Chov zvířat v ekologickém zemědělství CHOV DRůBEŢE Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd
CHOV DRůBEŢE Malochovy - 50.léta 20.stol. hluboká podestýlka - klece - spolky na ochranu zvířat, aktivisté 1976 Evropská dohoda o ochraně zvířat v chovech 1988 Směrnice na ochranu nosnic chovaných v klecích (v ČR 1995) 1999 Minimální standardy pro ochranu nosnic Dva názory na chov nosnic: a) striktní zákaz chovu slepic v klecích (1991 Švýcarsko, Rakousko, Holandsko, Dánsko), zachování venkova b) úprava technologie (zachování klecové technologie) (Německo, USA, Čína..)
Přehled o chovu drůbeţe v ČR Konvenční zemědělství cca 21,5 mil drůbeţe (slepice, krůty, husy, kachny, perličky, křepelky, baţanti) Nosnice 8,1 mil. ks =3,7 mil ve velkochovech (47%) =4,3 mil v malochovech (53%) - cca 80chovů na produkci konzumních vajec - vývoz 150 mil vajec; dovoz 650 mil ze Slovenska, Polska, Litvy a Rakouska - průměrná spotřeba cca 255 ks vajec na os/rok (zdroj kvalitní ţivočišné bílkoviny) Výkrm 130 aţ 150 mil. brojlerových kuřat/rok - 24-25 kg drůbeţího masa os/rok (lehce stravitelné, nízký obsah tuku, snadno kulinářsky upravitelné, levné..)
Přehled o chovu drůbeţe v ČR Ekologické zemědělství 66 ekofarem 15 brojlerů, 51 nosnic; 40tis. ks tj. 0,1-0,2 % ze stavů v ČR - vejce 2 758 tis. ks, z toho 95 % jako bio - biovejce 4-5Kč - brojlerů/rok cca 23 000 ks - maso, jako bio 91 % Největší producenti biovajec: Francie, Nizozemsko, Itálie, Německo, VB Největší producenti biomasa: Francie, VB, Belgie, Itálie, Řecko, Dánsko Bioprodukce v ČR nízká: nízká poptávka - vysoká cena (vyšší cena krmiva) - niţší produkce, více práce - dovoz biovajec i biomasa - ALE welfare zvířat
1. Legislativa pro chov drůbeţe v ekologickém zemědělství Podnikání v ekologickém zemědělství upraveno: 1. Nařízením Rady (ES) 834/2007 2. Nařízením Komise (ES) 889/2008 3. Zákonem č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství včetně prováděcí vyhlášky č. 80/2012 - intenzita chovu nesmí překročit zatíţení půdy více jak 170 kg N.ha-1-580 ks brojlerů/ha - 230 nosnic/ha - dle podmínek pro poskytování dotací dle NV 79/2007 Sb. zatíţení 0,2 1,5 VDJ/ha - chov zvířat bez zemědělské půdy není povolen!!!!!
Minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířat Vyhláška 464/2009 Sb. NOSNICE = vztahuje se na zařízení s chovem nad 350 ks nosnic - Hladina hluku sníţena na minimum - Vyvarovat se náhlého hluku (ventilace, mechanizace, údrţba) - Světlo - nosnice se musí vidět, být viděny - Dodrţovat 24hodinový rytmus (1/3 nepřetrţité tmy, stmívání) - Zařízení snadno čistitelné a dezinfikovatelné - Denně odstraňovat uhynulé kusy - Trus odstraňovat dle potřeby - Zamezit úniku slepic
Minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířat Vyhláška 464/2009 Sb. A) Minimální standardy pro ochranu nosnic v neobohacených klecových systémech - podlahová plocha v kleci min 550 cm 2 /ks - 10 cm ţlábkového krmítka - kapátkové nebo kalíškové napáječky pro 10 ks nebo ţlábková napáječka 2,5cm/ks - výška klece 40 cm na 65 % plochy (ne niţší neţ 35 cm) - sklon podlahy do 14 % - klece musí obsahovat vhodné prostředky na zkracování drápů Chov nosnic v neobohacených klecových systémech byl povolen do 31.12.2011. Ţádné neobohacené klece se nesmějí stavět ani poprvé uvádět do provozu. Od 1.1.2012 chov slepic v klecích zakázán!
Minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířat Vyhláška 464/2009 Sb. B) Minimální standardy pro ochranu nosnic v alternativních systémech chovu (platné na všechny alternativní systémy od 1.1.2007) - ţlábkové krmítko 10 cm/ks; kruhové krmítko 4 cm/ks - nepřetrţitá ţlábková napáječka 2,5 cm/ks; kruhová 1 cm/ks - kapátkové nebo kalíškové napáječky pro 10 ks - jedno hnízdo pro 7 nosnic; skupinové hnízdo-1 m 2 pro max. 120 nosnic - hřady 15 cm na nosnici; 20 cm od stěny - stelivo 1/3 plochy podlahy, min 250 cm 2 /nosnici Pokud klece, tak max. 4 podlaţí (45 cm světlost) - ne propadávání trusu do niţších podlaţí Pokud výběh, tak několik otvorů ven (35x40 cm) - přístřešek Hustota nesmí překročit 9 nosnic na 1m 2 vyuţitelné plochy!
Minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířat Vyhláška 464/2009 Sb. C) Minimální standardy pro ochranu nosnic v obohacených klecových systémech - min 750 cm 2 /ks - hnízdo - materiál pro klování a hrabání - hřady s min 15 cm/ks - ţlábkové krmítko 12 cm/ks - kapátkové nebo kalíškové napáječky - min 90 cm ulička mezi řadami klecí (kontrola) - min 35 cm nad podlahou první klec - vhodné prostředky pro zkracování drápů
Minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířat Vyhláška 464/2009 Sb. Minimální standardy pro výkrm kuřat (brojlerů) - hustota musí zajišťovat všem zvířatům snadný přístup ke krmivu, vodě (popelení, protřepávání křídel ) - zvířata přístup k podestýlce hrabání, klování a popelení - vzdálenost ke krmítku a napáječce max. 3 m - dostatečné větrání - sníţení hladiny hluku na minimum - osvětlení min 20 luxů - 24 hod rytmus min 4 hodiny tmy v kuse (celkem 6 hod/den) 2x denně kontrola - čištění, desinfekce hal Speciální poţadavky při umoţnění vyšší hustoty osazení max. 39 kg/m 2 tj. 19,5kuřete/m 2
2. Přirozené projevy drůbeţe - bez etologie to nejde Proces šlechtění, klece, vlastnosti, návyky uţitkovost??? Welfare (fyzické zdraví, psychické zdraví) 1. Pohybové chování (chůze, běh, poletování) 2. Klidové chování (hřadování, kuřata u slepice) 3. Chování při příjmu krmiv a vody (zobání, hrabání, pití) 4. Chování při snášce vajec (chráněná místa) 5. Komfortní chování (rozpínání křídel, mávání křídly, čištění peří, popelení, slunění, čepýření) 6. Vyhledávací a obranné chování (varovný křik)
2. Přirozené projevy drůbeţe Klece Alternativa (speciální zařízení pro přirozené chování) Prostor zvětšení místa - 6ks/m 2 nosnice, 16ks/m 2 výkrm, výběh ne klece!! Místo pro popelení (15-20 cm) písek, sláma Místo pro hrabání - 1/3 podlahové plochy se stelivem (10 cm) sláma, písek, hobliny Snášková hnízda 1hnízdo pro 7 ks, 120 cm 2 /ks ve společném hnízdě, atraktivní materiál Krmítka a napáječky v různých výškách, 10 cm/ks krmítka, 2,5 cm napájecí ţlab, 10ks/kapk. napáječku Hřady -18 cm bidýlka/ks, v různých výškách Světlo 1/3 tma bez přerušení, 2/3 světlo, 20 luxů v zóně zvířat Výběh pták křovin Člověk průchodnost hal, pravidelná kontrola, vzdělání Vzduch
Potřeba plochy pro základní ţivotní projevy nosnic: Forma projevu Prostorové nároky (cm2) Stání 475 Hrabání 856 Otáčení 1272 Roztažení křídel 893 Mávání křídly 1876 Čechrání peří 873 Pročesávání peří 1151 Dawkins a Hardy, 1989
3. Původ zvířat 3.1. Výběr plemene dle NK přihlíţet: - k adaptačním schopnostem zvířat - k prostředí - upřednostňovat plemena, rázy domácího původu - k odolnosti vůči chorobám, ţivotaschopnosti s cílem předcházet chorobám z intenzivních chovů - ne plemena, rázy vyšlechtěné na intenzivní produkci!!!
3. Původ zvířat Původní plemena a) výchozí populace pro tvorbu syntetických linií nebo uţitkových hybridů b) aro alternativní způsoby chovu Nosný uţitkový typ 1. Leghornka bílá 2. Vlaška koroptví 3. Česká zlatá kropenka Kombinovaný uţitkový typ 1. Rodajlendka 2. Hempšírka 3. Sasexka světlá Masný uţitkový typ 1. Plymutka bílá, ţíhaná 2. Kornyška černá, bílá
3. Původ zvířat Česká slepice zlatá kropenatá: - národní plemeno, národní hrdost - od 1992 genetický zdroj hospodářských zvířat (plemenná kniha, rodokmeny, dotace ) - slepice do výběhových systémů s pastvou (klecové chovy? - otužilost, shánlivost, odolnost proti nemocem, dobrá oplozenost, rychlý růst, opeřování, nízké ztráty úhynem, přizpůsobivost, zimní snáška - do vyšších poloh, blízkost lesů (neomezený výběh) - cca kohout 2,5kg, slepice 2,3kg, barevné rázy - cca 170-190 ks vajec, 56-58g - více snáškových cyklů!!! (méně vajec, větší hmotnost)
3. Původ zvířat 3.2. Nákup zvířat - z ekologických chovů - výjimka: v případě, ţe ekologicky chovaná zvířata nejsou dostupná, mohou být nakoupena zvířata z konvenčního chovu: - kuřice pro produkci vajec do 18 týdnů věku (prováděcí nařízení komise 836/2014 prodlouţení do r. 2017) - drůbeţ chovaná na maso mladší 3 dnů Nejkratší doba chovu - 6 týdnů v případě drůbeţe určené k produkci vajec - u drůbeţe na maso 10 týdnů
4. Ustájení a chovatelské postupy v EZ - drůbeţ nesmí být ustájena v klecích!!! - v jedné drůbeţárně max. 4800 kuřat nebo 3000 nosnic - nejméně 1/3 podlahové plochy pevná s podestýlkou (sláma, hobliny, písek, rašelina) - hřady - délka 18 cm/ks - hnízda 120 cm 2 prostoru/ks - denní světlo + umělé max. 16 hodin světla/den (8hod souvislá doba tmy) - minimální věk při poráţce 81 u kuřat (výkrm brojlerů), 150 dní u kapounů - drůbeţ musí mít zajištěn přístup na otevřená prostranství min po dobu jedné třetiny ţivota - vstupní a výstupní otvory - otevřená prostranství s vegetací, ochranná zařízení, přístup k vodě
4. Ustájení a chovatelské postupy Minimální parametry pro stáje s chovem drůbeţe: Vnitřní plocha (čistá plocha dostupná pro zvířata) Počet zvířat/m 2 cm/hřad/zvíře Hnízdo Venkovní plocha (m 2 plochy dostupné v rotaci/kus) Nosnice 6 30 8 nosnic na hnízdo nebo v případě společného hnízda 120 cm 2 /zvíře 4, za předpokladu, že limit 150 kg N/ha není překročen Drůbež na výkrm (v pevném ustájení) 10 ks s maximem 21 kg živé hmotnosti/m 2 20 (pouze pro perličky) - 4 brojleři a perličky 4,5 kachny 10 krůt 15 hus U všech druhů výše zmíněných, není překročen limit 150 kg N/ha/rok Drůbež na výkrm v mobilním ustájení 16 (*) v mobilních budovách pro drůbež s maximem 30 kg živé hmotnosti/m 2 2,5 za předpokladu, že limit 150 kg N/ha/rok není překročen (*) Pouze v případě mobilních budov nepřekračujících 150 m 2 podlažního prostoru, který zůstává v noci otevřený.
4. Ustájení a chovatelské postupy Klecové chovy - technologický systém vyvinutý v 50 letech 20. století - minimalizování negativních faktorů na zdraví a uţitkovost nosnic, emise amoniaku, prachu i fyzikální a bakteriologické znečištění vajec - ošetřovatel kontrolor Alternativní chovy - klidný snáškový hybrid (bez oštipování, projevů kanibalismu ) - vhodné prostředky a léčebné postupy na likvidaci parazitů - odborné znalosti chovatele o chování zvířat, ošetřování výběhů, likvidaci trusu, odchovu kuřat - krmná dávka splňující všechna omezení v EZ -..
4. Ustájení a chovatelské postupy 1. Klecové chovy 2. Obohacené klece 3. Chov na hluboké podestýlce 4. Voliérový chov 5. Výběhový chov 6. Pastevní chov
1. Klecový chov: 4. Ustájení a chovatelské postupy - od 450 do 550 cm 2 (2003) plochy klece/ks, 40-35 cm výška, 3-4 ks/klec - jednopodlaţní aţ 4etáţové nejvyšší zatíţení 18-22ks/m 2 podlah. plochy, vysoká produktivita práce - autom. systém krmení, napájení, sběr vajec, pásový odkliz trusu, centrální vzduchovod, systém s provětráváním = sníţení emisí čpavku, čistý vzduch - ţádný pohyb = nízká spotřeba krmiva - nízký výskyt infekčních chorob, vnitřních i zevních cizopasníků - minimální bakteriologické znečištění povrchu skořápky - nízký obsah cholesterolu - dostatečný obsah vitamínů - nízký obsah reziduí a těţkých kovů - nízký výskyt kanibalismu (špatné opeření oděrem peří o klec, oštipování, stálá teplota) - nejniţší úhyn ze všech systémů - nejvyšší produkce vajec - nízké investiční a provozní náklady na 1 vejce Ale: - nedostatek pohybu, prostoru, hnízd, moţnost popelení, obrušování drápů přerostlé drápy, komfortních pohybů, odpočinku - ţádný pohyb a vysoká snáška způsobuje náchylnost ke zlomeninám (špatné hospodaření s Ca) = chybí všechny poţadavky na welfare zvířat
4. Ustájení a chovatelské postupy 2. Obohacené klece: (aţ 3 etáţové) Oproti klecím: - více prostoru (750cm 2 /ks), hejna od 10 (+) do 60 max. 100 ks (niţší počty = stejná snáška, shodný úhyn, niţší výskyt kanibalismu) - moţnost zobání, hrabání a popelení - snášení vajec do hnízd - hřadování (zlepšení pevnosti kostí) 18 cm/ks Ale: - větší počet zranění otlaků běháků, kanibalismu, oklovávání peří, obtíţnější kontrola zdrav. stavu - slabší opeření - vyšší investice a provozní náklady - vetší počet znečištěných vajec a vyšší podíl křapů - prostor pro hrabání si pletou s hnízdem (uzavíratelná snášková hnízda - max. 6hod) - materiál v hrabaništi (sláma, písek grit) Oproti podlahovým chovům: - menší počet zvířat ve skupině - menší moţnost kontaktu nosnic s trusem - niţší mikrobiální kontaminace vajec - niţší frekvence výskytu parazitů a onemocnění
4. Ustájení a chovatelské postupy 3. Hluboká podestýlka: velká variabilita systémů a) nejjednodušší systém = slepice na celé ploše haly b) kombinace hluboká podestýlka na 1/3 plochy a zaroštovaná trusná jáma 60-80cm nad podlahou pro celý snáškový cyklus (snadný odkliz trusu) nebo mechanická lopata pro odkliz v několikadenních intervalech nebo nekonečné pásy - nad rošty výškově nastavitelné zařízení krmení a napájení (kapátkové nebo pohárkové) a hřady (nalétávání, pohyb) - skupinová hnízda s mechanickým sběrem vajec (na noc uzavíratelné) - počet snesených vajec na zem 1-5% (horší kvalita) - dodrţovat maximální zatíţení 6ks/m2 u dospělé drůbeţe, u kuřat resp. kuřic do 15 ks - výskyt kanibalismu (pokud 4ks/m2 sníţení kanibalismu), ţraní vajec, ozobávání peří (krácení zobáku, sniţování intenzity osvětlení, negativní vliv na: sníţení moţnosti zbavování se cizopasníků a vyšší počet vajec na podestýlce) - vyšší výskyt zevních i vnitřních cizopasníků (škrkavek, kokcidií) - zvýšení pohybu má za následek vyšší spotřebu krmiva - větší přehlednost oproti klecím - u podlahových chovů se zvyšuje riziko hnisavých onemocnění kloubů běháků, bakteriálního onemocnění i úhynů drůbeţe - vyšší obsah čpavku a vyšší prašnost zvyšuje náchylnost k respiratornímu onemocnění - stabilní prostředí, relativní vlhkost 40-45% ve výšce zvířat, teplota 18-20oC - vzduch: O2 ne pod 20%; CO2 pod 0,3%; CO pod 40ppm; NH3 pod 20ppm a H 2 S pod 5ppm - vysoká pracnost, nízká produktivita práce - vyšší produkční náklady na 1 vejce o 12% Ale: moţnost téměř všech přirozených prvků chování (nemají výběh!, přirozené osvětlení, sluníčko, moţnost výběru )
4. Voliérový chov: 4. Ustájení a chovatelské postupy - vyuţití celého prostoru haly (třetí dimenze) - podporuje přirozené chování (nalétávání, ) v rámci celé haly Řešení velmi rozdílné: a) Hluboká podestýlka s umístěním hřadů v prostoru haly b) Kombinace roštů a hřadů s hlubokou podestýlkou c) Dvou aţ 4etáţové systémy - konstrukční řešení vícepodlaţních klecí ve kterých jsou krmítka, napáječky, popř. hřady, v kombinaci s hlubokou podestýlkou, - u stěn 2-3podlaţní snášková hnízda, snášková hnízda snadno přístupná bezpečná, sběr vajec - pásy na odkliz trusu (vysoká hygiena) - široké uličky (i pro člověka, přehled o zvířatech) - zvýšení hustoty na 15-20ks/m2 - slepice si vytváří skupinky v optimální velikosti, (chodit pomalu) - niţší výskyt oklovávání peří a kanibalismu - nutná stejná technologie při odchovu kuřic - výskyt infekce, počet snesených vajec mimo hnízd, spotřeba krmiva, produkce čpavku jako v chovech na podestýlce - vyšší moţnost přenosu salmonelózy nebo koli-infekce z vajec na člověka
4. Ustájení a chovatelské postupy: Voliérový systém pro nosnice s hnízdy a přídatným osvětlením v etáţích Košař et al.,2004 Uspořádání modulu systému Bolegg Terrace pro chov nosnic Nizozemská firma
4. Ustájení a chovatelské postupy 5. Výběhový chov: - náročný na půdní plochu - kombinace chovů na hluboké podestýlce: a) s omezeným výběhem stlaným (2xvětší plocha neţli v hale) b) s travnatým výběhem min. plocha na 1ks 10m 2 volného prostoru (100ks/ha) - krmítka, napáječky, hnízda uvnitř haly, popř. na verandě krytý prostor před halou Nevýhody: - velké nároky na půdu, omezená kapacita (devastace půdy), ohroţení predátory - vysoké investiční a pracovní náklady i výrobní náklady na 1 vejce zvýšení produkčních nákladů na 1 vejce o 20 aţ 40 % (oproti klecím) - riziko přijímání většího mnoţství těţkých chovů - extrémní mikroklima - nejvyšší výskyt cizopasníků - nejhorší kvalita vajec (čistota skořápky aţ 53 % znečištění, na podestýlce 28,1 %; 8mil. resp. 4,7mil. koliformních zárodků), porušení skořápky, mytí, nevhodné skladování čerstvá vejce
4. Ustájení a chovatelské postupy 5. Výběhový chov: Výhody: - realizace přirozeného chování včetně vyuţívání denního světla, slunce, vzduchu, pohybu, samorozhodování, pastvy, doplněk stravy, popelení na zemi, vyšší pevnost kostí - výběhy: úkryty, stromy, keře, vegetace - popelení, hrabání vede k devastaci plánované vypouštění drůbeţe a speciální osevní postup při obnově Náročný chov, vyţaduje velké úsilí ze strany člověka, vícepráci, času a tím pak vyšší ceny za biovejce od spotřebitele.
4. Ustájení a chovatelské postupy 6. Pastevní chovy - mobilní drůbeţárny: - haly na kolečkách, které lze převáţet od jednoho stanoviště ke druhému - někdy výběhy kryté pletivem - různé velikosti - mohou být vybaveny jak trusnou jámou tak i voliérami - vhodné hygienické podmínky - nedochází k takové devastaci travního porostu - moţnost přímého prodeje vajec
Hodnocení technologických systémů v chovech nosnic
Přepočet nákladů na jedno vejce při různé uţitkovosti
Ekonomika chovu nosnic Snáška % 65 85 Vejce počet 237 310 Ztráty kusů 42 56 Prodejní cena Kč 5 5 Nákup kuřat 1denní 25Kč 25Kč Krmivo 100-120g/den 300 300 Energie, voda 100 100 Veterinář 10 10 Náklady na balení 65 84 Zisk 975 1270 Náklady celkem 500 519 Průměrný zisk 475 751 Rentabilita chovu: 220vajec, 55g, 40 kg vlastních krmiv Ekonomika snášky: počet snesených vajec, hmotnost vajec, podíl křapů a zašpiněných vajec (odbyt vajec a prodej vyřazených slepic)
5. Zacházení se zvířaty - zkracování zobáku pouze z důvodu bezpečnosti, zlepšení zdraví, hygieny - při podlahových chovech, vzhledem ke stresu, můţe snáze dojít k vyklovávání peří a následnému kanibalismu - ošetření pouze kvalifikovaná osoba - dle Směrnice EU pro chov nosnic musí být kuřata ošetřena do 10. dne ţivota - kontrola stavu denně min 2x: stav zvířat, kvalita prostředí, osvětlení, větrání, klimatizace, funkčnost napájecího zařízení, krmného systému - je zakázáno pouţívání alopatických trankvilizérů před přepravou nebo v jejím průběhu
6. Výţiva drůbeţe 6.1 Obecná pravidla K zajištění kvalitní produkce, ne k maximalizaci výroby!!! krmiva z ekologické produkce denní krmná dávka drůbeţe musí obsahovat objemná krmiva (ve vegetačním období čerstvá) krmné suroviny ţivočišného původu uvedené v příloze V. NK 889/2008: mléko a mléčné výrobky, ryby, vejce a vaječné produkty, krmné suroviny minerálního původu a doplňkové látky doplňkové látky uvedené v příloze VI. NK při výrobě KS nesmí být pouţity GMO nesmějí se pouţívat extrahované šroty (působení chemických extrakčních činidel) ANO výlisky (za studena lisované), pokrutiny (za tepla lisované olejniny), popř. upravené olejniny šrotováním nebo vločkováním násilné krmení zakázáno
6. Výţiva drůbeţe 6.2 Pravidla pro pouţití krmiv z přechodného období aţ 30 % sušiny roční krmné dávky můţe být kryto nakupovanými krmivy z přechodného období (vlastní krmiva aţ 60 % sušiny) aţ 20 % sušiny roční krmné dávky můţe být kryto krmivy získanými z pozemků TTP nebo víceletých pícnin na o.p. v době 12 měsíců po registraci pozemku v EZ (1.rok přechodného období) Poznámka: výše uvedená omezení se v dvouletém období přechodu uplatňují s ohledem na kontinuitu hospodaření (v 1.roce podnik nemá jiná krmiva než konvenční a z 1.roku přechodného období, první biokrmiva vypěstuje až po uplynutí dvouletého přechodného období).
6. Výţiva drůbeţe 6.3 Pravidla pro pouţití krmiv konvenčního původu pro nebýloţravce do 10 % sušiny roční krmné dávky do 31.12.2009 do 5 % sušiny roční krmné dávky do 31.12.2011 od 1.1.2012 musí být všechna krmiva ekologického původu v případě výjimečných událostí (nákazy, katastrofy, neúroda v důsledku nepříznivého průběhu počasí) příslušný orgán dočasně povolí pouţití konvenčních krmiv Výjimka: Prováděcí nařízení komise 836/2014: - 2012-2014 resp. 2015-2017 - povolen 5% podíl konvenčních proteinových krmiv/rok ve výţivě drůbeţe (platí i u prasat)
6. Výţiva drůbeţe Konvenční výţiva: - neumoţňuje přirozené prvky výţivy - zvířata nemají volbu krmiva - zajišťuje maximální produkci (maso, vejce) - při minimální spotřebě krmiv - 1,7kg KS/1kg přírůstku; 120-150 g/1vejce; 100-125 g resp.140-160 g/den
6. Výţiva drůbeţe Ekologická výţiva: = přirozená výţiva (respektovány fyziologické zvláštnosti jednotlivých druhů zvířat, zohledněno specifické chování při přijímání krmiva, KD obsahuje všechny důleţité ţiviny a účinné látky) - dle NK v období výkrmu 65 % KD tvoří zrniny (pšenice, tritikále, kukuřice, ječmen, oves) - luštěniny (hrách, bob) - řepkový olej (zvyšuje příjem, dodává energii, zlepšuje barvu, sniţuje prašnost) - KD musí obsahovat objemnou píci čerstvou, siláţovanou nebo sušenou - nedostatek energie, vyšší obsah vlákniny, nutné doplnit např. kukuřičným lepkem (drahé) nebo ţivočišnými krmivy - problém zajistit dostatek bílkovinných krmiv (vikvovité plodiny, brambory, kukuřičný lepek..) - vitamíny; minerální látky - technika krmení (suché, vlhčené, granulované, sypké) moţnost výběru - kombinace KS s pšeničným zrnem (sekvenční krmení ) - při pastevním chovu nedávat do KS tuky ţivočišného původu, potlačují kladný efekt pasty (zhoršení poměru nenas. a nasycených MK ve vejci) - Ne GMO - Ne stimulátory růstu
Ekologická výţiva: 6. Výţiva drůbeţe - v podlahových chovech oproti klecovým chovům (vyšší aktivita) více krmiva (stejná ţivinová hodnota) - jemné krmivo sniţuje příjem krmiva (nedostatečný příjem) - krmivo s niţším obsahem bílkovin a s dostatkem vlákniny (5%) zvyšuje schopnost většího příjmu krmiva Voda: - pitná! vţdy čistá, přístup k vodě po celých 24hod! - optimální teplota vody 20-25 o C - při vyšších teplotách prostředí (optim. teplota 18-22 o C) zvířata více pijí - při nedostatku vody méně ţerou - poměr příjmu krmiva a vody 1:1,4 aţ 1,6 - příjem vody pomocí gravitace optimální výška napáječek Grit: - nerozpustný grit stimuluje rozvoj volete a svalnatého ţaludku pozitivní vliv na schopnost příjmu krmiva (velikost zrna dle věku zvířat od 1-2 mm do 4-6 mm)
6. Výţiva drůbeţe Ekologická výţiva: Př. krmné dávky pro nosnici 1.krmná směs nebo granule (20% ovsa, 15% ječmen, 25% kukuřice, 30% pšenice, 10% drcená slunečnice) 1.zelené krmení 2.ţivočišná bílkovina (syrovátka, odstředěné mléko ) 3.grit (1/3 křemičitý, 2/3 vápenatý) 4.voda popř. okopaniny - v suchém nebo vlhčeném stavu (voda, syrovátka, odstředěné mléko )
7. Veterinární péče a léčení zvířat Zdraví zvířat je zaloţeno na preventivních opatřeních: 1. správná volba plemene, rázu s pevnou konstitucí 2. správná technika chovu 3. pouţití vhodných kvalitních krmiv a vody 4. pravidelný pobyt na vzduchu (zvýšení přirozené imunity) 5. optimální koncentrace v chovném zařízení tak na farmě - přednost rostlinných přípravků před alopatickými (vhodná fytoterapeutika nebo homeopatika) - zákaz rutinního podávání léčiv a antibiotik a stimulátorů růstu a hormonů - asanace chovatelského prostředí (čištění a desinfekce stájí) Při onemocnění včasné ošetření: o léčbě rozhodne veterinární lékař ochranná lhůta stanovená výrobcem pro dané léčivo je v EZ dvojnásobná, pokud je lhůta nulová je v EZ dva dny o léčení se vede záznam zákonem poţadované vakcinace jsou povolené (očkování proti bronchitidě, podávání antikokcidik a odčervení)
Paraziti: 7. Veterinární péče a léčení zvířat - u drůbeţe hlísti, škrkavky a cizopasní vlasovci (přenos prostřednictvím výkalů) -kontrola trusu, při výskytu odčervení - v ekochovech problém čmelíci ovlivňují zdraví a rozvoj kuřic (ztráty); neklid nervozita zvířat vyklovávání peří, kanibalismus, sníţení růstu; likvidovat pečlivě ihned po vyskladnění hal Hlodavci: - potkani a myši jsou nositelé onemocnění v chovech drůbeţe, příčinou bakteriální infekce v hejnu - omezení výskytu jiţ při stavbě haly vhodným stavebním materiálem, dobrou údrţbou budov, pletivo ve větracích otvorech, čisté venkovní plochy, efektivní deratizace
8. Reprodukce a) Přirozená plemenitba - tmavé místo, chladné, dobře větratelné - 11-19 vajec - cyklus líhnutí 21 dní - dostatek ţrádla a vody v blízkosti hnízda b) Líhnutí v líhních
9. Certifikace a prodej Zvířata mohou být certifikována a jejich produkty prodány jako bioprodukt: v případě, ţe celý podnik přechází na EZ, pak zvířata, která byla součástí podniku v den registrace mohou být označena jako bioprodukt jiţ po uplynutí dvouletého přechodného období (včetně jejich potomků) původ bioproduktu se kupujícímu prokazuje kopií platného certifikátu a v účetním dokladu musí být vyznačeno, ţe se jedná o produkt ekologického zemědělství a uveden kód kontrolní organizace Produkty: vejce, násadová vejce, vynesené slepice, kuřata a kuřice Prodej: - ze dvora - farmářské trhy - obchodní řetězce
9.1. Značení systému chovu na vejcích Chov v klecích 3 (první číslo na vejci) Nejrozšířenější způsob chovu v Evropě i v České republice. V tuzemsku tak žije zhruba šest milionů slepic. Klece o půdorysu 550 čtverečních centimetrů (méně než formát papíru A4) jsou umístěny ve velkých halách s umělým osvětlením. Slepice nemají možnost prakticky žádného pohybu, stojí na holé drátěné podlaze, kam také snášejí vejce. Podlaha je skloněná, aby se vejce ihned odkutálelo pryč. Chov v hale (na podestýlce) - 2 V Česku je takto chováno cca 130 tisíc slepic. Slepice se mohou volně pohybovat, ven se však nedostanou. Podlaha je z jedné třetiny pokryta podestýlkou ze slámy, písku nebo hoblin, slepice snášejí vejce do hnízd. Na jednom metru čtverečním je sedm slepic.
9.1. Značení systému chovu na vejcích Chov s volným výběhem - 1 Hala je stejná jako u chovu na podestýlce, ale slepice musí mít volný výběh. V tuzemsku takový chov prakticky neexistuje, i když do této skupiny můžeme počítat prakticky všechny domácí chovy slepic, které ale nejsou pod veterinární kontrolou. Do obchodů se vejce nedostanou, ale představují 40 až 50 % veškeré spotřeby vajec!!! Ekologický chov 0 (+ logo Bio) V ekologickém zemědělství musí mít slepice prostor k hrabání, ke snášení vajec do hnízda, popelení se, možnost hřadování a celodenní přístup do výběhu. Ekologickým způsobem, tedy bez hnojiv, musí být vyrobena i krmiva.
9.1. Značení vajec Kód na vejci: 3CZ 1234 M vajíčko je od nosnice chované v kleci, pochází z České republiky, číslo hospodářství, s hmotností mezi 53 až 63 g Čerstvá vejce 21 až 28 dnů po snesení!!! skladovat při 5-8 0 C špičkou dolů Extra čerstvá do 9 dnů po snášce Způsob ověření čerstvosti: - Do 3 dnů: u vařeného vajíčko nejde sloupnout skořápka - Výška vzduchové bubliny se zvětšuje: ve sklenici s vodou se čerstvé vejce drží u dna
10. Rozdíly mezi ekologickým a konvenčním chovem v chovech drůbeţe Konvenční Ekologický DRŮBEŢ klecový odchov vysoká koncentrace zvířat medikamenty koncentrované krmené směsi volný chov výběhy pomaleji rostoucí plemena vlastní krmiva (luskoviny, obilniny)
11. Chov brojlerů v EZ - druhé nejvíce konzumované maso (ČR-24kg, EU-32kg, USA 56kg) - dietetické, lehce stravitelné bílkoviny, nízká energetická hodnota, vitamíny, minerální látky - vhodné pro rychlou úpravu, nejlevnější - To broil grilovat (1935, USA) - genofond specializovaných hybridů (nadnárodní firmy) - produkce jatečné drůbeže v EU nedostatečná (dovoz Brazílie, Thajsko podmínky chovu!!!!) - v ČR v EZ chov drůbeže nepokrývá poptávku vyplňují drobnochovy (pestrá KD, pastva konvenční krmiva!!, nižší welfare!!) - v roce 2015 bylo 16 farem s produkcí biomasa (www.biokureci.cz) - cena biokuřete: 199 až 249 Kč/kg chlazená a 119 až 179,- Kč mražená forma Konvenční chovy: Moderní hybridi; 36-40 dnů; 1,6-2kg ž.h.; KKS BR1-3; kokcidiostatika; vitamíny, AB deformace končetin.
Dominant Dobřenice Pro ekologické chovy pomalu rostoucí hybridi: - Cobb Sasso 150 - Redbro S, - Red JA - JA 757 - Ross Rowan - S 757 - různobarevní hybridi (červené - červenobílé), - 56 dnů/2kg ž.h. (2,2kg KS), - v KD pro EZ nižší koncentrace živin, pohyb, vyšší spotřeba krmiva, - nižší konverze, - zpomalení růstu, - nižší podíl prsní svaloviny, vyšší podíl stehen a křídel
11. Chov brojlerů v EZ Vyšší kvalita biomasa - fyzická aktivita + pastva = (alfa-tokoferoly, karotenoidy tj. vyšší antioxidační kapacita); nižší obsah tuku a nasycených mastných kyselin; tužší, šťavnatější. Podmínky biochovu: 4800 ks/farmu (menší skupiny) 10ks zvířat 1m 2, tj. max. 21 kg ž.h. vykrmené drůbeže; výběh 4m 2 /ks; přirozenost zvířat (možnost volby); podestýlka; písek na hrabání; vzdálenost max. 4 m mezi krmítky a napáječkami přirozený biorytmus (bez světelné regulace -16hod. světla + 8hod tmy bez přerušení) ekokrmiva, pestrá KD (biokukuřice, biopšenice, biosoja, tráva ) délka života min. 81 dnů; 150 dnů kapouni 1/3délky života venku - nižší intenzita krmení (předvýkrm, výkrm, dokrm) - větší možnost infekce a chemické kontaminace (E.coli, Salmonella., infekční bronchitida, kokcidioza, čmelík kuří )