PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V PŘÍKLADECH 2012

Beata Blechová, Jana Janoušková PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V PŘÍKLADECH 2012 vysvětluje základní principy podvojného účetnictví objasňuje řadu praktických příkladů seřazených dle účtových tříd obsahuje souhrnný souvislý příklad s řešením vychází z platných účetních a daňových předpisů osvědčená cvičebnice pro začínající účetní a studenty

Beata Blechová, Jana Janoušková PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V PŘÍKLADECH 2012 GRADA Publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Edice Účetnictví a daně Ing. Beata Blechová, Ph.D., doc. Ing. Jana Janoušková, Ph.D. Podvojné účetnictví v příkladech 2012 TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství GRADA Publishing, a.s. Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7, jako svou 4714. publikaci Realizace obálky Jan Dvořák Zlom Ing. Monika Samcová Odpovědná redaktorka Michaela Průšová Počet stran 200 Dvanácté vydání, Praha 1999, 2001, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012 Vytiskla tiskárna Tisk Centrum s.r.o., Moravany. GRADA Publishing, a.s., 2012 ISBN 978-80-247-4185-7 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-7825-9 ve formátu PDF ISBN 978-80-247-7826-6 ve formátu EPUB GRADA Publishing: tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400, www.grada.cz

Obsah ÚVOD...7 1. ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ...9 1.1 Charakteristika účetnictví...9 1.2 Obecně uznávané účetní zásady...19 2. ÚČTOVÁ TŘÍDA 0 DLOUHODOBÝ MAJETEK...21 2.1 Charakteristika dlouhodobého majetku...21 2.2 Oceňování dlouhodobého majetku...24 2.3 Odpisování dlouhodobého majetku...25 2.4 Účtování o dlouhodobém majetku...36 2.5 Dlouhodobý finanční majetek...53 3. ÚČTOVÁ TŘÍDA 1 ZÁSOBY...55 3.1 Charakteristika a klasifikace zásob...55 3.2 Oceňování zásob...55 3.3 Účtování o zásobách...59 4. ÚČTOVÁ TŘÍDA 2 KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK A KRÁTKODOBÉ BANKOVNÍ ÚVĚRY...71 4.1 Charakteristika finančních účtů...71 4.2 Účtování o krátkodobém finančním majetku a krátkodobých finančních zdrojích...71 5. ÚČTOVÁ TŘÍDA 3 ZÚČTOVACÍ VZTAHY...79 5.1 Charakteristika zúčtovacích vztahů...79 5.2 Zúčtovací vztahy z obchodního styku...80 5.3 Zúčtování se zaměstnanci a institucemi...90 5.4 Zúčtování daní a dotací...100 5.5 Položky upravující výsledek hospodaření...123 6. ÚČTOVÁ TŘÍDA 4 KAPITÁLOVÉ ÚČTY A DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY...138 6.1 Charakteristika kapitálu a dlouhodobých závazků...138 6.2 Účtování o kapitálu a dlouhodobých závazcích...138 7. ÚČTOVÉ TŘÍDY 5 NÁKLADY A 6 VÝNOSY...148 7.1 Charakteristika nákladů...148 7.2 Charakteristika výnosů...149

8. ÚČTOVÁ TŘÍDA 7 ZÁVĚRKOVÉ A PODROZVAHOVÉ ÚČTY...152 8.1 Charakteristika a účtování...152 8.2 Podrozvahové účty...155 9. LIKVIDACE SPOLEČNOSTI...157 10. SOUVISLÝ PŘÍKLAD...163 11. ODPOVĚDI KE KONTROLNÍM PŘÍKLADŮM...171 12. PŘÍLOHA NÁVRH ÚČTOVÉHO ROZVRHU PRO PODNIKATELE...184 LITERATURA...194

ÚVOD 7 Úvod Novela zákona o účetnictví zrušila ustanovení o soustavě podvojného a jednoduchého účetnictví s tím, že od l. ledna 2004 je účetnictví možno vést pouze podvojnými zápisy. Zánikem jednoduchého účetnictví ztrácí smysl dosavadní dělení účetnictví na jednoduché a podvojné, zůstává tedy jen účetnictví, kterým se v právních předpisech od 1. ledna 2004 rozumí vždy jen účetnictví podvojné. Publikace vysvětluje základní principy účetnictví a řeší účetní operace včetně vzájemných souvislostí. Zaúčtování jednotlivých příkladů je graficky znázorněno pomocí téček. Kniha si stanoví za cíl uspokojit požadavky těch, kteří účetnictví potřebují ke své každodenní praktické činnosti, ale zároveň může sloužit i studentům středních a vysokých škol. Za účelem zainteresování čtenáře obsahuje tato publikace, v návaznosti na stručné teoretické informace, řadu různých úkolů, které mají umožnit samokontrolou ověření získaných znalostí. Řešení těchto příkladů je zařazeno na konci textu. Součástí publikace je rovněž souhrnný souvislý příklad z účetnictví včetně správného řešení. Přejeme všem čtenářům při studiu hodně úspěchů. Autorky

8 PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V PŘÍKLADECH 2012

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ 9 1. Základy účetnictví 1.1 Charakteristika účetnictví Účetnictví tvoří relativně uzavřenou soustavu s přesně vymezenými metodickými prvky. Dobře vedené účetnictví podává informace o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Základními předpisy upravujícími účetnictví jsou zejména: 1. zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších novel, 2. vyhláška MF č. 500/2002, ve znění pozdějších novel, 3. České účetní standardy, 4. ostatní právní předpisy nepřímo ovlivňující účetnictví. Předmětem účetnictví jsou určité hospodářské jevy, k nimž došlo ve sledované účetní jednotce (podnikatelském subjektu). Povinnost vést průkazné účetnictví je stanovena každé účetní jednotce zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Charakteristické rysy účetnictví: z časového hlediska nepřetržitost sledování hospodářských jevů, z věcného hlediska uspořádanost, úplnost, uzavřenost, průkaznost, srozumitelnost, přehlednost. Účetní jednotky účtují v průběhu účetního období o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví v souladu s účetními metodami. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. V případě, že se účetní období neshoduje s kalendářním rokem, jedná se o hospodářský rok. Hospodářský rok je účetní období, které může začínat výhradně prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Uplatnit hospodářský rok lze pouze po oznámení záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně z příjmů nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou účetního období nebo před koncem běžného účetního období, a to podle toho, který z termínů nastává dříve, jinak účetní období zůstává nezměněno. Tako-

10 PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V PŘÍKLADECH 2012 vouto změnu účetního období může účetní jednotka v běžném účetním období provést pouze jednou. Obdobně postupují účetní jednotky i při přechodu z hospodářského roku na kalendářní rok. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců a to např.: při vzniku účetní jednotky v období 3 měsíců před koncem kalendářního roku, při zániku účetní jednotky v období 3 měsíců po skončení kalendářního roku nebo hospodářského roku. Účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, použije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropské unie. Metodu účetnictví lze obecně charakterizovat jako cílevědomý, uspořádaný postup zobrazení předmětu účetnictví. K tomuto zobrazení používá účetnictví určité metodické prvky: a) rozvahu (bilanční princip), b) účet a soustavu účtů, c) podvojnost a souvztažnost, d) účetní dokumentaci, e) inventarizaci, f) oceňování. ad a) Rozvaha Rozvaha je uspořádaný přehled majetku účetní jednotky jak z hlediska jeho složení (majetek z hlediska druhu) tzv. AKTIVA, tak z hlediska zdrojů financování tzv. PASIVA v peněžním vyjádření. Tento dvojí pohled na majetek se označuje jako bilanční princip. Bilanční rovnice = rovnost mezi AKTIVY a PASIVY. Formální uspořádání rozvahy a její členění určují zvláštní předpisy. Závazné vzory rozvahy stanoví ministerstvo financí spolu se statistickým úřadem.

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ 11 Základní strukturu rozvahy můžeme znázornit následovně: Aktiva 1. Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek 2. Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobý finanční majetek Pohledávky 3. Přechodná aktiva Náklady příštích období Příjmy příštích období Dohadné účty aktivní Pasiva 1. Vlastní zdroje Základní kapitál Fondy Výsledek hospodaření 2. Cizí zdroje Rezervy Závazky Bankovní úvěry 3. Přechodná pasiva Výdaje příštích období Výnosy příštích období Dohadné účty pasivní Podle časového okamžiku, k němuž se rozvaha sestavuje, rozeznáváme: zahajovací rozvahu sestavuje se při vzniku účetní jednotky, počáteční rozvahu sestavuje se k počátku účetního období, konečnou rozvahu sestavuje se ke konci každého účetního období a při ukončení činnosti účetní jednotky (např. při sloučení, rozdělení, likvidaci). Konečná rozvaha vyjadřuje stav majetku účetní jednotky po přeměnách způsobených hospodářskou činností v daném účetním období. Rozvaha umožňuje vypočítat výsledek hospodaření: zisk anebo ztrátu. Platí rovnost: v případě zisku: AKTIVA = PASIVA + ZISK v případě ztráty: AKTIVA + ZTRÁTA = PASIVA ad b) Účet a soustava účtů V průběhu činnosti účetní jednotky dochází ke změnám jak na straně AKTIV, tak na straně PASIV. Při každé účetní operaci dochází ke změně vždy u dvou rozvahových položek, aniž se poruší bilanční rovnice. Z hlediska vlivu účetních případů na rozvahu rozeznáváme 4 základní typy operací: 1. Změna jen v aktivech A+ A (např. odběratel uhradil fakturu na bankovní účet)

12 PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V PŘÍKLADECH 2012 2. Změna jen v pasivech P+ P (např. dodavateli hradíme závazky z krátkodobého úvěru) 3. Přírůstek na obou stranách rozvahy A+ P+ (např. dodavatelská faktura na nákup materiálu) 4. Úbytek na obou stranách rozvahy A P (např. splacení úvěru z bankovního účtu) V průběhu účetního období dochází v účetní jednotce k mnoha účetním operacím. Převádět každou účetní operaci do rozvahy by bylo velmi nepraktické. Proto se pro jednotlivé rozvahové položky otevírají účty. Na těchto účtech (kontech) se během účetního období zachycují přírůstky a úbytky jednotlivých položek aktiv a pasiv. Struktura účtu: každý účet má dvě strany: stranu Má dáti (debetní), stranu Dal (kreditní). NÁZEV ÚČTU MD (Má dáti) D (Dal) Debet Kredit Na vrub Ve prospěch Na účtech se zachycuje: počáteční zůstatek = stav příslušné položky aktiv či pasiv na počátku účetního období, obrat strany účtu = úhrn změn (přírůstků a úbytků) příslušného aktiva či pasiva, k nimž došlo během účetního období na obou stranách účtu (obrat strany MD, obrat strany D), součet strany účtu = úhrn všech částek zachycených na příslušné straně účtu (počáteční zůstatek plus obrat), konečný zůstatek = stav příslušné položky aktiv či pasiv na konci účetního období. Sledování stavu a pohybu majetku na aktivních účtech a zdrojů jeho financování na pasivních účtech se řídí následujícími pravidly: počáteční zůstatky se zapisují na stranu MD aktivních účtů a na stranu D pasivních účtů, přírůstky majetku se účtují na aktivních účtech na straně MD, úbytky na straně D, přírůstky zdrojů financování se účtují na pasivních účtech na straně D, úbytky na straně MD.

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ 13 MD Účet aktiv D MD Účet pasiv D Počáteční Počáteční zůstatek zůstatek Přírůstky Úbytky Úbytky Přírůstky Konečný Konečný zůstatek zůstatek Při hospodářské činnosti se majetek spotřebovává, vynakládá se v souvislosti s výrobou výrobků, prodejem zboží, poskytovanými pracemi a službami. Tím vznikají náklady podniku, které představují kategorii vstupů hospodářských prostředků a práce do hospodářských procesů. Výsledky z hospodářské činnosti jsou určeny k prodeji a představují kategorii výstupů, výnosy podniku. Rozdíl mezi výnosy a náklady podniku je jeho výsledek hospodaření. Jsou-li výnosy vyšší než náklady, dosáhl podnik zisku, v opačném případě se vykáže ztráta. Zisk zvyšuje stav vlastního kapitálu, ztráta ho snižuje. Pro jednotlivé druhy nákladů a výnosů se rovněž otevírají samostatné účty. Protože se jejich porovnáním zjišťuje výsledek hospodaření podnikatele, nazývají se účty nákladů a účty výnosů souhrnně účty výsledkové. Tyto účty nemají na začátku účetního období žádný zůstatek a teprve v průběhu roku se na nich zachycují naběhlé náklady a výnosy. Nákladové účty mají v podstatě charakter účtů aktivních, výnosové účty charakter účtů pasivních. Z konečných zůstatků účtů nákladových a výnosových se na konci účetního období sestavuje výkaz zisku a ztráty (výsledovka). Propojení rozvahy a výsledovky můžeme schematicky znázornit následovně: ROZVAHA VÝSLEDOVKA Aktiva Pasiva Náklady Výnosy (ztráta) zisk zisk (ztráta) A = P LS = PS Aktivní účet Pasivní účet Nákladový účet Výnosový účet PZ PZ náběh náběh úbytky úbytky nákladů výnosů přírůstky přírůstky Konečný Konečný Konečný Konečný zůstatek zůstatek zůstatek zůstatek (P pasiva, A aktiva, LS levá strana, PS pravá strana, PZ počáteční zůstatek)

14 PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V PŘÍKLADECH 2012 Uspořádání a označení účtových tříd a účtových skupin pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků, vlastního kapitálu a jiných pasiv, o nákladech, výnosech a o výsledku hospodaření určuje směrná účtová osnova. Umožňuje třídit účetní zápisy do stejnorodých skupin podle jejich ekonomického charakteru a věcného obsahu. Uspořádání směrné účtové osnovy zajišťuje sestavení účetní závěrky, protože na náplň směrné účtové osnovy pro podnikatele navazují v převážné míře jednotlivé řádky rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Tato směrná osnova je vnitřně členěna do 10 účtových tříd (0 až 9), které se dělí na maximálně 9 účtových skupin. 0 Dlouhodobý majetek 1 Zásoby 2 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry 3 Zúčtovací vztahy 4 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 5 Náklady 6 Výnosy 7 Závěrkové a podrozvahové účty 8, 9 Vnitropodnikové účetnictví Směrná účtová osnova je stanovena v prováděcí vyhlášce k zákonu o účetnictví. Na základě směrné účtové osnovy pro podnikatele sestaví účetní jednotka na začátku účetního období účtový rozvrh. V tomto účtovém rozvrhu uvádí veškeré účty, pro které bude mít během účetního období náplň. Pokud v průběhu roku vznikne účetní případ, pro jehož zaúčtování není uveden v účtovém rozvrhu účet, účtový rozvrh se doplní. Pokud nedojde v účtovém rozvrhu ke změnám, prodlouží se jeho platnost na další rok. Účtový rozvrh obsahuje jak účty syntetické, tak účty analytické a účty vnitropodnikového účetnictví. Z konečných zůstatků účtů pasivních a aktivních se na konci účetního období sestavuje konečná rozvaha a z konečných zůstatků účtů nákladových a výnosových se sestavuje výkaz zisku a ztráty. ad c) Princip podvojnosti, souvztažnost účtů Každá hospodářská operace vstupující do účetnictví vyvolává změnu vždy na dvou účtech, a to tak, že v jednom účtu se zapíše částka na stranu Má dáti a ve druhém účtu (tatáž částka) na stranu Dal. Tomuto pravidlu říkáme princip podvojnosti.

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ 15 Uplatnění tohoto principu vytváří z účetnictví uzavřenou a vzájemně skloubenou soustavu informací nazývanou účetnictví. Výběr účtů, na nichž se hospodářská operace zaúčtuje, je dán povahou hospodářské operace. Správná volba dvojice účtů má mimořádný význam pro věrohodnost účetních informací. Pravidlo podvojnosti se tedy u konkrétního účetního případu projeví jako souvztažnost dvou účtů. Účetní případ se zachycuje na souvztažné účty účetním zápisem. ad d) Účetní dokumentace Zápis na účet může být proveden jen na základě účetního dokladu. Účetní doklad je originální písemnost, která ověřuje a zachycuje hospodářskou operaci. Charakteristickým rysem účetnictví je přímé dodržování zásady dokladovosti. Každý účetní doklad, který je podkladem pro účetní zápis, musí mít předepsané náležitosti. 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, přesně stanoví, že účetní doklad musí obsahovat minimálně: a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního případu a jeho účastníky, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písm. d), f) podpisový záznam podle 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Účetní doklady vyhotovují účetní jednotky bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi dokládají. Pozor! Účtování bez dokladů není povoleno! Aby se účetní doklady zpracovávaly co nejrychleji, je vhodné sestavit plán jejich oběhu. Každá účetní jednotka si sestaví tento plán podle vlastních potřeb. Obecně lze však stanovit fáze oběhu dokladů takto: vyhotovení účetních dokladů, přezkoušení účetních dokladů po věcné i formální stránce, zaúčtování účetních dokladů, úschova účetních dokladů.

16 PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V PŘÍKLADECH 2012 Veškeré opravy v účetních záznamech nesmí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, stanoví minimální dobu úschovy účetních dokladů a písemností ( 31 a 32 zákona). Zákon č. 563/1991 Sb., rovněž předepisuje účetním jednotkám, které účtují v soustavě účetnictví, vést tyto účetní knihy: Deník v něm podnikatel vede chronologicky zápisy všech hospodářských operací. Má především kontrolní funkci a zajišťuje vazbu mezi účetním dokladem a účetním zápisem. Hlavní knihu nejdůležitější účetní knihu. V ní jsou z účtové osnovy podnikatelem vypracovaného účtového rozvrhu (seznam všech syntetických a analytických účtů otevřených pro daný kalendářní rok) zapsány jednotlivé syntetické účty. Tyto syntetické účty musí obsahovat minimálně: zůstatky účtů ke dni, ke kterému se otevírá hlavní kniha, souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní měsíc, zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. Knihy analytických účtů jsou to soubory analytických účtů k příslušnému syntetickému účtu hlavní knihy. Analytická evidence je často totožná s operativní evidencí některého druhu majetku. Knihy podrozvahových účtů ve kterých se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v deníku a hlavní knize. Účetní knihy jsou vedeny účetními jednotkami v peněžních jednotkách, avšak knihy analytické evidence mohou být vedeny i v hmotných jednotkách. Účetní jednotky otevírají účetní knihy ke dni: vzniku povinnosti vedení účetnictví k prvnímu dni účetního období vstupu do likvidace kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo o přeměně reorganizace v konkurz uzavírají účetní knihy ke dni: zániku povinnosti vést účetnictví k poslednímu dni účetního období předcházejícímu dni vstupu do likvidace zrušení bez likvidace s výjimkou přeměn společností nebo družstev

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ 17 následujícímu po dni, kterým nastanou účinky zrušení konkurzu kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu následujícímu po dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení stanovenému zvláštním právním předpisem předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurz kterým nastanou účinky zrušení konkurzu předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu ke kterému nastanou účinky splnění plánu oddlužení stanovenému zvláštním právním předpisem Účetní jednotky jsou povinny vést seznam používaných účetních knih. ad e) Inventarizace Inventarizace je dalším metodickým prvkem účetnictví. Zajišťuje věcnou správnost účetnictví. Účetní jednotky inventarizací ověřují ke dni řádné a mimořádné účetní závěrky, zda stav majetku a závazků v účetnictví odpovídá skutečnosti. Inventarizace zahrnuje: přesné zjištění skutečného stavu fyzickou nebo dokladovou inventurou, zapsání zjištěných stavů do inventurních soupisů, porovnání zjištěných skutečných stavů se stavy podle účetnictví. Vzniklé inventarizační rozdíly mohou představovat manko nebo přebytek: manko (schodek) když skutečný stav je nižší než účetní, přebytek když skutečný stav je vyšší než účetní, prošetření vzniklých rozdílů a příčin jejich vzniku, provedení takových účetních zápisů, kterými se uvede stav na účtech do shody se stavem skutečným, návrhy na opatření vedoucí k tomu, aby k rozdílům nedocházelo. Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob

18 PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V PŘÍKLADECH 2012 * a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví účetní jednotka sama. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období. Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu pěti let po jejím provedení. Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků. ad f) Oceňování Účetní jednotky jsou podle zákona o účetnictví povinny oceňovat majetek a závazky k okamžiku uskutečnění účetního případu a k rozvahovému dni. Ocenění k okamžiku uskutečnění účetního případu Při počátečním ocenění zákon o účetnictví vymezuje tyto ceny a způsoby ocenění: pořizovací cena cena, za kterou je majetek pořízen včetně nákladů spojených s jeho pořízením, reprodukční pořizovací cena cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, vlastní náklady veškeré přímé náklady vynaložené na výrobu nebo na jinou činnost a část nepřímých nákladů, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti. Ocenění k rozvahovému dni Zákon o účetnictví vyžaduje oceňování vybraných aktiv, popř. závazků reálnou hodnotou nebo ekvivalencí k rozvahovému dni. Reálnou hodnotou se oceňují k rozvahovému dni např.: cenné papíry (s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování) deriváty, pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, závazky vrátit cenné papíry, které účetní jednotka zcizila a do okamžiku ocenění nezískala zpět. Jako reálnou hodnotu se použije tržní hodnota nebo ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, pokud tržní hodnota není k dispozici.

ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ 19 1.2 Obecně uznávané účetní zásady Při vedení účetnictví by měly účetní jednotky dodržovat určitá pravidla, která tvoří teoretický základ účetnictví. Tato pravidla jsou označována jako obecně uznávané účetní zásady. Nejdůležitější jsou tyto zásady: Zásada vymezení účetní jednotky, tzn. že v účetnictví se hospodářské jevy vyjadřují vždy za určitou účetní jednotku, která je relativně uzavřeným celkem a za tento celek se sestavují finanční výkazy. Zásada úplnosti z hlediska času a rozsahu trvání účetní jednotky znamená, že účetní jednotka je povinna vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné a přehledné a že bude ve své činnosti pokračovat nepřetržitě. Zásada realizačního principu, tzn. vychází se z toho, že výnos vzniká momentem realizace výkonu (provedení služby, prodej výrobků apod.). Zásada zjišťování výsledku hospodaření a finanční situace účetní jednotky v pravidelných časových intervalech. Zásada opatrnosti znamená, že je třeba brát v úvahu všechna známá rizika a očekávané ztráty, které se týkají majetku a závazků účetní jednotky. Tato zásada se realizuje tvorbou rezerv, opravných položek a odpisů. Zásada konzistence, tzn. že veškerá pravidla pro oceňování majetku a předkládání účetní závěrky musí být stejná po dobu, kdy se o nich účtuje. Mohou se změnit, ale každá změna musí být zdůvodněna a doložena v příloze k účetním výkazům. Zásada akruálního principu, tzn. že účetní jednotka účtuje účetní případy do období, se kterým věcně i časově souvisí. Respektováním této zásady dochází k časovému rozlišování nákladů a výnosů. V podstatě neexistují žádná pravidla, která by určovala nadřazenost nebo podřazenost jednotlivých zásad. Podle Zákona o účetnictví jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. V případě, že účetní jednotka poruší ustanovení zákona o účetnictví, vztahuje se na ni 37 Zákona o účetnictví Správní delikty. Pokuta do výše 6% hodnoty aktiv celkem: v případě, že účetní jednotka nevede účetnictví, nesestaví účetní závěrku, nevyhotoví výroční zprávu (pokud je to její povinnost).

20 PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V PŘÍKLADECH 2012 Pokuta do výše 3% hodnoty aktiv celkem: V případě, že účetní jednotka sestaví neúplnou účetní závěrku, neověří účetní závěrku nebo výroční zprávu auditorem, přestože jí tuto povinnost stanoví zákon, poruší povinnost uschovávat účetní záznamy, nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle požadavků zákona, uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje v účetních záznamech, vede účetnictví nesprávné. Nyní, po tomto krátkém seznámení se základními pojmy účetnictví, můžeme přejít k jednotlivým účtovým třídám.

ÚČTOVÁ TŘÍDA 0 DLOUHODOBÝ MAJETEK 21 2. Účtová třída 0 Dlouhodobý majetek 2.1 Charakteristika dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek představuje z hlediska likvidity dlouhodobě vázaný kapitál v různých majetkových formách. To znamená, že se jedná o majetek s využitelností delší než 1 rok. O dlouhodobém majetku účtuje účetní jednotka, která používá směrnou účtovou osnovu pro podnikatele, v účtové třídě 0 Dlouhodobý majetek. Na účtech této třídy účtuje účetní jednotka o majetku, ke kterému má právo vlastnické nebo právo hospodaření s majetkem státu. Základní postupy účtování o dlouhodobém nehmotném a hmotném majetku definuje Český účetní standard pro podnikatele č. 013, postupy účtování o dlouhodobém finančním majetku definuje Český účetní standard pro podnikatele č. 014, v souladu se zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., a vyhláškou č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dlouhodobý majetek zahrnuje: dlouhodobý nehmotný majetek účtová skupina 01 Rozumí se jím předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné poskytované technické nebo hospodářsky využitelné znalosti, jejichž vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč (viz 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) a jeho doba použitelnosti delší než jeden rok. Dobou použitelnosti se rozumí doba po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad či součást dokonalejších postupů a řešení, včetně doby praktického ověřování nebo osvojování nehmotných výsledků. Za dlouhodobý nehmotný majetek se považuje i technické zhodnocení, které zvyšuje vstupní cenu nehmotného majetku. Technickým zhodnocením jsou výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku nebo zásahy, které způsobí změnu účelu nehmotného majetku, pokud u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením mohou být tyto výdaje i v případě, že nepřesáhnou 40 000 Kč, pokud je poplatník neuplatní jako zdanitelný výdaj (náklad) podle 24 zákona č. 586/1992 Sb.

22 PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V PŘÍKLADECH 2012 Patří sem: účet 010 Dlouhodobý nehmotný majetek, který je souhrnný pro celou skupinu, používá se v případě zúžené varianty účtové osnovy, účet 011 Zřizovací výdaje spojené se zřízením (založením) nové účetní jednotky, např. soudní a notářské poplatky, odměny za zprostředkování atd., účet 012 Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, tj. výsledky úspěšně provedených prací, které nejsou předmětem průmyslových a jiných ocenitelných práv, přičemž mohou být: nabyty samostatně (nejsou součástí dodávky dlouhodobého majetku a jeho ocenění), nebo vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, resp. opakovaného prodeje (nejde tedy o výsledky na zakázku nebo o součást dodávky dlouhodobého majetku), účet 013 Software bez ohledu na to, zda je nebo není předmětem autorských práv, a to v případě, že: je nabytý samostatně (není součástí dodávky hardware a jeho ocenění), je vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním (avšak nejde o software na zakázku nebo o součást dodávky hardware), účet 014 Ocenitelná práva, tj. výrobně-technické poznatky (know-how), licence, předměty průmyslových práv a jiné výsledky duševní tvořivé činnosti, které jsou předmětem ocenitelných práv jak nabývaných, tak poskytovaných, účet 015 Goodwill, tj. kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo jeho části nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, s výjimkou změny právní formy, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky, účet 019 Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, tj. výše uvedený majetek, jehož ocenění je nižší než 60 000 Kč, účet 01x Jiný dlouhodobý nehmotný majetek obsahuje zejména povolenky na emise skleníkových plynů, jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností, jednotky přiděleného množství a preferenční limity bez ohledu na výši ocenění i dobu použitelnosti. Pro preferenční limity však platí, že jsou u prvního držitele považovány za dlouhodobý nehmotný majetek pouze pokud náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýší její významnost.

ÚČTOVÁ TŘÍDA 0 DLOUHODOBÝ MAJETEK 23 Pozor! Dlouhodobým majetkem nejsou např.: znalecké posudky, průzkumy trhu, certifikace systému jakosti. Dlouhodobý hmotný majetek účtová skupina 02 a 03 Rozumí se jím samostatné movité věci, s výjimkou zásob, popř. soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž pořizovací cena je vyšší než 40 000 Kč a mají dobu použitelnosti delší než 1 rok. Bez ohledu na cenu sem dále patří pozemky, stavby včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla, umělecká díla, sbírky, předměty z drahých kovů, věci nabyté nájemcem z finančního leasingu, pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, dospělá zvířata a jejich skupiny, otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť a jiný majetek (technické rekultivace a technické zhodnocení). Technickým zhodnocením jsou podle zákona č. 586/1992 Sb. výdaje na dokončení nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce, modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč. Rekonstrukcí se přitom rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Ve směrné účtové osnově je dlouhodobý hmotný majetek, tříděný podle jednotlivých druhů, začleněn do účtových skupin podle toho, zda se odpisuje či nikoliv. Skupina 02 Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný účet 021 Stavby, tj. např.: stavby včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla, otvírky lomů, pískoven a hlinišť, technické rekultivace, byty, nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu, a to bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti, účet 022 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí např.: předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění, samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provoznětechnické funkce delší než jeden rok, účet 025 Pěstitelské celky trvalých porostů, tj. ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha, chmelnice, vinice a ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1 000 keřů na 1 ha,

24 PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V PŘÍKLADECH 2012 účet 026 Dospělá zvířata a jejich skupiny tvoří bez ohledu na výši ocenění dospělá chovná a plemenná zvířata např. koně, skot, ovce, kozy, prasata a jejich skupiny (např.: stáda, hejna) s dobou použitelnosti delší než jeden rok, účet 029 Jiný dlouhodobý hmotný majetek účet 02x Oceňovací rozdíl k nabytému majetku obsahuje kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo jeho části nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společnosti a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví účetní jednotky prodávající, vkládající, zanikající nebo rozdělované odštěpením snížený o převzaté závazky. Skupina 03 Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný účet 031 Pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím, účet 032 Umělecká díla a sbírky, tj. výtvarná díla a umělecké předměty, pokud nejsou součástí stavebních objektů. Pozor! Dlouhodobým hmotným majetkem nejsou zásoby! Dlouhodobý finanční majetek účtová skupina 06 Dlouhodobým finančním majetkem se rozumí investiční cenné papíry a podíly, které budou v držení účetní jednotky déle než 1 rok, půjčky poskytnuté účetní jednotkou podnikům ve skupině a ostatní půjčky s dobou splatnosti delší než 1 rok, ostatní cenné papíry a podíly se splatností delší než jeden rok. 2.2 Oceňování dlouhodobého majetku V souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (kde se hovoří o vstupní ceně), se dlouhodobý majetek oceňuje takto: Cenou pořizovací, tj. cenou pořízení včetně nákladů spojených s jeho pořízením. Mezi tyto vedlejší pořizovací náklady patří při pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého obvyklého užívání) např.: náklady na: přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, průzkumné geologické, geodetické a projektové práce, technickou rekultivaci, technické zhodnocení, dopravné, montáž a clo, zabezpečovací a konzervační práce,

ÚČTOVÁ TŘÍDA 0 DLOUHODOBÝ MAJETEK 25 úroky, zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne, vyřazení stávajících staveb v důsledku nové výstavby, přičemž zůstatková cena vyřazené stavby včetně nákladů spojených s vyřazením tvoří součást nákladů na novou výstavbu. Pozor! Součástí pořizovací ceny dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejsou např.: smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce se smluvních vztahů, náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami, opravy a údržba, výdaje na zaškolení pracovníků, výdaje spojené s přípravou a zabezpečením výstavby vzniklé po uvedení do užívání, kurzové rozdíly. Ocenění dlouhodobého odpisovaného hmotného a nehmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, snižuje o dotaci na pořízení majetku a o dotaci na úhradu úroků zahrnovaných do ocenění majetku. Reprodukční pořizovací cenou, tj. cenou, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Reprodukční pořizovací cenou se ocení vklad dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, s výjimkou případů, kdy vklad je oceněn podle společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny jinak, a dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek nově zjištěný a v účetnictví dosud nezachycený (například inventarizační přebytek). Vlastními náklady se oceňuje hmotný a nehmotný majetek vytvořený vlastní činností. Jsou to veškeré přímé náklady a nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vlastní činností (výrobní režie), popř. nepřímé náklady správního charakteru, pokud je vytvoření majetku dlouhodobé povahy (tj. přesahuje období jednoho roku). 2.3 Odpisování dlouhodobého majetku Podstatou odpisování je postupné přenášení hodnoty (ceny) majetku získaného koupí nebo jiným způsobem do nákladů (výdajů), přičemž dochází k ovlivňování výše základu daně několik let, dokud nedojde k úplnému odepsání hodnoty majetku.

26 PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V PŘÍKLADECH 2012 Protože odpisy ovlivňují výši výsledku hospodaření, a tím i výši daně z příjmů, stanovil zákon o daních z příjmů způsob odpisování dlouhodobého hmotného majetku, jeho zatřídění a podmínky výpočtu odpisu. Kromě daňových odpisů, kterými se budeme zabývat konkrétněji, si podnikatelský subjekt zaznamenává ve svém účetnictví odpisy účetní. O těchto odpisech se zmiňuje zákon o účetnictví. Podnik si sám sestaví odpisový plán, který je podkladem k vyčíslení oprávek odpisovaného majetku v průběhu jeho užívání a sám si určí postup jeho odpisování. Průběh používání majetku může být vyjádřen i jinak než v souvislosti s časem, například v souvislosti s jeho výkony. Účetní jednotka může, s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky, zohlednit při odpisování předpokládanou zbytkovou hodnotu. Podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. se zbytkovou hodnotou rozumí účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů souvisejících s vyřazením. Podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. se neodpisují například: umělecká díla, která nejsou součástí stavby, zásoby, finanční majetek, preferenční limity, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů. Komponentní odpisování majetku Účetní jednotka může podle 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb. s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky použít pro účetní odpisování metodu komponentního odpisování majetku. V tom případě vymezí druh majetku, u kterého použije metodu komponentního odpisování, průběh používání a způsob určení komponenty včetně jejího ocenění podle svých potřeb a tyto skutečnosti doloží průkazným účetním záznamem. Komponentně lze odepisovat např.: stavby včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla, byty a nebytové prostory, samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok. Komponentou se pro účely této vyhlášky rozumí určená část majetku nebo souboru majetku nebo určená kontrola výskytu závad, u které je výše ocenění významná

ÚČTOVÁ TŘÍDA 0 DLOUHODOBÝ MAJETEK 27 v poměru k výši ocenění celého majetku nebo souboru majetku a jejíž doba použitelnosti se významně liší od doby použitelnosti majetku nebo souboru majetku. Komponenta se odpisuje v průběhu používání samostatně od ostatních komponent a od zbylé části majetku nebo souboru majetku. Při prvním použití metody komponentního odpisování u majetku, který byl již uveden do užívání, se na komponenty rozděluje celkové ocenění majetku a celková výše oprávek k majetku, současně nesmí být součet zůstatkových cen připadajících na jednotlivé komponenty vyšší než zůstatková cena celého majetku. Účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích obdobích se neprovádějí. Pozor! Pro daňové účely se k metodě komponentního odpisování nepřihlíží. Jestliže poplatník použije v účetnictví metodu komponentního odpisování, bude i nadále pro účely stanovení základu daně postupovat tak, jako kdyby tuto metodu nepoužil. Výsledek hospodaření bude nutno upravit o všechny vlivy vzniklé použitím této účetní metody odpisování. Účetní odpisy se účtují na stranu MD účtu účtové skupiny 55 Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky a souvztažně na stranu DAL účtu účtových skupin 07 Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a 08 Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku. Tyto účetní odpisy, které si podnikatelský subjekt zaznamenává ve svém účetnictví, se mimo soustavu účetních zápisů porovnávají s odpisy daňovými a o případné rozdíly se upravuje výsledek hospodaření přiznaný ke zdanění. Z daňového hlediska se odpisuje dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek. Dlouhodobým hmotným majetkem se pro účely daňového zákona rozumí samostatné movité věci kromě zásob nebo soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně technické funkce delší než jeden rok. Dále to pak jsou stavby a budovy, pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, základní stádo, technické zhodnocení, technické rekultivace. Technickým zhodnocením se rozumí výdaje na dokončení nástavby, rekonstrukce a modernizace, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 40 000 Kč. Pozor! Za technické zhodnocení se nepovažují výdaje spojené s obnovou původních vlastností hmotného majetku a nehmotného majetku. Je-li technické zhodnocení uvedeno do užívání v prvním roce odpisování, stává se součástí vstupní ceny. Pokud je technické zhodnocení uvedeno do užívání ve

28 PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V PŘÍKLADECH 2012 druhém roce (v dalších letech), použije se pro výpočet odpisu ze zvýšené vstupní (zůstatkové ceny) koeficientu pro zvýšenou vstupní (zůstatkovou) cenu. Podle charakteru hmotného majetku zatřídíme majetek dle přílohy k zákonu č. 586/1992 Sb. do odpovídající odpisové skupiny. Pro zařazený a zatříděný hmotný majetek do odpisových skupin stanovíme dobu odpisování majetku. Odpisová skupina Doba odpisování v letech Příklad 1 3 výpočetní technika, faxy, zemědělské stroje 2 5 osobní automobily, chladící zařízení, nákladní automobily 3 10 jeřáby, turbíny, lodě 4 20 budovy a haly ze dřeva, průmyslové komíny 5 30 domy, mosty, dálnice, studny 6 50 administrativní budovy, knihovny, muzea Pak si zvolíme jednu ze dvou metod odpisování: Metodu lineárního odpisování nebo metodu zrychleného odpisování. 1. Rovnoměrné = lineární odpisování Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto maximální odpisové sazby: a) Roční odpisová sazba pro hmotný majetek, který se neodpisuje podle písmen b) až d). Odpisová Skupina (Os) v prvním roce odpisování (Sp) Roční odpisová sazba (Sr) v dalších letech odpisování (Sd) pro zvýšenou vstupní cenu (Sz) 1 20 40 33,3 2 11 22,25 20 3 5,5 10,5 10 4 2,15 5,15 5,0 5 1,4 3,4 3,4 6 1,02 2,02 2

ÚČTOVÁ TŘÍDA 0 DLOUHODOBÝ MAJETEK 29 b) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20 %. Tuto sazbu může použít poplatník s převážně zemědělskou a lesní výrobou, který je prvním vlastníkem stroje pro zemědělství a lesnictví a jehož příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů. Odpisová Skupina (Os) v prvním roce odpisování (Sp) Roční odpisová sazba (Sr) v dalších letech odpisování (Sd) pro zvýšenou vstupní cenu (Sz) 1 40 30 33,3 2 31 17,25 20 3 24,4 8,4 10 c) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 15 %. Tuto sazbu může použít poplatník, který je prvním vlastníkem zařízení pro čistění a úpravu vod. Odpisová Skupina (Os) v prvním roce odpisování (Sp) Roční odpisová sazba (Sr) v dalších letech odpisování (Sd) pro zvýšenou vstupní cenu (Sz) 1 35 32,5 33,3 2 26 18,5 20 3 19 9 10 d) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 %. Tuto sazbu může použít poplatník, který je prvním vlastníkem hmotného majetku zatříděného v odpisových skupinách 1 až 3 kromě strojů pro zemědělství a lesnictví a zařízení pro čistění a úpravu vod apod. Odpisová Skupina (Os) v prvním roce odpisování (Sp) Roční odpisová sazba (Sr) v dalších letech odpisování (Sd) pro zvýšenou vstupní cenu (Sz) 1 30 35 33,3 2 21 19,75 20 3 15,4 9,4 10 Tyto roční odpisové sazby nelze uplatňovat např. u letadel, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy na základě koncese, u motocyklů a osobních

30 PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V PŘÍKLADECH 2012 automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol. Při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby. Cv. Sp 1. rok odpisování: 100 Cv. Sd další roky odpisování: 100 Sd = Sr v dalších letech odpisování Sr = roční odpisová sazba Cv = cena vstupní Sp = Sr v 1. roce odpisování Při rovnoměrném odpisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu: Czv. Sz 100 Czv = cena zvýšená Sz = sazba pro zvýšenou vstupní cenu V tomto případě se doba odpisování prodlouží o jeden rok. Druhá metoda odpisování: 2. Zrychlené = degresivní odpisování Při zrychleném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto koeficienty pro zrychlené odpisování: Odpisová skupina v prvním roce odpisování (K 1 ) Koeficient pro zrychlené odpisování v dalších letech odpisování (K L ) pro zvýšenou vstupní cenu (K Z ) 1 3 4 3 2 5 6 5 3 10 11 10 4 20 21 20 5 30 31 30 6 50 51 50

ÚČTOVÁ TŘÍDA 0 DLOUHODOBÝ MAJETEK 31 Při zrychleném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku: a) v prvním roce odpisování jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného v prvním roce odpisování Cv K 1 Cv = vstupní cena K 1 = koeficient pro zrychlené odpisování platný v prvním roce odpisování Přitom poplatník, který je prvním vlastníkem, může tento odpis zvýšit o: 20 % vstupní ceny stroje pro zemědělství a lesnictví, pokud se zabývá převážně zemědělskou a lesní výrobou, 15 % vstupní ceny zařízení pro čistění a úpravu vod, 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného v odpisových skupinách 1 až 3 kromě strojů pro zemědělství a lesnictví a zařízení pro čistění a úpravu vod apod. b) v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odpisování platným v dalších letech odpisování a počtem let, po které byl již odpisován: (Cv O). 2 KL L O = výše odpisů od počátku odpisování K L = koeficient pro zrychlené odpisování platný v dalších letech odpisování L = počet let, po které byl majetek odpisován (Cv O) = zůstatková cena Při zrychleném odpisování hmotného majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví: a) v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu: (Cz O). 2 K Z O = výše odpisů od počátku odpisování Cz = zvýšená vstupní cena K z = koeficient pro zrychlené odpisování platný pro zvýšenou zůstatkovou cenu (Cz O) = zvýšená zůstatková cena

32 PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ V PŘÍKLADECH 2012 b) v dalších letech jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny hmotného majetku a rozdílu mezi koeficientem pro zrychlené odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny: (Cz O). 2 K t Z t = počet let, po které byl majetek odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny Pozor! Způsob odpisování nemá vliv na dobu odpisování, ale na výši odpisů v jednotlivých letech. Hmotný majetek se daňově odepisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny. Mimořádné odpisy hmotného majetku zařazeného v 1. a 2. odpisové skupině (viz 30 a zákona o daních z příjmů) V rámci tzv. protikrizového balíčku byly zavedeny mimořádné odpisy, které umožní odepsat hmotný majetek za podstatně kratší dobu než při využití rovnoměrných či zrychlených odpisů. Mimořádné odpisy lze využít pouze na majetek pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010, který spadá do odpisových skupin 1 a 2, u kterého je poplatník prvním vlastníkem. Nelze je uplatnit u majetku odpisovaného časově či výkonově dle 30 odst. 4 a 5 Zákona o daních z příjmů č.586/1992 Sb. Pokud je majetek používán k dosahování zdanitelných příjmů jen částečně, pak je nutno i mimořádné odpisy příslušně krátit. Mimořádné odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce. V případě hmotného majetku, spadajícího do 1. odpisové skupiny, lze vstupní cenu odepsat rovnoměrně za 12 kalendářních měsíců, počínaje měsícem následujícím po dni, kdy byly splněny podmínky pro odpisování (majetek byl zařazen). V případě hmotného majetku, spadajícího do 2. odpisové skupiny, lze vstupní cenu odepsat za 24 měsíců, a to tak, že za prvních 12 měsíců se rovnoměrně odepíše 60 % vstupní ceny a za dalších 12 měsíců se rovnoměrně odepíše zbylých 40 % vstupní ceny. Technické zhodnocení hmotného majetku, který se odepisuje mimořádnými odpisy, nezvyšuje jeho vstupní cenu.

ÚČTOVÁ TŘÍDA 0 DLOUHODOBÝ MAJETEK 33 Odpisy hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního zařízení Od roku 2011 zákon o daních z příjmů obsahuje 30b, který stanoví, že hmotný majetek využívaný k výrobě elektřiny ze slunečního záření se odpisuje rovnoměrně bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny. Odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce. Poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po měsíci, ve kterém byly splněny podmínky pro odpisování. Technické zhodnocení hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření zvyšuje jeho vstupní cenu. Při odpisování technicky zhodnoceného majetku, se zvýšená vstupní cena sníží o již uplatněné odpisy a z této částky se odpisuje od následujícího měsíce po měsíci, ve kterém bylo technické zhodnocení ukončeno, rovnoměrně po zbývající dobu odpisování, která ale musí být nejméně 120 měsíců. Dlouhodobým nehmotným majetkem se pro účely daňového zákona rozumí zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je v účetnictví veden jako nehmotný majetek vymezený zvláštním právním předpisem, pokud byl nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo členem družstva, přeměnou darováním nebo zděděním nebo pokud byl vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování a jehož vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč, a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Pozor! Za nehmotný majetek se pro účely tohoto zákona nepovažuje goodwill, povolenka na emise skleníkových plynů a preferenční limit. Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu. U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu určitou, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané smlouvou. V ostatních případech se nehmotný majetek odpisuje rovnoměrně bez přerušení, a to audiovizuální dílo 18 měsíců, software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 36 měsíců, zřizovací výdaje 60 měsíců, a ostatní nehmotný majetek 72 měsíců. Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu dlouhodobého nehmotného majetku. Technickým zhodnocením dlouhodobého nehmotného majetku jsou výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti tohoto majetku nebo zásahy, jejichž výsledkem je změna účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení převýší částku 40 000 Kč.