Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Návrh technologických a manipulačních prvků posklizňové linky Diplomová práce Brno 2008 Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Jiří Fryč, CSc. Vypracoval: Bc. Tomáš Trčka

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Akademický rok: 2007/2008 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Zpracovatel Studijní program Obor Bc. Tomáš Trčka Zemědělská specializace Automobilová doprava Název tématu: Návrh technologických a manipulačních prvků posklizňové linky Zásady pro vypracování: 1. Charakteristika podniku pro který je linka navrhována 2. Teoretický rozbor problematiky 3. Návrh možných variant řešení 4. Posouzení variant a volba optimálního řešení

Rozsahu práce: 40 50 stran Seznam odborné literatury: 1. ŠNOBL, J. PULKRÁBEK, J. Základy rostlinné produkce. 1. vyd. Praha: ČZU, 1999. 153 s. ISBN 80-213-0564-9. 2. MOKOŠOVÁ, Ž. Pěstování a sklizeň a posklizňová úprava semenných porostů mrkve a petržele.. 3. INDRÁKOVÁ, Z. Pěstování, sklizeň a posklizňová úprava semenných kultur mrkve.. 4. KOBZA, J. Posklizňová úprava výčesku lnu s využitím karuselové sušárny SKM 1.. Datum zadání diplomové práce: listopad 2006 Termín odevzdání diplomové práce: duben 2008

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Návrh technologických a manipulačních prvků posklizňové linky vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně,dne Podpis diplomanta.

Poděkování Děkuji Doc. Ing. Jiřímu Fryčovi, CSc. za vedení při zpracování diplomové práce, za konzultace a ochotu při poskytování rad a připomínek. Děkuji rodičům za umožnění studia, za pomoc a podporu při studiu a zpracování diplomové práce. Děkuji soukromě hospodařící farmě za umožnění vykonání práce pro jejich podnik a konzultace. Za připomínky a rady při navrhování.

ANOTACE V diplomové práci je proveden návrh technologických a manipulačních prvků posklizňové linky. Dále je provedena charakteristika podniku, pro který je tato linka navrhnuta. Teoreticky popsána problematika stacionární dopravy a její návaznosti na další činnosti. Následuje popis základních charakteristik všech používaných systémů pro dopravu materiálů a jejich vhodnost použití v navrhované posklizňové lince. Hlavní část tvoří návrh možných variant použití jednotlivých systémů pro dopravu zadaných materiálů, s ohledem na jejich poškození, a systémů pro další manipulaci. Na závěr jsou zhodnoceny všechny možné varianty z různých hledisek a výběr optimálního řešení. Při výběru optimálního řešení byl brán ohled na vhodné technické vybavení, ale i na možnost finančního zajištění záměru. Klíčové slova: Posklizňová linka, stacionární doprava, optimální řešení, technické vybavení, optimální zajištění. ANNOTATION The thesis deals with the project proposal for technological and manipulation items of postharvest unit. I have also included a description of the company for which the postharvest unit has been projected. The thesis begins with a theoretic description of stationary transportation and its relation to successive activities. Further on, there is a description of basic parameters of all systems used for material transportation and their applicability for use in the projected postharvest unit. The main part of the thesis proposes potential options of utilization of individual systems for material transportation; with regard to their damage, and the systems for further material manipulation. Finally, the thesis evaluates all potential options from various stand-points and selection of optimal solution. Appropriate technical equipment as well as the feasibility of project funding was taken into consideration with the selection of optimal solution. Key words: Postharvest unit, stationary transportation, options from various, technical equipment, optimal solution.

Obsah: 1. Úvod... 9 2. Cíl práce... 9 3. Teoretická část a metodika základních výpočtů... 10 3.1. Dopravní zařízení... 10 3.1.1. Spádová dopravní zařízení... 10 3.1.1.1. Spádové dopravní trubky... 11 3.1.1.2. Spádové dopravní žlaby... 11 3.1.2. Pohyblivé dopravní žlaby... 12 3.1.2.1. Posuvné dopravní žlaby... 12 3.1.2.2. Dopravní třasadla... 13 3.1.2.3. Vibrační dopravníky... 14 3.1.3. Pásové dopravníky... 14 3.1.4. Hrabičkové dopravníky... 16 3.1.5. Profilové dopravníky (redlery)... 17 3.1.6. Korečkové dopravníky... 19 3.1.7. Šnekové dopravníky... 20 3.1.8. Pneumatické dopravníky... 21 3.1.8.1. Podtlakové pneumatické dopravníky... 22 3.1.8.2. Tlakové pneumatické dopravníky... 22 3.1.8.3. Kombinované pneumatické dopravníky... 23 3.2. Palety... 23 3.2.1. Palety prosté... 23 3.2.2. Palety sloupkové... 24 3.2.3. Palety ohradové... 24 3.2.4. Palety skříňové... 25 3.3. Zařízení na skladování obilí... 25 3.3.1. Zpevněné plochy... 25 3.3.2. Podlahové sklady... 26 3.3.3. Obilní sila... 27 3.3.4. Zásobníky na sypké hmoty... 28 3.3.4.1. Výpočet rozměrů zásobníku na sypké hmoty... 28 3.4. Technika na čistění a třídění... 30 3.4.1. Rozdělení směsi podle rozměrů... 30 3.4.2. Pracovní proces na rovinném sítě... 32 3.4.2.1. Volba tvaru a rozměrů otvorů na sítě... 32 3.4.3. Pracovní proces na válcovém sítě... 33 3.4.4. Kvalita čistění... 34 3.4.5. Stroje a zařízení na čistění a třídění... 35 3.4.5.1. Vzduchové třídiče... 36 3.4.5.2. Vzduchové předčističky... 36 3.4.5.3. Kombinovaná čistička... 37 3.4.5.4. Válcová čistička... 37 3.4.5.5. Triér... 38 3.4.5.6. Rozdělování směsi podle vlastnosti povrchu... 38 3.4.5.7. Rozdělování semen podle měrné hmotnosti... 39 4. Charakteristika podniku... 40 4.1. Přírodní podmínky... 40 4.2. Pedologické podmínky... 40

4.3. Klimatické podmínky... 40 4.4. Vývoj ploch obhospodařované půdy... 40 4.5. Pěstované plodiny... 40 4.6. Pracovní síla... 41 4.7. Mechanizační vybavení farmy... 41 4.8. Budovy... 42 4.9. Popis budovy pro posklizňovou linku... 42 5. Možné varianty sestavení klíčový prvek čistička... 43 5.1. Použití stávající čističky... 43 5.2. Koupě nové kombinované čističky s vratným pohybem... 43 5.3. Koupě nové čističky s rotačním pohybem síta... 43 6. Výpočty pro stanovení nejvhodnější varianty... 44 6.1. Obecný postup výpočtu nákladů... 44 6.1.1. Výpočet nákladů na čistění při zakoupení čističky a provozování v podniku:... 44 6.1.2. Výpočet nákladů na čistění v podniku služeb:... 44 6.1.3. Výpočet nákladů na přepravu 1 t materiálu:... 44 6.1.4. Výpočet rozdílu nákladu a stanovení celkové úspory (ztráty) na čištěném množství za rok:... 45 6.1.5. Výpočet doby návratnosti investice při nákupu nové čističky:... 45 6.2. Náklady na dopravu... 46 6.2.1. Hodnoty použité pro výpočet:... 46 6.2.2. Výpočet spotřeby paliva:... 46 6.2.3. Výpočet nákladů na dopravu:... 46 6.3. Výpočet rozdílu nákladů na čistění... 48 6.3.1. Použití stávající čističky... 48 6.3.1.1. Plodina MÁK... 48 6.3.1.2. Plodina KMÍN... 49 6.3.1.3. Plodina PŠENICE... 50 6.3.1.4. Plodina JEČMEN... 51 6.3.1.5. Plodina TRITIKALE... 51 6.3.2. Čistička EAC 53... 53 6.3.3. Čistička EAC 153... 56 6.3.4. Čistička EAC 354... 59 6.3.5. Čistička Cimbria DELTA Super 104... 62 6.4. Minimální sypný úhel... 65 7. Návrh manipulačních prvků... 66 7.1. Příjmový zásobník... 66 7.2. Manipulační prostředky... 66 8. Výsledky práce... 67 9. Závěr... 68 10. Seznam použité literatury... 69

1. Úvod V zemědělské prvovýrobě probíhá několik operací, které mají za úkol vypěstování a uskladnění obilí pro potravinářské i krmné účely. Jedny z posledních fází v pěstebním období jsou sklizeň, vyčistění sklizeného materiálu a naskladnění za účelem uchování vlastností sklizeného materiálu. K čistění a naskladňování slouží různá zařízení pro manipulaci se sypkým materiálem. Samotný proces naskladňování lze rozdělil na fázi příjmu materiálu, dopravu materiálu, rozdělení do zásobníků nebo k čistícímu zařízení, doprava vyčištěného materiálu a odpadu. Někdy se vřazuje proces sušení, který následuje po předčištění. Fázi příjmu je možné realizovat pomocí příjmového koše. Na dopravu se používají různé druhy dopravníků. Nejčastěji se používají kapsové dopravníky, redlery, šnekové dopravníky, pásové dopravníky a nejjednodušší způsob dopravy, kterým je spádová doprava. 2. Cíl práce Cílem této práce je navrhnout technologické a manipulační prvky posklizňové linky pro soukromě hospodařícího zemědělce. Prvky je potřeba navrhnout a umístit do již postavené budovy. Při návrhu je brána v úvahu varianta použití stávající čističky, nebo nákup nové. Klíčovým prvkem celé linky je čistička. V teoretické části je proveden přehled možných způsobů dopravy zrnitých materiálů. Typy skladovacích prostor, zásobníků a výpočet jejich rozměrů. Způsoby dopravy pytlovaných a balených materiálů. Teoretický proces čistění a jednotlivé varianty oddělování nečistot od základní plodiny. Praktická část obsahuje výpočty ekonomické výhodnosti jednotlivých čističek a výběr vhodné varianty. Výpočet výkonnosti navrhovaných dopravníků. Stanovení způsobu vhodné varianty skladování a výpočet potřebných rozměrů skladovacích prostor. 9

3. Teoretická část a metodika základních výpočtů Ve stacionárních systémech dopravníky plní funkci dopravních mezičlánků. Při navrhování se vychází z požadavků, aby materiál procházel co nejkratší cestou a byla tím zabezpečena co největší plynulost provozu stacionárního systému. Proto je nutno nejprve vybrat vhodný typ dopravního zařízení. Nejlépe tuto funkci plní ve stacionárních systémech spádová zařízení, všechny typy mechanických dopravníků (pásové, hrabičkové, profilové, korečkové a šnekové) a v některých případech též dopravníky pneumatické. Po vybrání vhodného typu dopravního článku je potřeba stanovit jeho základní technické parametry. Jejich velikost by měla zabezpečit potřebnou synchronizaci jednotlivých technologických článků stacionárního systému. 3.1. Dopravní zařízení 3.1.1. Spádová dopravní zařízení Velmi jednoduchá zařízení, která se uplatňují především ve stacionárních soustavách s vertikálním uspořádáním technologických článků na kratší vzdálenosti. Zajišťují přemisťování sypkých, zrnitých, kusových a tekutých materiálů účinkem gravitační síly v rovinách mírně nakloněných, šikmých a zejména pak svislých. Při jejich provozu je důležité, aby dopravovaný materiále nebyl poškozován. Proto musí být dodržen jejich optimální sklon, který je vymezen minimální a maximální hodnotou. Obr. 1 Spádové zařízení - schéma sil působících při dopravě; Minimální sklon je dán úhlem β min, maximálně přípustný sklon β max (Obr. 1) je limitován maximálně možnou rychlostí materiálu v na konci spádového zařízení, která by neměla být větší než 2 m s -1. Její skutečnou velikost lze stanovit z rovnice: v = v = 2 g L 2 g H ( sinβ f cosβ) 2 ( 1 f cotgβ) + v 1 1 + v 0 2 0 [m s -1 ] Kde: v 0 počáteční rychlost materiálu na spádovém dopravním zařízení [m s -1 ], v krajním případě v 0 = 0 10

L délka spádového zařízení [m] H výška spádového zařízení, dána úhlem sklonu f 1 koeficient tření materiálu o povrch spádového zařízení Při uvedené rychlosti pohybu materiálu lze pak výkonnost spádového zařízení vyjádřit vztahem: (Kejík, 1996) Q = S v k ρ [kg s -1 ] s ψ Kde: S plocha průřezu dopravního vedení spádového zařízení [m 2 ] 3.1.1.1. Spádové dopravní trubky Jsou vhodné především pro dopravu sypkých materiálů (obilí a šrotu). Nejběžněji se používají k dopravě materiálů ze zásobníků, které jsou ve spodní části kuželovitě nebo jehlanovitě zúžené, nejméně pod úhlem 60. Spádové trubky na ně navazují buď se čtvercovým nebo kuželovým průřezem. Rychlost pohybu materiálu v je v nich částečně zpomalována účinkem sil vnitřního tření, takže při dopravě v šikmém směru jí lze určit upraveným vztahem: 2 ( sinβ k f cosβ) v = 2 g L + [m s -1 ] 1 v 0 Při dopravě ve svislém směru se rychlostní poměry změní a lze je určit vzorcem: 1 v = 2 g H [m s -1 ] k Kde: k koeficient, vyjadřující vzájemný vliv vnějších sil a sil vnitřního tření; pro čtvercový průřez k = 1,65, pro kruhový průřez k = 1,5 K uzavírání spádových trubek na jejich konci nebo i mimo jejich konce slouží různé uzávěry, které se buď posouvají (plochá šoupátka), nebo mají kývavý pohyb (segmentová šoupátka). Zpravidla jsou ovládány mechanicky. (Kejík, 1996) 3.1.1.2. Spádové dopravní žlaby Uplatňují se nejvíce pro dopravu sypkých materiálů v obalech, kusových břemen a okopanin. Protože v těchto případech se prakticky jedná o svislou dopravu, neměla by konečná rychlost v přesáhnout hodnotu 2 m s -1. Umísťují se zpravidla kaskádově nebo se stáčejí do šroubovice (Obr. 2). 11

Obr. 2 Schéma technického řešení spádových žlabů: a - kaskádový žlab; b - šroubový dopravní žlab Kaskádový skluzový žlab je sestaven ze šikmých spádových žlabů zavěšených proti sobě. Šroubový dopravní žlab (tobogan) je v podstatě šroubovice stočená kolem nosného sloupu. (Kejík, 1996) 3.1.2. Pohyblivé dopravní žlaby Jsou zvláštním typem dopravních žlabů s mírným sklonem. Pohyb materiálu se uskutečňuje pomocí setrvačných sil, vyvolaných zrychlením dopravního žlabu a předaných materiálu pomocí tření. Zařazují se jen do stacionárních systémů s horizontálním uspořádáním článků. Aby se dosáhlo požadovaného pohybu materiálu a tím i dostatečné výkonnosti, je nutno u nich volit správný počet frekvencí dopravního žlabu a to v souladu s jeho amplitudou kmitu. V praxi se z tohoto hlediska uplatňují tři základní typy dopravních žlabů: (Kejík, 1983) 1. Posuvné žlaby 2. Třasadla 3. Vibrační dopravníky 3.1.2.1. Posuvné dopravní žlaby Posuvné dopravní žlaby jsou uloženy na základu jen posuvně a konají přímočarý vratný pohyb ve směru osy dopravního žlabu (Obr. 3). Počet frekvencí je u nich minimální (n < 1 s -1 ) a amplituda kmitu naopak maximální (více jak 100 mm). Obr. 3 Schéma posuvného dopravního žlabu 12

Žlab je poháněn nesymetrickým klikovým mechanizmem, který mu udílí přímočarý nesinusový kmitavý pohyb o rychlosti v a zrychlení a. Na začátku pohybu spočívají částice materiálu o tíhové síle G = m g volně na dně dopravního žlabu. Do pohybů je uvede třecí síla na styčné ploše, její maximální velikost bude činit: F T = G f = m g f [N] 1 1 Kde: f 1 součinitel tření mezi dopravovaným materiálem a styčnou plochou žlabu Zrychlení materiálu (a m ) na dopravním žlabu bude činit: a = g [m s -1 ] m f 1 Materiál se bude pohybovat střední rychlosti v s, jejíž velikost bude: v s = l n [m s -1 ] Kde: l amplituda kmitavého pohybu posuvného žlabu [m] n počet frekvencí klikového mechanismu [s -1 ] Za předpokladu vytvořeného konstantního průřezu vrstvy materiálu o hodnotě S bude při této střední rychlosti v s dosaženo výkonnosti posuvného žlabu: (Kejík, 1983) Q = S v ρ [kg s -1 ] s 3.1.2.2. Dopravní třasadla Mají žlab uložen na vzpěrných ramenech, které jsou vetknutě uložena jak na žlabu, tak na základu (Obr. 4). Počet frekvencí se u nich pohybuje v rozmezí 2 až 10 s -1 při amplitudě kmitu 12 20 mm. Obr. 4 Schéma dopravního třasadla s hnacím klikovým mechanismem Žlab je poháněn klikovým mechanismem, jehož osa je kolmá ke směru vzpěrných ramen. Protože ramena jsou postavena od svislice šikmo pod úhlem β = 20, má kmitavý pohyb žlabu nejen složku vodorovnou, ale i složku svislou. Maximální přípustná frekvence otáčení n max se určí z výrazu: n max 1 g = [s -1 ] 2π r sinβ Výkonnost dopravního třasadla je dána stejným vztahem jako u posuvného dopravního žlabu. (Kejík, 1983) 13

3.1.2.3. Vibrační dopravníky Mají dopravní žlab zavěšen nebo podepřen na pružinovém závěsu. Do kmitavého pohybu jsou uváděny budičem kmitů (Obr. 5). Vyznačují se vysokým počtem frekvencí (v rozmezí 20 100 s -1 ) a minimální amplitudou kmitů (0,05 10 mm), takže dosahují zvýšenou průměrnou rychlost v s. Jsou vhodné pro dopravu materiálů na kratší vzdálenosti (asi do 20 m) s přípustným sklonem dopravního žlabu ± 20 od vodorovné roviny. Střední rychlost pohybu materiálu je 0,125 až 0,6 m s -1, při dané frekvenci. Dosahovaná výkonnost se stanoví stejně jako u předešlých dopravních žlabů. (Kejík, 1983) Obr. 5 Pohony vibračních dopravníků s mikrovrhem: a) nucený pohon; b) pohon mechanickým budičem kmitů; c) pohon elektromagnetickým budičem; 3.1.3. Pásové dopravníky Pásové dopravníky jsou určeny k přemisťování materiálů sypkých, zrnitých a drobtovitých ve stavu suchém, vlhčeném až kašovitém a to v rovině vodorovné nebo mírně skloněné. Jejich největší přípustný sklon je dán součinitelem tření mezi materiálem a dopravním pásem, který se pohybuje v rozmezí 15 38. Obecně ho lze stanovit vztahem: = 10 β max ϕ 1 Vyznačují se příznivými provozně technickými vlastnostmi, které plynou z velké provozní rychlosti dopravního pásu (v = 1,0 3,5 m s -1 ). Tato rychlost zaručuje při dané dopravní výkonnosti malé měrné zatížení pásu. Rovněž spotřeba energie na pohon, vztažená na jednotkové dopravované množství materiálu, je menší než u ostatních mechanických dopravníků. Základním funkčním prvkem pásových dopravníků je dopravní pás, který je nejen nosným, ale i tažným elementem. Tomuto pásu je udělován pohyb hnacím bubnem s hnacím ústrojím. Na protilehlém konci je napínán napínacím bubnem. Prostřednictvím válečkové stolice s podpěrnými a nosnými válečky je celá konstrukce uložená v rámu dopravníku. 14

Dopravní pás je nekončitý, zpravidla pryžový. Jeho konstrukční tloušťka bezprostředně závisí na počtu textilních vložek, zvulkanizovaných do pryžového pojidla. Nosná větev dopravního pásu vymezuje svojí konstrukční šířkou B průřez vrstvy materiálu. Ke zvětšení průřezu je možno ji formovat dvěma nebo třemi válečky v horní stolici, takže kromě rovného ložného profilu pásu lze patřičným sklonem bočních válečků získat i korýtkový ložný profil (Obr. 6). Obr. 6 Schéma ložných profilů u dopravních pásů: a) rovný; b) korýtkový U rovného dopravního pásu, který je uložen pouze na vodorovném nosném válečku je průřez ložné plochy materiálu vymezen parabolou, takže jeho velikost činí: 2 S = b h [m 2 ] 3 1 S = b 2 tgϕ [m 2 ] 6 Kde: b šířka materiálu, uloženého nad pásem [m], dosahuje přibližně 0,8 0,85 šířky pásu B h výška vrstvy materiálu na dopravním pásu [m] φ sypný úhel materiálu daný úhlem vnitřního tření [ ] U korýtkového dopravního pásu, uloženého na dvou nebo třech nosných válečcích, se celkový průřez ložné plochy materiálu skládá ze dvou dílčích ploch S 1 a S 2. Horní plocha S 1 je opět vymezena parabolou a proto pro její velikost platí: S 1 2 = b1 tgϕ [m 2 ] 6 1 Kde: b 1 průměr šířky materiálu na korýtkovém dopravním pásu [m] Dolní plochu S 2 je možno považovat za plochu lichoběžníku. Při konstrukční hodnotě sklonu bočních válečků α = 20 lze ji v závislosti na šířce b 1 vyjádřit přibližným vztahem: S = 0,05 [m 2 ] 2 2 b 1 15

Průřez ložné plochy materiálu S [m 2 ] při určité rychlosti pohybu pásu v [m s -1 ] ovlivňuje výkonnost pásových dopravníků Q. Proto je snaha tento průřez, zejména u korýtkových dopravních pásů zvětšovat a to zvyšováním úhlu sklonu bočních válečků až na hodnotu 35. Válečková stolice sestává z nosného rámu a vněm valivě uložených válečků. Nosné válečky v horní stolici podpírají pracovní větev dopravního pásu, válečky dolní stolice naopak zpětnou větev pásu. Tím zabraňují nežádoucímu průhybu pásu. Jestliže na dopravní větvi činí jejich rozteč l v, pak v místě násypky by měla činit 0,5 l v a na zpětné větvi 2 l v. (Kejík, 1996) 3.1.4. Hrabičkové dopravníky Vhodné k přemisťování materiálů objemných a drobtovitých v rovině vodorovné až šikmé s maximálním úhlem zdvihu 45. Jejich předností je jednoduchá konstrukce a možnost vkládání materiálů na libovolném místě dopravního žlabu pomocí otvorů, uzavíratelných šoupátky. Na druhé straně je jejich nevýhodou větší spotřeba energie a větší poškozování dopravovaných materiálů roztíráním. Dopravují materiál pomocí hrnutí hrnoucími ústrojími (hrabičkami) v nepohyblivém dopravním žlabu. Základním funkčním prvkem hrabičkových dopravníků je tažný element, sestávající z jednoho nebo dvou řetězů, k jehož článkům jsou v určité rozteči připevněny hrabičky. Tento konstrukční celek, poháněný řetězovým kolem a napínaný napínacím kolem se pohybuje v dopravním žlabu. Tažné řetězy jsou nekončité, mají tedy tažnou (nabíhající) větev a větev zpětnou. Tažná větev je vedena ve dně dopravního žlabu buď se smykovým nebo kladkovým vedením. U smykového vedení se řetězy s hrabičkami smýkají po dně dopravního žlabu nebo po zvláštní liště. U kladkového vedení jsou řetězy připevněny ke kladičkám, pojíždějícím po kolejnicích, umístěných po stranách žlabu. Zpětná větev řetězu je naopak vždy vedena pod dopravním žlabem. Nejčastěji se používají řetězy Gallovy, Ewartovy nebo článkové s rozebíratelnými pásnicemi. Hrnoucí ústrojí (hrabičky), jsou řešeny tak, aby svým profilem vhodně vyplňovaly průřez dopravního žlabu. Proto jejich určující rozměr šířka b je o 2 až 8 mm menší než šířka dopravního žlabu B. V závislosti na šířce b je pak volena jejich výška h a to v poměru: 16

b = 2,0 h pro materiály drobtovité b = 2,5 h pro materiály objemové s větší hmotností b = 3,0 h pro materiály stébelnaté s menší hmotností Velikost objemu nebo hmotnosti hrnutého materiálu lze vypočítat ze vztahu: V m h h l1 + l2 = h b [m 3 ] 2 l1 + l2 = h b ρ [kg] 2 Kde: l 1 délka horní hrany hrnutého materiálu [m] l 2 délka spodní hrany hrnutého materiálu [m] b šířka hrabičky [m] h výška hrabičky, která při určitém koeficientu zaplnění současně udává výšku materiálu na hrabičce [m] ρ - měrná nebo objemová hmotnost dopravovaného materiálu [kg m -3 ] Dosahovaná výkonnost hrabičkových dopravníků bude mít hodnotu: v Q = m h [kg s -1 ] l h Kde: m h hmotnost materiálu hrnutého jednou hrabičkou [kg] v rychlost posuvu tažného elementu, jejíž optimální velikost je 0,3 0,5 m s -1 ; v krajních případech až 1m s -1 l h rozteč hrabiček [m] Regulaci výkonnosti lze tedy provádět změnou rozteče hrabiček l h. (Kejík, 1996) 3.1.5. Profilové dopravníky (redlery) Jsou v podstatě hrabičkové dopravníky, upravené pro dopravu sypkých a zrnitých materiálů. Mohou dopravovat materiál v rovině vodorovné, šikmé a svislé, mohou být dokonce lomené. Dopravuje-li se jimi materiál ze směru vodorovného do svislého, nazývají se L-redlery, naopak dopravují-li materiál ze svislého do vodorovného směru, nazývají se Z-redlery. Uplatňují se především jako dopravníky k plnění skladovacích prostorů. Jejich nespornou výhodou je, že mají ve srovnání s ostatními dopravníky při stejné výkonnosti nejmenší průřez a jsou jediným plynule dopravujícím zařízením ve svislém 17

směru. Navíc lze u nich počítat s rovnoměrnou dopravou i bez použití podavačů, například při přímém odběru materiálu ze zásobníků. Jejich nevýhodou je, že se nehodí pro dopravu vlhkých a abrazivních materiálů. Hlavními funkčními ústrojími profilových dopravníků jsou dopravní žlab a v něm se pohybující řetěz s unašeči (Obr. 7). Obr. 7 Schéma vodorovného profilového dopravníku Dopravní žlab je složen z několika sekcí o maximální délce 3000 mm. U vodorovných redlerů má dno, postranice a víko. Dno je sešroubováno s postranicemi pevně, víko je naopak uloženo na postranicích volně a zamezuje prášení. K vyprazdňování materiálu na libovolném místě může být opatřeno jedním nebo několika otvory se šoupátkovými uzávěry. U svislých redlerů je dopravní žlab upraven na šachtu. Dopravní řetěz je sestaven do nekončitého okruhu z jednotlivých speciálních článků, kloubově navzájem spojených. V určité rozteči (100 250 mm) jsou ke článkům navařeny unášeče. Pracovní pásmo s unašeči se smýká po dně žlabu, zpětné pásmo je vedeno v horní části po úhelnících, připevněných zevnitř bočnic žlabu. Posuv řetězu s unášeči zabezpečuje elektromotor přes převodovou skříň pomocí hnacího kola, které je umístěno na straně vykládky. Rychlost posuvu je menší než u normálních krabičkových dopravníků a pohybuje se v rozmezí 0,006 0,14 m s -1. Pro práci redlerů je charakteristické, že výška vrstvy hrnutého materiálu h 2 je několikrát větší než výška řetězu h 1. (Kejík, 1983) Výkonnost dopravníku se stanoví podle vztahu: Q = S v k ρ [kg s-1 ] ψ Kde: S celkový průřez dopravního žlabu nebo šachty redleru [m 2 ] v rychlost pohybu materiálu k ψ součinitel zaplnění průřezu dopravního žlabu nebo šachty redleru, jeho velikost činí 0,75 0,8 ρ měrná hmotnost dopravovaného materiálu [kg m -3 ] 18

3.1.6. Korečkové dopravníky Jsou určeny k dopravě sypkých, zrnitých a kusových materiálů ve směru svislém nebo šikmém s minimálním úhlem zdvihu β = 60. K jejich přednostem patří způsobilost dopravy do značných výšek (až do H = 60 m) a velký rozsah výkonností (Q = 0,02 0,35 m 3 s -1 ) při poměrně malých průřezových rozměrech. Na druhé straně je jejich nedostatkem značná konstrukční složitost a náchylnost k přetížení, což vyžaduje jejich rovnoměrné plnění materiálem. Jsou obvyklým stacionárním zařízením skladů a výroben krmných směsí, dále se uplatňují jako mezioperační zařízení u stacionárních systémů s vertikálním uspořádáním článků, u nichž zpravidla bývají zařazeny jako první článek k dopravě materiálů z přízemí do vyšších podlaží. Po konstrukční stránce sestává korečkový dopravník ze dvou hlavních funkčních skupin dopravního ústrojí, vloženého do dopravního pláště (Obr. 8). Obr. 8 Schéma korečkového dopravníku: 1 - hlava pláště; 2 - šachta; 3 - pata dopravního pláště; 4 - dopravní pás nebo řetěz; 5 - koreček; Korečky mohou mít různý tvar. Pro sypké matriály jsou vhodnější hluboké korečky, naopak pro méně sypké materiály korečky mělké. Odlišují se od sebe základními rozměry a to úhlem záběru α, úhlem zkosení β, šířkou B, hloubkou h a výškou H (Obr. 9). Obr. 9 Typy a rozměry korečků používaných u elevátorů: a) hluboký; b) mělký 19

Pro správnou funkci dopravního ústrojí korečkových dopravníků jsou rozhodující dva základní technické parametry rychlost v d a rozteč korečků l k. Rychlost dopravního ústrojí v d rozhoduje při konstrukčně daném poloměru otáčení r o způsobu vyprazdňování materiálu z korečků, které může být gravitační a odstředivé. Rozteč korečků l k [m] musí být v závislosti na stanovené rychlosti v d upravena tak, aby materiál vypadávající z korečku nedostihl koreček předcházející. Plnění korečků je možné nasypáváním nebo nahrabáváním materiálu. (Kejík, 1996) Výkonnost dopravníku se stanoví ze vztahu: Q v d = Vk kψ ρ [kg s -1 ] lk Kde: V k geometrický objem jednoho korečku [m 3 ] k ψ součinitel zaplnění korečků materiálem; u hlubokých korečků 0,75 0,95; u mělkých korečků 0,45 0,65 v d rychlost pohybu dopravního ústrojí elevátoru; při použití pásu 1,25 2,15 m s -1 ; při použití řetězu 0,5 1,2 m s -1 l k rozteč korečků na dopravním ústrojí [m], jejíž velikost se pohybuje v rozmezí 0,3 0,5 m 3.1.7. Šnekové dopravníky Slouží k dopravě materiálu sypkých, zrnitých a stébelnatých krátce řezaných (do délky 30 mm) a to v rovině vodorovné, šikmé a výjimečně svislé. Jejich předností je jednoduchá konstrukce, možnost plnění a vyprazdňování na libovolném místě a spolehlivý provoz i při malých rozměrech pracovního ústrojí. Jejich nedostatkem je poškozování částic dopravovaného materiálu drcením a roztíráním, energetická náročnost vyvolaná intenzivním třením částic materiálu o pracovní povrch a s tím související značné opotřebení pracovního ústrojí. Využití šnekových dopravníku je velice všestranné. Zejména jsou výhodné pro dopravu malých a středních dopravovaných množství až do vzdálenosti 50 m. Jejich konstrukce sestává ze dvou hlavních funkčních částí dopravního šneku a dopravního žlabu. Zatím co dopravní šnek pracuje jako aktivní pracovní ústrojí, dopravní žlab tvoří pasivní a nosnou část dopravníků (Obr. 10). 20

Obr. 10 Schéma šnekového dopravníku: 1-hnací převodový elektromotor ; 2-spojka; 3-ložiska; 4- šnek; 5-vodící ložiska šneku; 6-žlab; 7-víko žlabu Dopravní šnek posunuje materiál ve směru osy žlabu. Aby tento posuv materiálu nastal, je nutné aby tření materiálu o stěny žlabu bylo větší než tření materiálu o povrch šneku. Doplňující podmínkou je, aby žlab nebyl zaplněn dopravovaným materiálem v celém průřezu, ale jen maximálně z jedné poloviny. Pro zajištění optimálního dopravního účinku jsou u dopravního šneku rozhodující tři navzájem se podmiňující technické parametry průměr šneku D [m], stoupání šneku s [m] a jeho otáčky n [s -1 ]. Kde: 0,45 Výkonnost šnekového dopravníku Q lze stanovit ze vztahu: 2 π D Q = s n kψ ρ kβ [kg s -1 ] 4 D průměr šneku [m] s stoupání šnekovice [m] n otáčky dopravního šneku [s -1 ] k ψ součinitel zaplnění průřezu dopravního žlabu, optimální velikost 0,25 k β součinitel korekce, vyjadřující zmenšení příčného průřezu vlivem sklonu; při úhlu β = 0 činí 1,0 a se zvyšujícím se sklonem postupně klesá až na hodnotu 0,33 3.1.8. Pneumatické dopravníky Používají se k dopravě různorodých materiálů a to jak materiálů sypkých a zrnitých (mouka, šrot, zrno), tak materiálů stébelnatých a vláknitých (sláma, seno, řezaná píce). patří: Oproti mechanickým dopravníkům mají řadu nesporných výhod, mezi něž především 1. materiály mohou dopravovat ve všech rovinách, i po zakřivené dráze a často též z velmi těžko přístupných míst 2. jejich dopravní trasu tvoří zcela uzavřené dopravní potrubí a proto pracují téměř beze ztrát na dopravovaném materiálu i při značných přepravních vzdálenostech (až do 2000 m) 3. dají se dobře dálkově ovládat, což umožňuje automatizovat jejich provoz 21

Kromě těchto výhod mají však pneumatické dopravníky i některé nevýhody. Především se jedná o větší spotřebu energie na jednotku přepravovaného materiálu. Tato spotřeba bývá v průměru 4 6 krát větší než za stejných podmínek u mechanických dopravníků. Další nevýhodou je, že při vyšších dopravních rychlostech se mohou přepravované materiály poškozovat nárazem na stěny potrubí. Navíc pneumatické dopravníky nejsou schopny dopravovat materiály s větší měrnou hmotností a materiály se sklonem ke koagulaci a nalepování. K pohybu materiálu využívají pneumatické dopravníky aerodynamických účinků proudícího vzduchu. Předpokladem je, aby tomuto proudícímu vzduchu v potrubí byla ventilátorem udělena taková rychlost, která by zabezpečila unášení částic materiálu. Jinak by docházelo k nalepování částic materiálu na stěny dopravního potrubí, případně až k jeho ucpávání a tím by byl dopravní proces narušován. Vlastní proces pneumatické dopravy lze uskutečňovat trojím způsobem sacím (podtlakovým), tlačným (přetlakovým) a kombinovaným. (Kejík, 1996) 3.1.8.1. Podtlakové pneumatické dopravníky Podtlakové pneumatické dopravníky se používají k ukládání materiálu sypkého a zrnitého z různých skladovacích prostorů na jedno místo vyskladnění. Jejich výhodou je možnost odsávání materiálu i ze špatně přístupných míst. Materiál je jimi nasáván podtlakem prostřednictvím sací jehly a odváděn spolu se smíšeným vzduchem do odlučovače. V odlučovači se odděluje dopravovaný materiál od vzduchu. Odsávání materiálu při běžné provozní rychlosti vzduchu 15 27 m s -1 zajišťuje ventilátor, který je umístěn buď až za odlučovačem, nebo je vřazen do potrubí mezi sací jehlu a odlučovač a to v případě, že nehrozí nebezpečí poškozování materiálu oběžným kolem ventilátoru. (Kejík, 1996) 3.1.8.2. Tlakové pneumatické dopravníky Přetlakové pneumatické dopravníky jsou určeny k dopravě jak materiálů sypkých a zrnitých, tak materiálů stébelnatých. Jejich výhodou je, že umožňují dopravu materiálu na větší vzdálenosti a do větších výšek než dopravníky sací. Materiál se u nich vpravuje do tlakového potrubí násypkou s Venturiho podavačem. V něm se mísí se vzduchem a spolu s ním je dopravován na místo vyskladnění. Přetlakový vzduch vhání do dopravního potrubí opět radiální ventilátor provozní rychlostí 15 30 m s -1, umístěný na začátku potrubí 2 3 metry před Venturiho podavačem. (Kejík, 1996) 22

3.1.8.3. Kombinované pneumatické dopravníky Kombinované pneumatické dopravníky mají přednosti dvou předešlých systémů. Umožňují jak odsávání materiálů z libovolného místa, tak jeho dopravu do jakéhokoliv skladovacího prostoru. Při tom je možno jejich provoz plně automatizovat. Materiál je u nich nejdříve nasáván sací jehlou do sacího potrubí a odtud do odlučovače. V odlučovači je materiál oddělen od vzduchu, hromadí se v jeho spodní části a vlastní tíhou padá do turniketového dávkovacího kola, které jej vpravuje do výtlačného potrubí. Odsávání v sací větvi a výtlak do přetlakové větve zajišťuje buď jeden nebo více ventilátorů, vřazených do potrubí na rozhraní obou větví. (Kejík, 1996) 3.2. Palety Jsou v podstatě speciální zásobníky, uzpůsobené k vytvoření ucelené optimální přepravní a skladovací jednotky. Umožňují snadnou manipulaci a skladování materiálů. Paletizační jednotka umožňuje mechanizovat manipulační a skladištní práce, zvyšovat využitím výšky kapacity skladů. Palety mívají zpravidla obdélníkový nebo čtvercový půdorys a jsou určeny pro skladování v několika vrstvách nad sebou. Nejčastěji se skladují ve čtyřech vrstvách do maximální výšky 4 m až do plného využití jejich nosnosti. Výjimkou jsou palety s nosností nad 3200 kg, které jsou stohovatelné pouze ve třech vrstvách. Palety se zhotovují ze dřeva, lepenky, ocelových plechů, plastických hmot a z kombinovaných materiálů. Podle konstrukčního provedení se dělí na palety: 1. prosté 2. sloupkové 3. ohradové 4. skříňové 3.2.1. Palety prosté Jsou základním manipulačním prostředkem. Skládají se z manipulační podložky (ložné podlahy), která je spojena příčnými svlaky s opěrnou podlahou (viz.). Ložná a opěrná podlaha jsou spojeny špalíky, které současně vymezují otvory pro manipulační vidle. Tato paleta je nejčastěji dřevěná a je manipulovatelná ze všech čtyř stran. Její základní rozměry, schválené ISO činí 800 1200 mm, 1000 1200 mm a 800 1000 mm. U nás se ještě používá tzv. půlená paleta s rozměry 600 800 mm. Při nosnosti 23

500 3200 kg se hmotnost těchto palet v závislosti na použitém materiálu pohybuje od 20 do 65 kg. Prosté palety slouží k manipulaci a skladování především výrobků v přepravních obalech. Pro manipulaci se zemědělskými materiály je jejich použití převážně na pytlovaný materiál. Obr. 11 Schéma prosté palety s vyznačenými rozměry 3.2.2. Palety sloupkové Odvozeny z palet prostých. Jejich základem je manipulační podložka, ke které je připevněna sloupková nástavba. Uchycení této nástavby k podložce může být pevné, sklopné nebo odnímatelné. Sloupkové palety jsou určeny ke skladování materiálů, které nesnesou nebo neumožňují přímé stohování. V zemědělství mohou být použity u materiálů pytlovaných (osiva a brambor). Jejich nosnost zpravidla činí 800 až 1200 kg. 3.2.3. Palety ohradové Mají k manipulační podložce připevněnou rozebíratelnou nebo nerozebíratelnou ohradu, jejíž stěny mohou být buď plné nebo s výplní pletiva, případně s výplní dřevěnými lištami. Obr. 12 Schéma rámové ohrady s kovovým rámem a dřevěnou výplní s nosností 500 kg; Ohradové palety jsou určeny k ložení materiálů v přepravním balení a materiálů volně 24

ložených (obilí, krmných směsí, granulí, briket, zeleniny, ovoce apod.). V zemědělském provozu se doporučuje používat palety celodřevěné a palety s kovovým rámem s dřevěnou výplní. Jejich užitečná nosnost je typizována na 500 kg (pro ovoce, zeleninu a krmné směsi) a na 1000 až 2000 kg (pro brambory a obilí). 3.2.4. Palety skříňové Skříňové palety mají obdobné řešení jako palety ohradové. Na rozdíl od nich jsou však opatřeny víkem a vyžaduje se jejich uzamykatelnost a plombovatelnost. K manipulaci se všemi uvedenými druhy palet se používají různá manipulační zařízení (nízkozdvižné a vysokozdvižné vozíky, vidlicová zařízení a hydraulické ruky na přepravních prostředcích). 3.3. Zařízení na skladování obilí Obilí sklizené z polí prochází posklizňovou úpravou, při které je zbavované podstatné části příměsí a podle potřeby je sušené na vlhkost 14 až 14,5 % hmotnosti. Potom se skladuje. Účelem skladování je uchovat a zlepšit původní kvalitu obilí. Při správném skladování se zlepšují některé technologické vlastnosti. Sklady mají být dostatečně pevné a mají chránit obilí před ztrátami hmotnosti, atmosférickými vlivy a škůdci. Nelze se však vyhnout ztrátám hmotnosti způsobenými dýcháním, rozprašováním a mechanickým poškozením. (Opáth, 2005) Na skladování obilí se používají: 1. Zpevněné plochy: - bez přístřešku - s přístřeškem 2. Podlahové sklady: - sklady hangárového typu - vícepodlažní sklady 3. Obilní sila 4. Zásobníky 3.3.1. Zpevněné plochy Zpevněné plochy bez přístřešku bývají řešené jako zpevněné betonové anebo asfaltové plochy, které musí být vyspádované na odvod dešťové vody. Zpevněnou plochu je možné vytvořit i ze železobetonových panelů. Skladovací kapacita takovéto plochy se dá zvýšit jejím ohraničením z jedné až tří stran stěnami vysokými do 4 m. 25

Zrno může být shora chráněno fólií z umělé hmoty. Zpevněné plochy s přístřeškem mají nejčastěji kovovou nosní konstrukci, na které je střecha. Z uvedeného je zřejmé, že zpevněné plochy umožňují jen krátkodobé skladování obilí. Obvykle před posklizňovou úpravou a následným dlouhodobým uskladněním ve skladech. (Opáth, 2005) 3.3.2. Podlahové sklady Na obilní sklady a sila je kladeno několik požadavků. Nejdůležitější jsou: dostatečná pevnost, ochrana před ztrátami hmotnosti, atmosférickými vlivy a škůdci, vybavenost dostatečně výkonnými zařízeními pro dopravu, dostatečná čistící, sušící, větrací výkonnost a v neposlední řadě požární bezpečnost. Sklady hangárového typu se obyčejně používají na skladování obilí při posklizňových linkách, na skladování osiv a také na přechodné skladování poškozených zásob. Jsou tvořené uzavřenou obvodovou stavební konstrukcí, na které je střecha. Často mají zabudovaný poměrně složitý větrací systém umožňující dosoušet a provětrávat uskladněné obilí. Zdrojem tlakového vzduchu jsou axiální ventilátory. Rozvod vzduchu je zabezpečený soustavou hlavních a vedlejších vzduchových kanálů. Větrací zařízení v podlahových skladech se rozdělují podle umístění větracích kanálů na zařízení s nadúrovňovými anebo podúrovňovými kanály (Obr. 13). Obr. 13 Možné způsoby uspořádání větracích kanálů v obilních skladech; V-ventilátor Podúrovňové větrací kanály jsou výhodnější, protože při manipulaci s obilím není potřebná jejich demontáž. Podúrovňové větrací kanály můžou být zakryté: - perforovanými ocelovými deskami, přes které se nedá přejíždět mobilní technikou - rošty z ploché oceli, na které jsou navařené síta přes ty už může mobilní technika přejíždět - litinovými rošty Vícepodlažní sklady představují v současnosti už překonané stavební řešení obilních skladů. Tyto sklady využívají obestavěný prostor jen přibližně na 60 %. (Opáth, 2005) 26

3.3.3. Obilní sila V současnosti jsou nejracionálnějšími sklady obilí. Jsou to vysoké stavby se šachtovými komorami, které se nazývají buňky sila. Mývají kruhový anebo šestiúhelníkový půdorys (Obr. 14). Může se do nich uskladňovat jen suché obilí s vlhkostí do 14 %. Buňky sila bývají železobetonové anebo kovové. Tyto výškové zásobníky podle typu a konstrukce mají různé způsoby rozvodu vzduchu na větrání a provzdušňování skladovaných zrnin. Obr. 14 Různé průřezy a sestavy silových zásobníků; Podle typu a konstrukčního řešení vyprazdňování uvedených zásobníků je různé. Problematika vyprazdňování zásobníků je technologicky velmi důležitá a konstrukce náročná. Je potřeba zamezit, aby skladovaný materiál při vyprazdňování nevytvářel samonosné klenby a tím zabraňoval plynulému vyprazdňování zásobníku. Takovéto sila mají velkou kapacitu, obestavěný prostor využívají až na 95 % a jsou vybavené komplexními linkami na manipulaci s obilím, které umožňuji pracovní procesy v obilním sile i automatizovat. Používají se hlavně na skladování obilí určeného pro potravinářské a krmné účely. Technický systém obilního sila zabezpečuje: 1. Příjem obilí z dopravních prostředků, jeho předčistění a případné usušení 2. Skladování obilí, manipulaci s obilím při jeho skladování a vyskladňování Přednostmi betonových sil jsou: vysoká pevnost, dobrá izolační schopnost, nepatrné opotřebování a z toho vyplývající minimální údržba. Obilní sila bývají standardně vybavené linkami na sušení a čistění obilí. Při skladování obilí v obilných silech se používají komplexní linky. Začátek příjmové linky je tvořený příjmovým košem s ochranným roštem zachytávající hrubé nečistoty. Jeho objem se má rovnat objemu použitého dopravního prostředku. Potom následuje vážení a čistění obilí, v případě potřeby i sušení. Odpady z čištění obilí jsou sbírané šnekovými dopravníky do zásobníku. Horizontální doprava v těchto systémech bývá řešená řetězovými a pásovými dopravníky. Na vertikální dopravu se používají kapsové a spádové dopravníky. Změny dopravních cest jsou řešené klapkami, ovládanými servomotory řízenými dálkově. Aspirace zabezpečující v obilním sile 27

odsávání prašných částic, které se uvolňují do ovzduší hlavně při dopravě a úpravě obilí, bývá centrální, řešená pomocí ventilátoru a odlučovačů s filtry. (Opáth, 2005) 3.3.4. Zásobníky na sypké hmoty Obilí se často skladuje i v zásobnících na sypké hmoty. Se zásobníky na sypké hmoty se v zemědělství potkáváme často. Vyrábějí se z plechu, z umělých hmot, ale i z různých druhů textilií. Na spodní straně se zásobníky zužují a vyúsťují do výpustného otvoru. Běžně mývají objem do 15 až 20 m 3. S přihlédnutím na teorii výpočtu tlaků působících v zásobníku sypkých hmot rozdělujeme zásobníky na: Nízké, pro které platí, že: Y 1,5 [m] D 1 Vysoké, jestliže: Y > 1,5 [m] D 1 Kde: Y výška zásobníku [m] D 1 průměr zásobníku [m] 3.3.4.1. Výpočet rozměrů zásobníku na sypké hmoty Při navrhování zásobníku sypkých hmot se nejčastěji vychází z množství a fyzikálně-mechanických vlastností uskladněného materiálu. Mezi základní parametry, které je potřebné vypočítat patří rozměry zásobníku, sklon jeho spodní stěny, průměr výpustného otvoru, rychlost vypadávání materiálu a výkonnost vyprazdňování. Základní parametry zásobníku válcovitého tvaru s kuželovitým dnem vypočítáme podle následujících vztahů. (Opáth, 2005) Obr. 15 Základní rozměry zásobníku; Sklon spodní stěny zásobníku: ϕ 1 α = 45 + [ ] 2 Kde: φ 1 sypný úhel uskladněného materiálu [ ] Průměr výpustného otvoru: D ( D m + 80) ϕ1 2 k r tg = [m] Kde: k r koeficient rovnoměrnosti materiálu kr = 2,4 2,6 D m největší průměr částic uskladněného materiálu [m] 28

Výška kuželové části zásobníku: Kde: Y ( R ) = tgα [m] 2 1 R 2 R 1 poloměr válcové části zásobníku [m] R 2 poloměr výpustného otvoru [m] Výška válcové části zásobníku: Kde: Y = Y [m] 1 Y 2 Y celková výška zásobníku [m] Objem válcové části zásobníku: V 2 1 π R 1 Y1 = [m 3 ] Objem kuželové části: 2 2 ( R + R R ) π Y2 V 2 = 1 1 2 + R 2 [m 3 ] 3 Celkový objem zásobníku: V = V 1 + V 2 [m 3 ] Hmotnost uskladněného materiálu: m = V ρ [kg] k o Kde: ρ objemová hmotnost uskladněného materiálu [kg m -3 ] k o koeficient využití objemu zásobníku Rychlost vypadávání materiálu: v v g R tgϕ h = [m s -1 ] 3 Přičemž: R 2 π D 2 S2 4 D 2 = = [m] O π D 4 h = 2 2 Kde: g tíhové zrychlení [m s -1 ] R h poloměr výpadového otvoru [m] φ 3 úhel vnitřního tření [ ] S 2 plocha výpadového otvoru [m 2 ] O 2 obvod výpadového otvoru [m] Výkonnost vyprazdňování: 2 Q = π R v ρ [kg s -1 ] s 2 v 29

3.4. Technika na čistění a třídění Obilní hmota sklizená sklízecí mlátičkou obsahuje kromě semen základní plodiny i části slámy, klásků, úlomků zrnin, semena plevelů a též nečistoty minerálního původu. Čištění a třídění obilí se provádí v jednom pracovním procesu a často se nedá oddělit. Pod pojmem čistění chápeme odstraňování příměsí ze zrnin základní plodiny. Třídění je rozdělování zrnin základní plodiny např. podle některého rozměru zrn. Požadavky na čistící a třídicí stroje vyplývají z norem, které určují požadavky na čistotu obilí, resp. hovoří o přípustném obsahu příměsí. Princip a technologický postup čistění a třídění je determinovaný fyzikálněmechanickými vlastnostmi složek zrnového materiálu. Vždy přitom hledáme vlastnosti, ve kterých se jednotlivé složky obilní hmoty nejvíce liší, co dává předpoklad jejich oddělení po použití vhodného postupu čistění a třídění. (Sosnowski, 2005) Při čistění a třídění je možné využívat tyto vlastnosti částic tříděného materiálu: - rozměry a tvar jednotlivých částic obilní hmoty - měrná hmotnost - aerodynamické vlastnosti - pružné vlastnosti - třecí vlastnosti - magnetické vlastnosti kovových příměsí 3.4.1. Rozdělení směsi podle rozměrů Rozměry jednotlivých částic se při čistění a třídění obilní hmoty zohledňují velmi často. Při rozměrovém čistění a třídění se zohledňuje rozdílnost rozměrů zrn základní plodiny a příměsí, ale i jednotlivých zrn samotné základní plodiny. Rozměry jednotlivých zrn se mění od minimálních po maximální. Na obilních zrnech rozeznáváme tři rozměry (Obr. 16). Obr. 16 Rozměry zrn: I - pšenice; II - ječmen; III - hrách; IV - kukuřice; l - délka (největší rozměr); b - šířka (střední rozměr); a - tloušťka (nejmenší rozměr) 30

Příměsi vyskytující se v hlavní plodině se skládají ze semen plevelů a různých indiferentních smetí organického anebo minerálního původu. Jednotlivé částice patřící svojí povahou do odpadu můžou být podle svých rozměrů rozdělené do čtyř skupin: 1. Částice, anebo cizí semena převyšují velikostí největší rozměr zrn základní plodiny (Obr. 17 a). 2. Částice a cizí semena velikostí menší než nejmenší rozměry zrn základní plodiny (Obr. 17 b). 3. Částice a cizí semena velkých rozměrů, nejmenší z nich překrývající největší rozměry zrn základní plodiny (Obr. 17 c). 4. Částice a cizí semena malých rozměrů, největší z nich překrývající rozměry zrn základní plodiny (Obr. 17 d). Obr. 17 Vztahy mezi rozměry zrn základní plodiny a rozměry semen plevelů a jiných příměsí Může nastat i pátý případ, ve kterém rozměry semen plevelů úplně překrývají rozměry zrn základní plodiny (Obr. 18). Obr. 18 Příklad úplného překrytí rozměrů zrn základní plodiny rozměry semen plevelů 31

V tomto případě je však oddělení plevelů podle zadaného rozměru nemožné, protože neposkytuje žádný rozdíl potřebný pro práci čistění. V praxi se výběr vhodných sít vykonává zkouškou na laboratorních sítech anebo též bezprostřední výměnou sít ve stroji v průběhu pracovního procesu. Výběr vhodných rozměrů otvorů sít pro jednotlivé plodiny je závislý na rozměrech zrn roztříděných do variačních řad, ale i na dalších činitelích jako na konstrukci stroje, kinematice čistidla a jiných. (Sosnowski, 2005) 3.4.2. Pracovní proces na rovinném sítě Směs zrn a příměsí se pohybuje ve vrstvě určité síly po povrchu nakloněného síta kývavým pohybem. Při tomto pohybu jednotlivá semena s menším rozměrem jak rozměry otvorů síta propadnou pod síto, zatímco semena s rozměry většími jak otvory síta nemůžou propadnou a odcházejí ze síta. Základní tvary otvorů používané pro síta na čistění a třídění semen jsou otvory kruhové a obdélníkové (Obr. 19). (Sosnowski, 2005) Obr. 19 Tvar a příklad rozmístění otvorů na sítech; Propustnost síta se dá vyjádřit vztahem: S P = o 100 [%] S s Kde: S s celková plocha síta [m 2 ] S o celková plocha otvorů na sítě [m 2 ] 3.4.2.1. Volba tvaru a rozměrů otvorů na sítě Kruhový otvor je určený jedním rozměrem. Zadrží a nepropustí všechna semena, která mají šířku větší než průměr kruhového otvoru. Protože šířka semena je daná největším rozměrem jeho příčného řezu, musí se zrno při přechodu kruhovým otvorem postavit svojí délkou kolmo k pracovnímu povrchu síta, délka a hloubka semena při třídění kruhovým otvorem jsou bezvýznamné. 32

Obr. 20 Schéma propadu zrn na kruhových otvorech síta Obdélníkové otvory jsou určené dvěma rozměry: šířkou a délkou. Pracovní rozměr takového otvoru je jeho šířka, přičemž délka otvoru obyčejně několikanásobně převyšuje délku zrna. Délka otvoru může jen ovlivnit intenzitu propadávání zrn přes otvory. Síto s obdélníkovými otvory zadrží na svém povrchu všechny semena, které mají tloušťku větší než šířku otvoru. Obr. 21 Schéma propadu zrn na obdélníkových otvorech síta Pro práci síta s kruhovými otvory je třeba síto zlehka natřásat, aby se vytvořily vhodné podmínky pro postavení se zrna na výšku vzhledem k otvoru, aby se mu umožnil přechod otvorem. Síto s obdélníkovými otvory takovýto pohyb nevyžaduje, proto i z hlediska rázových účinků méně poškozuje zrna a jejich klíčivost vybíjením klíčku při nárazu zrna na hranu otvoru. Podle uvedeného, na kruhových otvorech rozdělujeme zrna podle šířky a na obdélníkových otvorech podle tloušťky zrna. (Sosnowski, 2005) 3.4.3. Pracovní proces na válcovém sítě Probíhá tak, že semena vstupují do otáčejícího se sítového válce na jednom konci a vlivem sil vznikajících v rotující hmotě semen anebo vlivem sklonu válce jsou posouvané k výstupnímu konci válce, přičemž se semena na této dráze prosívají přes otvory. 33

Obr. 22 Pohyb zrna ve vrstvě na otáčejícím se povrchu válce; Aby se částice (semena), unášené otáčejícím se válcem, mohli volně smýkat po povrchu síta a současně propadávat, musí platit podmínka: m g = m r ω 2 Kritické otáčky válce pro splnění podmínky jsou: n kr 1 g = [s -1 ] 2 π r Otáčky válcového síta bývají v praxi n 1 sk = 20 50 min. Při kritických otáčkách se zrno začne vlivem odstředivé síly pohybovat spolu se sítem. Proto platí n sk ( 0,5 0,8) n kr =. Průměr válcových sít se volí 0,4 až 1 m. Poměr délky válce (l) k průměru (D) se volí l / D = 3,75 4. Obvodová rychlost se bere -1 v = 0,65 0,75 m s. Válcová síta méně poškozují semena, protože semena se ve válci jen smýkají, případně převalují. Výkonnost válcových sít na měrnou jednotku účinné plochy síta (tj. 1 m 2 ) je nižší než u sít rovinných. (Sosnowski, 2005) 3.4.4. Kvalita čistění Při posuzování kvality čistění je potřebné vyjádřit čistotu materiálu před a po čistění podle vztahů: c c p v m zp = 100 [%] m p m zv = 100 [%] m v Kde: m zp hmotnost zrn ve vzorku před čistěním [kg] m zv hmotnost zrn ve vzorku po čistění [kg] m p, m v hmotnost celého vzorku před a po čistění [kg] z toho zvýšení čistoty: c = c v c p [%] 34

Účinnost čistění: η c c c v c p = 100 = 100 [%] m 100 c pr p Kde: m pr obsah příměsí v celém vzorku před čistěním [%] Ztráty zrna základní plodiny v odpadu: S t m zo = 100 [%] m zp 3.4.5. Stroje a zařízení na čistění a třídění Stroje a zařízení na čistění a třídění musí splňovat tyto požadavky: - dostatečná výkonnost ve vztahu na celou čistící a třídicí linku - dostatečná účinnost čistění - předčistění minimálně 30 % - čistění minimálně 50 % - ztráty zrna v odpadu max. 0,5 % - poškození zrna max. 0,2 % - nejnižší čistota obilí: 1. třída 99 % 2. třída 98 % Stroje a zařízení na čistění a třídění zrnin se rozdělují na: - čističky a předčističky - triéry - překulovače a závitkové třídiče - pásové vrhače - nárazové třídiče - magnetické odlučovače Čističky a předčističky nejčastěji spojují několik principů čistění a třídění směsí semen. Podle konstrukce je rozdělujeme na jednoduché a složité, které můžou být: - sítové - vzduchové - kombinované Sítové čističky a předčističky pracují na principu třídění podle tloušťky a šířky semen a využívají: - rovinné síta (nejčastěji) - válcové síta - rovinné síta se šikmým kýváním 35

V kombinovaných čistících a třídicích strojích využíváme i práci vzduchového proudu na oddělení lehkých, drobných a prachových částic. Podle principu práce do této skupiny můžeme zahrnout i triér, který třídí semena podle jejich délky. Kombinované čistící a třídicí stroje a zařízení využívají práci sít, proudu vzduchu a triéru. Jsou to nejrozšířenější stroje, které dosahují vysokou výkonnost a vysokou kvalitu práce. (Sosnowski, 2005) 3.4.5.1. Vzduchové třídiče Vzduchové třídiče využívají při třídění semen aerodynamické vlastnosti semen. Vyskytují se v tomto konstrukčním provedení (Obr. 23): Obr. 23 Rozdělení směsí semen proudem vzduchu: a, b, c - svislý proud vzduchu; d - šikmý proud vzduchu; 1 - síto, 2 - násypka, 3 - ventilátor, 4 - usazovací komora; I - těžké semena, II - střední semena, III - lehké příměsi - čistící fukary a mlýnky (malé použití) - vzduchové kanály, které můžou být vodorovné, svislé anebo šikmé. Šikmý proud vzduchu rozděluje směs na principu rozptylu trajektorie pohybu jednotlivých částic směsi. (Sosnowski, 2005) 3.4.5.2. Vzduchové předčističky Vzduchové předčističky jsou určené na prvotní čistění zrnin. Dokážou oddělit ze směsi zrnin všechny částice, u kterých je kritická rychlost vznášení ve vzduchovém proudě větší jak rychlost vznášení čistých zrn. Dokážou oddělit prach, plevy, semena plevelů, příměsí zbytky slámy i drobná zrna. Konstrukčně se skládají z ventilátoru, tělesa čističky, potrubí a odlučovače (Obr. 24). (Sosnowski, 2005) Obr. 24 Vzduchové předčističky zrnin: A - typ s příjmovou násypkou, B - typ bez příjmové násypky; 1 - vstup směsi zrnin, 2 - výpad předčištěných zrnin, 3 - výstup lehkých nečistot, 4 - regulační zařízení, 5 - ventilátor, 6 elektromotor; 36

3.4.5.3. Kombinovaná čistička Typickým představitelem čističek a předčističek, které využívají na čistění kombinaci vzduchového a sítového čistění, je kombinovaná čistička (Obr. 25). Uvedená čistička se skládá z podávacího mechanizmu, který umožňuje regulaci množství přiváděného materiálu, vratného prosévadla se třemi síty, aspiračního zařízení a pohonu. (Sosnowski, 2005) Obr. 25 Technologické schéma kombinované čističky: A - vstup čištěného materiálu, B - výstup zrna základní plodiny, C - hrubé nečistoty, D - nečistoty lehčí jako zrno základní plodiny, E - středně velké nečistoty, F - jemné nečistoty; 1 - skříň, 2 - síto, 3 - sací ventilátor; 3.4.5.4. Válcová čistička Válcové čističky jsou kombinované čističky a třídičky. Technologický proces čistění a třídění je zřejmý z Obr. 26. Válcové síto se skládá z třech případně čtyřech částí sít, které můžeme libovolně vyměnit podle potřeby a druhu čištěné (tříděné) plodiny. Hlavní části čističky jsou: válcové síto, vzduchotechnický systém (aspirátor, ventilátor, vzduchové kanály), rám a elektromotor s převody. Čistička je vzduchotěsná s centrálním prachu. odsáváním Obr. 26 Technologické schéma válcové čističky a třídičky; Zařízení odstraňuje lehké nečistoty a zároveň odděluje kvalitní zrno od zlomků a nečistot. Tyto operace jsou provedeny dvojím odsávacím systémem a následně rotačním bubnem. Vstupní neupravené zrno je vyrovnáno do rovnoměrných vrstev, kterými je protahován proud vzduchu. Proporce lehkých nečistot unášených proudem vzduchu jsou nastaveny regulací výkonu odsávání. Těžší nečistoty vypadávají z proudu vzduchu a ukládají se na dno odsávací komory, odkud jsou odváděny krátkým dopravníkem M. Lehčí odpad je unášen ventilátorem do výdechu V. Hlučnost těchto čističek a třídiček je výrazně nižší než čističek a třídiček s vibračním pohonem sít. (Sosnowski, 2005) 37

3.4.5.5. Triér Triér je zařízení, které rozděluje tříděný materiál podle délky zrn. Funkční částí je mírně skloněný válec, který se při práci otáčí okolo svojí podélné osy. Na vnitřní pracovní ploše válce jsou vylisované jamky. Souběžně s podélnou osou válce je v jeho vnitřní části uložený žlab, na dně kterého je vynášecí šnek (Obr. 27). Obr. 27 Princip práce válcového triéru: 1 - vynášecí šnek, 2 - odváděcí žlab, 3 - válec triéru, 4 - jamkový povrch triéru; Triéry rozdělujeme na: - koukolové, které mají jamky s průměrem menším jako je střední délka zrn základní plodiny. Ze směsi vybírají krátké příměsi do žlabu ve vnitř triéru. Zrna základní plodiny spolu s dlouhými příměsemi vypadávají na konci válce. - ovesné, které mají jamky s průměrem větším jak střední délka zrn základní plodiny a ze směsi vybírají do žlabu zrna základní plodiny spolu s krátkými příměsemi. Dlouhé příměsi vypadávají na konci válce. Častěji se používají koukolové triéry. V přední části koukolového triéru se vybírají hlavně semena plevelů a v zadní části převážně úlomky trna základní plodiny. Proto je vhodné v druhé polovině válce používat menší průměry jamek, čímž se částečně nahradí kontrolní triér, který se v technologických linkách na čistění obilí používá na oddělení úlomků zrna od semen plevelů. Výkonnost triéru je určená parametry (q, r, l), stavem vycházející směsi a požadovaném efektu čistění. Na základě praktického využití triéru byla určená výkonnost Q: Q = 2 π q r lp [kg s -1 ] Kde: q optimální měrné zatížení triéru [kg s -1 m -2 ] r vnitřní poloměr válce [m] l p pracovní délka válce [m] Výkonnost triéru se dá zvýšit zvýšením obvodové rychlosti válce. (Sosnowski, 2005) 3.4.5.6. Rozdělování směsi podle vlastnosti povrchu Jednotlivé semena se od sebe odlišují součinitelem tření, toho se využívá při rozdělování směsi semen. Semena se tímto způsobem rozdělují na těchto pracovních zařízeních: 38

a) překulovačích b) závitkových třídičích Semena scvrknutá a pórovitá mají schopnost udržovat na svém povrchu jemný kovový prášek. Této vlastnosti povrchu se využívá při rozdělování semen na elektromagnetických odlučovačích. (Sosnowski, 2005) 3.4.5.7. Rozdělování semen podle měrné hmotnosti Na rozdělování semen se používají nárazové třídiče, pneumatické třídicí stoly a pásové vrhače. Při rozdělování na nárazových třídičích se používá souhrn různých fyzikálněmechanických vlastností, především měrné hmotnosti, tvaru, rozměrů a pružnosti semen. Pracovní částí je rovný povrch se soustavou kanálků, který je pod určitým úhlem k vodorovné rovině. Stůl má příčně kývavý pohyb, kolmý na směr kanálků Směr pohybu semen ovlivňuje: a) měrná hmotnost semen semena s menší měrnou hmotností se odrážejí proti sklonu b) tvar semena kulaté semena se při nárazech pohybují rychleji proti sklonu c) pružnost semen pružné semena se pohybují rychleji proti sklonu d) rozměry semen malé semena se pohybují dole, velká semena proti sklonu Pneumatické třídicí stoly se používají pro oddělování plevelů a příměsí od semen pšenice, žita a ovsa. Pásové vrhače rozdělují semena podle měrné hmotnosti a aerodynamických vlastností. Používají se na předběžné hrubé čistění a na provzdušňování semen. Magnetické odlučovače zachytávají feromagnetické příměsi. Tyto odlučovače můžou využívat permanentní magnety anebo elektromagnety. Magnetické odlučovače bývají konstrukčně řešené jako: - soustava magnetů pod nakloněnou rovinou - soustava magnetů vložená do spádové roury - soustava magnetů v otáčejícím se válci - soustava magnetů vložená do bubnu pásového dopravníku na straně vyprazdňování (Sosnowski, 2005) 39

4. Charakteristika podniku 4.1. Přírodní podmínky Farma leží v Moravskoslezském kraji poblíž města Nový Jičín v obci Starojická Lhota. Pozemky patřící k farmě se nachází v Moravské Bráně mezi pohořími Nízkých Jeseníků a Moravskoslezských Beskyd v katastrálním území Starojická Lhota a Blahutovice. Nadmořská výška se pohybuje okolo 300 m.n.m. Převládající reliéf je rovinný až mírně svažitý s všesměrnou orientací. 4.2. Pedologické podmínky Obhospodařovaná půda je převážně střední až těžká, jílovito hlinitá. Převládající půdní typ: hnědé půdy oglejené, pseudogleje. 4.3. Klimatické podmínky Farma leží v mírně teplém klimatickém regionu (MT3), průměrná roční teplota 7,9 C, průměrný roční úhrn srážek 723 mm. 4.4. Vývoj ploch obhospodařované půdy Při založení farmy v roce 1992 byl tvořen veškerý půdní fond jen vlastními pozemky a to 10,5 ha. V roce 1993 bylo přikoupeno dalších 4,5 ha. Poté, na jaře v roce 1997, bylo z důvodů lepší využitelnosti strojů pronajato 6,5 ha a na podzim téhož roku byly pronajaty další pozemky od pozemkového fondu ČR. V roce 2007 činila obhospodařovaná výměra pozemků cca 80 ha. Do budoucna je počítáno s dalším postupným rozšiřováním farmy. 4.5. Pěstované plodiny Zastoupení a množství pěstovaných plodin se každoročně mění a je závislé zejména na postavení plodiny na trhu a její ekonomické výhodnosti pěstování. Převážně jsou na farmě pěstovány tyto plodiny: pšenice ozimá, jarní potravinářská i krmná, ječmen ozimý, jarní krmný, oves setý, mák, kmín kořenný a brambory. Osevní postup není stály, ale je snaha dodržet určité střídání plodin a zachovat tak zásady dobrého hospodaření. Průměrná plocha pěstovaných plodin je: mák 15 ha, kmín 10-15 ha, pšenice 40 ha, ječmen 6 ha, tritikale 1 ha, brambory 5 ha. 40

V osevním sledu je dále zastoupeno cca 1 ha trav. Tyto trávy jsou zakládány většinou po zhoršujících plodinách (obilovinách) a následuje po nich většinou pšenice. Tab. 1 Průměrné výnosy Plodina Výnos Jednotka Mák 1 t/ha Kmín 1,8 t/ha Pšenice 7 t/ha Ječmen 6 t/ha Tritikale 6 t/ha 4.6. Pracovní síla Téměř veškeré práce provádí majitel farmy s rodinnými příslušníky. Vzhledem k velikosti farmy je ekonomicky neúnosné zaměstnávat stálé pracovníky, přesto je potřeba při sezónních pracích využít pomoci příbuzných, popřípadě brigádníků. 4.7. Mechanizační vybavení farmy Strojní vybavení farmy je většinou tvořeno staršími stroji. V průběhu času, podle ekonomických možností, budou nakupovány novější zařízení. Jako tažné prostředky jsou na farmě k dispozici tyto traktory: Z 5645, Z 8011, Z 12111 a Z 12145. Do budoucna je plánováno se zakoupením novějšího traktoru, který bude mít větší pojezdovou rychlost (40 km h -1 ) a potřebné vybavení pro práci s postřikovačem. K orbě je používán oboustranný pluh PRIVÁT ROTO 430, který nahradil starší 3 radličný jednostranný pluh. Příprava půdy je prováděna nesenými středními bránami se záběrem 5 m, nebo rotačními bránami RABE WERK 300. Podmítka a příprava půdy pro brambory je zajišťována radličkovým kypřičem KROMEXIN o záběru 2,5 m. Setí bylo prováděno secím strojem SEX-J 125/48 se záběrem 6 m. Tento byl však v roce 1997 nahrazen secí kombinací: rotační brány MASCHIO + pneumatický secí stroj MISTRÁL o záběru 3 m. K hnojení rostlin je používáno nesené rozmetadlo BOGBALE DZ 500 se záběrem 18 m. K rozmetání hnoje je používáno rozmetadlo statkových hnojiv RU-5, přičemž nakládání je prováděno buď čelním nakladačem ND-014, nebo UNHZ 750. K ochraně rostlin je používán tažený postřikovač SLEZA 2000 se záběrem 18 m. 41

Ke sklizni je na farmě používána sklízecí mlátička BIZON 056 (v současné době slouží jako záložní stroj pro případ výpadku hlavní sklízení mlátičky nebo k nezbytnému zvýšení výkonnosti) a sklízecí mlátička E524. Sláma je lisována pro potřeby ŽV do malých balíků lisem K454 a nebo se drtí pomocí drtiče umístěného na sklízecí mlátičce, případně neseným drtičem slámy DSN 165. Pro přepravu materiálu jsou na farmě k dispozici 3 traktorové přívěsy s nosností 7 t a 1 traktorový návěs s nosností 9 t. Současná technika pro manipulaci s jednotlivými plodinami (obiloviny, mák, kmín) není zveřejněna, protože úkolem této práce je tuto techniku nahradit, případně použit. 4.8. Budovy Součástí farmy je stodola, kde je v jedné polovině uskladněna sláma a seno a druhá je prozatím využívána jako prostor pro garážování strojů a skladovací prostor. Dále chlév pro ŽV a kůlna, kde se v současné době skladuje obilí a brambory. Pro další garážování mechanizace je pronajata budova, která stojí mimo areál farmy. 4.9. Popis budovy pro posklizňovou linku Budova ve které má být linka zřízena je bývala stodola pro ustájení zvířat a skladování. Nachází se na okraji celého areálu. Budova je přístupná ze dvou stran a je průjezdná. Základní rozměry jsou: délka 17,4 m; šířka 14 m; výška stěny 5,5 m; výška ve štítě 11,8 m. Na pravé straně je menší místnost o rozměrech 6,5 m 14 m (d š), která je přístupná přes vstupní dveře o rozměrech 1,8 m 2,6 m (š v). Tyto rozměry postačují pro vjezd vysokozdvižným vozíkem s paletou. Obr. 28 Základní nákres budovy, rozměry uvedené v mm 42

5. Možné varianty sestavení klíčový prvek čistička 5.1. Použití stávající čističky Tato varianta je nejvýhodnější z hlediska finančních nákladů. Jedná se o kombinovanou čističku s vratným pohybem sít. Výhodou je značná zkušenost s nastavováním pro různé plodiny. Nevýhodou je značná potřeba elektrického příkonu. Malá výkonnost. Nižší spolehlivost provozu. Vysoké vibrace při práci stroje a tím potřeba pevnějších podstavců. Průměrná výkonnost je: mák 0,4 t h -1 ; kmín 0,5 t h -1 ; pšenice 2 t h -1 ; ječmen 1,8 t h -1 ; tritikale 2 t h -1. 5.2. Koupě nové kombinované čističky s vratným pohybem Nová čistička od firmy Cimbria je sítové konstrukce s vratným pohybem. Její cena je 980 000 Kč. Mezi výhody patří spolehlivost provozu ovlivněná novotou stroje, specializace na čistění i speciálních plodin. Nevýhoda je stejná jako u předchozí čističky v potřebě kvalitnějšího podstavce, protože hmotnost stroje je 2875 kg. Plocha sít je 7 m 2. Průměrná výkonnost je: mák 0,5 t h -1 ; kmín 1,5 t h -1 ; pšenice 5 t h -1 ; ječmen 5 t h -1 ; tritikale 5 t h -1. 5.3. Koupě nové čističky s rotačním pohybem síta Nová čistička od firmy MAROT má rotační pohyb síta. Jedná se o kombinovanou čističku využívající proudu vzduchu pro čistění a předčistění. K oddělování semen podle velikosti se využívá síta rozděleného na několik částí. Cena modelu EAC 53 je 198 500 Kč. Výhodou je jednoduchá konstrukce, malá hmotnost (hmotnost stroje 280 kg), nízké vibrace. Průměrná výkonnost je: mák 0,25 t h -1 ; kmín 0,6 t h -1 ; pšenice 5 t h -1 ; ječmen 4 t h -1 ; tritikale 5 t h -1. Cena modelu EAC 153 je 380 000 Kč. Hmotnost stroje 650 kg. Má možnost nastavování sklonu síta a tím ovlivňovat rychlost pohybu materiálu. Průměrná výkonnost je: mák 1,5 t h -1 ; kmín 3 t h -1 ; pšenice 15 t h -1 ; ječmen 12 t h -1 ; tritikale 15 t h -1. Cena modelu EAC 354 je 410 000 Kč. Hmotnost stroje 770 kg. Průměrná výkonnost je: mák 2,5 t h -1 ; kmín 5 t h -1 ; pšenice 25 t h -1 ; ječmen 20 t h -1 ; tritikale 25 t h -1. 43

6. Výpočty pro stanovení nejvhodnější varianty Při výpočtech je posuzován rozdíl v nákladech na čistění při variantě odvozu do podniku, který provádí tuto službu, a použití vlastní čističky. Na základě těchto výsledku bude vybrána nejvhodnější varianta a poté sestavena celá posklizňová linka. 6.1. Obecný postup výpočtu nákladů 6.1.1. Výpočet nákladů na čistění při zakoupení čističky a provozování v podniku: - Všechny výpočty jsou pro jednoduché porovnání počítané na 1 t čištěného materiálu - Z výkonnosti čističky se stanoví potřebná doba na vyčistění 1 t materiálu - Vynásobením potřebné doby a hodinové sazby mzdy pracovníka se vypočítaná mzda pracovníka při čistění 1 t materiálu - Z potřebného příkonu čističky se vypočítají náklady na elektrickou energii - Sečtením mzdy pracovníka a ceny elektrické energie se stanoví celkové náklady na vyčistění 1 t materiálu 6.1.2. Výpočet nákladů na čistění v podniku služeb: - K ceně čistění stanovené podnikem se připočítají náklady spojené s dopravou do podniku služeb, pro snadnější porovnání se náklady přepočítají na 1 t přepravovaného materiálu - Náklady na dopravu se skládají ze mzdy pracovníka a ceny spotřebovaných pohonných hmot - Z dopravní vzdálenosti a průměrné pojezdové rychlosti vozidla se stanoví doba jízdy, potřebná pro odvoz a dojezd zpět - Vynásobením doby jízdy hodinovou mzdou se vypočítá mzda pracovníka za dobu spojenou s dopravou - Vynásobením spotřebovaného paliva a ceny za 1 litr pohonných látek se vypočítají náklady na vlastní dopravu - Sečtením ceny čistění, mzdy pracovníka provádějícího odvoz materiálu a cena spotřebovaného paliva stanoví celkové náklady 6.1.3. Výpočet nákladů na přepravu 1 t materiálu: - Z rozměrů ložného prostoru přepravního prostředku se vypočítá ložný objem 44

- Vynásobením ložného objemu a objemové hmotnosti příslušného přepravovaného materiálu se stanoví přepravované množství v tunách - Vydělením celkových nákladů na dopravu přepravovaným množstvím se stanoví náklady na přepravu 1 t materiálu 6.1.4. Výpočet rozdílu nákladu a stanovení celkové úspory (ztráty) na čištěném množství za rok: - Z vypočítaných nákladů na čistění ve vlastním podniku a v podniku služeb se stanoví úspora nebo ztráta - Úspora (ztráta) se vypočítá odečtením celkových nákladů na čistění ve vlastním podniku (na vlastní čističce) od celkových nákladů na čistění v podniku služeb - Vypočítaný rozdíl (stanovený pro 1 t čištěného materiálu) se vynásobí celkovým množství čištěným za rok - Součtem rozdílů u všech čištěných plodin se stanový celková úspora (ztráta) za rok 6.1.5. Výpočet doby návratnosti investice při nákupu nové čističky: - Od celkových rozdílu je nutné odečíst odpisy čističky, které představují náklad - Odpisy se určí přiřazením majetku do odpisové skupiny a z příslušné tabulky se zjistí doba odpisování a koeficient odpisu - Vzorec pro výpočet odpisu v prvním roce: o - Kde: VC vstupní cena majetku k koeficient odpisu - Vzorec pro výpočet odpisu v dalších letech: 1 VC k = 100 o 2 1 VC k 2 = ; v dalších letech je 100 výpočet stejný jako v druhém roce; rozdíl mezi prvním rokem a dalšími je v koeficientu - Po odečtení odpisu od rozdílu se vypočítá celkový čistý zisk (ztráta) - Odečtením čistého zisku od pořizovací ceny čističky se určí doba návratnosti investice 45

6.2. Náklady na dopravu 6.2.1. Hodnoty použité pro výpočet: Přepravní vzdálenost mák, kmín 50 km obiloviny 30 km Průměrná pojezdová rychlost dopravního prostředku 20 km h -1 Hodinová mzda pracovníka provádějícího dopravu (M H ) 80 Kč h -1 Cena paliva (P P ) 30 Kč l -1 6.2.2. Výpočet spotřeby paliva: Dopravní prostředek traktor Z 12111, návěs ZDT -1 Měrná spotřeba paliva (m pe ) 290 g kw -1 h Efektivní výkon motoru (P e ) 88 kw Měrná hmotnost paliva (ρ p ) ρ p = 860 kg m -3 Hodinová spotřeba (Q h ): Q h = m pe P e Q h = 290 88 = 25520 g h 1 = 25,52 kg h 1 Pro stanovení spotřeby v litrech za hodinu je potřeba hodinovou spotřebu v kilogramech vydělit měrnou hmotností paliva. Vypočítaná spotřeba je při plném zatížení motoru. Q Q = h 1000 ; vzorec se násobí 1000 pro převedení z m 3 na dm 3 ρ Q p 25,52 860 3 1 = 1000 = 29,67 dm h = 29,67 l h 6.2.3. Výpočet nákladů na dopravu: Doba jízdy: s s v = t = t v [h] 50 30 t = = 2,5 h ; t = = 1,5 h 20 20 Při průměrné pojezdové rychlosti 20 km h -1 je potřeba na ujetí dráhy 50 km (z výchozího místa do místa čistění a zpět) čas 2,5 h. Při délce dráhy 30 km je to čas 1,5 h. Spotřeba paliva za čas jízdy: Q C = Q t Q C = 29,67 2,5 = 74,19 l za dobu jízdy 2,5 h Q C = 29,67 1,5 = 44,51l za dobu jízdy 1,5 h 1 46

Cena za dopravu 1 návěsu: P N = Q P + M t [Kč] C P H Doba jízdy 2,5 h Doba jízdy 1,5 h P N = 74,19 30 + 80 2,5 = 2425,58 Kč P N = 44,51 30 + 80 1,5 = 1455,35 Kč Pro výpočet nákladů na dopravu jedné tuny materiálu se vydělí celková cena na dopravu jednoho návěsu hmotností přepravovaného objemu. Z rozměrů ložného prostoru se vypočítá objem dopravního prostředku. Vynásobením ložného objemu a objemové hmotnosti přepravovaného materiálu se vypočítá hmotnost přepravovaného materiálu v jednom návěsu. Vypočítanou přepravovanou hmotnost je nutné ještě vynásobit koeficientem zaplnění ložného objemu. Rozměry ložného prostoru: a = 4960 mm = 4,96 m b = 2230 mm = 2,23 m c = 1000 mm = 1,00 m Ložný objem: V = a b c V = 4,96 2,23 1 = 11,0608 m 3 Obr. 29 Nákres ložného prostoru odvozního prostředku (rozměry uvedeny v mm) Objemová hmotnost přepravovaných materiálů (ρ): Pšenice 810 kg m -3 Ječmen 750 kg m -3 Tritikale 780 kg m -3 Mák 500 kg m -3 Kmín 630 kg m -3 Koeficient zaplnění ložného objemu k lo = 0,9. (ložný objem bude využit z 90 %) Výpočet hmotnosti přepravovaného materiálu: m = V ρ k lo Pšenice m = 11,0608 810 0,9 = 8063,3 kg 47

Pro ostatní plodiny je postup výpočtů totožný, jenom je použita objemová hmotnost příslušné plodiny. Tab. 2 Hmotnost převáženého materiálu v návěsu Ložný objem [m 3 ] 11,0608 Plodina Objemová hmotnost [kg m -3 ] Využití ložného objemu ze 100 % [kg] Využití ložného objemu z 90 % [kg] Hmotnost převáženého materiálu [t] Pšenice 810 8959,3 8063,4 8,06 Ječmen 750 8295,6 7466,0 7,47 Tritikale 780 8627,4 7764,7 7,76 Mák 500 5530,4 4977,4 4,98 Kmín 630 6968,3 6271,5 6,27 Na základě vypočítaných hmotností jednotlivých plodin v návěsu lze spočítat náklady na dopravu 1 t materiálu. Pro jednodušší počítání ceny jsou hmotnosti zaokrouhleny na celá čísla, případně na dvě desetinná místa. Tab. 3 Náklady na dopravu 1 t materiálu Plodina Přepravní vzdálenost Cena dopravy jednoho návěsu [Kč] Hmotnost převáženého materiálu [t] Cena za dopravu 1 t [Kč t -1 ] Pšenice 30 1455,35 8,06 195,45 Ječmen 30 1455,35 7,47 210,89 Tritikale 30 1455,35 7,76 203,01 Mák 50 2425,58 4,98 527,23 Kmín 50 2425,58 6,27 418,75 Vypočítané náklady na dopravu 1 t materiálu se připočítají k ceně čistění příslušného materiálu. 6.3. Výpočet rozdílu nákladů na čistění 6.3.1. Použití stávající čističky Hodnoty použité pro výpočet: Hodinová mzda pracovníka při čistění (M H ) 91 Kč h -1 Spotřeba elektřiny čističkou (P Č ) 6 kw h -1 Cena elektrické energie (E C ) 6.3.1.1. Plodina MÁK Čištěné množství za rok 15 t Čistění vlastní čističkou v podniku: 4 Kč kwh Výkonnost čističky (W) 0,4 t h -1 Doba čistění 1 tuny: 1 1 t = = = W 0,4 2,5 h 48

Mzda pracovníka (M): M = t M H = 2,5 91 = 227,50 Kč Náklady na spotřebovanou elektrickou energii (E): E = t Celkové náklady na čistění 1 tuny plodiny: ( E P ) = 2,5 ( 4 6) 60 Kč C = Č N C1 = M + E = 227,5 + 60 = 287,50 Kč t 1 Čistění v podniku služeb: Cena čistění 1 tuny: 1 500 Kč t -1 Náklady na dopravu (z předchozích výpočtů): 527,23 Kč t -1 Celkové náklady: Rozdíl v nákladech na čistění: N C2 = 1500 + 527,23 = 2 027,23 Kč t 1 R = N C2 N C1 = 2 027,23 287,5 = 1739,73 Kč t 1 Při celkovém čištěném množství za rok je celkový rozdíl v nákladech 6.3.1.2. Plodina KMÍN Čištěné množství za rok 14,4 t Čistění vlastní čističkou v podniku: R R = R 15 = 1739,73 15 = 26 095,88 Kč Výkonnost čističky (W) 0,5 t h -1 Doba čistění 1 tuny: 1 1 t = = = W 0,5 2 h Mzda pracovníka (M): M = t M H = 2 91 = 182 Kč Náklady na spotřebovanou elektrickou energii (E): E = t Celkové náklady na čistění 1 tuny plodiny: ( E P ) = 2 ( 4 6) 48 Kč C = Č N C1 = M + E = 182 + 48 = 230 Kč t 1 Čistění v podniku služeb: Cena čistění 1 tuny: 1 100 Kč t -1 Náklady na dopravu (z předchozích výpočtů): 418,75 Kč t -1 Celkové náklady: Rozdíl v nákladech na čistění: N C2 = 1100 + 418,75 = 1518,75 Kč t 1 R = N C2 N C1 = 1518,75 230 = 1288,75 Kč t 1 49

Při celkovém čištěném množství za rok je celkový rozdíl v nákladech 6.3.1.3. Plodina PŠENICE Čištěné množství za rok R R = R 14,4 = 1288,75 14,4 = 18 558,04 Kč Krmná pšenice 80 t Potravinářská pšenice 200 t Čistění vlastní čističkou v podniku: (shodné pro krmnou i potravinářskou pšenici) Výkonnost čističky (W) 2 t h -1 Doba čistění 1 tuny: Mzda pracovníka (M): Náklady na spotřebovanou elektrickou energii (E): E = t Celkové náklady na čistění 1 tuny plodiny: 1 1 t = = = W 2 0,5 h M = t M H = 0,5 91 = ( E P ) = 0,5 ( 4 6) 12 Kč C = Č 45,5 Kč N C1 = M + E = 45,5 + 12 = 57,5 Kč t 1 Čistění v podniku služeb: Potravinářská pšenice Cena čistění 1 tuny: 140 Kč t -1 Náklady na dopravu (z předchozích výpočtů): 195,45 Kč t -1 Celkové náklady: Krmná pšenice N C2 = 140 + 195,45 = 335,45 Kč t Cena čistění 1 tuny: 70 Kč t -1 Náklady na dopravu (z předchozích výpočtů): 195,45 Kč t -1 Celkové náklady: Rozdíl v nákladech na čistění: N C2 = 70 + 195,45 = 265,45 Kč t 1 1 Potravinářská pšenice Krmná pšenice R = N R = N C2 C2 N N C1 C1 = 335,45 57,5 = 277,95 Kč t = 265,45 57,5 = 207,95 Kč t 1 1 Při celkovém čištěném množství za rok je celkový rozdíl v nákladech Potravinářská pšenice Krmná pšenice Celkem za pšenici R R = R 200 = 277,95 280 = 55 590,54 Kč R R = R 80 = 207,95 80 = 16 636,22 Kč R R = 55 590,54 + 16 636,22 = 72 226,76 Kč 50

6.3.1.4. Plodina JEČMEN Čištěné množství za rok 36 t Čistění vlastní čističkou v podniku: Výkonnost čističky (W) 1,8 t h -1 Doba čistění 1 tuny: 1 1 t = = = W 1,8 0,56 h Mzda pracovníka (M): M = t M H = 0,56 91 = 50,56 Kč Náklady na spotřebovanou elektrickou energii (E): E = t Celkové náklady na čistění 1 tuny plodiny: ( E P ) = 0,56 ( 4 6) 13,33 Kč C = Č N C1 = M + E = 50,56 + 13,33 = 63,89 Kč t 1 Čistění v podniku služeb: Cena čistění 1 tuny: 70 Kč t -1 Náklady na dopravu (z předchozích výpočtů): 210,89 Kč t -1 Celkové náklady: N C2 = 70 + 210,89 = 280,89 Kč t 1 Rozdíl v nákladech na čistění: R = N C2 N C1 = 280,89 63,89 = 217 Kč t 1 Při celkovém čištěném množství za rok je celkový rozdíl v nákladech 6.3.1.5. Plodina TRITIKALE Čištěné množství za rok 6 t Čistění vlastní čističkou v podniku: R R = R 36 = 217 36 = 7 812,04 Kč Výkonnost čističky (W) 2 t h -1 Doba čistění 1 tuny: Mzda pracovníka (M): Náklady na spotřebovanou elektrickou energii (E): E = t Celkové náklady na čistění 1 tuny plodiny: N C1 1 1 t = = = W 2 0,5 h M = t M H = 0,5 91 = ( E P ) = 0,5 ( 4 6) 12 Kč C = Č = M + E = 45,5 + 12 = 57,5 Kč t 1 45,5 Kč 51

Čistění v podniku služeb: Cena čistění 1 tuny: 70 Kč t -1 Náklady na dopravu (z předchozích výpočtů): 203,01 Kč t -1 Celkové náklady: Rozdíl v nákladech na čistění: N C2 = 70 + 203,01 = 273,01 Kč t 1 R = N C2 N C1 = 273,01 57,5 = 215,51 Kč t 1 Při celkovém čištěném množství za rok je celkový rozdíl v nákladech Celková úspora za jeden rok: R R = R 6 = 215,51 6 = 1293,05 Kč R C = 26 095,88 + 18 558,04 + 55 590,54 + 16 636,22 + 7 812,04 + 1293,05 = 131585,78 Kč Celková úspora za jeden rok provozu je suma jednotlivých úspor při čistění plodin. U pšenice je vyšší cena čistění, protože se jedná o potravinářskou pšenici a jsou u ní kladeny vyšší požadavky na čistotu. Tab. 4 Náklady na čistění vlastní čističkou v podniku Vlastní čistička Plodina Výkonnost Doba Mzda Náklady na Celková čističky čistění 1 t pracovníka el. energii cena za 1 t [t h -1 ] [h] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] Mák 0,4 2,5 227,50 60,00 287,50 Kmín 0,5 2 182,00 48,00 230,00 Pšenice 2 0,5 45,50 12,00 57,50 Ječmen 1,8 0,56 50,56 13,44 63,89 Tritikale 2 0,5 45,50 12,00 57,50 Při čistění potravinářské i krmné pšenice jsou stejné náklady na 1 t. Tab. 5 Náklady na čistění v podniku služeb a celkový rozdíl Plodina Čistění v podniku služeb Náklady na dopravu Cena čistění Celkové náklady Rozdíl Čištěné množství za rok Celkový rozdíl [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [t] [Kč] Mák 1500 527,23 2027,23 1739,73 15 26095,88 Kmín 1100 418,75 1518,75 1288,75 14,4 18558,04 Pšenice 140 195,45 335,45 277,95 200 55590,54 potravinářská Pšenice krmná 70 195,45 265,45 207,95 80 16636,22 Ječmen 70 210,89 280,89 217,00 36 7812,05 Tritikale 70 203,01 273,01 215,51 6 1293,05 Suma (Σ) 125985,78 52

Čistička je již zaplacená, takže nevznikají vedlejší náklady spojené s odpisy. Mezi vedlejší náklady patří převážně náhradní díly a údržba. 6.3.2. Čistička EAC 53 Hodnoty použité pro výpočet: Hodinová mzda pracovníka při čistění (M H ) 91 Kč h -1 Spotřeba elektřiny čističkou (P Č ) 1,5 kw h -1 Cena elektrické energie (E C ) Tab. 6 Náklady na čistění čističkou EAC 53 v podniku 4 Kč kwh Vlastní čistička Plodina Výkonnost Doba Mzda Náklady na Celková čističky čistění 1 t pracovníka el. energii cena za 1 t [t h -1 ] [h] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] Mák 0,25 4 364,00 24,00 388,00 Kmín 0,6 1,67 151,67 10,00 161,67 Pšenice 5 0,2 18,20 1,20 19,40 Ječmen 4 0,25 22,75 1,50 24,25 Tritikale 5 0,2 18,20 1,20 19,40 Při čistění potravinářské i krmné pšenice jsou stejné náklady na 1 t. Tab. 7 Náklady na čistění v podniku služeb a celkový rozdíl Plodina Čistění v podniku služeb Náklady na dopravu Cena čistění Celkové náklady Rozdíl Čištěné množství za rok Celkový rozdíl [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [t] [Kč] Mák 1500 527,23 2027,23 1639,23 15 24588,38 Kmín 1100 418,75 1518,75 1357,09 14,4 19542,04 Pšenice 140 195,45 335,45 316,05 200 63210,54 potravinářská Pšenice krmná 70 195,45 265,45 246,05 80 19684,22 Ječmen 70 210,89 280,89 256,64 36 9239,05 Tritikale 70 203,01 273,01 253,61 6 1521,65 Suma (Σ) 137785,88 53

Náklady [Kč] 2100 2000 1900 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Mák setý Kmín luční Potravinářská pšenice Vlastní Služby Rozdíl Krmná pšenice Ječmen Tritikale Plodiny Obr. 30 Náklady na čistění EAC 53 Výpočet odpisů: Pořizovací cena (VC) Odpisová skupina 2 Doba odpisování 198 500 Kč 5 let Koeficient pro 1. rok 11 % Koeficient pro další roky 22,25 % Odpis v prvním roce: Odpis v dalších letech: Tab. 8 Tabulka odpisů čističky EAC 53 o o VC k = 100 198 500 11 = 100 1 1 = VC k = 100 Rok odepisování Odepisovaná částka [Kč] Zůstatková cena [Kč] o 1 21835,00 176665,00 o 2 44166,25 132498,80 o 3 44166,25 88332,50 o 4 44166,25 44166,25 o 5 44166,25 0,00 198 500 22,25 = 100 2 2 = 21835 Kč 44166,25 Kč 54

Výpočet doby návratnosti vynaložené investice: Odečtením odpisů v jednotlivých letech od vypočítaného celkového rozdílu se vypočítá zisk, který je možno použit na úhradu vynaložené investice na pořízení nové čističky. Vypočítaná je varianta při čistění všech sklízených plodin, čistění pouze máku a kmínu (tyto plodiny se musí čistit vždycky) a poslední je při čistění máku, kmínu a pouze potravinářské pšenice (krmná pšenice se nečistí). Tab. 9 Doba návratnosti čističky EAC 53 Roky Kmín, mák a Všechny plodiny Pouze kmín a mák potravinářská pšenice Zbývající Zbývající Zbývající Zisk Zisk Zisk cena cena cena 1 115950,88 82549,12 22295,42 176204,58 85505,96 112994,04 2 93619,63-11070,50-35,83 63174,71 49819,32 3 93619,63-35,83 63174,71-13355,39 4 93619,63-35,83 63174,71 5 93619,63-35,83 63174,71 6 137785,88 44130,42 132074,16 107340,96 7 44130,42 87943,74 8 44130,42 43813,32 9 44130,42-317,11 Záporné hodnoty u zbývající ceny znamenají, že náklady vynaložené na koupi čističky jsou již vyrovnány a uvedená hodnota je zisk, který lze použit pro jiné účely. Návratnost investice při čistění všech plodin je 1 rok a 322 dní, po zaokrouhlení 2 roky. Návratnost investice při čistění máku a kmínu je 8 let a 362 dní, po zaokrouhlení 9 let. Návratnost investice při čistění máku, kmínu a potravinářské pšenice je 2 roky a 288 dní, po zaokrouhlení 3 roky. Výsledky jsou zaokrouhleny, protože se nevyčistí všechny plodiny ihned po sklizni, ale v průběhu celého roku. 55

6.3.3. Čistička EAC 153 Hodnoty použité pro výpočet: Hodinová mzda pracovníka při čistění (M H ) 91 Kč h -1 Spotřeba elektřiny čističkou (P Č ) 2,95 kw h -1 Cena elektrické energie (E C ) Tab. 10 Náklady na čistění čističkou EAC 153 v podniku 4 Kč kwh Vlastní čistička Plodina Výkonnost Doba Mzda Náklady na Celková čističky čistění 1 t pracovníka el. energii cena za 1 t [t h -1 ] [h] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] Mák 1,5 0,67 60,67 7,87 68,53 Kmín 3 0,33 30,33 3,93 34,27 Pšenice 15 0,07 6,07 0,79 6,85 Ječmen 12 0,08 7,58 0,98 8,57 Tritikale 15 0,07 6,07 0,79 6,85 Při čistění potravinářské i krmné pšenice jsou stejné náklady na 1 t. Tab. 11 Náklady na čistění v podniku služeb a celkový rozdíl Plodina Čistění v podniku služeb Náklady na dopravu Cena čistění Celkové náklady Rozdíl Čištěné množství za rok Celkový rozdíl [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [t] [Kč] Mák 1500 527,23 2027,23 1958,67 15 29380,38 Kmín 1100 418,75 1518,75 1484,49 14,4 21376,60 Pšenice 140 195,45 335,45 328,60 200 65719,88 potravinářská Pšenice krmná 70 195,45 265,45 258,60 80 20687,95 Ječmen 70 210,89 280,89 272,32 36 9803,64 Tritikale 70 203,01 273,01 266,16 6 1596,93 Suma (Σ) 148565,38 56

Náklady [Kč] 2100 2000 1900 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Mák setý Kmín luční Potravinářská pšenice Vlastní Služby Rozdíl Krmná pšenice Ječmen Tritikale Plodiny Obr. 31 Náklady na čistění EAC 153 Výpočet odpisů: Pořizovací cena (VC) Odpisová skupina 2 Doba odpisování 380 000 Kč 5 let Koeficient pro 1. rok 11 % Koeficient pro další roky 22,25 % Odpis v prvním roce: Odpis v dalších letech: Tab. 12 Tabulka odpisů čističky EAC 153 o o VC k = 100 380 000 11 = 100 1 1 = VC k = 100 Rok odepisování Odepisovaná částka [Kč] Zůstatková cena [Kč] o 1 41800 338200 o 2 84550 253650 o 3 84550 169100 o 4 84550 84550 o 5 84550 0 380 000 22,25 = 100 2 2 = 41800 Kč 84 550 Kč 57

Výpočet doby návratnosti vynaložené investice: Odečtením odpisů v jednotlivých letech od vypočítaného celkového rozdílu se vypočítá zisk, který je možno použit na úhradu vynaložené investice na pořízení nové čističky. Vypočítaná je varianta při čistění všech sklízených plodin, čistění pouze máku a kmínu (tyto plodiny se musí čistit vždycky) a poslední je při čistění máku, kmínu a pouze potravinářské pšenice (krmná pšenice se nečistí). Tab. 13 Doba návratnosti čističky EAC 153 Roky Kmín, mák a Všechny plodiny Pouze kmín a mák potravinářská pšenice Zbývající Zbývající Zbývající Zisk Zisk Zisk cena cena cena 1 106765,38 273234,62 8956,98 371043,02 74676,86 305323,14 2 64015,38 209219,24-33793,02 31926,86 273396,29 3 64015,38 145203,85-33793,02 31926,86 241469,43 4 64015,38 81188,47-33793,02 31926,86 209542,57 5 64015,38 17173,09-33793,02 31926,86 177615,72 6 148565,38-131392,29 50756,98 320286,04 116476,86 61138,86 7 50756,98 269529,06 116476,86-55337,99 8 50756,98 218772,08 9 50756,98 168015,09 10 50756,98 117258,11 11 50756,98 66501,13 12 50756,98 15744,15 13 50756,98-35012,83 Záporné hodnoty u zbývající ceny znamenají, že náklady vynaložené na koupi čističky jsou již vyrovnány a uvedená hodnota je zisk, který lze použit pro jiné účely. Návratnost investice při čistění všech plodin je 5 let a 42 dní, po zaokrouhlení 6 let. Návratnost investice při čistění máku a kmínu je 12 let a 113 dní, po zaokrouhlení 13 let. Návratnost investice při čistění máku, kmínu a potravinářské pšenice je 6 let a 192 dní, po zaokrouhlení 7 let. Výsledky jsou zaokrouhleny, protože se nevyčistí všechny plodiny ihned po sklizni, ale v průběhu celého roku. 58

6.3.4. Čistička EAC 354 Hodnoty použité pro výpočet: Hodinová mzda pracovníka při čistění (M H ) 91 Kč h -1 Spotřeba elektřiny čističkou (P Č ) 2,95 kw h -1 Cena elektrické energie (E C ) Tab. 14 Náklady na čistění čističkou EAC 354 v podniku 4 Kč kwh Vlastní čistička Plodina Výkonnost Doba Mzda Náklady na Celková čističky čistění 1 t pracovníka el. energii cena za 1 t [t h -1 ] [h] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] Mák 2,5 0,4 36,40 4,72 41,12 Kmín 5 0,2 18,20 2,36 20,56 Pšenice 25 0,04 3,64 0,47 4,11 Ječmen 20 0,05 4,55 0,59 5,14 Tritikale 25 0,04 3,64 0,47 4,11 Při čistění potravinářské i krmné pšenice jsou stejné náklady na 1 t. Tab. 15 Náklady na čistění v podniku služeb a celkový rozdíl Plodina Čistění v podniku služeb Náklady na dopravu Cena čistění Celkové náklady Rozdíl Čištěné množství za rok Celkový rozdíl [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [t] [Kč] Mák 1500 527,23 2027,23 1986,11 15 29791,58 Kmín 1100 418,75 1518,75 1498,19 14,4 21573,98 Pšenice 140 195,45 335,45 331,34 200 66268,14 potravinářská Pšenice krmná 70 195,45 265,45 261,34 80 20907,26 Ječmen 70 210,89 280,89 275,75 36 9927,00 Tritikale 70 203,01 273,01 268,90 6 1613,38 Suma (Σ) 150081,34 59

Náklady [Kč] 2100 2000 1900 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Mák setý Kmín luční Potravinářská pšenice Vlastní Služby Rozdíl Krmná pšenice Ječmen Tritikale Plodiny Obr. 32 Náklady na čistění EAC 354 Výpočet odpisů: Pořizovací cena (VC) Odpisová skupina 2 Doba odpisování 410 000 Kč 5 let Koeficient pro 1. rok 11 % Koeficient pro další roky 22,25 % Odpis v prvním roce: Odpis v dalších letech: Tab. 16 Tabulka odpisů čističky EAC 354 o o VC k = 100 410 000 11 = 100 1 1 = VC k = 100 Rok odepisování Odepisovaná částka [Kč] Zůstatková cena [Kč] o 1 45100 364900 o 2 91225 273675 o 3 91225 182450 o 4 91225 91225 o 5 91225 0 410 000 22,25 = 100 2 2 = 45100 Kč 91225 Kč 60

Výpočet doby návratnosti vynaložené investice: Odečtením odpisů v jednotlivých letech od vypočítaného celkového rozdílu se vypočítá zisk, který je možno použit na úhradu vynaložené investice na pořízení nové čističky. Vypočítaná je varianta při čistění všech sklízených plodin, čistění pouze máku a kmínu (tyto plodiny se musí čistit vždycky) a poslední je při čistění máku, kmínu a pouze potravinářské pšenice (krmná pšenice se nečistí). Tab. 17 Doba návratnosti čističky EAC 354 Roky Kmín, mák a Všechny plodiny Pouze kmín a mák potravinářská pšenice Zbývající Zbývající Zbývající Zisk Zisk Zisk cena cena cena 1 104981,34 305018,66 6265,56 403734,44 72533,70 337466,30 2 58856,34 246162,32-39859,44 26408,70 311057,60 3 58856,34 187305,98-39859,44 26408,70 284648,90 4 58856,34 128449,64-39859,44 26408,70 258240,20 5 58856,34 69593,30-39859,44 26408,70 231831,51 6 150081,34-80488,04 51365,56 352368,89 117633,70 114197,81 7 51365,56 301003,33 117633,70-3435,89 8 51365,56 249637,77 9 51365,56 198272,21 10 51365,56 146906,66 11 51365,56 95541,10 12 51365,56 44175,54 13 51365,56-7190,01 Záporné hodnoty u zbývající ceny znamenají, že náklady vynaložené na koupi čističky jsou již vyrovnány a uvedená hodnota je zisk, který lze použit pro jiné účely. Návratnost investice při čistění všech plodin je 5 let a 169 dní, po zaokrouhlení 6 let. Návratnost investice při čistění máku a kmínu je 12 let a 314 dní, po zaokrouhlení 13 let. Návratnost investice při čistění máku, kmínu a potravinářské pšenice je 6 let a 354 dní, po zaokrouhlení 7 let. Výsledky jsou zaokrouhleny, protože se nevyčistí všechny plodiny ihned po sklizni, ale v průběhu celého roku. 61

6.3.5. Čistička Cimbria DELTA Super 104 Hodnoty použité pro výpočet: Hodinová mzda pracovníka při čistění (M H ) 91 Kč h -1 Spotřeba elektřiny čističkou (P Č ) 4,45 kw h -1 Cena elektrické energie (E C ) Tab. 18 Náklady na čistění čističkou DELTA Super 104 v podniku 4 Kč kwh Vlastní čistička Plodina Výkonnost Doba Mzda Náklady na Celková čističky čistění 1 t pracovníka el. energii cena za 1 t [t h -1 ] [h] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] Mák 0,5 2 182,00 35,60 217,60 Kmín 1,5 0,2 18,20 2,36 20,56 Pšenice 25 0,04 3,64 0,47 4,11 Ječmen 20 0,05 4,55 0,59 5,14 Tritikale 25 0,04 3,64 0,47 4,11 Při čistění potravinářské i krmné pšenice jsou stejné náklady na 1 t. Tab. 19 Náklady na čistění v podniku služeb a celkový rozdíl Plodina Čistění v podniku služeb Náklady na dopravu Cena čistění Celkové náklady Rozdíl Čištěné množství za rok Celkový rozdíl [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [Kč t -1 ] [t] [Kč] Mák 1500 527,23 2027,23 1986,11 15 29791,58 Kmín 1100 418,75 1518,75 1498,19 14,4 21573,98 Pšenice 140 195,45 335,45 331,34 200 66268,14 potravinářská Pšenice krmná 70 195,45 265,45 261,34 80 20907,26 Ječmen 70 210,89 280,89 275,75 36 9927,00 Tritikale 70 203,01 273,01 268,90 6 1613,38 Suma (Σ) 150081,34 62

Náklady [Kč] 2100 2000 1900 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Mák setý Kmín luční Potravinářská pšenice Vlastní Služby Rozdíl Krmná pšenice Ječmen Tritikale Plodiny Obr. 33 Náklady na čistění Cimbria Delta Výpočet odpisů: Pořizovací cena (VC) Odpisová skupina 2 Doba odpisování 980 000 Kč 5 let Koeficient pro 1. rok 11 % Koeficient pro další roky 22,25 % Odpis v prvním roce: Odpis v dalších letech: o o VC k = 100 980 000 11 = 100 1 1 = VC k = 100 Tab. 20 Tabulka odpisů čističky DELTA Super 104 Rok odepisování Odepisovaná částka [Kč] Zůstatková cena [Kč] o 1 107800 872200 o 2 218050 654150 o 3 218050 436100 o 4 218050 218050 o 5 218050 0 980 000 22,25 = 100 2 2 = 107 800 Kč 218 050 Kč 63

Výpočet doby návratnosti vynaložené investice: Odečtením odpisů v jednotlivých letech od vypočítaného celkového rozdílu se vypočítá zisk, který je možno použit na úhradu vynaložené investice na pořízení nové čističky. Vypočítaná je varianta při čistění všech sklízených plodin, čistění pouze máku a kmínu (tyto plodiny se musí čistit vždycky) a poslední je při čistění máku, kmínu a pouze potravinářské pšenice (krmná pšenice se nečistí). Tab. 21 Doba návratnosti čističky DELTA Super 104 Roky Kmín, mák a Všechny plodiny Pouze kmín a mák potravinářská pšenice Zbývající Zbývající Zbývající Zisk Zisk Zisk cena cena cena 1 33240,08 946759,92-59830,06 2908,48 977091,52 2-77009,92-170080,06-107341,52 3-77009,92-170080,06-107341,52 4-77009,92-170080,06-107341,52 5-77009,92-170080,06-107341,52 6 141040,08 838959,92 47969,94 932030,06 110708,48 866383,03 7 141040,08 697919,85 47969,94 884060,12 110708,48 755674,55 8 141040,08 556879,77 47969,94 836090,18 110708,48 644966,07 9 141040,08 415839,70 47969,94 788120,24 110708,48 534257,59 10 141040,08 274799,62 47969,94 740150,29 110708,48 423549,10 11 141040,08 133759,55 47969,94 692180,35 110708,48 312840,62 12 141040,08-7280,53 47969,94 644210,41 110708,48 202132,14 13 47969,94 596240,47 110708,48 91423,65 14 47969,94 548270,53 110708,48-19284,83 15 47969,94 500300,59 16 47969,94 452330,65 17 47969,94 404360,71 18 47969,94 356390,77 19 47969,94 308420,82 20 47969,94 260450,88 21 47969,94 212480,94 22 47969,94 164511,00 23 47969,94 116541,06 24 47969,94 68571,12 25 47969,94 20601,18 26 47969,94-27368,76 Záporné hodnoty u zbývající ceny znamenají, že náklady vynaložené na koupi čističky jsou již vyrovnány a uvedená hodnota je zisk, který lze použit pro jiné účely. Návratnost investice při čistění všech plodin je 12 let a 346 dní, po zaokrouhlení 13 let. Návratnost investice při čistění máku a kmínu je 26 let a 157 dní, po zaokrouhlení 27 let. 64

Návratnost investice při čistění máku, kmínu a potravinářské pšenice je 14 let a 301 dní, po zaokrouhlení 15 let. Výsledky jsou zaokrouhleny, protože se nevyčistí všechny plodiny ihned po sklizni, ale v průběhu celého roku. Odpisy jsou počítány dle údajů uvedených v Zákonu o dani z příjmu č. 586/1992 Sb. ze dne 20. listopadu 1992 ve znění zákona po novelách k 1. 1. 2008. 6.4. Minimální sypný úhel Z provedeného měření pro plodinu mák a kmín jsem vypočítal sypný úhel statický. Měření bylo prováděno na materiálu odpovídajícího třecími vlastnosti třecím vlastnostem povrchu v příjmovém koši. Rozměry měřící desky pro třecí úhel máku a kmínu: 1100 1030 Naměřená výška sklonu a sypný úhel u máku: 60 110 α 60 sin α = = 33 3 110 Naměřená výška sklonu a sypný úhel u kmínu: 71 110 α 71 sin α = = 40 11 110 65

7. Návrh manipulačních prvků 7.1. Příjmový zásobník Pro výpočet rozměrů zásobníku jsem vycházel z požadavku minimálního objemu. Tento objem odpovídá objemu dopravního návěsu, který má objem 11,0608 m 3. Požadavek na velikost objemu zásobníku je stanoven s ohledem na možnost případného zakrytí příjmového zásobníku a to na hodnotu minimálně objemu dopravního prostředku. Tab. 22 Příjmový zásobník - rozměry Horní plocha zásobníku a 7 m b 2 m Dolní plocha zásobníku c 0,5 m d 0,5 m Výška zásobníku v 2,5 m Sypný úhel α 37,57 Objem zásobníku V 13,43 m 3 Výpočet objemu příjmového koše: ( S + S S ) v V = + 3 v V = 3 2 V = 3 1 1 2 S2 [( a b) + ( a b) ( c d) + ( c d) ] 3 [( 7 2) + ( 7 2) ( 0,5 0,5) + ( 0,5 0,5) ] = 13,43 m 7.2. Manipulační prostředky Pro dopravu materiálu z příjmového koše je vhodné použít pásový dopravník. Množství materiálu je nejvýhodnější regulovat velikostí výpadového otvoru z příjmového koše. To lze učinit pomocí šoupátka ovládaného šroubovým převodem. Díky této možnosti není potřeba budovat mezizásobník nad čističkou. Malý zásobník je umístěn přímo na čističce. Další variantou je možnost vybavit pásový dopravník frekvenčním měničem a provádět změnu rychlosti pohybu pásu a tím výkonnost celé dopravní části. 66

K vertikální dopravě je nejvhodnější použít korečkový dopravník, který bude dopravovat materiál do vyšších pater a následná doprava bude prováděna samospádem pomocí dopravního potrubí. K vyprazdňování skladovacích prostor, s ohledem na rozměry a poškozování dopravovaného materiálu, je výhodné použít žlabový šnekový dopravník. Pro dopravu nečistot z čističky lze použít šnekový dopravník, který bude dopravovat materiál do zásobníku. Ten může být buď přívěs, velkoobjemový vak nebo pytle. Druh zásobníku je ovlivněn čištěnou plodinou a množstvím nečistot. Pro manipulaci s pytlovaným materiálem lze použít palety a vysokozdvižného vozíku. Tato varianta je výhodná z hlediska celkového čištěného množství, velikost manipulačního prostoru, přítomnosti vysokozdvižného vozíku v podniku. 8. Výsledky práce Klíčovým prvkem celé linky je čistička. Jako nejvhodnější variantu jsem vybral koupi nové rotační čističky Marot, model EAC 153. Výhodnou vlastností této čističky oproti modelu EAC 53 je možnost regulace rychlosti otáčení čistícího bubnu. Její pořizovací cena je přibližně 380 000 Kč, cena jednoho síta, bez rozdílu na rozměr otvoru, je 6 800 Kč, v čističce se nachází při jedné sadě 3 kusy sít. Cena dopravy čističky je 15 000 Kč. Ceny jsou uvedeny bez DPH. Pásový dopravník lze použít z vybavení nacházejícího se v podniku. Pro dopravu materiálu z podlahového zásobníku lze použít šnekový dopravník. Dodavatelem by mohla být firma STROJMONT CZ a.s. Želetava. Tato firma dopravník přímo vyrábí a prodává, takže nevzniknou žádné další náklady spojené s prodejem přes třetí osobu. K zajištění návaznosti celé linky jsem z nabídky vybral model DŠK 250. Parametry dopravníku jsou následující: dopravní délka 9 m, celková délka 9,5 m, příkon elektromotoru 2,2 kw, výkonnost 25 m 3 h (při dopravě obilí), určen pro vodorovnou dopravu, velikost výpadového otvoru je 219 219 mm, materiálová třída 11. Cena tohoto dopravníku je 39 500 Kč bez DPH. Jelikož je zásobník rozdělen na dvě samostatné části je zapotřebí dvou kusů tohoto dopravníku. K vertikální dopravě bude sloužit korečkový elevátor. Dodavatelem by mohla být firma STORMONT CZ a.s. Želetava. Z nabídky této firmy by se jednalo o model EK 20. Parametry dopravníku jsou následující: dopravní výška 10 m, příkon elektromotoru 1,5 kw, výkonnost 20 m 3 h, k dopravě slouží pás vhodný pro dopravu olejnin, blokace zpětného chodu, materiálová třída 11. Cena tohoto dopravníku je 85 000 Kč bez DPH. 67

V celé lince je zapotřebí 2 kusů tohoto typu dopravníku. Jeden pro dopravu materiálu z příjmového zásobníku a druhý pro naskladňování vyčištěného materiálu. Další součástí dopravní trasy jsou spádové trubky k jednotlivým místům. Nezbytnou částí je elektroinstalace a ovládací zařízení. Jeho cena je závislá na celkové délce vodičů, počtu jistících prvků a ovladačů. 9. Závěr Pořízení posklizňové linky je značně nákladné. Mezi další náklady při zřizování je nutné připočíst stavební práce spojené se zabudování dopravních prvků do budovy. Výstavba příjezdové rampy a zásobníku takových rozměrů, jaké jsou pro danou linku potřebné znamená značné náklady na vybetonování rampy. Další důležitou části je dodržení stanoveného sypného úhlu. Při špatném sklonu nebude totiž docházet k samovolnému sesypávání materiálu. Minimální sypný úhel pro obiloviny je 35, z provedeného měření je sypný úhel pro mák s makovinou 33 a kmín 40. Výsledný sypný úhel v příjmovém zásobníku je výsledkem kompromisu výsledných rozměrů a potřebného úhlu. Celková cena hlavního technologického prvku a nově pořízených dopravních prvků je: čistička (technologický prvek) čistička + doprava + 6 ks sít = 380 000 + 15 000 + (6 6800) = 435 800 Kč bez DPH dopravníky (dopravní prvek) žlabový šnekový dopravní (2 ks) + korečkový elevátor (2 ks) = 2 39 500 + 2 85 000 = 249 000 Kč bez DPH. Mezi výhody vlastnictví takového zařízení lze zařadit možnost okamžitého čistění plodin (převážně kmín a mák). Dlouhodobější uskladnění plodin pro prodej v době výhodnější tržní ceny. Další nemalou výhodou je snížení namáhavosti práce spojenou s uskladňováním do prostor nevybavených zařízeními pro naskladňování. Snížení počtu pracovníků pro čistění centrálním ovládáním celé linky. Výhody rotační čističky jsou nízká hmotnost stroje, nízké vibrace při práci, jednoduchý systém výměny sít, možnost použití jako předčističky. 68

10. Seznam použité literatury DRAŽAN, František JEŘÁBEK, Karel: Manipulace s materiálem. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1979. 456 s. KEJÍK, Cyril MAREČEK, Jan: Provoz stacionární techniky I. díl. Brno: MZLU, 1996. 134 s. ISBN 80 7157 206 3 KEJÍK, Cyril: Technika a mechanizace živočišné výroby I. díl. Brno: VŠZ, 1984. 214 s. ISBN 55 917 84 KEJÍK, Cyril: Technika a mechanizace živočišné výroby I. díl. Brno: VŠZ, 1984. 214 s. ISBN 55 917 84 RUŽBARSKÝ, Juraj: Potravinářská technika. Prešov: Fakulta výrobních technologií, 2005. 564 s. ISBN 80 8073 410 0 http://www.strojmont.cz/ http://www.siagra.cz/?clanek=105 http://www.cimbria.cz/templates/cimbria/pdf/cma_products_data_102.pdf 69

Seznam tabulek: Tab. 1 Průměrné výnosy... 41 Tab. 2 Hmotnost převáženého materiálu v návěsu... 48 Tab. 3 Náklady na dopravu 1 t materiálu... 48 Tab. 4 Náklady na čistění vlastní čističkou v podniku... 52 Tab. 5 Náklady na čistění v podniku služeb a celkový rozdíl... 52 Tab. 6 Náklady na čistění čističkou EAC 53 v podniku... 53 Tab. 7 Náklady na čistění v podniku služeb a celkový rozdíl... 53 Tab. 8 Tabulka odpisů čističky EAC 53... 54 Tab. 9 Doba návratnosti čističky EAC 53... 55 Tab. 10 Náklady na čistění čističkou EAC 153 v podniku... 56 Tab. 11 Náklady na čistění v podniku služeb a celkový rozdíl... 56 Tab. 12 Tabulka odpisů čističky EAC 153... 57 Tab. 13 Doba návratnosti čističky EAC 153... 58 Tab. 14 Náklady na čistění čističkou EAC 354 v podniku... 59 Tab. 15 Náklady na čistění v podniku služeb a celkový rozdíl... 59 Tab. 16 Tabulka odpisů čističky EAC 354... 60 Tab. 17 Doba návratnosti čističky EAC 354... 61 Tab. 18 Náklady na čistění čističkou DELTA Super 104 v podniku... 62 Tab. 19 Náklady na čistění v podniku služeb a celkový rozdíl... 62 Tab. 20 Tabulka odpisů čističky DELTA Super 104... 63 Tab. 21 Doba návratnosti čističky DELTA Super 104... 64 Tab. 22 Příjmový zásobník - rozměry... 66 70

Seznam obrázků: Obr. 1 Spádové zařízení - schéma sil působících při dopravě... 10 Obr. 2 Schéma technického řešení spádových žlabů... 12 Obr. 3 Schéma posuvného dopravního žlabu... 12 Obr. 4 Schéma dopravního třasadla s hnacím klikovým mechanismem... 13 Obr. 5 Pohony vibračních dopravníků s mikrovrhem... 14 Obr. 6 Schéma ložných profilů u dopravních pásů... 15 Obr. 7 Schéma vodorovného profilového dopravníku... 18 Obr. 8 Schéma korečkového dopravníku... 19 Obr. 9 Typy a rozměry korečků používaných u elevátorů... 19 Obr. 10 Schéma šnekového dopravníku... 21 Obr. 11 Schéma prosté palety s vyznačenými rozměry... 24 Obr. 12 Schéma rámové ohrady s kovovým rámem a dřevěnou výplní... 24 Obr. 13 Možné způsoby uspořádání větracích kanálů v obilních skladech... 26 Obr. 14 Různé průřezy a sestavy silových zásobníků... 27 Obr. 15 Základní rozměry zásobníku... 28 Obr. 16 Rozměry zrn... 30 Obr. 17 Vztahy mezi rozměry zrn základní plodiny a rozměry semen plevelů a jiných příměsí... 31 Obr. 18 Příklad úplného překrytí rozměrů zrn základní plodiny rozměry semen plevelů... 31 Obr. 19 Tvar a příklad rozmístění otvorů na sítech... 32 Obr. 20 Schéma propadu zrn na kruhových otvorech síta... 33 Obr. 21 Schéma propadu zrn na obdélníkových otvorech síta... 33 Obr. 22 Pohyb zrna ve vrstvě na otáčejícím se povrchu válce;... 34 Obr. 23 Rozdělení směsí semen proudem vzduchu... 36 Obr. 24 Vzduchové předčističky zrnin... 36 Obr. 25 Technologické schéma kombinované čističky... 37 Obr. 26 Technologické schéma válcové čističky a třídičky... 37 Obr. 27 Princip práce válcového triéru... 38 Obr. 28 Základní nákres budovy, rozměry uvedené v mm... 42 Obr. 29 Nákres ložného prostoru odvozního prostředku (rozměry uvedeny v mm)... 47 Obr. 30 Náklady na čistění EAC 53... 54 Obr. 31 Náklady na čistění EAC 153... 57 Obr. 32 Náklady na čistění EAC 354... 60 Obr. 33 Náklady na čistění Cimbria Delta... 63 71

Přílohy 72

Obr. 34 Celkový pohled na budovu 73

Obr. 35 Vnitřní pohled do budovy 1 74

Obr. 36 Vnitřní pohled do budovy 2 75

Obr. 37 Podlahový zásobník, dopravníky, příjmový koš 76

Obr. 38 Rotační čistička EAC 153 77

Obr. 39 Sítová čistička 78