TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE V AKADEMICKÉM ROCE 2014/2015 PRO NAV. MAGISTERSKOU FORMU STUDIA 4. etapa STUDIJNÍ PROGRAM: Hospodářská politika a správa STUDIJNÍ OBOR: Evropská integrace GARANT OBORU: doc. Ing. Pavel Nezval, Ph.D. 1. Vývoj teorií mezinárodního obchodu a jejich aplikace v praxi Charakteristika mezinárodního obchodu. Teorie mezinárodního obchodu ve středověku merkantilismus a kameralistika. Čistá teorie mezinárodního obchodu absolutní a komparativní výhody. 2. Neoklasická a standardní teorie obchodu Teorie alternativních nákladů. Teorie vybavenosti výrobními faktory a její kritika. Empirické ověření (Leontiefův paradox). 3. Alternativní teorie mezinárodního obchodu a jejich aplikace v praxi Teorie nezralého průmyslu, teorie mezinárodní hodnoty, teorie cyklu výrobku, teorie parity kupní síly. Teorie zbídačujícího růstu, teorie periferní ekonomiky, teorie podobnosti ve struktuře poptávky a teorie technologické mezery. 4. Integrační teorie mezinárodního obchodu Teorie celní unie. Vytváření a odchylování obchodu. Statické a dynamické účinky integrace. Teorie optimální měnové zóny. Význam asymetrických šoků. Přínosy a náklady optimální měnové zóny. Praktické fungování integračních teorií mezinárodního obchodu. 5. Mezinárodní makroekonomická politika Mezinárodní makroekonomická politika v systému fixních kurzů fixní devizový kurz a rovnováha na trhu aktiv. Fixní devizový kurz a Triffinovo dilema. Mezinárodní makroekonomická politika v systému plovoucích kurzů devizový kurz jako automatický stabilizátor. 6. Peníze a devizový kurz v krátkém a dlouhém období Krátké období rovnováha na domácím trhu peněz a zahraničním trhu deviz. Dlouhé období devizový kurz a inflace. Přestřelování devizového kurzu. 7. Ekonomické systémy definice, klasifikace a komparace Hospodářství a faktory vyvolávající potřebu koordinace. Klasifikace ekonomických systémů podle mechanismů alokace vzácných zdrojů, formy vlastnictví. Komparace ekonomických systémů. 8. Komparativní výzkum cíle a metody výzkumu, komparace ekonomických ukazatelů na příkladu HDP Komparativní výzkum s cílem explanace, evaluace, deskripce, predikce. Kvalitativní a kvantitativní komparativní výzkum. Základní národohospodářské cíle a indikátory jejich dosažení hospodářský růst, cenová stabilita, dostatečná zaměstnanost, vnější rovnováha. Komparace 1
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Slezská univerzita v Opavě ekonomických ukazatelů na příkladu HDP metoda přímého srovnání, metoda parit kupní síly, metoda fyzických ukazatelů. 9. Ekonomická úroveň a způsoby jejího měření Kritéria pro komparaci ekonomické úrovně hospodářských systémů a soustavy srovnávacích kritérií pro hodnocení ekonomické úrovně, makroekonomické výkonnostní indexy. Magické n- úhelníky. 10. Nová komparativní ekonomie a komparace ekonomické úrovně zemí EU Předmět výzkumu původní a Nové komparativní ekonomie, typy kapitalismu v Evropě, ukazatele institucionální kvality a institucionální kvalita v zemích EU. 11. Charakteristika daňové politiky EU Cíle daňové politiky EU. Faktory ovlivňující proces harmonizace daňových systémů zemí EU. Koordinace a harmonizace daní v EU. Nástroje harmonizačního procesu. Harmonizace přímých daní, nepřímých daní. Problémy spojené s nejednotnou úrovní daní členských zemí. Konvence k zamezení dvojímu zdanění. Mezinárodní spolupráce v oblasti daňové správy. 12. Vymezení, vývoj a základní charakteristiky trhu práce a politiky zaměstnanosti EU Utváření trhu práce EU v čase, postupné rozšiřování trhu práce. Srovnání s trhy práce v USA a Japonsku. Důvody a proces vzniku koordinované politiky zaměstnanosti EU. 13. Evropská strategie zaměstnanosti a její vývoj Lisabonská strategie a její naplňování. Hlavní směry zaměstnanosti, základní tři průřezové cíle evropské strategie zaměstnanosti. Evropa 2020. 14. Regionální rozvoj a význam inovací pro rozvoj regionu Teoretická východiska regionálního rozvoje, přístupy, metody, opatření. J. Schumpeter, Kondratievovy vlny, inovace a rozvoj regionů. 15. Teoretické přístupy k regionální politice Teoretický základ, základní pojmy, základní dělení teoretických přístupů a uplatnění v praxi. Cíle, nástroje, opatření a možnosti podpory regionů. 16. Regionální politika EU a ČR Historický vývoj, etapizace, hybné síly regionální politiky, programovací období a příklady dobré praxe v EU. Cíle, nástroje a instituce regionální politiky v ČR. Alokace zdrojů a jejich strukturace, operační programy. 17. Geneze EU a etapy jejího vývoje Federalistické hnutí v Evropě, Marschallův a Schumanův plán, Římské smlouvy. Etapy vývoje integrace ES (EU). Etapy rozšiřování integrace v západní Evropě. Pokus o ústavu EU, Lisabonská smlouva. 18. Politika soudržnosti EU v podmínkách ČR Vymezení politiky soudržnosti. Principy strukturální politiky. Strukturální fondy EU, Kohézní fond, strukturální fondy po roce 2000, nově formulované cíle. Programování a procedury regionální a strukturální politiky v podmínkách ČR, NUTS a jejich vymezení. 19. Vstup ČR do EU - předvstupní strategie a přístupová strategie 2
Prozatímní dohoda o obchodu, Asociační dohoda, žádost o vstup do EU. Očekávané přínosy a náklady členství ČR v EU. Nástroje předvstupní strategie. Úloha programu Phare v této etapě. Agenda 2000. Kritéria hodnocení žadatelských zemí. Nástroje přístupového procesu. Výsledky a průběh a problémy vyjednávání o vstupu ČR do EU. 20. Vztahy ČR k evropské integraci po vstupu do EU Postoje ČR k problémům evropské integrace po vstupu do EU. Předsednictví ČR, účast v orgánech, Lisabonská smlouva, problém vstupu do EMU, a krize EMU, postoj politických stran k fiskální a politické unii. Členství v EU a národní zájem. Problém českého euroskepticismu. 21. Čeští politici a hnutí evropského federalismu Charakterizujte český příspěvek k evropskému federalismu. Uveďte jména politiků a formy, jejich zapojení. Co byla Malá dohoda, charakterizujte problémy vzniku Česko-polské unie. Jaké bylo zapojení ČR do integrací před vstupem do EU? 22. Českoněmecké vztahy a vstup ČR do EU Charakterizujte problém česko-německých vztahů, jejich vývoj a řešení před a po vzniku novodobého českého státu. Řešení po druhé světové válce. Co byly Benešovy dekrety. Jejich dopady na vstup ČR do EU. 23. Předsednictví ČR v EU Charakterizujte roli a organizaci předsednictví EU a to na příkladu předsednictví ČR. Úspěch a neúspěch předsednictví s důrazem na energetickou politiku EU. Realizace kampaně k českému předsednictví. Mediální obraz předsednictví ČR. 24. Zapojování ČR do hospodářské a měnové unie, monetární politika asociovaných zemí a eurozóny Monetární politika zemí EU neparticipujících na EMU, mechanismus směnných kursů ERM II. Integrace a konvergence asociovaných zemí v měnové oblasti, kvalitativní a kvantitativní požadavky. Měnová a kursová politika asociovaných zemí v období před vstupem do EU a měnová politika po vstupu do EU, EMU a monetární politika ČNB, dlouhodobá adaptace měnové a devizové politiky, CZK a EURo, režimy devizového kurzu při vstupu do EU. Oddalování vstupu ČR do Eurozóny, příčiny. 25. Veřejná ekonomie jako součást obecné ekonomie, tržní selhání, vládní selhání Definice veřejné ekonomie, veřejná ekonomie a aplikované vědní disciplíny, základní ekonomické otázky v pojetí veřejné ekonomie (Co produkovat? Jak produkovat? Pro koho produkovat? Jak přijímat rozhodnutí o produkci?), příčiny existence veřejného sektoru (mikroekonomické, makroekonomické, mimoekonomické), státní zásahy (alokační, redistribuční, stabilizační a regulační činnost) a jejich selhání (důvody, projevy). 26. Veřejný sektor jako klíčový prvek národního hospodářství Definice veřejného sektoru, charakteristické znaky veřejného sektoru, rozsah a struktura veřejného sektoru + faktory, které je ovlivňují (faktory ekonomické, geopolitické, politické, historické, demografické, kulturně-náboženské, vnitřní faktory), veřejný sektor v národním hospodářství, kritéria členění národního hospodářství (kritérium odvětví, sektorů, prostoru, vlastnictví, financování), trojúhelníkový model národního hospodářství. 3
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Slezská univerzita v Opavě 27. Ekonomická analýza veřejných statků a externalit Členění ekonomických statků, ekonomické hledisko členění statků (čisté soukromé statky, čisté veřejné statky, smíšené statky), rovnováha na trhu soukromého vs. rovnováha na trhu veřejného statku, zabezpečování veřejných statků, problém černého pasažéra; vymezení + klasifikace externalit, důsledky pozitivních a negativních externalit, způsoby řešení externalit (veřejná a soukromá řešení externalit), Coaseho teorém. 28. Fiskální a rozpočtová politika Charakteristika fiskální a rozpočtové politiky státu. Základní rozdíly, používané nástroje, východiska, cíle a subjekty obou politik. Hodnocení účinnosti fiskální politiky a jejich důsledků. 29. Fiskální nerovnováha a fiskální cílení Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha. Příčiny vzniku, důsledky nerovnováhy a možnosti řešení. Maastrichtská fiskální kritéria a zhodnocení vývoje v ČR z hlediska jejich plnění. Fiskální cílení a možná fiskální pravidla. Faktory fiskální disciplíny. Problém Paktu stability a růstu. Fiskální unie. 30. Prostorové aspekty veřejných financí Teorie fiskálního federalismu. Vertikální a horizontální struktura rozpočtové soustavy, fiskální decentralizace a centralizace, funkce jednotlivých stupňů vlád. Vertikální, horizontální a kombinovaný model fiskálního federalismu, jejich pozitiva, negativa, rozdíly. Literatura: [1] DVOŘÁK, P., 2008. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C. H. BECK. ISBN 978-80-7400-075-1. [2] Employment in Europe 2010 (European Commission) [3] Evropa 2020 (Evropská komise) [4] European Commision. Labour Market Developments in Europe 2012. European Economy 5/12, 2012. ISBN 978-92-79-22853-7. [5] GONĚC, V., 2000. Evropská idea. Brno: MU. ISBN 80-210-2355-4. [6] HALÁSEK, D., 2007. Veřejná ekonomika. 2. vyd. Opava: Optys. ISBN 80-85819-60-0. [7] HALÁSEK, D., 2012. Veřejná ekonomika. 3. vyd. Dolní Životice: Optys. ISBN 978-80-85819-80-9. [8] Labour Market Developments in Europe 2011 (European Commision) [9] MAJEROVÁ, I. a P. NEZVAL, 2011. Mezinárodní ekonomie v teorii a praxi. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-3421-4. [10] MAJEROVÁ, I., 2014. Mezinárodní ekonomie. Moodle SU OPF [11] NEZVAL, P., 2003. Vztahy České republiky a Evropské unie. Karviná: SU OPF. ISBN 80-7248-204-1. [12] OCHRANA, F., 2001. Veřejný sektor a efektivní rozhodování. Praha: Management Press. ISBN 80-7261-018-X. [13] PEKOVÁ, J., 2012. Veřejné finance - teorie a praxe. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7357-698-1. [14] PRUŠVIC, D., 2010. Evropská fiskální pravidla a jejich účinnost: prvních 15 let. Politická ekonomie, Vol. 58, No. 1, s. 51-69. ISSN 0032-3233. [15] STIGLITZ, J. E., 1997. Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Grada. ISBN 80-7169-454-1. [16] STRECKOVÁ, Y. a KOL., 1998. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Praha: Computer Press. ISBN 80-7226-112-6. [17] SZAROWSKÁ, I., 2006. Veřejné finance A - Distanční opora ke studiu. Karviná: SU OPF. ISBN 80-7248-343-9. 4
[18] ŠIMEK, M., 2010. Podpora zaměstnatelnosti znevýhodněných skupin obyvatel v České republice: Nové přístupy a efekty. Brno: Sokrates. ISBN 978-80-86572-66-6. [19] TETŘEVOVÁ, L., 2008. Veřejná ekonomie. Praha: Professional Publishing. ISBN 978-80-86946-79- 5. [20] TULEJA, P., 2002. Komparace ekonomické úrovně vybraných zemí střední a východní Evropy a vybraných zemí Evropské unie v letech 1993-2001. Karviná: SU OPF. ISBN 80-7248-182-7. [21] TULEJA, P., 2007. Analýza pro ekonomy. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-1801-6. [22] WOKOUN, R. a KOL., 2008. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde. ISBN 978-80-7201-699-0. V Karviné dne 30.1.2015 Doc. Ing. Pavel Nezval, Ph.D. garant oboru EI 5