âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XIX. PROSINEC 2012 âíslo 4 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XIX. díl Angus show se vydafiila na jedniãku Chov krav bez trïní produkce mléka v Ústeckém kraji Oãekávaná spolehlivost hodnocení masného skotu Sommet de l Elevage v fiíjnu 2012

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, rok se opět chýlí ke svému konci a k tomuto období neodmyslitelně patří i bilancování. I já se proto na několika následujících řádcích o to pokusím, byť ve velmi zhuštěné formě. Pokud bych měl tento rok charakterizovat jedním slovem, tak jako nejvýstižnější mě napadá výraz chaos. Rok 2011 je rokem mnoha změn, ale i zmatků, a to nejenom na naší politické scéně, ale bohužel i v oblasti zemědělských dotací. Za vše stačí zmínit příklady sdo této chvíle nejasným výkladem toho, co je z pohledu kontrolních orgánů považováno za řádně nahlášené tele do ústřední evidence u dotací poskytovaných na masná telata z tzv. článku 68, diskuze nad výplatou to-up a jejich modulace a v neposlední řadě novinka v podobě odložení výplaty plateb v LFA oblastech. Vedle politických diskuzí nad konečnou podobou DPH, jsou toto příklady toho, jak je pro chovatele složité či téměř nemožné v tomto nečitelném prostředí dělat nějaká zásadnější ekonomická rozhodnutí. Pevně věřím, že naopak změny a nové aktivity, do kterých jsme se zapojili my, jsou pro chovatele pozitivní a že je ocení. Zcela novou činností, o které již v minulosti proběhlo na půdě svazu mnoho diskuzí, je zapojení svazu do obchodních aktivit. Letošní rok lze z tohoto pohledu považovat za přelomový, neboť rozhodnutím výboru, jsme v polovině roku zahájili obchodování s skotem. Jak jsme již několikrát uvedli chceme chovatelům nabídnout alternativu ke komerčním subjektům, ale rozhodně je nehodláme do obchodů se svazem nutit. Chceme zkrátka nabídnout jinou cestu, pokud chovatelé z jakýchkoliv důvodů nejsou se svým současným obchodním partnerem spokojeni. Do této chvíle se nám již podařil zrealizovat vývoz několika kamionů jatečného a zástavového skotu a momentálně finišujeme s přípravou exportu plemenných jalovic. Druhou aktivitou, která sice není zcela nová, ale teprve letos bychom měli vidět první výsledky, je naše zapojení do mezinárodního odhadu plemenných hodnot projektu Interbeef. V současné době probíhá pilotní zpracování plemenných hodnot pro odstavové hmotnosti, zatím pro plemena charolais a limousine. Na tomto místě nemá cenu se rozepisovat o detailech, neboť by mi na to ani jedna stránka nestačila, a proto zájemce o tuto problematiku odkážu na zářijový zpravodaj, kde byl na toto téma zveřejněn celý článek. Důležitá změna byla na žádost chovatelů učiněna také v případě testování a výběrů plemenných býků od příštího roku budou býci vybíráni čtyřikrát ročně, poprvé pak už v únoru. Jak se tento systém v praxi osvědčí teprve ukáže čas, ale slibujeme si od toho rovnoměrnější nabídku plemeníků v průběhu celého roku, zejména pak v období, kdy je o ně největší zájem. Na poli výstavnictví pak zcela jistě byla přelomovou akcí speciální výstava plemene aberdeen angus 1. jihočeská angus show. Jelikož se tato výstava konala až po uzávěrce našeho zářijového čísla, tak reportáž z této akce přinášíme až v tomto zpravodaji. Pozornost si zasluhuje rovněž i brněnská výstava Techagro, která se však letos omezila pouze na ukázku masných plemen. O to větší význam přikládáme příštímu ročníku národní výstavy, která se bude konat v termínu 27. 30. 6. 2013. V současné době probíhají mezi BVV a všemi spolupořadateli intenzivní diskuze nad přípravou této akce, včetně finančního rámce. Nejpozději koncem roku chceme zveřejnit jasné podmínky, aby se měl každý chovatel možnost v dostatečném předstihu rozhodnout, zda se výstavy aktivně zúčastní či nikoliv. Závěrem mi dovolte, abych z tohoto místa poděkoval všem chovatelům, kteří se aktivně zapojují do svazových a klubových aktivit a pomáhají tak šířit dobré jméno masného skotu. Poděkování si jistě zaslouží i celý tým pracovníků svazu, kteří jsou vám vždy k dispozici a pevně věřím, že jste s jejich službami spokojeni. A na úplný závěr už nezbývá víc než popřát Vám a Vašim blízkým krásné a klidné prožití vánočních svátků, hodně štěstí, zdraví, zdravého optimismu, pohody a rovněž mnoho pracovních i osobních úspěchů v následujícím roce. To Vám za celý kolektiv pracovníků svazu přeje Kamil Malát

OBSAH ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 4/2012 roãník XIX. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms 2012... 5 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu... 6 Jaromír eda: Rodina je základ stáda... 6 Jak si slovit jelena v Rychlebsk ch horách aneb simentálové z Nové Vody... 10 Angus show se vydafiila na jedniãku... 14 Chov krav bez trïní produkce mléka v Ústeckém kraji (konference luknov)... 24 Na zku enou do Irska... 30 Jemnost a kfiehkost hovûzího lze urãit jiï u syrového masa... 32 Oãekávaná spolehlivost hodnocení masného skotu... 34 Podzimní v jezd Junior teamu, téma: Pastviny a v e co s nimi souvisí... 36 Sommet de l Elevage v fiíjnu 2012... 38 Nová generace elektrick ch ohradníkû = nové moïnosti jejich vyuïití... 42 Optimální pomoc pfii porodu v chovu masn ch krav... 44 8. roãník European Angus Forum... 46 19. svûtov simentálsk kongres... 49 Základní v bûry plemenn ch b kû rok 2012... 50 Naskladnûní OPB I. a II. turnus... 54 Termíny základních v bûrû a draïeb v roce 2013... 54 Galerie nejlépe hodnocen ch b kû III. turnus... 55 V sledky kontroly uïitkovosti za období 1. 10. 2011 30. 9. 2012... 55 Recept Hovûzí svíãková s bylinkovou krustou, chfiestem a bolzánskou omáãkou... 58 pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny email: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863 fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, 117 05 Praha 1 email: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû nov 17, 117 05 Praha 1 email: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: stara@cschms.cz, tel.: 724 073 641 Adresa svazu Tû nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 IâO: 00536903 DIâ: CZ00536903 Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, 150 00 Praha 5 email: herrmann@cschms.cz, tel.: 724 057 090 jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk Krumlov email: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy le email: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 Morava Bc. Radek Dobe Voskovcova 2, 779 00 Olomouc email: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640 Titulní strana hlavní fotka: Herefordské plemenice na chovu Jana Zatloukala Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. (foto: Karel Melger) Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E 14344. Titulní strana malá fotka: Plemenný býk Uzel Nečtinský (ZLM 023), vybrán do plemenitby 17. 05. 2012 Tisk: Ekonoprint, Praha www.ekonoprint.cz (foto: Karel Melger) Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. Vnitřní obálka Charolais na chovu Jana Zatloukala (foto: Karel Melger) 3

, Novinky v projektu Interbeef Aktuálnû Na konci záfií a na zaãátku fiíjna tohoto roku do lo k v znamnému pokroku v projektu Interbeef, kter by mûl zajistit pro chovatele z jednotliv ch ãlensk ch zemí v sledky mezinárodní genetické evaluace pro masná plemena. V záfií byla odeslána data pro pilotní zpracování mezinárodní genetické evaluace pro pfiepoãtené odstavové hmotnosti. V této fázi se zatím jedná o v poãet pro plemena charolais a limousine. Data z âeské republiky byla bez v hrad pfiijata. Byla ustavena technická komise Interbeef, ve které je silné zastoupení z âr (jeden ãlen z âeskomoravské spoleãnosti chovatelû a dva ãlenové z V zkumného ústavu Ïivoãi né v roby). Technická komise plánuje jednání 6. a 7. prosince ve védsku, kde by jedním z hlavních bodû mûla b t diskuse o v sledcích pilotního zpracování mezinárodní genetické evaluace pro pfiepoãtené odstavové hmotnosti a dal í praktické otázky spojené s touto problematikou. Jedná se zejména o statistické anal zy v sledkû, stanovení pravidel pro publikování, stupnice, na které budou v sledky publikovány a celá fiada dal ích okruhû. Dal í jednání reprezentantû z jednotliv ch zemí je plánováno na leden 2013 v Lond nû. Znamená to, Ïe na konci tohoto nebo na zaãátku pfií tího roku by mûly b t k dispozici první praktické v stupy. Velice dobfie se vyvíjí i v zkumné aktivity dal ích znakû a vlastností. V zkumn t m z âr, kter bude zodpovûdn za mezinárodní genetickou evaluaci pro obtíïnost porodû, v souãasné dobû jedná o otázkách spojen ch se strukturou vût, pfienosu dat a o plánování jednotliv ch krokû v zkumu obtíïnosti porodû pro Interbeef v âr. Národní v stava hospodáfisk ch zvífiat 2013 Po velmi úspû n ch dvou pfiedchozích národních v stavách hospodáfisk ch zvífiat a zemûdûlské techniky se v pfií tím roce brány brnûnského v stavi tû opût otevfiou pro v echny chovatele, pûstitele a pfiíznivce zemûdûlství. V pofiadí jiï tfietí roãník této národní v stavy se uskuteãní v termínu 27. 30. ãervna 2013. V souãasné dobû probíhají intenzívní jednání nad podmínkami úãasti pro jednotlivé chovatele, vãetnû finanãních aspektû. V nejbliï í dobû kompletní podmínky vãetnû pfiihlá ky a dal í potfiebn ch informací zvefiejníme na webov ch stránkách. JiÏ nyní je v ak nutné upozornit, Ïe oproti minul m roãníkûm dojde k jist m omezením (finanãního charakteru) ve vztahu k hrazení stravování ãi ubytování a také veterinárních zkou ek. V pfiípadû dopravy zaji Èované organizátorem se uvaïuje o pfiíspûvku kaïdého chovatele max. do v e 1000/vystavené zvífie (net ká se telat vystaven ch jako doprovod matky). DÛvodem pro tyto kroky jsou nejasnosti ohlednû v e státního pfiíspûvku na organizaci této v stavy. Novinkou by také mûlo b t pfiesunutí v ech hospodáfisk ch zvífiat (s v jimkou koní) do pavilonu P, pfiiãemï rozsah expozice masného skotu by mûl zûstat na obdobné úrovni jako v roce 2011, tj. cca 250 kusû. Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od 1. 9. 2012 MontáÏnû obchodní firma s.r.o., Buãick Ml n, PK DD, BB, MM, VV ERC s.r.o. Pardubice, PK WA Langer Radek, Ostrata, ádné + PK HI Kaãerovsk Jan, Ing., Bfiilice, ádné + PK CH Roden Karel, Skr ov, Zájmov Bovet a.s. Sloupnice, Horní Sloupnice, PK WA JUDr. Eva Zajíãková, Ph.D., â. Krumlov, ádné PK AA ENVIMEA s.r.o., âesk Krumlov, ádné PK AA Nûmec Eduard, Ludvíkovice, ádné PK LI ZD Jinín, Jinín, PK LI a CH Farma âapí hnízdo, a.s., DvÛr Semtín 1, PK WA âarva ová Milada, Guty 53, ádné PK HI Bronec Kamil, StfiíÏov, ádné PK HI Ekofarma Kozojedy s.r.o., Rataje nad Sázavou, ádné PK AA Brabcová Ludmila, Bûlice, Zájmové Raabová Marcela, Ing., Stfiezimûfiice, ádné PK AA vejda Jan, Kleãany, ádné PK LI Harvalík Radek, Kratu ín, ádné PK PI SÛra Rychard, KadaÀ, PK TL Pospí il Radek, Koblasko, ádné PK HE SWONIA, a.s., Praha 7, ádné PK HI imûnek Jifií, Velká Úpa, Zájmové Procházka David, Stfiíbrná Skalice, ádné PK CH Voráãek Pfiemysl, Miãovice, ádné PK GA 4

Aktivity âschms 2012 Záfií 1. 9. pfiedseda byl hostem pofiadu Pfiímá linka vysílaného âesk m rozhlasem âeské Budûjovice 1. 2. 9. náv tûvy chovû masného skotu se zástupci z Bosny a Hercegoviny (Malát) 31. 8. 4. 9. úãast na v stavû 1. jihoãeská angus show konané v rámci veletrhu Zemû Îivitelka v âesk ch Budûjovicích 6. 9. v stava Rade ínská Svratka s ukázkou plemene masn simentál (Kopeck, Malát) 11. 9. jednání zdravotní komise chovatelsk svazû, Îìár nad Sázavou (Malát) 12. 9. IX. Mrákovská v stava hol t nského skotu (Melger) 14. 9. chovatelsk den Vojensk lesû a statkû sp., Mal Hlavákov (Malát) 17. 20. 9. úãast na pre-tour konané v rámci Svûtového kongresu plemene simentál (fleckvieh), Nûmecko (Kopeck, Hofiák, ÎíÏala, Chytil) 17. 21. 9. zájezd estonsk ch chovatelû masného skotu (Malát) 20. 9. III. mezinárodní konference chovatelû masného skotu ve luknovû (Vydrová, Vráblík, Herrmann) 21. 9. jednání Klubu chovatelû francouzsk ch rustikálních plemen (Buãick ml n) 22. 9. Den francouzského masného skotu, Pojedy (Malát, Kopeck, Herrmann) 25. 9. semináfi lechtûní masného skotu, jednání Klubu chovatelû LI, BA, BM a asociace AA, jednání v boru âschms (Skalsk DvÛr) 26. 9. V roãní ãlenská schûze âschms (Skalsk DvÛr) Dal í záfiijové aktivity: Odeslání dat do projektu Interbeef pro pilotní v poãet plemenn ch hodnot pro odstavové hmotnosti pro plemene LI a CH Obchodní aktivity spojené s prodejem zástavového skotu Pfiíprava semináfie na Skalském Dvofie Dokonãování, tisk a rozeslání III. Zpravodaje pro rok 2012 Tisk a rozeslání publikace Uzávûrky kontroly uïitkovosti masn ch plemen skotu za rok 2011 Administrace dotací na kontrolu uïitkovosti Tisk kalendáfie pro rok 2013 íjen 1. 10. porada zamûstnancû svazu, Hradi tko 15. 20. 10. tfietí turnus v bûrû plemenn ch b kû 18. 10. jednání Rady SEUROP pfii MZe, Praha (Malát) 19. 10. aukce plemenn ch jalovic, OPB Cunkov 22. 23. 10. zájezd chovatelû plemene charolais z Norska (Malát) 25. 10. jednání Klubu chovatelû plemene masn simentál, Rokliny (Malát, Vydrová, Kopeck, Melger) 25. 10. jednání Rady plemenné knihy piemontese 26. 10. chovatelsk den na farmû pana Reinolda, Stará âervená voda (Malát, Vydrová, Kopeck, Melger) 29. 10. pracovní jednání se Svazem marginálních oblastí (Malát, Vráblík) 31. 10. pfiedná ka k problematice masného skotu na semináfii pofiádaném Zemûdûlsk m svazem, Star Jiãín Palaãov (Vráblík) Dal í fiíjnové aktivity: Pfiíprava materiálû pro ãtvrté ãíslo svazového zpravodaje 2012 Aktualizace plemenn ch hodnot a databáze sluïby webkump Pfiíprava a zaji tûní semináfie Pastviny a v e co s nimi souvisí pro junior team Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu Listopad 1. 11. jednání dozorãí rady âeskomoravské spoleãnosti chovatelû a.s., Hradi tko (Malát) 1. 11. pracovní porada zamûstnancû âschms, Hradi tko 3. 11. semináfi pro ãleny Junior teamu na téma Pastviny a v e co s nimi souvisí, Statek Prak (Malát, Vydrová, Kopeck, Vráblík) 6. 11. jednání v boru âschms (Hradi tko) 8. 11. ãlenská chûze SdruÏení v chodoãesk ch chovatelû, Kolesa (Malát) 15. 11. jednání Rady plemenné knihy plemene limousine (Nov Jiãín) 15. 16. 11. klub chovatelû plemene charolais, farma manïelû Hatlákov ch a Penzion Podmitrov (Malát, Vydrová, Kopeck ) 14. 15. 11. (teorie) a 21. 11. 22. 11. 2012 (praxe) kurz hodnotiteºov mäsového dobytka pro slovenské bonitéry, pofiadatel ZCHMD a Plemenáfiské sluïby SR (Kopeck, eba) 20. 11. v stavní v bor k pfiípravû národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat v Brnû 2013, Brno (Malát, Kopeck ) 20. 11. jednání rady plemenné knihy aberdeen angus, JindfiichÛv Hradec 22. 11. jednání Unie chovatelû, VÚÎV Praha-Uhfiínûves (Malát) 25. 26. 11. jednání pracovní skupiny pro hovûzí maso pro organizaci Copa-Cogeca, Brusel (Vráblík) Dal í listopadové aktivity: Obchodní aktivity spojené s prodejem zástavového a plemenného skotu Pfiíprava materiálû pro IV. ãíslo svazového zpravodaje + PF 2013 Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu 5

Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v dne ním ãísle vás, jako obvykle, seznámíme se dvûma farmami. První reportáï je z chovu mladého zemûdûlce pana Jaromíra edy, na kterého pfievedla hospodáfiství v roce 2002 jeho maminka, paní Jaromíra edová, která je ãlenkou svazu jiï od roku 1993. Rodina hospodafií na samotû nedaleko Îamberka, od prvopoãátku je vûrná masnému plemeni limousine, se kter m mají bohaté zku enosti. Druh m farmáfiem, kterého vám v dne ním ãísle pfiedstavíme, je pan Manfréd Reinold, kter je z pohledu chovu masného skotu také mlad m chovatelem, i kdyï generaãnû má pfied panem Jaromírem edou náskok. To ale nemûní nic na tom, Ïe se farma, fungující v krásn ch, ale nelítostn ch horsk ch podmínkách JeseníkÛ (Stará âervená Voda), má ãím pochlubit nejen co do kvality chovan ch zvífiat plemene masn simentál. S historií i souãasn m stavem farmy vás seznámí Ing. Pavel Káãer, kter byl u zrodu" tohoto chovu. Pfiíjemné ãtení vám pfieje Pavla Vydrová REPORTÁŽ Z CHOVU: Jaromír eda: Rodina je základ stáda Jméno: Jaromír Šeda Obec: Helvíkovice (samota Dolní Dvůr) Okres: Ústí nad Orlicí Nadmořská výška: 440 m nad m. Chované plemeno: limousine (LI), kříženky ČESTR V plemenných knihách: limousine Členem svazu: od října 1993 Základní stádo: 40 ks + 1 býk v přirozené plemenitbě Zemědělská půda (trvalé travní porosty TTP): cca 140 ha z toho 100 ha TTP V systému ekologického zemědělství: NE WEB: připravuje se Ukázková farma rodinného typu pana Jaromíra edy se nachází na spojnici mezi Vamberkem a Îamberkem. Po jedenáctce, pût kilometrû pfied Îamberkem, sjíïdíte z kopce mezi lesy barvícími se podzimem do zlaté barvy a pak se pfied vámi otevfie malebn prostor udrïovan ch pastvin a luk a po levé stranû, hned vedle hlavní silnice, se vyloupne samota Dolní DvÛr, jsme u cíle. Zvu vás na pfiíjemné povídání s ãleny rodinného klanu edov ch, majiteli jednoho z nejstar ích hospodáfiství s chovem plemene limousine v âeské republice. Z historie hospodáfiství V roce 1925 odkoupil dûdeãek paní Jaromíry edové, pan Robert Rössler, toto hospodáfiství o v mûfie 19,5 ha zemûdûlské pûdy jako zbytkov statek po pozemkové reformû. Samota mûla odnepamûti své oznaãení Dolní DvÛr, ãíslo popisné Helvíkovice 1, tehdy okres Îamberk. Historie místních stavení ale sahá, dle doloïiteln ch pramenû, aï do 13. století. Do roku 1949 pan Rössler soukromû hospodafiil, ale v 50. roce se musel na dva roky vystûhovat a stal se fieditelem státního statku Králíky a v echny jeho pozemky byly pfievedeny na JZD. Do roku 1969 drïelo druïstvo Helvíkovice na Dolním Dvofie chov skotu, jalovice se tu pásly na okolních pastvinách a byla zde také karanténní stáj pro zástavové b ky a jalovice na prodej. Majetek byl rodinû vrácen aï po roce 1989. Samota Dolní Dvůr (foto: archiv rodiny Šedových) Jak to v echno zaãalo Paní edová, maminka Jaromíra, zaãala podnikat v roce 1991. Chovatelka masného skotu se z ní stala po zralé úvaze, kdy bylo jasné, Ïe jako matka mal ch dûtí, Ïijící na samotû a s manïelem, kter se musí vûnovat prosperitû vlastní firmy, nemûïe dojíïdût dlouhé vzdálenosti za prací, jako tomu bylo za svobodna, ani se nemûïe starat o nároãné stádo dojeného skotu. Díky manïelovû 6

plné podpofie vyuïila lákavé nabídky na nákup osmi vysokobfiezích jalovic âestr zapu tûn ch masn m plemenem limousine. V roce 1992 ji byl navrácen vlo- Ïen majetek, kter by za normálních okolností zdûdila po svém dûdeãkovi, z JZD Kameniãná a tak to v echno zaãalo. Je tû koncem roku 1991 následoval nákup pûti kusû jaloviãek limousine po embryotransferu (ET), které pocházely ze Státního statku Králíky hospodáfiství Mladkov. Pfienos embryí byl proveden 29. 3. 1991 firmou BOSOB Slu ovice s.r.o., MVDr. Antonínem Jifiíãkem. Embrya pocházela z maìarského chovu Allami Gazdaság Debrecen po b cích LIM 122 (import z Francie, 4 ks) a LIM 159 (import ze SRN, 3 kusy). Na konci roku 1993 byl nakoupen první b k do pfiirozené plemenitby, také ze Státního statku Králíky (hospodáfiství Mladkov) a z v e uvedeného ET po b ku LIM 122. B k byl pfiipu tûn na základní stádo ãesk ch strak, a tak zaãala dlouhá cesta pfievodného kfiíïení, protoïe na dal í embrya jiï nebyly finanãní prostfiedky. Pfievod stáda trval více jak 12 let. Z dne ního pohledu se jeví jedinou v hodou tohoto zdlouhavého systému dobrá mléãnost krav âestr, díky které telata velmi dobfie rostla a matky tak pod sebou mohly mít, v pfiípadû potfieby, i dvû telata. Dnes na pohled pûkné vyrovnané stádo se podafiilo vyrobit pûsobením plemenn ch b kû ZLI 348, 434 a 611 pûvodem z Nového Jiãína. V roce 2002 bylo celé hospodáfiství pfievedeno na star ího syna Jaromíra edu, kter se hospodáfiství ujal za podpory a pomoci své maminky. V posledních letech mu je oporou také jeho partnerka Veronika a pomalu, ale jistû, mu po boku poroste i dal í pomocník v podobû prvorozeného synka Michala. Nová hala (20 x 50 m, kapacita 60 VDJ) (foto: archiv rodiny Šedových) ádn m ãlenem âschms je rodina edov ch jiï od fiíjna roku 1993. Od roku 2006 mají statut chovu bez IBR. V bûr vhodného plemene Jak jiï bylo naznaãeno v e, k plemeni limousine pfiivedla rodinu víceménû náhoda a pfiíleïitost, kterou si nenechali ujít. Jak sami fiíkají: V bûr plemene byl pouze náhodn a do budoucna správn. Nemohou si vynachválit kvalitu masa, snadné porody, nenároãnost a selekcí pfiíli temperamentních kusû se dá docílit klidného a lehce ovladatelného stáda. Rozhodujícím pfii v bûru plemene byla tehdy hlavnû nabídka zmiàovaného embryotransferu. Obhospodafiované plochy Z pûvodních necel ch dvaceti hektarû, na kter ch hospodafiil dûdeãek paní edové pfied znárodnûním, od navrácení pozemkû do osobního vlastnictví po roce 89, se farma nákupem i pronájmem okolních pozemkû roz ífiila aï na souãasn ch 140 ha zemûdûlské pûdy (45 ha vlastních). Rodina obhospodafiuje 40 45 ha polí a cca 100 ha luk a pastvin (TTP). Základní stádo Chov skotu se postupnû roz ifioval (díky pfievodnému kfiíïení a nákupem ãistokrevn ch jalovic LI) aï na souãasn stav 40 plemenic základního stáda + jeden b k v pfiirozené plemenitbû. Obrat stáda je zatím uzavfien. âtyfii poslední kfiíïenky, které pûsobí v chovu, budou vyfiazeny, ale jinak je ve ker dobr plemenn materiál (jaloviãky) zatím ponecháván doma. Jak fiíká spokojen majitel: Stádo vyniká lehk mi porody, 100% natalitou a vysokou v tûïností masa. Porody probíhají bez problémû, v e se kontroluje a hlídá. Paní edová doplàuje: Su inky (zaprahlé krávy) jsou na 7,5 mûsíci bfiezosti oddûleny od ostatního stáda a mají upravenou krmnou dávku tak, aby nedocházelo k tûïk m porodûm díky pfiíli velk m telatûm. Velk dûraz je také kladen na hlídání prvotelek (jaloviãek). Doposud nemûli potfiebu zji Èovat bfiezost, protoïe dle Stádo limousinů pana Jaromíra Šedy (foto: archiv rodiny šedových) 7

Potenciální plemenní býčci v odchovu u chovatele (foto: Pavla Vydrová) jejich slov je 100%. Stejnû tak natalita se aï na malé v jimky v prûbûhu celé doby hospodafiení pohybuje na úrovni 100 %. Inseminace a ET Zhruba 40 % plemenic se inseminuje, zbytek zajistí b k v pfiirozené plemenitbû. K inseminaci jsou pouïíváni provûfiení b ci z Francie a SRN. V souãasné dobû se lechtûní a plemenitba na farmû edov ch ubírá smûrem zvût ení tûlesného rámce a bezrohosti. V souãasné dobû jsou v chovu vyuïíváni tito inseminaãní b ci: Ionesco (ZLI 268), Urville (ZLI 746), Tastevin (ZLI 666), Neuf (ZLI 400), Bolide (ZLI 551) a Hinz (ZLI 921). Embyotransfer v posledních deseti letech nevyuïívali, i kdyï o nûm uvaïovali, ale protoïe je úkon pfieci jen spojen s mnoha riziky, tak se rozhodli pro klasickou cestu. V budoucnu se této metodû ale pravdûpodobnû bránit nebudou, i kdyï jsou náklady na ET pomûrnû vysoké, uvûdomují si, Ïe dobr v bûr b vá pro chov opravdov m pfiínosem, nejen z pohledu úspory ãasu. Nov b k v pfiirozené plemenitbû Mlad b k Fortissimo (ZLI 945), kter se 14. 9. 2010 narodil ve Francii (chovatel: Earl Robert, Les Benestieres, Charnizay), byl do chovu dovezen v bfieznu, tudíï má za sebou první sezónu a po Novém roce po nûm budou první telata. B ãek má 77 bodû za lineární hodnocení zevnûj ku, relativní plemennou hodnotu pro rûst v pfiímém efektu 109 a pro rûst v maternálním efektu 102. Pfii základním v bûru mûl 730 kg (více viz www.db.cschms.cz). Produkce plemenn ch b ãkû S produkcí plemenn ch b ãkû zaãali roku 2005, kdy li první b ãci do odchoven (napfi. na OPB do Janovic u R mafiova). Nyní vyuïívají moïnosti odchovu u chovatele, a tak si tfietím rokem nechávají b ãky pfieváïnû doma. V souãasné dobû mají est b ãkû v odchovu doma a tfii b ky prodali na OPB Osík. Od roku 2005 bylo do plemenitby z jejich chovu vybráno jiï 17 b ãkû, pfiiãemï nejúspû nûj ím rokem byl rok 2011, kdy edovi úspû nû vyprodukovali 9 b kû. Uliba ze Dvora (ZLM 044) a Unie ze Dvora (ZLM 012), ktefií byli do plemenitby vybráni letos v kvûtnu a ãervnu, patfiili s celkov m poãtem 80 bodû k nejlep ím b kûm z celého roãníku. Eko ãi neeko? Hospodafiení v systému ekologického zemûdûlství zvaïují uï del í dobu, odrazuje je nejen nároãnûj í administrativa, ale zejména fakt, Ïe hospodafií na pûti katastrech a pozemky navazují na plochu, kterou obhospodafiuje místní konvenãnû hospodafiící druïstvo, coï je zásadní problém. Dal ím úskalím je napfi. dokupování slámy ke konci zimního období, kdy nejsou v této komoditû sobûstaãní a nákup ekologické slámy (pfiípadnû dal ího krmiva) je z jejich pohledu a v jejich lokalitû problém. V nespolední fiadû pak uvaïovan embryotransfer by v ekologickém reïimu hospodafiení nebyl moïn. Krmivová základna Pozemky v bezprostfiedním okolí farmy jsou vyuïívány na pastvu, ãást jsou mnoïitelské porosty trav a obilniny pro produkci slámy. Dal í pronajaté pozemky jsou rozesety v pûti katastrech Pardubického a Královéhradeckého kraje a plnû zaji Èují krmení na cel rok. Seno a sláma jsou uskladnûny v hranat ch balících (vlastní lis) a travní senáïe v kulat ch balících. Pro odchov plemenn ch zvífiat vyuïíváme konzervované maãkané obilí ve vaku, sklizené z vlastních pozemkû. Pfiípadnû dokupujeme ostatní komponenty, fiíká majitel a dodává: Cel systém v Ïivy nám zpracovává pan Ing. Franti ek Mikyska z Agrokonzulty Îamberk s.r.o. poradenství, která nám také v e kompletnû dodává. V souãasné dobû v polovinû fiíjna se krávy nepfiikrmují, jsou mûsíc po odstavu telat a vypadají velmi dobfie, v e dohnaly kvalitní a dostateãnou pastvou. Celé know how je podle pana Jaromíra v kvalitû píce, pozemky pfiesekávají dvakrát za sezónu a stádo je na danou pastvinu vyhnáno pfii délce píce cca 8 cm. 8 Stádo limousinů pana Jaromíra Šedy (foto: archiv rodiny šedových)

Co se t ãe krmné dávky, jsou schopni ji pokr t z vlastních zdrojû a nakupují pouze komponenty pro plemenné b ky. Ve slámû je jejich sobûstaãnost na hranici, kaïdoroãnû dokupují ke konci zimního období cca 20 30 balíkû. Strojov park Farma disponuje dostateãn m mechanizaãním vybavením, mezi které patfií ãtyfii traktory Case, lis na hranaté balíky, stroje a zafiízení na sklizeà a údrïbu luk a pastvin (píci) i na obdûlávání orné pûdy. Hospodáfi se snaïí co nejvíce práce zvládnout vlastními silami a prostfiedky, pouze setí a sklizeà obilovin se zatím nevyplatí, a tak se dûlají sluïbou. O farmu se stará sám majitel se svou rodinou, ale v dobû sklizní, kdy je kaïdá ruka dobrá, jim pomáhají bratranci a str c Bure ovi. Vítěz Národní výstavy v Brně 2011 býk Toledo (ZLI 887) (foto: archiv rodiny šedových) Nová montovaná hala Z dûvodu nevyhovujících pûvodních stájí, byla v roce 2008 vybudována montovaná hala o rozmûrech 20 x 50 m, pro 60 ks (VDJ). V zimním období je tedy základní stádo celé pohromadû. Nová stáj má lehkou hliníkovou konstrukci, je vzdu ná a splàuje parametry na kvalitní ustájení a dostateãn welfare zvífiat. Jedná se o klasickou technologii s hlubokou podest lkou, vyhrnovacím krmi tûm a boxy, jejichï poãet a velikost se dá upravovat dle potfieb chovatele. Souãástí jsou také vyhfiívané napájecí Ïlaby, které jsou opravdu velkou v hodou v zimním období a v na ich klimatick ch podmínkách i nezbytností, fiíká spokojenû majitel. Halu dodala v roce 2008 Agrokonzulta s.r.o. Îamberk a vnitfiní uspofiádání stáje si navrhl chovatel sám. Zvífiata jsou ve stáji hlídána kamerov m systémem, coï se rodinû velice osvûdãilo zejména v dobû telení a fiíjí. BohuÏel, letos v létû do lo k po kození systému pfii zasaïení bleskem. Rodina ale doufá, Ïe se jim podafií systém do období porodû znovu zprovoznit. První v stava a hned úspûch V roce 2011 se rodina edov ch poprvé aktivnû úãastnila Národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat v Brnû. Vlastní odchovan b ãek Toledo (ZLI 887) zvítûzil v kategorii mlad ch b kû plemene limousine. Takov úspûch se dostavil hned napoprvé! Tento fakt by mohl b t podnûtem pro dal í nejen zaãínající chovatele, ktefií je tû nena li odvahu se národní v stavy aktivnû zúãastnit. Jak ale sami edovi fiíkají: Nevyhráli jsme v stavu jen díky své píli a dobré pfiípravû, ale také díky dobrému oku pfii v bûrech u chovatele a doporuãení k úãasti na Národní v stavû v Brnû na ím místnû pfiíslu n m inspektorem a fieditelem plemenné knihy panem Janem Kopeck m, kterému touto cestou za pfiíjemnou zku enost dûkujeme! Na mou otázku, zda se chystají v roce 2013 své prvenství na Národní v stavû v Brnû obhájit, mi odpovídají, Ïe se urãitû úãasti bránit nebudou, ale v e se bude odvíjet od podmínek, které budou snad brzy zvefiejnûny a které jejich rozhodnutí do jisté míry urãitû ovlivní. Uvûdomují si, Ïe také konkurence bude velká. Samota Dolní Dvůr + pohled na novou halu (foto: archiv rodiny Šedových) Plány do budoucna KaÏdoroãní produkce zástavov ch b ãkû, ktefií nejsou vhodní do dal í plemenitby, jde do v krmen v âeské republice a popfiípadû i do zahraniãí. Na farmû zatím bohuïel nejsou podmínky pro vlastní v krm, souãasná kapacita ustájení je pro tuto aktivitu nevyhovující, ale do budoucna poãítají s roz ífiením stáje. Krmivová základna je dostaãující, pokryla by bez problému i v krm jateãn ch zvífiat a zájem o kvalitní maso se také zvy uje míní pan eda. Prodej ze dvora v souãasné dobû neplánují, nechávají si na jat- 9

kách poráïet jednou za ãas pouze kusy pro vlastní potfiebu mladá zvífiata, která nejsou vhodná do dal ího chovu. Kdo ví, jak to ale bude za pár let, podafií-li se edov m uskuteãnit plán v podobû vlastního v krmu, tak se moïná budou moci místní tû it na kvalitní maso z Dolního Dvora. Rodina také váïnû uvaïuje o roz- ífiení základního stáda, coï se ale odvíjí od moïností nákupu ãi pronájmu dal í pûdy, coï je v souãasné dobû problém, ale doufají, Ïe se jim to v budoucnu pfieci jen podafií. Webové stránky under construction Internetové stránky má mladá rodina také v plánu, dokonce jiï existuje jakási demoverze, zatím ale nejsou v takové podobû, ve které by je chtûl mlad pár zpustit. Urãitû je to koda, mají se rozhodnû ãím pochlubit. A tímto se asi se sympatick mi hostiteli rozlouãíme. V e podstatné jsme se dozvûdûli, mnohé informace mohou b t pfiínosem nejen chovatelûm plemene limousine, ale v em zaãínajícím chovatelûm, ktefií tfieba je tû v problematice masného skotu tápou. Není nad to, mít za vzor zku ené harcovníky. Základem je rodina (aè uï ta lidská ãi dobytãí), víra v to co dûlám a umûní souïití nûkolika generací, které v dne ním svûtû rozhodnû není samozfiejmostí. Na první pohled se zdá, Ïe toto v echno zde funguje, tak mi nezb vá neï jim popfiát, aby se jim i nadále dafiilo a aby se jim do budoucna rozrostlo nejen základní stádo. REPORTÁŽ Z CHOVU: Jak si slovit jelena v Rychlebsk ch horách aneb simentálové z Nové Vody Jméno: Manfréd Reinold Obec: Rokliny, Černá Voda (Rychlebské hory) Okres: Jeseník Nadmořská výška: 640 m nad m. Chované plemeno: masný simentál, blonde d Aquitaine V plemenných knihách: masný simentál Členem svazu: od června 2009 Základní stádo: 44 ks + 2 býci v přirozené plemenitbě Zemědělská půda (z toho trvalé travní porosty TTP):140 ha z toho 7 ha V systému ekologického zemědělství: NE WEB: www.reinold.cz 6. 10. 2008 mi zazvonil telefon od mé b valé kolegynû, z mé b valé firmy a hned na mû spustila: Pavle mám zájemce o 15 ãist ch jalovic masného simentála kolem 300 kg. Musí nûco pofiádného sehnat! Jinak mû pan Reinold nenechá slovit jelena!. Touto trochu mysliveckou pfiíhodou (pro neznalé myslivecké latiny slovit je totéï jako ulovit) se zaãíná psát simentálská historie farmy, která se jiï v roce 2010 dostala na piãku a úspû nû se v ní jiï 3 roky drïí. Jde o chov simentálû z Nové Vody pana Manfréda Reinolda. u skotu pûjde stejnû. Víte, uï ale nejsem nejmlad í a chtûl jsem se doãkat v sledkû. Proto jsem musel zvolit rané, ale v konné plemeno a moje volba padla na simentála. Zde je urãitû na místû fiíct, Ïe od zaãátku nebylo tfieba dûlat v razné kompromisy v kvalitû zvífiat, která farmu zakládala. Pan Reinold se ve své hlavní podnikatelské ãinnosti, kterou je dfievov roba, vypracoval od roku 1992 (kdy sám zaãal stolafiit) aï na dne ních 60 zamûstnancû. A to mu dalo dostateãn finanãní prostor pro nákup zvífiat. Na pfie- Jak vzniká farma Na mûj dotaz jak a proã vznikla simentálská farma v Rychlebsk ch horách (kam oblast, o níï hovofiíme, patfií) mû pan Reinold pfiekvapil celkem lakonickou odpovûdí: V roce 1997 jsem zaloïil v Roklinách farmu jelenû a za sedm let chovu zaãali dosahovat moji jeleni na zlaté medaile. Bûhem tûch let jsem získal dal í pozemky, ale chov zvûfie jsem uï dále roz ifiovat nechtûl. Chtûl jsem si vyzkou et, zda mi to Pan Reinold se svými svěřenkyněmi (foto: Pavel Káčer) 10

lomu roku 2008/09 bylo vybráno a dovezeno prvních 12 odstaven ch jalovic. V echna zvífiata zimovala venku bez pfiístfie ku a díky pfiíkladné péãi se jich velká vût ina inseminaãnû zapustila. Na podzim roku 2009 se na farmû Honzy Valíãka v Agro Bfiezová dokoupilo dal ích 19 ks jalovic. T m doplnili v roce 2010, opût na podzim, 4 jalovice z chovu pana Franti ka Koláfie a v znamné byli i piãkové zahraniãní akvizice z Dánska a Velké Británie v roce 2011. V echna zvífiata se inseminují, ale po problémech se sezónností byl v roce 2010 poprvé pouïit b k v pfiirozené plemenitbû na doskok. B k Salivar ZSI 695 je momentálnû na 6. místû v TOPu simentálsk ch b kû pro rûst. Jak to chodí na farmû V Rychlebsk ch horách nemají zvífiata z hlediska ustájení na rûïích ustláno, prûmûrná nadmofiská v ka je 640 metrû a pastviny pana Reinolda jsou na severní stranû hor ve v ce asi kolem 320 metrû n.m.. Dlouhou dobu byla v echna zvífiata ustájena pod ir m nebem a teprve v leto ním roce si otelené krávy mohli po krátkou dobu po otelení uïívat luxusu nové obloukové haly s plachtovou stfiechou. Ta bude v leto ním roce slouïit i pro odchov jalovic. V ostatních vûcech není pan Reinold pfiíli Plemenní býci na chovatelském dni (foto: Pavla Vydrová) sdíln : AÈ se kaïd pfiijede podívat. Ale souãasnû mi dovoluje aspoà nûco prozradit. Krmná dávka je klasická pro chov krav BTPM travní senáï a pastva. Je ale dûslednû optimalizována jak na hlavní Ïiviny, tak i na minerály. KdyÏ je potfieba (a u zejména mlad ch zvífiat to v zimû potfieba je), tak se doplní i potfiebn m mnoïstvím koncentrátu. Vût inou se sloïitû poãítá, protoïe jde o rûzné druhy obilovin, které jsou momentálnû místnû k dispozici. Minerálky jsou zvífiatûm k dispozici neustále. V echny jalovice i krávy se inseminují a teprve následnû se pouïívá b k. Jalovice se pfiipou tí v následujícím roce po otelení a jen v jimeãnû aï ve dvou letech. Pan Reinold si sám zvífiata nûkolikrát roãnû pfievaïuje, aby mohl ãinit potfiebná opatfiení nejen z hlediska pastvy, ale i z hlediska manipulace se stádem (odstav telat, dle kondice matek, pfiírûstkû telat atd.). Jak se lechtí KaÏdá plemenice na farmû má individuální pfiipafiovací plán pro inseminaci. Systém je jednoduch vïdy pouïít co nejlep ího dostupného b ka. Vût í ãást zvífiat je geneticky vy etfiena na bezrohost a na heterozygnû bezrohé plemenice se dává homozy- Expozice masného simentála na chovatelském dnu v Roklinkách (foto: Pavla Vydrová) 11

Komentovaná přehlídka na chovatelském dnu v podání Pavla Káčera (foto: Martina Kopáčková) jafie se zaãnou rodit jeho první telata. V leto ním roce se na farmû se otelilo celkem 44 ks krav, jejichï prûmûrné plemenné hodnoty jsou uvedeny spolu s prûmûrem populace v tabulce 2. Z pfiehledu je patrné, Ïe stádo je velmi vyrovnané s vysok m podílem krav, které patfií do TOP 15 % populace ãeského masného simentála (v echna zvífiata s PH nad 118 v PE a nad 111 v ME). 45 % krav je ve piãce populace v pfiímém nebo v maternálním efektu. V leto ním roce bylo do plemenitby registrováno 10 plemenn ch b kû z Nové Vody, pfiiãemï nejlep í z nich Úkaz z Nové Vody ZSI 944 vyrovnal ãesk rekord v roãní váze se 778 kg. S 81 body za exteriér byl Úkaz 8 nejlep ím simentálem leto ních gotnû bezroh b k. Na homozygotnû bezrohé jde vût inou rohat ostrovní b k. PouÏívá se dánská, ãeská i anglická genetika. Pro doskok pak nejlep í vlastní b ci, ktefií se pouïívají vût inou jednu sezónu a pak se prodávají do dal ích stád. Snahou je udrïet rûznost pûvodû, která usnad- Àuje prodej plemenn ch b kû i jalovic. Plemenní b ci se odchovávají na odchovnách Jihoãeského chovatele, v jimkou byl leto ní tfietí test a u chovatele se odchovají i b ci, ktefií neplní pfiísná kritéria, která si pan Reinold stanovil sám pro sebe. Dáme jen to, co za to stojí. Ostatní by to mûli dûlat stejnû a mûli bychom si (tím my - leno chovatelé) zpfiísnit podmínky. sl chávám ãasto pfii diskusích nad systémem odchovu b kû. Nespojenost je ãasto cítit i pfii úvahách nad úrovní propagace ãesk ch chovatelû. V tom, ale v Nové Vodû neãekali na pomoc zvenãí a pfiiloïili ruku k dílu sami. V sledky mluví V pfiiloïené tabulce 1 je vidût, jak se postupnû roz ifioval chov simentálû na farmû z prvních 12 odstaven ch jalovic. KdyÏ pomineme hmotnosti jiï v prvním kontrolním roce, tak obrovsk m úspûchem byl první roãník b kû, kter se narodil kompletnû od jalovic. Na OPB Bene ov u Boskovic zanechal obrovsk dojem. V prvním testu 3 b ci dosáhli prûmûru 76 bodû a hmotnosti na konci testu 676 kg. Jeden z nich (Templáfi z Nové Vody PP ZSI 778) se kvalifikoval do inseminace a na Tabulka č. 1: Vlastní užitkovost zvířat na farmě Chovatelský rok pohlaví hmotnost hmotnost hmotnost v 120 dnech v 210 dnech v 365 dnech 2010 jalovice 4 ks 216 345 489 (1. 10. 2009 býci 4 ks 245 378 637 30. 9. 2010 2011 jalovice 15 ks 210 335 481 (1. 10. 2010 býci 16 ks 224 361 641 30. 9. 2011) 2012 jalovice 12 ks 203 323 na. (1. 10. 2011 býci 20 ks 227 362 na. 30. 9. 2012) Pořadí otelení 1 2 3 pohlaví hmotnost hmotnost hmotnost v 120 dnech v 210 dnech v 365 dnech jalovice 20 ks 202 323 479 býci 19 ks 228 362 639 jalovice 9 ks 221 362 na. býci 15 ks 227 367 643 jalovice 2 ks 219 341 na. býci 6 ks 228 355 na. Tabulkač. 2: Přehled simentálských matek ve stádě Komentář PH PH PH PH PH PH velikost pořadí růst růst rámec kapa- osva- krav typ otelení PE ME cita lení v cm Průměr stáda 113 104 103 104 104 105 146 1,7 Průměr populace 108 101 TOP krávy v ks 12 10 (10 bodů nad populaci) Nejlepší kráva v dané PH 131 121 116 113 113 114 156 1. otelení 20 ks 112 102 104 105 105 105 147 1 2. otelení 17 ks 113 104 105 105 104 105 146 2 3. otelení 7 ks 115 109 96 99 100 100 148 3 Nejvíce komplexní krávy stáda 146726 972 CZ 119 110 96 98 98 99 146 3 146729 972 CZ 123 106 101 108 109 109 143 1 168020 972 CZ 113 116 108 102 98 100 147 2 168019 972 CZ 121 109 103 113 113 114 143 2 4152401 288 DK 114 118 110 107 105 108 152 2 155892 972 CZ 113 121 100 100 99 99 151 3 matka Templáře 146702 972 CZ 124 114 102 107 106 108 153 3 matka Tempa 146722 972 CZ 122 116 99 107 107 106 150 1 matka Úkaze 12

v bûrû. Nejlépe hodnocen m b kem za exteriér je zatím ale Tempo z Nové Vody ZSI 777, kter byl v kvûtnu roku 2011 hodnocen v Bene ovû u Boskovic 85 body za exteriér. A co mladá generace? Jalovice mají prûmûrnou plemennou hodnotu pro rûst 117 a excelentní 330 kg v 210 dnech. Chovatelsk den 1. chovatelsk den v Nové Vodû se uskuteãnil v poslední fiíjnov pátek. Pfiedehrou chovatelskému dnu bylo jednání Klubu plemene masn simentál, které se uskuteãnilo 25. fiíjna odpoledne, rovnûï v Nové Vodû. Spoluorganizátorem byl pan Reinold se svou rodinou, kdyï v ichni spoleãnû zajistili pfiíkladnou péãi o v echny zúãastnûné. My lenka na uspofiádání akce, kde by mohl jak chovatelûm, tak i místním spoluobyvatelûm pfiedstavit svá zvífiata, svoji práci i celou farmu, nedávala panu Reinoldovi dlouho spát. A po poãáteãních problémech s nalezením termínu a po dlouh ch pfiípravách se zhmotnila do velmi vydafiené akce. Pravda, poãasí uï nebylo zcela ideální, ale pfiesto si asi 100 ãistokrevn ch chovatelû a místních zemûdûlcû prohlédlo nejlep í zvífiata ve stádû a alespoà v krátkosti poslechlo nûco z historie a souãasnosti farmy. Velmi vítan m doplnûním byla pfiehlídka techniky a pastevních technologií. NejdÛleÏitûj í ale bylo, Ïe chovatelsk den byl inspirací pro jiné chovatele a moïná jim i ukázal moïnosti kam smûfiovat svoje dal í snaïení. KaÏdopádnû uï dnes víme, Ïe se na 2. chovatelském dnu v Nové Vodû znovu potkáme 27. záfií pfií tího roku. Novinkou bude aukãní prodej jalovic z místního chovu. Vize budoucnosti, rodina a vzory, které táhnou Hlavnû tam napi te, Ïe bez podpory rodiny by to moc dûlat ne lo. Jsme rodinná firma a to platí i pro ty krávy." klade mi na srdce pan Reinold. No tak to pí u, protoïe je to velká pravda a urãitû si obû dcery i manïelka dík zaslouïí. Dnes má farma 140 ha z ãehoï je cca 7 ha orné pûdy, na kter ch zde se vyrábí nejlep í senáïe pro jalovice. Do budoucna se jeví moïnost pfiikoupit je tû asi 20 hektarû. Pak by pan Reinold chtûl chovat asi 75 krav základního stáda. MoÏná to nebudou jen simentálky, protoïe pokukuje i po plemeni blonde d Aquitaine, kde ho zaujala moïnost chovat bezrohá zvífiata. Prvních 5 ks bfiezích jalovic si uï uïívá rychlebsk vzduch. I kdyï se farmû, pokud jde o v sledky, dafií, tak jak pan Reinold fiíká: Je tû to nejsou ty zlaté medaile. Je tfieba dál pracovat a b t co nejlep í a pokud moïno nejen v âesku. A Ïe pfiíklady táhnou je sice otfiepané kli é, ale v tûsném okolí uï vznikají minimálnû 2 nová ãistokrevná masná stáda. Îe potfiebujeme pozitivní vzory je jasné a já bych za sebe chtûl podûkovat, Ïe takov m vzorem (a moïná obãas i proti své vûli) simentálská farma v Nové Vodû bezesporu je. Závûr Ten jelen z úvodního odstavce pofiád Ïije, takïe na na í práci asi bude pofiád co zlep ovat. Ale o tom to asi je. Plemenný býk Templář z Nové Vody PP ZSI 778 (foto: Pavel Káčer) Plemenný býk Úkaz z Nové Vody ZSI 944 (foto: Pavel Káčer) Plemenice č. 155892972 matka Templáře z Nové Vody ZSI 778 (o: Luna Agro V) (foto: archiv autora) Kráva č. 146722972 je matkou býka Úkaz z Nové Vody ZSI 944 (o: Luna Agro V) (foto: archiv autora) 13

Angus show se vydafiila na jedniãku Kamil Malát, âschms Lenka Nejdlová, Agrární obzor Luká Rytina, Profi Press Leto ní roãník v stavy Zemû Ïivitelka, která probûhla tradiãnû na pfielomu srpna a záfií v âesk ch Budûjovicích, zaïila premiéru akce v znamné zejména pro chovatele masného skotu. Tou byla 1. jihoãeská Angus show v stava a soutûïní pfiehlídka plemene aberdeen angus. Po neuskuteãnûné akci, kterou pfied deseti lety chovatelé aberdeen angus v âesk ch Budûjovicích pfiipravovali a zhatily ji povodnû, se premiéra 1. jihoãeské angus show zdafiila na jedniãku. Organizace 1. jihoãeské angus show se ujal spoleãnû âesk svaz chovatelû masného skotu sdru- Ïující v âeské republice více neï stovku chovatelû plemene aberdeen angus a Asociace chovatelû angus. Témûfi pût desítek zvífiat ãerné i ãervené barvy na ãeskobudûjovické v stavi tû pfiivezlo dvanáct chovatelû, jejichï prohlídku si nenechal v rámci své cesty po v stavi ti ujít ani prezident âeské republiky Václav Klaus. NejdÛleÏitûj ího úkolu, tedy samotného hodnocení soutûïní pfiehlídky, se zhostil irsk odborník a taktéï chovatel masného skotu Leo McEnroe, kter si dal na své práci dûkladnû záleïet. Celou pfiehlídkou provázel diváky fieditel svazu Kamil Malát. Dvacetiletá tradice Chov plemene aberdeen angus (AA) má u nás jiï víc neï dvacetiletou historii a je jedno z nejpoãetnûj ích masn ch plemen, které se v âeské republice chovají. Nejãastûji se s ním mûïeme setkat na jihoãesk ch pastvinách. Plemeno Pohled na českobudějovické výstaviště se stánkem ČSCHMS (foto: Karel Melger) se chová jak v ãerné formû, tak i v ãervené variantû, pfiiãemï v echna zvífiata jsou geneticky bezrohá. Aberdeen angus je plemenem, které se vyznaãuje nejlep í kvalitou masa a jeho mramorováním, proto patfií celosvûtovû k nejoblíbenûj ím masn m plemenûm. V ãistokrevné formû se v souãasnosti chovu tohoto plemene vûnuje zhruba stovka chovatelû a v plemenn ch knihách je zapsáno na est tisíc krav a jalovic. Spolu s plemeny charolais a masn simentál patfií u nás k trojici nejpoãetnûj ích a nejvíce roz ífien ch plemen. V kontrole uïitkovosti (KUMP), kterou vykonává ná svaz, je zahrnuto více neï 4000 plemenic. Odchovny plemenn ch b kû a chovatelé roãnû testují kolem tfií stovek b kû AA, ktefií jsou následnû vybíráni do plemenitby. Telata Po tfiech propr en ch dnech na ãeskobudûjovickém v stavi ti se v pondûlí 3. záfií koneãnû na obloze objevilo sluníãko, louïe v pfiedvadi ti vyschly, a tak se mohla zvífiata i vodiãi naplno pustit do dlouze oãekávané soutûïní pfiehlídky. Jako první dostala v pfiedvádûcím ringu anci telata, která soutûïila ve dvou skupinách rozdûlen ch dle vûku. V kategorii star ích telat byla pfiedvedena ãtyfii zvífiata narozená v období od prosince 2011 do ledna 2012. V kategorii mlad- ích telat pak bylo pfiedvedeno est zvífiat narozen ch v rozmezí bfiezna aï kvûtna 2012. Z obou kategorií byly vybrány dva nejlep í kusy, které postoupily do následující soutûïe o absolutního ampiona v stavy. Poté, co se rozhodãí detailnû seznámil se v emi finálov mi zvífiaty, urãil jedno jako ampiona telat a ocenil také zvífiata na prvních tfiech místech. Pûkné tfietí místo v kategorii telat obsadil b ãek Venda z Ranãic od chovatele Ing. Milana ebelky z Ranãic. Tomuto zvífieti Leo McEnroe vytknul pouze nedostaãující utváfiení hfibetní linie. Druhé místo obsadil b ãek Va ík Pavas ze spoleãnosti umavsk angus spol. s r. o. Sobû- 14 Úterní přehlídka chovatelských skupin (foto: Karel Melger)

suky. Podle rozhodãího se jednalo o tele s velmi dobfie utváfien m tûlem, ale o nûco hor í kvalitou konãetin. První místo pak získala ãervená jaloviãka Viola z Pûãína od chovatele Vladimíra Lep i. Ta nadchla rozhodãího ideálním tvarem hlavy a velmi dobr m samiãím v razem. ampionem této kategorie se stal b ãek Mewil Unikát 55Z, jehoï majitelem je spoleãnost M.I.L.O.S. Inc. âr Tû ínov. Tento b ãek podle rozhodãího nejlépe odpovídal typu plemene, má velmi pûknû utváfienou hlavu, a téï jeho kapacita a vyrovnanost jsou na velmi dobré úrovni. Jalovice Jalovice byly v soutûïi rozdûleny podle vûku do tfií podkategorií narozené v období prosinec 2010 aï leden 2011, únor 2011 a bfiezen aï srpen 2011. Z celkem ãtrnácti jalovic postoupily do finále ãtyfii kusy, které bojovaly o titul ampiona v stavy. Tfietí místo obsadila jalovice Uma Red z Ostrého, jejímï majitelem a chovatelem je Farma Kozák, s. r. o. Této velmi pûkné jalovici vytknul rozhodãí pouze trochu hor í nasazení ocasu. Na druhém místû se umístila jalovice Mewil Pride Love 60X od chovatele Ing. Miroslava Vráblíka z Trhov ch SvinÛ. Byla ohodnocena jako typická pfiedstavitelka plemene s velmi dobrou tûlesnou stavbou, av ak trochu hor í v partiích, kde se nachází nejkvalitnûj í maso. První místo obsadila jalovice Uma Leo McEnroe měl jako rozhodčí mnohdy velice nelehkou práci (foto: Karel Melger) z Rantífiova od chovatele Ing. Vladimíra a ka z Rantífiova. Podle rozhodãího je to vyrovnaná jalovice s velmi dobrou délkou tûla, velmi dobfie utváfienou hfibetní linií a dobr m osvalením. Jako ampionku v kategorii jalovic Leo McEnroe urãil red agnusku s Tina Red z Pûãína pocházející z chovu Vladimíra Lep i. Je to velmi pûkná jalovice, typická pfiedstavitelka plemene. Velmi pûkné utváfiené hlavy, vynikající hfibetní linie, ífika, hloubka a rovnûï tûlesná stavba a utváfiení konãetin, to jsou dûvody, proã je toto zvífie nejlep í, vysvûtlil rozhodãí. Mladé krávy Dal í soutûïní kategorie patfiila prvotelkám a kravám na druhém teleti, které byly pfiedvádûny zároveà se sv mi telaty. V ringu se utkalo pouze pût zvífiat, pfiiãemï mezi nejmlad í a nejstar í plemenicí v této kategorií byl témûfi roãní vûkov rozdíl. Tfietí pfiíãku obsadila plemenice Renata z Kvaslic pocházející z chovu ZdeÀka Nejdla z Kvaslic. Toto je nejvy í kráva ze skupiny a je rovnûï nejstar í. Osvalení ve hfibetní partii není zcela ideální, ale i tak je to velmi pûkná plemenice, poznamenal rozhodãí. Na druhém místû se umístila red anguska Sofie Red z Habfií ze spoleãnosti Statek Mitrov, a. s., která oslovila Lea zejména dobfie utváfien m vemenem. První místo získala plemenice Radka Red z Pûãína z chovu Vladimíra Lep y a ampionkou v kategorii mlad- ích krav se stala plemenice Tonãa Pavas ze spoleãnosti umavsk angus Sobûsuky spol. s r. o. Jedná se o velmi vyrovnanou krávu, která má pod sebou krásného a velmi dobfie osvaleného b ãka. Je pfiíkladem toho, jak má správn angus vypadat, zhodnotil Leo McEnroe. Radost v podání pana Šebelky po vítězství Míly z Rančic v kategorii starších krav (foto: Karel Melger) Star í krávy Dal í soutûïní bitva se odehrála mezi pûti krávami na tfietím a dal- ím teleti. Na tfietím místû se umístila plemenice Mewil Blackbird 12P ze spoleãnosti M.I.L.O.S. Inc. âr Tû ínov. Druhé místo obsadila red agnuska s názvem Pavla Red z Pûãína od chovatele Vladimíra Lep i. Této velmi dobré plemenici rozhodãí vytknul pou- 15

Expozici angusů navštívil i prezident republiky Václav Klaus (foto: Karel Melger) ze hor í tvar hlavy. Jako první se v tomto kole umístila plemenice Olga Pavas ze spoleãnosti umavsk angus spol. s r. o. Tato kráva se pfiibliïuje tomu, co známe z irsk ch pastvin. Je to typická pfiedstavitelka plemene Aberdeen angus, pochválil krávu rozhodãí. Jen o nûco málo lep í byla v této soutûïi plemenice Míla z Ranãic po otci Jarda Agrokiwi (ZAA 379) z chovu Milana ebelky, kterou Leo oznaãil za velmi vyrovnanou plemenici s krásn m teletem. Mlad í b ci B ci byli v soutûïi rozdûleni do dvou vûkov ch kategorií b ci do vûku tfií let a nad tfii roky, pfiiãemï v obou skupinách mezi sebou bojovalo pût plemeníkû. V kategorii mlad ích b kû do tfií let obsadil tfietí místo plemeník Tango z Ranãic 6X (ZAA 804) z chovu Ing. Milana ebelky. Na druhém místû skonãil plemeník Tbilisi J. E. (ZAA 858), kter je ve vlastnictví ZdeÀka Nejdla z Kvaslic. První pfiíãku obsadil plemeník Skot (ZAA 762) z chovu Ing. Josefa Dvofiáka z Telecí, kter vykázal nadprûmûrnou úroveà osvalení. Titul ampiona v kategorii mlad ích b kû v ak vybojoval plemeník Tuscon (ZAA 808) z chovu Josefa Dvofiáka v majetku spoleãnosti umavsk angus spol. s r. o.. Je to velmi vyrovnan, dlouh a perfektnû osvalen b k, kter si díky svoji korektnosti a stavbû tûla toto 16 ocenûní zaslouïí, fiekl rozhodãí. Poté, co byl loni Tuscon vydraïen za rekordní cenu 231 000 Kã, tak o sv ch kvalitách pfiesvûdãil i v soutûïním ringu. Star í b ci Poslední soutûïní kategorie patfiila star ím b kûm. V ní obsadil tfietí pfiíãku plemeník Rocky Red z Pûãína (ZAA 696), jehoï majitelem je spoleãnost Vetlabfarm s. r. o. Dolní Dobrouã. Na druhé místo dosáhl 10,5let plemeník Kanón Red ET (ZAA 440) téhoï majitele. Tento b k byl velmi dobfie osvalen a korektní, nicménû men ího vzrûstu, coï bylo hlavním dûvodem, proã ho Leo McEnroe umístil na druhou pozici. Krásné první místo získal plemeník Red Riis Stryker 394 ET (ZAA 572) od Vladimíra Lep y, u nûhoï rozhodãí ocenil vynikající délku tûla a kvalitu osvalení zejména v Ïádan ch partiích. ampionem star ích b kû se stal plemeník Runway ET (ZAA 697) narozen v roce 2008 v chovu Jana Kofronû, nyní v majetku Josefa Dvofiáka z Telecího, kter vyniká harmonií tûla, kompaktním rámcem a celkov m osvalením. ampioni v stavy Na závûr soutûïní pfiehlídky Angus show byla do ringu pfiivedena v echna zvífiata, která získala ve své kategorii titul ampiona. Rozhodãí po jejich krátkém zhodnocení vyhlásil rezervního ampiona a absolutního ampiona prvního roãníku Angus show. Pozici rezervního ampiona obsadil b ãek Mewil Unikát 55Z, jehoï majitelem je spoleãnost M.I.L.O.S. Inc. âr Tû ínov a titul absolutního ampiona pfiehlídky vybojovala jalovice Tina Red z Pûãína z chovu Vladimíra Lep i. Obû zvífiata splàují nejlépe charakteristiky plemene a jsou velmi dobfie osvalená, obzvlá tû v partiích hfibetu, plece i k ty, uzavfiel Leo a dodal, Ïe v echna zvífiata ocenûná na Angus show povaïuje za vynikající pfiedstavitele plemene Aberdeen angus, ãímï vzdal velkou poctu jejich chovatelûm. Úterní soutûï chovatelsk ch skupin pak vyhrála ãtyfiãlenná ãervená skupina z chovu pana Lep y. Rodina pana Šaška se svými svěřenkyněmi netrpělivě čekající na verdikt rozhodčího (foto: Karel Melger)

Red angusská plemenice Sofie Red z Habří s teletem ze Statku Mitrov a.s. (foto: Karel Melger) také patfií v em sponzorûm a partnerûm akce, bez jejich pomoci by organizace a financování v stavy bylo o dost nároãnûj í. Hlavním partnerem celé akce byl Jihoãesk kraj, kter v stavu finanãnû podpofiil v rámci grantového programu Podpora pfiímého prodeje jihoãesk ch zemûdûlsk ch a potravináfisk ch produktû. Sponzory a ostatními partnery akce pak byly firmy Schaumann âr, s.r.o., Biomin Czech s.r.o.,âeská poji Èovna a.s., Agrotrans spol. s r.o., Fidez Agro, spol. s r.o., Jihoãesk chovatel a.s., Genoservis a.s. a V stavi tû âeské Budûjovice a.s. Mediálním partnerem byl ãasopis Ná chov a t deník Zemûdûlec z vydavatelství Profi Press. Jak akci hodnotil rozhodãí Cel ampionát posuzoval na v stavi ti v âesk ch Budûjovicích Leo McEnroe. Irsk rozhodãí a chovatel zhruba stovky kusû skotu bez trïní produkce mléka pfiijel na angus show na pozvání Asociace chovatelû anguse a âeského svazu chovatelû masného skotu. V rozhovoru se svûfiil, Ïe aã má ve svém stádû kromû zástupcû plemene aberdeen angus i limousiny a jejich kfiíïence, k angusûm má blízk vztah: Oce- Àuji na nich pfiedev ím vynikající matefiské vlastnosti, velmi dobrou plodnost a snadné porody. Líbí se mi i exteriérovû, a to obû barevné varianty, sdûlil McEnroe. PfiestoÏe byl na ãeskobudûjovickém v stavi ti pfiítomen nûkolik dní, na soutûïící zvífiata ustájená ve venkovních kotcích se pfiedem podívat ne el. Nechci b t zaujat, vysvûtlil svou filozofii. Pondûlní ampionát pak zhodnotil velmi pozitivnû: OceÀuji vysokou úroveà v ech pfiedveden ch zvífiat. Chovatelé v âeské republice odvedli za posledních dvacet let kus práce, vyslovil pochvalu McEnroe, jenï pfied pûti lety v âeské republice pofiádal semináfi na téma správného pfiipravování a pfiedvádûní zvífiat na v stavách. Podûkování závûrem Závûrem se slu í podûkovat v em chovatelûm za pozitivní pfiístup, pfiípravu zvífiat a jejich profesionální pfiedvedení. Velk díky Triumf Vladimíra Lep i Angus show byla velk m triumfem Vladimíra Lep i a jeho rodiny, kter ze sedmi pfiivezen ch zvífiat na v stavu získal pût pohárû kromû v e zmínûn ch také titul za nejlep í skupinu zvífiat. Vladimír Lep a z Pûãína zaãínal s plemenem aberdeen angus jako hobby chovatel v roce 2001, kdy nakoupil est krav s kanadsk m pûvodem. Nicménû hned zaãal s jejich inseminací b ky z Kanady a USA. Po jedenácti letech vznikla z chovatelského koníãka rodinná farma, která je zdrojem pfiíjmû také pro syny Luká e a Vladimíra. V souãasnosti se na farmû chová 96 angusk ch krav na 290 hektarech trval ch travních porostû a 31 ha orné pûdy. Hlavní zamûfiení je produkce plemenn ch zvífiat. PfiestoÏe jsem byl ráno tro ku nervózní, mám velikou radost a úspûch si vychutnávám, vïdyè si odváïíme pût ocenûní, sdûlil své první dojmy po skonãení show Vladimír Lep a star í, kter je vlastnû prûkopníkem chovu red angusû v âeské republice. Dfiíve byla ãervená barva více Ïádána, obchodníci se zvífiaty ãernû zbarvené kusy nechtûli zfiejmû to bylo díky BSE v Anglii. Dnes jiï zbarvení nehraje takovou roli, ale pfiesto se mi red angus zamlouvá více. V na- em chovu je 70 aï 80 % ãervenû zbarven ch zvífiat, plemenné b ky pouïíváme pouze redy. Aberdeen angus je pro mne srdeãní záleïitost. Je to plemeno nenároãné, má v borné matefiské vlastnosti, a napfi. oproti masnému simentálovi, se kter m mám zku enosti, je mnohem ovladatelnûj í, sdûlil Èastn zakladatel rodinné farmy. Farma rodiny Lep Û, která poprvé bodovala získáním titulu ampióna na v stavû v Praze-LetÀanech v roce 2003, bude postupnû upou tût od chovu masného simentála a bude se vûnovat pouze plemennému chovu aberdeen anguse. 17

V SLEDKOVÁ LISTINA Kategorie: I. telata Pořadi číslo kat. ušní číslo jméno chovatel majitel Šampion 30 753739031 CZ MEWIL UNIKÁT 55Z M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov 1. místo 36 479949931 CZ VIOLA Z PĚČÍNA Lepša Vladimír, Pěčín Lepša Vladimír, Pěčín 2. místo 24 725601032 CZ VAŠÍK PAVAS Šumavský angus spol.s.r.o.soběsuky Šumavský angus spol.s.r.o.soběsuky 3. místo 28 766733031 CZ VENDA Z RANČIC Šebelka Milan, SZ, Rančice Šebelka Milan, SZ, Rančice Kategorie: II. jalovice Pořadi číslo kat. ušní číslo jméno chovatel majitel Šampion 1 412148931 CZ TINA RED Z PĚČÍNA Lepša Vladimír, Pěčín Lepša Vladimír, Pěčín 1. místo 10 412389961 CZ UMA Z RANTÍŘOVA Šašek Vladimír, ing., Rantířov Šašek Vladimír, ing., Rantířov 2. místo 2 429904931 CZ MEWIL PRIDE LOVE 60X M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov Vráblík Miroslav, ing., Trhové Sviny 3. místo 14 437113931 CZ UMA RED Z OSTRÉHO Farma Kozák, s.r.o. Farma Kozák, s.r.o. Kategorie: III.a Mladé krávy na 1. a 2. teleti Pořadi číslo kat. ušní číslo jméno chovatel majitel Šampion 25 294285932 CZ TONČA PAVAS Šumavský angus spol.s.r.o.soběsuky Šumavský angus spol.s.r.o.soběsuky 1. místo 19 375763931 CZ RADKA RED Z PEČÍNA Lepša Vladimír, Pěčín Lepša Vladimír, Pěčín 2. místo 17 380991961 CZ SOFIE RED Z HABŘÍ Statek Habří, a.s. Statek Mitrov, a.s. 3. místo 15 242932932 CZ RENATA Z KVASLIC Nejdl Zdeněk, Kvaslice Nejdl Zdeněk, Kvaslice Kategorie: III.b Star í krávy na 3. a dal ím teleti Pořadi číslo kat. ušní číslo jméno chovatel majitel Šampion 27 15736931 CZ MÍLA Z RANČIC 4P Šebelka Milan, SZ, Rančice Šebelka Milan, SZ, Rančice 1. místo 31 173862932 CZ OLGA PAVAS Šumavský angus spol.s.r.o.soběsuky Šumavský angus spol.s.r.o.soběsuky 2. místo 35 251471931 CZ PAVLA RED Z PĚČÍNA Lepša Vladimír, Pěčín Lepša Vladimír, Pěčín 3. místo 29 48716931 CZ MEWIL BLACKBIRD 12P M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov Kategorie: IV.a Plemenní b ci do 3 let Pořadi číslo kat. státní registr jméno chovatel majitel Šampion 40 ZAA 808 TUSCON Dvořák Josef, ing., Telecí Šumavský angus spol.s.r.o.soběsuky 1. místo 38 ZAA 762 SKOT Dvořák Josef, ing., Telecí Dvořák Josef, ing., Telecí 2. místo 41 ZAA 858 TBILISI J.E. Egert Jiří, ing., Lomnice n. Lužnicí Nejdl Zdeněk, Kvaslice 3. místo 39 ZAA 804 TANGO Z RANČIC 6X Šebelka Milan, SZ, Rančice Šebelka Milan, SZ, Rančice Kategorie: IV.b Plemenní b ci na 3 roky Pořadi číslo kat. státní registr jméno chovatel majitel Šampion 45 ZAA 697 RUNWAY ET Kofroň Jan, ing., Radhostice Dvořák Josef, ing., Telecí 1. místo 43 ZAA 572 RED RIIS STRYKER 394 ET Erna Riis Nielsen, Karup Lepša Vladimír, Pěčín 2. místo 42 ZAA 440 KANÓN RED ET ZOD Lánov VETLABFARM s.r.o. D. Dobrouč 3. místo 44 ZAA 696 ROCKY RED Z PĚČÍNA Lepša Vladimír, Pěčín VETLABFARM s.r.o. D. Dobrouč číslo kat. ušní číslo jméno chovatel majitel Absolutní šampion výstavy 1 412148931 CZ TINA RED Z PĚČÍNA Lepša Vladimír, Pěčín Lepša Vladimír, Pěčín Reserve šampion výstavy 30 753739031 CZ MEWIL UNIKÁT 55Z M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov M.I.L.O.S.Inc.ČR Těšínov Nejlepší chovatelská skupina 1,35,36,44 Lepša Vladimír, Pěčín

první jihoãeská angus show Země živitelka 3. září 2012 České Budějovice FOTOGALERIE

AMPIONI ANGUS SHOW Absolutní šampion výstavy: TINA RED Z PĚČÍNA kategorie: jalovice ve věku 12 24 měsíců ušní číslo: 412148931 CZ chovatel: Vladimír Lepša, Pěčín majitel: Vladimír Lepša, Pěčín Reserve šampion výstavy: MEWIL UNIKÁT 55Z kategorie: telata ušní číslo: 753739031 CZ chovatel: M.I.L.O.S. Inc. ČR Těšínov majitel: M.I.L.O.S. Inc. ČR Těšínov Nejlepší chovatelská skupina: VLADIMÍR LEPŠA, PĚČÍN