EKONOMICKÁ A MARKETINGOVÁ STUDIE POŘÁDÁNÍ LETNÍCH OLYMPIJSKÝCH HER V ROCE 2016 RESP. 2020 V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAHA. 25.

EKONOMICKÁ A MARKETINGOVÁ STUDIE POŘÁDÁNÍ LETNÍCH OLYMPIJSKÝCH HER V ROCE 2016 RESP. 2020 V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAHA 25. listopadu 2004

1 ÚVOD Hlavní město Praha (dále jen HMP) zvažuje od roku 2003 záměr ucházet se o pořádání letních olympijských her v roce 2016 resp. 2020. Za tímto účelem tým odborníků z Útvaru rozvoje hlavního města Prahy na základě usnesení Rady HMP z 20. května 2003 vypracoval a v březnu 2004 prezentoval dokument nazvaný Územní analýza pořadatelství LOH v Praze v r. 2016, resp. 2020 včetně jejího dopracování (dále jen Územní analýza HMP). Územní analýza HMP je uceleným materiálem, který: Konfrontoval současný stav HMP a jeho rozvojových záměrů s požadovaným rozsahem funkcí a vyvolaných nároků na infrastrukturu (sportovní, dopravní a ostatní) v souvislosti s pořadatelstvím LOH. Navrhnul ve variantách rozmístění klíčových aktivit spojených s pořádáním LOH v Praze. Specifikoval důsledky na rozložení a kapacitu infrastruktury z titulu navrhovaného umístění olympijských areálů. Diskutoval otázky spojené s olympijským dědictvím nově budované infrastruktury. Pojmenoval funkce, které bude možné a vhodné zajistit v rámci HMP a jeho okolí, včetně účelné a reálné využitelnosti veškeré infrastruktury po skončení LOH a jejich rozsah. Pojmenoval potřeby LOH přesahující vlastní potřeby HMP, tzn. potřeby zajišťované zainteresovanými regiony. Výsledkem Územní analýzy HMP bylo doporučení HMP dále pracovat s tzv. Severní variantou, případně přihlížet k tzv. Východní variantě jako k náhradní. Tyto doporučované varianty Územní analýzy HMP včetně své analytické části představovaly klíčový podklad pro následné ekonomické a marketingové posouzení pořádání LOH v Praze. Ekonomickou a marketingovou studii vypracoval tým expertů vedených společností PricewaterhouseCoopers ČR, s.r.o. Členy zpracovatelského týmu byly dále následující partneři: AMI Communications s.r.o., Central European Advisory Group, Národohodpodářský ústav AV ČR, PricewaterhouseCoopers Maďarsko, Prof. Dr. Holger Preuss (prof. ekonomiky a managementu sportu a člen výzkumného týmu Olympia z Univerzity v Mainzu), SECURITAS ČR s.r.o., SportConcepts Ltd., Telematix services a.s., Laszlo Vajda (člen Aténského organizačního výboru ATHOC), a Alastair Graham (nezávislý konzultant specializující se na problematiku olympijských her). 1

Omezení odpovědnosti 1. Tato ekonomicko marketingová studie (dále též Studie Nebo Zpráva ) byla vytvořena s cílem vytvoření objektivního podkladu pro rozhodování hlavního města Prahy o možnosti ucházet se o pořadatelství LOH v roce 2016 resp. 2020. Tato Studie byla vytvořena pro výhradní použití a potřeby Útvarem rozvoje hlavního města Prahy. Použití této studie a všech jejich částí hlavním městem Prahou se řídí smlouvou mezi Útvarem rozvoje hlavního města Prahy, příspěvková organizace (dále též zadavatel ) a společností PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o (dále též zhotovitel, my a náš ) KU 0438 ze dne 2. července 2004 (dále též Smlouva ). Studii je nutné považovat pouze za jeden z více faktorů, které je nutno vzít do úvahy při tvorbě podkladu pro rozhodování hlavního města Prahy o možnosti ucházet se o pořadatelství LOH v roce 2016 resp. 2020. Tato Studie může být poskytnuta třetím stranám pouze v souladu s ustanoveními Smlouvy. Smlouva také upravuje naši odpovědnost vůči zadavateli a třetím stranám. Studie by neměla být využívána jinými subjekty pro jiné účely a pro všechny třetí osoby platí následující odstavce 2.-6. 2. S výjimkou částí zveřejněných po dohodě se zadavatelem na webové stránce hlavního města Prahy nesmí být tato studie zveřejňována bez našeho písemného souhlasu. Tato Zpráva nesmí být dále rozmnožována bez našeho písemného souhlasu. Všechny práva k této zprávě jsou vyhrazena. 3. U veřejných informačních zdrojů jsme spoléhali na integritu informací, aniž bychom tyto informace jakýmkoliv způsobem zkoumali, auditovali, potvrzovali nebo ověřovali. Nepřebíráme proto jakoukoliv odpovědnost za přesnost nebo úplnost takových informací. Nikdo by neměl spoléhat na výstupy této Zprávy nebo její jakoukoliv část. 4. Upozorňujeme, že z podstaty ekonomického rozvoje a vývoje faktorů relevantních pro tuto Studii plyne, že informace použité v této Studii rychle zastarávají. S ohledem na charakter této Studie (ve srovnání s auditem nebo právním, či znaleckým posudkem) a naší práce na této Studii, nelze poskytnut žádnou záruku ve smyslu jakýchkoli budoucích změn podmínek, změn legislativního a regulačního rámce a z toho vyplývajících ekonomických a jiných dopadů a nepřijímáme proto jakoukoliv odpovědnost za změny (v legislativě a relevantním regulačním rámci) nebo vznik nových vývojových trendů v relevantním prostředí a trzích, ke kterým by mohlo nebo může dojít, ale které nejsou odraženy nebo zmíněny v naší Studii. 5. Tato Studie navazuje na analýzu zadavatele nazvanou Územní analýza pořadatelství LOH v Praze v r. 2016, resp. 2020 včetně jejího dopracování. Tato Studie není studií proveditelnosti projektu pořádání olympijských her v Praze v roce 2016 nebo 2020. Tato Studie není také studií proveditelnosti jakéhokoli jednotlivého projektu, který je v této Studii navržen, zmíněn nebo doporučen, a který toto pořádání podmiňuje. Pro účely analýzy proveditelnosti proto doporučujeme provést plnohodnotné studie proveditelnosti včetně úplné analýzy a plánu daného projektu nebo daných projektů včetně nikoli však výlučně kvantifikace vlivů klíčových předpokladů o budoucím vývoji a odhadu pravděpodobných finančních charakteristik zamýšlených projektů a strukturních a organizačně právních kroků vedoucích k jejich naplnění. 6. Tato Studie nepředstavuje investiční doporučení pro jakýkoliv typ investora v jakýchkoliv oblastech zmiňovaných v této Studii. 7. Toto shrnutí Ekonomicko marketingové bylo připraveno na základě osnovy, která byla připravena Útvarem rozvoje HMP. 2

2 OBSAH Strana 1. Úvod 1 2. Obsah 3 3. Použité vstupní podklady 4 4. Výchozí situace 6 5. Návrh konceptu OH v Praze a modifikace vstupních parametrů 18 6. Analýza nákladů OH 25 7. Analýza zdrojů 40 8. Přínosy a efekty OH pro subjekty veřejného a soukromého sektoru 49 9. Zajištění ekonomického života rozhodujících investičních akcí po skončení OH 51 10. Organizace kandidatury a její marketing 55 11. Dlouhodobé přínosy a efekty 73 12. Rizika 79 13. Shrnutí a závěry 88 Přílohy 1 - Definice pojmů 101 Příloha 2 - Informativní seznam sportů OH a paralympijských her s návrhem jejich umístění + mapka 105 3

3 POUŽITÉ VSTUPNÍ PODKLADY Základním podkladem při zpracování této Ekonomické a marketingové studie byla Územní analýza HMP. Dále jsme vycházeli zejména z následujících materiálů: Strategický plán hl.m. Prahy, Územní plán hl.m. Prahy, Analýza sportovních lokalit pro pořádání LOH v Praze, Technická specifikace sportovních zařízení, Rozpočet HMP a rozpočtový výhled, Popis vlastnických poměrů s přehledem majetkoprávních vztahů týkajících se vlastnického práva a práva hospodaření se svěřeným majetkem (obce/státu) na území hl. m Prahy, Ověřovací studie pro velké rozvojové území Štěrboholy, Dolní Měcholupy, Dubeč, Návrh urbanistické studie Pražský veletržní areál Letňany Kbely, Přehled rozvojových ploch lokalit Holešovice, Strahov a Markéta, a Další dostupné studijní a analytické materiály (např. podkladová studie pro změnu územního plánu na rekonstrukci T-Mobile Arény). V průběhu práce na této studii naši experti a subdodavatelé také čerpali informace z vlastních zdrojů (např. olympijské knihovny PwC Maďarsko, archívu prof. H. Preusse, knihovny Národohospodářského ústavu atp.), z veřejně dostupných zdrojů (např. webových stránek Mezinárodního olympijského výboru, Mezinárodního paralympijského výboru, pořadatelských měst, uchazečů o pořádání OH v roce 2012 atp.) i z komerčně dostupných zdrojů (např. analýzy společnosti DEMA: Výzkum veřejného mínění, Olympiáda v Praze, 31.3.2004, studie společnosti Mag Consulting: Hotelový trh) nebo z rozhovorů a debat s relevantními subjekty. Mezi jinými jsme potenciální projekt OH v Praze diskutovali s představiteli olympijského hnutí (např. výkonným ředitelem MOV pro OH v Aténách, Turínu a Pekingu a ředitelem výběrové komise G. Fellim, předsedou ČOV M. Jiráskem a místopředsedou K. Bauerem) nebo bývalým ředitelem olympijské knihovny v Lausanne (K. Wendlem), představiteli Českého paralympijského výboru (výkonným předsedou F. Janouchem, R. Kučírkovou) nebo delegátem International Blind Sport Association (O. Velšanem), sportovci (např. s J. Železným) a s představiteli řady sportovních svazů. Několikrát jsme se také setkali s představiteli sdružení Olympiáda pro Českou republiku. Některé finanční aspekty projektu jsme debatovali, či podrobněji rozebírali s představiteli státní správy např. z Ministerstva financí (mj. s náměstkem O. Janotou), Státního fondu dopravní infrastruktury (P. Švagrem), Ministerstva školství, Magistrátu hlavního města Prahy (Z. Javornická, J.Toman), poradcem předsedy vlády ČR (J. Mládkem), představiteli Evropské investiční 4

banky a představiteli dalších zainteresovaných veřejných institucí. Dále jsme jednali se zástupci krajských a místních samospráv (Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Ústecký kraj, Brno, Ostrava a některá další města). Jednali jsme také se zainteresovanými subjekty, jejichž součinnost by případná příprava nabídky Prahy, či pořádání her v Praze vyžadovala: DP HMP (T. Jílek a M. Hosnedlová), Ropid (J. Prokel), ČD (P. Krejčí, J. Růžička), Povodí Vltavy (P. Uher), ŘSD (P. Laušman), ČSL (D. Štáhlavský). Další informace ohledně pražského výstaviště a výstavnictví v České republice jsme získali od společnosti PVA (např. J. Fibiger) a ABF (např. M. Veselá), či od společnosti Veletrhy Brno (např. E. Zundorf). Ekologické aspekty her jsme diskutovali s B. Moldánem a s P. Stýblem (Český svaz ochránců přírody). Problematiku ubytovacích kapacit a jejich rozvoje jsme diskutovali s D. Gladišem z agentury CzechTourism a se Z. Klapalovou ze společnosti Knight Frank. Analýzu sportovišť jsme řešili mj. s pomocí M. Kopřivy ze společnosti Sportovní projekty a problematiku olympijské loterie s M. Krejcarem a J. Tupým ze společnosti Sazka. Klíčové problémy a závěry ekonomické a marketingové studie byly diskutovány se zástupci Útvaru rozvoje hl. m. Prahy. Všem výše jmenovaným subjektům a jejich představitelům patří náš dík za spolupráci při přípravě této studie. Zvláštní poděkování náleží také zástupcům samosprávy HMP za jejich podporu projektu a podnětné připomínky k jeho výstupům. 5

4 VÝCHOZÍ SITUACE 4.1 Porovnání letních OH se zimními OH a MS ve fotbale Letní OH několikanásobně převyšují svými rozměry obdobné události Letní olympijské hry dnes představují světovou sportovní událost bezprecedentního rozměru několikanásobně převyšující svými rozměry největší obdobné události jako jsou zimní olympijské hry nebo mistrovství světa ve fotbale z hlediska: počtu sportovních událostí, počtu sportovců, počtu vstupenek i příjmů z nich, ale i příjmů z licencí za mediální a reklamní práva, či objemu sponzoringu. Příjmy z licencí (100,000 USD) Počet soutěží (indikace počtu hal/stadionů) 1000 750 500 Letní olympijské hry Zimní olympijské hry Mistrovství světa ve fotbale Počet sportovců v 10 tis. (indikuje požadavky na ubytování) 250 Příjmy z TV práv (milion USD) 0 Počet vstupenek v 10,000 (indikuje počet diváků) Příjmy ze vstupenek (milion USD) Příjmy od sponzorů (milion USD) (indikuje potřebu podpory odvětví ekonomiky) 6

4.2 Základní aspekty kandidatury Praha musí nabídnout koncept odlišující se od standardních konkurentů Postupný růst OH měl za následek, že dnes jsou mezi pořadateli ale i o pořádání se ucházejícími městy převážně největší světové metropole, se kterými se Praha svými rozměry těžko může měřit. Tato města jsou s ohledem na svou velikost a mnohem větší úspory z rozsahu schopna nabídnout dostatečné ubytovací kapacity, dopravní infrastrukturu atp. a zajistit potřebné investice díky finanční síle odpovídající velikosti jejich ekonomik bez skutečně dlouhodobých příprav slaďujících jejich rozvojové priority s potřebami her. Snahou MOV, který dnes prochází procesem hledání způsobů jak hry odlehčit, je umožnit pořádání OH také menším světovým městům. Je pravděpodobné, že po hrách v Pekingu tento proces ještě nabude na intenzitě. V období, kdy bude tlak na zastavení či zmenšení rozměru OH vrcholit, by Praha mohla být připravena nabídnout koncept tzv. krásných her v menším krásném městě. Aby však Praha předložila kvalitní nabídku, bude muset vedle konceptu krásných her splnit základní požadavky MOV. Zároveň však bude muset zohlednit své ekonomické možnosti, možnosti státního rozpočtu, zájmu investorů a také získat silnou podporu veřejnosti. Maximální soulad potřeb nutných pro úspěch kandidatury s rozvojovými záměry HMP je proto jedním z klíčových prvků úspěšné kandidatury. Také z tohoto důvodu začalo HMP jako první krok zkoumat potřeby OH ve světle vlastních rozvojových záměrů, jehož výsledkem byl dokument Územní analýza HMP. 4.3 Územní analýza HMP jako základní vstupní dokument této Studie Zastupitelstvo HMP doporučilo dále sledovat dvě varianty Úvodním krokem podrobného zkoumání možnosti pořádat OH v Praze se stala analýza týmu odborníků z Útvaru rozvoje hlavního města Prahy, který vypracoval Územní analýzu HMP. Ta ověřovala územní a plošné možnosti HMP, dopravní a urbanistické vazby a z tohoto pohledu stručně hodnotila reálnost záměru uspořádat LOH v Praze. Územní analýza HMP identifikovala a hodnotila celkem čtyři varianty rozmístění sportovišť a ostatních olympijských zařízení. Zastupitelstvo HMP ve svém usnesení č. 17/05 ze dne 29.4.2004 schválilo následující závěry: Na základě Územní analýzy HMP se podařilo prokázat, že Praha má územní předpoklady pro uspořádání letních OH Varianta Severní terasa byla doporučena jako preferovaná pro další analýzy s doplněním o invariantní lokality pro umístění dalších olympijských zařízení. Vedle varianty Severní terasa byla doporučena varianta Východní jako alternativa pro případ dnes nepředvídatelných komplikací v severním sektoru města. Konečně bylo doporučeno dále nesledovat zejména variantu Jižní a Západní s výjimkou zapojení lokality Strahov jako 7

podpůrné lokality. Stručný popis preferované a alternativní varianty je uveden dále. Severní varianta - Letňany Tato varianta byla Územní analýzou HMP vyhodnocena jako nejvýhodnější ve vztahu ke koncepci územního i strategického plánu hl. m. Prahy, z celkového vyváženého rozvoje města i z ekonomického hlediska. Tato varianta nabízí další zhodnocení již plánovaných investic do rozvojového území s plánovaným výstavištěm. Koncepce OH v severním sektoru města byla navržena jako částečně kompaktní. Většinový podíl sportovních zařízení je umístěn v hlavním areálu v Letňanech. Tento areál je doplněn stávajícími či navrženými solitéry většinou sloužícími jednomu sportu (např. nový areál Maniny, Sazka Aréna, T-Mobile aréna, Trojský kanál, atd.). Navržené umístění OH v severním sektoru města nabízí výbornou vazbu jak na centrum města, tak na mezinárodní letiště Ruzyně. Poloha hlavního olympijského areálu nepřetěžuje centrum města, zároveň je však v dostupném dosahu. Poloha ústředního olympijského areálu je taková, že nabízí jeho atraktivní vizuální kontakt s centrem města i Pražskou památkovou rezervací, aniž by je ohrožoval svou přílišnou blízkostí. Poměrně kompaktní řešení usnadňuje dopravní obsluhu, zpřehledňuje provoz a značně snižuje náklady. Součinnost s veletržním areálem zajišťuje možnost následného využití jak vlastního stavebního programu, tak investic do infrastruktury. Koncepce využívá stávajících sportovišť a přispívá k dalšímu rozvoji města. Velkou finanční výhodou je rovněž fakt, že nutná dopravní infrastruktura pro tuto variantu bude muset být vybudována i bez ohledu na olympijské hry. Varianta umístění v severním sektoru města zároveň přispívá k vybudování sportovní infrastruktury i dopravních staveb zakotvených v územním plánu HMP, nabízí jasné a snadné po-olympijské využití a významně přispěje k rozvoji vybavenosti celé severovýchodní části Prahy i přilehlého regionu. Dále iniciuje vznik významného sportovně rekreačního zázemí Prahy v severním sektoru, kde dosud výrazně chybí. Varianta se jeví jako nejvýhodnější i z ekonomického hlediska, neboť nevyžaduje rozsáhlé dopravní investice nad rámec společného invariantního podílu nadřazených dopravních systémů. Bezprostřední vazba ústředního olympijského areálu na všechny systémy MHD, železnici a nadřazenou komunikační síť dává maximální možnou záruku, že dopravní systémy zvládnou bez velkých problémů zvýšené nároky v průběhu LOH. Varianta východní - Štěrboholy Tato varianta prověřila umístění olympijských zařízení v rozvojových územích východní části města. Tato varianta může být startovacím impulsem pro využití největší pražské rozvojové územní rezervy s následným využitím pro novou obytnou čtvrť, 8

vysokoškolský kampus i komerční plochy. Jedná se o částečně kompaktní variantu s olympijským areálem v prostoru Štěrboholy a se souborem menších areálů a solitérních zařízení vzájemně propojených městským okruhem a na něj napojenými příjezdovými komunikacemi: Strahov, Chodov - Šeberov, Jižní město Háje, Maniny Štvanice, stadion Sparta Letná, stadion Slávia Eden, Hala Sazky, Hala Hagibor, Pankrác - Reitknechtka, Císařská louka. Pouze lokalita Běchovice je napojena na Pražský silniční okruh. Základním cílem je zpřístupnit sportovní zařízení velkému rozsahu diváků a následně uživatelů tak, aby vybudované stavby v maximální míře sloužily k dovybavení nejlidnatější části Prahy a pražského regionu. Rozložení sportovních zařízení je řešeno tak, aby umožnilo postupnou realizaci, vývoj a doplňování jednotlivých areálů, či jejich proměnu v čase, a které by reagovalo na předpokládaný vývoj území. Strategická varianta Štěrboholy maximálně přibližuje sportovní zařízení následnému uživateli, nezakládá izolované monofunkční komplexy, nabízí variabilnost v čase, i v podmínkách financování. Zařízení pro sporty s největšími nároky na plochy, vybavení a dopravní obsluhu jsou soustředěny v areálech s přímou vazbou na pražský silniční okruh. Pro území Štěrboholy, které patří k největším rozvojovým rezervám města, může být umístění hlavního olympijského areálu a olympijské vesnice startovacím programem, který přivede do území zajímavé investice, pomůže realizaci vysokoškolského kampusu, bude startovacím programem pro výstavbu komplexního obytného celku v jeho východní části a nepřímo vytvoří tlak na transformaci malešicko-hostivařské průmyslové oblasti. Na druhé straně poloha ústředního olympijského areálu sice nepřetíží centrum města a Pražskou památkovou rezervaci, také ale nenabízí vzájemný vizuální kontakt. Podmiňující rozvoj dopravní sítě neodpovídá zcela současným prioritám města. Obsluha lokality je podmíněna investicemi plánovanými až po r. 2010 jako jsou prodloužení metra A a výstavba silničního okruhu ve východní části města. Lokalizace ústředního areálu ve východní části města by si dále vynutila částečné přehodnocení investičních priorit města. Umístění areálu na volných nezainvestovaných, ale také dosud z hlediska územního rozvoje závazně nepředurčených plochách nabízí relativně velkou volnost při koncepční i projekční přípravě. Majetkoprávní vztahy se mohou stát vzhledem k nevyjasněnosti a rozdrobenosti vlastnictví velkého podílu pozemků v území problematickými. Vyhodnocení Analýzy HMP Územní analýza HMP splnila úkoly, které byly obsaženy v jejím zadání Posoudila současnou vybavenost HMP z hlediska klíčových potřeb vyvolaných OH, tj. sportovní, dopravní a další infrastruktury. Územní analýza HMP se také zabývala otázkami spojenými s olympijským dědictvím nově budované infrastruktury. 9

Pokud jde o Severní variantu Územní analýza HMP: o Správně identifikovala výhodnost a nutnost spojení OH s projektem výstavby nového výstaviště. o Z hlediska dopravní obslužnosti správně identifikovala variantu, která přímo napojuje hlavní olympijské centrum na nosné dopravní systémy (metro, železnice a dobrá vazba na městský silniční okruh a Pražský silniční okruh). o Soustředila příliš mnoho sportovišť a olympijskou vesnici v jedné kompaktní oblasti, kde však zůstávají otevřeny k řešení některé pozemky lokality (sportovní letiště, soukromé firmy v blízkosti olympijského centra). o Z hlediska atraktivity nabídky nedostatečně zapojuje nejkrásnější části města do konceptu her, čímž nevyužívá jedné z nejsilnějších stránek města. Pokud jde o Východní variantu Územní analýza HMP: o Definuje variantu, jejíž základní lokalita je i proti Severní variantě příliš vzdálená centru města, což oslabuje kvalitu nabídky. o Definuje lokalitu, která není dostupná metrem, přičemž již byla zahájena výstavba prodloužení metra do Letňan u Severní varianty, a prodloužení metra do Štěrbohol není v současnosti ani prioritou. Prioritou není ani brzké využití této lokality dle územního plánu. o Definuje lokalitu, která by při nevyužití projektu výstavby výstaviště byla nucena vynaložit dodatečné náklady na výstavbu řady arén pro halové sporty. I případné využití výstaviště by však posílilo problém pořádání OH mimo centra Prahy. o Dodatečné náklady by podle předběžných odhadů představovaly 24-32 miliard Kč. 10

4.4 Ekonomický, geopolitický a marketingový kontext kandidatury Prahy Pořadatelství OH po roce 1984, kdy bylo jediným uchazečem americké město Los Angeles, začalo díky úspěchu posledních Olympiád opět přitahovat celou řadu měst z celého světa. Např. o pořádání OH v roce 2012 se v přímém souboji ucházelo 9 měst, předtím pro rok 2008 to bylo ještě o jedno město navíc. Podle veřejně dostupných informací uvažuje o pořádání OH v roce 2016 nebo 2020 vedle Prahy dalších 16 měst. Na možnost pořádání OH se řada měst dívá v dlouhodobém pohledu, což dokazuje i to, že se již objevují dokonce jména zájemců pro OH v roce 2024 a 2028. Jak vyplývá z následujících srovnání, Praha je menší než většina světových metropolí, které se o pořádání donedávna stále rostoucích her hlásí. Srovnání Prahy s vybranými pořadatelskými městy a kandidáty: 11

Srovnání Prahy podle ekonomických parametrů: Rok Země Počet obyvatel země (v mil.) Město Počet obyvatel města (v mil.) Relativní příjem na obyvatele města * HDP (PPP)/ obyvatele státu (v USD) Statut 2012 Velká Británie 60,3 Londýn 7,3 198,7 27 700 Kandidát 2012 Španělsko 40,3 Madrid 5,5 173,1 22 000 Kandidát 2012 Rusko 143,8 Moskva 10,4 69,4 8 900 Kandidát 2012 USA 293,0 New York 8,1 246,6 37 800 Kandidát 2012 Francie 60,4 Paříž 11,1 141,6 27 600 Kandidát 2012 Kuba 11,3 Havana 2,4 n/a 2 900 Uchazeč 2012 Turecko 68,9 Istanbul 11,0 107,5 6 700 Uchazeč 2012 Německo 82,4 Lipsko 0,5 n/a 27 600 Uchazeč 2012 Brazílie 184,1 Rio de Janeiro 6,0 64,7 7 600 Uchazeč 2004 Řecko 10,6 Atény 3,2 145,9 20 000 Pořadatel 2004 Itálie 58,0 Řím 2,6 138,4 26 700 Uchazeč 2004 Švédsko 9,0 Stockholm 1,7 187,2 26 800 Uchazeč 2004 Jihoafrická rep. 42,7 Kapské město 3,1 n/a 10 700 Uchazeč 2000 Austrálie 19,9 Sydney 4,0 183,8 29 000 Pořadatel 2000/1996 Velká Británie 60,3 Manchester 0,4 n/a 27 700 Uchazeč 1992 Španělsko 40,3 Barcelona 1,5 193,1 22 000 Pořadatel 1992 Velká Británie 60,3 Birmingham 1,0 n/a 27 700 Uchazeč 2016/2020 Česká republika 15,2 Praha 1,2 100,0 15 700 Zájemce * Praha představuje bázi srovnání (100) Zdroje: CIA Factbook, UBS Prices and Earnings report, Konečná zpráva - Atény, Sydney, Barcelona, Řím www.aviewoncities.com, Stockholm Wikipedia Encyclopedia, Kapské město oficiální stránky města, Manchester, Birmingham Britský statistický úřad 12

Srovnání Prahy podle sportovišť pro OH podle nabídek měst ucházejících se o pořádání OH v roce 2012: Počty sportovišť Město Celkem Existující Plánované Dodatečné pro LOH Z toho: jako trvalé Z toho: jako dočasné Paříž 31 13 2 16 5 11 Lipsko 37 17 8 12 5 7 New York 31 19 2 10 7 3 Moskva 29 14 5 10 7 3 Istanbul 33 17 0 16 11 5 Havana 36 25 0 11 10 1 Londýn 33 20 1 12 9 3 Madrid 33 23 5 5 3 2 Rio de Janeiro 31 12 10 9 3 6 Průměr 33 18 4 11 7 5 Praha - srovnání 33 11 0 22 6 16 Zdroj: Zpráva Pracovní skupiny MOV (březen 2004) Ve srovnání s městy, které se ucházely o pořádání OH v roce 2012, připravuje Praha v průměru stejný počet sportovišť jako tito uchazeči. Praha má však v průměru výrazně méně vhodných existujících sportovišť. 13

Srovnání Prahy podle ubytovacích kapacit pro OH podle nabídek měst ucházejících se o pořádání OH v roce 2012: Město Počet obyvatel (miliónů) Existující pokoje Plánované pokoje Jiné Komentář MOV k nabídkám měst Paříž 11,1 Splňuje požadavky MOV Nová výstavba není potřebná. Lipsko 0,5 25 650 9 750 7 000 (lodě) Město jako Lipsko nebude novou výstavbu potřebovat a zajištění privátních zdrojů k navrhované výstavbě není reálné. New York 8,0 Splňuje požadavky MOV Nová výstavba není potřebná. Moskva 8,3 23 014 22 000 Istanbul 8,3 26 382 9 729 Havana 2,1 8 316 12 447 17 000 (med. vesnice) 15 000 (med. vesnice) 10 000 (med. vesnice,) 12 000 (lodě) Návrh bude značnou investicí s ohledem na současnou nabídku. Žádný specifický komentář. 150% nárůst hotelové kapacity je považován za extrémně optimistický. Poskytnutí šesti lodí se také nezdá realistické. Londýn 7,1 Splňuje požadavky MOV Nová výstavba není potřebná. Madrid 2,8 41 588 28 315 Rio de Janeiro 5,6 19 114 4 010 Srovnání Prahy (očekávání v roce 2012)* 1,2 22 430 1 105 17 152 (med. vesnice) 3 500 (lodě) 17 000 (med. vesnice) Současná nabídka splňuje benchmark, dodatečné plánované kapacity znamenají, že nebude potřeba pro mediální vesnici. Dodatečné pokoje a výstavba mediální vesnice budou představovat problém. Zdroj: Zpráva Pracovní skupiny MOV (březen 2004), PwC *Plánovaný počet pokojů v roce 2012 a plánované od roku 2012 do roku 2020 podle odhadů Mag Consulting. 14

Srovnání vybraných dopravních výkonů vybraných zemí Přeprava po železnici (mil. oskm) Přeprava autobusy (mil. oskm) Počet odbavených cestujících na letištích (mil. osob)* 1995 2000 1995 2000 1995 2000 Česká republika 8 005 7 299 11 763 9 351 3,2 5,8 Německo 60 514 74 015 68 500 69 000 37,4 49,0 Španělsko 15 313 18 571 39 600 50 600 19,6 32,6 Francie 55 563 69 571 41 000 45 300 28,0 47,8 Spojené Království 30 212 38 421 44 290 45 000 54,1 64,3 Řecko 1 568 1 886 20 200 21 700 10,2 12,1 Maďarsko 8 441 N/A 19 140 N/A 2,9 4,7 Polsko 26 635 N/A 34 024 N/A 2,7 4,3 Zdroj: EHK/OSN, Eurostat, ICAO (dle Ročenky dopravy 2003) * Vybraná letiště (Německo-Frankfurt, Španělsko-Madrid, Francie-Paříž/CDG, Velká Británie-Heathrow, Řecko-Hellenikos) 15

Pořádání významných akcí Podle požadavků MOV na kandidující města bude Praha muset prokázat zkušenosti s pořádáním významných sportovních událostí z období posledních deseti let před podáním kandidatury. Praha se sice v poslední době stává místem konání řady mimo-sportovních aktivit (např. Výroční zasedání MMF, NATO konference), nepatří však mezi pravidelné pořadatele vrcholných sportovních akcí. Na základě rozhovorů se zástupci sportovních svazů se domníváme, že hlavní překážkou pořádání vrcholných akcí v ČR je malá ekonomická a marketingová síla v daných sportovních odvětvích. Pořádání významných akcí, zejména pokud jde o olympijské sporty, je však významné proto, že zprostředkovává setkání se zástupci mezinárodních sportovních federací, které mají silné postavení ve strukturách MOV. Tato setkání mohou být mj. příležitostí k lobování pro myšlenku pořádání her v Praze, či prosazení dalších zástupců ČR do jejich struktur, což může opět hrát roli při lobování při výběru pořadatelského města. V následující části uvádíme srovnání Prahy s kandidátskými městy pro OH v roce 2012 co do četnosti a významu pořádaných sportovních akcí v posledních deseti letech. Srovnání ukazuje, že Praha bude muset v tomto ohledu získat více příležitostí prokázat své schopnosti především u akcí většího rozsahu. Praha by měla aktivně podporovat sportovní svazy v jejich snaze pořádat vrcholné sportovní soutěže, jelikož schopnost tyto akce získat bude silným signálem pro MOV ohledně potenciální kvality kandidatury HMP a naopak. Praha/ČR Mezi nejdůležitější sportovní akce patřilo Mistrovství světa v ledním hokeji konané v Praze a Ostravě v roce 2004, Mistrovství Evropy ve volejbale žen konané v Brně (1997) a Mistrovství Evropy ve volejbale mužů konané v Ostravě (2001). Každý rok se v České republice koná např. cyklistický Závod míru, Pražský marathón, tenisový turnaj kategorie Challenger či atletický závod Zlatá tretra. Tyto závody nicméně nepatří mezi nejvýznamnější světové soutěže v daném sportovním odvětví. Do budoucna se prozatím podařilo zajistit konání Mistrovství světa ve sjezdu na divoké vodě (2006). Svaz ledního hokeje se snaží o získání Mistrovství světa v roce 2009, fotbalový svaz uvažuje o pořádání mistrovství Evropy v roce 2012 a atletický svaz o mistrovství Evropy v roce 2014. Paříž/Francie Paříž může svoji připravenost prokázat řadou vrcholných akcí konaných v minulosti. Jde např. o Mistrovství světa v atletice, fotbale, házené, judu, stolním tenise, Mistrovství evropských národů FIBA v basketbale a Evropský olympijský festival mládeže. Každý rok se navíc ve Francii koná světově proslulá Tour de France v cyklistice či French Open v tenise. 16

Londýn/ Velká Británie V Londýně se každý rok koná prestižní tenisový turnaj ve Wimbledonu a městský maratón. V ostatních městech se v minulosti konalo např. Mistrovství Evropy ve fotbale a celá řada Mistrovství světa (atletika, halová atletika, moderní pětiboj, jachting, dráhová cyklistika, judo, badminton). Manchester navíc v roce 2002 hostil Commonwealth Games, které se svým rozsahem nejvíce blíží olympijským hrám. Madrid/Španělsko Madrid se může pochlubit Mistrovstvím světa v moderní gymnastice a lukostřelbě (tělesně postižených), Mistrovstvím Evropy družstev v judu a taekwondu, řadou Světových pohárů (atletika, triatlon, moderní pětiboj), finále Světové ligy ve volejbale, a Pohárem federace v tenise. Ostatní španělská města hostila řadu Mistrovství světa (atletika, plavání, jachting, veslování, badminton), navíc se ve Španělsku každý rok koná významný cyklistický závod Vuelta. Moskva/Rusko V Moskvě se pod dohledem MOV konaly Hry mládeže (International Youth Games), řada Mistroství světa (plavání, zápas, moderní gymnastika), finále Grand-Prix v atletice, finále poháru UEFA a dvě Mistrovství Evropy (jachting - Ladies snipe, gymnastika). Saint-Petersburg navíc hostil Hry dobré vůle. New York/USA New York hostil sice jediné Mistrovství světa (v zápase), ale může se pochlubit řadou světově proslulých sportovních akcí konaných každý rok (např. US open v tenise, městský marathón či Millrose Games v atletice). V New Yorku a New Jersey se dále konala řada Světových pohárů (šerm, lukostřelba, triatlon, plavání, fotbal ) či Světová liga vodního póla. 17

5 NÁVRH KONCEPTU OH V PRAZE A MODIFIKACE VSTUPNÍCH PARAMETRŮ 5.1 Základní filozofie kandidatury HMP na pořádání OH První analýzy možnosti pořádat OH již v polovině 60. let minulého století Možnost pořadatelství olympijských her zkoumala Praha již v 60. letech minulého století, kdy vznikla detailní analýza pořádání OH v roce 1980 v Praze včetně analýzy nákladů a přínosů. Na svou dobu rozsáhlý dokument přinesl několik zajímavých podnětů: Koncept byl postaven na myšlence pořádat hry v přátelské a mírové atmosféře, jednoduché, bez bombastičnosti a konané v neopakovatelné atmosféře Prahy. Oznámení záměru kandidovat (bylo oznámeno v roce 1967) vyvolalo velmi výraznou a kladnou odezvu u veřejnosti. Olympijské hry byly vnímány jako motor modernizace zanedbané infrastruktury a dalšího rozvoje cestovního ruchu. Koncept krásných her Má-li mít nabídka Prahy a zprostředkovaně i České republiky šanci na úspěch v konkurenci nabídek velkých světových metropolí, musí Praha využít své jedinečné krásy a připravit odlišný koncept her vtahující hry do krásného města. Kompaktní historické jádro města s více než tisíciletou historií vytváří neopakovatelnou atmosféru, která Prahu činí velmi atraktivní místem pro řadu návštěvníků. Praha může nabídnout menší, krásné a snadno dostupné hry, jejichž hostitelem by poprvé byla středně velká země ve Střední Evropě, která překonala neblahé dědictví komunistického systému. Klíčovým je přitom slovo poprvé, které se může stát lákadlem pro turisty. Potvrzením přitažlivosti spojení atraktivního města, sportu a nového atraktivního sportoviště, které hrálo poprvé bylo bez pochyby např. nedávné mistrovství světa v ledním hokeji, které přilákalo rekordní počet diváků v historii šampionátů. Prahu ročně navštíví okolo sedmi milionů turistů, z nichž se skoro 40% v Praze zároveň ubytuje. Praha je díky své ideální geografické poloze snadno dostupná ze všech evropských směrů. Prudký růst zaznamenává především letecká doprava, která je díky příznivé úrovni letištních poplatků pro dopravce velmi atraktivní destinací. Koncept krásných her by měl spočívat v symbióze čtyř aspektů: Promyšleného umístění sportovišť uvnitř i vně Prahy umožňující viditelné vtažení krásy města do záběrů z vrcholných sportovních událostí, které se na nich budou odehrávat. Využitím dostupných rozvojových území jak na okrajích, tak i v blízkosti historického jádra města. Vytvořením sítě sportovišť v Praze tak, aby Praha nabídla ve vlastním městě výrazně širší a atraktivnější možnosti aktivního trávení volného času. Souladu potřeb budoucího rozvoje země i města s potřebami OH zřetelný např. v oblasti rozvoje infrastruktury. 18

Koncept s sebou mj. nese velmi potřebné zatraktivnění trávení volného času a tím i bydlení ve městě především pro mladší rodiny s dětmi, které se dnes mj. kvůli nedostatku příležitostí k trávení volného času buď stěhují do příměstských satelitů, čímž ovšem neúměrně zatěžují Prahu i Středočeský kraj náklady na budování a údržbu infrastruktury, dopravní sítě atp., nebo v případě těch nejmobilnějších a konkurenceschopných na globálním trhu práce, volí pro svůj život jiné metropole. Koncept krásných her ve městě má ale i nevýhody. Tou hlavní je, že pozdější efektivní využití a začlenění do města vyžaduje, aby olympijská vesnice, bude-li umístěna blízko centra, byla kompaktní a měla charakter bytové zástavby, nikoli vilové čtvrti. Výhody Prahy oproti konkurentům Nevýhody Prahy proti konkurentům Krása města a architektury ve spojení se širokým kulturně historickým dědictvím, atraktivní město v celosvětovém kontextu. Ideální poloha ve středu Evropy z hlediska dostupnosti pro turisty a diváky z celého kontinentu. Kromě Mnichova (1972) a Berlína (1936) se OH nikdy nekonaly ve Střední Evropě. Praha však musí počítat s potenciálními konkurenty, kterými jsou další města v regionu (např. Budapešť, Varšava). Malá rozloha města znamená blízkost centra a okrajových částí, což vytváří ideální možnost navrhnout několik clusterů olympijských sportovišť v blízkosti olympijské vesnice místo jednoho či dvou soustřeďujících všechna sportoviště, ale také izolujících hry od města. Praha vytváří dlouhodobé podrobné územní plány, což usnadňuje propojování plánovaných potřeb rozvoje města s potřebami vyvolanými OH a prezentaci připravenosti plánů před a v okamžiku kandidatury. Praha i při své malé rozloze disponuje ve své vnitřní i vnější části řadou velkých ploch určených k rozvoji (např. Letňany, Maniny, Strahov, Letná, Bubny, Pelc Tyrolka či Vysočany), kde lze spojit záměry HMP s potřebami OH. Praha má nedostatečný počet sportovišť vhodných pro konání OH a její koncept bude muset pro tento handicap najít řešení (návrh umístění sportovišť např. počítá s využitím projektu nového výstaviště v Letňanech). Praha je sice relativně dobře vybavená z hlediska množství tréninkových hal (v době konání OH však řada z nich nebude vyhovovat podmínkám mez. sportovních federací), má však méně otevřených sportovišť pro trénink. Praha může poukázat pouze na menší množství vrcholných sportovních akcí, ať již pořádaných v minulosti nebo získaných či přislíbených do budoucnosti. Splnění základních požadavků MOV na ubytování bude vyžadovat, aby Praha účelově vybudovala jak olympijskou, tak mediální vesnici, přičemž bude muset prokázat jejich po-olympijské využití. Ubytování pro celou olympijskou komunitu bude vyžadovat s ohledem na velikost města zapojení všech možných zdrojů ubytování jak v Praze, tak v příměstské oblasti Středočeského kraje. Ve špičkových dnech OH (pátek až neděle v polovině soutěží) lze očekávat návštěvnost v rozsahu přes 300 000 diváků denně. Výstavba plánované všeobecné infrastruktury bude s ohledem na finanční možnosti země vyžadovat dostatek času nejen 19

pro její dokončení, ale i takové načasování výstavby, aby Praha byla schopna prezentovat MOV stupeň dosaženého rozvoje. 5.2 Soulad dlouhodobého plánování potřeb rozvoje ČR a Prahy s navrhovaným konceptem a potřebami OH Budou-li MOV a jeho členové v souladu s popsanými snahami více nakloněni myšlence přidělit OH menším městům, může Praha předložit svůj koncept založený na souladu dlouhodobých potřeb vlastního rozvoje a rozvoje české ekonomiky s potřebami OH. Jedině tento soulad získaný pečlivou a dlouhodobější přípravou nabídky města a her může Praze pomoci eliminovat nevýhody, které pro kandidaturu plynou z malého rozměru české ekonomiky. Z hlediska malé ekonomiky a jejích omezených zdrojů je tento soulad o to důležitější, že pomůže minimalizovat výstavbu areálů a ostatní infrastruktury, které by nebyly využity ani po olympiádě ani před ní. Naopak, řada klíčových rozvojových projektů Prahy a ČR vykazuje soulad s potřebami OH: Svoji dlouhodobou strategii staví Praha na rozvoji komerčního rezidenčního bydlení spojeného s rozvojem řady ploch pro sportovní využití. Výstavba olympijské vesnice s kapacitou zhruba 3 000 bytových jednotek by měla přinést jeden z takových projektů rezidenčního bydlení. Poptávku vysokoškolských studentů po bydlení na kolejích by měl uspokojit záměr vybudovat mediální vesnici nebo komplex několika menších mediálních vesniček, které jsou nutné pro splnění požadavků na ubytovací kapacity. Praha pociťuje značný nedostatek sportovišť a sportovních ploch nejen pro sportovce ale i pro širokou veřejnost. Praha ve srovnání s evropskými městy ztrácí v oblasti sítě sportovišť pro volný čas ve městě, čímž vede kvalifikované odborníky a manažery s jejich rodinami buď k tomu, aby pro své bydlení zvolili satelitní města Prahy se všemi náklady, které z toho pro město a Středočeský kraj plynou, nebo v případě těch nejproduktivnějších a mobilních, aby pro svůj život i kariéru zvolili jinou metropoli. V oblasti všeobecné infrastruktury Praha dlouhodobě pociťuje výraznou potřebu dobudování dopravní infrastruktury. Dlouhodobě plánovaná výstavba pražského a městského okruhu je uskutečňována jen velmi pomalu a OH by se tak mohly stát katalyzátorem jejich naplnění. Výstavba těchto okružních systémů je jako priorita vnímána také Evropskou unií. V dlouhodobém plánu rozvoje města jsou dále projekty výstavby spojení letiště s centrem, rozvoj městské železnice, další rozšiřování metra, další rozvoj podnikání v oblasti výstaviště, plány rozvoje celé řady velkých rozvojových území v atraktivních lokalitách města, které stále čekají na svou realizaci, zvětšení nabídky příležitosti k sportovnímu vyžití obyvatelům Prahy, apod. ČR se v rámci vstupních jednání do EU zavázala k výstavbě, resp. modernizaci tranzitních železničních koridorů. 20

Jednou z reálných možností prokázání výše uvedeného souladu by měla být výstavba zařízení přizpůsobitelných pro potřeby OH, které bude Praha moci úspěšně provozovat ve své po-olympijské podobě již před OH. Příklady takových projektů jsou: Výstavba a využití nového letňanského výstaviště. Nově plánované výstaviště by mohlo být po vhodných úpravách využito pro umístění devíti sportů, které vyžadují halu. Výstavba trvalých sportovních hal pro tyto sporty by nebyla ekonomicky odůvodnitelná. Rozvoj Strahova, který by měl spojit rezidenční, komerční (např. kanceláře) a sportovní využití lokality v jeden funkční celek, by mohl nabídnout prostor pro divácky méně náročné sporty. To by umožnilo omezit se zde především na výstavbu dočasných odstranitelných tribun, přičemž sportovní plochy by mohly být po skončení OH zachovány. Některé plochy by v souladu se stupněm rozvoje lokality mohly být vybudovány a využívány již před OH. Rozvoj vhodné lokality blízko centra, kde by mohl vyrůst atraktivní rezidenční projekt (v naší variantě jako olympijská vesnice). Výstavba ceremoniálního stadionu jako společného projektu fotbalového a atletického svazu, pro které by takový stadion mohl být jedním z trumfů pro získání pořadatelství významných šampionátů (např. mistrovství Evropy). Rozvoj plaveckého centra na Maninách představuje možnost vybudovat základ pro centrum vodních sportů s atraktivním zábavním programem, které Praze chybí. Výstavba nového centra pro ubytování vysokoškolských studentů. Poptávka po studentském ubytování výrazně převyšuje stávající nabídku a s očekávaným růstem poptávky po vysokoškolském vzdělání, které je v ČR na 60% úrovni EU, dále poroste. Výstavba sportovních ploch pro veřejnost uplatnitelných jako tréninková hřiště pro vybrané olympijské sporty. 21

5.3 Modifikace Severní varianty Uplatnění výše uvedených principů, které by mělo vést ke zkvalitnění olympijské kandidatury Prahy, se projevilo v částečné modifikaci původní Severní varianty doporučované Územní analýzou HMP. Klíčový prvek modifikace spočívá zejména v posunu maximálního možného počtu sportovišť a případně i olympijské vesničky do centra města tak, aby bylo možno využít a propojit s hrami jeho přirozenou krásu. Modifikovaná Severní varianta je však také potvrzením některých základních principů obsažených v původní Severní variantě Územní analýzy HMP: Optimální dopravní napojení areálů a soulad s rozvojem HMP v této oblasti (zahájení výstavby trasy metra C až do Letňan, dobré napojení na severní části pražského okruhu nabízející silniční spojení na letiště, návaznost na železniční trasu tzv. Nového spojení, poloha řady dalších areálů a hal v blízkosti nosných dopravních systémů). Plán výstavby letňanského výstaviště, které je jedním ze základních kamenů konceptu OH v Praze. S pohledu komunikace a tvorby jakékoli varianty směrem k MOV je nutné zdůraznit, že: Dopravní koncept navržený pro potřeby OH bude vyžadovat dobudování všech silničních okruhů (městský i pražský) k maximálnímu odklonění tranzitní přepravy, posílení příměstské dopravy městskou železnicí, masivní zabezpečení dopravních prostředků pro olympijskou rodinu (auta a autobusy) a s tím související potřebu určitých dopravních omezení v Praze v průběhu OH. V období kandidatury HMP musí být uvažovaná dopravní infrastruktura (uzly, tratě, okruhy) minimálně ve stupni rozestavěnosti s jasně prokazatelným harmonogramem dokončení. Olympijské dědictví jako výrazný element kandidatury by nemělo spočívat ve výstavbě velkých stadionů, ale např.: o Ve výstavbě nebo rozvoji, či modernizaci: Kolejí a univerzitních zařízení, případně domů s péčí o starší občany. Podstatně hustší síti sportovních zařízení pro širokou veřejnost vzniklých na základě potřebných tréninkových ploch. Lokality olympijské vesnice. Plaveckého centra v Maninách. o V uvolnění Strahova pro bytový a komerční rozvoj respektující požadavky ochrany památek. o Vytvoření Nového Strahova v Letňanech jako nového univerzitně-kolejního a sportovního centra Prahy na pozemcích, jejichž cena takovému využití odpovídá. 22

5.4 Základní popis Modifikované Severní varianty Praha má výrazný nedostatek existujících stadionů nebo arén, které by byly vhodné pro umístění olympijských sportovišť. Nutné investice Protože by však nebylo ekonomicky opodstatněné postavit pro většinu halových sportů nové sportovní haly, je nutné využít možnosti výstavby nového areálu výstaviště v Letňanech. Haly výstaviště však budou muset být přizpůsobitelné pro potřeby dočasných sportovišť, zároveň předpokládáme větší počet hal, než je v současných známých plánech rozvoje výstaviště. Dále je nutné vybudovat ceremoniální stadión (v podobě ekonomicky životaschopného fotbalového stadionu konvertovatelného v případě potřeby během několika měsíců na atletický nebo ceremoniální) a dočasný velodrom. Již zamýšlené plavecké a rekreační centrum v Maninách musí být vybudováno v podobě využitelné či přizpůsobitelné pro OH. Praha má celou řadu tréninkových zařízení, ta ale v době konání OH nebudou vyhovovat požadavkům mezinárodních sportovních federací a budou vyžadovat zásadní modernizaci. Pro účely pořádání OH bude muset Praha vybudovat novou olympijskou vesnici, kterou doporučujeme koncipovat pro účely rezidenčního bydlení a dále vybudovat novou mediální vesnici (nebo skupinu mediálních vesniček), kterou doporučujeme koncipovat pro účely bydlení pro studenty a vzdělávacích zařízení. V obou výše uvedených případech lze také uvažovat např. o domech péče pro starší obyvatele. Konečně bude muset Praha vybudovat MPC/IBC, které by bylo součástí komplexu výstaviště. Rozmístění olympijských areálů Pro ekonomické analýzy ale i pro účely ověření technických předpokladů pořádání olympijských her jsme zpracovali detailní návrh rozmístění olympijských areálů v rámci Prahy odpovídající konceptu krásných her (viz mapa rozmístění areálů v Příloze č.2 tohoto Shrnutí). Rozmístění olympijských areálů se z pochopitelných důvodů může do finální podoby měnit, pro zachování konceptu krásných her ve městě je ale nutné dodržet několik základních principů: Vytvoření hlavního olympijského centra umístěním ceremoniálního stadionu a mediální vesnice do Letňan spolu s využitím výstaviště pro většinu halových sportů. Umístění olympijské vesnice dopravně blízko historickému centru Prahu ale i všem sportovištím (v našem případě variantní umístění na rozvojovém území Bubny), ale v případě dobře vyřešené dopravy a rozšíření pro hry využitelného prostoru v místě lze uvažovat např. o umístění v Letňanech. Rozmístění sportovišť v Praze zajišťující díky menším rozměrům Prahy rozumné dopravní vzdálenosti i časy: 23

o Využití Sazka Arény a T-Mobile Arény (po zamýšlené radikální rekonstrukci), o Umístění plaveckých sportů do plánovaného centra v Maninách, o Využití areálu Štvanice pro tenis, o Využití volných ploch Strahova pro méně investičně náročné sporty (baseball, softball atp.), o Využití Letné pro plážový volejbal a fotbalu v Toyota Aréně, o Využití Trojského kanálu pro vodní slalom, o Využití historické haly výstaviště v Holešovicích pro soutěže šermu, o Využití centra města pro závody v triathlonu, marathónu a částečně pro silniční cyklistický závod. Umístění dalších plošně náročných sportů v blízkosti Prahy (jezdectví, moderní pětiboj, střelba). Umístění speciálních sportů veslování/rychlostní kanoistika, jachting mimo Prahu (Račice, Lipenská přehrada) jakož i některých zápasů základní části fotbalového turnaje (Brno, Ostrava, Teplice). Dále je nutné zvážit následující aspekty: Využití velkého rozvojového území Letňan z hlediska schopnosti předložit kvalitní nabídku bude vyžadovat buď: o Šetrné přestěhování nebo posunutí sídliště sysla z oblasti Letňan, což by zdůraznilo zelený charakter her, nebo o Využití prostoru stávajícího letiště ve Kbelích. o V opačném případe hrozí silná koncentrace divácky vysoce kapacitních soutěží do relativně malého prostoru. S ohledem na toto riziko proto v současnosti navrhujeme plošně náročné soutěže (jezdectví, moderní pětiboj, střelba) vysunout mimo Letňany a Prahu. o Rozvoj lokality Strahov, jejíž současné využití neřeší její developerský potenciál. Možnost rozvíjet Strahov pro rezidenční účely se širokými možnostmi sportovního využití by měl využít tento potenciál i při zohlednění potřeb OH. Navíc úspěšné komerční využití Strahova může přinést prostředky nutné k profinancování části nákladů OH. o Využití příměstské kolejové dopravy může být klíčem ke snadné a pohodlné dostupnosti olympijských areálů i pro turisty a diváky ubytované mimo Prahu. o Rozvoj dopravy a služeb pro tělesně postižené je oblastí, ve které má Praha špatnou pověst, a stane se tak významným olympijským dědictvím pro Prahu. o Dořešení otázky vlastnictví pozemků v Bubnech nebo jiné podobné lokality v blízkosti centra tak, aby bylo možno vytvořit kompaktní zónu olympijské vesnice. Byty postavené v rámci této vesnice bude možné využít v rámci komerčně připravovaného projektu, případně mixu bytového a univerzitního městečka. 24

6 ANALÝZA NÁKLADŮ OH 6.1 Náklady na pořádání OH Nákladem olympiády je takový náklad, který je jednoznačně a výhradně vyvolán potřebou pořádání OH. Ne vždy lze však hranici mezi těmito a ostatními náklady jednoznačně ručit, neboť celá řada nákladů, která je součástí rozvoje města, regionu nebo země zároveň slouží potřebám OH. To lze ukázat na příkladu her v Aténách, které pro OH využily nově postavené letiště s moderním a vysoce kapacitním spojením do města, nový silniční okruh a modernizaci své městské dopravní sítě. Tyto náklady se v řadě výčtů nákladů na pořádání OH v Aténách objevují, přestože jejich potřeba pro město je bez ohledu na OH zcela nezpochybnitelná. V rámci našeho přístupu k vyčíslení nákladů olympiády definujeme následujících položky: Přímé náklady související s uspořádáním OH. Náklady na rozvoj infrastruktury, které vzniknou výhradně v souvislosti s uspořádáním OH, tedy náklady na rozvoj města Prahy, regionu a ČR, které nejsou v žádných rozvojových záměrech plánovaných bez vlivu olympiády (náklady Y). Náklady na urychlení plánovaného rozvoje, který je sice v původních plánech obsažen, ale s ohledem na pořádání olympiády je zapotřebí tyto rozvojové záměry uskutečnit dříve (náklady X). Infrastruktura potřebná pro LOH Náklad X + Náklad Y Y Náklady spojené s LOH Infrastruktura plánovaná bez pořádání LOH X Urychlené rozvojové plány Rozvoj infrastruktury potřebné pro pořádání LOH Rozvoj infrastruktury plánovaný bez pořádání LOH 2004 2020 20xx Rok 25

Pro účely analýzy nákladů vyvolaných v souvislosti s pořádáním OH jsme hlavní skupiny nákladů rozčlenili do následujících položek: Přímé náklady na uspořádání OH (v rámci rozpočtu POCOG) Náklady na rozvoj infrastruktury (mimo rámec rozpočtu POCOG) Náklady na rozvoj olympijských objektů Náklady na rozvoj ostatní infrastruktury Přímé náklady na uspořádání OH (organizačně provozní aktivity nad rámec běžného rozvoje) Jde o přímé provozní a organizační náklady na uspořádání OH, dále výdaje spojené s dočasnou úpravou sportovišť dle parametrů MOV pro potřeby OH a uvedení sportovišť do původního stavu po skončení OH, a dále náklady na výstavbu a odstranění dočasných sportovních zařízení, která po skončení OH nebudou pro potřeby sportu využívána. Přímé náklady na rozvoj infrastruktury (investiční aktivity nad rámec běžného rozvoje) Obsahují náklady investiční povahy na výstavbu infrastrukturních zařízení trvalé povahy, jejichž využití trvá i po skončení olympiády. Tuto kategorii lze rozdělit na dvě části: Náklady na rozvoj olympijských objektů. Jedná se o výstavbu nových sportovišť, olympijské vesnice, mediální vesnice, dále MPC/IBC tj. zařízení a areálů, které jsou potřebné pro hry a u kterých je nutné dobře definovat jejich po-olympijské využití. Náklady těchto zařízení se objevují jako náklady olympiády. Výstavba olympijské vesnice nebo mediální vesnice sice může například přispět k novému rozvoji městských částí, přesto náklady výstavby vykazujeme jako náklady olympiády, protože je možné, že bez ní by se daný objekt v dohledné době nepostavil. Obdobná je situace i s většinou sportovních zařízení. Náklady na rozvoj ostatní infrastruktury. Ostatní infrastrukturní investice (zejména investice do dopravy a inženýrských sítí), které jsou vyvolány potřebou OH a bez olympiády by nevznikly. Ostatní náklady na rozvoj infrastruktury (investiční aktivity v rámci běžného rozvoje) Pro úplnost uvádíme také tyto náklady investiční povahy, které nejsou vyvolány potřebami OH, neboť jsou v plánech rozvoje HMP nebo ČR a v každém případě by se uskutečnily i bez pořádání OH. Zdůrazňujeme pouze, že jejich dobudování je předpokladem pro úspěšnou, kvalitní kandidaturu. Bez těchto minimálních investic by nebylo možné OH bez problémů pořádat. 26