Kolektivní smlouva Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost na rok 2004 1
Na základě zákonů č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších předpisů, č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, ve znění pozdějších předpisů, č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů (dále ZoM), č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále ZP) zaměstnavatel uzavírají Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost (dále DP, a. s. nebo zaměstnavatel), Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9, IČ: 00005886 jednající ing. Milanem Houfkem, předsedou představenstva a generálním ředitelem Radovanem Šteinerem, místopředsedou představenstva Ing. Václavem Pomazalem, obchodně-ekonomickým ředitelem a členem představenstva a jménem všech zaměstnanců tyto odborové organizace: Odborová organizace Dopravního podniku - Metro, IČ: 62932012, zastoupená Jiřím Šindelářem Základní organizace odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku - Metro - strojvedoucí, IČ: 86596802, zastoupená Janem Pospíchalem Základní organizace odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Všeobecné odbory Metro, IČ: 68404280, zastoupená ing. Milošem Dubským Základní organizace odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Nezávislé odbory strojvedoucích, dozorčích dep a provozních pracovníků, IČ: 71003487 zastoupená Oldřichem Schneiderem Základní organizace odborového svazu pracovníků v dopravě, silničním hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Elektrické dráhy, IČ: 17049008 zastoupená Bohumírem Ježkem OSPEA - Odborové sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy, IČ: 26633485, zastoupená ing. Antonínem Dubem 2
Federace řidičů tramvají zplnomocňuje Odborové sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy k podpisu kolektivní smlouvy Odborové sdružení základních organizací Dopravního podniku Autobusy Praha, o. z., IČ: 26631776, zastoupené Bc. Stanislavem Havrlíkem Podnikový výbor odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku Praha Autobusy, IČ: 62939343, zastoupený Milanem Vávrou Unie pracovníků v dopravě, IČ: 26647826, zastoupená Vratislavem Nováčkem Základní odborová organizace Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku Praha, a. s. - ředitelství, IČ: 62940724, zastoupená ing. Arnoštem Stecherem kolektivní smlouvu na rok 2004 dále uvedeného znění: Kolektivní smlouva obsahuje: Str. 1. Základní ustanovení 4 2. Pracovněprávní vztahy 5 3. Mzdová oblast 9 4. Sociální oblast 11 5. Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci a pracovní prostředí 21 6. Činnost odborových organizací a vztahy se zaměstnavatelem 24 7. Závěrečná ustanovení 28 3
1. Základní ustanovení 1.1 Odborová organizace může udělit plnou moc k zastupování ve vztahu k zaměstnavateli jiné odborové organizaci nebo třetí osobě. Plná moc musí být provedena písemně a může být kdykoliv odvolána. Organizace, která plnou moc vydala, je povinna bez zbytečných odkladů písemně informovat zaměstnavatele. 1.2 Nedílnou součástí této kolektivní smlouvy (dále jen KS) jsou přílohy, které rozšiřují a specifikují ustanovení této KS pro jednotlivé organizační složky. 1.3 Organizačními složkami podniku zaměstnavatele se pro účely této KS rozumí: Ředitelství společnosti Divize Metro Divize Elektrické dráhy Divize Autobusy Změna organizačně právní formy DP, a. s. nemá vliv na platnost této KS, pokud z obecně závazných právních předpisů nevyplývá jinak. 1.4 Smluvní strany si poskytují potřebné sociálně ekonomické informace, dále jsou povinny vzájemně spolu jednat a poskytovat si další požadovanou součinnost při řešení závažných problémů, pokud to nebude v rozporu s jejich oprávněnými zájmy. 1.5 Smluvní strany zajistí, aby při uplatňování pracovněprávních nároků byly plněny povinnosti dané ZP, KS a ostatními obecně závaznými právními předpisy. 1.6 Smluvní strany se zavazují vzájemně se neprodleně informovat o svých rozhodnutích, která se dotýkají zájmu druhé smluvní strany. Tyto informace budou zpravidla poskytovány písemně. 1.7 Zaměstnavatel zajistí dodržení zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích v souladu s příslušnými ustanoveními ZP a dalších obecně závazných právních předpisů. 4
2. Pracovněprávní vztahy 2.1 Pracovněprávní vztahy se řídí ZP, ZoM, pracovním řádem, touto KS a dalšími obecně závaznými právními předpisy. 2.2 Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance s KS, pracovním řádem, provozními a jinými vnitřními normami platnými pro výkon práce na daném pracovišti. 2.3 Zaměstnanost 2.3.1 V případě zamýšlených strukturálních změn, organizačních nebo racionalizačních opatření nespojených s uvolňováním zaměstnanců z důvodů uvedených v 46 odst. 1, písm. a) až c), resp. převodem podle 249 ZP projedná zaměstnavatel tyto změny s příslušným odborovým orgánem nejméně měsíc před jejich uskutečněním. 2.3.2 Při organizačních změnách s částečnou ztrátou pracovních míst se bude postupovat podle následujících zásad: a) zaměstnavatel v případě zamýšlených strukturálních změn, organizačních nebo racionalizačních opatření informuje o těchto záměrech včas, nejpozději 30 dnů před podáním výpovědi, příslušný odborový orgán. Současně s ním projedná opatření ke zmírnění nepříznivých důsledků uvolnění pro tyto zaměstnance, především možnost jejich umístění na jiných pracovištích DP, a. s. Tato pracovní místa mohou být i charakteru vyžadujícího rekvalifikaci event. nižší kvalifikaci než rušená pracovní místa a jejich počet nemusí odpovídat počtu rušených míst, b) při uvolňování zaměstnanců z organizačních důvodů využije zaměstnavatel především přirozeného úbytku zaměstnanců s cílem zaměstnat maximum kvalitních zaměstnanců v produktivním věku. S ohledem na předpokládaný odchod některých zaměstnanců do důchodu bude průběžně zpracováván přehled volných míst, která nebudou zrušena a která lze obsadit uvolňovanými zaměstnanci. Obdobně bude postupováno u nově vytvářených pracovních míst, c) při hromadném propouštění tj. skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí z důvodů uvedených v 46 odst. 1 písm. a) až c) 30 a více zaměstnanců DP, a. s. bude zaměstnavatel dále postupovat podle 52 ZP, d) Zaměstnavatel dále projedná s příslušným odborovým orgánem důvody a zamýšlený postup převodu činností na externí dodavatele. 2.3.3 Zvýšenou ochranu při uvolňování zaměstnanců v důsledku organizačních změn požívají zaměstnanci se změněnou pracovní schopností, zaměstnanci pečující o nezletilé dítě (samoživitelé). Těmto zaměstnancům je zaměstnavatel povinen při organizačních změnách nabídnout přiměřené náhradní pracovní místo. Tímto ustanovením není dotčena zvýšená ochrana dle ZP. 2.3.4 Každé konkrétní snížení stavu zaměstnanců (výpověď) z důvodů uvedených v 46 odst. 1, písm. a) až c) projedná příslušný vedoucí s příslušným odborovým orgánem. 5
Při projednávání písemně předloží: a) důvod organizační změny, b) náhradní pracovní místa, jež byla uvolňovanému zaměstnanci nabídnuta, event. důvod proč náhradní místo nebylo nabídnuto a postoj zaměstnance k této nabídce. Ústně sdělí důvody, které vedou k rozhodnutí o zaměstnanci ve vztahu k ostatním v úvahu přicházejícím zaměstnancům. 2.3.5 Před přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle 249 ZP jsou dosavadní zaměstnavatel a přejímající zaměstnavatel povinni informovat příslušný odborový orgán o této skutečnosti a projednat s ním za účelem dosažení shody datum nebo navrhované datum převodu, důvody převodu, právní, ekonomické a sociální důsledky převodu a připravovaná opatření ke vztahu k zaměstnancům. 2.3.6 Zaměstnance, uvolňované v důsledku organizačních změn, zaměstnavatel seznámí mimo jiné s tím, jaká pomoc jim bude poskytnuta při zabezpečení nového zaměstnání. 2.3.7 Zaměstnavatel bude vytvářet podmínky, aby zaměstnance, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele více než 20 let nebo pracují ve vícesměnném nebo trvale nočním provozu více než 10 let a kteří nemohou ze zdravotních důvodů 10 let před odchodem do starobního důchodu vykonávat dosavadní práci, bylo možno zaměstnat v méně náročných provozech (činnostech) potřebných pro chod DP, a. s. 2.3.8 Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v 46 odst. 1 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši čtyřnásobku měsíčního průměrného výdělku. Při ukončení pracovního poměru před uplynutím výpovědní doby na základě dohody bude výše odstupného v závislosti na ukončení pracovního poměru navýšena max. na sedminásobek průměrného měsíčního výdělku tj.: ukončení pracovního poměru dohodou o tři měsíce dříve než by uplynula výpovědní lhůta při výpovědi dávané z týchž důvodů sedminásobek průměrného měsíčního výdělku, ukončení pracovního poměru dohodou o dva měsíce dříve než by uplynula výpovědní lhůta při výpovědi dávané z týchž důvodů šestinásobek průměrného měsíčního výdělku, ukončení pracovního poměru dohodou o jeden měsíc dříve než by uplynula výpovědní lhůta při výpovědi dávané z týchž důvodů pětinásobek průměrného měsíčního výdělku. Odstupné bude zaměstnanci vyplaceno po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. 2.3.9 Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v 46 odst. 1 písm. d) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku. 6
2.4 Nárok na dovolenou 2.4.1 Zaměstnavatel poskytne všem zaměstnancům dovolenou na zotavenou v základní výměře čtyř týdnů za kalendářní rok, prodlouženou ve smyslu 102 odst. 2 ZP o jeden týden. 2.4.2 Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle plánu dovolených stanoveného s předchozím souhlasem odborového orgánu tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. 2.4.3 Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku a případné naturální požitky. 2.5 Pracovní doba 2.5.1 Délka pracovní doby a doby odpočinku, rozvržení pracovní doby zaměstnanců se stanovují ve smyslu příslušných ustanovení ZP a zákona č. 475/2001 Sb. o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě, ve znění pozdějších předpisů. 2.5.2 Délka pracovní doby je stanovena obecně závaznými právními předpisy: a) dle zákona č. 475/2001 Sb.: - na 40 h pro strojvedoucí, strojvedoucí instruktory, řidiče tramvají a řidiče autobusů MHD, b) dle ZP, 83a, odst. 4 na základě vzájemné dohody: - na 30 h týdně zaměstnancům v jednosměnném pětidenním pracovním režimu trvale pracujícím v nočních přepravních výlukách při údržbě tratí a tunelů metra, - na 32,5 h týdně zaměstnancům, kteří obsluhují a organizují dopravu v jednosměnném pětidenním pracovním režimu trvale pracujícím v nočních přepravních výlukách (strojvedoucí NTP, vedoucí služebního vlaku), - na 37,50 h týdně pro všechny ostatní zaměstnance. Podle povahy práce a podmínek provozu je pracovní doba rozvržena rovnoměrně do pětidenního pracovního týdne anebo nerovnoměrně na jednotlivé týdny. Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, aby délka směny nepřesáhla 9 hodin. Nedovoluje-li povaha práce nebo podmínky provozu, aby pracovní doba byla rozvržena rovnoměrně na jednotlivé týdny, může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem rozvrhnout pracovní dobu nerovnoměrně. Týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit v průměru stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Délka směny nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit 12 hodin. Zaměstnavatel umožní na žádost zaměstnance, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, dohodnout s ním kratší pracovní dobu, nebo jiné rozvržení pracovní doby podle příslušných ustanovení ZP. 7
Zaměstnanec je povinen odpracovat stanovenou pracovní dobu. Pro účely posouzení, zda byla tato doba odpracována, se stejně jako výkon práce posuzují tyto doby: - kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy, - dovolená na zotavenou, - kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek, - kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popř. za který se mu jeho měsíční mzda nekrátí. Rozvržení pracovní doby, určení přestávek na jídlo a oddech, vymezení prací, které nemohou být přerušeny, a proto se poskytuje přiměřená doba pro oddech a jídlo a zásady evidence pracovní doby jsou řešeny přílohami této KS (specifické podmínky divizí a ředitelství). 2.6 Práce přesčas Při nařizování práce přesčas se postupuje podle ustanovení 96 ZP. Při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení pracovní doby může činit období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit v průměru osm hodin týdně 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen projednat objem přesčasové práce s příslušným odborovým orgánem působícím v organizační složce podniku. Smluvní strany vyhodnotí každoročně rozsah přesčasové práce. K tomu zaměstnavatel předloží minimálně 1x za čtvrtletí podrobný rozbor přesčasové práce po jednotlivých kategoriích zaměstnanců a po jednotlivých organizačních složkách. 8
3. Mzdová oblast 3.1 Pravidla pro odměňování zaměstnanců 3.1.1 Mzdy zaměstnanců se stanovují podle této KS a Pravidel pro odměňování zaměstnanců, která jsou součástí příloh této KS s působností pro zaměstnance v jednotlivých organizačních složkách. 3.1.2 Zaměstnavatel zodpovídá za to, aby zaměstnanec byl zařazen podle druhu vykonávané práce do odpovídajícího tarifního stupně. 3.1.3 Zaměstnancům lze nad rámec specifických pravidel vnitřních organizačních složek přiznat - mimořádné odměny za zvlášť významné splnění pracovních úkolů nebo mimořádné pracovní zásluhy, - zvláštní mimořádné odměny podle zásad v Příloze č. 4 k této KS, - cílové mimořádné odměny podle zásad v Příloze č. 3 k této KS. 3.1.4 Zaměstnavatel zajistí, aby zaměstnanci byli seznámeni s Pravidly pro odměňování zaměstnanců před dnem účinnosti. 3.2 Mzdy v roce 2004 3.2.1 Pro r. 2004 byl dohodnut nárůst objemu mzdových nákladů ve výši 5 % proti objemu roku 2003. Zaměstnavatel garantuje, že průměrná mzda v roce 2004 nepoklesne za srovnatelných podmínek v žádné ze statisticky sledovaných kategorií pod úroveň dosaženou v roce 2003. 3.2.2 Celkový objem mzdových nákladů bez OON na rok 2004 celkem v DP, a. s. činí 3 260 192 tis. Kč. Plán mzdových nákladů na rok 2004 je Přílohou č. 11 této KS. 3.3 Průměrný výdělek 3.3.1 Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje zaměstnavatel ve smyslu 17 ZoM, z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období včetně práce přesčas. Za odpracovanou dobu se považuje: - konal-li zaměstnanec práci podle harmonogramu směn, - čerpal-li náhradní volno, - doba, po kterou byl zaměstnanec převeden na jinou práci. Do hrubé mzdy pro zjišťování průměrného výdělku se nezahrnují : - odměna za pracovní pohotovost, - odstupné podle 60a ZP, - odměny za využití zlepšovacích návrhů, - doplatek mzdy na základě pravomocného soudního rozhodnutí, - dávky nemocenského pojištění, - studijní příspěvek, - náhrada mzdy, - odměny ze sociálních nákladů (účet 528), 9
- mzdové zvýhodnění za prodej bločkových jízdenek. 3.3.2 Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí a průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce. Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí. 3.3.3 Jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval méně než 22 dnů (u turnusových zaměstnanců se zjistí 22 dnů přepočtem z odpracovaných hodin), použije se pravděpodobný výdělek stanovený z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období. Pokud v rozhodném období neměl zaměstnanec hrubou mzdu, použije se jako pravděpodobný výdělek poslední platně zjištěný, případně stanovený útvarem ekonomiky práce podle toho, který je pro zaměstnance výhodnější. 3.3.4 U mzdy za delší než čtvrtletní období se pro účely zjišťování průměrného výdělku určí poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí. Zbývající část mzdy se zahrne do hrubé mzdy v dalším nebo dalších obdobích. Části mzdy poskytované za více kalendářních čtvrtletí se započítávají v závislosti na odpracované době v kalendářním čtvrtletí rozhodném pro výpočet průměrného výdělku. 3.3.5 Pokud by průměrný výdělek zaměstnance byl nižší než minimální mzda, na níž zaměstnanci vznikl nárok v příslušném měsíci, kdy se průměrný výdělek používá, zvýší se průměrný výdělek na výši minimální mzdy. 3.3.6 Rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku, pro účely stanovení výše náhrady škody při pracovních úrazech a nemoci z povolání, je předchozí kalendářní rok. To platí v případě, že takto určené rozhodné období, je na rozdíl od způsobu zjištění podle bodu 3.3.2, pro zaměstnance výhodnější. 3.4. Společná ustanovení v oblasti mezd 3.4.1 Zaměstnanci se nezávisle na celkových výsledcích DP, a. s. zaručují vzniklé nároky na tarifní (základní) mzdu, dohodnuté náhrady mzdy, mzdová zvýhodnění a mzdové příplatky poskytované zaměstnavatelem. 3.4.2 Zaměstnanec má možnost ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů do 15. února následujícího roku podepsat Prohlášení poplatníka daně a požádat o provedení ročního zúčtování záloh na daň. 3.4.3 Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu. Pravidelný termín výplaty je nejpozději do 12. dne běžného měsíce. 3.4.4 Vykonává-li zaměstnanec práci v několika pracovních poměrech u DP, a. s., posuzuje se mzda v každém pracovním poměru samostatně. 10
4.1 Zdravotní péče, zdravotní pojištění 4. Sociální oblast 4.1.1 Podle zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se umožňuje občanům výběr lékaře a zdravotnického zařízení. To se netýká lékaře závodní preventivní péče. Komplexní posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnanců DP, a. s. v rozsahu celostátně platných předpisů přísluší výhradně závodním lékařům. V případě, že je lékař závodní preventivní péče zároveň lékařem ošetřujícím, může si ho zaměstnanec v rámci DP, a. s. zvolit. V ostatních případech nemá možnost volby lékaře závodní preventivní péče. 4.1.2 Závodní preventivní péče bude zajišťována vlastními závodními lékaři nebo lékaři, kteří zabezpečují závodní preventivní péči na základě uzavřené smlouvy se zaměstnavatelem. 4.1.3 Z důvodu odborného posouzení zdravotního stavu jsou zaměstnanci povinni v souladu s 73 ZP a v souladu s 133 odst. 1 písm. a) a 135 odst. 4 písm. b) ZP podrobit se vstupní lékařské prohlídce a dalším preventivním prohlídkám (periodickým, mimořádným) stanovenými zvláštními právními předpisy dle pokynu zaměstnavatele. 4.1.4 Náklady na lékařské prohlídky a vyšetření provedené určeným lékařem, který pro zaměstnavatele zajišťuje tuto preventivní péči, ev. odborným lékařem, který byl tímto lékařem požádán o provedení odborné prohlídky a jejichž úhradu nelze provést ze zdravotního pojištění (viz. zákon č. 48/1997 Sb. 15 a 35 o veřejném zdravotním pojištění), nese plně zaměstnavatel. 4.1.5 Pro zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou dle zákona č. 475/2001 Sb. je doba zaměstnavatelem nařízené lékařské prohlídky a návštěvy svého ošetřujícího lékaře za účelem zajištění výpisu ze zdravotní dokumentace výkonem práce ( 18 odst. 1). Pro ostatní zaměstnance je překážkou na straně zaměstnance, pracovní volno je poskytováno v nezbytně nutném rozsahu, a to s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku ( 124 odst. 1 a 2 ZP, 14 odst. 1 a 3 Nařízení vlády 108/1994 Sb.). Bližší specifikace jsou uvedeny v Příloze č. 9 a přílohách s působností pro zaměstnance v jednotlivých organizačních složkách této KS. Pro zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou je doba zaměstnavatelem nařízené lékařské prohlídky výkonem práce a započítává se do pracovní doby. U zaměstnance, u něhož charakter vyšetření, nebo lékařského zákroku neumožňuje po zbytek pracovního dne vykonávat svou práci, se jedná o překážku na straně zaměstnavatele. 4.1.6 Zaměstnanec má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu, přičemž má povinnost oznámit zaměstnavateli do 8 dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny změnu volby. Při nesplnění této povinnosti bude zaměstnanec zaměstnavateli povinen uhradit vzniklou škodu (penále, které zaměstnavatel zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem). 4.1.7 Zdravotní pojištění ve dnech pracovního volna bez náhrady mzdy. Pokud je zaměstnancům poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy, na základě odstavců 4.5.3, 4.5.4 této KS nebo dle přílohy Nařízení vlády č.108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů, podílí se zaměstnanec úhradou sazby pojistného ve výši 4,5% a zaměstnavatel 9%. 11
Při čerpání jiného pracovního volna bez náhrady mzdy hradí zaměstnanec stanovené zdravotní pojištění v plné výši. Úhrada zdravotního pojištění v tomto případě bude se zaměstnancem řešena smluvně před poskytnutím neplaceného volna (zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů). 4.1.8 Při neomluvené nepřítomnosti v práci je podle zákona zaměstnanec povinen zaplatit celé zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za něho za tuto dobu uhradil. 4.2 Stravování 4.2.1 Zaměstnavatel umožní v souladu s 140 ZP a v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnancům ve všech směnách stravování: - v závodních jídelnách a kantýnách DP, a. s., - ve smluvně zajištěných zařízeních, - formou poukázek na stravování, Zaměstnanec může využít kteroukoliv formu stravování. 4.2.2 Zaměstnavatel umožní stravování i důchodcům, bývalým zaměstnancům v určených jídelnách (depo Kačerov, Centrální dispečink Na Bojišti). 4.2.3 Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům příspěvek ve výši 55% ceny jednoho hlavního jídla, maximálně však do výše 70% stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hod. podle zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. 4.2.4 Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci příspěvek na jedno hlavní jídlo v průběhu jedné pracovní směny ve stanovené délce (min. 3 hod.), přičemž směnou se rozumí část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. V případě, že pracovní doba (směna) zaměstnance v úhrnu s dobou přestávek v práci poskytnutých v souladu se ZP bude delší než 11 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci příspěvek na další jedno hlavní jídlo. 4.2.5 Při stravování prostřednictvím jiných subjektů obdrží zaměstnanec počet poukázek na stravování na příslušný měsíc podle počtu odpracovaných směn. 4.2.6 Poukázky na stravování ve vybrané síti restaurací budou zaměstnancům DP, a. s. poskytovány v hodnotě 65,- Kč. Z toho 55% hodnoty poukázky, tj. 35,- Kč poskytne zaměstnavatel, 45% hodnoty poukázky, tj. 30,- Kč hradí zaměstnanec. Při všech formách stravování hradí zaměstnanec strávník 30,- Kč na jedno hlavní jídlo. 4.2.7 Za práci přesčas, která je vykonávána v takovém rozsahu, že na ni vznikne nárok na stravenku (zaměstnanec odpracuje navíc celou směnu) nebo vznikne nárok na druhou stravenku (při směně, která včetně přesčasové práce je delší než 11 hod.), bude poskytnuta poukázka na stravování. Poukázky na stravování za přesčasovou práci jsou hrazeny ze sociálních nákladů, evidovány jako daňově neuznatelný výdaj. 4.2.8 Bližší specifikace je řešena vnitřními normami jednotlivých organizačních složek (dle bodu 1.3 této KS). 12
4.3 Rekreace, dětská rekreace 4.3.1 Zaměstnavatel nabízí zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům rekreaci v podnikových nebo v pronajatých zařízeních se shodnými podmínkami pro všechny zaměstnance DP, a. s. 4.3.2 Za rodinného příslušníka se pro tyto účely (bod 4.3.1) považují: - manžel, manželka, druh, družka, - děti do skončení povinné školní docházky a poté do dosažení 26 let věku, jestliže se soustavně připravují studiem na budoucí povolání. Za soustavnou přípravu se nepovažují např. krátkodobé kurzy, zaměstnání v cizině s návštěvou jazykových kurzů pořádaných v místě apod., - děti, které se nemohou připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnány pro nemoc nebo jsou pro tělesné, smyslové nebo mentální postižení trvale neschopny práce. 4.3.3 Za dítě rodinného příslušníka se považuje pro účely bodu 4.3.1 rovněž: - dítě, které bylo zaměstnancem převzato do péče nahrazující péči rodičů, - dítě manžela (manželky, druha, družky), - dítě, ke kterému zaměstnanci trvá vyživovací povinnost, pokud nebyl zbaven rodičovských práv. 4.3.4 Dětská rekreace se uskutečňuje v době letních a jarních prázdnin. Pro účely dětské rekreace je rozhodný věk, tj. od počátku zahájení povinné školní docházky do ukončení povinné školní docházky, a to maximálně do 16 let věku dosaženého do konce kalendářního roku. 4.3.5 Na dětskou rekreaci se poskytuje příspěvek ze sociálních nákladů ve výši 100,- Kč na den pro tábory neprovozované DP, a. s. Částka se poskytuje v maximální výši 500,- Kč na jarní dětskou rekreaci a 1 000,- Kč na letní dětskou rekreaci nepeněžní formou nákupem poukazu nebo proplacením příslušné částky po předložení dokladu o zaplacení (Příloha č. 10 této KS). 4.3.6 Dětská rekreace provozovaná DP, a. s. v období letních a jarních prázdnin 2004/2005 bude realizována dle zásad, které jsou obsahem příloh jednotlivých organizačních složek podniku (bod 1.3 této KS). 4.4 Vzdělávání zaměstnanců 4.4.1 Vzdělávání zaměstnanců bude zaměřeno především na prohlubování a zvyšování kvalifikace formou: - odborných kurzů a školení dle potřeb zaměstnavatele, - periodickým obnovováním a přezkušováním způsobilosti zaměstnanců k výkonu určitých profesí v souladu s příslušnými předpisy, - rekvalifikace zaměstnanců, - studia na státních a soukromých školách podle potřeb zaměstnavatele. 4.4.2 Studium při zaměstnání a nástavbové studium bude zaměstnanci v DP, a. s. umožněno pouze na doporučení příslušného vedoucího a se souhlasem personálního ředitele (týká se výlučně studia, při kterém zaměstnanec hodlá uplatňovat nároky, které vyplývají z ustanovení 13
vyhlášky č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění pozdějších předpisů nebo dohod o zvýšení kvalifikace podle 143 a souvisejících ZP). 4.4.3 Pokud dojde k souhlasu zaměstnavatele se studiem, zaměstnavatel vyjde, pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody, zaměstnanci maximálně vstříc (úpravy směn, poskytnutí volna) tak, aby zaměstnanec mohl plnit řádně své studijní povinnosti. 4.5 Důležité osobní překážky v práci a zaměstnanecké výhody 4.5.1 Důležité osobní překážky v práci Nároky zaměstnanců na pracovní volno uvedené v příloze k Nařízení vlády č. 108/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterým se provádí ZP se poskytují takto: - narození dítěte manželce (družce) zaměstnance pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu k převozu do zdravotnického zařízení a zpět s náhradou mzdy, nezbytně nutnou dobou pro převoz manželky (družky) s novorozencem z porodnice se rozumí jeden den; zaměstnanec má nárok na další tři dny neplaceného volna, pokud tomu nebrání provozní důvody a pokud o to požádá, - doprovod zdravotně postiženého dítěte nebo rodinného příslušníka do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy pracovní volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na 15 pracovních dnů v kalendářním roce s náhradou mzdy, - úmrtí manžela, druha nebo dítěte pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na tři dny a na další den k účasti na pohřbu, - účast na pohřbu rodiče (opatrovníka) a sourozence zaměstnance, rodiče (opatrovníka) a sourozence jeho manžela, jakož i manžela sourozence zaměstnance pracovní volno se poskytne na jeden den i v případě, že rozloučení se konalo bez pohřebního obřadu a další den, pokud zaměstnanec obstarává pohřeb s náhradou mzdy, - vlastní svatba pracovní volno se poskytne na tři dny, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu s náhradou mzdy. 4.5.2 Překážky při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby. Náhrada mzdy při vojenském cvičení a náhrada mzdy při výkonu civilní služby místo vojenského cvičení, přísluší zaměstnanci po dobu této služby ve výši 100% jeho průměrného výdělku. Tato náhrada nepřísluší zaměstnanci při dobrovolném vojenském cvičení, kdy vykonává službu na vlastní žádost. 4.5.3 Pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody, poskytne zaměstnavatel všem zaměstnancům na požádání jeden den neplaceného volna v měsíci. Termín tohoto volna se sjednává po dohodě s nadřízeným zaměstnancem. Toto volno nelze v průběhu roku kumulovat (vazba s bodem 4.1.7). 4.5.4 Rodičům, pečujícím o děti do 15 let (vztahuje se na všechny děti, které v kalendářním roce dovrší 15 let věku), poskytne zaměstnavatel další neplacené volno až do výše 2 týdnů v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody (vazba s bodem 4.1.7). 4.5.5 Péče o dítě do 15 let věku bude respektována jako podstatný důvod ke zkrácení pracovní doby, nebo ke změně začátku a konce pracovní doby. 14
4.5.6 Pracují-li u zaměstnavatele oba rodiče pečující o dítě mladší 15 let ve vícesměnném provozu, je zaměstnavatel povinen, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, vyhovět jejich žádosti na úpravu skladby a délky směn tak, aby mohli řádně pečovat o dítě; přitom zaměstnavatel postupuje v součinnosti s příslušnou odborovou organizací. 4.5.7 Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům, důchodcům bývalým zaměstnancům zaměstnavatele a jejich rodinným příslušníkům zaměstnanecké jízdné ( Příloha č.1 této KS). 4.5.8 Zaměstnancům postižených živelnou pohromou (zničení, poškození, event. vyplavení domu, bytu apod.) zaměstnavatel poskytne na nezbytně nutnou dobu likvidace škod, oprav a úklidu pracovní volno s náhradou mzdy. Podmínkou poskytnutí volna je doložení postižení příslušným zástupcem samosprávy (obcí). 4.5.9 V případě mimořádné události, kdy dojde při jízdě dopravního prostředku MHD ke střetu s osobou, nebo při nehodě k vážnému zranění osoby, či jejímu usmrcení má řidič MHD nebo strojvedoucí metra, který tento dopravní prostředek řídil, nárok (po vyřešení případu na místě) na poskytnutí mimořádného pracovního volna do konce této směny s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Požádá-li řidič MHD nebo strojvedoucí metra o poskytnutí dalšího mimořádného volna v maximálním rozsahu 2 dnů, bude mu poskytnuto toto volno v požadovaném rozsahu a bude mu přiznána náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu mzda ušla v důsledku tohoto volna. 4.5.10 Při změně pracoviště přihlédne zaměstnavatel k místu bydliště zaměstnance s ohledem na jeho sociální potřeby, pokud to umožní provozní potřeby zaměstnavatele. 4.6 Penzijní připojištění zaměstnanců 4.6.1 Zaměstnanci, kteří požadují příspěvek musí splňovat podmínku stanovenou zákonem č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, tj.: - jsou občany ČR, - pokud jsou občany jiného státu, musí mít povolení k trvalému pobytu na území ČR a přiděleno rodné číslo. 4.6.2 Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům příspěvek na penzijní připojištění za níže uvedených podmínek: - zaměstnanec si sám zvolí, zda chce možnost penzijního připojištění využít za podmínek stanovených zaměstnavatelem, - zaměstnavatel bude přispívat do všech penzijních fondů, se kterými mají zaměstnanci již uzavřené smlouvy o penzijním připojištění před 1.1.2000 (tj. mají nárok na starobní penzi z penzijního připojištění ve věku 50 let), - pro nově uzavřené smlouvy a smlouvy uzavřené po 1.1.2000 (tj. doba placení příspěvku na penzijní připojištění je min. 60 kalendářních měsíců a nárok na starobní penzi z penzijního připojištění při dosažení 60 let věku) bude přispívat výhradně do vybraných penzijních fondů, - zaměstnanec, který má smlouvu uzavřenou po 1.1.2000 s jiným než vybraným penzijním fondem a pokud bude chtít využít příspěvku zaměstnavatele, musí svoji 15
stávající smlouvu vypovědět a uzavřít smlouvu novou u vybraných penzijních fondů, - příspěvek od zaměstnavatele je podmíněn příspěvkem zaměstnance ve výši minimálně 100,- Kč/ měsíc, - zaměstnavatel bude zaměstnanci přispívat částkou ve výši minimálně 300,-Kč/měsíc převedením částky do zaměstnancem vybraného penzijního fondu, - zaměstnanec musí být v pracovním poměru u DP, a. s. nepřetržitě nejméně 3 roky, příspěvek bude zaměstnanci poskytnut od měsíce následujícího po měsíci vzniku nároku, - zaměstnanec, který v průběhu měsíce končí pracovní poměr (včetně odchodu do starobního důchodu), již za tento měsíc nemá nárok na příspěvek zaměstnavatele. 4.6.3 Nárok na příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nemá zaměstnanec: - v mimoevidenčním stavu, s výjimkou uvolněných odborových funkcionářů pracujících pro DP, a. s., - se sjednaným týdenním úvazkem kratším než 30 hodin (s výjimkou poživatelů částečného nebo plného invalidního důchodu) a tzv. nepravidelná výpomoc, - v případě neomluvené absence (i hodinové) za měsíc, ve kterém k absenci došlo s tím, že příspěvek zaměstnavatele nebude zaměstnanci v následujícím měsíci poskytnut, - pokud koná pouze práce na základě dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce, - který neuzavřel smlouvu o penzijním připojištění prostřednictvím nominovaného zástupce vybraných penzijních fondů. 4.6.4 Nárok na výplatu příspěvku od zaměstnavatele trvá nejdéle po dobu 2 let od vzniku nároku na starobní důchod, pokud zaměstnanec tento důchod nepobírá. 4.6.5 Zaměstnanci, který v průběhu pracovního poměru ukončí penzijní připojištění s příspěvkem zaměstnavatele výpovědí nebo dohodou a obdrží odbytné, bude příspěvek od zaměstnavatele poskytnut již pouze na jednu další smlouvu o penzijním připojištění. Na jednu další nově uzavřenou smlouvu bude poskytován příspěvek zaměstnavatele i po jednorázovém vyrovnání. 4.6.6 Benefit a) Částka získaná jako jednorázová finanční odměna z nových smluv o penzijním připojištění se státním příspěvkem a roční provize z finančních prostředků, poukázaných penzijním fondům (za zaměstnance i zaměstnavatele) budou použity zpět pro zaměstnance účastníky penzijního připojištění. b) Tyto, výše uvedené částky budou poukázány stejným dílem (bez rozdílu, u kterého penzijního fondu má zaměstnanec uzavřenu smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem) zaměstnancům účastníkům penzijního připojištění na navýšení penzijního připojištění (bude poukázána jednorázová částka po ukončení ročního hospodaření vybraných penzijních fondů). 16
4.7 Sociální náklady 4.7.1 Plánovaný limit sociálních nákladů činí 2,5% z ročního objemu plánovaných mzdových prostředků. Z tohoto objemu poskytne zaměstnavatel příspěvek odborovým organizacím 0,3% z ročního objemu plánovaných mzdových prostředků. 4.7.2 Odborové organizace se dohodly na přerozdělení těchto prostředků (0,3%) jednotlivým odborovým organizacím ve stejném poměru jako je poměr počtu členů, kteří jsou zaměstnanci DP a. s., v jednotlivých odborových organizacích. Tento způsob se nebude měnit po dobu platnosti této KS. odborová organizace Základní odborová organizace Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku Praha, a. s. - ředitelství vyjádření v % Všeobecné odbory metro 0,37 Odborová organizace Dopravního podniku - Metro 19,45 NOSDDPP 1,48 Odborová organizace Dopravního podniku - strojvedoucí 5,69 Unie pracovníků v dopravě 1,00 OSPEA 5,69 Základní organizace odborového svazu pracovníků v dopravě, silničním hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Elektrické dráhy 28,30 Odborové sdružení základních organizací DP-A 25,00 Podnikový výbor odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku Praha Autobusy 11,22 100 1,80 4.7.3 Skutečný limit sociálních nákladů činí 2,5% ze skutečného ročního objemu mzdových prostředků za celou a. s. Z tohoto objemu výše příspěvků odborovým organizacím nesmí překročit 0,3% ze skutečně vyplacených mzdových prostředků. Příspěvek bude poskytován zálohově čtvrtletně. 4.7.4 Pro účely čerpání těchto finančních prostředků odborová organizace předloží na vyzvání rozpis čerpání prostředků řediteli příslušné divize a personálnímu řediteli DP, a. s., na DP Ř personálnímu řediteli, nejpozději do konce ledna následujícího roku. 4.7.5 Sociální náklady (2,5%) jsou určeny k zabezpečování kulturních a sociálních potřeb všech zaměstnanců DP, a. s. a jejich rodinných příslušníků. Z těchto prostředků zaměstnavatel důchodcům bývalým zaměstnancům, kteří do odchodu do důchodu pracovali v DP, a. s., uhradí náklady spojené s předvánočním setkáním. 4.7.6 Ze sociálních nákladů lze čerpat: - příspěvky na závodní stravování, - příspěvky na dovolenou, - ztrátu z hospodaření zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců, - příspěvek na dětskou rekreaci, - příspěvek na tělovýchovu, - sociální výpomoc zaměstnanců, 17
- příspěvek při životních a pracovních výročích, - příspěvky ostatní, - příspěvky na akce důchodci. 4.7.7 Příspěvek při pracovních výročích nepřetržité práce v rámci DP, a. s. se poskytuje ve výši: při 15 letech zaměstnání při 20 letech zaměstnání při 25 letech zaměstnání při 30 letech zaměstnání při 35 letech zaměstnání při 40 letech zaměstnání 2 000,00 Kč 3 000,00 Kč 4 000,00 Kč 5 000,00 Kč 6 000,00 Kč 7 000,00 Kč Příspěvek se poskytuje v závislosti na letech zaměstnání dle bodu 4.7.9. Příspěvek nenáleží pracujícím důchodcům, zaměstnancům ve vedlejším pracovním poměru a ve vedlejší činnosti. 4.7.8 Příspěvek při prvním rozvázání pracovního poměru v souvislosti s přiznáním starobního nebo plného invalidního důchodu se poskytuje ve výši: při 5 a více letech zaměstnání 6 000,00 Kč při 10 a více letech zaměstnání 8 000,00 Kč při 15 a více letech zaměstnání 10 000,00 Kč při 20 a více letech zaměstnání 12 000,00 Kč při 25 a více letech zaměstnání 14 000,00 Kč při 30 a více letech zaměstnání 16 000,00 Kč při 35 a více letech zaměstnání 18 000,00 Kč při 40 a více letech zaměstnání 20 000,00 Kč Příspěvek se poskytuje v závislosti na letech zaměstnání dle bodu 4.7.9. 4.7.9 Doba zaměstnání v DP, a. s. Do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru u DP, a. s. se zahrnuje: - doba pracovního poměru i před 18. rokem věku (doba učebního poměru se nezapočítává), - doba nepřetržitého pracovního poměru u jiného zaměstnavatele, jehož práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů přešla na DP, a. s., - doba pracovního poměru zaměstnanců, kteří byli delimitací převedeni mimo DP, a. s. a opětnou delimitací bezprostředně nastoupili zpět do DP, a. s., - doba zaměstnání v delimitovaných organizacích, pokud bezprostředně navazovala na zaměstnání u DP, a. s., - doba vazby, pokud zaměstnanec nebyl pravomocně odsouzen (bylo-li trestní stíhání proti zaměstnanci zastaveno nebo byl-li zproštěn obžaloby), - doba vazby a doba výkonu trestu, která podléhá zákonu o rehabilitaci. Do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru se zahrnuje i doba vedení v mimo evidenčním stavu. Mimo evidenční stav zaměstnanců patří: - zaměstnanci na mateřské dovolené, na rodičovské dovolené, 18
- zaměstnanci, kterým bylo povoleno neplacené volno po skončení rodičovské dovolené, - zaměstnanci, kteří vykonávají základní vojenskou službu včetně náhradní vojenské služby, - zaměstnanci po dobu výkonu civilní služby, - zaměstnanci uvolnění k výkonu veřejných funkcí nebo jiné činnosti pro společenské organizace (např. odborových funkcí), pokud organizace stálého zaměstnance neposkytuje zaměstnanci mzdu nebo náhradu mzdy anebo jí jsou tato plnění plně refundována, - zaměstnanci vyslaní do škol, kurzů, jimž zaměstnavatel neposkytuje mzdu, - zaměstnanci ve vyšetřovací vazbě, pokud nebyli pravomocně odsouzeni, - zaměstnanci uvolněni pro výkon práce v jiné organizaci, pokud jim zaměstnavatel neposkytuje mzdu nebo mu je poskytovaná mzda plně refundována, - zaměstnanci, kterým bylo poskytnuto neplacené volno bez náhrady mzdy v rozsahu delším než 4 týdny, a to ode dne nástupu tohoto volna. Do doby trvání pracovního poměru se nezahrnuje: - doba vazby, pokud zaměstnanec byl pravomocně odsouzen, - doba výkonu trestu. 4.7.10 Zápočty dob zaměstnání provedené a používané před účinností této KS se nemění. 4.7.11 Příspěvek na bezhotovostní výplatu ve výši 250,- Kč za měsíc se poskytuje zaměstnancům, kterým se: - celá výplata mzdy nebo plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci včetně plnění poskytovaných podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, tj. zejména náhrada mzdy, zajišťuje bezhotovostně včetně záloh v hotovosti vyplacených před nástupem dovolené, - bezhotovostně zajišťují výplaty dávek nemocenského pojištění. Příspěvek na bezhotovostní výplatu nenáleží zaměstnancům pracujícím na základě dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti a zaměstnancům se sjednaným týdenním úvazkem kratším než 30 hodin (s výjimkou poživatelů částečného nebo plného invalidního důchodu) a tzv. nepravidelná výpomoc. V měsíci, kdy má zaměstnanec nulový příjem, příspěvek nenáleží. 4.7.12 Zaměstnavatel zajistí a uhradí pro řidiče autobusů a řidiče tramvají, kteří o to požádají, pojištění odpovědnosti z výkonu povolání za stejných podmínek. 4.7.13 Sociální výpomoc lze vyplatit zaměstnancům DP, a. s., kteří se dostanou do mimořádně závažné finanční nebo sociální situace, a to až do výše 15 000,- Kč. Tato sociální výpomoc podléhá zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. Poskytnout sociální výpomoc lze i v případě úmrtí zaměstnance nejbližším pozůstalým (manžel, manželka, druh, družka, nezaopatřené děti, případně i jiné osoby odkázané výživou na zaměstnance), a to až do výše 15 000,- Kč. Tato sociální výpomoc je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob. Písemnou žádost předkládá zaměstnanec svému nadřízenému, který žádost projedná s příslušnou odborovou organizací. Na základě jejich doporučení (ověření dané situace) je žádost předána personálnímu řediteli, který ji projedná se všemi odborovými organizacemi. 19
4.7.14 V případě, že dojde k nedočerpání sociálních nákladů, bude tento zůstatek rozpočítán rovnoměrně na všechny zaměstnance DP a. s. a vyplacen jako příspěvek na dovolenou při výplatě mzdy měsíce prosince 2004 s výplatním termínem v měsíci lednu 2005. Příspěvek se vyplácí zaměstnancům (včetně odborových funkcionářů) v pracovním poměru se sjednaným pracovním úvazkem 30 a více hodin týdně, kteří jsou k 30.11.2004 v evidenčním stavu. Příspěvek nenáleží zaměstnancům, kteří budou k 30.11.2004 ve výpovědní lhůtě (výpověď jak ze strany zaměstnance tak i zaměstnavatele), s výjimkou výpovědi z důvodu organizačních změn nadbytečnost 46 odst. 1, písm. a) až c) ZP a výpovědi dle 51 ZP z důvodu odchodu do starobního nebo invalidního důchodu a nebudou v pracovním poměru v DP, a. s. alespoň jeden rok. Veškeré příjmy zaměstnanců DP, a. s. ze sociálních nákladů se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 20
5. Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci a pracovní prostředí 5.1 Zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s platnou legislativou bude DP, a. s. provádět ve spolupráci s příslušnými odborovými orgány. 5.2 Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik. 5.3 Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek a dodržet metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle právního předpisu. Nelze-li rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působnosti tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. 5.4 Odborné komise zaměstnavatele spolu se zástupci příslušných odborových organizací provedou minimálně 1x v roce podle stanoveného harmonogramu na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele prověrku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. Příslušná odborová organizace bude se všemi termíny prověrek seznámena v dostatečném časovém předstihu. V rámci prověrek bude provedena rovněž kontrola hygienických zařízení a hygienických podmínek na pracovištích. Účastníci prověrek vypracují a podepíší zápis s uvedením závazných termínů pro odstranění zjištěných závad. 5.5 Zpracované výsledky s návrhy na opatření budou projednány na úrovni jednotlivých organizačních složek DP, a. s. Do 30 kalendářních dnů po provedené prověrce budou předány příslušným odborovým orgánům. 5.6 Plnění harmonogramu odstraňování zjištěných závad budou vedoucí organizačních složek DP, a. s. průběžně vyhodnocovat a přijímat nápravná opatření. Příslušné odborové orgány budou informovány nejpozději jednou za čtvrtletí. 5.7 DP, a. s. bude bez zbytečného odkladu informovat příslušné odborové orgány o vzniku smrtelného pracovního úrazu nebo pracovního úrazu vyžadujícího hospitalizaci zaměstnance a závažné nehodové události. Na požádání příslušných odborových orgánů jim bude DP, a. s. poskytovat podstatné ústní informace o průběhu vyšetřování. Zaměstnavatel poskytne postiženému opis závěru šetření mimořádné události. 5.8 K vyšetřování příčin a zdrojů vzniku smrtelného pracovního úrazu a pracovního úrazu vyžadujícího hospitalizaci zaměstnance delší než pět dnů bude vždy přizván zástupce příslušného odborového orgánu. Po ukončení šetření DP, a. s. poskytne příslušným odborovým orgánům dokumentaci o vyšetřování, pokud s tím bude postižený souhlasit. 5.9 Na požádání odborové organizace zaměstnavatel zajistí měření konkrétních fyzikálních a chemických veličin, případně biologických činitelů. Měření provede nezávislá certifikovaná firma, respektive příslušná státní instituce za účasti zástupce odborové organizace. Zaměstnavatel seznámí příslušný útvar a odborový orgán s výsledky měření. Požadavek odborového orgánu na měření musí být řádně zdůvodněn. 21
5.10 Zaměstnavatel vytvoří podmínky pro výkon kontroly odborů nad bezpečností a ochranou zdraví při práci v plném rozsahu podle 22, 136 a 136a ZP. Současně bude průběžně provádět rozbor pracovní úrazovosti a následně navrhovat, realizovat a vyhodnocovat opatření ke snižování příčin a zdrojů pracovních úrazů a nemocí z povolání. Rozbory budou předávány a projednávány s odborovými organizacemi. 5.11 Způsob a rozsah náhrady škody, způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání zaměstnavatel projedná s příslušným odborovým orgánem a se zaměstnancem bez zbytečného odkladu ode dne, kdy jsou mu prokazatelně známy všechny okolnosti vzniku úrazu nebo nemoci z povolání. 5.12 Zaměstnance po skončení pracovní neschopnosti pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání nebo zaměstnance se změněnou pracovní schopností, která nastala v důsledku pracovního prostředí nebo jiných důvodů vyplývajících ze zaměstnání a který nemůže podle lékařského vyjádření zastávat dosavadní práci, bude přednostně zaměstnavatel zařazovat na funkce nebo do povolání, odpovídajících jeho změněným schopnostem a zdravotnímu stavu. Podle potřeby zaměstnavatel umožní těmto zaměstnancům rekvalifikaci nebo jinou potřebnou odbornou přípravu a zajistí jim přednostně zaměstnání v rámci DP, a. s. 5.13 V případě smrtelného pracovního úrazu zaměstnance, který nebyl zapříčiněn porušením právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany zaměstnance, bude jednorázové odškodnění podle 200 odst. 1 ZP zvýšeno, tj. dítěti na 200 000 Kč, manželu na 100 000 Kč. V odůvodněných případech se jednorázové odškodnění v úhrnné výši 70 000 Kč poskytne též rodičům zemřelého. 5.14 Zaměstnavatel je povinen zajistit zákaz kouření: - ve všech uzavřených prostorách a pracovištích, kde pracují také nekuřáci (včetně služebních automobilů), - na schůzích, poradách a jednáních, konaných v uzavřených prostorách, - na všech pracovištích, kde dochází ke styku zaměstnanců s veřejností, - při každé práci, kde v důsledku kouření může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zdraví nebo majetku, - v prostorách zařízení společného stravování zaměstnanců, - ve zdravotnických zařízeních, - na pracovištích, která jsou kvalifikována jako požárně nebezpečná, tato pracoviště musí být označena tabulkou Zákaz kouření, - na pracovištích a všech ostatních místech, kde je nainstalována Elektrická požární signalizace, - ve všech vozidlech MHD. 5.15 Vzhledem k nárůstu kriminality bude zaměstnavatel ve spolupráci s příslušnými odborovými organizacemi vyvíjet snahu k zajištění bezpečnosti zaměstnanců (např. větší účasti policejních složek na provozovaných úsecích metra, zasklívání kabin řidičů bezpečnostním sklem apod.). Zaměstnavatel bude minimálně 2x ročně vyhodnocovat přijatá opatření, vyhodnocovat pracovní úrazy způsobené napadením nebo jinou kriminální činností s tím, že závěry a opatření projedná s příslušnými odborovými organizacemi. 5.16 Zaměstnavatel zajistí pro výkon řidičů MHD na každé konečné sociální zařízení s tekoucí vodou (upřesněno v přílohách této KS s působností pro zaměstnance jednotlivých organizačních složek). To neplatí u linek, kde jízdní doba jedním směrem není delší 30 min., 22