Veřejná vybavenost. Shrnutí koncepce

Transkript

1 Veřejná vybavenost Shrnutí koncepce Základní koncepce veřejné vybavenosti Prahy se stanovuje jako výhledově dostupná (nástroji územního plánování) v horizontu naplnění urbanistické koncepce. Koncepce vychází z kombinace potenciálu stávající vybavenosti a dostupné míry rozpoznání a předvídání deficitů, zahrnující zásadně nejen potřeby Prahy jako celku, ale s přihlédnutím k jejím správním jednotkám částem. Koncepce vyjadřuje standard vybavenosti města a usnadňuje podmínky pro její rozvoj. Veřejnou vybaveností (popř. veřejným vybavením) se rozumí základní síť infrastruktury zabezpečující obytnost města a kvalitu života jeho obyvatel i návštěvníků. Koncepce je utvářena s ohledem na to, že čím dostupnější, udržitelnější a rozvinutější je veřejná vybavenost, tím vyšší kvality života lze ve městě dosáhnout. Koncepce veřejné vybavenosti je nedílnou součástí dalších koncepcí a nástrojů Metropolitního plánu, zejména podmínek využití lokalit nebo podmínek jejich prostorového uspořádání. Iniciací se pro účely tohoto plánu rozumí směřování k nejvyšší míře zajištění veřejné vybavenosti, spočívající v (obecním) vlastnictví pozemků. Spočívá ve vysoké míře přípustnosti vybavenosti kdekoliv na řešeném území a současně vyšší, byť limitované, míře privilegovanosti v rámci požadovaných podmínek (regulativů). Nástrojem iniciace je posouzení a prosazení ekonomické výhodnosti a účelnosti. Regulací se pro účely tohoto plánu rozumí směřování k nastolení standardu, který je vyžadován pro pokrytí stávajících a zejména budoucích deficitů plynoucí z výhledových rozvojů a transformací území tak, jak budou naplňovány. Nástrojem regulace je výhradní rezervace částí území, resp. stabilizovaných, transformačních nebo rozvojových ploch, případně jejich podílu pro veřejnou vybavenost. Podle úrovní se vybavenost rozlišuje jako metropolitní, čtvrťová a místní. Podle druhu (okruhu převažující náplně), resp. využití a typologie staveb a zařízení se vybavenost rozlišuje jako rekreační, občanská, komerční. Druhy veřejné vybavenosti se vymezují pro každou úroveň (lokalita, plocha nebo podíl plochy) veřejné vybavenosti samostatně. Ve výjimečných případech konkrétního deficitu jsou plochy rezervované pro veřejnou vybavenost podloženy zpřesněným požadavkem využití typu vybavenosti (především z oblasti bezpečnosti), tyto plochy se vymezují též jako veřejně prospěšné stavby.

2 Iniciace Veřejná vybavenost se vymezuje a iniciuje pouze v zastavitelném území, resp. zastavitelných lokalitách. Přípustnost veřejné vybavenosti Veřejnou vybavenost je za dalších podmínek, stanovených pro lokality a jejich části (míra stability, míra a způsob využití území, typ struktury zástavby, regulovaný počet podlaží apod.), možné libovolně umísťovat ve všech zastavitelných obytných lokalitách. Před přípustností veřejné vybaveností v zastavitelných obytných lokalitách má přednost pouze případná neslučitelnost typu veřejné vybavenosti s bydlením v dané lokalitě vyjádřená v podmínkách využití území pro danou lokalitu. Zastavitelné rekreační a produkční lokality jsou jako krajní polohy smíšeného města rozumných vzdáleností předmětem zvláštního zájmu spočívajícím v preferenci a ochraně produkce nebo rekreace v těchto lokalitách. Podmínky umístění veřejné vybavenosti jsou v nich vždy upraveny individuálně v podmínkách využití území pro danou lokalitu, a to způsobem zajišťujícím ochranu produkce a rekreace. Privilegia veřejné vybavenosti Stavby a zařízení veřejné vybavenosti se mohou v odůvodněných případech daných jejich typologií, příslušností k občanské, rekreační nebo komerční vybavenosti, technickými nebo územními podmínkami odchýlit od podmínek stanovených pro plochy s rozdílným způsobem využití způsobem a mírou, která je u jednotlivých podmínek využití a prostorového uspořádání uvedena pro jednotlivé druhy vybavenosti nebo pro vybavenost obecně. Tyto podmínky se proto mohou pro různé druhy vybavenosti lišit, přičemž za nejprivilegovanější se považuje vybavenost občanská. Zajištění (ochrana) stávající veřejné vybavenosti Stávající stavby a zařízení veřejné vybavenosti lze rozvíjet za podmínek stanovených pro veřejnou vybavenost obecně. Má se za to, že transformace nebo změna dokončené stavby stávající veřejné vybavenosti ve stabilizované lokalitě není podstatnou změnou území, pakliže je odůvodněna proměnou typologie, technickými nebo územními podmínkami a jsou dodrženy ostatní podmínky pro veřejnou vybavenost nebo její druhy stanovené pro lokalitu. Regulace Veřejná vybavenost se vymezuje a reguluje pouze v zastavitelném území, resp. zastavitelných lokalitách. Druhy veřejné vybavenosti rekreační vybavenost Veřejnou infrastrukturou v oblasti rekreačního vybavení se rozumí stavby, zařízení a pozemky sloužící pro rekreaci a oddych člověka, zejména venkovní sportoviště, hřiště, koupaliště apod. občanská vybavenost Veřejnou infrastrukturou v oblasti občanského vybavení se ve smyslu stavebního zákona rozumí stavby, zařízení a pozemky

3 sloužící pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, zejména zdravotní a sociální péče, vzdělávání a výzkum, kultura a církev, bezpečnost a správa apod. komerční vybavenost Veřejnou infrastrukturou v oblasti komerčního vybavení se rozumí zejména stavby, zařízení a pozemky sloužící pro obchod, služby a pracovní příležitosti, zejména areály administrativy, obchodu, služeb, výroby a skladování apod. Úrovně vybavenosti Metropolitní úroveň Metropolitní úroveň zahrnuje vybavenost, která obsluhuje celé území Prahy, mnohdy svým významem přesahuje do metropolitního regionu částí středočeského kraje či má celostátní dosah. Její realizace a rozvoj je předmětem nejvýznamnějších koncepčních strategickopolitických rozhodnutí hlavního města. Metropolitní úroveň je zajištěna vymezením lokalit rezervovaných pro nejvýznamnější vybavenost města. Čtvrťová úroveň Čtvrťová úroveň zahrnuje základní vybavenost zabezpečující kvalitu občanského života v jednotlivých lokalitách. Její realizace a rozvoj je předmětem koncepčních strategicko-politických rozhodnutí městských částí. Čtvrťová úroveň je zajištěna vymezením ploch rezervovaných pro daný druh vybavenosti ve stabilizovaných lokalitách a ploch nebo jejich podílu v plochách rozvojových a transformačních. Místní úroveň Místní úroveň doplňuje základní síť vybavenosti o samostatné provozy místního dosahu. Nejčastěji se vyskytují v parterech objektů, jako součást víceúčelových objektů, atp. Místní úroveň je nejméně stabilní, ale současně nejflexibilněji reaguje na potřeby obyvatel. Místní úroveň je zajištěna stanovením podmínek stavební připravenosti budov (požadavek parteru) v návaznosti na obecné požadavky pražských stavebních předpisů pro náměstí a městské třídy 20 odst. 2 PSP, vyjádřené samostatně v koncepci veřejných prostranství a podmínkách výškového uspořádání. Vymezování Veřejnou vybavenost lze vymezit jako samostatnou lokalitu, dílčí plochu nebo bod v lokalitách nebo jako regulace transformačních a rozvojových ploch. Plochy pro přednostní umístění veřejné vybavenosti, body veřejné vybavenosti a podíly veřejné vybavenosti jsou zobrazeny v grafické části v hlavním výkrese. Lokality veřejné vybavenosti V lokalitách veřejné vybavenosti se umisťují převážně stavby a zařízení veřejné vybavenosti daného druhu včetně související technické a dopravní infrastruktury, další přípustné stavby a zařízení lze umístit za podmínky, že neomezují využití lokality pro veřejnou vybavenost a nezasahují nepřiměřený podíl její plochy.

4 Plochy rezervované pro veřejnou vybavenost V plochách rezervovaných pro veřejnou vybavenost se přednostně umisťují stavby a zařízení veřejné vybavenosti daného druhu včetně související technické a dopravní infrastruktury, další přípustné stavby a zařízení lze umístit za podmínky, že neomezují využití lokality pro veřejnou vybavenost a nezasahují nepřiměřený podíl její plochy. V odůvodněném případě může být druh vybavenosti dále specifikován a může tvořit veřejně prospěšnou stavbu. Požadavek občanské vybavenosti v okolí bodu Jedná se o regulaci veřejné vybavenosti, jejíž přesné umístění a plošné vymezení nelze důvodně předvídat zcela konkrétně, ale lze jej důvodně lokalizovat v omezené části území. Bod je vždy nositelem informace o minimální požadované rozloze a o rozsahu oblasti v jeho okolí, ve které musí být umístěn. Je stanoven požadavek vybavenosti v okolí bodu a definované okolí bodu. Plocha s procentuálně vyjádřeným podílem veřejné vybavenosti V transformačních a rozvojových lokalitách, kde není dostatečně zřejmé budoucí podrobné uspořádání území (a proto ani odůvodnitelné umístění vybavenosti), je veřejná vybavenost vyjádřena požadavkem standardu. Ten je tvořen na základě předpokládaného počtu obyvatelstva a vyznačen v plochách procentem z celkové výměry dané plochy, představujícím plošný standard pro budoucí veřejnou vybavenost a související provoz. Zvláštní podmínky Veřejná vybavenost se umisťuje přednostně v návaznosti na veřejná prostranství.

5 Seznam lokalit a ploch a podmínek Lokality rekreační vybavenosti tvoří zastavitelné lokality s rekreačním využitím a strukturou areálu vybavenosti. Stabilizované lokality rekreační vybavenosti: Lokality velkých sportovních staveb: Eden 649 Chuchelské závodiště 642 Stadion Strahov 636 Lokality s koncentrací rekreačních a sportovní zařízení: Císařský mlýn 632 Ledárny Braník 643 Na Balkáně 622 Reitknechtka 648 U Hostivařské přehrady 650 U Kunratického potoka 644 Výstaviště 633 Rozvojové a transformační lokality rekreační vybavenosti: Kyjské skleníky 651 Rekreační areál Řeporyje 656 Šeberov rozvoj rekreace 660 U Libeňského plynojemu 652 Vypich 655 Trojská brána 654 Zabitý kopec (Rakeťárna) 658 Lokality občanské vybavenosti tvoří zastavitelné lokality s obytným využitím a strukturou areálu vybavenosti. Stabilizované lokality občanské vybavenosti: Lokality nemocnic: Nemocnice Bohnice 628 Nemocnice Krč 645 Nemocnice Motol a Na Homolce 645 Nemocnice Na Bulovce 624 Vinohradská nemocnice 620 Vojenská nemocnice 637 Lokality vědeckých kampusů a škol: U Tábora 621 Ústavy AV v Kunraticích 646 Zemědělská univerzita 630 Ústavy Suchdol 629 Koleje Strahov 635 Lokality historických areálů dnes většinou využívané pro kulturní účely: Břevnovský klášter 638 Strahovský klášter 634 Trojský zámek 631 Zámek Ctěnice 626 Lokality vojenských areálů: Na Skalicích - 641

6 Rozvojové a transformační lokality občanské vybavenosti se stanovují: Pelc-Tyrolka 653 Housle 659 Lokality komerční vybavenosti tvoří zastavitelné lokality s produkčním využitím a strukturou areálu vybavenosti Stabilizované lokality komerční vybavenosti: Černý Most areály 623 Letňany areály 625 Sapa 647 U Červenomlýnského potoka 627 Zličín Metropole 640 Transformační a rozvojové lokality komerční vybavenosti: Mezichuchlí 657 U Čestlického areálu 661 Seznam ploch rezervovaných pro veřejnou vybavenost dle původu veřejného zájmu Veškeré seznamy jsou uvedeny v tabulkové části na konci kapitoly S obecně známým záměrem městské části budovat veřejnou vybavenost: S fixovanou veřejně prospěšnou stavbou občanské vybavenosti v Územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, stále aktuální: S regulativem funkčního využití v Územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy stále aktuální: S návrhem veřejně prospěšné stavby v Konceptu Územního plánu hl. m. Prahy z roku 2009, stále aktuální: Se zpracovatelem jinak zjištěným veřejným zájmem: S evidencí záměru z oblasti bezpečnosti a ochrany obyvatel: S evidencí konkrétního záměru veřejného nebo soukromého subjektu: Seznam ploch s procentuálně vyjádřeným podílem občanské vybavenosti