ochotnû stará o Ïelvy a dal í havûè v hale koly. p.uã.pefiichová Denise Slámové za veliké zlep ení v pfiípravû na vyuãování. p.uã.chlumecká Katefiinû Uti ilové ze 4 B. jako nejlep ímu sbûraãi papíru. Zachránila uï 3 stromy. p.uã.palounková Martinû Lito ové a Andree Velíkové ze 7.A za to, Ïe se jiï od záfií svûdomitû starají o kolní andulky, chûviãky a zebfiiãky. Karolínû Bûlinové za to, Ïe se kaïd den o velké pfiestávce stará o hlodavce, Ïelvy, ryby a korely. paní uãitelce âernohlávkové a dûtem ze 4.A za pfiípravu kartónov ch nástûnek pro potfieby programu Eko kola, na které nakreslily hezk podklad. paní uãitelce Kubíãkové a dûtem ze 3. tfiídy za svûdomitou pomoc pfii zji Èování údajû pro anal zu ekologického stavu koly, za nápad t kající se tfiídûní odpadû, konkrétnû sbûru star ch baterií a hbité pfiedloïení promy leného návrhu, vãetnû krásného v stiïného letáku. Ïákyním 7.A Martinû Lito ové a Káje Bûlinové, které napravily chybnou a nedostateãnou práci jin ch. p.uã.skála Tereze Mouãkové a Karolínû Jaklové za vzornou pfiípravu rozhlasov ch relací. (Tomá ovi Skálovi za vtip a inteligenci :)). p.uã.nûmec Katefiinû BaÈkové a Petfie Jifii Èové za pomoc pfii zápisu do 1.tfiídy. p.uã.hájková celé 9.tfiídû za to, Ïe mi rozumí. Chodím k nim do tfiídy velmi ráda, rozumí legraci, jsou prima. p.uã.stará Markétû Jersenské, Eli ce Siedekové, Gábinû Gartnerové, Veronice âadkové, Petfie Jifii Èové, Nikole PoroÏÀákové, Nikole Eisenhammerové, Patrikovi Müllerovi, Petfie Musilové, Maru ce Pla ilové a Simonû Sochorové za pomoc pfii zápisu do 1.tfiídy. p.uã.slezáãková Krist nû Machkové, Tomá ovi Schickovi a Tomá ovi Mouchovi za pomoc pfii orazítkování a uskladnûní uãebnic. Dvoumûsíãník základní a matefiské koly v Povrlech Vydává firma MAPA, vydavatelství Ústí nad Labem ve spolupráci se Základní kolou a matefiskou kolou v Povrlech Náklad tohoto vydání je 250 kusû V tisk je neprodejn Redakãní rada: éfredaktorka: Karla Jaklová, dûtskou redakãní radu tvofií zástupci jednotliv ch tfiíd. TENTO ZPRAVODAJ JE ZAREGISTROVÁN NA MINISTERSTVU KULTURY V PRAZE EVIDENâNÍ âíslo: MK âr E 16855