Autoři: ing. Petr Herejk, trenér II. třídy ing. Evžen Gonsior, trenér I. třídy Richard Biolek, trenér II. třídy, mezinárodní mistr v šachu ing. Karel Kubala, trenér II. třídy Mgr. Zdeňka Kubalová, klinická psycholožka itor) doc. RNDr. Martin Kubala, Ph.D., mezinárodní mistr v šachu (editor)
Předmluva Šachová hra přitahuje velké myslitele a umělce po celém světě již po několik staletí. Nespočetné množství variant podněcuje kreativitu ducha a široká škála použitelných herních strategií umožňuje každému jednat podle své přirozené povahy. Díky tomu, že v šachu nehraje roli svalová hmota, ale pouze duševní schopnosti, je možné hrát od raného dětství až do pozdního stáří a je to tedy hra, která může spojovat generace. Nejúspěšnějším výukovým systémem, který pomohl vychovat téměř všechny poválečné mistry světa (s výjimkou fenomenálního Američana R. Fischera a současného mistra světa Inda V. Ánanda), byla sovětská šachová škola. Pro české podmínky byla metodika šachového výcviku zpracována v sérii prací B. Skácela a E. Gonsiora. Metodická příručka pro učitele a trenéry šachu byla vytvořena přepracováním kurzu pro začátečníky z této série tak, aby se základy hry mohl děti seznámit i pedagog, který sám není šachovým mistrem. 3
Ostatně o výchovu mistrů v tomto kurzu nejde. Šachy jsou především hrou, která dokáže rozvíjet širokou škálu mentálních schopností, které jsou později uplatnitelné v reálném životě. Přitom se jedná o hravou formu výuky, takže děti často ani netuší, že se právě učí. Z těchto důvodu jsou dnes součástí školního systému v několika desítkách zemí po celém světě. První tři lekce slouží jako nezbytná příprava před hrou a jsou věnovány základní orientaci na šachovnici a pohybu figur. Úvodní část potom končí seznámení se s šachovou notací ve 4. lekci, která všechny nabyté poznatky utužuje a usnadňuje další vzájemnou komunikaci. V 5. a 6. lekci jsou potom zavedeny pojmy šach, mat a pat a v 7. lekci se děti seznamují s několika málo zvláštními situacemi, jako např. rošáda. V této chvíli by měly znát základní pravidla, která jim umožní sehrát celou šachovou partii podle pravidel. Znalost pravidel ale ještě k výhře stačit nemusí. První partie se budou odehrávat tím způsobem, že jeden hráč sebere soupeři všechny figurky (zde bude rozhodovat především pozornost a dobrý postřeh) a poté bude matovat osamoceného soupeřova krále. To i při velké převaze vyžaduje systematické vedení a o nejjednodušších metodách pojednávají 8. a 9. kapitola. Zde se děti poprvé setkají s tím, že se vyplatí vytvořit si plán splnění úkolu a tohoto plánu se držet, což je dovednost, která se jim bude hodit mnohokrát později a nejen za šachovnicí. Kapitola 10 potom pojednává o tom, jak dosáhnout remízy a kapitola 11 o tom, jak se vyhnout katastrofě krátce po zahájení partie. S těmito znalostmi už mohou děti zkusit zahrát si i svůj první turnaj. Kapitola 12 je věnována dvojúderu, což je nejčastější způsob, kterým je možno něco získat a kapitola 13 pak ukazuje speciální a velmi účinné typy dvojúderu, a sice odtažný šach a dvojšach. Základní část potom končí kapitolami 14 a 15, které ukazují, že bojovat je třeba až do konce a k výhře může stačit i jediný pěšec. Druhá část výcviku učí děti, jak rozhodnout partii dříve a inteligentněji než vybráním všech soupeřových figurek. Kapitoly 16 25 jsou věnovány základním kombinacím, které mají obrovský estetický a emocionální náboj, dětí velmi baví a vzrušují, cvičí jejich představivost a kreativitu a nahrazují touhu po soutěžení, kterou prožijí později při hraní partií. Kapitola 26 je věnována základním principům, jak si počínat v zahájení a obsahuje řadu ukázek, jak rozhodnout partii rychlým útokem, když se soupeř proti těmto zásadám prohřeší, a to často právě s využitím nějaké kombinace. Kapitola 27 pak ukazuje další typickou situaci, kdy je možné rozhodovat partie rychlým útokem. V třetí části výcviku už se budeme čím dál častěji setkávat se situací, že se budou potkávat poměrně vyrovnaní soupeři, kterým budou v průběhu partie ze šachovnice mizet figurky při výměnách, aniž by došlo k výraznějšímu narušení materiální rovnováhy a partie dospěje do koncovky. Základům nejjednodušších koncovek jsou věnovány kapitoly 28-35. Kapitoly 36 a 37 pak představují první seznámení se strategickými motivy, tedy s dlouhodobou koncepcí vedení partie. Poslední tři kapitoly jsou pak věnovány studiu zahájení. 4
K snazší realizaci výuky by měl napomoci pracovní sešit pro děti, který je bude provázet při úvodních čtyřech kapitolách a kde jsou zkombinovány návodné úlohy s nešachovou tématikou a posléze analogické úlohy na šachovnici. Od 5. lekce pak dětem k procvičování slouží sbírka šachových úloh, jejichž členění sleduje kapitoly v této metodické příručce. Úlohy mají různou obtížnost, přičemž počítáme s tím, že všichni nemusejí vyřešit všechno a obtížnější úlohy mohou sloužit k zabavení těch žáků, kteří jsou již trochu napřed. Zatímco první část příručky lze považovat za jakési šachové odborné minimum (analogicky k pedagogickému minimu), druhou část můžeme označit za jakési šachové kulturní minimum a jejím cílem je ukázat královskou hru v širších souvislostech. Hned na začátku je třeba zdůraznit, že se jedná o pomůcku pro učitele a trenéra (ne pro děti), která by mu měla pomoci řešit běžné situace, se kterými se při výuce a hře šachu setkáváme a také nabídnout inspiraci, čím zpestřit výuku. První dvě kapitoly ukazují vazbu na další školní předměty a výsledky psychologických průzkumů ze světa, které ukazují, jakým způsobem mohou šachy rozvíjet osobnost dětí. Tyto informace mohou být využity při zařazení do školní výuky a tvorbě Školních výukových programů, zkušenější trenéři a pedagogové se pak na jejich využití mohou zaměřit přímo při výuce. Další kapitola je věnována základním didaktickým zásadám, které by neměly být při výuce šachu opomenuty, spolu s uvedením některých specifik výuky šachu a zmiňuje i některé možnosti oživení hodin. Šachové prostředí je možno považovat za poměrně kulturní a následující kapitola je věnována etiketě a slušnému chování během hry. Tato kapitola není myšlena jako text, který by se měly děti naučit zpaměti, ale považujeme za důležité, aby byla tato pravidla hned od prvního roku postupně zaváděna do výuky a aby se děti učily tyto zásady dodržovat (některé z nich jsou dokonce součástí oficiálních pravidel hry). Další kapitola je potom věnována stručnému výtahu z historie šachu. Opět se nejedná o znalosti, které by se měly učit děti, ale o znalosti, které by měly patřit k všeobecnému rozhledu vyučujícího a které mu mohou pomoci udělat výuku zajímavější. Konečně poslední kapitola je potom věnována organizaci šachových soutěží. Ta může vyučujícím pomoci efektivně organizovat hraní během výuky, uspořádat přebor třídy či školy nebo může pomoci porozumět některým pravidlům, se kterými se děti mohou setkat, když vyjedou na nějakou oficiální šachovou soutěž. Věříme, že připravené metodické materiály Vám budou dostatečnou oporou při Vašem pedagogickém působení a že hodiny výuky šachu budou radostnými chvilkami pro Vás a především pro děti. Martin Kubala 5
Obsah: 6 1. část (P. Herejk) 1. lekce: Úvod. Šachovnice a označení polí...8 2. lekce: Šachové kameny a jejich pohyb... 10 3. lekce: Proměna pěšce, braní mimochodem a srovnatelná hodnota figur... 15 4. lekce: Šachová notace... 17 Test č. 1... 20 5. lekce: Šach, mat... 21 6. lekce: Pat... 29 7. lekce: Další herní situace... 33 8. lekce: Matové vedení dvěma věžemi, dámou... 36 9. lekce: Matové vedení věží, dvěma střelci... 39 Test č. 2... 42 10. lekce: Další případy remízy... 44 11. lekce: Obecné zásady zahájení slabý bod f7 (f2)... 49 12. lekce: Dvojí úder... 53 13. lekce: Odtažný šach, dvojitý šach... 57 Test č. 3... 63 14. lekce: Kombinace, mat na poslední řadě... 64 15. lekce: Úvod do pěšcových koncovek pravidlo čtverce... 68 16. lekce: Pěšcové koncovky opozice, kritická pole, diagonála... 71 Test č. 4... 76 17. lekce: Střelcové kombinace... 77 18. lekce: Kombinace těžkých figur... 81 19. lekce: Jezdcové kombinace... 85 20. lekce: Pěšcové kombinace... 88 Test č. 5... 92 21. lekce: Kombinace na zavlečení (přilákání) figury a blokádu pole... 93 22. lekce: Kombinace na odvlečení (odlákání) figury a uvolnění pole nebo linie... 96 23. lekce: Kombinace na rozrušení obrany...100 24. lekce: Kombinace na překrytí a dobytí pole...103 25. lekce: Šachové úlohy, léčky...106 Test č. 6...111 26. lekce: Hlavní zásady zahájení Útok na krále ve středu šachovnice...112 27. lekce: Útok na krále při stejných i různých rošádách...117 Test č. 7...123 28. lekce: Pěšcové koncovky uplatnění pěšcové převahy...124 29. lekce: Pěšcové koncovky vzdálený a krytý volný pěšec...127 30. lekce: Dáma proti pěšci v koncovce...130 31. lekce: Věžové koncovky postavení mostu...133 32. lekce: Věžové koncovky základní principy...137 Test č. 8...140 33. lekce: Střelec proti jezdci v koncovce...141 34. lekce: Koncovky stejnobarevných střelců...146 35. lekce: Koncovky nestejnobarevných střelců...149 Test č. 9...153 36. lekce: Základy strategie silné a slabé body, pěšcové slabiny...154 37. lekce: Strategie volné sloupce a sedmá (druhá) řada...158 38. lekce: Přehled zahájení...162 39. lekce: Jak studovat zahájení 1...164 40. lekce: Jak studovat zahájení 2...170 Test č. 10...175
2. část Čím mohou šachy přispět k rozvoji dítěte (Z. Kubalová)...178 Vztah šachu k dalším předmětům (M. Kubala)...180 Metodika výuky šachu na školách (E. Gonsior)...181 Matematické hříčky kolem šachovnice (E. Gonsior)...188 Šachová etiketa (M. Kubala)...189 Vznik šachu (R. Biolek)...191 Organizace soutěží pro šachové kroužky (K. Kubala)...202 7