PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů.

Podobné dokumenty
PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů.

Základy pedologie a ochrana půdy

PC: Taxonomie lesních půd

Základy pedologie a ochrana půdy

Taxonomický klasifikační systém půd ČR v lesnické praxi. 2. Diagnostika půdních tříd a typů

PŮDA DŘÍVE A NYNÍ. Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý

Pedologie - cvičení V Půdní taxonomie. LS 2014 Brno připravili: Jan Pecháček, Dušan Vavříček

Charakteristiky hlavních půdních jednotek

Agroekologie. Ing. Ondřej Jakšík. Katedra pedologie a ochrany půd. FAPPZ, A027A (suterén)

Základy agroekologie oceňování zemědělské půdy

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

1. DIAGNOSTICKÉ HORIZONTY

FYTO Úvod do pedologie. 1.1 Vznik a vývoj půdy 1.2 Zrnitost půdy 1.3 Minerální složení

Lesnicko-typologické základy ochrany lesa I.

Pedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP

Půdní typy DIAGNOSTICKÉ ZNAKY

Význam geologie v lesnické typologii

MORFOGENETICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD

2. Diagnostické horizonty charakteristiky a označení

Hydropedologie. Klasifikace půd:

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Taxonomický klasifikační systém půd ČR

Hydropedologie. Klasifikace půd II. Český systém, systém FAO, diagnostické horizonty, půdní typy v ČR. Bonitace půd KPP, BPEJ.

PŮDA 1: NEŽIVÉ SLOŽKY PŮDY. Miloslav Šimek. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologická fakulta

TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD ČESKÉ REPUBLIKY. Němeček J. a kolektiv

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy

Chemie životního prostředí II Znečištění složek prostředí Pedosféra (04) Typy půd

VOJENSKÝ ZEMĚPISNÝ ÚSTAV PRAHA ÚDB PŮDY PŘÍRUČKA PRO UŽIVATELE

Abiotické faktory rozvoje lesních ekosystémů

PŘÍRUČKA PRO PRŮZKUM LESNÍCH PŮD

PEDOGEOGRAFIE. zkoumá půdní kryt jako součást FG sféry popis půdních typů (část pedologie)

Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání

CZ.1.07/1.1.00/

LETNÍ SEMESTR AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013 PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ, 2/2/3

STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN

Degradace chemických vlastností půdy

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie

PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ, 2/1/3

Klíč k použití. Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ)

Jan Vopravil, Tomáš Khel, David Kincl

Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND vybrané otázky

Pedologie. Půda Význam a funkce půdy Úrodnost půdy Vznik půd pedogeneze Půdotvorní faktory a podmínky.

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin

Půdní poměry ČR Irena Smolová

APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY. Šárka Poláková, Ladislav Kubík

Půdní poměry vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko

POZNÁMKY K TAXONOMICKÉMU KLASIFIKAČNÍMU SYSTÉMU PŮD ČR (2001)

Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha

SEZNAM PŘÍLOH: Popis půdního profilu kambizem litická Popis půdního profilu kambizem modální Popis půdního profilu černozem luvická

Zákony pro lidi - Monitor změn ( III. ODŮVODNĚNÍ

Mendelova Univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta

Kvalita a zdraví půd Přednáška č.4. zajímavé postřehy. Mezi sebou a hladem má člověk pouze tenkou vrstvu půdy Autor neznámý

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Půdy BMP jejich pedologické a fyzikální charakteristiky

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Vznikla jako reakce na rozdílnosti národních klasifikací. Úkolu se ujímá Mezinárodní pedologická společnost v letech

K R A J I N Y ( )

SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

4 PŮDA. Půdy hrají v ekosystémech nezastupitelnou roli substrátu, proto bychom se na ně měli taktéž v přehledu podívat. 4.

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek

PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I

Příspěvek ke Strategii komunitně vedeného místního rozvoje zpracovaný pro místní akční skupinu Pošumaví.

lesy louky mokřady nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph

Nabídka mapových a datových produktů Data BPEJ

, Brno Připravil: Vítězslav Vlček, Ph.D. Kvalita a zdraví půd. Přednáška č.5

č.. 2: dního profilu Popis půdnp Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Pedogeografické poměry ČR Irena Smolová

- základní zdroj živin a vody pro růst a vývoj rostlin

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů. Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ

Charakteristika půdních vlastností v závislosti na výškové pásmitosti

Různé zpracování půdy k cukrovce a jeho vliv na obsah a kvalitu humusu

Základy pedologie a ochrana půdy

Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/ Klíčová aktivita: V/2

Zemědělská část exkurze

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2381/2014

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel

Kvalita a zdraví půd Přednáška č.5. zajímavé postřehy. Acidifikace

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání

Opatření proti dopadům sucha na půdu v návaznosti na kompostování a použití kompostu

č.. 3: nní pedologický posudek Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil

Pedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu

Česká zemědělská univerzita v Praze

Složení půdy. Půda je různorodý, polydisperzní systém látek skupenství tuhého, kapalného a plynného. Mluvíme o tzv. fázích.

USAZENÉ HORNINY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Šance pro inovace v technických oborech. Monitorování půd

Transkript:

KLASIFIKACE PŮD

PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů.

Vznik a vývoj půdy klimatický faktor biologický faktor člověk voda mateční hornina zvětrávání půdotvorný substrát půdotvorný proces zvětrávání PŮDA Podmínky půdotvorného procesu: - čas - reliéf

POPIS PŮDNÍHO PROFILU

Půdní sonda - kopaná 200 cm 80 cm ČELO 150-200 cm

Popis půdních horizontů H O A E B C R Barva Struktura Zrnitost Skeletovitost Vlhkost, konzistence Konkrece, ostatní novotvary Obsah uhličitanů, rozpustných solí Pórovitost, trhliny Prokořenění, biologické oživení Charakter přechodů

Popis půdních horizontů O A C R - horizont = pevná hornina, ze které vzniká půda, respektive půdotvorný substrát = např.: - žula - čedič - vápenec R

Popis půdních horizontů O A C R R R

Popis půdních horizontů O A C R C - horizont = půdotvorný substrát = vzniká rozpadem matečné horniny = velmi málo ovlivněn půdotvorným procesem = postrádá vlastnosti horizontů H, O, A, E nebo B = z půdotvorného substrátu vznikají ostatní horizonty, resp. půda

Popis půdních horizontů O A C R C C

Popis půdních horizontů O A C R A - horizont = povrchové minerální horizonty = akumulace humifikovaných látek (do 20-30 % hm.), obsah nerozložených org. l. < 5 % = vlastnosti vyplývající z kultivace a obhospodařování půd = morfologie rozdílná od níže ležících horizontů B a C

Popis půdních horizontů O A A A C R

Popis půdních horizontů O A B C R B - horizont = minerální podpovrchové horizonty metamorfické nebo obohacené m(iluviální) horizonty = kambické (Bv), spodické (Bvs), luvické (Bt), mramorované (Bm) = akumulace jílu (luvický x kambický proces), humusových látek, Fe, Al, Mn.. = vyznačují se specifickou strukturou (např. Bt prismatická struktura)

Popis půdních horizontů O A B C R B B

Popis půdních horizontů H O A E B C E - horizont = minerální podpovrchové horizonty = ochuzené až vybělené (albické) horizonty v důsledku vertikálního, ale i laterálního transportu např. jílu, humusových látek, Fe, Al, atd. R

Popis půdních horizontů H O A E B E C R

Popis půdních horizontů H O A E B C R O - horizont = organické horizonty obsahující > 20 30 % organických látek = horizonty nadložního humusu lesních půd (L+F+H) - anhydrogenní - hydrogenní - rašelinné

Popis půdních horizontů H O A E B O O C R

Přechod půdních horizontů OSTRÝ (0-2cm) ZŘETELNÝ (2-4cm)

Přechod půdních horizontů POZVOLNÝ (5-15cm) DIFUZNÍ (>15cm)

Přechod půdních horizontů Ap Jazykovité záteky Ap Ferric? Incipient spodic?

PŮDOTVORNÉ PROCESY ZVĚTRÁVÁNÍ - předchází vlastnímu vzniku půd - probíhá i během jejich vývoje (vnitropůdní zvětrávání př. Kambisoly) - podstatou je mechanický rozpad, chemická přeměna primárních minerálů v sekundární, tvorba jílu, uvolňování bází, oxidů železa, hliníku, kyseliny křemičité, apod. - ovlivňováno klimatickým a biologickým faktorem

PŮDOTVORNÉ PROCESY HUMIFIKACE - v různé míře probíhá ve všech půdách - mikrobiální a chemické procesy přeměny organických zbytků v humus

PŮDOTVORNÉ PROCESY ELUVIACE - vyplavování, ochuzování - přemisťování půdních složek (ve formě roztoků či koloidních roztoků) do spodních částí půdního profilu degradace posun rozpustných solí illimerizace posun jílu podzolizace posun sloučenin Al a Fe a organických látek - vznik E-horizontů

PŮDOTVORNÉ PROCESY ILUVIACE - obohacování (opak eluviace) - dochází k hromadění eluviovaných látek - vznik Bt-, Bth- (LUVISOLY), Bhs- a Bshorizontů (PODZOSOLY)

PŮDOTVORNÉ PROCESY OGLEJENÍ - při periodickém převlhčení povrchovou vodou - střídání redukčních (převlhčení) a oxidačních (vysychání) pochodů - tvorba Fe-Mn konkrecí - vznik mramorovaných Bm-horizontů (Bm hydromorfně transformovaný kambický horizont, Bmt hydr. trans. luvický horizont) - znaků oglejení do hloubky ubývá!!!

PŮDOTVORNÉ PROCESY GLEJOVÝ PROCES - při trvale zvýšené hladině podzemní vody - redukce sloučenin Fe a Mn v anaerobních podmínkách (šedomodrá barva), zvýšení obsahu organických látek, rozklad primárních minerálů (zajílení) - znaků glejového procesu do hloubky přibývá!!!

PŮDOTVORNÉ PROCESY SALINIZACE - vynášení lehce rozpustných solí (SO 4 2-, CO 3 2-, Cl -, atd.) vzlínáním silně mineralizované podzemní vody v aridnějším klimatu

PŮDOTVORNÉ PROCESY SOLONCOVÁNÍ - vymývání solí z povrchových vrstev a jejich akumulace ve spodní části profilu - vznik Bn-horizontu se sloupkovitou strukturou a nasyceností sorpčního komplexu Na

VÝVOJ KLASIFIKACE PŮD V ČR Geneticko agronomická klasifikace 60. léta Komplexní průzkum zemědělských půd odděleně se vyvíjela klasifikace lesních půd Morfogenetický klasifikační systém půd 1987 Taxonomický klasifikační systém půd ČR Prof. RNDr. Jan Němeček, DrSc., a kol., 2001

TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM ČR Klasifikace půd na základě morfologických a analytických znaků http://klasifikace.pedologie.cz http://pedologie.czu.cz/postupy/postupy.htm

TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM ČR REFERENČNÍ TŘÍDY PŮD (15): - skupiny půd, končící na sol, tvořené podle hlavních rysů jejich geneze (např.: LEPTOSOLY, ČERNOSOLY, apod.) PŮDNÍ TYPY (26): - hlavní jednotky klasifikačního systému - charakterizovány diagnostickými horizonty a diagnostickými znaky - označení s koncovkou zem (např.: LITOZEM - LI, ČERNOZEM - CE)

TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM ČR PŮDNÍ SUBTYPY: - výrazné modifikace půdního typu, nerespektují znaky v hloubce 0 25 cm s výjimkou podzolů PŮDNÍ VARIETY: - znaky do hloubky 0,25-0,2 m u lesních půd (mikropodzolizace) - méně výrazné znaky hydromorfismu (slabě oglejená, slabě glejová), okyselení (eubazická, mesobzická), atd.

TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM ČR PŮDNÍ SUBVARIETY EKOLOGICKÉ FÁZE DEGRADAČNÍ A AKUMULAČNÍ FÁZE HLAVNÍ SUBSTRÁTOVÉ PŮDNÍ FORMY LOKÁLNÍ PŮDNÍ FORMY

1. LEPTOSOLY Půdy vytvářející se z rozpadů pevných či zpevněných hornin či jejich bazálních souvrství Výrazná skeletovitost a mělkost profilu Půdní typy: Litozem - LI Ranker - RN Rendzina - RZ Pararendzina - PR

Litozem LI (Nevyvinutá půda - NV)

Litozem LI (Nevyvinutá půda - NV) A h humusový (A i - iniciální) R mateční hornina

Ranker RN (Nevyvinutá půda - NV)

Ranker RN (Nevyvinutá půda - NV) (O) A h C r granodiorit R

Ranker kambický - RNk (O) A h (B v ) C břidlice R droba

Rendzina RZ

R k (vápenec) Rendzina - RZ (Rendzina - RA) A m melanický C k

Pararendzina PR (Rendzina - RA) A m (A h ) C rk R k

Pararendzina pelická (na slínovci) Hloubka (cm) 0-24 24-45 45-61 > 61 < 0,001 mm 40,5 56,3 46,9 47,3 < 0,01 mm 50,4 74,0 77,2 76,6 Humus (%) 2,8 1,0 0,8 0,6 HK/FK 1,2 1,0 - - Karbonáty (%) 2,5 8,0 28,0 34,0 ph KCl 7,1 7,2 7,2 7,3 ph H2O 7,6 7,8 7,7 8,1 KVK (mmol(+)/100g) 28,2 27,7 22,6 19,0 V (%) 100 100 100 100 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 58,8 59,1 56,6 58,7 Fe 2 O 3 3,9 4,1 3,8 3,3 Al 2 O 3 10,3 12,2 11,1 14,0 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 920 400 380 120

2. REGOSOLY Půdy vzniklé z nezpevněných sedimentů, zejména z písků a štěrkopísků. Výrazná mineralizace. Půdní typy: Regozem - RG

Regozem RG (Drnová půda - DA) (O) A h (A p ) C

Regozem RG (Drnová půda - DA) A h (A p ) C k

Regozem (Veselí nadlužnicí) Hloubka (cm) 0-22 22-110 110-120 < 0,001 mm 7,9 3,0 3,9 < 0,01 mm 23,2 5,8 7,8 Humus (%) 2,5 0,2 0,1 HK/FK - - - Karbonáty (%) 0 0 0 ph KCl 5,6 7,0 6,8 ph H2O 6,8 7,1 6,9 KVK (mmol(+)/100g) 10,9 1,3 1,1 V (%) 48,6 7,7 45,5

3. FLUVISOLY Půdy bez výrazných diagnostických horizontů, s fluvickými diagnostickými znaky, vzniklými periodickým usazováním sedimentů. Proces sedimentace. Půdní typy: Fluvizem - FL Koluvizem - KO

Fluvizem FL (Nivní půda - NP)

Fluvizem FL (Nivní půda - NP) (O) A h (A p ) M C

Fluvizem FL A hn M C g

Fluvizem (Veselí nad Lužnicí) Hloubka (cm) 0-28 28-59 59-74 74-120 < 0,001 mm 6,9 7,1 8,4 6,2 < 0,01 mm 18,5 22,3 21,1 10,7 Humus (%) 2,0 1,5 1,1 0,7 HK/FK - - - - Karbonáty (%) 0 0 0 0 ph KCl 5,2 5,2 5,1 5,3 ph H2O 5,9 6,0 5,8 5,9 KVK (mmol(+)/100g) 12,1 13,3 12,5 5,8 V (%) 37,2 42,9 52,0 31,0

Koluvizem KO A p A z

4. VERTISOLY Těžké půdy s vertickými diagnostickými znaky (trhliny, skluzné plochy - slickensides). Hluboký tmavý tirsový humusový horizont. Půdní typy: Smonice - SM

Smonice SM (ČM smonice) A p - orniční A s - tirsový A s /C k C k

VERTISOLY trhliny

VERTISOLY vertické znaky

VERTISOLY vertické znaky

VERTISOLY vertické znaky - skluzné plochy (slickensides)

Smonice Hloubka (cm) 0-21 21-70 70-105 > 105 < 0,001 mm 31,3 61,4 63,3 69,5 < 0,01 mm 52,8 75,9 90,2 87,6 Humus (%) 5,8 3,1 1,0 0,2 HK/FK 0,9 1,0 - - Karbonáty (%) 0,2 0,1 3,2 3,1 ph KCl 7,1 7,0 7,2 7,2 ph H2O 8,4 7,9 8,0 7,9 KVK (mmol(+)/100g) 30,7 39,2 37,7 29,2 V (%) 95 91 100 98 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 66,8 63,1 60,2 58,5 Fe 2 O 3 7,5 8,2 7,9 7,5 Al 2 O 3 19,2 21,8 21,9 21,9 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 920 510 500 490

5. ČERNOSOLY Půdy s mocným (0,4-0,6 m) černickým humusovým horizontem s drobtovitou až zrnitou strukturou. Z nezpevněných karbonátových substrátů. Probíhá humifikace a bioakumulace. Půdní typy: Černozem CE Černice CC

Černozem CE (Černozem - ČM) A p - orniční A c - černický A c /C k (K kalcický) C k

Černozem CE (Černozem - ČM) A p - orniční A c - černický A c /C k (K kalcický) C k

Černozem akumulace karbonátů pseudomycelia cicváry

Černozem krotoviny

Černozem koprolity

Černozem modální (na spraši, Brázdim) Hloubka (cm) 0-25 25-55 55-80 > 80 < 0,001 mm 22,6 24,1 22,9 20,7 < 0,01 mm 36,0 41,0 37,5 36,5 Humus (%) 2,4 2,2 1,1 0,3 HK/FK 2,2 2,4 1,8 - Karbonáty (%) 0,9 0,3 11,6 16,9 ph KCl 7,5 7,4 7,7 7,7 ph H2O 7,8 7,7 8,1 8,1 KVK (mmol(+)/100g) 22 22 16 12 V (%) 100 100 100 100 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 74,5 71,1 70,7 72,2 Fe 2 O 3 3,8 3,3 3,8 3,3 Al 2 O 3 17,2 16,7 16,9 17,5 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 980 520 480 200

Mapa osídlení 10 tis. let před n. l.

Černozem CE (Černozem - ČM)

Černice CC (Lužní půda - LP) (A p ) A cn AC g Slín C g

Černice CC A cn - černický AC g C g

6. LUVISOLY Půdy s diagnostickým horizontem (argi)luvickým a méně či více výrazným (albickým) horizontem eluviace jílu. Proces illimerizace. Půdní typy: Šedozem - SE Hnědozem - HN Luvizem - LU

Závislost potenciálu koloidů na koncentraci kompenzujících iontů ( - c křivky) IB = isoelektrický bod koagulace (x peptizace)

6. LUVISOLY illimerizace % jílu Povlaky jílových minerálů

6. LUVISOLY novotvary Povlaky jílových minerálů

Šedozem SE (ČM illimerizovaná) A p (A me ) (E v ) B th - organoluvický C k

Šedozem - SE

Hnědozem HN (Hnědozem - HM) (A p ) A h (E v ) B t - luvický B/C C (C k )

Hnědozem HN (Hnědozem - HM) (A p ) A h (E v ) B t - luvický B/C C (C k )

Hnědozem modální Hloubka (cm) 0-28 28-40 40-70 70-105 > 105 < 0,001 mm 18,6 19,5 28,9 17,2 13,4 < 0,01 mm 30,3 30,5 40,0 35,3 34,8 Humus (%) 1,5 0,7 0,4 0,4 0,1 HK/FK 1,2 0,6 - - - Karbonáty (%) 0 0 0 0 14,5 ph KCl 7,3 7,2 7,1 7,2 7,7 ph H2O 7,5 7,5 7,3 7,4 8,1 KVK (mmol(+)/100g) 14 11 16 11 10 V (%) 95 95 95 97 100 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 75,2 70,1 74,4 69,8 68,2 Fe 2 O 3 3,8 3,3 3,9 3,6 3,3 Al 2 O 3 15,2 16,8 17,2 16,5 15,5 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 420 400 440 360 280

Luvizem LU (Illimerizovaná p. - IP) (A p ) A h E l B t - luvický (B td l.degradovaný) C

Luvizem modální Hloubka (cm) 0-26 26-40 40-50 50-70 70-95 95-110 < 0,001 mm 13,1 15,3 25,3 30,0 30,8 29,1 < 0,01 mm 37,9 38,4 45,5 49,6 46,2 59,2 Humus (%) 1,4 0,6 0,6 0,3 0,2 0,1 HK/FK 1,1 0,3 0,3 - - - Karbonáty (%) 0 0 0 0 0 0 ph KCl 6,2 5,8 5,0 5,0 5,3 6,5 ph H2O 7,3 6,4 6,4 5,9 6,6 7,0 KVK (mmol(+)/100g) 18 17 19 21 19 15 V (%) 72 72 70 66 76 89 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 79,6 81,3 78,8 75,5 74,7 72,8 Fe 2 O 3 2,2 2,2 3,2 4,0 3,8 4,0 Al 2 O 3 10,2 11,1 11,8 14,0 14,3 13,9 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 750 800 900 950 970 900

Luvizem oglejená LUg (A p ) A h E l B mt mramorovaný luvický C

Katena sled pedonů směrem do terénní deprese změna barvy B horizontů

7. KAMBISOLY Půdy s výrazným metamorfickým horizontem, vytvořeným v hlavním souvrství svahovin z přemístěných zvětralin pevných či zpevněných hornin aj. Různá zrnitost, vyluhování a acidifikace. Probíhá hnědnutí a tvorba jílu. Půdní typy: Kambizem - KA Pelozem - PE

Kambizem KA (Hnědá půda - HP) O (A h ) B v - kambický C

Kambizem KA (Hnědá půda - HP) (O) A h B v - kambický C břidlice slepenec

Kambizem arenická KAr (O) A h B v C (písek) slepenec

Kambizem rankerová KAs (O) A h B v C břidlice břidlice slepenec gabrodiorit

Kambizem melanická KAn (O) A m - melanický B v C polygen. hlína břidlice slepenec čedič

Kambizem melanická (Věrušičky) Hloubka (cm) 0-30 30-55 55-80 80-120 < 0,001 mm 16 16 12 10 < 0,01 mm 43 38 32 33 Humus (%) 3,0 1,7 0,8 0,4 HK/FK 1,5 1,0 - - Karbonáty (%) 0 0 0 0 ph KCl 5,6 5,6 5,8 5,9 ph H2O 6,0 6,4 6,8 7,0 KVK (mmol(+)/100g) 28 26 16 12 V (%) 61 66 74 79 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 55,8 49,8 49,0 47,1 Fe 2 O 3 12,6 12 15 14,4 Al 2 O 3 16,6 18,1 19,4 20,2 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 1830 2100 2050 1700

Kambizem dystrická KAd (O) A h B v C granodiorit slepenec amfibolit

Kambizem dystrická Hloubka (cm) 0-20 20-35 35-65 65-105 < 0,001 mm 4,4 8,8 9,2 5,8 < 0,01 mm 21,1 23,2 21,1 13,7 Humus (%) 6,6 6,6 4,1 0,7 HK/FK 0,7 0,4 0,2 - Karbonáty (%) 0 0 0 0 ph KCl 4,1 4,4 4,5 4,3 ph H2O 4,9 5,2 5,0 4,9 KVK (mmol(+)/100g) 24,8 21,1 21,0 13,2 V (%) 30 30 30 30 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 65,5 63,5 59,8 57,1 Fe 2 O 3 5,7 5,9 5,5 7,1 Al 2 O 3 19,5 20,6 23,3 26,6 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 1080 1120 1350 650

8. ANDOSOLY Půdy na zvětrávájících kyselých vulkanických popelech. Uvolňování volného Al či tvorba amorfních jílových minerálů alofanu a imogolitu. Hluboký, silně humózní andický humusový horizont a kyprý kambický andický horizont. V ČR nebyly zjištěny. Půdní typy: Andozem - AD

Andozem AD A p A a h. andický B a - andický C

9. PODZOSOLY Půdy se spodickými diagnostickými horizonty, silně sorpčně nenasycené. Proces podzolizace. Půdní typy: Kryptopodzol - KP Podzol - PZ

Kryptopodzol KP (HPp, Rezivá p.) (O) A h (A p ) B vs - rezivý C rula amfibolit

Podzol PZ (Podzol - PZ) O (A h ) E p B hs B s C (rula)

Podzol PZ O (A h ) E p B hs C

Podzol arenický - PZr

Podzol arenický - PZr O A h E p B hs (B sd ) B s C

Podzol arenický PZr O (A h ) E p B hs (B sd ) B s kvádrový pískovec (Novotvar: ortštejn) C štěrkopísek

Podzol novotvar ortštejn

Podzol podzolizace

Podzol modální (Moldava, Krušné hory) Hloubka (cm) 0-10 10-22 22-30 57-80 < 0,001 mm 7 5 8 5 < 0,01 mm 18 16 17 18 Humus (%) 14,0 3,9 10,8 - HK/FK - 0,7 0,3 - Karbonáty (%) 0 0 0 0 ph KCl 3,0 3,1 3,4 4,2 ph H2O 3,4 3,8 4,1 4,5 KVK (mmol(+)/100g) 30 14 29 15 V (%) <30 <30 <30 <30 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 70,7 77,7 58,5 65,1 Fe 2 O 3 5,2 1,8 7,5 3,3 Al 2 O 3 17,6 16,0 25,1 22,9 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 550 60 2790 350

10. STAGNOSOLY Půdy semihydromorfní, s výrazným redoximorfním mramorovaným horizontem v důsledku povrchového periodického převlhčení v hloubce do 0,5 m. Proces oglejení. Půdní typy: Pseudoglej - PG Stagnoglej - SG

Pseudoglej PG (Oglejená p. - OG) A hn (E n nodulární) B m mramorovaný B mt BC g diluviální hlína C diluviální hlína

Pseudoglej Fe-Mn konkrece

Pseudoglej Hloubka (cm) 0-27 27-43 43-60 60-110 < 0,001 mm 9,3 12,7 39,6 24,9 < 0,01 mm 42,6 36,7 53,0 49,9 Humus (%) 3,4 0,3 0,3 0,2 HK/FK 1,1 0,9 0,2 0,1 Karbonáty (%) 0 0 0 0 ph KCl 5,0 4,4 4,2 4,1 ph H2O 5,3 4,8 4,7 4,6 KVK (mmol(+)/100g) 17 15 18 14 V (%) 34 <30 <30 35 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 77,9 77,2 76,0 73,1 Fe 2 O 3 2,5 3,4 3,7 3,0 Al 2 O 3 12,5 12,5 13,6 16,1 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 1080 1230 1140 880

Stagnoglej SG A hg (A t ) G ro - glejový B m diluviální hlína C g diluviální hlína

11. GLEJSOLY Půdy s výrazným reduktomorfním glejovým horizontem v hloubce do 0,5 m v důsledku dlouhodobého provlhčení zejména podzemní vodou. Glejový proces. Půdní typy: Glej - GL

Glej GL (Glejová p.- GL)

Glej GL (Glejová p.- GL) (O t ) A t (T) G o G ro G r ný diluviální hlína diluviální hlína

Glej GL diluviální hlína

Glej rezivé povlaky

Glej GL (O t ) A t (T) G or G ro diluviální hlína G r diluviální hlína

Glej (Březnice) Hloubka (cm) 0-9 9-30 30-66 66-90 < 0,001 mm 10,3 15,5 14,0 10,5 < 0,01 mm 40,9 46,3 35,0 30,9 Humus (%) 7,7 1,9 0,7 1,1 HK/FK - - - - Karbonáty (%) 0 0 0 0 ph KCl 5,5 6,0 6,1 6,0 ph H2O 6,4 7,2 7,4 7,2 KVK (mmol(+)/100g) 29,9 17,6 11,8 11,6 V (%) 51,2 60,2 66,1 60,3

12. SALISOLY Půdy s s vysokým obsahem rozpustných solí, s výraznými znaky zasolení a se salickým diagnostickým horizontem. Půdní typy: Solončak - SK

Solončak SK (Solončak - SK) A h S - salický C s

13. NATRISOLY Půdy s natrickým horizontem se sloupkovitou strukturou ve svrchní části nebo nasyceností sorpčního komplexu sodíkem vyšší než 15 % do 0,5 m. Proces soloncování. Půdní typy: Slanec - SC

Slanec SC (Solonec-SC) A h E s soloncový ochuzený B n - natrický BC C

Slanec SC (Solonec-SC) Sloupkovitá struktura

14. ORGANOSOLY Půdy s holorganickými, hlavně rašelinnými horizonty o mocnosti nad 0,5 m (případně 0,1 m). Proces rašelinění. Půdní typy: Organozem - OR

Organozem OR (Rašelinová p.-rš) T rašelinný horizont

C Organozem OR (Rašelinová p.-rš) T rašelinný horizont

Organozem OR

15. ANTROPOSOLY Půdy vzniklé výraznou modifikací půdních horizontů kultivačními, melioračními opatřeními, pohřbením původních půdních horizontů. Půdy vzniklé z člověkem přemístěných materiálů či překryté (sealing). Půdy silně kontaminované. Půdní typy: Kultizem - KU Antrozem - AN

Antro(po)zem AN

Antrozem AN A z - antropický C

Zastoupení půdních typů v ČR Půdní typ % Kambizemě 49,46 Pseudogleje 7,76 Gleje 7,31 Černozemě 6,80 Fluvizemě 6,65 Hnědozemě 5,73 Kryptopodzoly 4,38 Luvizemě 3,07 Regozemě 1,65 Černice 1,52 Podzoly 1,47 Antrozemě 1,09 Pelozemě 1,04 Ostatní 1,82

Mapa půdních typů ČR 1 : 1 000 000

WRB